Detail dokumentu
Obsah
Zoznam literatúry
| Rozsah a obsah: Po roce 1949 převzal stát dohled nad správou církevního majetku, včetně movitých i nemovitých památek. Dosavadní Arcidiecézní památková rada přestala fungovat, ačkoliv konstituce Sacrosanctum Concilium požadovala zřízení diecézní komise pro sakrální umění. K obnově mnohých sakrálních objektů docházelo svépomocně. V souvislosti se zaváděním liturgické reformy po II. vatikánském koncilu se často liturgický prostor upravoval provizorně bez schválení příslušného biskupa. Ordináři sice vydávali důrazná upozornění, aby nedocházelo k neschváleným úpravám, ne vždy však byli vyslyšeni. Duchovní správci farností také k otázkám sakrálního umění obtížně hledali vhodné konzultanty. V Olomouci byl neoficiálním konzultorem někdejší člen Arcidiecézní památkové rady Leopold Chvostek a od 80. let architekt Tomáš Černoušek, ale z důvodů nepřízně režimu musely konzultace s nimi probíhat tajně. Vyjádření sice vydával ordinář, ale hlavní rozhodnutí zůstávalo v rukou státu. Až po roce 1989 byla zřízena diecézní komise pro sakrální umění, jako je poradní komise ordináře v oblasti péče o umělecké sakrální památky. |
Diskusia
Žiadne príspevky
Pre pridávanie komentárov sa prosím prihláste.