Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

1 
 
Návrh na prohlášení věci za kulturní památku 
 
obec:             Ústí nad Labem 
část obce:           Střekov 
okres:            Ústí nad Labem 
kraj:            Ústecký 
katastrální území:       Střekov 
parcelní číslo:         p. č. 3252 (pohřebiště/ostatní plocha) - část 
 
název věci:            
hrobka rodiny Johanna Schichta  
 
předmět návrhu:         
hrobka rodiny Johanna Schichta  
 
 
popis:  
 Výrazná secesní stavba koncipovaná jako polovina kromlechu a zakončená po obou stra-
nách dvojicemi figur má obdélné předpolí vymezené zídkami, do kterého postupně vrostlo 
množství novodobých drobných hrobů. Autorem hrobky z r. 1912 je sochař H. K. Scholz a 
architekt W. Pleier. 
Kontext 
Někdejší obec, od roku 1936 město a vzápětí r. 1939 městská část Střekov, vznikla v roce 
1922 sloučením (starého) Střekova, Kramol a Novosedlic. Střekovský hřbitov, dnešní hlavní 
hřbitov města Ústí nad Labem se starým a novým krematoriem, najdeme v severovýchodní 
části Novosedlic. Největší rozmach Střekova je spjat s továrnou na mýdlo Johanna Schichta, 
je tedy logické, že rodinnou hrobku tohoto podnikatele najdeme právě zde. Hrobka je umístě-
na poblíž jižního cípu patrně nejstarší části hřbitova děleného komunikacemi do latinského 
kříže. Urbanisticky není nijak v systému cest akcentovaná, avšak je nepřehlédnutelným solité-
rem, její pozadí tvoří panorama Českého Středohoří (Dobětická výšina, 459 a Farský vrch, 
520 m. n. m.). Navíc se nachází blízko hlavní brány při „starém“ krematoriu z r. 1932, za ote-
vřenou vnitřní ohradní zdí. V evidenci hřbitova patří do oddělení III., číslo hrobky 10H. 
Hmota 
Hrobka vyrovnává mírně svažitý terén pomocí v přední části lehce utopeného předpolí, 
vymezeného nízkými ohradními zídkami, zadní hlavní vertikální část je naopak vystavěna na 
fundamentu, který z terénu vystupuje. „Jeviště“ je vymezené půlkruhem z masivních archaic-
kých pilířů a překladů, půlkruh je po obou stranách ukončen dvěma vyššími pylony, hladkými 
kamennými bloky z části opracovanými do podoby dvojic figur.  
Dispozice 
Předpolí je přístupné v osách z čela a z boků, čtvrtou stranou obdélníku se vystupuje 
k chóru tohoto otevřeného přírodního chrámu. Za jeho zády ještě pokračuje sokl se zatravně-
nou plochou. Rakve se zesnulými jsou zřejmě umístěny do půlkruhu kněžiště protaženého 
rameny k předpolí. Místo neoznačuje žádný náhrobní kámen, uzavřený otvor pohřební komo-
ry lze však tušit pod vrstvou zeminy zarostlou trávníkem. Rozsáhlé, zídkami vymezené před-
polí bylo zřejmě zamýšleno jako prostor pro pohřbívání dalších členů rodinného klanu. 
Schichtovi synové se však v důsledku událostí druhé světové války již ocitli v době svého 
2 
 
úmrtí mimo dosah českého území. Dnes do prostoru tohoto předpolí vrostl hřbitov současný, 
okolo dvacítky malých urnových hrobek. Ty byly postupně osazeny nejen do jeho zatravněné 
plochy. Tři urnové hrobky se nacházejí dokonce mezi pilířky v místě západního vstupu, který 
tak, spolu s dalšími třemi (k nim zády obrácenými) urnovými hrobkami, zcela uzavřely.  
Konstrukce 
Vertikální část stavby, tedy vlastní pomník resp. náhrobek, je zhotoven z masivních kvádrů 
z lasturnatého vápence1, sestavených jako pilíře a kladí, s mezilehlými výplněmi. Zezadu po-
mníku se však tento princip nepropisuje, zde jsou stěny polygonu (opisující vnitřní půlkruh) 
hladké, vystavěné z horizontálně na vazbu kladených kamenných bloků. Rovněž opěrná zeď 
vymezující fundament pod pomníkem a vystupující s klesající niveletou zezadu pomníku nad 
terén je vyskládána z kamenných bloků. Naopak opěrné a ohradní zídky a pilířky předpolí 
jsou patrně z cihel vyzděné či z betonu odlité, kamennými deskami jen obkládané.  
Exteriér 
Osa celé kompozice směřuje do mezery mezi pilíře, kam je osazena na černou leštěnou žu-
lu busta Johanna Schichta z laaského mramoru. Její pozadí tvoří mozaika ze čtvercových zla-
tých, tyrkysových a bílých střípků, patrně skleněných. Podstavec z černé žuly je lemován pru-
hy žuly masově červené barvy. Celistvé desky z této červenavé žuly vyplňují zbylé dvě meze-
ry mezi pilíři po pravé a levé straně, se jmény a daty obou Schichtových manželek, vyvede-
nými v mosazi. Na překladu pilířů je jemně vytesán nápis “LASSET UNS LIEBE LEBEN“ 
Kompozice vertikálně graduje po stranách, pylony uzavírající půlkruh této reminiscence na 
megalitickou stavbu jsou v horní části sochařsky opracovány. Západní pylon je přitesán do 
podoby reliéfně vystupujících soch muže a ženy, východní naopak dvou mužů v objetí. Na 
západním pylonu je dole signatura sochaře: „H. SCHOLZ. FEC. 1912“, na východním již 
nečitelný podpis architekta. Jak je patrné z dobových fotografií, kompozici dotvářely dvě mí-
sy pro oheň na vysokých kovových trojnožkách z tyčoviny, postavených na severních pilíř-
cích předpolí před pomníkem. Dnes po nich zůstaly jen trny pro uchycení. Podobně jako po 
brance mezi nimi, která oddělovala předpolí od podkovy pomníku, zůstaly jen mosazné panty. 
Poslední mosazné prvky najdeme mezi pilířky na bocích, jde zřejmě o úchyty někdejších ře-
tězů.  
Interiér 
Velikost a rozsah předpokládané pohřební komory není znám.  
 
 
datace včetně vývojových etap:  
Dějiny 
Johann Schicht (* 8. 3. 1855 Rynoltice - + 3. 6. 1907 Ústí n. L.) je druhou generací průmy-
slníků rodu Schichtů. Zásluhu má na přesunu sídla rodinné mýdlárny z Rynoltic do Ústí nad 
Labem. Výroba na Střekově byla spuštěna roku 1882. Po smrti své první manželky Františky 
1887, se kterou měl čtyři děti, se žení s Antonií, která mu daruje další tři potomky. Zaregis-
trování obchodní značky „mýdlo s jelenem“ následuje roku 1891. V roce 1906 se firma mění 
na akciovou společnost s názvem Georg Schicht A. G., pojmenovaná je po svém zakladateli - 
Johannově otci. Rodina Schichtů si v ní ponechává 80% majoritu, Johann se stává jejím prv-
ním prezidentem. Záhy však umírá po těžké nemoci v roce 1907. Společnost přebírají jeho 
synové Heinrich jako prezident a Georg jako viceprezident a obchodní ředitel. Roku 1910 si 
Georg bere za ženu Helenu z významného místního průmyslnického rodu Eckelmannů. 
V roce 1929 pak stojí u zrodu evropského koncernu Unilever (dnes např. značky Rama, 
                                                          
1 Muschelkalk. Paralela: Světle šedý mušlový vápenec z Bavorska byl použit na obklad fasády Petschkova palá-
ce v Praze. Václav RYBAŘÍK, Kámen v pražské architektuře a plastice meziválečného období (2). Dostupné z: 
http://www.revuekamen.cz/mezivalecne-obdobi-2.htm 
 
3 
 
Persil, Algida, Signal, Lipton, Cif, Hellmann´s, Rexona, Axe, Dove, Knorr ad.), jehož se stává 
prvním prezidentem.  
Historický vývoj  
Vznik rodinné hrobky lze tedy ohraničit rokem úmrtí Johanna Schichta 1907 a datací 1912 
u signatury na pylonu pomníku. Časopis Wiener Bilder, který v roce 1913 otiskl dobovou 
fotografii hrobky, uvádí, že vznikla po víceleté práci. Návrh pomníku zhotovila autorská dvo-
jice sochař Heinrich Karl Scholz a architekt Wilhelm Pleier. Jde původem o autory místní, 
Scholz pochází z Luhu u Raspenavy ve Frýdlantském výběžku a Pleier z Oseka. Scholz je 
z dvojice známější,2 vystudoval vídeňskou akademii, posléze se stal profesorem. Předěl první 
světové války ho na frontě přivedl k navrhování válečných pomníků, řada z nich se nachází 
v oblasti bývalé Haliče.3 Zmínku o méně známém Pleierovi nacházíme v několika periodi-
kách ve spojitosti se soutěží na malobyty a následnou výstavou v roce 19104, shodou okolnos-
tí známe i jeho vídeňskou adresu k roku 19115.  
 
 
současný stav věci:  
Hrobka je ve své hmotě neporušená, jen původní čistou koncepci narušily do předpolí ve-
stavěné novodobé urnové hrobky s rodinou Schichtů nesouvisející. Lze to ovšem chápat i jako 
příklad přirozeného organického vývoje. Náchylnost ke zvětrávání je u použitého lasturnatého 
vápence na závadu především u skulptur, jejichž povrch již postrádá bývalou přesnost, 
nicméně koroze materiálu není dramaticky pokročilá. Rytá signatura architekta hrobky W. 
Pleiera na patě pravého pylonu je, oproti signatuře sochaře H. K. Scholze na pylonu levém, již 
nečitelná. Desky obkladů opěrných zídek předpolí se místy odklánějí. Nejvíce degradovaná je 
mozaika za bustou Johanna Schichta, odhadem z 80%. Hrobce již chybí většina někdejších 
kovových prvků: absentují trojnožky s mísami pro oheň, branka mezi kněžištěm a předpolím, 
u bočních vstupů zřejmě schází řetízky nebo jiná původně zde zavěšená zábrana. Panty bran-
ky se dochovaly, poškozené úchyty zábran se dochovaly na západní straně. Mosazná písmena 
náhrobku Františky Schichtové jsou kupodivu kompletní, u Antonie Schichtové již některá 
chybí, u Johanna Schichta jeho jméno chybí zcela, na místě zůstala jen datace.  
 
 
                                                          
2 Jen namátkou uvádíme např. zmínku o Scholzovi v souvislosti s jarní výstavou uměleckého spolku Hagenbund 
v americké mutaci londýnského časopisu The Studio vydávané pod názvem The International Studio v New 
Yorku. Studio-Talk, Vienna, The International Studio, 1906, roč. 32, str. (148)150. Dostupné z: 
http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/international_studio32/0166/image [cit 26. 4. 2018] 
3Mimochodem ho zmiňuje i Jaroslav Hašek ve svém díle Osudy dobrého vojáka Švejka: „Místo patnácti de-
kagramů ementálského sýra měl každý v ruce západohaličský hřbitov vojínů v Sedlisku s pomníkem nešťastných 
landveráků, zhotovený ulejvákem-sochařem, jednoročním dobrovolníkem šikovatelem Scholcem.“ Jaroslav 
HAŠEK, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Kniha třetí: Slavný výprask. 1. V Budapešti. Dostupné 
z: http://www.svejkmuseum.cz/III_02.htm [cit 26. 4. 2018] 
4 Shodný text ve třech periodikách (Hausherren-Zeitung, Arbeiter-Zeitung, Prager Tagblatt):  
- Notizen. Ausstellung mustergültiger Skizzen für Typen von Kleinwohnungsbauten. Hausherren-Zeitung, Nr. 
543, s. 11, 15. Mai 1910. Dostupné z: http://anno.onb.ac.at/cgi-
content/anno?aid=hab&datum=19100515&seite=15 [cit 26. 4. 2018] 
- Tagesneuigkeiten. Ausstellung mustergiltiger Skizzen für Typen von Kleinwohnungsbauten. Arbeiter-Zeitung, 
Nr. 122, s. 4, 5. Mai 1910. Dostupné z: http://anno.onb.ac.at/cgi-
content/anno?aid=aze&datum=19100505&seite=4 [cit 26. 4. 2018]  
- Kunst. Ausstellung mustergiltiger Skizzen für Typen von Kleinwohnungsbauten. Prager Tagblatt, Nr. 126, s. 14, 
8. Mai 1910. Dostupné z: http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ptb&datum=19100508&seite=14 [cit 26. 4. 
2018] 
5 Funde und Verluste. Neues Wiener Tagblatt, Nr. 327, s. 24, 27. November 1911. Dostupné z: 
http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=nwg&datum=19111127&seite=28 [cit 26. 4. 2018] 
4 
 
vlastník pozemku:       
Statutární město Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, Ústí nad Labem-centrum, 40001 
Ústí nad Labem  
 
vlastník hrobky:    
nikdo se nepřihlásil, opuštěná  
(informace: provozovna Hřbitovy a Pohřební služby, Městské služby Ústí nad Labem, p. o.) 
 
 
zdůvodnění návrhu:  
Celek se skládá z řady dílčích kvalitních detailů. Busta Johanna Schichta je zhotovena 
z laaského (podle jiných kararského) mramoru, podložena je dobově typickou abstraktní mo-
zaikou. Použita je dále červená i černá žula. Oblouk archaizovaných pilířů a kladí, jako i veš-
keré další kamenné prvky jsou zhotoveny z lasturnatého vápence, který jim dodává živý pří-
rodní a zároveň předhistorický charakter. Dochovaná je více než polovina znaků mosazných 
nápisů. Typicky secesní, do stran gradující kompozice vrcholí dvěma pylony, přitesanými do 
podoby dvojic figur, levá znázorňuje lásku, která vzpomíná na pozemský život a klesá do 
hrobu, pravá touhu po vzdálených horizontech, které člověku tanou na mysli, ale nemůže jich 
dosáhnout.6 Nedílnou součástí kompozice je předpolí vymezené zídkami, které je hledištěm či 
lodí pro jeviště či presbytář za který lze přeneseně považovat vertikální část hrobky. 
Sochařské ztvárnění pomníku a jeho architektura zasazuje hrobku do kontextu pro kun-
sthistorii neoddiskutovatelně významného uměleckého dění v tehdejší rakousko-uherské mo-
narchii. Heinrich Karl Scholz byl tehdy poměrně uznávaným ve Vídni etablujícím se akade-
mickým sochařem, později profesorem. Na návrhy pomníků se spolu s architektem Wilhel-
mem Pleierem specializoval, v Českých zemích ale i v okolních státech jich lze najít celou 
řadu.  
Nadnárodní význam Schichtovy hrobky je dán především významem role rodu Schichtů 
v drogisticko-potravinářském průmyslu ve 20. století, jako těch, kteří nejprve ovládli středo-
evropský trh s tímto zbožím pod značkou GEORG SCHICHT AG a poté zorganizovali doho-
du o fúzi evropských hráčů, jejímž výsledkem byl vznik nadnárodního koncernu UNILEVER. 
Hrobka Johanna Schichta má nezastupitelný význam pro město Ústí nad Labem, je kromě 
továrny a rezidenčních vil jeho a jeho synů adresným dokladem spjatosti průmyslníka Johan-
na Schichta s tímto městem, který přesun sídla rodinného podniku z Rynoltic do tohoto strate-
gického průsečíku obchodních cest navrhl a zrealizoval. Pozoruhodný je i lidský a mravní 
odkaz Johanna Schichta, ctitele Tolstého (za příklad může sloužit jeho odpor ke kouření a 
propagace ovocných šťáv namísto alkoholu, od roku 1902 vyrábí jablečnou šťávu CERES 
saft).  
 Řemeslná kvalita je daná řadou suverénních detailů a dobrých materiálů. Architektonická a 
uměleckohistorická hodnota celkovou koncepcí spojenou především s osobou sochaře H. K. 
Scholze. Neoddělitelná je hodnota historická, vázaná na význam rodiny průmyslníka Johanna 
Schichta.  
 
 
návrh podal, datum:  
vypracoval: Ing. arch. Matěj Páral, 9. května 2018  
 
 
                                                          
6 dle článku ve Wiener Bilder, 1913, viz: použitá literatura  
5 
 
použitá literatura: 
Hana PEČIVOVÁ, Historie Schichtovy vily v Roztokách, diplomová práce U3V, Univerzi-
ta Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem 2015. Dostupné z: http://usti-
aussig.net/clanky/cist/nazev/171-virtualni-knihovna [cit 25. 4. 2018]  
Grabdenkmal für den Großindustriellen Johann Schicht in Obersedlitz bei Aussig. In: 
Wiener Bilder, XVIII. Jahrgang, Nr. 16, 27. April 1913. Dostupné z: http://anno.onb.ac.at/cgi-
content/anno?aid=wrb&datum=19130427&seite=5 [cit 25. 4. 2018]  
Hofrat Dr. HALWICH, Ein Wort über Pflege der Heimatkunst. In: Teplitz-Schönauer An-
zeiger, Nr. 83, s. 6, 25. Mai 1912. Dostupné z: http://anno.onb.ac.at/cgi-
content/anno?aid=tsa&datum=19120525&seite=6 [cit 26. 4. 2018]  
Verschiedenes. Kunst-Notizen. In: Mitteilungen des Nordböhmischen Exkursions-Klubs, 
XXXV. Jahrgang, Heft 4., s. 309, Dezember 1912. 
Dr. Ernst FRIEDEGG, Oesterreichische Millionäre. Die Schicht. In: Neues Wiener Jour-
nal, 22. Jahrgang, Nr. 7391, s. 4, 14. Mai 1914. Dostupné z: http://anno.onb.ac.at/cgi-
content/anno?aid=nwj&datum=19140524&seite=4 [cit 27. 4. 2018] 
Dr. Ernst FRIEDEGG-Berlin, Die „Schicht“. In: Mitteilungen des Nordböhmischen Ex-
kursions-Klubs, XXXVII. Jahrgang, Heft 3., s. 173-177 resp. 177, September 1914. (přetisk-
nuto z Neues Wiener Journal, doplněno o poznámku o místu posledního odpočinku J. Schich-
ta)  
Vermischtes. Plastische Arbeiten Wiener Akademiker. (Nachhang) In: Kunst-Revue, Heft 
1, s. 20, Oktober 1912, jde o přílohu Österreichs Illustrierte Zeitung, XXII. Jahrgang, Heft 1, 
6. Oktober 1912. (doplněk k článku z předcházejícího čísla Kunst-Revue /foto Schichtovy 
hrobky s popiskem/) Dostupné z: http://anno.onb.ac.at/cgi-
content/anno?aid=oiz&datum=19121006&seite=22  [cit 27. 4. 2018]  
F. P., Plastische Arbeiten Wiener Akademiker. In: Kunst-Revue, Heft 49, s. 1203(83)-
1204(84) fotografie plastik až do s. 1208(88), September 1912, jde o přílohu Österreichs 
Illustrierte Zeitung, XXI. Jahrgang, Heft 49, 1. September 1912. Dostupné z: 
http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=oiz&datum=19120901&seite=10 [cit 27. 4. 2018] 
 
  
přílohy:  
fotodokumentace – str. 6-10 
(autor: Matěj Páral 03/2018) 
historická ikonografie – str. 11 
rešerše dobových časopisů – str. 12 
mapy – str. 13-15 
ortofotomapa okolo r. 1954 a současná (zdroj: kontaminace CENIA přes Geoportál NPÚ) 
současná katastrální mapa – širší vztahy (zdroj: ČÚZK Katastrální mapy přes Geoportál NPÚ) 
současná katastrální mapa – zákres navrhovaného rozsahu ochrany (zdroj: dtto) 
výpisy – str. 16 
výpis z katastru nemovitostí (nah.cuzk.cz)  
širší vztahyNávrh na prohlášení věci za kulturní památku / hrobka rodiny Johanna Schichta
Ústecký kraj, okres Ústí nad Labem, Ústí n. L. - Střekov p. č. 3252
6
pohled od jihu
celkové pohledyNávrh na prohlášení věci za kulturní památku / hrobka rodiny Johanna Schichta
Ústecký kraj, okres Ústí nad Labem, Ústí n. L. - Střekov p. č. 3252
7
pohled od jihozápadu
pohled od jihu
pohled od severovýchodu
celkové pohledyNávrh na prohlášení věci za kulturní památku / hrobka rodiny Johanna Schichta
Ústecký kraj, okres Ústí nad Labem, Ústí n. L. - Střekov p. č. 3252
8
pohled od severu od pomníku do předpolí
pohled od jihu na pomník z předpolí
detailyNávrh na prohlášení věci za kulturní památku / hrobka rodiny Johanna Schichta
Ústecký kraj, okres Ústí nad Labem, Ústí n. L. - Střekov p. č. 3252
9
náhrobní deska Schichtovy manželky Františky 
pohled od jihu
levý pylon s dvojicí muže a ženy 
pohled od jihu
pravý pylon s dvojicí mužů 
pohled od jihozápadu
busta Johanna Schichta s pozadím z mozaiky
pohled od jihu
detailyNávrh na prohlášení věci za kulturní památku / hrobka rodiny Johanna Schichta
Ústecký kraj, okres Ústí nad Labem, Ústí n. L. - Střekov p. č. 3252
10
vyrytá signatura sochaře Heinricha Scholze při patě levého (západního) pylonu: H. SCHOLZ FEC. 1912
detail mozaiky, která vytváří pozadí centrálnímu bodu kompozice, bustě Johanna Schichta
detail „kazu” vápencového kamene na překladu pomníku v místě nad písmeny EB slova LEBEN 
detail pantu pro zavěšení již absentující branky, která oddělovala předpolí od podkovy pomníku
fotografie publikovaná v příloze Kunst-Revue časopisu Österreichs Illustrierte Zeitung roku 1912
pohled od jihu
fotografie publikovaná v časopise Wiener Bilder roku 1913
pohled od jihozápadu
historická 
ikonografie
Návrh na prohlášení věci za kulturní památku / hrobka rodiny Johanna Schichta
Ústecký kraj, okres Ústí nad Labem, Ústí n. L. - Střekov p. č. 3252
11
zaměřeníNávrh na prohlášení věci za kulturní památku / hrobka rodiny Johanna Schichta
Ústecký kraj, okres Ústí nad Labem, Ústí n. L. - Střekov p. č. 3252
půdorysné zaměření hrobky rodiny Johanna Schichta
12
13
mapové podkladyNávrh na prohlášení věci za kulturní památku / hrobka rodiny Johanna Schichta
Ústecký kraj, okres Ústí nad Labem, Ústí n. L. - Střekov p. č. 3252
výřez ze současné ortofotomapy (ČÚZK Ortofoto přes Geoportál NPÚ)
výřez z ortofotomapy okolo roku 1953 (kontaminace CENIA přes Geoportál NPÚ)


Informace o pozemku
Parcelní číslo: 3252?
Obec: Ústí nad Labem [554804]?
Katastrální území: Střekov [775258]
Číslo LV: 1
Výměra [m2]: 13119
Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí
Mapový list: DKM
Určení výměry: Ze souřadnic v S-JTSK
Způsob využití: pohřebiště
Druh pozemku: ostatní plocha
Vlastníci, jiní oprávnění
Vlastnické právo Podíl
Statutární město Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, Ústí nad Labem-centrum, 40001 Ústí nad Labem
Způsob ochrany nemovitosti
Název
rozsáhlé chráněné území
Seznam BPEJ
Parcela nemá evidované BPEJ.
Omezení vlastnického práva
Typ
Věcné břemeno (podle listiny)
Jiné zápisy
Nejsou evidovány žádné jiné zápisy.
Nemovitost je v územním obvodu, kde státní správu katastru nemovitostí ČR vykonává Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální
pracoviště Ústí nad Labem?
Zobrazené údaje mají informativní charakter. Platnost k 30.04.2018 07:00:02.
© 2004 - 2018 Český úřad zeměměřický a katastrální? , Pod sídlištěm 1800/9, Kobylisy, 18211 Praha 8?
Podání určená katastrálním úřadům a pracovištím zasílejte přímo na jejich e-mail adresu?.
Verze aplikace: 5.5.2 build 0
Řízení, v rámci kterých byl k nemovitosti zapsán cenový údaj
Informace o pozemku | Nahlížení do katastru nemovit ostí http://nah.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=5ub7_S-LNYW53a...
1 z 1 30.4.2018 8:02

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	návrh na prohlášení/zrušení KP - agenda

Jméno souboru:

U0060408.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Páral Matěj

Popis dokumentu:

Ústí n. L. - Střekov, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj, 
hrobka rodiny Johanna Schichta, na p. č. 3252, 
návrh na prohlášení za KP

Název pracoviště:

ÚOP v Ústí nad Labem

Velikost dokumentu (v bytech):

17393190 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

NPÚ ú.o.p. Ústí nad Labem; Páral Matěj;

Klíčová slova:

Územně analytické podklady; Monitoring; Výzkum a vývoj;

Uživ. klíčová slova:

navrženo k prohlášení za KP; návrh na prohlášení věci za KP; hrobka; návrh prohlášení ; návrh prohlášení za KP; návrh na kulturní památku; návrh prohlášení věci za kulturní památku;

Datum vzniku:

09.05.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 19448603

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1999996291
Název	hrobka rodiny Johanna Schichta
Číslo ÚSKP	106946
ID právního stavu	19841200 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 308500

Název objektu: hrobka rodiny Johanna Schichta

Část obce: Střekov

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Střekov

Obec: Ústí nad Labem

ORP: Ústí nad Labem

Okres: Ústí nad Labem

hrobka rodiny Johanna Schichta (prvek 19448603)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 51422

Název lokality: Kamenný Vrch

Reálný typ: sídliště

Kat. území: Střekov

Obec: Ústí nad Labem

ORP: Ústí nad Labem

Okres: Ústí nad Labem

Kraj: Ústecký kraj

hrobka rodiny Johanna Schichta (prvek 19448603)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 141

Název hist. regionu: Ústí nad Labem

hrobka rodiny Johanna Schichta (prvek 19448603)

Ke stažení Náhled Žádost o užití