Detail dokumentu
Obsah
Zoznam literatúry
| Hlavný názov: K ikonografii barokní umělecké výzdoby premonstrátské kanonie na Hradisku u Olomouce / Údaj o zodpovednosti atď.: Leoš Mlčák Autor: Mlčák, Leoš, 1948- Kód role: autor listov obrazových príloh: 28 s. : Ďalšie fyzické údaje: půdorysy, obr., fot. Agentúra, ktorá vytvorila originálny záznam: ABE320 Agentúra, ktorá záznam modifikovala: BOE016 Jazyk katalogizácie: cze Kód j. textu/zvukového záznamu: čeština Kód j. resumé, abstraktu aj.: nemčina In: Průzkumy památek = In: 601097 In: clanky >> periodikum In: Průzkumy památek = In: Praha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech In: 1212-1487 In: Roč. 9, č. 1, (2002), s. 3-30 In: Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče In: 2002 URL zdroja: https://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2002-01-02.pdf Text odkazu: Plný text Poznámka o skrytej bibliografii atď.: Obsahuje bibliografické odkazy Rozsah a obsah: Premonstrátská kanonie na Hradisku u Olomouce patří k nejvýznamnějším barokním komplexům ve střední Evropě. Hrála také významnou roli v církevních a kulturních dějinách Olomouce i Moravy. Po skončení třicetileté války se klášter nalézal v troskách. Jeho obnovu zahájil opat Fridrich Schinalius (1647-1653), který shromáždil válkou rozptýlené konventuály v narychlo opraveném provizoriu. Rekonstrukci kláštera na čas zkomplikovalo prohlášení Olomouce pevnostním městem. Opat proto uvažoval o přenesení kanonie k mariánské poutní kapli na Svatém Kopečku. Rekonstrukci kanonie zahájil opat Tomáš Olšanský (1652-1666) budováním konventního kostela. Základní kámen k němu položil 8. května 1659. První mše v něm byla celebrována už 11. prosince 1661. K jižní straně průčelí byla připojena hranolová věž, dokončená v roce 1666. V letech 1674-1675 za opata Alexeje Worstia (1671-1679) byl původní krátký mnišský chór prodloužen o sanktuárium, vyzdoben freskami, doplněn o nové oltáře a na východní straně opatřen monumentálním volutovým štítem. Autorem těchto stavebních úprav byl architekt Giovanni Pietro Tencalla (1629-1702), kterého premonstrátům doporučil olomoucký biskup. Příchodem Giovanni Pietra Tencally došlo v zatím provizorní rekonstrukci kanonie k zásadnímu obratu a k vypracování velkorysého projektu barokní obnovy, realizované s dílčími korekturami od roku 1686 opatem Norbertem Želeckým z Počenic (1679-1709) a jeho nástupci. Druhou osobností, která významně zasáhla do raně barokní podoby kanonie byl olomoucký malíř Antonín Lublinský (1636-1690), který byl důvěrným uměleckým rádcem olomouckého biskupa. Lublinský byl v přímém kontaktu s řadou významných soudobých umělců a nové slohové podněty šířil i prostřednictvím své bohaté knihovny a rozsáhlé sbírky kreseb. Za Lublinského účasti byla realizována vnitřní výzdoba konventního kostela, na níž se podílel ikonografickými koncepty a obrazy na bočních oltářích. Zprostředkoval také vznik průzkumem zjištěných fresek na klenbě kostela od Giussepe Bragaglii. Další etapa raně barokní výzdoby kanonie, jejíž ikonografie je v článku podrobně rozebírána, je spojena s budováním raně barokního konventu. Základní kámen k němu položil opat Norbert Želecký z Počenic 26. června 1686. Výstavba byla zahájena severně od konventního kostela a už v roce 1691 dospěla po refektář. V této první etapě výstavby byly postaveny všechny nejdůležitější části konventu, počínaje jeho hlavním "Andělským" schodištěm, ambitem, kapitulní kaplí Panny Marie Sněžné, převorstvím a refektářem. V rámci této části konventu měla být postavena i knihovna, kterou Tencalla původně situoval nad refektář. Určujícími osobnostmi ikonografie umělecké výzdoby raně barokního konventu byli opat Norbert Želecký, převor Bernard Wancke, klášterní malíř a konventuál Dionýs Strauss, žák Antonína Lublinského, a severoitalský sochař Baldassare Fontana (1661-1733), kterého pozval na Moravu v roce 1688 olomoucký biskup Karel Lichtenštejn-Kastelkorn. Budování konventu završila na přelomu 17. a 18. století stavba hlavní věže a křídla s knihovnou, jejíž umělecká výzdoba má pozoruhodnou ikonografii s námětem Adorace Nejsvětějšího jména Ježíš. Starou prelaturu kanonie zničil v roce 1705 požár. Vypukl 31. října v sousedním hospodářském dvoře. Spolu s vybavením prelatury byla zničena i velmi cenná sbírka obrazů, odkázaná premonstrátům olomouckým světícím biskupem Ferdinandem hrabětem Schröffelem ze Schröffenheimu v roce 1702. Záměrem na zboření staré a postavení nové prelatury se zabýval už opat Norbert Želecký. Nová prelatura měla být součásti velkoryse řešené novostavby raně barokního kláštera, jehož koncept vypracoval Giovanni Pietro Tencalla. Základní kámen k ní ale položil až opat Robert Sancius 17. května 1726. Stavbu vedl stavitel Karel Reina a po něm krátce Wolfgang Reich. Celá prelatura, jejíž součástí byl monumentální Slavnostní sál i nová centrální kaple sv. Štěpána, byla i s hlavní vnitřní výzdobou dokončena v roce 1741 za opata Norberta Umlaufa (1732-1741). Stavitele poslední etapy stavebních prací prameny neuvádějí. Souběžně s postupem stavby byla realizována i vnitřní výzdoba, na níž se podílela řada významných malířů a sochařů, mezi jinými i Daniel Gran a Paul Troger. Na nádvoří prelatury byla postavena kašna s figurální výzdobou. Zajímavou sochařskou výzdobu má kromě interiérů také monumentální průčelí prelatury. Většinou později rozptýlena, byla sochařská výzdoba z okolí kláštera. Velká pozornost byla věnována rovněž interiéru kaple sv. Štěpána, který byl vybaven třemi oltáři a varhanami. Po zrušení kanonie byla kaple upravena na farní kostel. Nejvíce frekventovaným motivem ikonografie výzdoby prelatury nebyla proti očekávání Panna Marie, ale zakladatel řádu sv. Norbert, což mimo jiné asi souviselo s tím, že světec byl osobním patronem obou stavebníků prelatury, opata Norberta Sancia (1721-1732) i opata Norberta Umlaufa (1732-1741). Sigla: ABE320 Signatúra: 63-A-14/S Typ dokumentu: [910tan_rs] Konspekt (záhlavie): Umění 7.01/.09 Vecná téma (záhlavie): ikonografie Zdroj hesla alebo výrazu: czenas Vecná téma (záhlavie): barokní architektura Zdroj hesla alebo výrazu: czenas Vecná téma (záhlavie): interiéry Zdroj hesla alebo výrazu: czenas Osobné meno (záhlavie): Monti, Innocenzo Cristoforo, 1653-1710 ; Handke, Jan Kryštof, 1694-1774 ; Gran, Daniel, 1694-1757 ; Fontana, Baldasar, 1661-1738 Akcia/Korporácia (záhlavie): Klášter Hradisko Zdroj hesla alebo výrazu: czenas Geografické meno (záhlavie): Klášterní Hradisko (Olomouc, Česko) Žáner/forma (záhlavie): články Zdroj záhlavia alebo termínu: czenas BI1a - Bibliografia – triedenie: Architektura. Interiéry BI1b – Bibliografia - kód: 6e [PAKa]: 537174 [PAKb]: premonstrátský klášter Hradisko [PAKd]: areál [PAKr]: 8-1746 [PAKf]: 141625 [PAKg]: premonstrátský klášter Hradisko [PAKh]: KP [PAKi]: kulturní památka [PAKj]: 30199/8-1746 [PAKf]: 84153 [PAKg]: Klášterní Hradisko [PAKh]: NKP [PAKi]: národní kulturní památka [PAKj]: 223 [LDR ]: -----nab a22------a 4500 |
Diskusia
Žiadne príspevky
Pre pridávanie komentárov sa prosím prihláste.