Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Do 2018-06-15 09:39:00
NPU-310/48249/2018
List 1 4
1001157242
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
Správa železniční a dopravní cesty, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 
Humatex, a.s., Důlní 199, 418 01 Bílina
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 48862/2017 OPP Mgr. Alena Pavlůsková / 435 15.11.2017
Věc: Návrh na prohlášení odbavovací budovy železniční stanice Duchcov, okr. Teplice, 
za kulturní památku - rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 6462/2016 OPP, 
č. j. MK 48862/2017 OPP ve výše uvedené věci.
V- 7  - 1 i HZL
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
MINISTERSTVO KUIT'-!RY
Maltézské náměstí 47 1
118 11 Praha 1 -  Malá Suana 
|Č: 00023671 li.
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 6462/2016 OPP, č. j. MK 48862/2017 OPP 
ze dne 15. 11. 2017.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Ústí nad Labem
Magistrát města Teplice , úsek státní památkové péče
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: k . L . l w
za správnost:. I
V Praze dne 15. 11. 2017 
Č.j.M K 48862/2017 OPP 
Sp. zn. MK-S 6462/2016 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
odbavovací budovu železniční stanice Duchcov, č. p. 1277 na pozemku p.č. 3238 
v k.ú. Duchcov, okr. Teplice, včetně uvedeného pozemku, sochy „Opřená“ v uvedené 
odbavovací hale a nádrže na dešťovou vodu na p.p.č. 3283/1, v k.ú. Duchcov, okr. Teplice, 
za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, jsou účastníky řízení: Správa železniční a dopravní cesty, Dlážděná 
1003/7, 110 00 Praha 1, IČO 70994234 (dále jen ,,SŽDC“), a Humatex, a.s., Důlní 199, 418 
01 Bílina, IČO 25458442.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky 
do kopie katastrální mapy.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo podnět k prohlášení odbavovací
budovy železniční stanice Duchcov, č. p. 1277 na pozemku p.č. 3238 v k.ú. Duchcov, 
okr. Teplice, včetně uvedeného pozemku, sochy „Opřená“ v uvedené odbavovací hale a 
nádrže na dešťovou vodu na p.p.č. 3283/1, v k.ú. Duchcov, okr. Teplice, za kulturní památku. 
Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Popis dle návrhu
Odbavovací budova nádraží se nachází za intravilánem města Duchcov směrem 
na Teplice. V souvislosti s přeložením železnice v důsledku rozpínání povrchových dolů mezi 
Oldřichovem u Duchcova a Bílinou byl od roku 1962 pro město Duchcov vypracováván 
projekt pro novou budovu železničního nádraží. Autorem návrhu je architekt Jiří Hyliš, 
působící ve státním projektovém ústavu dopravních staveb SUDOP. Jedná se o jednu budovu 
na půdorysu šestiúhelníku. Otevřena byla v roce 1971.
1
Exteriér
Odbavovací budova má tvar šestibokého hranolu nad pravidelným šestibokým 
půdorysem. Celá budova je posazena na nízkém soklu. Sokl je obložen pískovcovým 
obkladem z drobných na svislo kladených obdélných pískovcových dlaždiček. V ose západní 
fasády se nachází zděný rám, do něhož jsou vloženy vstupní dveře do odbavovací haly. Dveře 
jsou provedeny z ocelových rámů, opatřených výplní z plechových desek a drátoskla. Před 
tímto vstupem je předsazené nástupní schodiště s pěti stupni z žulových desek na půdorysu 
širokého lichoběžníku. Obvodový plášť je ze tří stran prosklený ocelovo-skleněným fasádním 
pláštěm, členěným na shodně široké svislé pásy, skládající se z obdélných polí jednoduchého 
zasklení. Celá stavba je kryta předstupující plochou střechou, spočívající na šesti vnitřních 
ocelových sloupech kruhového průřezu (pravděpodobně se jedná o ocelobetonové sloupy). 
Střecha je z boku i zespodu v přesahu bedněna trapézovým plechem. Na jižní a jihovýchodní 
fasádě je obvodový plášť kombinovaný s plochami, omítanými břízolitovou omítkou. Na této 
fasádě se ocelovo-skleněný plášť dělí na pásová okna, tvořící prosklení jednotlivých pater - 
čekárny a restaurace. Tato pásová okna pak pokračují přes roh až na severovýchodní fasádu, 
kde jsou ukončena. Severovýchodní fasáda směrem k železničnímu náspu je omítaná 
břízolitovou omítkou a je provedena jako utilitární s okenními otvory běžných rozměrů. 
Na jihozápadní straně přesahuje půdorys objektu předstupující betonový chrlič, který slouží 
k odvodu vody ze střechy. Restaurace tvoří první patro objektu a od prostoru haly je oddělena 
prosklenou stěnou z ocelových profilů.
Interiér
Celou halu nesou železobetonové sloupy kruhového průřezu - fasáda a vnitřní příčky 
díky tomu mohou být plně prosklené. Celý interiér je obložen drobnou skleněnou mozaikou, 
tvořenou žíhanými sklíčky v jantarových až červených odstínech, v restauraci je odstín 
mozaiky šedozelený. Na západní stěně interiéru je umístěn státní znak - varianta pouze 
s českým lvem hledícím doprava, pocházející z doby výstavby (viz dobové foto v příloze). 
Restaurace byla přístupná z haly po schodišti, umístěném volně v prostoru. Pod schodištěm se 
nachází květinový bazének s plastikou sedící dívky. Podlahu tvoří černé keramické dlaždičky. 
V severní části haly jsou dveře s přístupem k nástupišti. Mezi nimi a čekárnou se nacházejí 
okénka s prodejem jízdenek a úschovnou zavazadel.
Plastika sedící dívky Opřená
Autorem plastiky s názvem Opřená je sochař Julius O. Lankáš (28. 12. 1909 Vídeň - 
9.9.1991 Praha), absolvent pražské Uměleckoprůmyslové školy, studoval v ateliéru J. 
Horejce a K. Dvořáka.
Strop
Geometrické ztvárnění stropu, inspirované dobovou tendencí op-art, je tvořeno 
osnovou tří rovnoběžných svazků přímek, takže je dělen na trojúhelníková pole, z nichž každé 
je opatřeno plastovým výliskem ve tvaru nepravidelného trojbokého jehlanu, takže při pohybu 
halou vytváří specifickou proměnlivou geometrickou estetiku.
Čekárna
Za prosklenou stěnou ve východní části se nachází čekárna s dobovými 
různobarevnými laminátovými židlemi. Jižní stěna čekárny má lomený půdorys a ze strany z 
haly je v ní vsazen prostor pro telefonní budku. Nad čekárnou vede schodiště s 
železobetonovou středovou schodnicí, betonovými stupni a zábradlím z prutové oceli do 
bývalé restaurace.
Datace včetně vývojových etap
1962 (počátek práce na projektu) -1971 (otevření stanice), mladší zásahy jen ojediněle
2
Současný stav věci
Budovy jsou Zachovalé, jeví přiměřené stopy opotřebení, užívány jsou jako budova 
železničního nádraží a přidružené provozy, především administrativa SZDC a ČD.
Magistrát měst Teplice, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 20. 6. 2017, č. j. MgMT/072426/2016, vyjádřil 
s prohlášením předmětné věci za kulturní památku nesouhlas, a to s následujícím 
odůvodněním: „Odbavovací budova železniční stanice Duchcov, realizovaná dle návrhu 
Ing. Jiřího Hyliše ze Státního ústavu dopravního projektování Praha, byla dokončena v roce 
1968, přičemž detaily interiéru objektu jsou inspirovány tzv. Bruselským stylem oblíbeným 
v šedesátých letech 20. století. Stavba, jejíž půdorys vychází z pravidelného šestiúhelníku, je  
částečně podsklepená a v části půdorysu dvoupodlažní, opatřená plochou střechou. Nosná 
konstrukce stavby je  tvořena ocelovým skeletem, přičemž některé ocelové sloupy se vizuálně 
uplatňují v interiéru budovy, nosnou konstrukci střechy tvoří ocelové vazníky, osazené 
na těchto sloupech. Budova, která svému účelu slouží od zahájení provozu na přeložce trati 
Oldřichov - Most 8. dubna 1968, je  s ohledem na současný provoz cestujících výrazně 
naddimenzovaná a zároveň je  tak dokladem dobového řešení odbavovací budovy železniční 
stanice budované na přeložce železniční trati v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století.
V interiéru stavby má dominantní postavení bohatě prosklená a vzdušná odbavovací 
hala, realizovaná přes obě nadzemní podlaží budovy, s výrazným prvkem jednoramenného 
schodiště se střední schodnicí, umožňující přístup do patra stavby (galerie) a vyzděným 
původně květinovým bazénkem osazeným dobovým uměleckým dílem (sochou - „Opřená“, 
sochaře Julia Lankáše) pod schodištěm. Galerie (2. NP stavby) původně určená 
pro restaurační (kavárenský?) provoz, je  v současnosti od prostoru haly zcela oddělena 
prosklenými stěnami a pro cestující je  nepřístupná. Z odbavovací haly jsou pro cestující 
přístupné toalety, pokladny, prostory čekárny - kulturního střediska s barevnými autentickými 
židlemi (tyto židle však nejsou pevnou součástí stavby) i původní čekárny pro matky s dětmi 
(dnes skladovací prostor). Podchodem pro cestující je  odbavovací budova spojena 
s vyvýšeným železničním nástupištěm. Sklepní část stavby (1. PP) byla původně skladovacím a 
provozním prostorem určeným především pro restaurační zařízení ve 2. NP. Celé provozní 
řešení budovy je autentické, z doby výstavby a odpovídá obvyklému řešení výpravních budov 
daného období. V prostoru odbavovací haly je  výrazným architektonickým prvkem, mimo 
zmíněného schodiště a sochy, také mozaikový obklad stěn v odstínech hnědé barvy, černá 
keramická dlažba podlahy, vyzděné odkládací stolky, státní znak a především lehký stropní 
podhled, který je tvořený soustavou autentických bílých (bakelitových?) trojbokých jehlanů 
v ploše a nízkých jehlanů ze stejného materiálu u obvodových stěn, některé prvky podhledu 
jsou osazeny jednoduchými válcovými svítidly. Část prvků podhledu chybí, některé prvky 
(poškozené?) jsou sejmuty a uloženy v prostoru 2. NP stavby.
Vnější plášť stavby se dochoval prakticky intaktně z doby výstavby, včetně 
autentických a nepříliš kvalitních ocelových a dřevěných okenních výplní a většiny dveří 
(mimo hlavních vstupních dveří a spojovacích dveří do podchodu, které jsou v současnosti 
opatřeny plechovými výplněmi místo skleněných výplní), betonového střešního chrliče, 
obkladů soklu, obkladů přesahující střešní konstrukce, fasádních omítek, pravděpodobně i 
střešního pláště z asfaltových pásů a betonového bazénku u jihozápadní fasády stavby.
Stavebně technický stav budovy odpovídá době výstavby a nepříliš intenzivní údržbě 
budovy. Sklepní prostory (1. PP) nejsou v současné době využívány a jsou zaplaveny do výšky 
několika desítek cm vodou, přičemž voda se v těchto prostorách vyskytuje pravděpodobně 
dlouhodobě, protože stopy proměnlivé výšky vodní hladiny jsou zřetelné na stěnách u vstupu 
do sklepa z provozního schodiště budovy. Restaurační (kavárenské?) zařízení, dle informací 
zaměstnanců Českých drah, nebylo nikdy ve 2. NP odbavovací budovy železniční stanice
3
Duchcov provozováno, v současnosti jsou tyto místnosti (tj. celé 2. NP) bez vnitřního vybavení 
a bez využití.
Z údajů, které má náš správní orgán k dispozici, nelze určit, zda hlavní vstupní 
schodiště (tj. vstupní schodiště do odbavovací haly u západní fasády stavby) a boční schodiště 
(U severozápadní fasády stavby - původně hospodářský vstup pro restaurační provoz) jsou 
součástí pozemku par. č. 3238 v katastrálním území Duchcov. Tato schodiště, umožňující 
přístup do budovy, jsou však podstatným prvkem celkového komunikačního schéma objektu a 
zároveň se spolupodílí, a to zvláště hlavní vstupní schodiště, na celkovém architektonickém 
působení stavby. Doporučujeme tyto skutečnosti v procesu prohlašování stavby za kulturní 
památku zvážit.
Zároveň z katastrální mapy je zřejmé, že betonový bazének u jihozápadní fasády 
stavby (do kterého je  odvedena dešťová vody ze střechy objektu pomocí přesahujícího 
betonového střešního chrliče a který byl součástí původní realizace stavby) se nachází 
na sousedním pozemku par. č. 3283/1 v katastrálním území Duchcov, který je  ve vlastnictví 
jiného vlastníka, než pozemek par. č. 3238 v katastrálním území Duchcov, také tuto skutečnost 
v procesu prohlašování stavby za kulturní památku doporučujeme zvážit. “
K pochybnosti Magistrátu města Teplice ohledně vlastnictví schodišť přiléhajících 
k výpravní budově, Ministerstvo kultury podotýká, že obě schodiště jsou funkčním 
příslušenstvím budovy, a proto není pochyb, že jsou ve vlastnictví SŽDC. Ostatně i sama 
organizace se tak o hlavním schodišti vyjadřuje (viz dále).
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření 
č.j. 302/KP/2016 ze dne 21. 6. 2016, prohlášení uvedené věci za kulturní památku doporučil. 
„Samotná budova stanice je  ukázkou k\>alitní architektury dané doby nadregionálního 
až celorepublikového významu. Stanice byla vystavěna v tzv. bruselském stylu, který se 
uplatňuje v architektuře a užitém umění v Československu od konce 50. let do 70. let 20. 
století, jako reakce na styl EXPO 58, které se konalo v Bruselu. Zároveň stavba stanice 
připomíná těžbu v daném regionu a její zásadní vliv na změny v krajině.
Vzhledem k tomu, že v minulosti u odbavovací haly železniční stanice nedošlo 
ke stavebním zásahům a větším investicím do vybavení budovy, zůstal objekt zachován, 
až na některé detaily (např. vstupní dveře do budovy nádraží a k nástupištím), v podobě 
z doby výstavby. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci věcí 
navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jim bylo umožněno, aby se před 
vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Firma Humatex a.s., vlastník pozemku, na němž se nachází bazének 
na dešťovou vodu, vyjádřila souhlas s prohlášením za kulturní památku.
SŽDC se vyjádřila následovně: „Budova zastávky byla již  v době svého vzniku v roce 
1971 za bývalého režimu značně naddimenzovaná, jak je  ostatně rovněž zmiňováno 
v nesouhlasném stanovisku odboru územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města 
Teplice. I když jde o budovu z architektonického hlediska jistě zajímavou, je  nutné 
podotknout, že různě zajímavých odbavovacích budov jsou na dráze desítky a při jejich 
posuzování jenom z tohoto pohledu by pak mohly být všechny navrženy k prohlášení 
za kulturní památky. Domníváme se však, že na tuto problematiku je nutné nahlížet také 
z celospolečenského hlediska, vzhledem k možnostem budoucího (třeba i jiného) využití 
budovy.
4
Je zřejmé, že budova má z hlediska své funkce dnes již omezené využití - v současné 
době je zde v provozu pouze jedna ze tří pokladen s prodejem jízdenek, ovšem jen díky tornu 
je  budova zatím přístupná veřejnosti (cestujícím) alespoň po určitou část dne. Cestující se ale 
v odbavovací hale v průběhu dne zdržuji pouze minimálně. Budova se otevírá ráno se 
zahájením prodeje jízdenek a uzavírá se v odpoledních hodinách, kdy prodej jízdenek ustává a 
dopravci, který je  zde v nájmu, se provoz pokladny v podvečerních hodinách již  nevyplatí. 
Prostory ve 2.NP, které byly původně pravděpodobně určené pro provoz kavárny (údajně 
nikdy neprovozované), byly pro určitou dobu v minulých letech pronajímané (prodej zboží). 
Dnes bohužel o tyto prostory není zájem - jsou uzamčené, veřejnosti nepřístupné po celý den. 
Vzhledem k nešťastné poloze budovy „ uprostřed polí“ nelze ani do budoucna předpokládat, 
že se tato situace někdy změní. A tak je jenom otázkou času, dokdy zde bude probíhat prodej 
jízdenek, resp. kdy nastane čas, že budova bude bez provozu trvale uzavřena a bude 
předmětem zájmu pouze pro vandaly. Potom máme na Ministerstvo kultury věcnou otázku - 
jaký smysl má taková kulturní památka?
Překvapilo nás, že podklady rozhodnutí neobsahují stanovisko Národního 
památkového ústavu (dále jen NPU). Vyžádání stanoviska příslušného územního pracoviště 
NPU sice není povinnosti Ministerstva kultury, jak vyplývá z § 3 odst. 1) zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, ale musíme konstatovat, že při jiných správních řízeních 
o prohlášení věci za kulturní památku je  vždy rozhodnutí podloženo i tímto stanoviskem. 
Kromě toho uvádíme, že v roce 2013 byla po předchozím projednání s Ministerstvem kultury 
zřízena při GŘ NPU Komise pro ochranu památkového fondu v oblasti železniční dopravy 
(dále jen Komise), na jejímž jednání jsou obdobné návrhy před vydáním stanoviska 
příslušného územního pracoviště NPU projednané specialisty v oblasti památkové péče a 
odborníky v oblasti železniční dopravy. 1 když závěry zjednání Komise nemají pro rozhodnutí 
Ministerstva kultury z hlediska zákona č. 20/1987 Sb., žádné právní opodstatnění, domníváme 
se, že v tomto specifickém případě by bylo projednání v Komisi účelné. Napovídá k tomu i 
nejednotnost názorů příslušných orgánů památkové péče k návrhu na prohlášení budovy 
za kulturní památku, jak je doloženo v podkladech rozhodnutí. Doporučujeme proto 
Ministerstvu kultury vyžádat si k Věci stanovisko NPU, podložené předchozím projednáním 
v Komisi. Domníváme se, že zdržení vydání rozhodnutí v tomto případě nehraje nijak 
důležitou roli.
Na závěr k věci ještě doplňujeme informaci, že v současné době probíhá projektová 
příprava stavby „Zvýšení traťové rychlosti v úseku Oldřichov u Duchcova - Bílina“ investora 
SŽDC, která se určitým způsobem předmětné budovy bude dotýkat - jedná se ale pouze 
o zřízení bezbariérového přístupu do budovy, které je (alespoň prozatím) plánováno vedle 
vstupního schodiště - při pohledu na budovu vlevo, namísto stávající konstrukce určené 
původně patrně pro květinovou výzdobu. “
Ktomu Ministerstvo kultury podotýká, že pokud budou navrženy na prohlášení 
za kulturní památku i jiné budovy železničních stanic bude o nich vedeno samostatné řízení a 
budou posuzovány památkové hodnoty dané budovy, stejně jako v projednávaném případě. 
Vzhledem k tomu, že u budovy jsou posuzovány především architektonické hodnoty, je 
v tomto případě názor odborníků na železniční dopravu irelevantní. Komise pro ochranu 
památkového fondu v oblasti železniční dopravy je poradním orgánem generální ředitelky 
NPÚ, nikoli Ministerstva kultury, které navíc do dnešního dne nedostala závěrečná stanoviska 
k problémům, které komisi předložilo k projednání i před několika lety. A v neposlední řadě 
Ministerstvo na veřejně dostupných internetových stránkách Metainformačního systému NPU 
nalezlo zhodnocení výpravní budovy nádraží Duchcov, jeden z výstupů projektu NPÚ Plošný 
průzkum, zhodnocení a dokumentace architektonického dědictví 19. a 20. století: 
„Architektonické provedení budovy odráží doznívající vliv stylu Brusel a patří mezi několik
5
málo kvalitních novostaveb vzniklých v 60. a 70. letech na Teplickém okrese. Cenný je zvláště 
interiér s řadou původních originálních designových prvků. “
Návštěvnost budovy není památkovou hodnotou a pro posouzení památkových hodnot 
není relevantní. Ministerstvo kultury je přesvědčeno, že úpravu vstupu pro bezbariérový 
přístup je možné uskutečnit, aniž by byly narušeny památkové a architektonické hodnoty 
budovy.
I vzhledem k námitce SZDC na nedostatek odborného posouzení byla o zhodnocení 
památkových hodnot požádána Komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů 
na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku a žádosti na zrušení prohlášení 
nemovitých věcí za kulturní památku. Komise se na jednání dne 11. 11. 2016 vyjádřila 
následovně: „Budova železniční stanice Duchcov představuje výjimečné architektonické 
řešení malého nádraží mimo souvislou městskou zástavbu. Právě toto umístění bylo učiněno 
jedním z témat architektonického řešení, které vyznačuje prolínání vnitřního a vnějšího 
prostoru. Stavba reflektuje jak dosavadní vývoj české architektury 60. let 20. století, 
tak svědčí o reflexi aktuálního dění v architektuře západní Evropy. Mimořádnou hodnotu 
představuje míra autenticity zahrnující jak celek, tak řadu drobných detailů. Svébytnou 
hodnotu má i kultivace vnějšího prostředí, která vychází ze základního principu řešení 
budovy. Stavba představuje výjimečnou ukázku kvalitní lokální architektury. “
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že odbavovací budova železniční stanice Duchcov pro své architektonické, 
urbanistické a výtvarné hodnoty splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci 
za kulturní památku. Jedná se o vysoce kvalitní, výrazně autenticky dochovanou a v rámci 
nepříliš početné typologie „bruselských11 nádražních budov ojedinělou ukázku nevelké lokální 
železniční stanice s esteticky náročně řešenou prosvětlenou odbavovací halou s pokladnami, 
čekárnami, veřejnou telefonní hovornou a oddělenou restaurační částí v patře. Objekt 
vyprojektovaný ve druhé polovině šedesátých let v souvislosti se stavbou přeložky železniční 
tratě, vynucené v důsledku postupující důlní činnosti, vyniká architektonicky i urbanisticky 
nápaditým šestiúhelným půdorysem, vizuální lehkostí svých průčelí a interiéru, citlivým 
vztahem a propojením s parkově komponovaným okolím, četnými výtvarnými akcenty, 
ale také elegantní barevností vybraných materiálů. Komorní „pozdně bruselská11 realizace 
duchcovského nádraží zároveň výstižným způsobem reflektuje aktuální tendence tehdejší 
světové architektury a výtvarného umění, čímž dosahuje z pohledu dějin československé 
architektury druhé poloviny 20. století nezpochybnitelného nadregionálního významu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,
6
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
v. 7 ,  ía, ? I
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Zákres umístění kulturní památky odbavovací budova nádraží Duchcov s příslušenstvím, 
nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 48862/2017 OPP MK 
48862/2017 OPP ze dne 15. 11.2017.

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0540803.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Duchcov, odbavovací budova železniční stanice Duchcov. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6231728 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Pavlůsková Alena;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

15.11.2017

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 19993829

Bližší specifikace:

Název	odbavovací budova železniční stanice Duchcov
Číslo ÚSKP	106208
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 20028430

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 48862/2017 OPP
Datum nabytí právní moci	04.06.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	19993829 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 451553

Název objektu:

Část obce: Duchcov

Č. dom.: č.p. 1277

Ulice: Teplická

Č. or.: 150

Kat. území: Duchcov

Obec: Duchcov

ORP: Teplice

Okres: Teplice

odbavovací budova železniční s… (právní stav 19993829)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 3326

Název lokality: Duchcov

Reálný typ: město

Kat. území: Duchcov

Obec: Duchcov

ORP: Teplice

Okres: Teplice

Kraj: Ústecký kraj

odbavovací budova železniční s… (právní stav 19993829)

Kód CZ: 51706

Název lokality: Teplické Předměstí

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Duchcov

Obec: Duchcov

ORP: Teplice

Okres: Teplice

Kraj: Ústecký kraj

odbavovací budova železniční s… (právní stav 19993829)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 156

Název hist. regionu: Duchcov

odbavovací budova železniční s… (právní stav 19993829)

Ke stažení Náhled Žádost o užití