Scope and content: Fotografie vytvářená pro vědecké účely je již několik desetiletí považována za samostatný předmět studia. Nový zájem o vědeckou či „informativní“ fotografii se časově shodoval s vývojem v dějinách vědy, když se na počátku osmdesátých let 20. století sociologové vědy jako Bruno Latour nebo Steve Woolgar odvrátili od dějin idejí a zaměřili se na studium vědecké praxe a jejích vizuálních zdrojů. Dalším katalyzátorem akademického zájmu o vědeckou fotografii se stala snaha obsáhnout široké spektrum obrazů, kterou v sedmdesátých letech 20. století vyvolala vizuální studia. Od té doby otázka rozdílných rolí, jež fotografie zaujímá v přírodních a společenských vědách, podnítila značné množství vědeckých prací. Článek sleduje vznik a směřování tohoto výzkumu fotografie ve vědě a poukazuje na současný vývoj v otázkách, jak fotografie proměnila vědecké postupy, jaké nové epistemologie – například pozorování nebo objektivitu – pomohla zavést, a proč se stále vedou spory o estetice vědeckých obrazů. |
Obsahuje bibliografické odkazy |