LDR -----naa a22------i 4500
001 001010001253588
003 CZ-PrNPU
005 20231211152213.6
008 190322s2018----xr------------------czeod
040 $aPAE303$bcze$erda
041 0 $acze$beng$bger
072 7 $a7.01/.09$xUmění$2Konspekt$921
100 1 $aĎoubal, Jakub,$d1979-$7jo2010617132$4aut
245 10 $aRestaurování gotického náhrobku Arnošta z Pardubic v polském Kladsku :$bshrnutí výsledků průzkumu = Die Restaurierung des gotischen Grabsteins des Erzbischofs Ernst von Pardubitz in Klodzko (Glatz) in Polen : Zusammenfassung der Untersuchungsergebnisse /$cJakub Ďoubal, Karol Bayer, Petra Zítková
246 31 $aDie Restaurierung des gotischen Grabsteins des Erzbischofs Ernst von Pardubitz in Klodzko (Glatz) in Polen :$bZusammenfassung der Untersuchungsergebnisse
246 1 $iRubrika :$astudie
300 $a12 stran :$bilustrace (převážně barevné), fotografie, grafy
336 $atext$btxt$2rdacontent
337 $abez média$bn$2rdamedia
338 $asvazek$bnc$2rdacarrier
500 $a13 obrázků
504 $aobsahuje bibliografické odkazy
520 2 $aFakulta restaurování UPa provedla v letech 2015–17 komplexní průzkum a restaurování náhrobku Arnošta z Pardubic, který se nachází ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v polském Kladsku. Náhrobek představuje mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Dílo bylo v minulosti několikrát poškozeno a dochovalo se v torzální podobě, a to ve značně neutěšeném stavu. Opukový náhrobek osazený na tumbě z červeného vápence nebyl nikdy restaurován specialistou na restaurování kamene, byl pouze neodborně a nepříliš zdařile opraven a ani na něm nebyl proveden materiálový výzkum. Provedený komplexní průzkum a restaurování přineslo celou řadu poznatků, které mohou napomoci k poznání historie náhrobku. Zásadní zjištění přinesla petrologická analýza, která se ukázala jako velmi dobrá podpůrná metoda pro určení provenience použité horniny. Hornina použitá pro figurální část náhrobku byla jednoznačně určena jako sedimentární hornina, pocházející z pražské oblasti české křídové pánve. Výsledky prokázaly, že pro zhotovení náhrobku byla použita bělohorská opuka z vrstvy tradičně označované jako „zlatá opuka“. Také v případě vápencové tumby, o jejíž původnosti se vedou spory, petrologická analýza určila jako místo původu okolí Prahy a lomy, které byly využívány již ve 14. století. Z porovnání poškození zaznamenaného na grafikách ze 17. století a současného stavu je zřejmé, že se jedná o stejný blok. Podle těchto informací usuzujeme, že tumba je původní. Projevy poškození opuky prokazatelné makroskopicky a také mikroskopicky potvrzují dochované zprávy o požáru kostela. Z hlediska poznání někdejšího vzhledu náhrobku je důležitá i informace, že náhrobek nebyl s největší pravděpodobností barevně upravován a využíval kombinace přirozené barevnosti červeného leštitelného vápence a světlé opuky. Je možné, že povrchy obou materiálů byly původně nebo později povrchově upraveny transparentní penetrací resp. velmi tenkým nátěrem na bázi přírodních pojiv, čímž se prohloubila barevnost a zvýšil lesk podkladové horniny. Zajímavé poznatky přineslo i vlastní restaurování, kdy se podařilo určit a následně obnovit původní rozměr tumby a navrátit jí její monumentální podobu, byť dochovanou ve fragmentárním stavu.
546 $aanglický abstrakt, německé resumé
600 07 $aArnošt,$cz Pardubic, pražský arcibiskup,$d1297-1364$7jn20000728010$2czenas
610 27 $aKostel Nanebevzetí Panny Marie (Kladsko, Polsko)$2czenas
610 27 $aUniverzita Pardubice.$bFakulta restaurování$7pag2009420264$2czenas
650 07 $arestaurování památek$7ph135827$2czenas
650 07 $anáhrobky$7ph123402$2czenas
650 07 $akostely$7ph114992$2czenas
651 7 $aKladsko (Polsko)$7ge387553$2czenas
655 7 $astudie$7fd133597$2czenas
700 1 $aBayer, Karol,$d1960-$7av2014829459$4aut
700 1 $aZítková, Petra$4aut
773 0 $w601097$tPrůzkumy památek =$x1212-1487$gRoč. 25, č. 2(2018), s. 3-14$q25:2$92018
856 42 $uhttps://www.pruzkumypamatek.cz/casopis-4-1.php?ID=2018-02-02$yresumé
910 $aABE320$trs
997 $tAN |
