Name: Ikonografický program pohřební zámecké kaple Všech svatých v Telči / Dane o odpowiedzialności itd: Veronika Korčáková Authority heading: Korčáková, Veronika, 1955- Relator code: autor Zasięg: 16 s. : Dalsze dane fizyczne: 1 půdorys, 2 obr., 13 fot. Agencja, która stworzyła zapis oryginalny: ABE320 Agencja, która zapis modyfikowała: BOE016 Język katalogizacji: cze Kod j. tekstu/ zapisu dźwiękowego: język czeski Kod j. résumé, abstraktu i in.: język niemiecki In: Průzkumy památek = In: 601097 In: clanky >> periodikum In: Průzkumy památek = In: Praha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech In: 1212-1487 In: Roč. 8, č. 1, (2001), s. 21-36 In: Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče In: 2001 URL: https://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2001-01-03.pdf Link text: Plný text Notatka o bibliografii skrytej itp: Obsahuje bibliografické odkazy Scope and content: Studie Veroniky Korčákové shrnuje výsledky diplomové práce, věnované interpretaci renesanční kaple Všech svatých v zámku Telči. Autorka v tomto příspěvku publikovala podrobný výklad interiérové výzdoby štukové a malířské z jednoho možného úhlu pohledu jako je rozbor ikonografického programu, opřený o dílo samotné a z něho následně vyvozenou ikonologickou interpretaci. Při svém výkladu se snaží dohledat významy, které rozvíjela renesanční kultura a novoplatónská filosofie, jejíž myšlenky k šlechtickým vrstvám formou hlubšího studia i určité módy přicházely z Itálie. Objednavatel, a jak vyplývá z rozboru témat výzdoby, také tvůrce ikonografického programu, pan Zachariáš z Hradce (1527 - 1589), měl totiž možnost obeznámit se s italským uměním při své cestě do severní Itálie roku 1551. Výprava české a rakouské šlechty k uvítání nově voleného císaře Maxmiliána a jeho manželky Marie Španělské významně zapůsobila nejen na pana Zachariáše, ale také na ostatní představitele české šlechty, kteří se jí zúčastnili. Jmenujme alespoň Petra Voka z Rožmberka, Jaroslava Smiřického ze Smiřic a Vratislava z Pernštejna. Pan Zachariáš z Hradce nejvyšší moravský hejtman, úzce spřízněný s českým rožmberským rodem, pod vlivem nové vlašské kultury na počátku osmdesátých let 16. století vytvořil zcela osobitou a na našem území ojedinělou památku funerálního umění. Jeho představy a myšlenky zrealizovali na počátku osmdesátých let 16. století v rožmberském okruhu dobře známí umělci - architekt Baldassare Maggi, štukatér Antonio Melani za účasti nejméně dvou dalších pomocníků a malíř, patrně Raimund Paul, za asistence dalšího blíže neznámého malíře s monogramem S. K. Podrobný rozbor témat štukové výzdoby prokázal autorský přínos pana Zachariáše. Na místo běžného novozákonního námětu totiž zvolil do dvou hlavních kartuší na klenbě v lodi starozákonní témata: Ezechielovo vidění suchých kostí (Ezechiel 37, 1-10) a příběh o Králi Ezechiáši, jeho nemoci a uzdravení prorokem Izaiášem (2. kn. Král. 20,1-11), který byl dříve v odborné literatuře určován jako Vzkříšení Lazara. Autorka se dále pokusila o interpretaci alegorických postav pěti ctností (ve třetí velké kartuši v lodi, v kartuších a nad segmentem v závěru kaple). Domnívá se, že při jejich výběru čerpal objednavatel z dobových ikonologických příruček. Na základě srovnání alegorických postav v telčské kapli s předlohami Ripovy Ikonologie z roku 1593 je určila jako tři křestanské ctnosti: Lásku (Charitas), Naději (Spes) a Víru (Fides). Sestavu ctností doplňují alegorické postavy Hojnosti (Abondanza) a Moudrosti (Sapientia), zdůrazňující stavebníkovy osobní priority. Ve výkladu malířské výzdoby rollwerkových kartuší s hudebnicemi a anděly a groteskových maleb s hermami se autorka odvolává na obdobný příklad ve výzdobě pohřební kaple Strozziů ve florentském kostele Santa Maria Novella od Filippina Lippiho z počátku 16. století. Ve výzdobě obou kaplí se objevují stejná témata tří teologických ctností. Pod anděly smrti s lebkami v kapli Strozziů jsou namalovány postavy spanilých Múz s putti, kteří drží s antické hudební nástroje. To ji vede k myšlence interpretovat hudebnice v Telči jako Múzy - Apollónovy družky, patronky umění, které podle Platónovy teorie měly provázet duše na cestě do posmrtného života. Vedle groteskových maleb s hermami - dionýských motivů, které očisťovaly lidské duše, navíc nabývají dalšího smyslu - harmonického vyvážení tohoto sepulkrálního prostoru. Múzy - Euterpé, Erató, Terpsichoré a Polymnie, hrající na dobové renesanční nástroje společně s andělskými trubači v rollwerkových kartuších na triumfálním oblouku a na klenbě presbyteria podle dobových teorií personifikují hudbu nástrojovou světskou (musica instrumentalis) a hudbu vokální nadpozemskou (musica mundana), která duše pozvedá do vyšších sfér a dává jim zakoušet blízkost Boha. Typ dokumentu: [910tan_rs] Location symbol: ABE320 Sygnatura: 65-A-54/S Typ dokumentu: [910tan_rs] Subject Category Code (heading): Územní plánování. Urbanismus. Památková péče 71 Topical term (heading): zámecké kaple General subdivision: pohřební kaple Geographic subdivision: Telč (Česko) Topical term (heading): interiéry General subdivision: výzdoba interiérů ; malířská výzdoba Topical term (heading): ikonografie Corporate name (heading): Telč (zámek) ; Zámecká kaple Všech svatých (Telč, Česko) Geographic name (heading): Telč (Česko) Genre/Form Heading: články BI1a - Bibliography - classification: Architektura. Interiéry BI1b - Bibliography - code: 6e [PAKa]: 673669 [PAKb]: zámek Telč [PAKd]: areál [PAKf]: 125911 [PAKg]: zámek [PAKh]: KP [PAKi]: kulturní památka [PAKj]: 15430/7-5249 [PAKf]: 84141 [PAKg]: Zámek Telč [PAKh]: NKP [PAKi]: národní kulturní památka [PAKj]: 218 [PAKa]: 2887238 [PAKb]: kaple Všech svatých [PAKd]: objekt [PAKf]: 125911 [PAKg]: zámek [PAKh]: KP [PAKi]: kulturní památka [PAKj]: 15430/7-5249 [PAKf]: 84141 [PAKg]: Zámek Telč [PAKh]: NKP [PAKi]: národní kulturní památka [PAKj]: 218 [LDR ]: -----nab a22------a 4500 |