Název (*): Moravská osvícenská aristokracie a její krajinné parky / Údaj o odpovědnosti atd.: Michal Konečný Autor: Konečný, Michal, 1982- Kód role: autor Typ obsahu - termín: text Typ obsahu - kód: txt Zdroj: rdacontent Typ média - termín: bez média Typ média - kód: n Zdroj: rdamedia Typ nosiče + termín: svazek Typ nosiče - kód: nc Zdroj: rdacarrier Agentura, která vytvořila originální záznam: BOE016 Konvence popisu: rda Jazyk katalogizace: cze Kód j. textu/zvukového záznamu: čeština In: Pernštejnský park a jeho památková obnova In: Brno : Národní památkový ústav, 2021 In: 2021 In: Pernštejnský park a jeho památková obnova In: Kalábová, Lenka In: 1302149 In: clanky >> kniha In: 978-80-87967-30-0 Poznámka o skryté bibliografii atd.: Obsahuje bibliografické odkazy Rozsah a obsah: Móda sentimentálních nebo také anglo-čínských parků zasáhla Moravu v období vlády císaře Josefa II. Aristokraté, kteří si je zřizovali u svých venkovských sídel, využívali při jejich zakládání četnou teoretickou literaturu, která byla poměrně běžně k dostání v obchodech s knihami ve Vídni i v Brně. Nejvlivnější byly zjevně německé zahradní vzorníky, ve kterých se objevovaly typy zahradních staveb, převzaté z věhlasných děl zahradní architektury, vydávaných po celé 18. století zejména v Anglii a Francii. Omezený vliv na podobu sentimentálních zahrad na Moravě měly i cesty aristokratů do západní Evropy, kde mohli spatřit mnohé významné zahradní projekty na vlastní oči. Zahradní architekturu ve střední Evropě ovlivňovali také někteří architekti například Isidor Ganeval, působící ve službách nejvyšší habsburské aristokracie, který v časech vlády Josefa II. přenesl do monarchie formy anglických parků z Francie. Postupem času přizpůsobovali svůj styl moderním tendencím i další architekti působící ve službách moravské šlechty, mezi nimiž se nacházeli i zaměstanci zemského stavebního úřadu v Brně. Zdá se, že si zásady zahradní architektury osvojil i univerzálně použitelný umělec Ondřej Schweigl. Klíčovým projektem, který ovlivnil podobu zahradní architektury na Moravě v posledních desetiletích 18. století byl park Neuwaldegg nedaleko Vídně, zřízený maršálem Franzem Moritzem Lacym, jehož příkladu následovala řada aristokratů, působících z proslulým maršálem v armádě. Svůj park u zámku v Moravském Krumlově si v „anglických“ formách nechal upravit už v osmdesátých letech polní maršál kníže Karel Boromejský z Liechtensteinu, jehož příkladu následoval i jeho synovec kníže Alois I. z Liechtensteinu v Lednici a ve Valticích. Lednická zahrada, nejproslulejší a jedna z prvních anglo-čínských zahrad na Moravě, pak ovlivňovala podobu dalších aristokratických zahrad, například ve Vranově nad Dyjí, Buchlovicích či zahradní projekty hrabat Mittrowských z Nemyšle v Dolní Rožínce nebo Paskově. Významnou roli v dějinách zahradní architektury na Moravě sehrál i park Schönwald u Jinošova, založený hrabaty z Haugwitz. Sigla: ABE320 Signatura díla: 84-E-48 ; 84-E-47/S Konspekt (záhlaví): Plánování krajiny. Parky. Zahrady 712 Téma (záhlaví): zahrady Zdroj hesla nebo výrazu: czenas Téma (záhlaví): parky Zdroj hesla nebo výrazu: czenas Téma (záhlaví): zahradníci Zdroj hesla nebo výrazu: czenas Geogr. heslo (Záhlaví): Pernštejn (Nedvědice, Brno-venkov, Česko) Forma/Žánr Záhlaví: články [LDR ]: -----nab a22------i 4500 |