LDR -----nab a22------a 4500
001 001010001134622
003 CZ-PrNPU
005 20230418150449.3
008 030218s2002----xr-----|-----|------cze--
040 $aABE310$bcze$dPNE305$dBOE016
041 0 $acze$bger
072 7 $a72$xArchitektura$2Konspekt$921
100 1 $aRadová, Milada,$d1920-2003$7jn99240000937$4aut
245 10 $aK některým projevům saské architektury z období pozdní gotiky až renesance /$cMilada Radová-Štiková
300 $a13 s. :$bIlustrace, nákresy
500 $apozn.
504 $aObsahuje bibliografické odkazy
520 2 $aPři zpracování tématu sklípkových kleneb autorkou článku, (které vyústilo v roce 1998 v knižní vydání, jehož německá verse z roku 2001 má název Das Buch von den Zeltengewölben, Jalna-Verlag-Prag) neuniklo pozornosti, že u mnohých objektů se sklípkovými klenbami vyskytly se další znaky saské pozdně gotické architektury. Byly ve jmenované knize vždy brány v úvahu, neboť dotvrzovaly sasko-míšeňský původ stavby. Vedle kamenických detailů charakteristických pro stavbu vévodského hradu Albrechtburku v Míšni a odtud často se sklípkovými klenbami šířených ( točitá schodiště, záclonová okna, šroubované části profilací a j.) šířily se ze Saska i jiné znaky, jejichž původ či vzor se nenachází přímo na Albrechtsburku. Nicméně je jejich výskyt v Sasku ve srovnání se sousedními zeměmi překvapivě bohatý. Svědčí do jisté míry o pozoruhodné zámožnosti stavebníků a o množství stavebních řemeslníků, kteří uspokojovali pohotově jejich nároky.Jsou to cihelné ozdobné štíty domů, zámků, radnic i kostelů, které lze často shledat v Sasku na stavbách se sklípkovými klenbami. Cihelné štíty tohoto období staly se předmětem popisu a hodnocení nově vyšlé knihy Matthiase Donatha, Spätgotische Giebel in Sachsen (Sachs-Verlag Beucha, 2001). Kniha předvádí štíty od 80. let 15. století až k polovině 16. století. Jejich souběžnost s dalšími průvodními znaky jakými jsou např. sklípkové klenby a záclonové oblouky není v knize sledována. Ve 20. letech nastupují v Sasku velmi rané štíty obloučkové renesanční i když někdy vyplňované pozdně gotickým kružbovím. Je zde na místě zdůraznit v knize již neuváděnou oblibu a rané použití renesančních obloučkových štítů a attik v Sasku, Lužici a Slezsku a připojit příklady z Čech. Ještě ve 30. létech 16. století našly pozdně gotické saské štíty, ač ne příliš často, svou odezvu v Čechách a to oběma v knize uváděnými štíty na náměstí v Táboře. Další štíty v Čechách téhož původu, ale již v knize nezmiňované, se většinou nezachovaly, ale autorkou článku jsou vzpomenuty.Hojným výskytem od konce 15. století s přesahem do renesance i manýrismu jsou v Sasku známy sedátkové portály. Na území severozápadních Čech byly již většinou podle charakteristických znaků, to je výklenků (nik) se sedátky v ostění, několika autory i co do uměleckého původu rozeznány. Jejich četnost známá v Litoměřicích v Jáchymově a Horním Slavkově, je v pojednávané práci rozmnožena o další rozptýlené případy a o portály jen torsálně zachované. Nechybí úvahy o možnosti transportu z dílen v Sasku, o labské vodní cestě a o cestování kameníků ze Saska do Čech i do Lužice a Slezska jak to legalisovalo v roce 1518 usnesení sjezdu kameníků v Annaberku.
650 4 $agotická architektura$7ph120583
650 4 $arenesanční architektura$7ph125120
650 4 $asklípkové klenby$7ph125596
651 7 $aSasko (Německo)$7ge128571$2czenas
655 4 $ačlánky$7fd133976
773 0 $w601097$tPrůzkumy památek =$dPraha : Památkový ústav středních Čech, 1994- Praha : Státní památkový ústav středních Čech Praha : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech$x1212-1487$gRoč. 9, č. 1 (2002), s. 114-126$q9:1$aSdružení profesionálních pracovníků památkové péče$92002
856 42 $uhttps://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2002-01-08.pdf$yPlný text
910 $b11089 - Pc$trs
910 $aABE320$b63-A-14/S$trs
997 $tAN |
