LDR -----nab a22------a 4500
001 001000001125618
003 CZ-PrNPU
005 20200701122658.8
008 131112s2012----xr------------------cze|-
040 $aABE320$bcze
041 0 $bger$heng
072 7 $a71$xÚzemní plánování. Urbanismus. Památková péče$2Konspekt$921
100 1 $aPodliska, Jaroslav,$d1970-$7jo2014829878$4aut
245 10 $aOchrana archeologických památek v Pražské památkové rezervaci /$cJaroslav Podliska, Michal Tryml
300 $b9 il. (některé barev.)
520 1 $atyřicáté výročí od vyhlášení Pražské památkové rezervace (1971) představuje vhodnou příležitostí pro hodnocení situace v ochraně archeologických památek. Na počátku 70. let 20. století byla realizace terénního výzkumu na stavbách v centru města omezována na co nejmenší mez, dnes je provedení výzkumu je součástí povinností stavebníka vyplývající ze zákona. Pro ověřování podoby historického podzemí je v řadě případů praktikován předstihový zjišťovací výzkum, na jehož základě jsou definovány památkové podmínky pro realizaci vlastní stavby. Zkoumány jsou nejen tradiční pravěké či středověké pozůstatky, ale čím dál více je pozornost věnována i nálezům novověkým, nebo samotnému přírodnímu prostředí. S vědomím postupného úbytku archeologických památek v podzemí města je stále více prosazován způsob aktivnější ochrany nejzachovalejších míst. Predikce významných archeologických ploch je založená na detailním vyhodnocení získaných poznatků z výzkumů v daném prostoru a představuje jasný trend v současném přístupu pražských archeologů. Realizace archeologického výzkumu na všech plochách určených ke stavbě již nelze vnímat jako skutečnou „záchranu“ pomyslného podzemního archívu informací. Své místo si v rámci novostaveb pomalu nalézají i znovu odhalené a prezentované pamětihodnosti (historické sklepy, základy a detaily staveb, studny aj.) Jejich uchování a případná prezentace je vhodný způsob jak propojit staré s novým, aniž bychom přerušili historickou kontinuitu ve vývoji místa.
520 1 $aThe forty-year anniversary of the declaration of Prague as a municipal heritage reservation (1971) presents a suitable opportunity to assess the situation regarding the protection of archaeological monuments. While terrain surveys on constructional sites in the city centre were limited to an absolute minimum in the early 1970's, today such a survey is required of the builder by law. In many cases, preliminary research to verify the characteristics of a historic underground area is carried out as a matter of practice and serves as a basis to define the heritage conditions for the execution of the actual construction. Traditional ancient and medieval remains are researched, but increasing attention is being given to Renaissance and later findings as well, or even the natural environment itself. The increasing awareness of the gradual loss of archaeological sites in the city's underground is bringing about an ever stronger push for a more active method of protecting the best-preserved sites. The prediction of important archaeological areas is based on a detailed evaluation of information acquired from research in the given area; this represents a clear trend in the contemporary approach of Prague archaeologists. Archaeological surveys carried out on all areas earmarked for construction can no longer be perceived as a true “rescue” of an imaginary underground archive of information. Newly revealed and presented places of interest (historic cellars, structural foundations and details, wells, etc.) are slowly finding their place within modern structures as well. Preserving them, even presenting them, is a suitable way to connect the old with the new without having to interrupt the historic continuum of a location's development.
520 1 $aDer vierzigste Jahrestag der Erklärung der Prager Denkmalreservation (1971) bietet einen passenden Anlass zu einer Sichtung der Verhältnisse im archäologischen Denkmalschutz. Zu Beginn der 70er Jahre des 20. Jahrhunderts war die Vornahme von Geländeuntersuchungen bei Bauten im Stadtzentrum auf ein Mindestmaß geschrumpft; heute gehört die Durchführung von archäologischen Untersuchungen für jeden Bauherrn zu den gesetzlich verankerten Auflagen. Um die Gestalt des historischen Untergrunds zu ermitteln, werden in einer Reihe von Fällen präventive Geländeaufnahmen vorgenommen, auf deren Grundlage dann die denkmalschützerischen Bedingungen für die Umsetzung des eigentlichen Bauvorhabens definiert werden. So werden nicht nur traditionelle Relikte aus Altertum und Mittelalter untersucht; die Aufmerksamkeit gilt immer mehr auch den neuzeitlichen Funden oder dem Naturambiente an sich. Im Bewusstsein eines allmählichen Schwindens von archäologischen Denkmälern im Baugrund unter der Stadt wird immer mehr eine aktive Schutzweise für die besterhaltenen Stellen propagiert. Die Prädiktion von bedeutsamen archäologischen Flächen beruht auf der detaillierten Auswertung gewonnener Forschungsergebnisse im betreffenden Raum und stellt den klaren Trend im heutigen Vorgehen der Prager Archäologen dar. Die Durchführung von archäologischen Forschungen auf allen für Bauzwecke ausgewiesenen Flächen kann man als eine wirkliche „Rettung“ des hypothetischen unterirdischen Informationsarchivs ansehen. Im Rahmen der Neubebauung kommt auch wieder freigelegten und präsentierten Denkwürdigkeiten (historischen Kellern, Fundamenten, Baudetails, Brunnen u.a.) allmählich ihr Platz zu. Ihre Erhaltung und etwaige Präsentation kann man als eine geeignete Verknüpfung von Alt und Neu ansehen, ohne die Kontinuität der historischen Entwicklung am Ort zu kappen.
546 $aResumé německy a anglicky
650 4 $aměstské památkové rezervace$7ph123105$zPraha (Česko)
650 4 $aarcheologie$7ph118578
650 4 $aarcheologické památky$7ph118576
651 4 $aPraha (Česko)$7ge118011
651 4 $aPražská památková rezervace (Česko)$7ge386580
655 4 $astati$7fd133586
700 1 $aTryml, Michal$7xx0000977$4aut
773 0 $gRoč. 72, č. 2 (2012), s. 100-105$q72:2$92012
910 $aABE320$bH221/2012
910 $aBOE016$b79-H-27
997 $tAN |
