Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 - 1 - 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Plošný průzkum vesnice Mravín (okr. CR) 
 
2012 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zpracovala Mgr. Zuzana Vařeková 
Zpracování pozemkových knih Mgr. Tereza Siglová Ph.D. 
 
 
 - 2 - 
Obsah 
Plošný průzkum vesnice Mravín (okr. CR) ................................................................................ 4 
Literatura a archivní podklady ........................................................................................... 4 
Stručná historie vesnice ...................................................................................................... 6 
Stručný sídelní vývoj .......................................................................................................... 8 
Stručný stavební vývoj ....................................................................................................... 9 
Popis zástavby vesnice ..................................................................................................... 11 
Hodnocení ........................................................................................................................ 12 
Katalog objektů ................................................................................................................ 14 
Soupis použitých pramenů ............................................................................................... 15 
Soupis použité literatury ................................................................................................... 16 
Katalog objektů ........................................................................................................................ 17 
Čp. 1 ................................................................................................................................. 17 
Čp. 2 ................................................................................................................................. 20 
Čp. 3 ................................................................................................................................. 22 
Čp. 4 ................................................................................................................................. 25 
Čp. 5 ................................................................................................................................. 27 
Čp. 6, ................................................................................................................................ 30 
Čp. 7 ................................................................................................................................. 32 
Čp. 8 ................................................................................................................................. 33 
Čp. 9 ................................................................................................................................. 34 
Čp. 10 ............................................................................................................................... 35 
Čp. 11 ............................................................................................................................... 37 
Čp. 12 ............................................................................................................................... 39 
Čp. 13 ............................................................................................................................... 40 
Čp. 14 ............................................................................................................................... 42 
Čp. 15 ............................................................................................................................... 44 
Čp. 17 ............................................................................................................................... 48 
Čp. 18 ............................................................................................................................... 50 
Čp. 19 ............................................................................................................................... 52 
Čp. 20 ............................................................................................................................... 54 
Čp. 21 ............................................................................................................................... 56 
Čp. 22 ............................................................................................................................... 57 
Čp. 23 ............................................................................................................................... 59 
Čp. 24 ............................................................................................................................... 60 
Čp. 25 ............................................................................................................................... 62 
Čp. 26 ............................................................................................................................... 64 
Čp. 27 ............................................................................................................................... 66 
Čp. 28 ............................................................................................................................... 67 
Čp. 29 ............................................................................................................................... 68 
Čp. 30 ............................................................................................................................... 69 
Objekty bez čísla popisného ............................................................................................. 70 
Komunikace ..................................................................................................................... 74 
Přílohy ...................................................................................................................................... 75 
Mapy ................................................................................................................................. 75 
Letecký snímek zástavby vesnice .................................................................................... 81 
Pohledy na zástavbu vesnice ............................................................................................ 82 
Čp. 1. ................................................................................................................................ 86 
Čp. 2 ................................................................................................................................. 90 
 - 3 - 
Čp. 3 ................................................................................................................................. 94 
Čp. 5 ............................................................................................................................... 101 
Čp. 6 ............................................................................................................................... 106 
Čp. 7 ............................................................................................................................... 108 
Čp. 8 ............................................................................................................................... 109 
Čp. 9 ............................................................................................................................... 110 
Čp. 10 ............................................................................................................................. 111 
Čp. 11 ............................................................................................................................. 115 
Čp. 13 ............................................................................................................................. 116 
Čp. 14 ............................................................................................................................. 116 
Čp. 15 ............................................................................................................................. 118 
Čp. 16 ............................................................................................................................. 119 
Čp. 17 ............................................................................................................................. 120 
Čp. 18 ............................................................................................................................. 122 
Čp. 19 ............................................................................................................................. 125 
Čp. 20 ............................................................................................................................. 127 
Čp. 21 ............................................................................................................................. 130 
Čp. 22 ............................................................................................................................. 130 
Čp. 23 ............................................................................................................................. 131 
Čp. 24 ............................................................................................................................. 132 
Čp. 25 ............................................................................................................................. 133 
Čp. 26 ............................................................................................................................. 135 
Čp. 27 ............................................................................................................................. 137 
Čp. 28 ............................................................................................................................. 138 
Čp. 29 ............................................................................................................................. 139 
Čp. 30 ............................................................................................................................. 140 
Rybník Měrkovec ........................................................................................................... 141 
Nádrž na návsi ................................................................................................................ 142 
Památkové hodnocení zástavby ............................................................................................. 143 
Stavebně historické hodnocení zástavby ................................................................................ 144 
 
 - 4 - 
Plošný průzkum vesnice Mravín (okr. CR) 
 
Vesnice Mravín se nachází v Pardubickém kraji, v okrese Chrudim (viz přílohy). Jedná se 
jednu ze čtyř vesnic patřící pod obec Jenišovice. V současné době bydlí v Mravíně 35 
obyvatel, ve 30 domech. Nad vesnicí se tyčí svah, který je veden jako VPK Stráň u Mravína 
pro výskyt řady chráněných rostlin a živočichů. V seznamu kulturních  památek je veden 
vrchol svahu jako kulturní památka, středověké tvrziště "Hradisko". 
Na katastru vesnice Mravín je situována vesnice Mravín, samota Bětník a bývalý panský dvůr 
Popovec. Jedná se o samostatné lokality, poměrně vzdálené od intravilánu Mravína a které 
spolu pohledově nesouvisí. Samota Bětník, situována ve vzdálenějším údolí, se skládá ze 
dvou usedlostí, bývalého panského mlýna a hájovny. Popovec je situovaný na náhorní plošině 
Na Vrších a jedná se o bývalý panský dvůr, který byl v devatenáctém století rozparcelován a 
jako osada připojen k vesnici Mravínu.  
 
 
Literatura a archivní podklady 
Vesnice Mravín není v literatuře není výrazněji popisována. Vesnice není doposud zmíněna 
v žádném seznamu hodnotných vesnic, které byly v různé formě publikovány. Proto bylo 
nutné pátrat po jednotlivých zmínkách o vesnici především v regionální literatuře 
(Vysokomýtsko. Vlastivědné čtení o okrese Vysokomýtském a Skutečské, Vysoké Mýto 1931.; 
Úplný adresář královského věnného města Vysoké Mýto, Vysoké Mýto 190;, Muzejní postilión 
2, Regionální muzeum Vysoké Mýto; Jaroslav Teplý, Feudální pozemková držba v 
předhusitském Chrudimsku, Pardubice 1997.) Dále byly využity některé publikace 
s celorepublikovým záběrem. (Hrady, zámky a tvrze od Augusta Sedláčka, Retrospektivní 
lexikon obcí ČR, Místní jména v Čechách apod.) 
Během průzkumu vesnického sídla byla využita řada archivních pramenů. V první řadě je 
nutné upozornit na dochovanou řadu pozemkových knih1 zachovaných od roku 1571, které 
poskytly nepostradatelné informace pro sídelní a i některé zmínky o stavebním vývoji 
vesnice.  
Další významnou kategorií pramenů byly pozemkové katastry. Katastry představují soupisy 
držitelů a jejich majetku, zřizované pro daňové účely. Ač byly budovány za zcela jiným 
účelem, jsou pro studium sídelního a stavebního vývoje neocenitelným zdrojem informací. 
Nejstarší katastr Berní rula z roku 1654, zachycuje stav vesnice po třicetileté válce (1616-
1648),2 soupis držitelů jednotlivých usedlostí uvedených s rozlohou plochy polností a počtem 
kusů domácích zvířat. Držitelé byli rozděleni podle výměry3 svého pozemku, v Mravíně do 
dvou kategorií: sedláci a zahrádkáři.4 Pro zevrubný přehled údajů o jednotlivých obcích byla 
vydána dvousvazková souhrnná edice s názvem Berní rula -  Popis Čech r. 1654. Berní rula 
platila až do sepsání dalšího katastru,5 a tím byl Tereziánský katastr, který vstoupil v platnost 
roku 1748.6 Pro Tereziánský katastr byla publikována souhrnná třísvazková edice. První dva 
                                                 
1 SOA Zámrsk, Pozemkové knihy při okresním soudu Vysoké Mýto, č. 147, 169, 175, 184, 185. 
2  V tabulce jsou předepsány krávy, jalovice, ovce a svině. Národní archiv Praha, Berní rula, Chrudimsko sv. 13, 
inv.č. 13. 
3 Výměra usedlostí byla udávaná v korcích. Korec je staročeská plošná míra ( i dutá)  a představuje 1/2 jitra, 
to jest 0,2877 ha.  
4 Národní archiv  Praha, Berní rula, Chrudimsko sv. 13, inv.č. 13. 
5 Protože ale poměry nevyhovovaly, ale platili až do roku 1748. František Mašek, Pozemkový katastr. Praha, 
1948, str. 9, 10.  
6 Národní archiv Praha, Tereziánský katastr, panství Chroustovické, inv.č. 1181. Je zde uveden soupis stávajících 
majitelů s rozlohou svých polností.  
 - 5 - 
svazky pojednávají o rustikálu a třetí svazek je věnován dominikálu. Usedlosti v uvedené vsi 
jsou děleny podle rozlohy do šesti kategorií.7 Tereziánský katastr pro Mravín byl sestaven na 
základě přiznávací fase z roku 1714. Soupis držitelů usedlostí byl totožný se soupisem 
uvedeným v Berní rule. Proto Tereziánský katastr nebyl v průzkumu využit.  
Josefský katastr byl prvním katastrem, který spojoval dominikál i rustikál. Základní jednotkou 
se stala oproti předchozím katastrům katastrální obec, dále dělená na hony. Veškeré parcely 
dostaly topografická čísla a soupis do sebe vstřebal i čísla popisná přidělená roku 1771, při 
prvním číslování.  
Každý vzniklý katastr se snažil odstranit nedostatky předchozího a na začátku devatenáctého 
století bylo rozhodnuto8 o vzniku nového, Stabilního katastru (SK). Základem celého katastru 
měly být i podrobné mapy. Mapování SK bylo provedeno na základě trigonometrické sítě 
v jednotném způsobu měření 1 : 28809. Katastr zavedl definici pozemkové parcely10 a 
číselnou řadu stavebních parcel. Výsledky měly být zakreslovány do indikační skici, čísla 
pozemkových parcel červeně, stavební parcely černými čísly. Jednotlivé objekty byly na 
mapách barevně odlišeny. Dříve uznávané pravidlo, že dřevěné stavby byly zakreslovány 
žlutou barvou a zděné světlým karmínem, se ukazuje jako ne zcela pravdivé.11 K volbě barvy 
bylo přistoupeno dle požární závadnosti, či nezávadnosti objektu.12 Pokud roubená stavba 
měla zděné topeniště, kvalitní komín, či roubenou konstrukci pokrytou hliněnou mazanicí a  
šindelovou střechu, bylo nutné požárně nezávadnou stavbu od dřevěné stavby se slaměnou 
střechou a dřevohliněným komínem. V Mravíně je příkladem tohoto řešení dům v usedlosti 
čp. 14, který je na mapě červeně značený, ale dnes víme, že konstrukce přední části domu 
byla roubená. Z tohoto důvodu je věrohodnější žlutá barva objektů,13 kde se pravděpodobněji 
můžeme spolehnout, že uvedená stavba byla dřevěná, neboť u červené barvy se můžeme 
pouze domnívat. Do indikační skici (dále IS) byla zanesena reambulance, změny, která 
v případě Mravína byla provedena v roce 1855. Nově byl zakreslen pouze dům čp. 26.14 
Významnou mapou, pro vývoj vesnického sídla je mapa označovaná jako císařské otisky  
mapy Stabilního katastru z roku 1839 (dále SK 1839), která byly již výsledkem kancelářské 
práce.15 Jedná se o kolorované otisky vzniklé z podkladů IS, které zachycují daný stav 
k danému roku a do kterých nebyly zakreslovány pozdější změny. Pro studium dějiny staveb 
mají mimořádný význam. 
V archivu zeměměřičství a katastru byla nalezena kolorovaná mapa z roku 1886, která přináší 
řadu dalším informací. Dále jsou v archivu uloženy mapy z roku 1934, z 60. a 80. let 20. 
století.  
Významným pramenem je archiv obce Mravín, uložený v SOkA Chrudim. Za nejpřínosnější 
část tohoto fondu pro sídelní a stavební průzkum jsou stavební plány, které jsou datovány od 
roku 1867 zhruba do období první republiky. Prozatím jediný stavební plán nalezený mimo 
                                                 
7 Uvedeny jsou zde podrobněji v některých případech další informace o místních poměrech, řemeslnících 
či stavbách, které mohou poodhalit něco ze života v příslušných vesnicích. V případě Mravína není uvedena 
žádná informace. Aleš Chalupa (edd.). Tereziánský katastr český. svazek 1. Praha, 1964. 
8 Jeho základy byly položeny patentem rakouského císaře Františka I. roku 1817 o dani pozemkové a vyměření 
půdy. František Mašek, Pozemkový katastr, Praha 1948, str. 173. 
9 tj. 1 palec (0,0263 m) odpovídal 40 rakouským sáhů 1 sáh = 1,896 m. Jiří Škabrada, Lidová architektura. 
Praha, 2003, str. 53.  
10 Sousedící parcely jsou různé, pokud byl jiný vlastník či byly jiného druhu. Martin Ebel, Stabilní katastr a jeho 
využití pro dějiny staveb. In: Dějiny staveb, 2004, str. 7.  
11 Srov. Martin Ebel, Stabilní katastr a jeho využití pro dějiny staveb. In: Dějiny staveb, 2004, str. 7. Jiří 
Škabrada,  Lidová architektura. Praha, 2003, str. 53.  
12 Martin Ebel, Stabilní katastr a jeho využití pro dějiny staveb. Dějiny staveb. 2004, str. 9. 
13 Jiří Škabrada. Lidová architektura. Praha, 2003, str. 53.  
14 IS převzata z http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/main/cio_query_01.html?mapno_cm=c4871-1, cit ze dna 
20.9.2012.  
15 Martin Ebel, Stabilní katastr a jeho využití pro dějiny staveb. Dějiny staveb. 2004, str. 10.  
 - 6 - 
tento fond je plán opravy propustě hrázi, v té době již vysušeného rybníka Měrkovec, z roku 
1897.16 Lze předpokládat že stavební plány by byly uloženy i v archivu města Vysoké Mýto, 
v agendě stavebního úřadu. Tento fond je prozatím badatelsky nepřístupný. 
 
Pro průzkum byly využity i jiné druhy pramenů, které se bezprostředně k stavebnímu vývoj 
vesnice neváží. První okruhem pramenů jsou soupisy obyvatelstva. První soupis obyvatel se 
objevuje roku 1651, kdy na základě patentu, vznikl tzv. Soupis poddaných podle víry.  
V roce 1827 bylo vydáno nařízení ke sčítání lidu. První sčítání podle patentu bylo provedeno 
roku 1830.17 Další zajímavým pramene pro dějiny vesnice, ale i pro její stavební vývoj jsou 
tzv. Sčítací operáty. Jako první moderní sčítání obyvatel se označuje sčítání k 31. prosinci 
1869. Ze zákona pak bylo stanoveno, že se sčítání mají konat vždy v desetiletých intervalech 
v letech končících na „0“ k 31. prosinci. Takto byla provedena sčítání obyvatel v roce 1880, 
1890, 1900 a 1910. Sčítáno mělo být přítomné obyvatelstvo, které se v daný okamžik 
nacházelo v místě svého bydliště.18 Sčítací operáty jsou uloženy v SOkA Ústí nad Orlicí a 
jsou badatelsky nepřístupné.  
 
 
Stručná historie vesnice 
 
Vesnice Mravín leží 7 km na západ od Vysokého Mýta, v území, které bylo v minulosti velmi 
aktivním. Zdejší krajina a úrodná půda lákala obyvatele již od pravěku. Vlastní název vesnice, 
Mravín, pochází ze staročeského slova mraví, doplněné přivlastňovací příponou –ín. Slovo 
mraví zaniklo a ujalo se odvozené slovo mravenec.19  
V literatuře z třicátých let 20. století je zachyceno tvrziště na vrchu nad vesnicí.20 Na území 
vrchu nad vesnicí byly nalezeny archeologické nálezy, ale v doposud prozkoumaných 
písemných pramenech21 není o tvrzi žádných zmínek.22  
Vesnice Mravín vystřídala v průběhu svého vývoje několik majitelů. Často je jako první 
písemná zmínka o vesnici uváděna z roku 1457.23 Ale první písemná zmínka je již o několik 
desítek let starší a pochází z roku 1410, kdy byla vesnice poprvé uvedena jako majetek 
panství Košumberk.24  
                                                 
16 SOA Zámrsk, VS Rychmburk, Mapy a plány, č. 165. 
17 Vladimír Srb, 1000 let obyvatelstva Českých zemí, Praha 2004, str. 17. SOA Zámrsk, Soupis obyvatel 1830-
33, inv.č. 5734, č. kn. 1967.  
18 Vladimír Srb, 1000 let obyvatelstva Českých zemí, Praha 2004, str.18. Na rakouskou tradici sčítání 
obyvatelstva navázalo i československé sčítání lidu. 
19 Antonín Profous, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II, Praha 1947, s. 533 a 
díl III., Praha 1951, s. 144 
20 Vysokomýtsko. Vlastivědné čtení o okrese Vysokomýtském a Skutečské, Vysoké Mýto 1931, s. 78. Jedná se o 
jedinou zmínku v literatuře vázající se k tvrzi nad vesnicí.  
21 Jaroslav Teplý, Feudální pozemková držba v předhusitském Chrudimsku, Pardubice 1997.V knize je uveden 
soupis malých vladyctví, kde Mravín není uveden, avšak pro některé lokality chybí pramenná základna. Tvrziště 
není zachyceno ani v knize Augusta Sedláčka, Hrady, zámky a tvrze království Českého I., Praha 1882. 
22 Jedná se o předpoklad, že je zde hradištní či středověká poloha, který je založen na sběru archeologického 
materiálu. In: Karta památky, archiv NPU UOP Pardubice.  
23 Antonín Profous, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl III., Praha 1951, s. 144. 
Retrospektivní lexikon obcí 1850 – 1970, Praha 1978, s.  
24 Jaroslav Teplý, Feudální pozemková držba v předhusitském Chrudimsku, Pardubice 1997, s. 17, 175. Statek 
Košumberk od 1372 – 1656 vlastnili Slavatové z Chlumu a Košumberka, poté majetek přechází sňatkem do rodu 
Hysrle z Chodů. V letech 1684 – 1773 patřil Jezuitům, od roku 1807 k náboženskému fondu a roku 1826 je 
prodán Thurn-Taxisům. In: Kol. autorů II. Oddělení, Inventář panství Rychemburk-Chroustovice-Košumberk, 
Zámrsk 1962, s. 4. 
 - 7 - 
K roku 1470 se vesnice objevuje v majetku pánů z Domanic (severně od Luže), kde je Mravín 
spolu s vesnicemi Zalžany, Jenišovice, Štenec, Bělá, Oletice, Hluboké, Turov, Roubovice 
darován jako odúmrť králem za věrné služby Janovi z Břístí, Janovi z Jestříbce, a Heřmanovi 
ze Sulic.25 Mravín poté opět přechází k panství Košumberk, kam přísluší až do roku 1690. 
V tomto roce byl jeden díl košumberského majetku na žádost majitelky hraběnky Hysrlové 
separován pod statek Roubovice, kam přechází s osmi vesnicemi i Mravín (dále Lozice, 
Jenšovice, Martinice, Mentour, Popovec, Sedlec). Roku 1722 opět vesnice mění svého 
majitele a putuje k Chroustovickému panství.26  
Příslušnost vesnice k panství se rozpadla až se zánikem feudálního zřízení. Od roku 1850 do 
roku 1961 byl Mravín samostatnou obcí, která patřila do soudního a politického okresu 
Vysoké Mýto. Se změnou hranic okresů byla vesnice přičleněna k Chrudimskému okresu a od 
roku 1970 vedena jako osada blízké vesnici Štěnec, nyní je přičleněna k obci Jenišovice.  
Jihozápadně od vesnice se rozkládal velký rybník zvaný Mirkovec27 (později pozměněn názve 
na Měrkovec). Písemná zmínka o rybníku patrně pochází z počátku sedmnáctého století, 
z roku 1623, kdy je evidován v majetku panství.28 Rybník byl vysušen a rozparcelován 
v poslední třetině devatenáctého století.29  
Ve vesnici byla již v roce 1577 zachycena krčma při usedlosti čp. 1,30 která se zde nacházela 
až do poloviny dvacátého století.  
Kovárna se v písemných pramenech objevila v sedmnáctém století také v usedlosti čp. 1. 
V osmnáctém století dle pozemkových knih majitelé usedlostí platili za kovářské služby 
šteneckému kováři. V roce 1894 byla povolena kovářská živnost Josefu Šišánovi z domu čp. 
12. Pan Šišán si vystavěl novou kovárnu při návsi, dnešní dům čp. 20, který přestavěl v roce 
1927 na výměnek.  
Roku 1864 vypukl ve stodole usedlosti čp. 4 velký požár, který byl větrem rozšířen na 
usedlosti čp. 16 a 17 a usedlosti se „v popel obrátily“.31   
Ve vesnici nebyla škola a děti z Mravína byly přiškoleny do Jenišovic, děti  z Popovce do 
Domoradic. Dvacáté století přineslo do života obce mnohé technické vymoženosti. V rozmezí 
let 1905 – 1908 byla stavěna silnice z Domoradic do Mravína. Záměr výstavby silnice byl 
v písemných pramenech zachycen již v roce 1887.32 V roce 1920 fungovalo autobusové 
spojení přes Mravín, Vysoké Mýto – Skuteč. Obec měla vlastní knihovnu. V roce 1928 bylo 
koupeno první rádio paní Novotnou z domu čp. 14.33  
V rozmezí let 1933 – 1940 proběhla elektrifikace vesnice. První hlasování o zavedení 
elektrické energie proběhlo v roce 1926, kdy to obec odmítla.34 Projekt na obecní vodovod 
                                                 
25 August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého I., Praha 1882, s.113.   
26 Kol.autorů II. Oddělení, Inventář panství Rychemburk-Chroustovice-Košumberk, Zámrsk 1962, s. 5. Panství 
Chroustovice se poprvé připomíná v roce 1349 jako majetek Petra z Chroustovice, V pobělohorských 
konfiskacích majetek odňat Petru Gerštorfovi z Gerštorfu a poté se zde často střídají majitelé. Roku 1823 
prodávají Kinští majetek spolu s panstvím Rychmburk novým držitelům Thurntaxisům. 
27 V archeologických podkladech pro zpracování územního plánu je uvedeno, že na katastru obce je zaniklá 
vesnice Mirkovice. Snadno se zde nabízí domněnka, že zaniklá vesnice se mohla nalézat v blízkosti či na území 
dnes již zaniklého rybníku.  
28 K roku 1623 během pobělohorských přesunů majetku je uvedeno na panství 5 rybníků. Jeden z nich nese 
název Mirkovský. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého I., Praha 1882, s. 101.  
29 SOA Zámrsk, VS Rychmburk, mapy a plány, č. 20.  
30 SOA Zámrsk, Pozemkové knihy při okresním soudu Vysoké Mýto, č.k 175, fol 527..  
31 SOkA Chrudim, Archiv obce Mravín, inv.č. 1, kart. 2, nefol.  
32 SOkA Chrudim, Archiv obec Mravín, inv.č. 26, kart. 2, nefol. 
33 Zápisky Fr. Dobrovského, 1922-1948, nefol.  
34 Zápisky Fr. Dobrovského, 1922-1948, nefol. 
 - 8 - 
byl zpracován firmou Drahoš, Vysoké Mýto a stavbu v roce 1933 s obec rozhodla provádět ve 
vlastní režii.35 V roce 1949 byl do vesnice zaveden telefon. 
V roce 1958 proběhly konfiskace majetku pro jednotné zemědělské družstvo „Úsvit“ Štenec, 
které zabralo pozemky a hospodářské stavby čp. 1, 2, 3 14 (provizorní stáje pro TBC dobytek) 
a  18.  
 
 
 
 
Stručný sídelní vývoj 
Mravín představuje velmi dobře dochovaný sídlištní útvar reprezentující drobnou poddanskou 
vesnici v zachovaném krajinném rámci (navazující záhumenicové zahrady a sady, pole, 
zachovaná síť cest, dochované relikty úvozů apod.)  
Pozůstatkem středověkého vývoje vesnic je jejich půdorys a tvar návesního jádra, který byl 
zřejmě pravidelně rozměřen kolem trojstranné obdélné návsi přiléhající otevřenou stranou 
k úpatí „Hradiska“, s navazujícími pruty polností za domy. Na základě map stabilního 
katastru je pravděpodobné, že plužina byla tzv. lánová – s pruty polností, navazující na 
jednotlivé strany zástavby. Půdorys vesnice se v průběhu svého vývoje trochu zdeformoval, 
ale přesto je zde dodnes zřejmý návesní typ, který odpovídá vysazení vesnice ve vrcholném 
středověku. 
V pozemkových knihách, které jsou pro vesnici dochované od roku 1571, je evidováno 
k tomuto roku celkem 11 usedlostí; 8 gruntů (čp. 1, 2, 3, 4, 14, 16, 18, 19) a tři zahradníci (čp. 
5, 15, 17). Po třicetileté válce je zachyceno v berní rule stejný počet usedlostí; 7 gruntů (čp. 2, 
3, 4, 14, 16, 18, 19) a 4 chalupníci (čp. 1, 5, 15, 17), ve kterých žilo k roku 1651 asi 50 
obyvatel (v soupise uvedeno 39 obyvatel bez dětí do 12 let). 36  
Vývoj vesnice byl do začátku 18. století pozvolný. V Tereziánském katastru, ve fasi z roku 
1714, je zachycen stejný počet usedlostí; 7 usedlostí, 4 chalupnických stavení a navíc dvě 
chalupy podruhů. V průběhu osmnáctého století zesílila domkářská zástavba a nastává sídlení 
i stavební rozvoj vesnice. Následný vývoj, respektive přibývání domů, se týkal jen menších 
chalup  při západní straně návsi a neměl podstatný vliv na změnu urbanistické skladby 
vesnice.  
Při prvním číslování domů v roce 1771 bylo přiděleno v Mravíně 19 čísel popisných. Souvislá 
řada čísel popisných pokračovala samotou Bětník (čp. 20, 21) a panským dvorem v Popovci 
(čp. 22). K roku 1788 v Josefském katastru bylo nově zachyceno pouze jedno popisné číslo, 
čp. 25. Další nárůst domů byl zaznamenán v následném mezidobí, kdy k roku 1839 bylo ve 
vesnici zachyceno čp. 22 a 24. Číslo popisné 22 bylo při prvním číslování roku 1771 
přiděleno dvoru v Popovci a v uvedeném mezidobí došlo k přesunu čísla popisného na 
novostavbu v Mravíně. V polovině devatenáctého století je v Mravíně evidován 24 počet čísel 
popisných (čp. 1-19, 22, 24, 25, 26). V roce 1866 je za usedlostí čp. 18 nově postaveno 
stavení čp. 27, následně je vystavěn dům čp. 28 a dům čp. 29 v Dolním Mravíně, v roce 1894 
čp. 20.   
S pomocí starších map37 a pohledu na zástavbu kolem návsi vidíme dodnes zřetelně sociální 
rozložení obyvatelstva a jejich stavení. Statky sedláků jsou situované na severní a jižní straně 
návsi, na západní straně lokalizujeme silnou zástavbu domkářů.  
                                                 
35 SOkA Chrudim, Archiv obce Mravín, inv.č. 28, kart. 2, nefol; inv.č. 2, č.k. 2, nefol. Zápisky Fr. Dobrovského, 
1922-1948, nefol. 
 36 L. Matušíková – A. Pazderková (edd), Soupis obyvatel podle víry z roku 1651, Chrudimsko svazek 1., Praha 
2000, s. 224, 225. Byly zde uvedeno čtyři nekatolíci.  
37 Císařský otisk mapy Stabilního katastru z roku 1839, www.archivnímapy.cuzk.cz 
 - 9 - 
Dvacáté století do sídelní struktury výrazně nezasáhlo. V zahradě usedlosti čp. 18 byl v letech 
1939/1940 vystavěn deputátní domek. Druhá polovina dvacátého století, která se projevuje ve 
většině českých vesnic negativně Mravín téměř nezasáhla. Došlo pouze k dvěma přestavbám 
stodol na rodinné domu. Jedná se o čp. 23 a 30.  
 
 
 
Stručný stavební vývoj 
Půdorys dvora a dispozice domů 
Selské dvory jsou ve vesnici řešeny podle shodné typologie. Trojstranný půdorys dvora (popř. 
dvojstranný) je/byl uzavřen ohradní zdí s klenutou, dnes častěji pilířovou bránou a brankou 
při návsi či komunikaci (čp. 1, 2, 3, 4, 5, 14, 15, 16, 17, 18). Jednotlivé objekty dvora byly 
situovány při hranicích stavební parcely vždy s pravidelným pravoúhlým tvarem a slučující v 
podélném traktu více jednotlivých funkčních prostor pod jednu střechu. K obytným domům 
byly paralelně stavěny samostatně výměnky (čp. 1, 3, 4, 14, 15) a obě stavby převážně se 
štítovou orientací směrem k veřejnému prostranství. Samostatně stojící výměnky jsou 
v písemných pramenech v 18. století zachyceny u čp. 15, 4, 14. Stavební plán pro vejminek je 
zachován pouze pro čp. 26, ale až k roku 1882. 
Dvory jsou uzavírány v zadní části zpočátku dřevěnými, od druhé poloviny devatenáctého 
století zděnými obdélnými stodolami.  
Usedlosti chalupníků, zahradníků byly nejčastěji stavěny v hákové dispozici. Jedná se o 
úhlově zalomené stavby, kde na domy bezprostředně kolmo navazují hospodářské stavby. 
Domy ve vesnici jsou převážně postavené jako přízemní, zděné z opuky, se sedlovou 
střechou, s trojúhelníkovým štítem. Patrové domy se ve vesnici vyskytují ojediněle, jedná se o 
čp. 1, 17 18. Dispozice domů je tradiční, s trojdílným jádrem, komorového typu.   
 
Stavební vývoj vesnice 
O stavební činnosti a vývoji domů ve vesnici v šestnáctém, sedmnáctém, i osmnáctém století 
toho víme málo, protože starší fáze byla povětšinou překryta pozdější stavební činností. Nelze 
vyloučit, že některé části obvodových zdí mohou být starší nežli jsou zaznamenané na plánu 
stavebního hodnocení zástavby. Stáří opukových zdí konstrukcí domů nelze bez širších 
souvislostí jednoznačně určit. S ohledem na dlouhou tradici zdění na Vysokomýtsku,38 která 
zasahuje až do 17. století, se lze domnívat, že některé části zdiva mohou být starší.  
Na Vysokomýtsku a blízkém Litomyšlsku se dochovalo několik příkladů domů, které náleží 
k nejstarší vrstvě vesnických pozdně středověkých roubených domů na našem území.39 Tyto 
stavby lze poznat podle specifického uspořádání, které se vyznačuje vysokou obytnou 
místností. Na vysoký přední díl navazovaly patrové síně a komory. Tato stavební 
charakteristika vyplývá ze způsobu vytápění domů. Pozdně středověké domy mají v předním 
díle situovanou jizbu, obytnou místnost, jejíž výška stropu dosahuje cca 3,5 m. Tato výška 
byla potřebná kvůli způsobu vytápění místnosti. V jizbě stálo otopné zařízení za dveřmi, vždy 
proti stěně obrácené do dvora, s otevřeným ústí pece a otevřeným ohništěm, a tedy při 
vytápění a vaření se vypouštěl kouř přímo do místnosti.  
Zásah, který z přímo vytápěné dymné jizby učinil čistou nepřímo vytápěnou místnost, 
probíhal ve vesnickém prostředí postupně podle regionálních a především sociálních rozdílů. 
Změna charakteru prostoru se projevila i ve změně názvu místnosti – oproti tmavým jizbám 
                                                 
38 např. Cerekvice nad Loučnou čp. 11 - průzkum byl proveden v letech 1999-2002 Z. a J. Syrový, J. Škabradou, 
M. Ebelem a J. Kynclem v rámci grantu Lidová architektura Litomyšlska a Vysokomýtska, dosud 
nepublikováno.  
39 Studie J. Škabrady, Z. a J. Syrových, in: Vesnický dům v 16. - 17. století. Praha 1992.  
 - 10 - 
byla místnost světlá a říkalo se jí světnice. Tato změna spočívala v otočením ústí pece směrem 
do síně a ústí se ocitlo v dělící stěně mezi obytnou místností a zadní části síně, odkud se pec 
nově obsluhovala. Toto řešení znamenalo kvalitativní proměnu obytného prostoru a na to 
navazovala také změna stavebních parametrů. Po této změně vytápění klesala výška prvního 
obytného dílu. První díl byl dorovnáván „polopatrem“ na úroveň zadní vyšší patrové 
komorové části domu.40 V pozemkových knihách Mravína se slovo světnice objevuje u čp. 16 
již v roce 168741, u čp. 2 v roce 1722.42  
Historická kresba domu z roku 1900 zachytila dům čp. 
14, který odpovídá této stavební charakteristice. 
Jednalo se právě o dům s  roubeným předním dílem, 
zděnou patrovou síní a patrovými zadními 
komorami.43  
Tuto stavební charakteristiku domů lze předpokládat i 
u ostatních domů v usedlostech, což nám potvrzují 
útržkovité zmínky v pozemkových knihách. Např. 
„komora nad síní44 … horní komora45…dolní 
komora46…“ 
Při pohledu na mapu stabilního katastru z roku 1839 si lze všimnout, že je zde zachyceno 
velké množství staveb značených žlutě, tedy pravděpodobně dřevěných. Jedná se převážně o  
domy domkářů čp. 11, 12, 13, 22, 24, některé domy v usedlostech čp. 15, 16, 17 a všechny 
stodoly.  
Lze předpokládat, že při vytváření mapy SK 1839, byla velká část vesnice zachycena jako 
dřevěná, srubové konstrukce, dnes pouze čp. 24, se spalnou krytinou z došků, či šindelu. 
Historická fotografie ze začátku století zachytila roubenou obdélnou stodolu s doškovou 
krytinou při usedlosti čp. 14, která byla odstraněna po požáru usedlosti v roce 1910. Můžeme 
tedy předpokládat, zachycené stodoly na mapě SK 1839 všech usedlostí byly obdobné 
konstrukce.  
Na mapě k roku 1839 byly zachyceny i požárně vyhovující stavby, označené červeně. Podle 
průzkumu jednotlivých domů víme, že se jednalo již o zděné přízemní domy stavěné převážně 
z opuky. (čp. 3, 5) Zděné domy byly stavěny s tradičním způsobem vytápění, s nepřímým 
způsobem vytápění ze síně. Zadní část síně při světnici byla vyhrazena kuchyňskému provozu 
celá (čp. 3, 25), nebo zde byla vyzděna kuchyňská nika s otevřeným ústí dymníku, 
vynášeným klenutým pasem. Pod ústím dymníku byly vyzděné charakteristické otvory pro 
obsluhu tradiční sestavy otopných zařízeních, pece a kamen, a při nich podesta pro oheň na 
vaření. (čp. 3, 10, 11, 25)  
Mapa z roku 1855 je téměř beze změn. Nově je pouze zachyceno domkářské stavení čp. 26,. 
Jednalo se o přízemní zděný dům z opuky a nepálených cihel, se sedlovou střechou 
a jednoduchým hambalkovým krovem, tradiční dispozice.  
                                                 
40 Z. Vařeková, J. Švec, Dva příklady patrových dům smíšenou konstrukcí stěn na Vysokomýtsku. Sborník 
Dějiny staveb 2011, s. 99-110. 
41 SOA Zámrsk, Pozemkové knihy při okresním soudu Vysokého Mýto, č.k. 175, fol 140, č.k. 169, fol 118. 
42 SOA Zámrsk, Pozemkové knihy při okresním soudu Vysokého Mýto, č.k. 169. 
43 Obrázek majetkem pana Novotného, čp. 14, Mravín. Dům je na mapě SK z roku 1839 zachycen červeně, jako 
štítově orientovaná stavba směrem ke komunikaci. Ale dle kresby víme, že se jednalo o dům, který byl štítově 
orientovaný směrem do zahrady a ne ke komunikaci. 
44 Dům v usedlosti čp. 3, r. 1779; čp. 14 r. 1788. SOA Zámrsk, Pozemkové knihy při okresním soudu Vysokého 
Mýto, č.k. 169.  
45 Dům v usedlosti čp. 4, r. 1788. SOA Zámrsk, Pozemkové knihy při okresním soudu Vysokého Mýto, č.k. 169. 
46 Dům v usedlosti čp. 17, r. 1817. SOA Zámrsk, Pozemkové knihy při okresním soudu Vysokého Mýto, č.k. 
147, fol 38. 
 - 11 - 
Pokud se lze spolehnout na hodnověrnost map IS 1855 a mapy z roku 1886, lze předpokládat, 
že k postupnému přezdívání vesnice docházelo až v druhé polovině devatenáctého století.  
Druhé polovině devatenáctého století dochází ke změně užívaných klenebních systémů. 
Místnosti a hospodářské prostory byly nově uzavírány klenbami segmentového profilu, u 
větších prostor ve skladbě s dělícími zděnými pasy, později (od konce 19. století) 
s válcovanými ocelovými profily. (čp. 1, 5, 6, 26)  
V poslední třetině devatenáctého století přichází do vesnice inovace ve způsobu vytápění a 
vaření. Tato změna spočívala v zavádění tzv. sporáků - kombinovaného zařízení pro vytápění 
a vaření. Sporáky se umisťovaly do světnic, kde nahrazovaly starší, nepřímo obsluhovaná 
kamna. Nové komíny se už prováděly jako užší a tahové, tzn. uzavřené a svedené až na zem. 
Novostavby domů byly tak již stavěny s tahovým komínem, který byl umístěn v tradiční 
poloze, ve stěně mezi světnicí a síní (čp. 2, 14, 20). Stávající černé kuchyně byly upravovány 
na tahový provoz. Nejjednodušší cestu k adaptaci starého otevřeného komína představovalo 
uzavření plochy, jíž se do té doby vstupovalo pod komín, nebo alespoň podezdění jeho 
dymníkového ústí.  
Typickou stavbou selských usedlostí poslední třetiny devatenáctého století byly velké zděné 
stodoly, zpravidla uzavírající celou zadní stranu dvora. Stodoly byly stavěny z lomové 
přitesávané opuky se svislými štěrbinovými větracími průduchy. Krovy zděných stodol byl 
řešeny Rankovým typem krovu (čp. 3, 16, stavební plán 17, 18), který je úspornější z hlediska 
množství potřebného dřeva a dovoloval zastřešit velké prostory bez nutnosti používat velké 
množství vazných trámů.  
V závěru devatenáctého století výzdoba průčelních fasád domů přebrala historizujícím rysy 
(čp. 1, 2).  
První třetina dvacátého století byla pro Mravín obdobím rozkvětu stavebních prací. 
Docházelo k mnohým výrazným úpravám domů a přestavbám celých usedlostí. Na počátku 
dvacátého století je přestavěn po požáru nově dům v usedlosti čp. 14, ve třicátých letech 
dostavěna velká pětidílná stodola. Velkou přestavbou prošly usedlosti čp. 3, 5, 16, 18. 
Docházelo k úpravě původně klenutých bran na pilířové, zděné z cihel (čp. 3, 18 aj.). 
Výraznou obnovou u domů bylo provádění nových střešních konstrukcí (půdní nadezdívky a 
nové krovy čp. 1, 3, 5, 13) včetně úprav fasád s typickými lisénovými rámci v některých 
případech doplněné charakteristickým kontrastem hladkých a hrubých ploch (čp. 3, 5, 10, 13, 
16, 17). V této době docházelo k přestavbám hospodářských staveb, chlévů a stodol (čp. 13, 
17, 18) a k výstavbě nových stodol (čp. 5, 14).  
V rámci hodnotných stavebních úprav v první polovině dvacátého století došlo k celkové 
přestavbě usedlosti čp. 15.  
K roku 1922 uvádí František Dobrovský ve svých zápiscích zmínku o úrovni bydlení v 
Mravíně: „Bytové poměry neodpovídají době, bylo by třeba vše přestavěti k získané suchosti a 
vzduchosti a světlosti bytů“.47  
 
 
 
Popis zástavby vesnice 
Jádro vesnického půdorysu představují domy a usedlosti rozložené kolem návsi a na úpatí 
stráně „Hradisko“. Jedná se o čp. 1-5, 8-19, 22, 24, 25-27 a čp. 30 (dům postaven ze stodoly 
usedlosti čp. 19). Jedná se vesměs o přízemní zděné domy se sedlovou střechou, patrové 
domy jsou čp. 17, 18, 1, 20. Domy čp. 6, 7, 28, 29 leží v osadě Dolní Mravín, která je 
situovaná zhruba kilometr od návsi západním směrem. Domy čp. 21, 23 leží mimo jádro 
                                                 
47 Zápisky Františka Dobrovského 1922 – 1948, nefol. V majetku rodiny Dobrkovských, čp. 21, Mravín.  
 - 12 - 
vesnice a jedná se stavby z dvacátého století. Tyto stavby nenarušují hodnotné prostředí 
vesnice.  
Severní strana návsi je představována selskými čp. 14, 16, 18 a chalupnickými 
(zahradnickými) usedlostmi čp. 15 a 17. Jedná se kompaktní zástavbu založenou v řadě. 
Usedlosti se k návsi obrací štítově orientovanými domy se štítovými výměnky čp. 14, 15 nebo 
s okapově orientovanými sýpkami čp. 16, 18.  
Jižní stranu návsi tvoří pět usedlostí čp. 2 – 5, selské usedlosti a jednou zahradnickou 
usedlostí čp. 5. Jedná se opět o kompaktní zástavbu založenou v řadě. Usedlosti se k návsi 
obrací štítově orientovanými domy se štítovými výměnky čp. 3 a 4, což lze předpokládat dle 
historických map za tradiční uspořádání usedlosti. Dům čp. 2 je okapové orientace a zabírá 
celou dvorní stranu při návsi. Tato orientace je výsledkem přestavby z roku 1882. Usedlosti 
čp 4 a 5 jsou dnes při pohledu z návsi skryty za mladší domkářskou zástavbou, které se 
profilovala ve vesnici osmnáctém století a zastavěla západní stranu návsi.  
Východní strana návsi je poměrně krátká a je zabrána selskou usedlostí čp. 19. Protější 
západní stranu návsi tvoří úpatí vrchu „Hradisko“. Tato strana byla během  osmnáctého století 
zabrána domkářskou výstavbou. Jedná se o přízemní zděné domy, či stavení hákového 
půdorysu, čp. 8, 9, 10, 11, 12, 13, 22, 24, 25, 26.  
Půdorysné sestavě vesnice kolem návsi se vymyká čp. 1. Poloha usedlosti čp. 1 při cestě 
vedoucí podél intravilánu vesnice by mohla být dána i jejím historickou funkcí, hospoda 
(první písemná zmínka roku 1620).  
Vnitřní prostory vesnice zůstávaly zřejmě dlouho neupraveny. V první polovině dvacátého 
století došlo k vydláždění komunikací v intravilánu vesnice žulovou kostkou.   
 
 
 
Hodnocení  
Ochrana lidové architektury a jejího uchování na příkladech jednotlivých druhů i celků se 
stává stále a stále aktuálnější. Zvláště tam, kde se dodnes vesnice dochovala ve své původní 
podobě a užitkové funkci a kde je stále významnou součástí obytného i hospodářského 
stavebního fondu na venkově. Situace je dnes stále aktuálnější. V druhé polovině dvacátého 
století proběhla zásadní změna v organizaci zemědělské výroby, odsouvání hospodářů  a 
jejich rodin (akce kulag), nová plánovitá výstavba a postupná přestavba stavebního fondu. 
Plánovitá změna osídlení způsobila zejména na venkově rozsáhlé změny a zpřetrhání starých 
tradic a vazeb. Plošná ochrana umožňuje v regionálních oblastech udržet architektonickou 
hodnotu celku i částí bez stavebního a funkčního  porušení hospodářského a sídlištního celku.  
 
Vesnice Mravín je z hlediska půdorysného i územně krajinného cenným solitérem, vzácně 
dochovaným vzhledem k obecnému historickému vývoji našich vesnic. Jedná se o 
„obyčejnou“ malou vesnici, která není uvedena v žádném z dosud publikovaných seznamů 
hodnotných vesnic. Právě svojí „obyčejností“ se stává nevšední a jedinečnou vesnicí 
v regionu.  
V panoramatických pohledech zůstala vesnici cenná sevřenost bez rozdrobenosti zastavění do 
krajiny s kvalitním dochovaným krajinným rámce v měkce modelovaném terénu s volnými 
zemědělskými plochami, nedotčenými technickým zásahy druhé poloviny dvacátého století a 
ani pozdějšími.  
Sídlištní skladba obce obsahuje cenné architektonické komposiční momenty a estetické 
hodnoty v panoramatických celcích a vnitřních prostorech návsi.  
K roku 1839 zaznamenal SK půdorysnou stopu vesnice již plně dotvořenou, která je téměř 
totožná se stávajícím půdorysem vesnice. Po obvodu návsi se rozkládaly stavby založené 
 - 13 - 
výhradně ve štítové orientaci. Během dalšího vývoje nedošlo v urbanistické stopě k žádným 
zásadnějším změnám. Nově přistavěné domy navazovali při okrajích intravilánu  na stávající 
zástavbu.  
Mravín si i přes některé změny uchoval půdorysnou stopu danou již středověkým lokátorem. 
Urbanistická struktura a vzhled zástavby vesnice byla dotvořena na začátku dvacátého století. 
Zástavba i urbanistická struktura zůstala zachována v úpravě z počátku dvacátého století bez 
negativních novodobých zásahů. Vesnice je situována mimo transitní komunikace, a i zřejmě  
proto si uchovala své hodnoty. 
 
Historický stavební fond lokality reprezentuje řada zděných budov, ve vesnici ojedinělá je 
srubová konstrukce čp. 24. Dochované vesnické stavby pocházejí převážně z devatenáctého 
století (možné výjimky) a je zde dochována výrazná a hodnotná vrstva stavební obměny 
z první třetiny dvacátého století. I tyto stavby vykazují nezpochybnitelné kvality.  
Stavby jsou řešeny vesměs v jednotné formě i hmotě, a vytváří tak vyvážený celek 
nenarušený soudobou architektonickou tvorbou. Zástavba vesnice se dochovala bez 
negativních stavebních zásahů, které by poškodili vzhled a vnímání vesnice.  
Střešní krajina vesnice je téměř nedotčena novodobými zásahy. Pálená taška zde patří k běžně 
užívaným střešním krytinám v minulosti, což souvisí s produkcí několika cihelen v okolí 
Vysokého Mýta od 19. století. U historických staveb je očekávání určitých materiálů součástí 
vnímání jejich kulturní hodnoty. Specifická estetická a emotivní působivost střešní krajiny 
vesnice je dána nejen její vlastní architektonickou kvalitou, ale také působením nejrůznějších  
vlivů v průběhu její existence, tzv. patina. Deformace historických krovů vytvářejí 
neopakovatelný měkký obrys se sotva přehlédnutelným zakřivením, jaké při nových krovech 
při sebevětší snaze nelze docílit. Minimální použití novodobých prvků a zachování detailů 
konstrukcí, jakými jsou např. dřevěné okřídlí (čp. 3, 5), ukončení nástřešního zdiva pálenou 
taškou a ne oplechováním (výměnek čp. 16) apod. jsou podstatné prvky pro zachování kvalit 
střešní krajiny vesnice.  
Historické nadstřešní části komínů, či dymníků se spolupodílí na této malebnosti a hodnotě 
střešní krajiny. Historické komíny byly zpravidla omítané, či o poslední třetiny devatenáctého 
století vyzděny z pálených cihel. Historické tvary komínových hlavic jsou důležitým prvkem 
střešní krajiny a měly by být zachovávány. (čp. 8, 10, 12, 13, 18, 20 atd.) 
Výplně otvorů patří k prvků staveb, které se nejrychleji opotřebovávaly a byly nejčastěji 
měněny. Zřejmě nejstarší okenní výplní ve vesnici je jednoduché, dvojkřídlé, šestitabulkové 
okno, členěné olověnými pásky se zasklením na sucho v čp. 10. Původní okenní výplně se 
dochovaly i v prvním patře kovárny; jednoduché, dvojkřídlé výplně.  
Prostředkem péče o zachování kulturně historických hodnot jednotlivých budov je ochrana 
původních prvků tam, kde dosud existují, užívání tradičních materiálů a postupů při 
obnovách.  
 
Výrazným přínosem, spolupodílící se  hodnotách vesnice, je navazující okolní zeleň, která 
představuje významné hodnoty jak historické (dochovaná návaznost domů na zahrady, pole 
atd.) estetické i užitné. Při věcnosti, se kterou byla zeleň ve etnických sídlištích rozmísťována, 
představuje v siluetě sídla i jeho vnitřních prostorech cenné kompoziční rysy.  
„Hradisko“, VPK Stráň u Mravína, je chráněna pro výskyt řady chráněných rostlin a 
živočichů. Stráň je pravidelně kosena, aby zůstali její hodnoty zachovány.  
Příznivým momentem je i dochovaná návesní nádrž (upravena v roce 1998 za využití 
původních pískovcových kvádrů a betonu).  
 
 
 
 - 14 - 
Katalog objektů  
Snahou je provést čtenáře jasnou a pochopitelnou formou shromážděnými informacemi o 
jednotlivých objektech. Katalog je složen z jednotlivých objektů; domů a usedlostí, které jsou 
řazeny vzestupně dle čísel popisných.  
Každé číslo popisné představuje dům nebo usedlost. Na začátek katalogové položky je 
kvůli přehlednosti a snazší orientaci vložena fotografie objektu a výřez z mapy císařského 
otisku Stabilního katastru (SK 1839), popř. z mladší mapy.. 
Odstavec situace popisuje dnešní stav usedlosti. Pro určité zjednodušení a přehlednost termín 
dům označuje jeden podélný objekt, termín usedlost selský či zahradnický dvůr, a stavení 
obytný dům zpravidla nižší sociální kategorie, na který navazuje hospodářském křídlo. 
Protože pro stavební vývoj zástavby je sociální kategorie jistým předpokladem pro samotný 
vývoj domu a užitých konstrukcí, je v úvodním odstavci i tato informace uvedena.48 Dále 
odstavec popisuje stručnou a základní charakteristiku stávající situace, kterou je umístění 
domu, či usedlosti, jejich orientaci, počet objektů, a také uvádí číslo stavební parcely 
z uživatelských důvod pro rychlejší orientaci v historických mapách.  
Následuje odstavec označený jako Dějiny a prameny, který shrnuje archivní průzkum 
materiálů k danému číslu popisnému. U všech objektů je uveden stručný výtah 
z pozemkových knih a katastrální prameny doplněné prvním číslováním.  
177149 Provedeno první číslování domů, čp. byly označeny všechny obytné domy, 
které se v vesnici nalézaly.  
178850 Rok zapsání vesnice do Josefínského katastru, kde jsou sepsáni držitelé domů 
již s čísly popisným.  
183951  Sepsán stabilní katastr pro vesnici Mravín, objektům přidělena čísla 
stavebních parcel a zanesena do mapy císařského otisku (CO) a indikační skici (IS)  
185552 Provedena první reambulce, změny měly být zaneseny do indikační skici (IS), 
v případě Mravína, zanesena pouze výstavba čp. 26. Lze předpokládat, že drobné změny do 
mapy nebyly zaneseny, např. chlév u čp. 24. 
188653 Tohoto roku bylo provedeno mapování celého panství, dochována kolorovaná 
mapa a nekolorovaná kopie54, do které se zakreslily další úpravy v extravilánu (vysušení 
rybníku Měrkovec, vybudování silnice od Popovce) 
193455 rok provedení nové katastrální mapy, do které byly zaznamenány změny 
provedené v mezidobí.  
Následují informace, které se podařilo dohledat v přístupných archivních fondech, 
jedná se o stavební plány a informace z archivu obce Mravín uloženém v SOkA Chrudim, 
informace ze složek uložených na příslušném obecním úřadu Jenišovice, informace od 
majitelů jednotlivých domů a usedlostí.  
Následující odstavec obsahuje Popis objektu. Míra podrobnosti a rozsáhlosti popisu 
jednotlivých objektů byla dána několika faktory. Nejdůležitějším z nich byla samotná 
přístupnost objektu. I přes snahu nebyly během průzkum všechny stavby navštíveny a 
                                                 
48 Sociální kategorie je přebrána převážně z posledního pramenu, který toto zachycuje a jím je duplikát SK 
k roku 1839, v několika málo případech je užito kategorizace dle pozemkových knih zahradnická usedlost – 
chalupnická usedlost dle SK. (čp. 1, 5, 15, 17) Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č.1373.  
49 Konskripční komise obcházely zemi v letech 1770-1771. Ale v roce 1770 byla očíslována převážně pouze  
Praha. Jiří Škabrada, Lidová architektura. Praha, 2003, str. 51, 52.  
50 Národní archiv Praha, Josefínský katastr, kart. č.1360, kart.č. 560. 
51 Císařské otisky, http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/main/cio_query_01.html?mapno_cm=c4871-1, cit ze dne 
20.9.2012. 
52 Národní archiv Praha, Stabilní katastr, inv.č., 1373, kart.č. 621. 
53 Archiv zeměměřičství a katastru v Praze, katastrální mapa Mravína z roku 1886, č. 4871. 
54 SOA Zámrsk, Rychemburk-Chroustovice-Košumberk, III. Mapy a plány, č. 20. 
55 Archiv zeměměřičství a katastru v Praze, katastrální mapa Mravína z roku 1934.  
 - 15 - 
popis těchto objektů je stručný a zaměřen na poznatky, které lze vyčíst z vnějšího vzhledu 
objektu. V navštívených objektech záleželo na celkové přístupnosti a ochotě majitelů ukázat 
i nejskrytější zákoutí domu. Neméně důležitá byla autenticita a vypovídající schopnost staveb. 
Následuje odstavec Shrnutí stavebního vývoje, jehož záměrem je určit přibližné stáří 
stávajícího objektu.  
Architektonické a památkové hodnocení staveb se snaží postihnout základní hodnoty 
příslušných domů a usedlostí v rámci nadprůměrného významu celkové zástavby vesnice. O 
hodnotě předmětných domů a usedlostí by se dalo napsat mnohem více.  Ovšem vzhledem 
k rozsahu daným strukturou práce to je omezeno pouze na základní fakta, tedy rušící dům, 
neutrální dům, hmotově hodnotný dům, hodnotný dům a velmi hodnotný dům.  
Přílohy tvoří nepostradatelnou a neoddělitelnou součást katalogu. Přílohy jsou tvořeny 
historickými mapami a fotodokumentací jednotlivých domů. Vybrané fotografie jsou pouze 
malým zlomkem z celé nashromážděné databáze fotek, pořízených během průzkumu. 
Při jejich výběru byl kladen důraz na dokumentační hodnotu.  
 
Soupis použitých pramenů  
NA Praha, Berní rula, Chrudimsko sv. 13, inv.č. 13. 
NA Praha, Tereziánský katastr, panství Chroustovické, inv.č. 1181. 
NA Praha Josefský katastr, kart.č.1360, kart.č. 560. 
NA Praha, Stabilní katastr, inv.č. 1373, kart.č. 621. 
NA Praha, Duplikát Stabilního katastru, inv.č. 1373, kart.č. 621. 
SOA Zámrsk, Pozemkové knihu při okresní soudu Vysoké Mýto, č.kn. 147. 
SOA Zámrsk, Pozemkové knihu při okresní soudu Vysoké Mýto, č. kn. 169. 
SOA Zámrsk, Pozemkové knihu při okresní soudu Vysoké Mýto, č. kn. 175. 
SOA Zámrsk, Pozemkové knihu při okresní soudu Vysoké Mýto, č. kn. 184.  
SOA Zámrsk, Pozemkové knihu při okresní soudu Vysoké Mýto, č. kn. 185. 
SOA Zámrsk, Velkostatek Rychmburk – Chroustovice – Košumberk, č. kn. 1797. 
SOA Zámrsk, Velkostatek Rychmburk II., inv.č. 5734, č. kn. 1967. 
SOA Zámrsk, Velkostatek Rychmburk II, inv.č. 5737, č. kn. 1970. 
SOA Zámrsk, Velkostatek Rychmburk III., č.m. 165. 
SOkA Chrudim, Archiv obce Mravín, inv.č. 1, 2, 28.  
Obecní úřad Jenišovice, složka stavební záležitosti Mravín.  
Zápisky Františka Dobrovského, 1922 – 1950, v majetku rodiny Dobrovských, čp. 21, 
Mravín.  
 
Mapy:  
Císařské otisky, http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/main/cio_query_01.html?mapno_cm=c4871-1,  
cit ze dne 20.9.2012. 
Archiv zeměměřičství a katastru v Praze, katastrální mapa Mravína z roku 1886, č. 4871. 
Archiv zeměměřičství a katastru v Praze, katastrální mapa Mravína z roku 1934. 
Archiv zeměměřičství a katastru v Praze, katastrální mapa Mravína z roku 1964. 
SOA Zámrsk, Rychemburk-Chroustovice-Košumberk, III. Mapy a plány, č. 20. 
SOA Zámrsk, VS Rychmburk, Mapy a plány, č. 165. 
 
Stavební plány:  
SOkA Chrudim, Archiv obce Mravín, inv.č. 25, kart.č. 2. 
 
Historické fotografie 
Soubor historických fotek, v majetku rodiny Dobrkovských, čp. 21, Mravín.  
 - 16 - 
Historické fotografie majitelů jednotlivých domů a usedlostí, citováno v poznámkách.  
 
Soupis použité literatury 
Martin Ebel, Stabilní katastr a jeho využití pro dějiny staveb. In: Dějiny staveb, 2004.  
František Mašek, Pozemkový katastr. Praha, 1948. 
Muzejní postilión 2, Regionální muzeum Vysoké Mýto 
Antonín Profous, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II, Praha 
1947, s. 533 a díl III., Praha 1951. 
Vladimír Srb, 1000 let obyvatelstva Českých zemí, Praha 2004. 
Jiří Škabrada, Lidová architektura. Praha, 2003. 
J. Škabrada (edd.), Vesnický dům v 16. - 17. století. Praha 1992. 
August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého I., Praha 1882. 
Jaroslav Teplý, Feudální pozemková držba v předhusitském Chrudimsku, Pardubice 1997.  
Radim Urbánek, Dřevo, hlína opuka. Stavitelství na Vysokomýtsku. Vysoké Mýto, 2004. 
Úplný adresář královského věnného města Vysoké Mýto, Vysoké Mýto 1903 
Z. Vařeková, J.Švec, Dva příklady patrových dům smíšenou konstrukcí stěn na Vysokomýtsku. 
Sborník Dějiny staveb 2011, s. 99-110. 
Vysokomýtsko. Vlastivědné čtení o okrese Vysokomýtském a Skutečské, Vysoké Mýto 1931, 
s. 78. Jedná se o jedinou zmínku v literatuře vázající se k údajné tvrzi nad vesnicí. 
Průzkum lidové architektury Litomyšlska a Vysokomýtska, průzkum v letech 1999-2002, Z. a 
J. Syrový, J. Škabradou, M. Ebelem a J. Kynclem v rámci grantu Lidová architektura 
Litomyšlska a Vysokomýtska, dosud nepublikováno.  
 
Edice  
Berní rula -  Popis Čech r. 1654.  
Aleš Chalupa (edd.). Tereziánský katastr český. svazek 1. Praha, 1964. 
L. Matušíková – A. Pazderková (edd), Soupis obyvatel podle víry z roku 1651, Chrudimsko 
svazek 1., Praha 2000. 
Retrospektivní lexikon obcí ČR 
 
Inventář 
Kol.autorů II. Oddělení, Inventář panství Rychemburk-Chroustovice-Košumberk, Zámrsk 
1962.  
 - 17 - 
Katalog objektů 
Čp. 1 
 
Situace  
Zahradnická (chalupnická) usedlost je situována na východním okraji intravilánu, rozložena 
podél komunikace z Vinar do Štence. Usedlost se nachází za čp. 2, na stavební parcele číslo 
16. Jednalo se o trojstrannou usedlost uzavřenou ohradní zdí s klenutou bránou a brankou. 
Dnes zůstal dochován pouze patrový dům, štítové orientace směrem k cestě z návsi. Zápraží 
domu je otočené na západ. 
 
Prameny a dějiny 
Výtah z pozemkových knih:  
1577 Jan Voralů krčma 100 kop 
1581 Jan Přibyl  100  kop 
1592 Vítek z Přestavkl  100 kop 
1610 Jan Štěpán 
Radhošťského 
 100 kop 
1615 Jan Vojtíšek Kovář zběhl z gruntu 100 kop 
1620 Řehák Krčmář  100 kop 
1650 Martin Kuhavej zahradník, grunt velice spustlý  
1659 Jan Kovář   
1659 Václav Dryák ujal krčmu  
1668 Jakub Dryák   
1680  Jakub Vaňásek   
1687 Václav Klesal vyzdvižení spuštěného stavení 210 kop 
 
1734 Václav Klesal  210 kop 
1766 Jan Klesal správa spustlé střechy 210 kop 
1767 Jan Peterka správa spustlé střechy 210 kop 
1784 Jakub Stržil správka stavení, vejminek - pokojný byt 
s hospodářem až do vystavění vlastního 
bytu 
210 kop 
1819 Jakub Stržil zahradník a spolušenkýř, komora nad 
maštalí 
1560 zl. 47 
kr.  
1849 Jan Stržil svatební smlouva, vejminek – užívání 
kamenice a špejcharu 
600 zl. KM 
 - 18 - 
1771 – přiděleno čp. 1, 1788 – dům se zahrádkou, 1839 – chalupnická usedlost, na mapě SK 
1839 jsou zachyceny tři objekty, charakterizované jako obytné a hospodářské stavení; štítově 
orientovaný dům a výměnek jsou značené červeně, zadní stranu uzavírala žlutě značená 
stodola (dřevěná), 1855 – beze změn, 1886 – beze změn, 1934 – v mezidobí provedeny 
přístavy prodlužující dům a výměnek až ke stodole, stodola vystavěna nově jako zděná. 
 
V roce 1881 byla schválena výstavba stodoly podle předloženého plánu. (zděná trojdílná 
stodola s připojenou kůlnou a průjezdem, zděná z opuky, štěrbinové větrací průduchy, 
Rankův krov). Roku 1883 byla povolena přestavba hostince.56 Roku 1907 spadl strom na 
stodolu a poškodil půlku střechy.57 Stodola byla zbourána na základě rozhodnutí o odstranění 
stavby ze dne 30.6.1982. Špatným zacházením ze strany MNV budovy chátraly, nakonec i 
výměnek byl povolen 13.6.1995 k odstranění.58  
Zajímavostí byla rovněž ledárna, kam se ze strany hlavní silnice, která v té době byla o metr 
níže, navážel led. Dnes jsou vidět pouze pozůstatky klenbových oblouků. 59   
Popis areálu čp. 1 dle p. Novotného, čp. 14, Mravín: „Dům, výměnek, stodola a brána byly 
kryté břidlicí. Do roku 1958 vedl hostinec p. Novotný, poté p. Střítecký a Krpata. (odtud název 
hostinec U Krpatů). Po konfiskaci byla budova ve správě místního národního výboru a dům 
stavebně upraven. První patro přeřešeno na byty, proveden nový hurdiskový strop a změna 
střešní krytiny. Za lokálem byla kuchyň a sklad (nyní uhelna a kotelna). V patře byl parketový 
sál, říkalo se, že po schodišti vedoucím k sálu pan Budínský vyjel s koněm. Vedle sálu byla 
ještě jedna obytná místnost. Po pravé straně byla obytná budova (výměnek pozn.autora) 
v předu širší a vyšší s velkou sednicí a dvěma okny do ulice. Před sednicí byla síň 
s kachlovými kamny. Budova dále přecházela v chlévy, kočárkárnu, kde byl uložen kočár, a 
přístřeškem a navazovala tak na rozlehlou stodolu.“ 
 
Popis 
Patrový zděný dům se sedlovou střechou. Zdivo domu je opukové, půdní nadezdívka a 
trojúhelníkové štíty z cihel. Střešní krytina z pálených tašek. Dům je omítnutý novodobou 
cementovou omítkou, která setřela veškeré profilace a ozdobné římsy (viz historické foto) 
Přední průčelí domu je v přízemí dvojosé (dvojice vstupů), v patře bez otvorů, štít domu 
trojúhelníkový, trojosý – trojice úzkých oken, střední vyšší. Vstupní dveře v přízemí vedoucí 
na zápraží jsou dřevěné, dvoukřídlé, rámové konstrukce, členěné do šesti polí, se 
segmentovým záklenkem. Dveře vedoucí do bývalého krámu jsou osazené v pískovcovém 
portálu se segmentovým záklenkem. Pískovec opracován pemrlicí, stužka provedená dlátem. 
Dveře jsou dřevěné, svlakové konstrukce, se segmentovým záklenkem, zavěšené na vnějších 
vodorovných pásech na dvoudílných hácích. 
Dvorní strana je čtyřosá, v přízemí a patře. Výplně oken a dveří jsou novodobé. Zadní 
podélná strana je členěna v přízemí pouze jedním okenním otvorem, v patře šestiosá. Na 
zadní straně jsou v úrovni mezi přízemím a patrem vyvedené konce táhel, které zpevňují 
příčně dům.  
Přízemí domu je šestidílné, v první polovině dvoutraktové, v druhé polovině jednotraktové. 
První trakt v první polovině domu je tvořen dvěma místnostmi, které byly provozovány jako 
krám a hostinec. První místnost je přístupná z exteriéru a průchozí do druhé místnosti. Dveře 
mezi místnostmi jsou rámové konstrukce, osazené mosaznou klikou ukončenou kuličkou. Obě 
místnosti jsou klenuté neckovou klenbou. Pod nimi se nachází sklep s valenou klenbou.  
                                                 
56 SOkA Chrudim, Archiv obce Mravín, inv.č. 25, č. kart. 2, nefol. 
57 SOkA Chrudim, Archiv obce Mravín, inv.č. 1, č.kn. 1, nefol. 
58 Obecní úřad Jenišovice, složka Mravín čp. 1, nefol. 
59 Informace pocházejí od manželů Vintrových čp. 5 a p. Novotného čp. 14 z Mravína, v roce 2011. 
 - 19 - 
Druhý trakt tvoří kryté zápraží, zasunuté do hmoty domu, které se otevírá do dvora dvojicí 
arkád, se segmentovým profilem obloků. Zápraží je zaklenuté segmentovou klenbou, v jeho 
druhé části je umístěno schodiště do patra. Zadní část přízemí domu je tvořena trojicí 
místností, které jsou uzavřeny segmentovými klenbami.  
Patro domu bylo kompletně upraveno v roce 1967, kdy byly vestaveny dvě bytové jednotky 
(dnešní stav viz. přílohy). Byl proveden nový hurdiskový trop. Krov domu je vaznicový 
s dvojicí šikmých stojatých stolic.  
 
Shrnutí stavebního vývoje a datování 
V závěru 16. století byla v pozemkových knihách zachycena usedlost sedláka s krčmou. Po 
třicetileté válce grunt poklesl v sociálních kategoriích mezi zahradníky. Dle zápisů ceny 
usedlosti v pozemkových knihách lze předpokládat, že proběhly stavební úpravy na začátku 
19. století, kdy se zvýšila hodnota usedlosti. V roce 1839 byla zachycena trojstranná usedlost, 
dům, výměnek a dřevěná stodola. Nová zděná stodola byla schválena v roce 1881 a k jejímu 
odstranění došlo v roce 1982. Přestavba hostince byla schválena v roce 1883. Novou střešní 
konstrukci s půdní nástavbou a úpravu fasády zachycenou na historických fotografií lze 
datovat k přestavbě provedenou v roce 1883, včetně úpravy přízemí domu. První patro domu 
a fasáda prošly stavební úpravou v roce 1967.   
 
Památkové a architektonické hodnocení 
Hodnotná stavba v rámci zástavby vesnice. Nevhodné zásahy (odstranění novogotické fasády 
a provedení novodobé omítky, úprava okenních otvorů) by bylo vhodné při budoucí stavení 
obnově rehabilitovat dle dochované historických podkladů.  
 
 
 - 20 - 
Čp. 2 
 
 
Situace  
Selská usedlost je situována na jižní straně návsi. Usedlost se nachází mezi čp. 1 a 3, na 
stavební parcele číslo 15. Jedná se o trojstrannou usedlost. Dům je přízemní, okapové 
orientace směrem k návsi, kolmo na něj na západní hranici dvora navazuje hospodářské 
křídlo. Zadní stranu dvora uzavírá zděná stodola.  
 
Prameny a dějiny 
Výtah z pozemkových knih:  
1571 Jan Vaníčků   100 kop 
1614 Lukáš Martinců  164 kop 
1626 Václav syn Jana Vojtíška 
Kováře 
 74 kop 
1650 Jinřich Vojtíšek grunt velice spustlý  
 Martin Kulhavý    
1677 Pavel Remeš   
1690 Václav Petiury 20 kop na vyzdvižení 
spustlého stavení, 1696 majíce 
vystavět stodolu 
330 kop 
1722 Václav Petiura mladší 5 kop na vystavění světnice 300 kop 
1743 Václav Petiura  330 kop 
1775 Jan Mlíko z Městce přiženil se k vdově 330 kop 
1792 Matěj Petiury Vejminek - komora 330 kop = 385 zl 
1834 Václav Petiura Vejmnek - komora se sklepem 300 zl 
1835 Jan Petiura -„- 1670 zl 33 kr 
 
1771 – přiděleno čp. 2, 1788 – dům se zahrádkou, 1839 – selská usedlost, na mapě SK z roku 
1839 jsou zachyceny tři objekty, charakterizovány jako obytné a hospodářské stavení, dům a 
výměnek jsou značeny červeně, stodola žlutě; 1855 – beze změn, 1886 – v mezidobí objekt na 
východní straně dvora odstraněn, postaven nový dům okapové orientace k návsi, kolmo 
přistavěn k objektu na západní straně hospodářského dvora. 1934 – v mezidobí vystavěna 
nově zděná stodola a nový zděný objekt na východní straně dvora. 
 
V roce 1884 byla podána žádost o povolení stavby nového domu okapové orientace (stavitel 
J. Drahoš.). V roce 1924 byla schválena stavba nové zděné stodoly.60 Dům stavebně upraven 
                                                 
60 SOkA Chrudim, Archov obce Mravín, inv.č. 25, nefol. 
 - 21 - 
v roce 1925 (odkazují se na stavební plány, které prozatím nebyly nalezeny). V roce 1960 
byla povolena JZD Úsvit adaptace domu. Stodola byla v roce 1958 odňata pro potřeby JZD, 
v roce 1960 došlo k stavebním úpravám pro potřeby chovu vepřů (dřevěný strop byl nahrazen 
betonovým s ocelovými podpěrami). V druhé polovině dvacátého století došlo k odstranění 
cihelného plotu s portálem. Kolna postavena v roce 1920, odňata v roce 1958, v roce 1975 
zničena požárem. 61  
 
Popis 
Přízemní zděný dům okapové orientace se sedlovou střechou, krytou pálenou taškou. Přední 
průčelí domu je čtyřosé. Okenní otvory jsou osazeny novodobými trojdílnými okny a novými 
dveřmi. Fasáda domu je z velké části novodobá. Na fasádě jsou zachovány zbytky štukové 
výzdoby z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Fasáda je svisle členěna dvěma 
symetrickými mělkými rizality po stranách průčelí. Celá fasáda je vodorovně členěna dvěma 
římsami, korunní římsa a štuková římsa umístěna na úrovni půdní nástavby. Půdní nástavba 
byla provětrávána pěti kruhovými otvory, které naznačují původní členění fasády okenními 
otvory.  
Dům je čtyřdílný, převážně dvoutraktový. První dva díly jsou obytné, třetí díl průchozí síň, 
čtvrtí díl komorový.  
Kolmo na čtvrtý díl navazuje zděné kolmé hospodářské křídlo se sedlovou střechou, krytou 
pálenou taškou, zdivo opukové. Na zadní štít navazuje cihelná přístavba s nižší sedlovou 
střechou. Dvorní strana hospodářského křídla je čtyřosá, první osa novodobá vrata, následují 
dveře, dveře do podkroví, dveře, okno. Hospodářský trakt je trojdílný. První díl uzavřena 
dvojicí segmentových cihelných kleneb zděných do ocelové traverzy. Druhý a třetí díl je 
uzavřen dvojicí plackových kleneb dělených zděným pasem segmentového profilu. Krov je 
tvořen Rankovou konstrukcí.  
V zadní části dvora stojí velká cihelná stodola se sedlovou střechou, krytou pálenými taškami, 
krov vaznicový s dvojicí šikmých stolic. V interiéru vestavěn betonový strop podepřený 
ocelovými sloupy.  
 
Shrnutí stavebního vývoje a datování 
Na konci šestnáctého století byla zachycena selská usedlost. Po třicetileté válce je grunt 
uváděn jako velice spustlý a v druhé polovině sedmnáctého století zřejmě dochází k jeho 
přestavbě. V roce 1696 je vystavěna stodola (dřevěná). V první polovině 18. století je 
vystavěna nově světnice. K roku 1834 je uvedena pro vejminkáře komora, pod níž je sklep. 
Lze předpokládat, že se jedná o dnešní komoru v SZ rohu domu, pod kterou se nachází sklep. 
O rok později se cena stavení výrazně zvýšila a lze přepokládat, že došlo ke stavebním 
úpravám.  
Dům byl vystavěn mezi lety 1884 – 1886 (není jisté zda bylo průčelí realizováno dle 
dochovaných stavebních plánů) a dále stavebně upraven v roce 1925 a 1960. Sklep pod 
komorovou a část zdiva pochází objektu zachyceného v roce 1839. Klenební systém 
hospodářského křídla a krov pochází z poloviny, či druhé poloviny devatenáctého století.  
Stodola byla vystavěna v roce 1924 a stavebně upravena 1960. 
 
Architektonické a památkové hodnocení 
Hodnotný dům v rámci zástavby vesnice. V budoucnu by bylo vhodné rehabilitovat fasádu 
průčelí dle historických podkladů.  
 
 
                                                 
61 Obec Jenišovice, složka Mravín čp. 1, Znalecký posudek č. 76/41/1992, nefol.  
 - 22 - 
Čp. 3 
Situace 
Selská usedlost situovaná v jižní návesní frontě, mezi čp. 2 a 4, na stavební parcele 14. Jedná 
se o trojstranný dvůr, uzavřený v předním průčelí pilířovou bránou a brankou. Dům i 
výměnek jsou štítové orientace směrem k návsi, zadní část dvora uzavírá stodola.  
 
Prameny a dějiny 
Výtah z pozemkových knih 
1568 Mikuláš Vaníčků  190 kop 
1588 Beneš Valášků  190 kop 
1605 Staněk Dočkal  vystavěl maštal a stáj 200 kop 
1620 Jan Vojtíšků Kovář  200 kop 
1650 Jan Adamec   
1657 Martin Staňků   
1685 Václav Vrána povinen spravit spuštěnou stáj a 
srub 
400 kop 
1717 Jan Vrána  400 kop 
1746 Václav Vrána  400 kop 
1779 Karel Hrubeš komora nad síní, stáje vyžívány 
vejminkáři 
400 zl. 
1808 Karel Hrubeš  vejměničná světnička 2000 zl 
1842 Václav Hrubeš společný byt s hospodářem 
komůrka při záprsni 
700 zl 
 
1771 – přiděleno čp. 3, 1788 – dům se zahrádkou, 1839 – selská usedlost, na mapě SK 1839 
jsou zachyceny tři objekty, charakterizované jako obytné a hospodářské stavení. Štítově 
orientovaný dům a výměnek jsou značené červeně, zadní stranu uzavírala žlutě označená 
stodola (dřevěná). 1855 – beze změn, 1886 – beze změn, 1934 – v mezidobí nově vystavěna 
zděná stodola.  
 
V první polovině dvacátého století byla usedlost pronajímána nájemníkům. V roce 1930 byl 
výměnek stavebně upraven.62 Po druhé světové válce si usedlost koupili Nekvindovi, 
pocházející z čp. 11 v Mravíně. V 50. letech pole, náležící k usedlosti, zabralo JZD, areál 
dvora zůstal rodině Nekvindových.63 Fasády domu a výměnku byly provedeny v 80. letech. 
                                                 
62 Zápisky Fr. Dobrovského, 1922-1948, nefol. 
63 Obec Jenišovice, Mravín, složka čp. 3, plán adaptace stodoly, nefol.  
 - 23 - 
Výměnek byl stavebně upraven v roce 1980, zůstala zachována dispozice, provedeny nové 
tvrdé stropy. 64 Před touto úpravou byl výměnek přístupný pouze z opačné strany.   
 
Popis 
Přízemní zděný dům se sedlovou střechou je obrácený svým zápražím na východ. Na dům 
navazují zděné hospodářské křídlo z opuky se sedlovou střechou. Dům je zděný z opuky. Nad 
prvními dvěma díly domu je upravena střecha, provedena cihlová nástavba, tzv. půlštok. Dům 
je šestidílný, v levé orientaci, uspořádán převážně jednotraktově, komorového typu. Ze 
šestého dílu zbyly pouze obvodové zdi, střešní a stropní konstrukce odstraněna. 
Přední štítové průčelí domu je dvojosé, štít trojúhelníkový. Mezi okny ve štítě se nachází 
půlválcová nika bez výplně, nad ní kruhový otvor. Okenní otvory v přízemí jsou dvojité, 
dřevěné. Vnější křídlo ven otevíravé tvoří trojkřídlé okno typu T, se zavírání na mosazné 
kličky a je zavěšeno na bambulkových závěsech. Vnitřní výplň je tvořena dvoukřídlou, plnou 
okenicí. Okenní výplně ve štítě tvoří jednoduchá, dvoukřídlá, čtyřtabulková okna, zavěšená na 
venkovních oválných závěsech.  
Dvorní strana je osmiosá, nad prvním a druhým dílem půdní, cihlová nadezdívka se třemi 
okenními otvory, osazenými dvoukřídlými, čtyřtabulkovými výplněmi, ven otevíravými, 
zavěšenými na venkovních oválných závěsech. V přízemí v první ose okenní výplň do 
světnice, následují vstupní dveře do domu, okenní otvor do komory (výplní typu T, se závěsy 
z 20. století), okenní otvor do chlévů, dveře (svlaková výplň), vstup do podkroví (svlakové 
dveře), okenní otvor do chlévů a vstupní otvor bez výplně.   
Zadní štítovou stěnu tvoří den pouze obvodové zdivo chlévů. Zadní podélná strana domu je 
členěna dvěma otvory na úrovni druhého (dveře) a třetího dílu (majitelem nově provedené 
malé ležaté okénko). V těchto místech na úrovni druhého a třetího dílu byla přistavěna k zadní 
podélné straně domu zděná přístavba. Prosto přístavby byl zaklenut cihelnou klenební 
konstrukcí se zděným středovým pasem, po kterém zůstala vysekána kapsa ve zdivu domu.  
Vstupní dveřmi vejdeme do síně, která je v zadní části vyhrazena kuchyňskému provozu. 
Kuchyňská část je zaklenuta valenou cihelnou klenbou se dvěma pětibokými výsečemi. Jedna 
nad kuchyňkou nikou a druhá nad zazděnými vstupem (?do sklepa, komory?). Prostor pro 
vaření má podobu zděné opukové niky, přiložené ke stěně světnice a otevřené do síně 
elipsovitě klenutým zděný pasem, nad kterým je pětiboká výseč. Pod ústím dymníku je 
vyzděna podesta na vaření na otevřeném ohni, po levé straně dodatečně vestavěna varna 
povidel. Na zadní stěně lze číst charakteristickou skladbu přikládacích otvorů, otvor do 
chlebové pece, na nímž je trojicí výdechových otvorů, a otvor do kamen.  
Stropní konstrukce přední části síně je rozdělena zděným pasem na dvě pole. Pole při světnici 
je zaklenuto plackovou klenbou, polem při komoře prostupuje dřevěné těleso schodiště do 
podkroví. Konstrukční vyřešení přechodu bez příčného mezi valenou a plackovou klenbou je 
provedeno vzájemným zapřením klenebních čel a podélného pasu do sebe.  
Světnice je uzavřena trámovým stropem s podhledem, vybavena dřevěnou prkennou 
podlahou. V tradičním umístění zůstalo stát zděné těleso pece. Prostor světnice je vymalován 
šablonovými motivy z počátku dvacátého století. Komora domu je zaklenuta cihelnou 
segmentovou klenbou.  
Krov nad světnicí a síní je vaznicový, s dvojicí stojatých stolic. Na opukové zdivo je 
nadezděna mladší cihelná nadezdívka, tzv. půdní nadezdívka, typická pro přelom 
devatenáctého a dvacátého století.  
Zdivo předního štítu domu je ve spodní části zděné z opuky, do lichoběžníkového tvaru. 
(okenní otvory, půlválcová nika) Do trojúhelníkového tvaru je štít dozděn cihlami.  
                                                 
64 Informace poskytnuté p. Nekvindou st., majitelem usedlosti, srpen 2012.  
 - 24 - 
Chlévní prostory tvořily tři díly navazující hospodářské části domu. Z posledního dílu zbyly 
pouze obvodové zdivo. Chlévy jsou zaklenuty dvojicí podélných segmentových kleneb 
dělených zděným pasem. Klenba při zadní zdi je osazena na přízemní pas. Zděný pas je ve 
dvou třetinách rozdělen a podepřen zděným sloupem s okosenými hranami. Krov nad zadní 
částí domu je hambalkový s dvojicí stojatých stolic.  
 
Výměnek je zděná přízemní stavba s půdní nadezdívkou, střecha sedlová. Dispozice je 
trojdílná, v levé orientaci. Zdivo je opukové, půdní nástavba cihelná. Přední průčelí je 
jednoosé, přízemí novodobé dvoudílné okno, ve štítě trojdílné okno typu T. Dvorní průčelí je 
trojosé, v přízemí. Do podkroví vstupní otvor, bez přístupu. Zadní podélná strana je v přízemí 
trojosá, do podkroví vstupní otvor, přístupný po dřevěné pavlači. Fasádu je členěna 
charakteristickým kontrastem hladké a hrubozrnné omítky - hladký lisenovým rám a 
hrubozrnné plochy fasády. 
Dnešní vstup je z dvora usedlosti. Dle umístění komína, který vylézá při hřebeni střechy na 
zadní střešní rovině, lze předpokládat, že se jedná o původní vstupní stranu. Nejpozději na 
začátku dvacátého století došlo k otočení vstupní strany. Při poslední rekonstrukci byl opět 
vstup vrácen na původní stranu stavby. Sklep pod domem je přístupný z exteriéru 
samostatným vstupem. Jedná se o obdélný prostor pod světnicí, zaklenutý valenou opukovou 
klenbou. Interiér prošel rekonstrukcí v osmdesátých letech.  
 
Stodola s kolnou je zděná z opuky se sedlovou střechou. Dispozice stavby je čtyřdílná, 
stodola je trojdílná s průjezdným mlatem a dvěma pernami a kolna. Zdivo je z lomové 
přitesávané opuky se svislými štěrbinovými větracími průduchy. Krov je tvořen konstrukcí 
Rankova typu. 
 
Shrnutí stavebního vývoje a datování 
V druhé polovině šestnáctého století je zde zachycena selská usedlost. Na začátku 
sedmnáctého století je vystavěna stáj a maštal. Na konci sedmnáctého století se ukládá 
povinnost opravit spuštěnou stáj a srub (jizba?). V druhé polovině osmnáctého století je 
zmíněna komora nad síní, lze se tedy domnívat, že zde stál dům s patrovou zadní částí a 
jizbou, či světnicí s polopatrem prvním díle domu. Na začátku devatenáctého století se 
razantně zvedla cena usedlosti, z toho lze usuzovat, že došlo ke stavebním úpravám stavení.  
Lze předpokládat, že dům je ve svém jádře a obvodovém zdivu dochován z této stavební 
etapy. V následujících desetiletích proběhly další stavební úpravy; stopní konstrukce chlévů 
z 3. čtvrtiny devatenáctého století, úprava světnice a střechy nad obytnou domu na začátku 
dvacátého století.  
Zděná stodola byla vystavěna v poslední čtvrtině devatenáctého století.  
Stáří obvodových kamenných zdí výměnku lze pravděpodobně datovat do období velké 
přestavby usedlosti, do přelomu osmnáctého a devatenáctého století. V roce 1930 proběhla 
stavební obnova, byla provedena nová střešní konstrukce s půdním polopatrem a fasáda. 
V 80. letech došlo k úpravě interiérů stavby.    
 
Architektonické a památkové hodnocení 
Velmi hodnotný areál usedlosti. Stavby jsou ve svém jádře dochovány nejpozději z počátku 
devatenáctého století. Mimořádně hodnotné v rámci vesnického prostředí je dochování úpravy 
světnice z 20. let 20. století. Usedlost by měla být navržena k prohlášení za kulturní památku.  
 
 - 25 - 
Čp. 4 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Situace 
Selská usedlost situovaná v jižní návesní frontě, mezi čp. 3 a 5, na stavební parcele 13. Jedná 
se o trojstranný dvůr, uzavřený v předním průčelí pilířovou bránou a brankou. Dům i 
výměnek jsou štítové orientace směrem k návsi, zadní část dvora uzavírá stodola. Dům se 
obrací svým zápražím na západ. 
 
Prameny a dějiny 
Výtah z pozemkových knih 
1561 Jan Havlů  150 kop 
1589 Adam syn Jíry Kabše  150 kop 
1626 Václav syn Jakuba Šbrocha   
1655 Matěj Esterák   
1684 Václav syn Matěje Esteráka   
1688 Matěj Zelenej vyzdvižení spuštěného stavení 300 kop 
1698 Matěj Budínský spravoval stavení 300 kop 
1736 Matej Budínský  300 kop 
1772 Jan Budínský  300 kop 
1788 Jiří Budínský komora nahoře, na gruntě 
vystaviti novou chaloupku pro 
vejminkáře 
300 kop 
1809 Jan Budínský  1324 zl.  
1869 Václav Budínský   
 
1771 – přiděleno čp. 4, 1788 – dům se zahrádkou, 1839 – selská usedlost, na mapě SK 1839 
jsou zachyceny tři objekty, charakterizované jako obytné a hospodářské stavení; štítově 
orientovaný dům a výměnek jsou značené červeně, zadní stranu uzavírala stodola značená 
žlutě (dřevěná) 1855 – beze změn 1886 – v mezidobí postavena nová stodola značena 
červeně, 1934 – v mezidobí odstraněna část hospodářského křídla navazující na dům. 
 
V roce 1864 při požáru shořela dřevěná stodola a byla poškozena celá usedlost.65 Dům prošel 
další velkou stavební úpravou v šedesátých letech 20. století. Byly vyměněny stropy, podlahy, 
okna a postaven nový komín. 66 
                                                 
65 SOkA Chrudim, Archiv obce Mravín, inv.č. 1, k.č. 1, nefol. 
 - 26 - 
Popis 
Přízemní zděný dům z opuky se sedlovou střechou, krytou pálenou taškou. Na dům navazuje 
zděné hospodářské křídlo chlévů. Přední průčelí domu je dvojosé v přízemí i ve štítě, štít 
domu je trojúhelníkový. Okenní výplně na domě jsou trojdílné, z šedesátých let dvacátého 
století. Fasáda domu je omítnuta břízolitovou omítkou z téže doby. Dispozice domu je 
čtyřdílná. Interiér domu nebyl přístupný.  
Hospodářské křídlo chlévů je zděné z opuky se sedlovou střechou. Dvorní strana je osmiosá. 
Stropy jsou novodobé, hurdiskové. Krov je hambalkový.  
Výměnek je přízemní, zděná stavba z opuky, se sedlovou střechou. Přední průčelí je jednoosé, 
dvorní stana trojosá. Okenní výplně jsou trojkřídlé typu T, s bambulkovými závěsy. Dispozice 
je trojdílná, v pravé orientaci. Krov novodobý, z řezaných trámů.  
Stodola je zděná z opuky se sedlovou střechou. Dispozice stavby je trojdílná, s průjezdným 
mlatem a dvěma pernami. Zdivo je z lomové přitesávané opuky se svislými štěrbinovými 
větracími průduchy. Interiér nebyl přístupný. 
 
Shrnutí stavebního vývoje a datování 
Usedlost byla zachycena po polovině šestnáctého století, jako selská. V druhé polovině 
sedmnáctého století byla zaznamenána přestavba spuštěného stavení. Na konci osmnáctého 
století je zachycen záměr výstavby vejminkářské chaloupky. Dle zápisu: „komora nahoře“ 
lze usuzovat, že v této době zde stojí stavení charakteristické patrovou zadní částí. 
Obvodové zdivo domu pochází pravděpodobně z větší části z období po roce 1864. V 60. 
letech 20. století proběhla výrazná stavební úprava domu.  
Dřevěná stodola shořela v roce 1864 a poté byla vystavěna stávající zděná stodola, zachycena 
na mapových podkladech  k roku 1886.  
Vejminek na gruntě byl vystavěn na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Bez 
návštěvy interiéru nelze říci ke stáří stávající stavby nic určitého.  
 
Architektonické a památkové hodnocení 
Hmotově hodnotná stavba utvářející charakter zástavby vesnice.  
 
 
 
                                                                                                                                                         
66 Obec Jenišovice, Mravín, složka čp. 4, nefol.  
 - 27 - 
Čp. 5 
 
 
Situace 
Zahradnické stavení situované v jihozápadní části vesnice, mezi čp. 3 a 8, na stavební parcele 
číslo 4. Jedná se o hákový dvůr, kde je kolmo na dům postavena nezbytná hospodářská část. 
Dům je štítově orientovaný vzhledem k návsi, se zápražím obráceným na jih.Na dům navazují 
chlévy a kolmo na něj je přistavěna stodola.  
 
Prameny a dějiny 
Výtah z pozemkových knih 
1580 Jíra Teplej  105 kop 
1593 Martin Fousek  105 kop 
1617 Rytíř Vilím Dobříkovský 
z Malejova na Dobříkově 
 105 kop 
1633 Jiřík syn Martina Fouska   
1654 Filip Vávrů  103 kop 
1658 Jarolým syn Matouše Fidlera   
1662 Matěj Vojtíšek   
1663 Martin Kulhavej   
1677 Filip Vávrů  103 kop 
1709 Jakub Dostál  103 kop 
1740 Petr Vávrů  103 kop 
1768 Petr Klesal  103 kop 
1781 Jan Klesal  103 kop 
1808 Jan Klesal  352 zl.  
1832 Jan Klesal   400 zl. 
 
1771 – přiděleno čp. 5, 1788 – dům se zahrádkou, 1839 – zahradnická usedlost, na mapě SK 
1839 jsou zachyceny tři objekty, charakterizované jako obytné a hospodářské stavení; štítově 
orientovaný dům je značen červeně, výměnek a stodola značeny žlutě, 1855 – beze změn, 
1886 – beze změn, 1934 – v mezidobí vystavěna nová stodola a hospodářský objekt na jižní 
straně dvora 
 
Přestavba domu proběhal v roce 1921, kdy by byla provedena tahová úprava kuchyně, nová 
střecha s cihelnou nástavbou a krovem a v roce 1927 nově vystavěna cihelná stodola.67 Další 
stavební úpravu provedli majitelé v roce 1954, v domě byly zvednuty podlahy, provedeny 
                                                 
67 Informace od majitelů domu, manželé Vintrovi, dne 4.52012. Zápisky Fr. Dobrovského, 1922-1948, nefol. 
 - 28 - 
nové stropy, odstraněn dymník , vyměněna okna, a upravena dispozice jádra domu.68 V roce 
1974 byla povolena úprava chléva na dvě místnosti.  
 
Popis 
Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, krytou pálenou taškou. Obvodové zdivo domu na 
úrovni přízemí je zděno z velké části z opuky, půdní nadezdívka je cihelná. Dům měl před 
průzkumem fasádu členěnou kontrastem hladkých lisénových rámů a hrubozrnné omítky. 
Přední průčelí domu je dvouosé, v přízemí i v patře. Štít domu je trojúhelníkový. Průčelí je 
členěnou vodorovnou římsou.  
Dvorní strana domu je v přízemí osmiosá. V patře jsou umístěné dva vstupy do podkroví. V 
průběhu celkové rekonstrukce domu byla odstraněna fasáda. První osa původní okenní otvor 
v opukovém zdivu s cihelnou armaturou, druhá osa novodobý okenní otvor vylámaný 
v opukové zdivu pro trojdílné okno z 50. let. Následuje zazděný vstupní otvor s cihelným 
záklenek, po nímž je pečlivě vyzděné opukové nároží, které náleží původním vstupu do 
objektu, otvor zazděn cihlami. Třetí osu tvoří vstup do domu z 50. let., ve čtvrté a páté ose je 
umístěn okenní otvor. Mezi nimi zazděný vstup opukou s opukovým záklenkem. Šestá osa je 
tvořena vstupním otvorem v opukovém zdivu, novodobě upraveno přizdívkami po obou 
stranách vstupu. Následuje novodobý okenní tvor z padesátých let a původní vstup 
s opukovým záklenkem.  
Zadní podélná strana je bez omítek, pouze v přední části je na opukovém zdivu dochována 
hliněná omítka. Zadní podélná strana je dvouosá, první osu tvoří novodobé okno z 50. let. 
Druhou osu původní ležaté okénko s kovanou mříží, čtvercového půdorysu.  
Interiér domu byl upraven při stavební úpravě v roce 1954. (viz. stavební plány v příloze) 
V rámci probíhající stavební rekonstrukce byly odstraněny konstrukce v prvním a druhém díle 
domu včetně omítkových vrstev a na zdivu bylo možné identifikovat podobu interiéru 
z devatenáctého století. Dispozice domu byla tradiční s trojdílným jádrem, v levé orientaci.  
Světnice domu v devatenáctém století byl osvětlen třemi okny (2 v průčelí, jedno do dvorní 
strany), zastropena trámovým stropem se třemi příčnými trámy. V rohu v tradiční poloze stála 
chlebová pec, která po sobě zanechala negativ ve zdivu obvodové zdi. V místě stávajícího 
trojdílného okna procházela stěna oddělující světnici od síně. V zadní části síně, která byla 
vydlážděna opukovou dlažbou, byla umístěna kuchyňská část. Kuchyně měla podobu zděné 
niky otevřené do síně zděným pasem (v obvodovém zdivu kapsa po pasu) v kuchyni se 
nacházela i varna povidel, která byla umístěna pod novodobým oken v zadní podélné stěně.  
Komora domu je uzavřena trojicí segmentových kleneb zděných do ocelových profilů, se 
štukovými zrcadly. Navazující chlévní prostory byly v roce 1974 upraveny jako obytné. 
V posledním dílu je ve zdivu vytesána datace 1836. Krov domu je vaznicový s dvojicí 
šikmých stolic.  
Stodola je zděná z cihel na hliněnou maltu, se sedlovou střechou. Dispozice stodoly je 
trojdílná, s průjezdným mlatem.  
 
Shrnutí stavebního vývoje a datování 
V roce 1580 byla zachycena v pozemkových knihách zahradnická usedlost. V pozemkových 
knihách nebyla zachycena žádná zmínka ke stavebnímu stavu zahradnického stavení. 
Stávající dům byl vystavěn v roce 1836. V roce 1921 proběhla výrazná stavební úprava, kdy 
byla provedena nová střecha, fasáda, nová klenba v komoře a vystavěna nová stodola. 
Následovala úprava jádra domu v roce 1954 a chlévů v roce 1974; celková rekonstrukce 
domu 2012- 2014. 
 
                                                 
68 Datace získané ze stavební dokumentace, která je ve vlastnictví majitelů domu. Informace poskytnuté majiteli 
domu manželi Vintrovými, čp. 5 Mravín. Obec Jenišovice, Mravín, složka čp. 5, nefol. 
 - 29 - 
Architektonické a památkové hodnocení 
Hodnotný dům v rámci zástavby vesnice, utvářející charakter prostředí. Probíhající 
rekonstrukce se snaží rehabilitovat vzhled domu před stavební úpravu z roku 1954.  
 
 
 
 - 30 - 
Čp. 6,  Dolní Mravín 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Situace:  
Domkářské stavení v „Dolním Mravínu“ západně od intravilánu vesnice, mezi čp. 7 a 28, na 
stavební parcele číslo 2. Jedná se o čtyřboký dvůr. Dům je štítově orientovaný vzhledem ke 
komunikaci, se zápražím obráceným na západ. Kolmo k zadní šítové straně je přistavěna 
stodola, na kterou v podélné osa navazují chlévy. Kolmo ke světnici je postavena kolna, 
paraleleně s domem jsou zděné chlévy.  
 
Prameny a dějiny:  
Výtah z pozemkových knih 
1815 Václav a Kateřina Ondráčkovský na obecní půdě stojící drnová 
chalupa se zahrádkou 
32 zl 
 
1771 – přiděleno čp. 6, 1788 – dům se zahrádkou 1839 – na mapě SK 1839 je zachycen jeden 
objekt, žlutě značený, charakterizován jako obytné stavení, 1855 – beze změn 1886 – beze 
změn, 1934 – v mezidobé provedena přestavba stavení, upraven, či nově vystavěn dům, 
postaven stodola a kolna  
 
V roce 1905 byla schválena přístavba stodoly a chlévů, v roce 1924 stavba prasečích chlévů.69 
V roce 1960 proběhla adaptace přízemí domu a byla provedena výměna výplní a nová fasáda. 
V roce 1989 byla povolena přístavba verandy. V roce 2001 proběhal adaptace podkroví 
k obytným účelům.70  
 
Popis:  
Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, krytou pálenou taškou. Obvodové zdivo domu na 
úrovni přízemí je zděné z velké části z opuky, půdní nadezdívka je cihelná. Přední průčelí 
domu je dvouosé. Štít domu je trojúhelníkový s jedním okenním otvorem. Zadní podélná 
strana je čtyřosá. Okenní otvory na domě jsou dřevěné dvoukřídlé z 60. let 20. století. Krov 
domu je vaznicový z počátku dvacátého století. Dům je čtyřdílný, uspořádán jednotraktově. 
Vytápění je již novodobé tahové s komínem umístěným v tradiční poloze mezi světnicí a síní.  
Na zadní štítovou stěnu je kolmo přistavena zděné stodola, přízemí opukové, půdní 
nadezdívka cihelná, krov vaznicová s dvojicí šikmých stolic. V podélné ose na dům navazují 
zděné chlévy. Chlévy jsou dvoudílné, zděné z opuky s cihelnou půdní nástavbou a 
vaznicovým krovem s dvojicí šikmých stolic. První díl sloužil jako výměnek, je uzavřený 
dvěma poli segmentových kleneb zděných do ocelových traverz. Vstupní dveře jsou 
jednokřídlé, dřevěné rámové konstrukce s diagonálním kladením prken, z poč. 20 století., 
okenní výplně dvoukřídlá, šestitabulková se segmentovým záklenkem se zavíráním na kličky, 
přelo 19./20. století. Druhý díl je zaklenut třemi poli segmentových polí. 
                                                 
69 SOkA Chrudim, Archiv obce Mravín, inv.č. 25, kart. 2, nefol.  
70 Obec Jenišovice, Mravín, složka čp. 6, nefol.  
 - 31 - 
 
Shrnutí stavebního vývoje a datování 
Dům byl zachycen prvním číslováním k roku 1771. K roku 1815 je popsán dům, jako drnová 
chaloupka, která byla odstraněna po roce 1886. Stávající dům byl nově vystaven v rozmezí let 
1886 – 1905. Stodola a navazující chlévy byly schváleny k vystavění v roce 1905. Zděné, 
samostatně stojící chlívky na východní straně dvora v roce 1924. Kolna do roku 1934.  
 
Architektonické a památkové hodnocení 
Hmotově hodnotný dům v rámci vesnice, Při budoucích stavebních úpravách by bylo vhodné 
rehabilitovat fasádu (štukovou) a členění okenních otvorů.   
 - 32 - 
Čp. 7 tzv. Dolní Mravín 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Situace:  
Domkářské stavení v „Dolním Mravínu“ západně od intravilánu vesnice, mezi čp. 6 a 29, na 
stavební parcele číslo 1. Jedná se o čtyřboký dvůr. Dům je štítově orientovaný vzhledem ke 
komunikaci, se zápražím obráceným na západ. Kolmo k zadní šítové straně je přistavěna 
stodola. Kolmo na světnici je postavena kolna. 
 
Prameny a dějiny:  
1771 – přiděleno čp. 7, 1788 – dům se zahrádkou 1839 – na mapě SK 1839 je zachycen jeden 
objekt, charakterizován jako obytné a hospodářské stavení, půdorys L, značený červeně, 
kolmá přístavba žlutě, 1855 – beze změn, 1886 – kolmá přístavba je značena červeně, 1934 – 
beze změn, 1964 – v mezidobí postavena kolna kolmo na přední díl domu 
 
V roce 1906 stavební plán na rozšíření světnice (nerealizováno) a přestavba stodoly.71 V roce 
1953 byla schválena přístavba místnosti, situované před předním průčelím domu. V roce 1957 
byla schválena obdélná zděná přístavba situovaná k zadní podélné straně domu.72  
 
Popis: 
Zděný přízemní dům se sedlovou střechou krytou pálenou taškou. Přední průčelí domu je 
dvouosé, fasáda břizolitová z 50. let. Štít domu je trojúhelníkový s jedním okenním otvorem. 
Okenní otvory na domě jsou dřevěné trojdílné z 60. let 20. století, či novodobé. Krov domu je 
vaznicový z počátku dvacátého století. Dům je pětidílný, uspořádán jednotraktově. (viz. 
příloha) Dvůr ani dům nebyl navštíven. 
Kolmo na zadní část domu navazuje zděná stodola opuková s cihelnou půdní nástavbou.   
 
Shrnutí stavebního vývoje a datování:  
Dům byl zachycen při prvním číslování v roce 1771. Jádro domu může pocházet 
z devatenáctého, či závěru osmnáctého století. Dům byl stavebně upraven na začátku 
dvacátého století (střecha) a v druhé polovině dvacátého století (okenní výplně přístavba 
místnosti před světnicí, přístavba k zadní podélné straně domu). Zděná opuková stodola byla 
stavebně upravena dle plánů z roku 1906. 
Mezi lety 1934 a 1963 byl přistavena kolna kolmá na přední díl domu, později došlo 
k uzavření dvora přízemí podélnou stavbou spojující stodolu s kolnou.  
 
Architektonické a památkové hodnocení:  
Hmotově hodnotný dům v rámci vesnice Při budoucích stavebních úpravách by bylo vhodné 
rehabilitovat fasádu (štukovou) a členění okenních otvorů.   
                                                 
71 SOkA Chrudim, Archiv obce Mravín, inv.č. 25, kart. č. 2, nefol.  
72 Obec Jenišovice, Mravín, složka čp. 7, nefol.  
 - 33 - 
Čp. 8 
 
Situace 
Dům domkáře je situovaný v jihozápadní části návsi mezi čp. 5 a 9, stavební parcela číslo 11. 
Jedná se o zděný přízemní dům se sedlovou střechou, se zápražím obráceným na jihozápad, 
kolmo navazuje plochostropé zděné křídlo.  
 
Prameny a dějiny 
Výtahy z pozemkových knih 
1809 Anna Matras  350 zl. KM 
1837 Jan Klička a Anna roz. Matras manželská smlouva  
1855 František a Kateřina Stehlík  400 zl. KM 
 
1771 – přiděleno čp. 8, 1788 – dům s obecní zahrádkou, 1839 – obytné stavení domkáře na 
mapě SK 1839 je zachycen jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen 
červeně, 1855 – beze změn, 1886 – beze změn, 1934 – beze změn  
V roce 1992 bylo povoleno odstranění části hospodářského objektu paralelně situovaného s 
domem a části střechy. V roce 2004 provedena výměna oken.  
 
Popis 
Zděný dům, štítově orientovaný směrem k jihozápadu, se sedlovou střechou krytou 
hliníkovými šablonami. Při hřebeni je umístěn široký, zřejmě dymníkový komín, 
s charakteristickým nálevkovým ukončením.  
Přední průčelí je dvouosé, v přízemí a patře, osazeno novodobými nečleněnými výplněmi, štít 
trojúhelníkový. Průčelí vodorovně děleno jednoduchou římsou o deskovém základě. Dům je 
omítnut novodobou tvrdou omítkou. K jihovýchodní podélné straně je postavena kolmá zděná 
stavba. Interiér domu nebyl přístupný. 
 
Shrnutí stavebního vývoje a datování 
Dům byl zachycen poprvé při první číslování v roce 1771. Na mapě SK je zachycen dům 
v dnešním půdorysu. Bez průzkumu domu nelze stanovit stáří objektu, lze se pouze domnívat, 
že pochází stavba byla přezděna v devatenáctém století.  
 
Architektonické a památkové hodnocení 
Hmotově hodnotný dům v rámci zástavby vesnice. Při stavební obnově by měl být kladen 
důraz na zachování historického komínu a užití pálené střešní krytiny.  
 
 - 34 - 
Čp. 9  
 
Situace 
Dům domkáře je situovaný v západní části vesnice mezi čp. 9 a 20, stavební parcela číslo 12. 
Jedná se o zděný přízemní dům se sedlovou střechou, se zápražím obráceným na jihozápad.  
 
Prameny a dějiny 
Výtah z pozemkových knih 
1834 Josef Sochor chalupa s bytem pro vejminkářku 160 zl 
 
1771 – přiděleno čp. 9, 1788 – dům s obecní zahrádkou, 1839 – obytné stavení domkáře, na 
mapě SK je zachycen jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně.  
1855 – beze změn, 1886 – beze změn, 1934 – beze změn  
V roce 1909 stavební plán na výstavbu krmníků. V roce 1955 byla povolena výměna oken a 
přezdění dvorní a štítové stěny světnice. V roce 1984 byla provedena stavební adaptace domu 
(nové betonové podlahy, vestavěno nové WC a koupelna, podkrovní ložnice).73  
 
Popis 
Zděný přízemní dům se sedlovou střechou, krytou pálenou taškou. Střecha je tradičně 
asymetricky nasazena, aby chránila svým přesahem zápraží. Dům je omítnut břízolitovou 
omítkou z druhé poloviny dvacátého století.  
Přední štít domu je jednoosý, v přízemí i ve štítě. V přízemí osazena dvojic dvoukřídlých 
špaletových oken z druhé pol. 20. stol. Zděný štít domu je lichoběžníkový s polovalbičkou. 
Dvorní strana je trojosá. Dispozice domu je zřejmě tradičního uspořádání, s trojdílným jádrem 
v pravé orientaci.  
 
Shrnutí stavebního vývoje a datování 
Dům byl zachycen při prvním číslování z roku 1771. Lze předpokládat, že se jedná v jádře o 
dům, který je zachycen na mapě SK 1839. V polovině dvacátého století byly přezděny stěny 
světnice (dřevěné).  
  
Architektonické a památkové hodnocení 
Hmotově hodnotný dům v zástavbě vesnice. Při stavební obnově by měl být kladen důraz na 
rehabilitaci fasády. 
 
                                                 
73 Obec Jenišovice, Mravín, složka čp. 9, nefol.  
 - 35 - 
Čp. 10 
 
Situace 
Stavení domkáře je situovaný v západní části vesnice mezi čp. 9 a 11, stavební parcela číslo 
10. Jedná se o stavení hákového půdorysu. Přízemní dům se sedlovou střechou je svým 
zápražím obráceným na západ. Kolmo na dům v zadní části je přistavěna zděná stodola.  
 
Prameny a dějiny 
Výtah z pozemkových knih 
1830 Dorota a Václav Cinkovi  30 zl 
1836 Magdaléna roz. Cink  80 zl 
1838 Magadlény a Jan Hušák  124 zl. 
 
1771 – přiděleno čp. 10, 1788 – dům s obecní zahrádkou, 1839 – obytné stavení domkáře, na 
mapě SK je zachycen jeden objekt, charakterizován, jako obytné stavení, značen červeně 
1855 – beze změn, 1886 – beze změn, 1934 - beze změn 
 
Popis 
Přízemní zděný dům z opuky se sedlovou střechou, krytou pálenou taškou. Přední průčelí 
domu je dvojosé, v přízemí i ve štítě. Štít domu je trojúhelníkový (původně lichoběžníkových 
s valbičkou, později dozděn cihlami). Okenní výplně v přízemí jsou dvojité, dovnitř a ven 
otevíravé, se segmentovým záklenkem, členěné do šesti tabulek, zavěšené na bambulkových 
závěsech. Výplně ve štítě chybí. Fasáda předního průčelí je omítnuta vápennou omítkou, 
vodorovně členěna římsou o deskovém základě (opukové desky, cihelné tvarovky), kryta 
bobrovkami, štuková profilace (fabion, okapnice, kyma). Fasáda je členěna lisenovými rámci, 
okna rámována jednoduchými šambránami, mezi nimi v přízemí štukové zrcadlo.  
Dvorní fasáda je čtyřosá; první osa okno do světnice, jednoduchá výplň – dvoukřídlé okno 
segmentovým záklenkem, členěné do šesti tabulek, zavěšené na bambulkových závěsech, 
následuje vstup do síně, vstup do podkroví, okno do komory. Okenní výplň do komory je 
jednoduché, dvoukřídlé okno se segmentovým záklenkem, členěné do šesti tabulek olověnými 
pásky, se zasklením na sucho bez tmelu, zavěšené na venkovních ováných závěsech. Před 
výplní je kovaná provlékaná mříž. Zápraží tvořeno kamennými deskami. Zadní podélná strana 
je trojosá, první a třetí osa je novodobý vybouraný otvor. Druhá osa osazena okenní výplní 
typu T.  
Dispozice domu je čtyřdílná, s trojdílným jádrem v levé orientaci, jednotraktového 
uspořádání, komorového typu. Strop síně je tvořen trámovou konstrukcí s dvěma trámy, 
s prkenným záklopem kladeným nasraz. Podlaha síně je tvořena cihelnými čtvercovými 
dlaždicemi. Po levé straně od vstupu do domu se sestupuje po kamenné schodišti do sklepa, 
který je umístěn pod komorou. Sklem je obdélného tvaru, zděný z opuky, zaklenutý 
segmentovou cihelnou klenbou.  
 - 36 - 
Zadní část síně je vyhrazena kuchyňskému provozu. Kuchyňská část má podobu niky a je 
zděná z opuky a cihel, přiložené ke stěně světnice, a otevřené do síně elipsový cihelným 
pasem. Zadní strana kuchyňské niky je vynášena totožným cihelným pasem, po který se 
umísťovala otopná zařízení. Zdivo i otopná zařízení byly odstran...

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	jiný průzkum, posudek, zpráva
Bližší specifikace:	inventarizační průzkum

Jméno souboru:

E0011132.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Svobodová Jitka

Popis dokumentu:

plošný průzkum vesnice Mravín, okr. Ústí nad Orlicí

Název pracoviště:

ÚOP v Pardubicích

Velikost dokumentu (v bytech):

18784123 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Stránská-Vařeková Zuzana, (1984-);

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

lidová architektura; vernakulární architektura; průzkum plošný;

Datum vzniku:

2013

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

K dokumentu neexistují žádné vazby na aplikace IISPP.

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres
Def. bod: 1936173	Název objektu:	Část obce: Mravín	Č. dom.: č.p. 20	Ulice:	Č. or.:	Kat. území: Mravín	Obec: Jenišovice	ORP: Chrudim	Okres: Chrudim

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj
Kód CZ: 10049	Název lokality: Mravín	Reálný typ: ves	Kat. území: Mravín	Obec: Jenišovice	ORP: Chrudim	Okres: Chrudim	Kraj: Pardubický kraj

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu
Kód RS: 238	Název hist. regionu: Vysoké Mýto

Ke stažení Náhled Poslat žádost