Detail dokumentu
Obsah
Seznam literatury
| Název (*): Mons Calvus u České Lípy, poustevna s kaplí Nejsvětější Trojice / Údaj o odpovědnosti atd.: Kamil Podroužek Autor: Podroužek, Kamil, 1966- Kód role: autor Rozsah: 4 s. : Další fyzické údaje: půdorys., obr. Agentura, která vytvořila originální záznam: ABE320 Agentura, která záznam modifikovala: BOE016 Konvence popisu: AACR2 Jazyk katalogizace: cze Kód j. textu/zvukového záznamu: čeština Kód j. resumé, abstraktu aj.: němčina In: Průzkumy památek = In: 601097 In: clanky >> periodikum In: Průzkumy památek = In: Praha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech In: 1212-1487 In: Roč. 10, č. 2 (2003), s. 168-171 In: 10:2 In: 2003 URL zdroje: http://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2003-02-08.pdf |q text/pdf Text odkazu: Plný text Poznámka o skryté bibliografii atd.: Obsahuje bibliografické odkazy. Rozsah a obsah: Poustevnu s kaplí Nejsvětější Trojice, Panny Marie a morových patronů sv. Rocha, sv. Šebestiána, sv. Rozálie založili v roce 1714 na vrchu Mons Calvus (297 m.n.m.), západně od České Lípy českolipští měšťané, barvíř Gabriel Patz a městský chirurg Julius František Malzer, jako poděkování za odvrácení moru v roce 1713. Vystavěná kaple byla zděná, s krátkou obdélnou lodí a pětibokým závěrem. Kapli zřejmě projektoval Giuseppe Abondio, který prováděl i stavby augustiniánských konventních kostelů v České Lípě a v Bělé pod Bezdězem. Abondiové pocházeli z Itálie, na Malé Straně v Praze se usadili ve druhé polovině 16. století. U kaple byla vystavěna dřevěná poustevna. V letech 1714 - 1742 zde poustevničil Jakub Görner, v letech 1742 - 1756 Jan Michel Krämer. Na jeho místo načas přišel františkánský terciář František Selz. Pro nemravný život byl záhy z poustevny vypuzen. Posledním poustevníkem na Mons Calvus byl Konrád Frosh. Poustevníci byli vydržován z ročních úroků jistiny nadace 300 zlatých, založené v roce 1746 vdovou Annou Dorotou Patzovou a přivydělávali si kostelnickou službou v českolipském městském kostele Narození Panny Marie. Množství poutníků přicházelo na Holý vrch (Kahlenberg) především k záslibným pobožnostem, jak dokládají nálezy četných devocionálií. Poustevna zanikla josefinskou reformou v roce 1782, poutní místo bylo zrušeno reformou v roce 1785. V roce 1814 opuštěná kaple vyhořela. Při parkových úpravách Holého vrchu bylo torzo kaple v roce 1885 proměněno ve výletní restauraci. Na hrázděných stěnách vyhlídky byly vymalovány scenérie z blízkého okolí, doplněné znaky českolipských spolků a vlasteneckými citáty. V 50. letech 20. století byla restaurace uzavřena a budova ležící na okraji města i zájmu na konci 80. let zcela zdevastována. Proces archeologizace obnažil původní zdivo barokní kaple. Dochované relikty zdiva si zasluhují ochranu nejen pro svou historickou výpověď. Torzální architektura je krajinotvorným prvkem, který umožňuje identifikaci člověka s místem i s jeho vlastní minulostí. Sigla: ABE320 Typ dokumentu: Seriály Konspekt (záhlaví): Architektura 72 Téma (záhlaví): architektonické památky Zdroj hesla nebo výrazu: czenas Téma (záhlaví): kaple Zdroj hesla nebo výrazu: czenas Téma (záhlaví): poustevny Zdroj hesla nebo výrazu: czenas Geogr. heslo (Záhlaví): Česká Lípa (Česko) Forma/Žánr Záhlaví: články Zdroj záhlaví nebo termínu: czenas BI1a - Bibliografie - třídění: Ostatní památky BI1b - Bibliografie - kód: 8b BI2a - Bibliografie - třídění: Devastace a zánik památek. Ohrožené památky BI2b - Bibliografie - kód: 4c [LDR ]: -----nab a22------a 4500 |
Diskuze
Žádné příspěvky
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste.