Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7

Textový obsah:

4C& é W
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Do 2019-01-15 10:10:35
NPU-310/3620/2019
List 3 ¦)
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
dle rozdělovníku
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost...... ’..í.......................
V Praze dne 16. 11. 2018 
V .J 2 .2 ? J S  Č. j. MK 74137/2018 OPP 
Sp. zn. MK-S 9164/2018 OPP 
vyřizuje: Mgr. Alena Pavlůsková
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, tzv. 
Eliášské údolí, které je tvořeno pozemky 4591/9, 4591/44, 4591/45, 4622/12, 4622/19, 
4622/20, 4622/25, 4622/38, 4622/63, 4622/65, 4622/66, 4622/74, 4622/75, 4622/76, 4622/77, 
4622/78, 4631/1, 4631/11, 4631/24, 4633/1, 4633/3, 4642/1, 4647/2, 4650, 4651/2, 4651/4, 
4671, 5252/10, 5277, st.p.č. 2282, st.p.č. 2283, st.p.č. 2284, st.p.č. 2285 vše v k.ú. Jáchymov, 
včetně jejich součástí za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, jsou účastníky řízení: Město Jáchymov, náměstí Republiky 1, 362 51 
Jáchymov, IČO 00254622, Lesy České Republiky, s.p., Přemyslova 1106, 501 68 Hradec 
Králové, IČO 42196451, Povodí Ohře, s.p., Bezručova 4219, 430 03 Chomutov, 
IČO 70889988.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky 
do kopie katastrální mapy.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury obdrželo dne 30. 1. 2018 podnět Krajského úřadu Karlovarského 
kraje, odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu k prohlášení 
tzv. Eliášského údolí za kulturní památku. Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené 
věci zahájilo správní řízení.
Popis dle návrhu: Eliášské údolí představuje jednu z nej významnějších součástí 
jáchymovského rudního revíru. Těžba rud zde začala brzy po vzniku Jáchymova koncem 20. 
let 16. století, kdy v tomto území byla objevena řada významných jitřních (přibližně 
východozápadních) a půlnočních (zhruba severojižních) žil se stříbrným, kobaltovým a 
vizmutovým zrudněním, například jitřní žíly Kravská (Kůh), Elias, Dorothea, Georg,
Johannes, Himmelskrone (Nebeská koruna) aj. a půlnoční žíly Fluder, Dušní (Geister), Malá 
červená, Červená, Hieronymus a další. Z úrovně Eliášského potoka bylo vyraženo několik 
důležitých štol (zejména Georg, Elias, Fluder), později, v roce 1538, i úklonná jáma Elias, 
která až do 19. století patřila k nej důležitějším šachtám jáchymovského revíru. Desítky 
dalších šachet, z nichž se od konce 18. století stala nej významnější šachta Rudolf (od r. 1850 
Werner, po r. 1945 Rovnost) pak pracovaly na návrší Hřeben směrem k Novému Městu.
Pro zásobování zdejších důlních a úpravárenských zařízení pohonnou vodou byl 
po založení dolu Eliáš vybudován okolo roku 1540 báňský rybník Heinzen Teich (podle 
Heinzových, tzn. četkových čerpadel, dnes zvaný Horký rybník). Západní svah údolí věrně 
kopíruje sběrný přívodní vodní příkop zvaný Fang Graben, kdežto na východním svahu 
odváděly jiné příkopy vodu z Heinzova rybníka jednak k dolu Eliáš a v mladší etapě 
jáchymovské těžby také k tzv. Vodovodní štole (Wassereinlassstolln), která od roku 1851 
přiváděla vodu na těžní kolo a důlní čerpadla jámy Werner a dále byla sváděna podzemím 
na horizontu štoly Albrecht až do Jáchymova, kde se její energie použila k pohonu stoup a 
pro vodosloupcový stroj dolu Svornost.
Po 2. světové válce se Eliášské údolí stalo jedním z center těžby a zpracování 
uranových rud. Nad Heinzovým rybníkem začal pracovat důl Eduard, poblíž někdejší jámy 
Eliáš (její ústí se nacházelo v těsné blízkosti dnešní skautské mohyly) byla vyražena jáma 
Jiřina a výše ve svahu poblíž jámy Rovnost šachta č. 14. Dále po proudu Eliášského potoka 
byla poblíž staré štoly Eva Apfelbaum z 16. století zaražena nová jáma Eva, na protější straně 
údolí pak šachta Adam. Obnoveny nebo nově vyraženy byly i četné štoly. Pro těžbu 
uranových rud v tomto prostoru byli ve velkém množství využíváni političtí vězni. 
Trestanecké pracovní tábory vznikly s výjimkou šachty č. 14 u všech hlavních šachet. Svahy 
údolí pokryly obrovské odvály uranových dolů a údolí samo v prostoru pod jámou Jiřina bylo 
zaplaveno úpravenskými kaly z velké gravitační úpravny Eliáš, která stávala na pravém břehu 
potoka.
V současnosti představuje Eliášské údolí místo, kde se jedinečně kombinují 
pozůstatky po těžbě stříbrných, kobaltových a vizmutových rud v 16. až 19. století s 
pozůstatky po těžbě rud uranu po druhé světové válce (1945-1962).
a) Pozůstatky po nej starší etapě důlních prací z 16. století
Nej starší montánní pozůstatky jsou nejlépe patrné na návrší Hřeben (968 m n. m.) 
vlevo od silnice Nové Město -  Abertamská křižovatka mezi novodobými uranovými doly 
Eduard a šachta č. 14, kde jsou dodnes dobře zachovány křížící se systémy více než stovky 
odvalů a trychtýřovitých, až několik metrů hlubokých pinek v místech někdejších těžních 
šachet, sledující hlavní jitřní a půlnoční žíly, zejména Červené žíly, žíly Eliáš/Dorota, Jan, Jiří 
a další. Jak vyplývá ze starých důlních map i z nového leteckého laserového skenování, pinky 
jsou často rozmístěny v pravidelných rozestupech, odpovídajících velikosti důlních měr 
v 16. století.
Největším dolem v oblasti byl vl6. století důl Eliáš, který byl založen na levém břehu 
Eliášského potoka v roce 1538. Úklonná jáma sledující průběh rudní žíly Eliáš byla postupně 
vyhloubena až do 130 m, kde se napojovala na dědičnou štolu Barbora vedoucí z Jáchymova. 
Jáma byla v provozu do konce 19. století a po celou dobu své existence patřila 
k nej důležitějším jáchymovským dolům. Proto na ní bylo také již v roce 1563 postaveno 
nákladné a na svou dobu moderní těžní zařízení -  vodní kolo (podle historických pramenů 
byla Vavřinec v Abertamech).
Jednalo se o dvojřadé obousměrné kolo na horní vodu saského typu o průměru 12 až 
13 m, kde se směr otáčení řídil přívodem vody na jednu nebo druhou řadu lopatkování. Kolo 
sloužilo jak k těžbě rudniny, tak k odčerpávání důlní vody pomocí kožených měchů. Bylo 
poháněno vodou tekoucí příkopem z Heinzova rybníka vybudovaného právě za tímto účelem. 
Pro přesnou a bezpečnou těžbu bylo kolo vybaveno brzdným zařízením. Kvůli zajištění
2
spolehlivého celoročního provozu bylo kolo umístěno v tzv. komoře, což byla mohutná 
kamenná stavba obdélníkového půdorysu o vnitřním rozměru 15 x 4,5 m a výšce rovněž 
15 m, takže ukrývala celé kolo. Tloušťka zdi u paty byla 90 cm, zastřešení bylo provedeno 
valbovou střechou. Ke komoře přiléhal provozní objekt, v němž se nacházelo ústí jámy a 
buben s těžními lany, který byl umístěn na společném hřídeli (vedoucím skrz stěnu komory) 
s vodním kolem.
Kolem poloviny 19. stol. byl tento objekt nahrazen rozsáhlou dvoupatrovou stavbou, 
která kromě výše uvedeného obsahovala sklady, kanceláře, byt důlního dozorce a stáje. Tato 
stavba ze dvou stran přiléhala ke komoře na vodní kolo tak, že zdi komory tvořily zároveň 
stěny budovy. V té době ale už jáma ztrácela na významu a v roce 1892 byl její provoz 
ukončen a byla zasypána. Krátce předtím došlo k demontáži vodního kola a komora byla 
o několik metrů snížena, ale jakožto integrální součást budovy nemohla být zcela zbourána, 
jelikož její jižní stěna tvořila vnější průčelí objektu.
V první polovině 20. století již objekt nesloužil hornickým účelům. Avšak v poválečné 
době vznikl v těchto místech rozsáhlý těžební a zpracovatelský komplex na uranovou rudu a 
sledovaný objekt byl využíván podnikem Jáchymovské doly k administrativním účelům. 
Počátkem 60. let těžba uranu končila a stavba byla zbourána v rámci likvidace celého 
komplexu. Komora na vodní kolo však byla ponechána do výšky cca 3 m, pouze byla překryta 
vrstvou stavební suti, která se plynule snižuje k úrovni původní podlahy.
V současnosti je celý půdorys komory i s přilehlým okolím porostlý lesní vegetací. 
Zdivo jižní delší a východní kratší stěny vystupují cca 0,5 m nad terén. Ten se směrem ke 
zbývajícím stěnám zvyšuje a překrývá je, ale lze očekávat, že i tyto jsou pod terénem 
dochovány do shodné výšky. Jde o nejrozsáhlejší stavební pozůstatek důlní technologie 
z počátku jáchymovského hornictví v celé oblasti.
b) Vodní hospodářství 16.-19. století
Pod novodobým areálem uranového dolu Eduard (dnes středisko zimních sportů) se 
nachází Heinzův (Horký) rybník, který byl vybudován okolo roku 1540 jako vodní nádrž, 
z níž prostřednictvím vodního příkopu, dnes již nedochovaného, proudila voda sloužící 
k pohonu vodních kol důlních zařízení umístěných níže v Eliášském údolí, zejména pak 
na vodní kolo dolu Eliáš. Rybník, založený v nadmořské výšce 865 m, má dodnes velmi 
dobře zachovanou, více než 6 m vysokou sypanou hráz o délce cca 60 m a mohutnou klenutou 
kamennou propusť vyzděnou z kamene místní provenience -  ze svorů. Rybník je napájen z 
Eliášského potoka, původně k němu vedl po pravém svahu Eliášského údolí i zčásti 
dochovaný vodní příkop Fang Graben začínající pod bývalou osadou Vršek. Poměrně dobře je 
naproti tomu dochovaný mladší vodní příkop z poloviny 19. století, který vede od Heinzova 
rybníka po levém svahu Eliášského údolí jihozápadním směrem nad někdejší důl Eliáš, místy 
je dosud zachováno i kamenné vyzdění příkopu. Příkop byl původně zakryt svorovými pláty, 
které se zčásti dosud nacházejí kolem koryta.
Podél příkopu lze pozorovat několik zabořených ústí štol a přilehlých odvalů z doby 
uranové těžby, především štoly č. 5 a původně stříbrorudné štoly Jiří. V prostoru nad dolem 
Eliáš je příkop přerušen novodobou silnicí vedoucí od dolu Rovnost do údolí. Dříve vodní 
struha pokračovala směrem k budově tzv. Turba (kompresorovny centrální úpravny 
dochované dodnes v torzálním stavu), kde za vodním bazénem mizela v podzemí ve 
Vodovodní štole.
c) Objekty z doby těžby uranových rud po 2. světové válce
Většina stavebních objektů (centrální gravitační úpravna, provozní budovy dolů Eliáš, 
Jiřina a Rovnost i objekty pracovních táborů Eliáš I, Eliáš II a Rovnost I) byla po ukončení 
těžby uranových rud na počátku 60. let 20. století až na vzácné výjimky zcela aplanována a 
jejich existenci dnes kromě zmíněného torza centrální kompresorovny a reliktů vodního
3
hospodářství (betonové koryto svádějící vody Eliášského potoka) připomínají jen ojedinělé 
zbytky zdí a betonových konstrukcí, například zbytky strážních domků v místech někdejšího 
lágru Eliáš II.
Okolní krajinu však dodnes významně formují obří haldy uranových dolů Eliáš, Jiřina, 
Rovnost ač . 14, které jsou -  po nedávné aplanaci většiny obdobných odvalů v saské části 
Krušnohoří -  jedním z mála dokladů obrovského rozsahu těžby uranových rud po druhé 
světové válce. Odvály uranových dolů, kromě toho, že jsou dodnes nalezištěm řady typických 
jáchymovských (smolinec, nickelskutterudit, annabergit, bismut, bismutin), ale i vzácných, 
světově unikátních minerálů s obsahem bismutu (eulytin, bismutit, beyerit, namibit), začaly 
v posledních letech díky přítomnosti karbonátové jaloviny poskytovat azyl i mnoha 
chráněným rostlinám dříve z tohoto prostoru neznámým, včetně ohrožených druhů orchidejí 
(kruštík tmavočervený, korálice trojklanná, prstnatec májový, prstnatec plamatý, jednokvítek 
velekvětý aj.).
Odvály a pinky na jitřních a půlnočních žilách v prostoru mezi dolem Eduard a 
šachtou č. 14 se dochovaly v autentickém stavu. Vyznačují se vysokou integritou a dobrým 
stavem zachování podmíněným tím, že se nacházejí v lesním prostoru, který až 
na příležitostnou těžbu dřeva není po staletí hospodářsky využíván.
Heinzův rybník má výborně dochovanou sypanou hráz i kamennou propusť, jde o stále 
plně funkční vodní dílo. Původní vodní příkop, který vedl k dolu Eliáš, ve své horní části 
zčásti využíval přirozené koryto Eliášského potoka, jeho průběh ve spodní části je v  důsledku 
pozdějších úprav terénu nezřetelný. Naproti tomu poměrně dobře je z větší části zachován 
vodní příkop, který vedl z Heinzova rybníka k Vodovodní štole. Z jeho původní délky kolem 
1 150 m se dochoval úvodní úsek v délce zhruba 800 m, poslední úsek za silnicí z údolí 
k šachtě Rovnost zanikl po 2. světové válce v souvislosti s terénními úpravami kolem 
uranového dolu Jiřina a lágru Eliáš I. V dochovaném úseku lze dosud místy pozorovat 
kamenné vyzdění včetně plátů svorové horniny sloužících k překrytí příkopu. Stav příkopu je 
bohužel v posledních letech narušován lesními prácemi, na několika místech byl příkop 
poškozen těžkou lesnickou technikou.
Z dolu Eliáš se dosud dochovaly zbytky zdivá komory na vodní kolo z 60. let 16.
století.
Pozůstatky po těžbě uranových rud jsou zastoupeny především mohutnými odvály 
hlušiny uranových dolů, které ve zdejší krajině uplatňují jako významný krajinotvomý prvek. 
Haldy jsou v současnosti převážně zarostlé náletovou zelení, nej lepší stupeň zachování má 
halda dolu č. 14. Na řadě míst jsou v terénu patrná zabořená ústí štol (např. Jiří, č. 5 a další). 
Tato důlní díla vznikla většinou již v 16. století, byla však znovu otevřena po druhé světové 
válce. V místech někdejšího dolu Eliáš byl v roce 1992 vztyčen sedmimetrový dřevěný kříž a 
navršená kamenná mohyla na památku skautů a dalších politických vězňů komunistického 
režimu internovaných v letech 1948-1963 v pracovních táborech u jáchymovských uranových 
šachet.
Městský úřad Ostrov, úsek památkové péče, jako příslušný správní orgán památkové 
péče, ve svém dopise ze dne 16. 8. 2018, č. j. MěÚO/21955/2018, vyjádřil s prohlášením 
předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to s následujícím odůvodněním: „Eliášské 
údolí představuje reliktní montánní krajinu, v níž se jedinečným způsobem kombinují 
pozůstatky po těžbě stříbrných rud z 16.-19. století s pozůstatky po těžbě rud uranu po druhé 
světové válce. “
Dále se k návrhu na prohlášení Eliášského údolí za kulturní památku vyjádřil Národní 
památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti, které ve svém dopise ze dne 28. 8. 2018 
č.j. NPÚ-342/64729/2018 prohlášení za kulturní památku doporučil. „Eliášské údolí 
představuje velmi významnou reliktní montánní krajinu, v níž se jedinečným způsobem
4
kombinují pozůstatky po těžbě stříbrných rud z 16. až 19. století s pozůstatky po těžbě rud 
uranu po druhé světové válce. Z nej staršího období těžby v 16. století se dochovala především 
výjimečná koncentrace solitérních odvalů v místě bývalých jednotlivých dolů, sledujících 
systém křížících se jitřních a půlnočních stříbrorudných žil, které jsou ojedinělým dokladem 
přípovrchové těžby stříbrných rud v počátečním období exploatace jáchymovského ložiska a 
v podobném rozsahu a zachování nemají v ČR obdoby. Rozmístění odvalů a pinek, 
nacházejících se v místech někdejších těžních šachet, vypovídá o báňské legislativě a velikosti 
důlních měr v době svého vzniku. Dochované relikty komory vodního kola, patřící k jednomu 
z nejvýznamnějších dolů revíru - jámě Eliáš, představují pravděpodobně poslední památku 
tohoto druhu v Krušnohoří. Heinzův rybník s přilehlými vodními příkopy je  vynikající 
technickou a historickou památkou a dokladem vysoké technické úrovně jáchymovských 
vodohospodářů jak 16. století, tak i pozdějších báňských období. Období intenzivní těžby 
uranových rud připomínají v současnosti především obrovské odvály uranových šachet, které 
jsou významným krajinotvorným fenoménem a představují v současnosti i lokality se vzácnou 
flórou, včetně chráněných druhů orchidejí. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci věcí 
navržených na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jim bylo umožněno, aby se před 
vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení 
shromáždilo. Žádný z vlastníků této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že tzv. Eliášské údolí splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) 
zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení 
věci za kulturní památku, neboť Eliášské údolí představuje reliktní montánní krajinu, v níž se 
jedinečným způsobem kombinují pozůstatky po těžbě stříbrných a později kobaltových a 
vizmutových rud z 16. až 19. století s pozůstatky po těžbě rud uranu po druhé světové válce. 
Z nejstaršího období těžby v 16. století se dochovaly výborně dochované, navzájem se křížící 
systémy pinek a odvalů sledujících průběh zdejších hlavních jitřních a půlnočních 
stříbrorudných žil (Eliáš, Jan, Červená aj.), které jsou ojedinělým dokladem přípovrchové 
těžby stříbrných rud v počátečním období exploatace jáchymovského ložiska a v podobném 
rozsahu a zachování nemají v ČR obdoby. Rozmístění pinek, nacházejících se v místech 
někdejších těžních šachet, vypovídá o báňské legislativě a velikosti důlních měr té doby.
Heinzův rybník s přilehlými vodními příkopy je technickou památkou vysoké 
hodnoty, je dokladem vysoké technické úrovně jáchymovských vodohospodářů 16. století i 
pozdějších báňských období.
Z dolu Eliáš se dosud dochovaly zbytky zdivá komory na vodní kolo z 60. let 16. 
století, které představují nejrozsáhlejší stavební pozůstatek důlní technologie zpočátku 
jáchymovského hornictví v celém jáchymovském revíru.
Období intenzivní těžby uranových rud připomínají v současnosti především mohutné 
odvály uranových šachet, které jsou významným krajinotvorným fenoménem a představují 
v současnosti i lokality se vzácnou flórou, včetně chráněných druhů orchidejí. Odvály dávají 
názornou představu o obrovském rozsahu dolování v době uranové těžby v 50. letech 20. 
století.
5
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a 
§ 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Rozdělovník
Město Jáchymov 
Lesy ČR, s.p.
Povodí Ohře, s.p. 
vlastní
Na vědomí
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště 
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště v Lokti 
Městský úřad Ostrov, úsek památkové péče
Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního 
ruchu
6
Zákres umístění kulturní památky Eliášské údolí, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 74137/2018 OPP ze dne 16. 11. 2018.
5252/10
4631/12
4863*34
4672/3
4634/3
'864/21
4501/6
4501/9
4622/80
4^91 4 '
HŘE8E/v
‘ A * ,. ,
4622/31
2864-'8'
3172/1
2864/334631IV
3488/5
4626723.
4622*4 3í
Polohopisný/podklad: DKM; © CUZK, souřadný systém S-JTSK Krovak East North
____________ /  . /A & tííí< *a P *____ 'í6™ U •"l‘~, v '

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0543740.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Jáchymov - Nové Město; Vršek, revír Eliášské údolí. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6975080 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Pavlůsková Alena;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

16.11.2018

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 619804347

Bližší specifikace:

Název	revír Eliášské údolí
Číslo ÚSKP	106314
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 20665799

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 74137/2018 OPP
Datum nabytí právní moci	21.12.2018
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	619804347 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 107118

Název objektu: rudný důl - Eliášské údolí

Část obce: Nové Město

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Jáchymov

Obec: Jáchymov

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

revír Eliášské údolí (právní stav 619804347)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 10906

Název lokality: Nové Město

Reálný typ: ves torzální

Kat. území: Jáchymov

Obec: Jáchymov

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

revír Eliášské údolí (právní stav 619804347)

Kód CZ: 44379

Název lokality: Lázně

Reálný typ: býv. městská čtvrť

Kat. území: Jáchymov

Obec: Jáchymov

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

revír Eliášské údolí (právní stav 619804347)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 185

Název hist. regionu: Jáchymov

revír Eliášské údolí (právní stav 619804347)

Ke stažení Náhled Žádost o užití