Detail dokumentu
Obsah
Seznam literatury
| Název (*): Skalní sídliště Sloup / Údaj o odpovědnosti atd.: František Gabriel, Kamil Podroužek Autor: Gabriel, František, 1949- Kód role: autor Jméno osoby (záhlaví): Podroužek, Kamil, 1966- Kód role: autor Rozsah: 12 s. : Další fyzické údaje: 2 pl., lit., 9 fot. Agentura, která vytvořila originální záznam: ABE320 Agentura, která záznam modifikovala: BOE016 Jazyk katalogizace: cze Kód j. textu/zvukového záznamu: čeština Kód j. resumé, abstraktu aj.: němčina In: Průzkumy památek = In: 601097 In: clanky >> periodikum In: Průzkumy památek = In: Praha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech In: 1212-1487 In: Roč. 7, č. 1, (2000), s. 3-14 In: Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče In: 2000 URL zdroje: https://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2000-01-02.pdf Text odkazu: Plný text Poznámka o skryté bibliografii atd.: Obsahuje bibliografické odkazy Rozsah a obsah: Sloup, na jehož katastrálním území studovaný skalní suk vystupuje, leží v okrese Česká Lípa, 7 km severovýchodně od okresního města. Stavebně historický průzkum lokality (Podroužek - Gabriel - Paulus 1999) ukázal na nutnost přehodnotit funkce, které skalní suk v době svého osídlení plnil. Ve zkrácené podobě je nabízíme odborné veřejnosti v předkládaném článku, s celkovou analýzou se čtenář může seznámit v SHP. Při zjednodušeném uvedení modelu vývoje osídlení skalního suku u Sloupu, musíme pominout jeho pravěké využití, které, kromě druhotného uložení keramiky, po sobě nezanechalo žádné stopy. Středověká keramika pak datuje počátky středověkého osídlení nejpozději do doby kolem roku 1300. Objekty a jejich relikty plnily, dle našeho modelu, funkci refugia obyvatel vesnice, případně vesnic v okolí opevněného sídla majitele panství. Po opuštění této funkce zde začal majitel panství, hrabě František Hroznata Kokořovský, budovat na sklonku 17. století klášter kapucínů. Nedokončený projekt ukončila smrt hraběte. Nový majitel, Norbert Oktavián Kinský, v započatém díle nepokračoval a za něho, či za jeho syna, Josefa Maxmiliána, tedy mezi roky 1710 - 1780, došlo k úpravě klášterních objektů a vysekání nových, s cílem přebudovat skalní suk na barokní ermitáž. Ani tato idea, vycházející z první etapy romantismu, výrazně naplňováného ještě náboženskou exaltovaností, nedospěla k naplnění svého stavebnímu záměru. Následující přístup k lokalitě sice vycházel rovněž z romantismu, v duchu první poloviny 19. století se však snažil postihnout, zachovat, umocnit a presentovat genius locí. Vznikala tak turistická atrakce, jejímuž dokončení zabránila smrt Karla Kinského v roce 1831. Poslední úpravy presentovaly lokalitu jako památku, která ztratila svoji cenu potlačením "původní" a tudíž "nejcenější" funkce. Snaha o její opětovné nalezení vedla až k jejímu spojení s hradem, které pak, bez hlubší kritiky hmotných pramenů, přežívá až do současnosti. Poznámka o jazyku: něm. res. Sigla: ABE320 Signatura díla: 65-A-51/S Typ dokumentu: Seriály Konspekt (záhlaví): Archeologie 902 Téma (záhlaví): skalní stavby Zdroj hesla nebo výrazu: czenas Téma (záhlaví): sídelní archeologie Zdroj hesla nebo výrazu: czenas Geogr. heslo (Záhlaví): Sloup v Čechách (Česko) Forma/Žánr Záhlaví: stavebněhistorické průzkumy Zdroj záhlaví nebo termínu: czenas BI1a - Bibliografie - třídění: Stavební a hist. vývoj jednotlivých objektů BI1b - Bibliografie - kód: 6d [LDR ]: -----nab a22------a 4500 |
Diskuze
Žádné příspěvky
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste.