Detail dokumentu
Obsah
Seznam literatury
| Název (*): Josef Zítek (4. 4. 1832 - 2. 8. 1909), český architekt evropského formátu / Údaj o odpovědnosti atd.: Jiří T. Kotalík Autor: Kotalík, Jiří T., 1951-2020 Kód role: autor Rozsah: 9 stran : Další fyzické údaje: ilustrace Agentura, která vytvořila originální záznam: ABE315 Konvence popisu: AACR2 Jazyk katalogizace: cze In: Zprávy památkové péče : In: 601304 In: clanky >> periodikum In: Zprávy památkové péče : In: 1210-5538 In: Ročník 70, číslo 1 (2010), strana 3-11 In: 70:1 In: 2010 Obecná poznámka: Praha, Olšanské hřbitovy, náhrobek Karla Havlíčka Borovského je dílem Bedřicha Schnircha. Náhrobek byl slavnostně odhalen roku 1870. ; Praha, Národní divadlo, budova po svém znovuotevření, stav kolem roku 1910. Josef Zítek v době výmarského pobytu roku 1866. Výmar, Německo, budova Zemského muzea, návrh z let 1862-1863, realizováné 1864-1869.... Vlíněves (okres Mělník), kostel Stětí sv. Jana Křtitele, stav kolem ro-ku 1930. Návrh pochází z roku 1864, realizováno v letech 1865-1866... Vlíněves (okres Mělník), kostel Stětí sv. Jana Křtitele, presbytář... Praha, Národní divadlo, železný krov, konstrukce vytvořená vojtěš-skou hutí v Kladně. Praha, Národní divadlo, Pánský salónek Královské lóže, stav z roku 1934. Sloupy lóže jsou inspirovány renesančním Adamovým stave-ním na zámku v Jindřichově Hradci. Praha, Národní divadlo, pohled na budovu před požárem v roce 1881 ze Střeleckého ostrova. Praha, Národní divadlo, hlavní foyer. Malířskou výzdobu provedli Mikoláš Aleš a František Ženíšek. Inspirací pro interiér se Zítkovi sta-la zahradní loggie vily Farnesini v Římě. Praha, Národní divadlo, pohled na budovu po jejím znovuotevření v roce 1883, nalevo řetězový most Františka I. Praha, Olšanské hřbitovy, náhrobek Karla Havlíčka Borovského je dílem Bedřicha Schnircha. Náhrobek byl slavnostně odhalen roku 1870. Bečov nad Teplou (okres Karlovy Vary), hrad, první realizovaný ná-vrh přestavby z roku 1864. ... Praha, Rudolfinum, kolem roku 1890. Česká spořitelna se roku 1874 rozhodla na svém pozemku postavit Dům umělců jako důstojný stá-nek pro různé oblasti umění, který měl zahrnovat koncertní síň, vý-stavní sály pro obrazárnu i roční obrazové výstavy a prostory pro sbírky uměleckého průmyslu a řemesel. Praha, Rudolfinum, kolem roku 1890. Na horním snímku je pohled do galerijní dvorany, dole pohled do výstavního sálu obrazové expozice. Praha, Rudolfinum, Dvořákova síň, interiér, stav kolem roku 1890. Josef Zítek semdesátiletý. Praha, Národní divadlo, pohled do lože, 2010. (1. strana obálky) ; Výmar, Německo, budova Zemského muzea, plán hlavní fasády... Praha, Národní divadlo, "volyňská" skica, detail. Tato nejstarší skica je ulože-na v městském muzeu ve Volyni. Ve svém hmotovém řešení je stavba inspiro-vána renesančním letohrádkem královny Anny. Praha, Národní divadlo, skica hlavního vstupního portálu z dnešní Národní tří-dy. Praha, Národní divadlo, půdorys soutěžního projektu na úrovni parteru divadla z let 1865-1866. Zítek zde svým návrhem dokonale využil pozemek tvaru ne-pravidelného lichoběžníku. Praha, Národní divadlo, půdorys divadla před požárem v roce 1881. Praha,. Rudolfinum, úvodní skica z roku 1875. Architekt Josef Zítek a Josef Schulz zde opustili soutěžní podmínky a řešili budovu jako dvě samostatné budovy tvořící jeden komplex se dvěma samostatnými provozy - koncertní síní výstavními prostory. Přesto komise doporučila tento návrh k realizaci, podle její-ho verdiktu totiž dokonale splňoval provozní i výtvarné nároky. ; Praha, Národní divadlo, budova po svém znovuotevření, stav kolem roku 1910. Praha, Národní divadlo, železný krov, konstrukce vytvořená vojtěš-skou hutí v Kladně. Praha, Národní divadlo, Pánský salónek Královské lóže, stav z roku 1934. Sloupy lóže jsou inspirovány renesančním Adamovým stave-ním na zámku v Jindřichově Hradci. Praha, Národní divadlo, pohled na budovu před požárem v roce 1881 ze Střeleckého ostrova. Praha, Národní divadlo, hlavní foyer. Malířskou výzdobu provedli Mikoláš Aleš a František Ženíšek. Inspirací pro interiér se Zítkovi sta-la zahradní loggie vily Farnesini v Římě. Praha, Národní divadlo, pohled na budovu po jejím znovuotevření v roce 1883, nalevo řetězový most Františka I. Praha, Národní divadlo, pohled do lože, 2010. (1. strana obálky) ; Praha, Národní divadlo, "volyňská" skica, detail. Tato nejstarší skica je ulože-na v městském muzeu ve Volyni. Ve svém hmotovém řešení je stavba inspiro-vána renesančním letohrádkem královny Anny. Praha, Národní divadlo, skica hlavního vstupního portálu z dnešní Národní tří-dy. Praha, Národní divadlo, půdorys soutěžního projektu na úrovni parteru divadla z let 1865-1866. Zítek zde svým návrhem dokonale využil pozemek tvaru ne-pravidelného lichoběžníku. Praha, Národní divadlo, půdorys divadla před požárem v roce 1881. ; Praha, Rudolfinum, kolem roku 1890. Česká spořitelna se roku 1874 rozhodla na svém pozemku postavit Dům umělců jako důstojný stá-nek pro různé oblasti umění, který měl zahrnovat koncertní síň, vý-stavní sály pro obrazárnu i roční obrazové výstavy a prostory pro sbírky uměleckého průmyslu a řemesel. Praha, Rudolfinum, kolem roku 1890. Na horním snímku je pohled do galerijní dvorany, dole pohled do výstavního sálu obrazové expozice. Praha, Rudolfinum, Dvořákova síň, interiér, stav kolem roku 1890. Josef Zítek semdesátiletý ; Praha,. Rudolfinum, úvodní skica z roku 1875. Architekt Josef Zítek a Josef Schulz zde opustili soutěžní podmínky a řešili budovu jako dvě samostatné budovy tvořící jeden komplex se dvěma samostatnými provozy - koncertní síní výstavními prostory. Přesto komise doporučila tento návrh k realizaci, podle její-ho verdiktu totiž dokonale splňoval provozní i výtvarné nároky. Sigla: ABE320 Typ dokumentu: Seriály Forma/Žánr Záhlaví: články [LDR ]: -----naa a22------a 4500 |
Diskuze
Žádné příspěvky
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste.