Detal dokumentu
Treść
Lista literatury
| Scope and content: Casino s loggií, dvorem, zahradou a oborou, je součástí mimořádného krajinného konceptu, založeného v jičínské kotlině frýdlantským vévodou Albrechtem z Valdštejna. Město Jičín, které Valdštejn učinil středem svého rozlehlého panství, stanovil také středem této kompozice. Z Valdické brány, stojící před průčelím kostela sv. Jakuba, byla vytyčena osa kompozice, formovaná lipovou alejí, ústící do nádvoří před casinem a procházející jím dále ke kostelu sv. Bruna (dnes sv. Josefa) kartuziánského kláštera ve Valdicích. Záměr vybudovat letní sídlo poblíž Jičína dokládají nerealizované návrhy od Giovanni Pieroniho z 1. ledna a 4. března roku 1624. V říjnu téhož roku Valdštejn ještě uvažoval o založení stavby na místě Čeřovského dvorce, stojícího na cestě ke staré oboře, nedlouho poté se však rozhodl pro dnešní místo pod vrchem Zebínem u staré Trčkovské obory. Oba plány ukazují, jak vznikla pozoruhodná kompozice monumentálního casina s obrovitou loggií s trojkřídlým a pouze jednopodlažním servisním dvorem. V původní úvaze byla situace opačná, na místě dvora měla stát nejprve čtyřkřídlá, později již jen trojkřídlá vila, ke které se v průběhu navrhování přiřadilo casino, svou funkcí původně izolovaná budova. Tento rozpor funkcí zřejmě vyústil ve vypuštění (zredukování) vily oproti akcentování samotného casina. Výstavbu areálu bezprostředně po založení zřejmě zastavit mor, který stavební práce ochromil v určitém období v letech 1625 a 1626. Je proto pravděpodobné, že suterén, přízemí a 1. patro casina bylo postaveno až v roce 1627. Poté byly vypracovány pozměňovací projekty a v roce 1628 bylo provedeno poslední patro a vztyčen krov. V následujících dvou či tří let byly prováděny již jen dokončovací práce. Kdo byl autorem původního návrhu stejně jako změny projektu, není v pramenech přímo doloženo. Stav stavby v roce 1629, kdy Giovanni Pieroni popisuje stavbu jako zastřešenou a čekající na zaklenutí 5 knížecích komnat, jednoznačně vylučuje jakýkoli podstatnější zásah Niccolo Sebregondiho, který v Jičíně zastával místo stavitele po zemřelém Andrea Spezzovi až od roku roce 1630, jenž je ale literaturou považován za autora celé stavby. Casino, stejně jako celý krajinné koncept, tedy s největší pravděpodobností navrhl sám Giovanni Battista Pieroni. Asi v sezóně roku 1628 byla kapacita původně jednopatrového casina navýšena o další patro. Po první změně patrně ve funkci jakéhosi polopatra, po druhé bezprostředně následující změně, však již v podobě regulérního patra, vybudovaného na úkor patra prvého a celkové kompozice dvorní fasády. Ta byla častými změnami a až chaotickým posouváním oken výrazně připravena o svůj původní harmonický dojem. Při první změně projektu bylo také zazděno jediné okno, kterým se obytný trakt casina otevíral přímo do loggie. Obytný trakt byl rozdělen do trojice prostorů, které mělo spojovat monumentální ? ale nikdy neprovedené ? schodiště. Typ tohoto schodiště s volným středem, vynášeným prstencem sloupů byl předtím používán na papežských stavbách v Římě a císařem Rudolfem II. na Pražském hradě. Práce na casinu byly přerušeny v roce 1632 a do Valdštejnovy smrti v roce 1634 již zřejmě nebyly obnoveny. Stavba tak zůstala nedokončená, její vnitřní prostory nebyly nikdy zaklenuty a omítnuty a do okenních nik nebyla nikdy osazena žádná ostění. Z casina se stala časem sýpka, výrazně přestavená v letech 1790 ? 1791, kdy byl postaven nový krov a upravena dvorní fasáda se slepými žaluziovými okenicemi. |
| Obsahuje bibliografické odkazy |
Dyskusja
Żadne notatki
W ciągu dodania komentarzy zaloguj się.