LDR -----nab a22------a 4500
001 001010000711161
003 CZ-PrNPU
005 20240705032458.8
008 120105s2001----xr-a----------000-0-cze-d
040 $aABE320$bcze$dBOE016
041 0 $acze$bger
072 7 $a71$xÚzemní plánování. Urbanismus. Památková péče$2Konspekt$921
100 1 $aKorčáková, Veronika,$d1955-$7jn20000401419$4aut
245 10 $aIkonografický program pohřební zámecké kaple Všech svatých v Telči /$cVeronika Korčáková
300 $a16 s. :$b1 půdorys, 2 obr., 13 fot.
504 $aObsahuje bibliografické odkazy
520 2 $aStudie Veroniky Korčákové shrnuje výsledky diplomové práce, věnované interpretaci renesanční kaple Všech svatých v zámku Telči. Autorka v tomto příspěvku publikovala podrobný výklad interiérové výzdoby štukové a malířské z jednoho možného úhlu pohledu jako je rozbor ikonografického programu, opřený o dílo samotné a z něho následně vyvozenou ikonologickou interpretaci. Při svém výkladu se snaží dohledat významy, které rozvíjela renesanční kultura a novoplatónská filosofie, jejíž myšlenky k šlechtickým vrstvám formou hlubšího studia i určité módy přicházely z Itálie. Objednavatel, a jak vyplývá z rozboru témat výzdoby, také tvůrce ikonografického programu, pan Zachariáš z Hradce (1527 - 1589), měl totiž možnost obeznámit se s italským uměním při své cestě do severní Itálie roku 1551. Výprava české a rakouské šlechty k uvítání nově voleného císaře Maxmiliána a jeho manželky Marie Španělské významně zapůsobila nejen na pana Zachariáše, ale také na ostatní představitele české šlechty, kteří se jí zúčastnili. Jmenujme alespoň Petra Voka z Rožmberka, Jaroslava Smiřického ze Smiřic a Vratislava z Pernštejna.Pan Zachariáš z Hradce nejvyšší moravský hejtman, úzce spřízněný s českým rožmberským rodem, pod vlivem nové vlašské kultury na počátku osmdesátých let 16. století vytvořil zcela osobitou a na našem území ojedinělou památku funerálního umění. Jeho představy a myšlenky zrealizovali na počátku osmdesátých let 16. století v rožmberském okruhu dobře známí umělci - architekt Baldassare Maggi, štukatér Antonio Melani za účasti nejméně dvou dalších pomocníků a malíř, patrně Raimund Paul, za asistence dalšího blíže neznámého malíře s monogramem S. K.Podrobný rozbor témat štukové výzdoby prokázal autorský přínos pana Zachariáše. Na místo běžného novozákonního námětu totiž zvolil do dvou hlavních kartuší na klenbě v lodi starozákonní témata: Ezechielovo vidění suchých kostí (Ezechiel 37, 1-10) a příběh o Králi Ezechiáši, jeho nemoci a uzdravení prorokem Izaiášem (2. kn. Král. 20,1-11), který byl dříve v odborné literatuře určován jako Vzkříšení Lazara. Autorka se dále pokusila o interpretaci alegorických postav pěti ctností (ve třetí velké kartuši v lodi, v kartuších a nad segmentem v závěru kaple). Domnívá se, že při jejich výběru čerpal objednavatel z dobových ikonologických příruček. Na základě srovnání alegorických postav v telčské kapli s předlohami Ripovy Ikonologie z roku 1593 je určila jako tři křestanské ctnosti: Lásku (Charitas), Naději (Spes) a Víru (Fides). Sestavu ctností doplňují alegorické postavy Hojnosti (Abondanza) a Moudrosti (Sapientia), zdůrazňující stavebníkovy osobní priority.Ve výkladu malířské výzdoby rollwerkových kartuší s hudebnicemi a anděly a groteskových maleb s hermami se autorka odvolává na obdobný příklad ve výzdobě pohřební kaple Strozziů ve florentském kostele Santa Maria Novella od Filippina Lippiho z počátku 16. století. Ve výzdobě obou kaplí se objevují stejná témata tří teologických ctností. Pod anděly smrti s lebkami v kapli Strozziů jsou namalovány postavy spanilých Múz s putti, kteří drží s antické hudební nástroje. To ji vede k myšlence interpretovat hudebnice v Telči jako Múzy - Apollónovy družky, patronky umění, které podle Platónovy teorie měly provázet duše na cestě do posmrtného života. Vedle groteskových maleb s hermami - dionýských motivů, které očisťovaly lidské duše, navíc nabývají dalšího smyslu - harmonického vyvážení tohoto sepulkrálního prostoru. Múzy - Euterpé, Erató, Terpsichoré a Polymnie, hrající na dobové renesanční nástroje společně s andělskými trubači v rollwerkových kartuších na triumfálním oblouku a na klenbě presbyteria podle dobových teorií personifikují hudbu nástrojovou světskou (musica instrumentalis) a hudbu vokální nadpozemskou (musica mundana), která duše pozvedá do vyšších sfér a dává jim zakoušet blízkost Boha.
610 24 $aTelč (zámek)$7ko2002101871
610 24 $aZámecká kaple Všech svatých (Telč, Česko)
650 04 $azámecké kaple$7ph1041605$xpohřební kaple$zTelč (Česko)
650 4 $ainteriéry$7ph121148$xvýzdoba interiérů$xmalířská výzdoba
650 4 $aikonografie$7ph121030
651 4 $aTelč (Česko)$7ge131052
655 4 $ačlánky$7fd133976
773 0 $w601097$tPrůzkumy památek =$dPraha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech$x1212-1487$gRoč. 8, č. 1, (2001), s. 21-36$aSdružení profesionálních pracovníků památkové péče$92001
856 42 $uhttps://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2001-01-03.pdf$yPlný text
910 $trs
910 $aABE320$b65-A-54/S$trs
997 $tAN |
