LDR -----nab a22------a 4500
001 001010000711160
003 CZ-PrNPU
005 20230808064403.5
008 120105s2001----xr-a----------000-0-cze-d
040 $aABE320$bcze$dBOE016
041 0 $acze$bger
072 7 $a71$xÚzemní plánování. Urbanismus. Památková péče$2Konspekt$921
100 1 $aStejskal, Aleš,$d1966-$7js20020122001$4aut
245 10 $aTřeboňské opevnění z let 1525-1526 v písemných pramenech :$bGeneze a průběh stavby, pracovní síly, finanční náklady, jednotlivci /$cAleš Stejskal
300 $a18 s. :$b27 tb., 1 půdorys, 3 obr., 2 mp., 3 grafy, 3 fot.
504 $aObsahuje bibliografické odkazy
520 2 $aStudie se soustřeďuje na rozbor v českých poměrech vzácného účetního rejstříku, který popisuje stavbu fortifikace města Třeboň v letech 1525-1526. Autor se záměrně věnuje především vyhodnocení písemných pramenů, týkajících se důležitého poddanského města, která bylo situováno v prostoru východní části kompaktního dominia pánů z Rožmberka. V první části se snaží zpřesnit dosavadní názory týkající se hlavního motivu budování opevnění. Tím nebyla jen vnitřně cítěná obava před tureckou expanzí, ale spíše rodové a vnitrostátní problémy. Stavba proběhla velmi rychle díky grandióznímu projektu vybudování rozsáhlé sítě rybníků na panství Třeboň, kvůli kterému zde byl soustředěn dostatečný počet pracovních sil. Analýza jejich původu je námětem druhé části studie. Z ní vyplývá, že 900 pracovníků různých profesí (dělníci, tesaři, formani, zedníci, lamači apod.), pocházelo nejméně ze 140 lokalit a tvořilo s doslova "internacionální" společnost, která komunikovala nejen mezi sebou, ale také s obyvateli města, jehož život zároveň usnadňovala i komplikovala. Třetí část studie je zaměřena na rozbor mzdových podmínek. Vyplývá z ní, že existovala nadhraniční "standardní" představa o honorování jednotlivých profesí. Přestože lze identifikoval různé lokální či regionální varianty a tradiční přístupy, je možné konstatovat, že zjištěná situace se v charakteru pracovní doby (počet pracovní dní v roce, délka pracovního dne, individuální přístup jedinců k práci) ani na mzdové úrovni (odstupňování denní mzdy mezi profesemi, existence sezónních mzdových sazeb apod.) nijak nelišila od podobných studií, které byly publikovány pro německé, anglické a nizozemské prostředí. Poslední část studie rozebírá přístup námezdníků k práci na základě následujících kritérií: počet skutečně odpracovaných dnů, délka pobytu na stavbě, vztah k investorovi (poddaný Rožmberků či nikoliv), lokalita původu pracovníka a profese a individuální "profesní mobilita" (typ z "dělníka tesařem", nebo "z dělníka kontrolorem"). Po "křížové" analýze je možné říci jediné: existence naprosto osobního přístupu námezdníků k práci je těžko vyvratitelná. Hlavní problém stavby fortifikace (sledované v tomto případě "zevnitř", tedy z hlediska "těch, kteří to skutečně postavili") nespočíval ve financích, ale byl přímo závislý na možnostech soustředit dostatečný počet pracovních sil, které byly ochotné se v rámci mzdových standardů zúčastnit realizace této dosud "žijící"
650 07 $aopevnění$7ph123763$2czenas
650 07 $aměsta$7ph115399$2czenas
650 07 $aarchivní fondy$7ph118590$2czenas
651 4 $aTřeboň (Česko)$7ge131179
655 7 $ačlánky$7fd133976$2czenas
773 0 $w601097$tPrůzkumy památek =$dPraha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech$x1212-1487$gRoč. 8, č. 1, (2001), s. 3-20$aSdružení profesionálních pracovníků památkové péče$92001
856 42 $uhttps://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2001-01-02.pdf$yPlný text
910 $aABE320$b65-A-54/S$trs
997 $tAN |
