LDR -----naa a22------i 4500 001 001010001335502 003 CZ-PrNPU 005 20231212121250.8 008 ------s2018----xr------------------cze-d 040 $aBOE016$bcze$erda 041 0 $acze$bger$beng 072 7 $a7.01/.09$xUmění$2Konspekt$921 072 7 $a72$xArchitektura$2Konspekt$921 100 1 $aŘíhová, Vladislava,$d1978-$7jo2006333732$4aut 245 10 $aSgrafito 50. let 20. století :$bmapování výskytu, stavu, autorství a okolností realizací sorelových sgrafit = Das Sgraffito der 1950er Jahre : Mappierung des Vorhandenseins, Zustands, der Urheberschaft und Umstände der Ausführung der Sgraffiti des sozialistischen Realismus /$cVladislava Říhová, Luboš Machačko 246 31 $aDas Sgraffito der 1950er Jahre :$bMappierung des Vorhandenseins, Zustands, der Urheberschaft und Umstände der Ausführung der Sgraffiti des sozialistischen Realismus 246 31 $iRubrika :$amateriálie 300 $a14 stran 336 $atext$btxt$2rdacontent 336 $astatický obraz$bsti$2rdacontent 337 $abez média$bn$2rdamedia 338 $asvazek$bnc$2rdacarrier 504 $aObsahuje bibliografické odkazy 520 2 $aPoužití techniky sgrafita v architektuře socialistického realismu je považováno za výsledek inspirace tvůrců českými renesančními památkami. Jistě i tato linie hrála při komponování fasád s důrazem na „národní tradici“ svou roli, samotné sgrafito však není v této době na evropských fasádách žádnou výjimkou. Najdeme také řadu zahraničních realizací, v nichž se v první polovině 50. let uplatnilo jako široce využívaná monumentální technika a nejednalo se vždy jen o bratrské socialistické státy pod sovětskou kulturní nadvládou. Sgrafita konce 40. a průběhu 50. let nacházíme například v západním Německu, Nizozemí nebo ve Vídni. Nejen domácí, ale i zahraniční soubory památek generují aktuální zájem o sgrafito jako restaurátorský problém. Dobrým příkladem mohou být sgrafita, která vznikla pro řadu fasád nově rekonstruovaných domů centra Gdaňsku (Polsko), zničeného druhou světovou válkou. Tato díla jsou dnes chráněna jako příklady tvorby umělců i jako doklad propagandy reálného socialismu. Jejich výzkumu se s ohledem na technologie a možnosti konzervace věnuje pozornost i v mezinárodním měřítku. České prostředí tak důrazem na výzkum poválečného umění zcela souzní se současnými evropskými trendy, je však specifické užívanými materiály, neboť zahraniční sgrafita byla prováděna především v tvrdé cementové omítce a tradiční technika vápenných omítek zůstává vyhrazena socialistickému Československu.Plošný výzkum poválečného sgrafita na území České republiky si klade ambici alespoň částečně nahradit scházející odbornou literaturu, která by se tímto problémem zabývala. Vzhledem k historické a umělecko‑řemeslné hodnotě děl a s přihlédnutím ke skutečnosti, že jsou též součástí památkově chráněných objektů, považujeme sorelová sgrafita za svébytnou výtvarnou disciplínu, která je hodna důslednější péče a zachování, i přes to, že vznikala za podmínek, kdy se z architektury stal nástroj ideologické propagandy totalitní moci stalinistického režimu. 546 $aanglický abstrakt, německé resumé 650 07 $asgrafita$7ph116137$2czenas 650 07 $afasády$7ph120144$2czenas 650 07 $asocialismus$7ph125740$2czenas 655 7 $astudie$7fd133597$2czenas 700 1 $aMachačko, Luboš,$d1974-$7jo2014815956$4aut 773 0 $w601097$tPrůzkumy památek =$x1212-1487$gRočník 25, číslo 2 (2018), strana 51-64$q25:2$92018 856 42 $uhttps://www.pruzkumypamatek.cz/casopis-4-1.php?ID=2018-02-05$yResumé 910 $aABE320$trs 997 $tAN |