Mons Calvus u České Lípy, poustevna s kaplí Nejsvětější Trojice Podroužek, Kamil, 1966-
Hodnocení
[Loading...]
??%...x hodnocenoČtenáři
Ohodnoťte dílo:
LDR -----nab a22------a 4500 001 001010000716374 003 CZ-PrNPU 005 20220905160425.8 008 120105s2003----xr-a----------000-0-cze-d 040 $aABE320$bcze$dBOE016$eAACR2 041 0 $acze$bger 072 7 $a72$xArchitektura$2Konspekt$921 100 1 $aPodroužek, Kamil,$d1966-$7mzk2008448792$4aut 245 10 $aMons Calvus u České Lípy, poustevna s kaplí Nejsvětější Trojice /$cKamil Podroužek 300 $a4 s. :$bpůdorys., obr. 504 $aObsahuje bibliografické odkazy. 520 2 $aPoustevnu s kaplí Nejsvětější Trojice, Panny Marie a morových patronů sv. Rocha, sv. Šebestiána, sv. Rozálie založili v roce 1714 na vrchu Mons Calvus (297 m.n.m.), západně od České Lípy českolipští měšťané, barvíř Gabriel Patz a městský chirurg Julius František Malzer, jako poděkování za odvrácení moru v roce 1713. Vystavěná kaple byla zděná, s krátkou obdélnou lodí a pětibokým závěrem. Kapli zřejmě projektoval Giuseppe Abondio, který prováděl i stavby augustiniánských konventních kostelů v České Lípě a v Bělé pod Bezdězem. Abondiové pocházeli z Itálie, na Malé Straně v Praze se usadili ve druhé polovině 16. století.U kaple byla vystavěna dřevěná poustevna. V letech 1714 - 1742 zde poustevničil Jakub Görner, v letech 1742 - 1756 Jan Michel Krämer. Na jeho místo načas přišel františkánský terciář František Selz. Pro nemravný život byl záhy z poustevny vypuzen. Posledním poustevníkem na Mons Calvus byl Konrád Frosh. Poustevníci byli vydržován z ročních úroků jistiny nadace 300 zlatých, založené v roce 1746 vdovou Annou Dorotou Patzovou a přivydělávali si kostelnickou službou v českolipském městském kostele Narození Panny Marie.Množství poutníků přicházelo na Holý vrch (Kahlenberg) především k záslibným pobožnostem, jak dokládají nálezy četných devocionálií. Poustevna zanikla josefinskou reformou v roce 1782, poutní místo bylo zrušeno reformou v roce 1785. V roce 1814 opuštěná kaple vyhořela. Při parkových úpravách Holého vrchu bylo torzo kaple v roce 1885 proměněno ve výletní restauraci. Na hrázděných stěnách vyhlídky byly vymalovány scenérie z blízkého okolí, doplněné znaky českolipských spolků a vlasteneckými citáty.V 50. letech 20. století byla restaurace uzavřena a budova ležící na okraji města i zájmu na konci 80. let zcela zdevastována. Proces archeologizace obnažil původní zdivo barokní kaple. Dochované relikty zdiva si zasluhují ochranu nejen pro svou historickou výpověď. Torzální architektura je krajinotvorným prvkem, který umožňuje identifikaci člověka s místem i s jeho vlastní minulostí. 650 07 $aarchitektonické památky$7ph118585$2czenas 650 07 $akaple$7ph121446$2czenas 650 07 $apoustevny$7ph124437$2czenas 651 4 $aČeská Lípa (Česko)$7ge131692 655 7 $ačlánky$7fd133976$2czenas 773 0 $w601097$tPrůzkumy památek =$dPraha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech$x1212-1487$gRoč. 10, č. 2 (2003), s. 168-171$q10:2$92003 856 42 $uhttp://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2003-02-08.pdf |q text/pdf$yPlný text 910 $aABE320$trs 997 $tAN
