Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

1
ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALIT LIBERECKÉHO KRAJE S VYUŽITÍM DÁLKOVÉHO PR ZKUMU 
ZEM  
Nové metody p i vyhledávání, pr zkumu a dokumentaci archeologických lokalit. 
 
MGR. RENATA TIŠEROVÁ 
 
Oproti minulým v dním paradigmat m soust edícím se na rozsáhlé plošné archeologické 
výzkumy ve snaze zajistit dostate nou pramennou základnu oboru, klade v posledních desetiletích 
archeologie obecn  jako v dní disciplína i archeologická památková pé e jako jeden z jejích nástroj  
velký d raz na ochranu archeologického památkového fondu v jeho intaktní podob . Nejen snaha o 
minimalizaci destruktivních archeologických výzkum , tedy destruktivních zásah  do primárního 
archeologického pramene, ale i snaha o rozší ení pramenné základny s využitím nových v deckých 
p ístup  vedla v nedávné minulosti k rozvoji tzv. nedestruktivních archeologických metod, jejichž 
potenciál lze spat ovat zejména v povaze výzkumu, který je ze své podstaty bezkontaktní, tedy 
nedestruktivní.1 Jednou z nejvýznamn jších nedestruktivních metod archeologického výzkumu, jenž 
má úzkou vazbu na vyhledávání, pr zkum a dokumentaci archeologických lokalit je letecká 
archeologie a dálkový pr zkum Zem  (DPZ), na jejichž základech vznikl postup Light detection and 
Ranging (LiDAR), spadající do skupiny Airborne laser scanning (ALS), v eském prost edí pak letecké 
laserové skenování (LLS). 
Dálkový pr zkum Zem  využívaný pro pot eby archeologie a jeho po átky jsou spjaty 
zejména s v deckými (kosmickými a vojenskými) projekty v USA, odkud se velmi rychle rozší ily i do 
evropského prost edí. Principem metody zvané remote sensing je bezkontaktní sb r dat o povrchu 
Zem  a objektech na n m, p i emž základním d lením metody je zejména rozdíl mezi kosmickým 
(družicovým) a leteckým sb rem dat. Zatímco družicová data z geostacionárních družic byla a jsou 
využívána zejména v meteorologii (americký systém Landsat nebo francouzský Spot), data z družic na 
nižších ob žných drahách, díky výšce ob žné dráhy od 600 do 1000 km nad povrchem Zem , mohou 
být v závislosti na rozlišení po ízených snímk  využívána i v archeologii (americký Ikonos nebo 
izraelský Eros). V sou asné dob  již ovšem i do okruhu leteckého sb ru dat pronikly technologie d íve 
využívané pouze družicemi, jako jsou nap íklad vícepásmové skenery, digitální videokamery, laserové 
a radarové systémy nebo termovize, ímž se letecký dálkový pr zkum Zem  stal plnohodnotným 
1 K nedestruktivním metodám v archeologii viz zejména: GOJDA, Martin, ed. Ancient landscape, settlement 
dynamics and non-destructive archaeology: Czech research project 1997-2002 = Dávnov ká krajina a sídla ve 
sv tle nedestruktivní archeologie: eský výzkumný projekt 1997-2002. Praha: Academia, 2004, 484 s. ISBN 80-
200-1215-X; KUNA, Martin, ed. et al. Nedestruktivní archeologie: teorie, metody a cíle. Non-destructive 
archaeology: theory, methods and goals. Praha: Academia, 2004, 555 s. ISBN 80-200-1216-8; GOJDA, Martin. 
Archeologie krajiny: vývoj archetyp  kulturní krajiny. Praha: Academia, 2000, s. 116-139, ISBN 80-200-0780-6.  
2
nástrojem sb ru dat o historické krajin  a v neposlední ad  i p ístupn jším oproti družicovému. 
Fotogrammetrické (kolmé) letecké snímky jsou navíc oproti panchromatickým družicovým dat m 
lépe využitelné pro studium kulturní krajiny zejména proto, že byly po izovány v dostate ném 
rozlišení na velkoformátové negativy (až 23 x 23 cm) a po digitalizaci jsou beze ztráty kvality 
použitelné až do m ítka 1:5000 s dobrou kvalitou ortorektifikace.2 Nejrozsáhlejší sbírkou 
fotogrammetrických snímk  je bezesporu archiv Vojenského topografického ústavu v Dobrušce, kde 
jsou uchovány snímky leteckého dálkového pr zkumu Zem  zam eného na kartografii v oblasti ech 
již od roku 1936.3 
Metoda leteckého dálkového pr zkumu Zem  se v eské archeologii za ala uplat ovat jako 
jedna z metod nedestruktivního archeologického výzkumu formou letecké archeologie teprve v 90. 
letech 20. století. Tato skute nost byla zap í in na zejména pomalejším vývojem technologií oproti 
jiným evropským zemím ve srovnání nap íklad s Anglií, Francií, N meckem nebo Rakouskem, jednak 
skute ností, že dálkový pr zkum Zem  byl výhradní doménou vojenského aparátu a jeho výstupy 
podléhaly utajení, což vy ešila až zm na zákona o utajovaných skute nostech po roce 1989.4 
Rozhodující význam v nástupu a rozvoji letecké archeologie m l tehdejší Archeologický ústav SAV a 
Ústav archeologické památkové pé e  v Most  (pracovišt  bylo z ízeno jako expozitura 
Archeologického ústavu v úzké vazb  na t žbu hn douhelných pánví na Mostecku), kde vznikaly 
první v decké projekty a vazby na zahrani í.5 V sou asné dob  lze studovat jak data archivní 
poskytující nepostradatelné údaje o vývoji a prom nách historické krajiny6, tak i data po izovaná 
z malých letoun  nebo UAV7 metodou šikmého snímkování, jejichž hodnota spo ívá zejména v tom, 
že data jsou po izována cílen  pro oblast archeologie a s ohledem na to jsou snímkovány vybrané 
lokality za podmínek nejlépe vyhovujícím letecké archeologii. Princip letecké archeologie spo ívá v 
interpretaci obrazových pramen  za ú elem vyhledávání, identifikace, evidence a dokumentace 
archeologických lokalit, p i emž lokalizace jevu je stejn  d ležitá jako jeho klasifikace. V neposlední 
2 GOJDA, Martin. Letecká archeologie a dálkový pr zkum. In: KUNA, Martin, ed. et al., cit. v pozn. 1, s. 49-115. 
ISBN 80-200-1216-8. 
3 V evropském m ítku mají velký význam fotogrammetrické snímky po ízené za druhé sv tové války a dodnes 
archivované v Národním archivu Spojených stát  USNA, Maryland a na univerzitním pracovišti ve Velké Británii, 
Keele; GOING, Chris, J. A neglected asset. German aerial photography of the Second World War period. In: 
BEWLEY, Robert a Wlodzimierz RACZKOWSKI eds. Aerial archaeology: Developing future practice. Amsterdam-
Berlin-Oxford-Tokyo-Washington: Nato Science Series, DC (IOS Press), 2002, s. 23–30. 
4 Jednalo se o výraznou liberalizaci Zákona . 102/71 Sb. o ochran  státního tajemství. 
5 V roce 1992 byl zahájen program letecké archeologie a dále rozvíjen od roku 1994 za podpory Grantové 
agentury R ve form  projekt : Nedestruktivní metoda letecké archeologie a její využití pro výzkum, 
dokumentaci a ochranu historické krajiny ech – GA404/94/1006 a Sídelní prostor prav kých ech. P ínos 
nedestruktivních metod archeologického výzkumu – GV404/97/K024. 
6 V sou asné dob  je jako zdroj historické fotogrammetrie asto využívané práv  kolmé letecké snímkování z let 
1947-1956. Data jsou poskytována p es Geoportál státní správy systémem Cenia, mimo jiné i prost ednictvím 
Národní inventarizace kontaminovaných míst Ministerstva životního prost edí. 
7 UAV – Unnamed Aerial Vehicle – bezpilotní letoun (dron, hexakoptéra, oktokoptéra) 
3
ad  je úkolem letecké archeologie sledování zm n historické krajiny a zaznamenávání kontinuálního 
procesu jejího historického vývoje. Existence p edm tu archeologického zájmu je identifikována na 
základ  p íznak  nemovitých objekt , a to zejména p dních, porostových (vegeta ních), vlhkostních 
nebo stínových, jež umož ují vykreslení tvar  antropogenního georeliéfu nebo archeologických 
komponent dochovaných pod povrchem sou asného terénu coby poz statk  lidské innosti.8 
Výrazným limitujícím faktorem letecké archeologie je ovšem míra zalesn ní zkoumaného (mikro-) 
regionu. Vzhledem k faktu, že zalesn ná plocha se v prost edí eské republiky pohybuje okolo 30%,9 
je zna ná ást historické krajiny metodou letecké archeologie, resp. metodou po izování obrazových 
dat z nízko letícího letounu, nepostižitelná. Dodnes je tedy významná ást historické krajiny v eské 
republice dálkovému pr zkumu zemského povrchu skrytá. 
Zcela novou metodou, která zefektiv uje dosavadní výstupy dálkového pr zkumu Zem  a 
p ináší nové možnosti nedestruktivního archeologického výzkumu se stalo laserové skenování, jenž 
se v posledních letech za íná uplat ovat i v eské archeologii. Aplikací sv telného zdroje vysílaného 
v koncentrované podob  formou laserového paprsku a výpo tem jeho odraz  zp t ke zdroji lze 
kvalitativn  dále posunout možnosti m ení vzdálenosti a polohy, a  už se jedná o pozemní nebo 
letecké skenování.10 Metoda leteckého laserového skenování je bezesporu novu etapou v pojetí 
nedestruktivního archeologického výzkumu tam, kde obrazové snímkování povrchu krajiny nelze 
provád t nebo selhává, jako nap . v zalesn ném prost edí nebo v prost edí s nep íznivými 
vegeta ními pom ry. Zcela zásadním je u této metody totiž schopnost laserových paprsk  proniknout 
skrze vegetaci a odrazit se zp t ke zdroji signálu až poté, co narazí na neživou p ekážku. A koliv i 
metoda LLS má v tomto ohledu jistá omezení – vegetace nesmí být nadm rn  hustá, resp. 
neprostupná sv tlem, intenzivní déš  i souvislá vodní plocha m že zkreslovat výsledná m ení, 
objevují se falešné odrazy zp sobené atmosférickými vlivy a pod. – i p es to je letecké laserové 
skenování v sou asné dob  nejp esn jší metodou získávání informací o zemském povrchu, tedy 
nejp esn jší metodou tvorby výškopisného a prostorového modelu krajiny.11 Ve srovnání se 
8 GOJDA, Martin, cit. v pozn. 1, s. 122-133; ŠMEJDA, Ladislav. Letecká prospekce a dokumentace památek v 
západních echách pomocí šikmého snímkování. In: Opomíjená archeologie 2005-2006 = Neglected 
archaeology 2005-2006. Plze : Katedra archeologie Fakulty filozofické Z U, 2007, s. 256-269. ISBN 978-80-254-
1062-2; GOJDA, Martin ed., cit. v pozn. 1, s. 35-41; GOJDA, Martin. Letecká archeologie a dálkový pr zkum. In: 
KUNA, Martin, ed. et al., cit. v pozn. 1, s. 75-86. 
9 Pro rok 2013 je plocha zalesn ní v R uvedena o rozloze 2 599 142 ha. Zpráva o stavu lesa a lesního 
hospodá ství eské republikyv roce 2013 = Report on the state of forests and forestry in the Czech Republic.. 
Praha: Ministerstvo zem d lství v nakl. Lesnická práce, 134 s. ISBN 978-80-7434-153-3.  
10 Pom rn  b žným zp sobem pozemního skenování se v sou asné dob  stalo m ické využití laserového 
paprsku k dokumentaci historických objekt , p ípadn  projektování nové výstavby ve stavebnictví, k 
dokumentaci v památkové pé i, ale i v geodézii formou specializovaných p ístroj  jako jsou stacionární nebo 
mobilní 3D skenery nebo totální stanice. 
11 GASIOR, Marek. Laserové skenování pro tvorbu 3D modelu vybrané ásti NP eské Švýcarsko. Ústí nad Labem, 
2006. Diplomová práce. Univerzita J. E. Purkyn  v Ústí nad Labem, Fakulta životního prost edí. 
4
satelitním snímkováním nebo leteckou fotogrammetrií nabízí LLS p esn jší a rozsáhlejší možnosti 
sb ru i vyhodnocení dat v kratším asovém horizontu a tudíž i efektivn jším zp sobem. 
V archeologické památkové pé i se jedná o p elomový p ístup k vyhledávání, pr zkumu a 
dokumentaci archeologických lokalit, jejichž umíst ní v krajin  a místní vegeta ní pom ry neumož ují 
žádný nebo jen zna n  omezený p ístup k po ízení p esné dokumentace, a  již polohopisné nebo 
výškopisné. Nezanedbatelným faktorem je zárove  i možnost predikce nových, dosud 
neidentifikovaných archeologických lokalit, jejichž existence z stávala dodnes neznámá.12 
P ekonáním environmentálních bariér p i mapování zemského povrchu se tak mnoha v dním 
obor m rozši uje pramenná základna a vytvá í se ucelený obraz kontinuální krajinné pam ti práv  
tím, že letecké laserové skenování eliminuje dosud „slepá“ místa obrazu naší historické krajiny. 
Sb r dat leteckého laserového skenování pro pot eby archeologického výzkumu probíhá 
v eské republice dv ma možnými zp soby. Prvn  se jedná o komer ní spolupráci se subjektem 
poskytujícím službu LLS na zakázku. V tomto p ípad  je spolupráce velmi ú inná, založená na úzké 
spolupráci dodavatele leteckého laserového skenování a odborníka z oboru archeologie, který 
konkrétn  specifikuje oblast zájmu a vytvá í teoretické modely predikovatelných nálezových situací. 
Dodavatel je pak schopen operativn  p izp sobit metodu LLS (viz níže) konkrétním požadavk m, 
vybrat vhodný termín v závislosti na vegeta ním klidu i pov trnostních podmínkách a poskytnout 
kvalitní podkladová data. Tento zp sob spolupráce je oboustrann  velmi efektivní, limitován je pouze 
finan ními možnostmi objednatele.13 Druhým zp sobem sb ru dat je plošné letecké laserové 
skenování celého území eské republiky, jemuž se soustavn  v nuje spole ný projekt eského ú adu 
zem m ického a katastrálního, Ministerstva obrany a Ministerstva zem d lství eské republiky s 
názvem „Projekt tvorby nového výškopisu eské republiky“ s  metodickým a procesním východiskem 
ve form  „Realiza ního projektu zpracování výškopisných dat“. Výstupem projektu plošné tvorby 
výškopisu jsou digitální modely reliéfu eské republiky 4./5. generace (DMR 4G/5G), které 
12 MALINA, Ond ej. LIDAR a hornická krajina. Terénní památky v novém sv tle. Zprávy památkové pé e. 2014, 
ro . 74, . 2, s. 124-132. ISSN 1210-5538. 
13 P íkladem spolupráce archeologie a komer ní sféry LLS m že být nap . projekt Národního parku eské 
Švýcarsko: STARKOVÁ, Lenka. LIDAR. Potenciál a využiti laserového skeneru na p íkladu studie národního parku 
eské Švýcarsko. In: GOJDA, Martin a kol. Archeologie a letecké laserové skenování krajiny = Archaeology and 
airborne laser scanning of the landscape. Plze : Katedra archeologie, Západo eská univerzita v Plzni, 2013, s. 
104-111. ISBN 978-80-261-0194-9; STARKOVÁ, Lenka. Potenciál laserového skenovaní (Lidar) v archeologii – 
modelová studie esko-saské Švýcarsko. In: KUCHA ÍK, M., L. GÁL a J. KOŠTIAL, eds. Po íta ová podpora v 
archeologii III: sborník z 9. setkání 19.5.-21.5.2010 v Litomyšli. Praha: TerraVerita, 2010, s. 18–23. ISBN 978-80-
254-7563-8 nebo projekt Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity „Výzkum 
historických cest v oblasti severozápadní Moravy a východních ech“ Archeologického centra Olomouc, 
dostupné na: http://www.ac-olomouc.cz/vyzkum/grantove-projekty/naki.aspx; MARTÍNEK, J., A. LÉTAL, J. 
PEŠKA, M. KALÁBEK, J. VRÁNA a P. ŠLÉZAR. Identifikace starých cest a dalších objekt  za pomoci LLS. První 
výsledky multidisciplinárního projektu. In: GOJDA, Martin a kol. Archeologie a letecké laserové skenování krajiny 
= Archaeology and airborne laser scanning of the landscape. Plze : Katedra archeologie, Západo eská 
univerzita v Plzni, 2013, s. 228-240. ISBN 978-80-261-0194-9. 
5
p edstavují zobrazení p irozeného nebo lidskou inností upraveného zemského povrchu v digitálním 
tvaru ve form  výšek diskrétních bod  v pravidelné síti (5 x 5 m, 2 x 2 m pro 5G) bod  s úplnou 
st ední chybou výšky 0,3 m (0,18 m pro 5G) v odkrytém terénu a 1 m (0,3 m pro 5G) v zalesn ném 
terénu.14 Podkladová data jsou poskytována prost ednictvím Geoportálu UZK v digitální podob  a 
pro v tšinu uživatel  je poskytování dat zpoplatn no.15 Digitální modely reliéfu R jsou kvalitními 
podkladovými daty s relativn  dobrou dostupností poskytující základní p ehled možností LLS v daném 
území nebo na konkrétní lokalit  s archeologickým potenciálem.16 Ur itým omezením t chto 
plošných dat je ovšem n kolik skute ností, a to zejména pr b žné po izování dat v pr b hu roku za 
rozdílných pov trnostních podmínek nejen v období vegeta ního klidu, což m že zp sobit nižší 
p esnost dat a dále fakt, že data jsou p ed distribucí podrobena tzv. robustní filtraci, jejímž cílem je 
separovat s využitím sofistikovaných automatizovaných metod body, ve kterých dopadl laserový 
paprsek až na terén v etn  skal, dále na vegetaci, stavby a výškové p ekážky leteckého provozu a 
p itom identifikovat chybná m ení.17 Posledn  zmín ným postupem m že dojít ke zna nému 
zkreslení podkladových dat a k jistému nadm rnému „vyhlazení“ povrchu, které m že zast ít d ležité 
detaily výškopisu zejména pro archeologické lokality malého a st edního rozsahu, p ípadn  pro 
ojedin lé nemovité objekty. 
Samotná metoda leteckého laserového skenování spo ívá ve využití optického laserového 
p ístroje vysílajícího paprsek a v následném m ení asových interval  mezi jeho vypušt ním a 
odrazem zp t do mechaniky. Sb r dat je náro ný na p ístrojové vybavení. Nosi  p ístrojového 
vybavení, nej ast ji letadlo nebo helikoptéra, musí být vybaven p ijíma em signálu GPS pro p esnou 
lokalizaci, laserovou jednotkou (aktivním digitálním senzorem) složeného z vysíla e a p ijíma e, 
skener s hranolovým rotujícím zrcadlem k rozptýlení svazk  laserových paprsk  a kontrolní ídící 
jednotkou zajiš ující komunikaci mezi jednotlivými položkami p ístrojového vybavení. Letoun 
s aparaturou provádí p elety krajinou v pásech vzájemn  se p ekrývajících v okrajových partiích ve 
výškách odpovídajících ú elu mapování. Tyto hodnoty mohou být r zné a podle povahy daného 
projektu se mohou pohybovat od 400 do 1400 metr , p i emž extrémní letová hladina m že 
14 BRÁZDIL, Karel et al. Technická zpráva k digitálnímu modelu reliéfu 4. generace DMR 4G. Zem m ický ú ad, 
Vojenský geografický a hydrometeorologický ú ad, leden 2012, s. 3. Dostupné z: 
http://geoportal.cuzk.cz/Dokumenty/TECHNICKA_ZPRAVA_DMR_4G_15012012.pdf; BRÁZDIL, Karel et al. 
Technická zpráva k digitálnímu modelu reliéfu 5. generace DMR 5G. Zem m ický ú ad, Vojenský geografický a 
hydrometeorologický ú ad, duben 2012, s. 3. Dostupné z: 
http://geoportal.cuzk.cz/Dokumenty/TECHNICKA_ZPRAVA_DMR_5G.pdf. 
15 Viz Ceník produkt  a výkon  Zem m ického ú adu, dostupného online z: 
http://geoportal.cuzk.cz/Dokumenty/Cenik.pdf  
16 Vedle DMR zapo al UZK s distribucí digitálního modelu povrchu eské republiky 1. generace (DMP1G), který 
p edstavuje zobrazení území v etn  staveb a rostlinného pokryvu ve form  nepravidelné sít  výškových bod .  
17 BRÁZDIL, Karel, cit. v pozn. 14, s. 4; GOJDA, Martin a Jan JOHN. Ex caeolo lux. Principy leteckého laserového 
skenování a jeho využití pro dálkový archeologický výzkum. In: GOJDA, Martin a kol., cit. v pozn. 13, s. 12. ISBN 
978-80-261-0194-9. 
6
dosahovat výšky až 2500 metr . Dalším prom nným faktorem vedle výšky a rychlosti letu 
ovliv ujícím výsledná data je hustota skenovaných bod , resp. frekvence použitého skeneru. Hustota 
dopadajících laserových paprsk  na jeden metr tvere ní skenované plochy ur uje výslednou 
p esnost mapy a možnost vyhodnocení antropogenního georeliéfu se zna n  zvyšuje s nár stem této 
hustoty.18   
Výše popsaný postup p ináší po n kolikerém softwarovém zpracování, klasifikaci a filtrování19 
podkladová data v podob  mra na bod , p i emž každý jednotlivý bod nese informaci o p esné 
poloze x,y a výšce h. Za ú elem studia podkladových dat je nutné mra no bod  zpracovat do podoby 
vizualizovaného obrazu zemského povrchu, ehož lze dosáhnout s využitím geografických 
informa ních systém  (GIS) r znými metodami výpo tu p izp sobenými konkrétním požadavk m a 
ú elu studia.20 V obecné rovin  lze popsat konverzi jako interpolaci bodových dat do podoby 
spojitého digitálního modelu terénu (Digital Elevation Model – DEM) nebo nepravidelné 
trojúhelníkové sít  (Triangulated Irregular Network – TIN) s následnou vizualizací pomocí stínovaného 
reliéfu (hillshade), analýzy svažitosti terénu (slope), faktorem výhledu (Sky-View Factor – SVF) nebo 
analýzou lokálního reliéfu (Simple Local Relief Model – LRM).21 Výsledný obraz (mapa) je pln  
georeferencovanou vizualizací tvaru reliéfu s možností vykreslení zájmových objekt , jejichž 
klasifikací je možné studovat stopy lidské innosti.22 
 
Následující stati pojednávají formou p ípadové studie o konkrétních p íkladech 
archeologických lokalit a jejich zpracování pomocí systému LiDAR. Byly zvoleny jako reprezentativní 
zástupci n kolika základních typ  archeologizované kulturní krajiny a v obecné rovin  demonstrují 
využití systému LLS zejména v archeologické památkové pé i coby prost edku poznání historických 
krajinných souvislostí. 
 
18 Po et odraz  p i sb ru dat pro DMR5G je v pr m ru 1,6 bodu na 1m2. Metadata DMR5G. Dostupné z: 
http://geoportal.cuzk.cz/(S(5rsqf0345ie5qnq3qdz12pjd))/Default.aspx?mode=TextMeta&metadataXSL=full&si
de=vyskopis&metadataID=CZ-CUZK-DMR5G-V. 
19 Podrobn  k problematice filtrování a revizi surových dat viz: DOLANSKÝ, Tomáš. Lidary a letecké laserové 
skenování. Acta Universitatis Purkynianae 99. Studia geoinformatica, 2004, s. 57. ISBN 80-7044-575-0.; 
BRÁZDIL, Karel et al., cit v pozn. 14, s. 4-7. 
20 JOHN, Jan. Po íta ová podpora a dokumentace terénních relikt  v archeologii. In: MACHÁ EK, Ji í, ed. 
Po íta ová podpora v archeologii II. Brno: Ústav archeologie a muzeologie, Masarykova univerzita, 2008, s.  
263-270. ISBN 978-80-254-1781-2. 
21 ŠTULAR, B., Ž. KOKALJ, K. OŠTIR, a L. NUNINGER. Visualization of lidar-derived relief models for detection of 
archaeological features. Journal of Archaeological Science, Volume 39, Issue 11, 2012, s. 3354-3360. ISSN 1095-
9238. 
22 K interpretaci antropogenního georeliéfu obecn : KUNA, Martin. a Martin TOMÁŠEK. Povrchový výzkum 
reliéfních tvar . In: KUNA, Martin et al., cit v pozn. 1, s. 237-265; SMETÁNKA, Zden k a Jan KLÁPŠT . 
Geodeticko-topograficky pr zkum zaniklých st edov kých osad. Archeologické rozhledy 31, 1979, s. 614–631. 
ISSN 0323-1267. 
7
Klamorna u Chval ovic – krajinný palimpsest 
Na rovinaté náhorní plošin  jižního eskodubska v prostoru mezi obcemi Hrad any, 
Chval ovice, Dehtáry a Trávní ek (okres Liberec) je situována geomorfologicky výrazná ostrožna nad 
soutokem í ky Mohelky a Oharky. Práv  díky innosti t chto vodních tok  v geologické minulosti 
kraje došlo ke vzniku terasovité rokle s p íkrými svahy a p evýšením od okolního terénu v ádu 
n kolika desítek metr , což spolu s erozními procesy místních prameniš  dalo vzniknout ost e 
vymodelované výšin  s p íkrými srázy a protáhlým severovýchodním návrším s pomístním názvem Na 
vrších.  
Lokalit  byla v nována pozornost již v p edvále ném a vále ném období místními badateli, 
jejichž poznatky a nálezy shrnul ve své práci v roce 1947 Jan Filip.23 Z povrchových pr zkum  i 
ojedin lých nález  movitých artefakt , z jejich etnosti a chronologického za azení, lze vyvodit 
polykulturní charakter tohoto sídelního areálu využívaného již od mladšího prav ku. A koli je lokalita 
ve starších zprávách uvád na jako Hrádek nebo také Starohradí,24 donedávna zde nebyly objeveny 
žádné poz statky fortifika ních prvk , které by nazna ovaly existenci p vodní výšinné opevn né 
polohy a lokalita tak byla tradi n  interpretována jako zaniklá st edov ká ves.25 
Zásadním p ínosem zpracování dat Digitálního modelu reliéfu R pro danou lokalitu jsou 
relikty antropogenního georeliéfu v náhorní poloze, jejichž charakter liniového konvexního t lesa 
spolu s prostorovým umíst ním nazna uje možnost existence fortifika ního prvku na  strategicky 
nejvýznamn jší ásti ostrožny. A koliv je hrot ostrožny siln  poškozen svahovou erozí a plocha 
pravd podobné akropole je tímto výrazn  poškozena, lze lokalitu Klamorna u Chval ovic na základ  
výše zmín ného nov  interpretovat jako výšinné opevn né hradišt  s dvojitým valovým opevn ním. 
Na základ  analogií je možné typologicky za adit hradišt  jako „typ Šárka“ hojn  využívaného 
v r zných obdobích pro stavbu hradiš  (Bylany-Cimburk, okres Kutná Hora; Doubrav ice, okres Kolín; 
Lšt ní, okres Benešov nebo Tetín na okrese Beroun).26 P esné chronologické za azení ovšem m že 
p inést až archeologický výzkum odkryvem zam ený na t leso valu nebo relikty objekt  v ploše 
akropole. 
23 FILIP, Jan. D jinné po átky eského ráje. Soudní okresy: B lá pod Bezd zem, Mnichovo Hradišt , eský Dub, 
Turnov a Sobotka. Praha: Státní archeologický ústav, 1947, s. 163-165. Zde také další literatura: ŠIMÁK, Josef 
Vít zslav. Soupis památek historických a um leckých v království eském od prav ku do po átku 19.století. 32, 
Soupis památek historických a um leckých v politickém okresu Turnovském. 1. vyd. V Praze: Archaeologická 
kommisse p i es. akad. císa e Fr. Josefa, 1909.; LOUDA, František, Prav ké nálezy z Podješt dí, Památky 
archeologické XLII, 1946, s. 140–142. 
24 viz pozn. . 23 
25 EDEL, Tomáš. eskodubsko v památkách 12.-20. století. Vyd. 1. eský Dub: Podješt dské muzeum, 2006. 
s.112. ISBN 80-239-6186-1. 
26 TVERÁK, Vladimír et al. Encyklopedie hradiš  v echách. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. s. 14, 49, 73, 191-193 a 
312-314. ISBN 80-7277-173-6. 
8
Krom  identifikace fortifika ního systému lze na svazích ostrožny pozorovat další významný 
prvek historické krajiny, a tím jsou svazky úvozových cest vedoucí po jižním a západním úbo í svah . 
Jedná se bezpochyby o komunika ní schéma pro pohyb osob a nákladu mezi náhorní plošinou a 
í ním údolím. V terénu jsou zaniklé svazky úvoz  obtížn  identifikovatelné vzhledem ke zna né 
svažitosti terénu a neprostupnému podrostu, nicmén  vizualizace LLS jednozna n  dokazuje napojení 
úvozových cest na údolní i náhorní cestní sí . Je jist  oprávn né se domnívat, že vzhledem 
k vlastnostem místního georeliéfu se jedná o nepo etné a nejvýhodn jší komunika ní schéma, které 
bylo jist  využíváno opakovan  a v rozli ných asových horizontech. Jan Filip27 lokalizuje v jižní ásti 
ostrožny nedaleko prameništ  Kupc v statek, jehož poz statky byly áste n  set eny zem d lskou 
inností, áste n  je lze v míst  doposud pozorovat. Podobn  jsou Janem Filipem lokalizovány 
polnosti p. Macha nebo p. Havelky, p i emž poslední etapou využití svazk  úvozových cest je 
bezpochyby obsluha t chto hospodá ských ploch. Nejstarší horizont doby funkce cestní sít  m že 
taktéž odhalit až archeologický výzkum odkryvem, nicmén  již na listu druhého vojenského mapování 
z let 1847-1848 lze pozorovat kontinuálnost komunika ního schématu.  
 
D vín -Ostrý-Schachtenstein – predikce areál  aktivity 
Jihovýchodním sm rem od obce Hamr na Jeze e v okrese eská Lípa se v bývalém vojenském 
výcvikovém prostoru Ralsko ty í t i homolovité vrcholy D vína, Hamerského Špi áku (n kdy též 
nazývaného Ostrý) a Schachtensteinu situované v ose severovýchod-jihozápad. Oblast je geologicky 
sou ástí tzv. Lužického zlomu, kde p sobením tektonických proces  došlo k vyzdvižení a áste nému 
rozlomení t etihorní k ídové tabule.28 Následným pr nikem železitých oxid  do vrstev k emenných 
pískovc  a vypreparováním jejich okrajových ástí do podoby tzv. železivc  (proželezn ných 
pískovc ) kolem železnorudných ložisek limonitu místn  ozna ovaných podle n meckého 
pojmenování eky Plou nice jako polzenit,29 vznikly výrazné neovulkanické suky s krátkým izolovaným 
h betem a vytvo ily tak dominantní polohy okolní krajiny. Nezanedbatelným prvkem v krajin  je jist  
i stolová hora  Široký kámen a nedaleké Kozí h bety.  
Na protáhlém vrchu D vína se nachází rozsáhlé torzální poz statky p vodního 
stejnojmenného  královského hradu z poloviny 13. století.30 Na prot jším vrcholu Hamreského 
Špi áku (Ostrého) byla lokalizována opevn ná poloha z p elomu 14. a 15. století tvo ená dv ma 
27 viz citace v pozn. . 23 
28 DEMEK, Jaromír, ed. a MACKOV IN, Peter, ed. Zem pisný lexikon R. Hory a nížiny. Vyd. 2. Brno: AOPK R, 
2006. ISBN 80-86064-99-9. 
29 ADAMOVI , Ji í, ed. a CÍLEK, Václav, ed. Katalog vybraných významných geologických lokalit pískovcových 
oblastí: železivce eské k ídové pánve: ironstones of the Bohemian Cretaceous Basin. Praha: Zlatý k , 2002. s. 
47-48. ISBN 80-85304-76-7. 
30 GABRIEL, František a PANÁ EK, Jaroslav. Hrady okresu eská Lípa. Vyd. 1. Praha: Argo, 2000. s. 61-64. ISBN 
80-7203-295-X, zde také další literatura. 
9
p íkopy vymezujícími oválné staveništ  d ev né tvercové stavby , která nepochybn  souvisela 
s fortifikací nedalekého hradu.31 Temeno a áste n  i vrchol t etího ze suk  nese výrazné, v terénu 
jednozna n  identifikovatelné, stopy t žby v podob  hlubokého p íkopu propojeného s p ekopem 
pro odvoz hlušiny coby poz statku t žby železné rudy. T žba místní železné rudy (polzenitu) 
probíhala zejména v období 17. a 18. století nejen na vrcholu Schachtenstein, ale i v širším okolí, což 
dokládají zejména štoly na vrchu D vín nebo prospek ní jámy a otev ený lom na úpatí Ostrého.  
P ínos dat leteckého laserového skenování v mikroregionu D vína spo ívá zejména 
v identifikaci již známých a v možnosti rekognoskace doposud neidentifikovaných areál  aktivit, 
v tomto p ípad  zejména t žebních areál . Vedle polohy z íceniny hradu D vína je nezanedbatelným 
p ínosem dat Digitálního modelu reliéfu R zejména zmapování komunika ní sít  v bezprost edním 
okolí zkoumaných lokalit a výrazn  p esná lokalizace a vzájemné prostorové vztahy hradu D vína  a 
jeho p edsunutého opevn ní v podob  fortifikace na vrchu Ostrý. T žba železných rud je itelná na 
datech LLS v podob  hlubokých terénních depresí vzniklých odt žením žíly polzenitu zpevn ných 
proželezn ným k emi itým pískovcem, který pro tavbu surového železa nebyl vhodný a nebyl tudíž 
zám rn  t žen. Zárove  lze v souvislosti s t žbou rozeznat odval hlušiny na severním úpatí 
Schachtensteinu a etné povrchové prospek ní jámy na jeho vrcholu a stejn  tak i na úpatí Ostrého. 
Tyto prospek ní jámy umíst né v linii sledují žílu zrudn ní, avšak z ejm  pro hloubku výskytu železné 
rudy nebyly kompletn  vyt ženy. Zcela novým zjišt ním je výskyt prospek ních jam severozápadním 
sm rem od vrcholu Schachtenstein, které ovšem p i komparaci s geologickou mapou jednozna n  
doprovází výskyt polzenitu a v linii pokra ují až na úbo í a protáhlé temeno Kozích h bet . Celkovým 
p ínosem zpracování dat LLS v oblasti D vína, Ostrého a Schachtensteinu je krom  podrobné 
prostorové dokumentace již známých prvk  historické krajiny i dopln ní nových a zcela zásadních 
poznatk  o areálech aktivit, které poslouží ke zp esn ní podklad  nov  navrhovaných lokalit 
k prohlášení za kulturní památku. 
 
 
 
 
 
 
 
 
31 Tamtéž, s. 65-66; STREIT, Camila.: Zwei Hausberge in Nordböhmen, Mitteilungen des Vereines für 
Heimatkunde des Jeschken- und Isergebirge 29, 1935. s. 5–12. 
10
 
Mapa archeologického potenciálu lokalit Libereckého kraje 
Mapa archeologického potenciálu Libereckého kraje vznikla z dlouhodobé pot eby 
dokumentace, prostorové identifikace a nedestruktivního pr zkumu specifické skupiny nemovitých 
památek – archeologických lokalit. Spektrum historických památek, které lze v rámci Úst edního 
seznamu nemovitých památek R i mimo n j ozna it jako památky archeologické povahy, je velmi 
rozsáhlé a v plné ší i nesnadno identifikovatelné. Znamená to, že památky ne/evidované v ÚSKP  jako 
nap . poh ebišt , z íceniny hrad  nebo hradišt  jsou jednozna ným identifikátorem možného 
archeologického potenciálu samy o sob . Na druhou stranu je d ležité si uv domit, že mnoho 
z kulturních památek i památek bez ochrany památkového zákona nejsou, zejména v p ípad  
nadzemních objekt ,  prvoplánov  chápány jako archeologické lokality, p esto jsou jejich nedílnou 
sou ástí archeologické komponenty tvo ící tzv. archeologický potenciál daného místa.  
Obecn  m žeme íci, že „p ímo pozorovatelná“ složka (mín no pozorovatelná nad úrovní 
terénu) kterékoliv historické nemovité památky je v naprosté v tšin  p ípad  neodlu iteln  spjata s 
„nep ímo pozorovatelnými“ aspekty (mín no dochovanými pod úrovní terénu, tedy zdánliv  
neviditelnými), které ovšem z pohledu archeologického tvo í soubor komponent, jejichž výpov dní 
hodnota je velmi vysoká. Tento soubor komponent je archeologicky vysoce informa n  cenný, resp. 
nenahraditelný a m žeme jej proto nazývat archeologickým potenciálem. Lze tedy konstatovat, že 
každou dochovanou historickou nemovitou památku, a  již se statutem kulturní památky nebo bez 
n j, lze v širším kontextu definovat jako archeologickou lokalitu, jakmile bude prozkoumán a 
posouzen její archeologický potenciál, a ten vyhodnocen jako kladný. 
Ú elem archeologického potenciálu je v pojetí díl ího projektu vymezit plochu, která je 
z hlediska archeologické památkové pé e st žejní ve smyslu studia archeologických komponent 
obsahujících nepostradatelné informace o minulých skute nostech. Tento soubor informací, 
potenciáln  archeologicky cenný, je v sou asné dob  uchován pod úrovní sou asného terénu. A koliv 
se na tuto plochu nevztahuje zákonná památková ochrana ve smyslu platné legislativy v p ípad  
kulturních památek nebo se jedná o lokality, které památkovou ochranu nepožívají, zna í její 
vymezení rozsah archeologických terén , které by m ly být respektovány a v p im ené mí e 
ochrán ny p ed zemními zásahy – tedy poškozením nebo úplným zni ením. 
V obecné rovin  lze vymezení archeologického potenciálu p irovnat k ochrannému pásmu 
kulturních památek. Pro tento ú el by m la specializovaná mapa archeologického potenciálu i 
v budoucnu sloužit. V p ípad  kulturních památek lze vymezení archeologického potenciálu využít 
jako podklad pro vyhlášení ochranného pásma kulturní památky, v p ípad  „nepamátek“ lze 
archeologický potenciál využít jako podklad pro podn t k prohlášení v ci za kulturní památku 
sm rovaný na Ministerstvo kultury R. V neposlední ad  je snaha o to, aby mapa archeologického 
11
potenciálu sloužila jako interní dokument i pracovník m Národního památkového ústavu a ostatních 
oprávn ných organizací p i stanovení rozsahu zemních zásah , a  již v p ípad  jednotlivých kulturních 
památek, v p ípad  plošn  chrán ných území i lokalit mimo ÚSKP. Mimo tyto p ípady pak k obecné 
orientaci v terénu u dochovaných historicky hodnotných lokalit. 
 
P edložená mapa se skládá z podkladových vrstev p evzatých jako hotové kartografické dílo 
coby kartografický základ mapové kompozice. Analytické vrstvy specializované mapy jsou pak 
výsledkem v decké innosti a jednotlivých odborných analýz dle specifikace a jejich uplatn ním 
(syntézou) v kartografickém prostoru. Mapa je zpracována v geografickém informa ním systému, 
konkrétn  softwarem:  
QGIS ver. 2.6.0: A Free and Open Source Geographic Information System 
Golden Software SURFER 9 
Relief Visualiazation Toolbox: IDL Virtual Machine, ver. 1.1. 
 
Podkladové vrstvy 
Název zdroje: Prohlížecí služba WMS - ZM 10 
Alternativní název: Mapová služba WMS - ZM 10 
Alternativní název: WMS-ZM10 
Referen ní datum: 2015-05-11 
Jedine ný identifikátor: CZ-00025712-CUZK_WMS_LOCAL_ZM10 
Jmenný prostor: ÚZK 
Název organizace: eský ú ad zem m ický a katastrální 
 
 
Název zdroje: Prohlížecí služba WMS - Ortofoto 
Alternativní název: Mapová služba WMS - Ortofoto 
Alternativní název: WMS-ORTOFOTO 
Referen ní datum: 2015-02-12 
Jedine ný identifikátor: CZ-00025712-CUZK_WMS_LOCAL_ORTOFOTO 
Jmenný prostor: ÚZK 
 
Analytické vrstvy: 
Digitální model reliéfu eské republiky 5. generace (DMR 5G), © ÚZK 
Mapové vrstvy zpracované v pr b hu pln ní úkolu, © NPÚ 
 
12
Analýza kartografických dat: 
LOKALITA 
Mapová vrstva „lokalita“ je v projektu úzce vázána na lokality se statutem kulturních 
památek. Vystihuje jejich prostorovou identifikaci, tedy rozsah památkové ochrany. Vymezena byla 
na základ  evidence kulturních památek v ÚSKP a platných informací k rozsahu památkové ochrany 
kulturních památek. V mapovém projektu byla tato vrstva ozna ena jako „lokalita_polygon“. Mapová 
vrstva „lokalita_polygon“ reprezentuje skupinu památek, jejichž rozsah památkové ochrany byl 
prohlášen v etn  pozemku.  
P DORYS 
Mapová vrstva „p dorys“ byla v p edloženém projektu využita nap í  spektrem studovaných 
lokalit, a  již kulturních památek nebo historických objekt  bez památkové ochrany. Vrstva „p dorys“ 
se uplat uje všude tam, kde jsou v rámci lokality p ímo pozorovatelné dochované nadzemní relikty 
v podob  konstrukcí nebo antropogenního georeliéfu. Zakreslování atribut  této mapové vrstvy 
probíhalo na základ  dostupné plánové dokumentace nebo nálezových kontext  z archeologických 
výzkum . Velká skupina p dorysných informací byla získána p ímo v terénu pomocí systému GPS, aby 
zobrazené informace byly aktuální a odpovídaly sou asné situaci. 
Kategoriemi mapové vrstvy „p dorys“ jsou: „p dorys_polygon“, „p dorys_linie“ a 
„p dorys_bod“. Kategorie „p dorys_bod“ reprezentuje drobné nadzemní relikty v rámci v tších 
p dorysných celk , jako jsou nap . studny coby sou ást areálu z íceniny hradu. Kategorie 
„p dorys_linie“ vymezuje liniové objekty, jejichž prostorové dispozice nebylo ú elné vymezovat 
polygonáln  vzhledem k rozsahu. Liniové objekty jsou veskrze využívány tam, kde se antropogenní 
georeliéf projevuje nap . jako poz statek valu nebo tam, kde nadzemní dochované konstrukce 
vytvá í liniové objekty, nej ast ji nap . hradby, valy nebo p íkopy. Kategorie „p dorys_polygon“ je 
bezesporu nej ast jším prvkem mapové vrstvy „p dorys“. Jedná se o jednozna né vymezení plochy 
tam, kde tvary antropogenního georeliéfu nebo dochované nadzemní konstrukce vytvá í uzav ený 
k ivkový tvar. „p dorys_polygon“ byl využit nap . u areál  tvrzí ( asto zcela p estav ných, v jádru 
ovšem autentických), v areálech z ícenin hrad  u p dorysného vymezení v ží nebo v p ípad  
kruhových p íkopových ohrazení s valem aj. 
POTENCIÁL 
Mapová vrstva „potenciál“ byla omezena pouze na jedinou kategorii zobrazení, a tou je 
polygon, vzhledem k tomu, že se jedná o plošné vymezení rozsahu. Zpracována byla na základ  
dostupných nebo nov  nabytých informací o archeologickém potenciálu, geomorfologických  nebo 
georeliéfních pom r  a historických mapových podklad  vyjímaje ovšem recentní zásahy (viz výše). 
 
 
13
Seznam literatury a pramen  
AND L, Rudolf - KABÍ EK, Jan 1962: Hrady a zámky severo eského kraje, Liberec. 
 
AND L, Rudolf – KARPAŠ, Roman a kol. 2002: Frýdlantsko. Minulost a sou asnost kraje na úpatí 
Jizerských hor, Liberec. 
 
AND L, Rudolf - TECHNIK, Svatopluk 1991: eský Dub, Liberec. 
 
ASPINALL, A. – POCOCK, J. A. Geophysical prospection in garden archaeology: an appraisal and 
critique based on case studies, Archaeological Prospection 2, 1995, s. 61–84. ISSN 1019-0763. 
 
BRESTOVANSKÝ, Petr 1998: Nástin osídlení Libereckého kraje, Archeologie Libereckého kraje, Liberec.  
 
BRESTOVANSKÝ, Petr - STARÁ, Marcela 1998: Historie archeologického bádání v Libereckém kraji, in: 
Archeologie Libereckého kraje, 4-12 
 
BUCHTELA, Karel 1908: Praehistorická archeologie, asopis spole nosti p átel starožitností eských 
v Praze, Praha. 
 
TVERÁK, Vladimír – LUTOVSKÝ, Michal – SLABINA, Miloslav – SMEJTEK, Lubor 2003: Encyklopedie 
hradiš  v echách, Praha, 30. 
 
DURDÍK, Tomáš 2000:  Ilustrovaná encyklopedie eských hrad , Praha. 
 
EDEL, Tomáš 2006: eskodubsko v památkách 12.–20. století, eský Dub. 
 
FAßBINDER, Jorg. W. E – STANJEK, Helge. Magnetische Bodenbakterien und deren Auswirkung auf 
die Prospektion archäologischer Denkmäler, in H. Becker ed., Archäologische Prospektion. 
Luftbildarchäologie und Geophysik. Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege 59, 
1996, München, 257–260. ISBN 3-87490-541-1. 
 
FILIP, Jan 1947: D jinné po átky eského ráje, Praha. 
 
FIŠERA, Zden k 2004: Skalní hrady zemí koruny eské.  Praha, 294-299. 
 
GABRIEL, František 2002: Hrad Frýdštejn, Castellologica bohemica 8, 173-192. 
 
GABRIEL, František – EBEL, Michal 1993: Frýdštejn. Stavebn  historický pr zkum, rkp. Ulož. NPÚ úop 
v Ústí n. L. 
 
GABRIEL, František - PANÁ EK, Jaroslav 2000: Hrady okresu eská Lípa, Praha. 
 
HANTSCHEL, Franz 1911: Heimatkunde des politischen Bezirkes B. Leipa, eská Lípa. 
14
HEBER, Franz A. 2006: eské hrady, zámky a tvrze, II. díl, Severní echy, Praha. 
 
HRDÝ, Jan 1912: Návarov. P ísp vek ku d jinám eského Pojize í. Olomouc. 
 
JAHN, Martin 1926: Die Vorgeschichte des Friedländischen, Sudeta, 1–21. 
 
KOLEKTIV autor  1984: Hrady, zámky a tvrze III, Severní echy, Praha. 
 
KOLEKTIV autor  2003: Státní archeologický seznam R. Uživatelská p íru ka verze 2.0. Praha. 
 
KRACÍKOVÁ, Lucie - BELLING, Vojt ch 2003: St edov ká sakrální architektura na Frýdlantsku, Praha. 
 
KUNA, Martin, ed. et al. Nedestruktivní archeologie: teorie, metody a cíle. Non-destructive 
archaeology: theory,methods and goals. Praha: Academia, 2004, s. 117-183. ISBN 80-200-1216-8. 
 
KUNA, Martin – TOMÁŠEK, Martin. Povrchový pr zkum reliéfních tvar . In: KUNA, Martin, ed. et al. 
Nedestruktivní archeologie:teorie, metody a cíle. Non-destructive archaeology: theory,methods and 
goals. Praha: Academia, 2004, s. 117-183. ISBN 80-200-1216-8. 
 
KÜHN, Karl F. 1934: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in der 
Tschechoslowakischen Republik. Land Böhmen. Der Bezirk Reichenberg,  
Brno-Praha-Lipsko-Víde . 
 
LOUDA, František 1946: Prav ké nálezy z Podješt dí, Památky archeologické XLII, 140–142. 
 
LOCOCK, Martin. Geophysical prospection, in Ch. Currie, Garden Archaeology. A Handbook. Practical 
Handbooks in Archaeology No 17, 2005, York, 53–57. ISBN 1902771486. 
 
LUTOVSKÝ, Michal 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v echách, na Morav  a ve Slezsku, 
Praha, 13–14. 
 
MÄHLING, W. 1944: Das spätlatenezeitliche Brandgräberfeld von Kobil, Bezirk Turnau. Praha. 
 
MENCLOVÁ, Dobroslava 1972: eské hrady, I. díl, Praha. 
 
METZGER, O. H. 1910: Historische Denkmäler im Friedländischen, Frýdlant. 
 
NECHVÍLE, Martin 2003a: Archeologická povrchová prospekce horního Pojize í v letech 1999-2002, 
Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 40. 
 
NÉMETHY, Franz 1818: Das Schloss Friedland in Böhmen, und die Monumente in der Friedländer 
Stadtkirche; nebst einigen alten Urkunden und eigenhändigen Briefen des Herzogs Waldstein, Praha. 
 
15
PÍ , Josef, L. 1888: Mužský a jeho okolí v ohledu archeologickém, Památky archeologické a 
místopisné XIV, Praha. 
 
PÍ , Josef, L. 1905: Starožitnosti zem  eské, díl II. svazek 3, Praha. 
 
SEDLÁ EK, August 1932: Hrady, zámky a tvrze Království eského, X. díl, Boleslavsko, Praha. 
 
SCHALLER, Jaroslaus 1786: Topographie des Königreichs Böhmen 4. Bunzlauer Kreis, Praha.  
 
SCHUBERT, Josef 1906: Das „Alte Schloss“ bei Lautsche, Jahrbuch des Deutsches Gebirgsvereines für 
das Jeschken-  und Isergebirge, 117-120. 
 
SKLENÁ , Karel a kol 1993: Archeologické památky - echy, Morava, Slezsko, Opava. 
 
SOMMER, Johann, G. 1834: Das Königreich Böhmen 4, Bunzlauer Kreis, Praha. 
 
STARÁ, Marcela 1988: Archeologický výzkum lokality Lou ná – Sa , Sborník Severo eského muzea. 
Historia 9, 134-146. 
 
STARÁ, Marcela 1998: Výsledky zjiš ovací sondáže na lokalit  P edlánce (okres Liberec),  Archeologie 
Libereckého kraje, 66-68. 
 
SVOBODA A KOL. 1998: Encyklopedie eských tvrzí, Praha. 
ŠIMÁK, Josef V. 1909: Soupis památek historických a um leckých v království eském od prav ku do 
po átku XIX. století. Politický okres Turnovský, Praha. 
 
ŠIMÁK, Josef, Václav 1925-1926:, P. Vác. Plachty Kronika Svijanská, Od Ješt da k Troskám 4, 38-42. 
 
ŠIMÁK, Josef, V. 1926–1927: Supraporta na zámku ve Svijanech z r. 1578, Památky archeologické 
XXXV, 266-267. 
 
TIŠEROVÁ, Renata. Archeologický výzkum barokní zahrady na Lemberku. Strategie, pr b h výzkumu a 
dosavadní poznatky. In: Fontes Nissae. Prameny Nisy, regionální historický sborník. 2015, ro . 16, . 
2, s. 94-111. 
 
TIŠEROVÁ, Renata. Light Detection and Ranging. Nové metody p i vyhledávání, pr zkumu a 
dokumentaci archeologických lokalit. In: Fontes Nissae. Prameny Nisy, regionální historický sborník. 
2015, ro . 16, . 1, s. 101-109. 
 
TIŠEROVÁ, Renata ed. 2010: Hamrštejn. Minulost, p ítomnost a budoucnost z íceniny hradu, Liberec. 
 
TECHNIK, Svatopluk - AND L, Rudolf 1967: M sta severních ech, Liberec. 
 
16
ÚLOVEC, Ji í 1997: Ješt  jednou hrad Zbiroh, Z eského ráje a Podkrkonoší 10, 169-170. 
 
ÚLOVEC, Ji í 2003: Hrad Hamrštejn I., P ehled d jin hradu a jeho držitel , Fontes Nissae IV, 7-36. 
 
ÚLOVEC, Ji í – FIŠERA, Zden k 1995: P ísp vek k d jinám a stavebnímu vývoji hradu Zbirohu, Z 
eského ráje a Podkrkonoší 8, 7-24. 
 
VANÍ EK, Václav 1937: Zpráva o panství Semilském a Návarovském z let 1562-1581. Od Ješt da 
k Troskám XVI, 26-29. 
 
VL EK, Pavel 2001: Encyklopedie eských zámk , Praha. 
 
WALDHAUSER, Ji í 1980: Sídla drobné šlechty v severním Pojize í a na Liberecku, Zprávy a studie 
Krajského muzea v Teplicích 14, Teplice. 
 
WEBER, Vít 1972: Dehtá ské jámy ve Svijanech u Turnova (okres Liberec), asopis Moravského muzea 
LVII, , 231-236.  
 
... 
ANZ 1270/76 
Kaván, Jaroslav 1976: Jind ichovice pod Smrkem – z ícenina gotického kostela, Archeologická 
nálezová zpráva .j. 1270/76, Archeologický ústav v Praze. 
 
ANZ 3124/00 
Brestovanský, Petr – Stará, Marcela 2000: Nálezová zpráva o archeologickém výzkumu v kostele sv. 
Jakuba v Jind ichovicích, Archeologická nálezová zpráva .j. 3124/00, Archeologický ústav v Praze. 
 
ANZ 5-16/81 
Stará Marcela, Archeologická nálezová zpráva „Mazova horka“, p . . 5-16/81, Severo eské muzeum 
v Liberci. 
 
OPP . 180 
Kracíková Lucie 1999: Dokumentace relikt  kostela sv. Jakuba v Jind ichovicích pod Smrkem,  NPÚ 
ÚOP v Liberci, Sbírka SHP a odborných studií.

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	mapy a plány území
Druh dokumentu:	speciální mapa, plán území
Bližší specifikace:	zákres ploch zkoumaných archeologickým výzkumem

Jméno souboru:

L0016116.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Tišerová Renata

Popis dokumentu:

Specializovaná mapa s odborným obsahem - hlavní mapový dokument s průvodním textem. Výstup projektu Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace; 1.2. Průzkum a vyhodnocení archeologického potenciálu vybraných památkových území a objektů ČR; ARCHEOLOGICKÝ POTENCIÁL LOKALIT LIBERECKÉHO KRAJE S VYUŽITÍM DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

Název pracoviště:

ÚOP v Liberci

Velikost dokumentu (v bytech):

24084729 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Tišerová Renata;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá; Významná archeologická lokalita; Výzkum a vývoj; Národní kulturní památka; Území s archeologickými nálezy;

Uživ. klíčová slova:

archeologická památka; archeologie; archeologický výzkum; archeologická lokalita; LIDAR;

Datum vzniku:

2015-2016

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15064049

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000137819
Název	zřícenina hradu Chudý hrádek
Číslo ÚSKP	26626/5-2904
ID právního stavu	137819 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

rozsáhlé území, vyšší územní celek

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 2551255

Název objektu: zřícenina hradu Chudý hrádek

Část obce: Sušice

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Dřevčice

Obec: Dubá

ORP: Česká Lípa

Okres: Česká Lípa

zřícenina hradu Chudý hrádek (prvek 15064049)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 15719

Název lokality: Sušice

Reálný typ: víska torzální

Kat. území: Dřevčice

Obec: Dubá

ORP: Česká Lípa

Okres: Česká Lípa

Kraj: Liberecký kraj

zřícenina hradu Chudý hrádek (prvek 15064049)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 162

Název hist. regionu: Dubá

zřícenina hradu Chudý hrádek (prvek 15064049)

Ke stažení Náhled Žádost o užití