Work detail
Content
List of literature
| Scope and content: Zámek v Prostějově je v literatuře označován za stavbu Jana z Pernštejna z let 1522 ? 1531, kterou v letech 1568 - 1571 upravil Janův syn Vratislav. Podle výsledků průzkumu uměleckohistoricky nedoceněné památky z roku 2001 od autorů příspěvku prošel zámek složitějším stavebním vývojem a zahájení stavby sahá do doby Viléma z Pernštejna (1438 - 1521). Prostějov se dostal do pernštejnských rukou v roce 1495 z majetku pánů z Kravař a zůstal v jejich držení do konce 16. století. Vilém do roku 1510 dokončil po bratru Vratislavovi zděné městské opevnění se čtyřmi branami s předbraními. Pro stavbu zámku v linii hradeb bylo zvoleno místo Kostelecké brány v severozápadním cípu hrazeného areálu. Obdélná čtyřkřídlá dispozice o třech podlažích zde uzavřela Pernštýnské náměstí. Při stavbě východního křídla zámku bylo využito patrové předbraní zrušené brány, kterou nahradila branka východně od areálu. Severní podsklepená část křídla byla založena v bývalém příkopu před branou. K nejstarší části zámku patří také přízemí jižního vstupního křídla, které bylo spojeno s východním křídlem věžovou bránou, jejíž zdivo zůstalo zachováno do výše mezipatra. Na severu ohrazovala areál silná hradební zeď a snad zde stála i bašta. Zámek obíhal příkop. Stavebníkem této etapy byl Vilém, který se v Prostějově léčil i se svou ženou Johankou z Liblic u českobratrského lékaře Jana Černého. Jeho prvorozený syn Jan založil ve starém příkopu podsklepené západní křídlo, které mezipatrem propojil s dostavěným jižním křídlem. Na zámku byly v Janově době osazeny portály, které se dnes nacházejí v domech a. 24 na náměstí T. G. Masaryka a č. 8 na Poděbradově náměstí. Interiéry nechal vymalovat malbami iluzivních architektur, dekorativních motivů a portrétních medailonů v podobě rodové galerie. Malby, objevené a zdokumentované v roce 1901, jsou velmi blízké výzdobě pernštejnského zámku v Pardubicích, jehož přestavbu Jan dokončoval po svém mladším bratru Vojtěchovi. Nejpozději za Janova syna Vratislava bylo nádvoří uzavřeno severním křídlem. V letech 1568 ? 1571 Vratislav přistavěl dvoupatrové arkády, které nahradily starší pavlače. V roce 1599 bylo plumlovské panství s Prostějovem vydraženo Liechtenštejny. Zámek definitivně ztratil rezidenční funkci a za třicetileté války byl navíc vypálen a poničen. Nadále sloužil k ubytování panských úředníků a jako sýpka. V 16. století však představoval důstojný protějšek hlavní pernštejnské rezidence v Pardubicích. |
| Obsahuje bibliografické odkazy |
Discussion
No posts
To add comments, please login.