LDR -----nab a22------a 4500
001 001010000709287
003 CZ-PrNPU
005 20231014223816.6
008 120105s2000----xr-a----------000-0-cze-d
040 $aABE320$bcze$dBOE016
041 0 $acze$bger
072 7 $a902$xArcheologie$2Konspekt$98
100 1 $aGabriel, František,$d1949-$7jn19981001298$4aut
245 10 $aSkalní sídliště Sloup /$cFrantišek Gabriel, Kamil Podroužek
300 $a12 s. :$b2 pl., lit., 9 fot.
504 $aObsahuje bibliografické odkazy
520 2 $aSloup, na jehož katastrálním území studovaný skalní suk vystupuje, leží v okrese Česká Lípa, 7 km severovýchodně od okresního města. Stavebně historický průzkum lokality (Podroužek - Gabriel - Paulus 1999) ukázal na nutnost přehodnotit funkce, které skalní suk v době svého osídlení plnil. Ve zkrácené podobě je nabízíme odborné veřejnosti v předkládaném článku, s celkovou analýzou se čtenář může seznámit v SHP.Při zjednodušeném uvedení modelu vývoje osídlení skalního suku u Sloupu, musíme pominout jeho pravěké využití, které, kromě druhotného uložení keramiky, po sobě nezanechalo žádné stopy. Středověká keramika pak datuje počátky středověkého osídlení nejpozději do doby kolem roku 1300. Objekty a jejich relikty plnily, dle našeho modelu, funkci refugia obyvatel vesnice, případně vesnic v okolí opevněného sídla majitele panství. Po opuštění této funkce zde začal majitel panství, hrabě František Hroznata Kokořovský, budovat na sklonku 17. století klášter kapucínů. Nedokončený projekt ukončila smrt hraběte. Nový majitel, Norbert Oktavián Kinský, v započatém díle nepokračoval a za něho, či za jeho syna, Josefa Maxmiliána, tedy mezi roky 1710 - 1780, došlo k úpravě klášterních objektů a vysekání nových, s cílem přebudovat skalní suk na barokní ermitáž. Ani tato idea, vycházející z první etapy romantismu, výrazně naplňováného ještě náboženskou exaltovaností, nedospěla k naplnění svého stavebnímu záměru. Následující přístup k lokalitě sice vycházel rovněž z romantismu, v duchu první poloviny 19. století se však snažil postihnout, zachovat, umocnit a presentovat genius locí. Vznikala tak turistická atrakce, jejímuž dokončení zabránila smrt Karla Kinského v roce 1831. Poslední úpravy presentovaly lokalitu jako památku, která ztratila svoji cenu potlačením "původní" a tudíž "nejcenější" funkce. Snaha o její opětovné nalezení vedla až k jejímu spojení s hradem, které pak, bez hlubší kritiky hmotných pramenů, přežívá až do současnosti.
546 $aněm. res.
650 07 $askalní stavby$7ph187631$2czenas
650 07 $asídelní archeologie$7ph359609$2czenas
651 4 $aSloup v Čechách (Česko)$7ge134493
655 7 $astavebněhistorické průzkumy$7fd1143365$2czenas
700 1 $aPodroužek, Kamil,$d1966-$7mzk2008448792$4aut
773 0 $w601097$tPrůzkumy památek =$dPraha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech$x1212-1487$gRoč. 7, č. 1, (2000), s. 3-14$aSdružení profesionálních pracovníků památkové péče$92000
856 42 $uhttps://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2000-01-02.pdf$yPlný text
910 $aABE320$b65-A-51/S$trs
997 $tAN |
