Pernštejnský zámek v Prostějově (Poznámka ke stavebnímu vývoji) Borský, Pavel, 1964-
Rating
[Loading...]
??%...x ratedReaders
Rate the title:
LDR -----nab a22------a 4500 001 001010000713567 003 CZ-PrNPU 005 20220629152245.2 008 120105s2002----xr-a----------000-0-cze-d 040 $aABE320$bcze$dBOE016 041 0 $acze$bger 072 7 $a72$xArchitektura$2Konspekt$921 100 1 $aBorský, Pavel,$d1964-$7xx0024351$4aut 245 10 $aPernštejnský zámek v Prostějově (Poznámka ke stavebnímu vývoji) /$cPavel Borský, Dagmar Černoušková 300 $a10 s. :$bobr., půdorysy, fot. 504 $aObsahuje bibliografické odkazy 520 2 $aZámek v Prostějově je v literatuře označován za stavbu Jana z Pernštejna z let 1522 ? 1531, kterou v letech 1568 - 1571 upravil Janův syn Vratislav. Podle výsledků průzkumu uměleckohistoricky nedoceněné památky z roku 2001 od autorů příspěvku prošel zámek složitějším stavebním vývojem a zahájení stavby sahá do doby Viléma z Pernštejna (1438 - 1521). Prostějov se dostal do pernštejnských rukou v roce 1495 z majetku pánů z Kravař a zůstal v jejich držení do konce 16. století. Vilém do roku 1510 dokončil po bratru Vratislavovi zděné městské opevnění se čtyřmi branami s předbraními. Pro stavbu zámku v linii hradeb bylo zvoleno místo Kostelecké brány v severozápadním cípu hrazeného areálu. Obdélná čtyřkřídlá dispozice o třech podlažích zde uzavřela Pernštýnské náměstí. Při stavbě východního křídla zámku bylo využito patrové předbraní zrušené brány, kterou nahradila branka východně od areálu. Severní podsklepená část křídla byla založena v bývalém příkopu před branou. K nejstarší části zámku patří také přízemí jižního vstupního křídla, které bylo spojeno s východním křídlem věžovou bránou, jejíž zdivo zůstalo zachováno do výše mezipatra. Na severu ohrazovala areál silná hradební zeď a snad zde stála i bašta. Zámek obíhal příkop. Stavebníkem této etapy byl Vilém, který se v Prostějově léčil i se svou ženou Johankou z Liblic u českobratrského lékaře Jana Černého. Jeho prvorozený syn Jan založil ve starém příkopu podsklepené západní křídlo, které mezipatrem propojil s dostavěným jižním křídlem. Na zámku byly v Janově době osazeny portály, které se dnes nacházejí v domech a. 24 na náměstí T. G. Masaryka a č. 8 na Poděbradově náměstí. Interiéry nechal vymalovat malbami iluzivních architektur, dekorativních motivů a portrétních medailonů v podobě rodové galerie. Malby, objevené a zdokumentované v roce 1901, jsou velmi blízké výzdobě pernštejnského zámku v Pardubicích, jehož přestavbu Jan dokončoval po svém mladším bratru Vojtěchovi. Nejpozději za Janova syna Vratislava bylo nádvoří uzavřeno severním křídlem. V letech 1568 ? 1571 Vratislav přistavěl dvoupatrové arkády, které nahradily starší pavlače. V roce 1599 bylo plumlovské panství s Prostějovem vydraženo Liechtenštejny. Zámek definitivně ztratil rezidenční funkci a za třicetileté války byl navíc vypálen a poničen. Nadále sloužil k ubytování panských úředníků a jako sýpka. V 16. století však představoval důstojný protějšek hlavní pernštejnské rezidence v Pardubicích. 600 17 $aPernštejnové (rod)$7jn20011024204$2czenas 610 27 $aProstějov (zámek)$7olak2010595500$2czenas 650 07 $azámky$7ph127734$2czenas 650 07 $ašlechtická sídla$7ph127825$2czenas 651 4 $aProstějov (Česko)$7ge130531 655 7 $astudie$7fd133597$2czenas 700 1 $aČernoušková, Dagmar,$d1965-$7xx0024354$4aut 773 0 $w601097$tPrůzkumy památek =$dPraha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech$x1212-1487$gRoč. 9, č. 1, (2002), s. 126-135$aSdružení profesionálních pracovníků památkové péče$92002 856 42 $uhttps://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2002-01-09.pdf$yPlný text 910 $aABE320$b63-A-14/S$trs 997 $tAN
