Nové poznatky o stavebním vývoji zámku (jezuitské rezidence) v Žirči Pešta, Jan, 1973-
Hodnocení
[Loading...]
??%...x hodnocenoČtenáři
Ohodnoťte dílo:
LDR -----nab a22------a 4500 001 001010000716375 003 CZ-PrNPU 005 20220905161712.8 008 120105s2003----xr-a----------000-0-cze-d 040 $aABE320$bcze$dBOE016$eAACR 041 0 $acze$bger 072 7 $a72$xArchitektura$2Konspekt$921 100 1 $aPešta, Jan,$d1973-$7xx0008589$4aut 245 10 $aNové poznatky o stavebním vývoji zámku (jezuitské rezidence) v Žirči /$cJan Pešta 300 $a9 s. :$bpůdorys., fot. 504 $aObsahuje bibliografické odkazy 520 2 $aAreál bývalého zámku - jezuitské rezidence čp. 1 v Žirči (Mkt. Schurz) je situován ve východní části městečka, na vysoké terase nad Labem. Počátky feudálního sídla v Žirči spadají patrně do 15. století. V 15. a 16. století se majitelé častěji střídali, až roku 1539 ves s tvrzí koupil Adam Zilvár (Zylvar) z Pilníkova na Břečtejně. Roku 1581 tvrz postihla přírodní katastrofa - polovina objektu se zřítila do Labe. Adam Zilvár s manželkou Annou pak na místě tvrze nechal postavit nový reprezentativní renesanční zámek.Jádrem dnešní budovy je dobře zachovaný pozdně renesanční dvoukřídlý zámek Zilvárů, s nárožní šestibokou věží a arkádovou otevřenou síní v přízemí. Dispozice zámku se zachovala prakticky v celém rozsahu, včetně obvodového a vnitřního zdiva, hřebínkových kleneb a trámových stropů v přízemí. Část kleneb je v současné době zakryta novodobými podhledy.Zilvárové o svůj majetek přišli během pobělohorských konfiskací. Císař Ferdinand III. Žireč daroval roku 1635 jezuitskému noviciátu u sv. Anny ve Vídni. Po roce 1652 byl starý zámek přestavěn na objekt jezuitské rezidence. Zámecká budova byla novému provozu částečně přizpůsobena - byly zazděny arkády a provedeny dílčí změny. V letech 1668-1698 byl k západní straně severního křídla přistavěn monumentální raně barokní konventní chrám sv. Anny a navazující místnosti upraveny na kaple. Raně barokní úpravy v interiérech koleje připomínají oltáře v kaplích a vstupní portál na schodiště. Patrně v určitém časovém odstupu byla přistavěna zcela nová část - jižní křídlo s racionální dispozicí s chodbou a pěti celami a spojovací západní křídlo s arkádou a průjezdem.Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 byla rezidence upravena na zámek. Roku 1825 objekt vyhořel. Téhož roku Žireč koupil pražský měšťan a podnikatel Martin Wagner. Nutné úpravy proběhly bezprostředně poté (nový krov, stropy patra, klenba spojovacího křídla). V duchu romantismu byla přistavěna záchodová věž s cimbuřím na východní straně. Roku 1888 koupil Žireč Josef Ettrich, továrník z Jaroměře, který nechal upravit interiéry v neobarokním duchu. Hlavní eklektické úpravy ale proběhly až roku 1906. Zámek tehdy získal bohatou neobarokní fasádu. Novodobé úpravy po druhé světové válce měly sice utilitární charakter (novodobé vestavby příček a podhledů), ale naštěstí neochudily výrazněji památkovou hodnotu objektu. 546 $aněm. res. 650 07 $azámky$7ph127734$2czenas 650 07 $ajezuité$7ph121349$2czenas 650 07 $astavebně-historický průzkum$7ph137762$2czenas 651 4 $aŽireč (Dvůr Králové nad Labem, Česko)$7ge188764 655 7 $ačlánky$7fd133976$2czenas 773 0 $w601097$tPrůzkumy památek =$dPraha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech$x1212-1487$gRoč. 10, č. 2 (2003), s. 172-180$q10:2$92003 856 42 $uhttp://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2003-02-09.pdf$yPlný text 910 $aABE320$trs 997 $tAN
