Budní hospodářství v Krkonoších z pohledu archeologie = Die Baudenwirtschaft im Riesengebirge aus archäologischer Sicht Hájková, Olga, 1979-
Ocena
[Loading...]
??%...x ratedCzytelnicy
Rate the title:
LDR -----nab a22------a 4500 001 001010001058360 003 CZ-PrNPU 005 20230206113134.7 007 ta 008 080623s2005----xr-a----------000-0-cze-d 040 $aABA001$bcze 041 0 $acze$beng$bcze$bger 043 $be-xr-cc$ae-pl---$ae-xr---$2czenas 072 7 $a930.85$xDějiny civilizace. Kulturní dějiny$2Konspekt$98 080 $a636.084.22$2MRF 080 $a636.083.5$2MRF 080 $a(437.31-17)$2MRF 100 1 $aHájková, Olga,$d1979-$7xx0078098$4aut 245 10 $aBudní hospodářství v Krkonoších z pohledu archeologie =$bDie Baudenwirtschaft im Riesengebirge aus archäologischer Sicht /$cOlga Hartmanová 246 13 $aDie Baudenwirtschaft im Riesengebirge aus archäologischer Sicht 300 $b35 il., plány, tabulky 500 $aObrázky 504 $aLiteratura 520 3 $aV 17.–19. století se v Krkonoších rozvinulo tzv. budní hospodářství – letní využívání nejvyšších partií pohoří k získávání sena a pastvě dobytka, jehož mléko bylo v horských boudách zpracováváno na máslo a sýry. Tento způsob hospodaření má původ v Alpách a do Krkonoš byl přenesen dřevaři. Realizován tu byl v poněkud pozměněné formě. K postupnému omezování budního hospodářství přispěly snahy o ochranu lesa a rozvoj turistického ruchu na konci 19. století; k definitivnímu zániku pak došlo po odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce. Tento nedávný a relativně poměrně rychle zaniklý způsob života se výrazně odrazil ve vzhledu krkonošské krajiny. Na lokalitě Čertova louka byla provedena terénní nedestruktivní prospekce a dokumentace reliktů čtyř zaniklých bud, jejich hospodářského zázemí a komunikací. K doplnění obrazu byly využity výsledky archeologického výzkumu jedné z nich. Analyzovány byly také písemné, kartografické a ikonografické prameny. Výsledkem je kromě zjištění charakteru zástavby a využívání prostoru na lokalitě také detailní pohled do vybavení letní krkonošské boudy 520 3 $aIn the 17th–19th centuries, a transhumant economy – that is, the summer use of the highest parts of the mountains for the gathering of hay and pasturing of livestock, from whose milk butter and cheese were made in mountain cabins – developed in the Krkonoše Mountains. This system of agriculture has its origin in the Alps, and was brought to the Krkonoše Mountains by woodcutters; it was applied here in a somewhat altered form. Attempts to protect forestry and the development of tourism at the end of the 19th century contributed to the restriction of the transhumant economy; its definitive end, however, came with the expulsion of the German population after the Second World War. This recent and relatively rapid decline of a way of life has been markedly reflected in the appearance of the landscape of the Krkonoše Mountains. At Čertova louka non-destructive field survey was undertaken with the documentation of the relicts of four abandoned structures, their outbuildings and lines of communication. The picture was further filled out by the results of the archaeological excavation of one of these. Written, cartographic and iconographic sources were also analyses. Results include not only the confirmation of the character of the buildings and the use of space at the site, but also a detailed view of the outfitting of summer cabins in the Krkonoše Mountains 546 $aAnglické a české abstrakty, německé resumé 650 4 $apastevní chov$7ph123987$y17.-19. stol.$zKrkonoše (Česko a Polsko) 650 4 $apastevectví$7ph115687$y17.-19. stol.$zKrkonoše (Česko a Polsko) 650 4 $anedestruktivní archeologie$7ph249623 651 4 $aKrkonoše (Česko a Polsko : pohoří : oblast)$7ge134290 655 4 $astati$7fd133586 773 0 $tPamátky archaeologické$x0031-0506$gRoč. 96, (2005), s. 165-204$w601069$q96$92005$aArcheologický ústav Akademie věd České republiky (Praha) 910 $aABE320$bH203/96$trs 997 $tAN 998 $a001133785
