Detail dokumentu
Obsah
Seznam literatury
| Návěští : -----nab a22------a 4500 Agentura, která vytvořila originální záznam: ABE320 Jazyk katalogizace: cze Kód j. resumé, abstraktu aj.: němčina ; angličtina Konspekt (záhlaví): Strojírenství 621 Autor: Freiwillig, Petr, 1979- Kód role: autor Název (*): Technická památka jako živý technologický komplex na příkladu špičkové vodní elektrárny v Liberci-Rudolfově / Údaj o odpovědnosti atd.: Petr Freiwillig Další fyzické údaje: 16 il. (převážně barev.) Recenze: Studie představuje špičkovou vodní elektrárnu v Rudolfově (Rudolfsthal) v Jizerských horách na okraji krajského města Liberce. Uvádí ji jako dobrý příklad technické památky, tvořené nejen vnější schránkou, ale celým souborem staveb zajišťující její provoz. Památková hodnota tak nespočívá pouze v samotném objektu elektrárny od renomovaného architekta, profesora Německé vysoké školy technické Artura Payra (1880–1937), ale především v intaktně dochovaném komplexu stavební, mechanické a zčásti i elektrické části celého díla, realizovaného mezi roky 1925–1928. Dílo se vyznačuje množstvím technických prvků, které jsou v rámci širšího regionu ojedinělé a zejména, stále plně funkční. Studie je členěno chronologicky do kapitol, pojednávajících o plánech, průběhu stavby, provozu a výrobě, provozovateli i současném stavu a budoucnosti elektrárny. První kapitola je ohraničena léty 1908–1925, vymezující dlouhé období záměrů, plánů a příprav, završené roku 1925 zahájením stavby. O ní pojednávají další kapitoly, popisující vývoj do roku 1928. Stavba byla realizována dle projektu Ing. Ludwiga Hamburgera společenstvím stavebních firem Eduard Ast, Stroner & Co., Pittel & Brausewetter a L. Bill & Co. v Liberci. Důležitá vsuvka patří roku 1927, kdy vypukl velký skandál ohledně financování stavby. Pomocí úryvků z denního tisku a písemných záznamů elektrárny je rekonstruován průběh skandálu, kdy rozpočtované náklady 7,5 milionu Kč se vyšplhaly na astronomických 26,1 milionu Kč. Událost se stala předmětem interpelace v Národním shromáždění ČSR. V následující kapitole pojednávající o provozu elektrárny jsou uvedeny statistické údaje o výrobě elektrické energie v dalších desetiletích, o stavebních zásazích a úpravách strojního zařízení, o změnách vlastníka. Tím byla až do čtyřicátých let 20. století Přespolní elektrárna Liberec, (Elektrischen Überlands-Werkes reg. Genossenschaft m. b. H. In Reichenberg, EÜW). Jednalo se o společnost družstevního charakteru, vlastněnou městem Liberec, šesti okolními obcemi a firmou Johann Liebieg & Co., které patřila největší textilní továrna v Liberci. EÜW byla založena roku 1912 a o dva roky později uvedla do provozu uhelnou elektrárnu v Andělské Hoře, které v odběratelských špičkách vypomáhala právě vodní elektrárna v Rudolfově. Závěr studie je věnován budoucnosti díla a vysvětlení důvodů a možností navrhované památkové ochrany. ; This study focuses on the high-pressure hydro-electric power station in Rudolfov (Rudolfsthal) in the Jizera Mountains on the outskirts of the city of Liberec. The station is presented as a good example of a technical monument which includes not only the outer shell, but the entire set of buildings that ensure its operation. Its historical value lies in the actual power plant building from a renowned architect, German engineering college professor Artur Payr (1880-1937), but foremostly as well in the intact preserved complex of the constructional, mechanical, and electrical part of the entire works, realized in the years 1925-1928. The work is significant in its amount of technical elements, unique throughout the wider region, but especially still completely functional. The study is chronologically divided into chapters addressing the plans, the course of construction, operation and production, the operators, and the power plant's current state and future. The first chapter covers the years 1908-1925, defining the long period of goals, plans, and preparations, culminating with the start of construction of 1925, which is covered in the next chapters describing development until 1928. The construction was carried out according to the project of Ing. Ludwig Hamburger through the association of construction companies Eduard Ast, Stroner & Co., Pittel & Brausewetter, and L. Bill & Co. in Liberec. The year 1927 encompasses an important period involving a major scandal regarding the structure's financing. Using excerpts from newspapers and the power plant's written records, the course of the scandal is reconstructed to show how the budgeted costs of CZK 7,500,000 soared to an astronomical CZK 26.1 million. The event even became the subject of interpellation in the National Assembly of Czechoslovakia. The following chapter focuses on the plant's operation and provides statistical data on the production of electricity in the following decades, on building interventions and adjustments to the machinery, and on changes in ownership. This lasted until the 1940's as the Přespolní elektrárna Liberec, (Elektrischen Überlands-Werkes reg. Genossenschaft m. b. H. in Reichenberg, EÜW). The company had a cooperative nature and was owned by the city of Liberec, six surrounding municipalities, and by the Johann Liebieg & Co. company, who owned one of the biggest textile factories in Liberec. The EÜW was founded in 1912 and launched the coal-fired power plant in Andělská Hora two years later which supported the hydro-electric power plant in Rudolfov during peak consumption periods. The conclusion of the study is devoted to the future of the works and explains the reasons and possibilities of proposed monument protection. ; Die Studie stellt das Stoßzeiten-Wasserkraftwerk von Rudolfov (Rudolfsthal) im Isergebirge am Rand der Kreisstadt Liberec (Reichenberg) vor und präsentiert es als gutes, nicht nur aus einer äußeren Bauhülle, sondern aus einem ganzen betriebsbedingten Gebäudekomplex bestehendes Beispiel eines technischen Denkmals. Der Denkmalwert besteht also nicht nur aus dem eigentlichen Kraftwerkbau von Artur Payer (1880–1937), einem namhaften Architekten und Professor an der Deutschen technischen Hochschule, sondern hauptsächlich aus einem bauseits, aber auch technisch, d.h. mechanisch und z.T. auch elektrisch intakten Anlagenkomplex, der zwischen 1925 und 1928 ausgeführt worden war. Das Werk zeichnet sich durch eine Vielzahl technischer Elemente aus, die im Rahmen der breiteren Region einzigartig und vor allem immer noch voll funktionstüchtig sind. Die Studie ist chronologisch in Kapitel gegliedert, die Pläne, Bauverlauf, Betrieb und Stromerzeugung, den Betreiber sowie den gegenwärtigen Zustand und die Zukunft des Kraftwerks zum Gegenstand haben. Das erste Kapitel hat als Eckdaten die Jahre 1908 und 1925, welche den Zeitraum von Bauvorhaben, -plänen und -vorbereitungen einschließen und im Baubeginn von 1925 gipfeln. Diesen behandelt ein weiteres, den Verlauf bis 1928 beschreibendes Kapitel. Der Bau wurde nach einem Projekt von Ing. Ludwig Hamburger durch das Konsortium aus den Baufirmen Eduard Ast, Stroner & Co., Pittel & Brausewetter sowie L. Bill & Co. aus Liberec umgesetzt. Ein wichtiger Einschub ist dem Jahr 1927 gewidmet, in dem ein großer Skandal in Zusammenhang mit der Baufinanzierung ausbrach. Unter Hinzuziehung von Ausschnitten aus Tagespresse und schriftlichen Aufzeichnungen des Kraftwerks wurde dessen Verlauf rekonstruiert, in dem die Baukosten von 7,5 Millionen Kronen auf astronomische 26,1 Millionen Kronen stiegen. Dieser Vorgang wurde sogar zum Gegenstand einer parlamentarischen Anfrage in der Nationalversammlung der ČSSR. Im anschließenden, sich dem Kraftwerksbetrieb zuwendenden Kapitel werden statistische Angaben über die Stromerzeugung in den weiteren Jahrzehnten, Angaben über bauliche Änderungen, Verbesserungen der Maschinenanlage und Besitzerwechsel gebracht. Eigner war bis in die 40er Jahre des 20. Jhs. die Elektrische Überland-Werk reg. Genossenschaft m. b. H. in Reichenberg (EÜW), eine Gesellschaft auf Genossenschaftsbasis im Besitz der Stadt Liberec (Reichenberg), sechs umliegender Gemeinden sowie der Firma Johann Liebieg & Co., der auch die größte Textilfabrik in der Stadt gehörte. Die 1912 gegründete EÜW hat bereits zwei Jahre danach das erste Kohlekraftwerk in Andelská Hora in Betrieb genommen, dem gerade das Wasserkraftwerk in Rudolfov in Stoßzeiten aushelfen sollte. Der Schluss der Studie befasst sich mit der Zukunft der Anlage und legt die Gründe sowie Möglichkeiten für den vorgeschlagenen Denkmalschutz dar. Poznámka o jazyku: Resumé německy a anglicky Osobní jméno (záhlaví): Payr, Artur ; Hamburger, Ludwig, 1887- Téma (záhlaví): technické památky ; vodní elektrárny Chronologické zpřesnění: 1925-1928 Geogr. heslo (Záhlaví): Rudolfov (Liberec XXI, Česko) Forma/Žánr Záhlaví: stati In: Roč. 73, č. 3 (2013), s. 237-245 In: 73:3 In: 2013 Sigla: ABE320 Signatura díla: H221/2013 Typ dokumentu: rs Sigla: BOE016 Signatura díla: 79-G-52 BI1a - Bibliografie - třídění: Památky výroby, vědy a techniky BI1b - Bibliografie - kód: 8a Definiční bod (IDOB_PG): 140516 Část obce: Liberec XXI-Rudolfov Číslo domovní: 63 Ulice: Rudolfovská Historická lokalita (Kod_CZ): 13950 Reálný typ lokality: ves Název lokality: Rudolfov Katastrální území: Rudolfov Obec: Liberec Okres: Liberec Kraj: Liberecký kraj Číslo orientační: Poznámka k předmětu zájmu: vodní elektrárna Poznámka k lokalizaci: |
Recenze
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste.
Žádné příspěvky