LDR -----nab a22------a 4500
001 001010000705119
003 CZ-PrNPU
005 20220428115527.1
008 120105s1998----xr-a----------000-0-cze-d
040 $aABE320$bcze$dBOE016
041 0 $acze$bger
072 7 $a72$xArchitektura$2Konspekt$921
100 1 $aBláha, Jiří,$d1970-$7xx0002003$4aut
245 10 $aKostel sv. Vojtěcha poblíž Studnic u Telče (K podobě pozdně středověkých krovů v okolí Telče) /$cJiří Bláha, Jakub Hrdlička
300 $a17 s. :$b2 tb., 1 půdorys, 10 obr., 3 mp., 14 fot.
504 $aObsahuje bibliografické odkazy.
520 2 $aDrobný o samotě stojící kostelík sv. Vojtěcha se nachází v jižní části Českomoravské vrchoviny, necelé 3 km severně od Telče. Nedestruktivní stavebně historický průzkum stavby se opírá o detailní analýzu konstrukce krovu a je doplněn dendrochronologickým datováním dřevěných prvků. Průzkum významným způsobem přispěl k poznání stavebního vývoje objektu. Doba vzniku stavby v rozsahu lodi a presbytáře byla pomocí dendrochronologie určena do roku 1516, dále byly zjištěny náročné celkové opravy pozdně středověkého krovu datované roky 1662 a 1869. Popsané historické konstrukce krovů v kostele sv. Vojtěcha patří svým kvalitním řemeslným provedením a mírou zachování mezi nejvýznamnější památky svého druhu v regionu.Pro srovnání jsou zde uvedeny i další příklady historických krovů kostelních staveb z okolí Telče. Všechny reprezentují typ hambalkového krovu s podélným vázáním centrální rámovou stolicí. Nejstarším z nich je krov nad presbyteriem kostela sv. Petra a Pavla v Rančířově u Jihlavy, který byl dendrochronologicky datován rokem 1442. V tomto případě se jedná ještě o nepříliš vyvinutý příklad sledovaného typu. Krov lodi drobného kostela sv. Maří Magdaleny v nedaleké vsi Růžená pochází pravděpodobně ze 2.poloviny 15. století. Jeho konstrukce byla původně navržena pro plochostropou loď, dnes je však do odříznuté spodní části vložena dřevěná klenba se štukovou úpravou stropu. Přibližně stejného stáří je i krov v závěru kostela sv. Kunhuty v Kostelci u Jihlavy. V tomto případě jde již o zralou a řemeslně velmi kvalitně provedenou konstrukci. Krov kostela sv.Kateřiny v Třešti (1824) je dokladem užití principu podélného středového rámu v upravené podobě ještě na počátku 19.století.Studii dále doplňují prutová schémata příčných vazeb vybraných velkých kostelních krovů, které vznikly rozvinutím popsaného typu. Jde o kostely sv Jakuba v Telči (1464), sv. Jakuba v Jihlavě (1537), sv. Víta v Českém Krumlově (okolo 1510) a sv. Jakuba v Prachaticích (okolo 1510).Pro historické krovy v popisovaném území o nadmořské výšce 500-600 m.n.m. je charakteristické užití jak jedlového, tak i smrkového dřeva v jedné konstrukci, a to již od středověku (sv. Jakub v Jihlavě, sv. Vojtěch, sv. Kunhuta).
610 27 $aKostel sv. Vojtěcha (Studnice, Telč, Česko)$7xx0305307$2czenas
650 07 $akostely$7ph114992$2czenas
650 07 $akrovy$7ph121970$2czenas
650 07 $acírkevní architektura$7ph114282$2czenas
651 4 $aStudnice (Telč, Česko)$7ge130981
655 7 $astudie$7fd133597$2czenas
700 1 $aHrdlička, Josef,$d1972-$7jn20000401078$4aut
773 0 $tPrůzkumy památek =$dPraha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech$x1212-1487$gRoč. 5, č. 1, (1998), s. 99-115$91998$aSdružení profesionálních pracovníků památkové péče$w601097
856 42 $uhttps://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/1998-02-09.pdf$yPlný text
910 $aABE320$b49-D-16/S$trs
997 $tAN |
