Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
 
 
ARCHEOLOGICKÝ ATLAS 
KLÁŠTER PLASY 
 
 
 
 
 
                                                
 
PROSTOROVÁ IDENTIFIKACE ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ A 
DALŠÍCH TERÉNNÍCH ZÁSAHŮ V AREÁLU NKP KLÁŠTER PLASY 
V LETECH 1920- 2016 
 
 
MGR. MARCELA WALDMANNOVÁ 
MGR. ŽANETA SEDLÁKOVÁ 
MGR. LINDA FOSTER 
 
2017 
 
 
Specializovaná mapa s odborným obsahem Archeologický atlas klášter Plasy vznikla 
v rámci výzkumného cíle „Archeologie“, výzkumného okruhu 1.2 „Průzkum a 
vyhodnocení archeologického potenciálu vybraných památkových území a objektů 
ČR - archeologické atlasy dokumentačních bodů“ financovaného z podpory na 
dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (DKRVO). Rok uplatnění 2017. 
 
 
Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků záchranných 
archeologických výzkumů, je chráněna autorským právem podle zákona 121/2000 
Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. 
náčrty, plány apod. Části práce nebo práci celou lze uveřejnit pouze se svolením 
autorů. 
 
 
 
 
 
 
 
Složení pracovního týmu: 
Mgr. Marcela Waldmannová (archeolog) 
Mgr. Žaneta Sedláková (specialista GIS) 
Mgr. Linda Foster (archeolog) 
 
 
 
Spolupráce: 
Mgr. E. Kamenická 
Mgr. V. Dudková (Západočeské muzeum v Plzni) 
ZIP o.p.s. – Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek 
 
 
 
V Plzni 13. 9. 2017 
Obsah 
 
1. Úvod                     2 
1.1 Stručná historie lokality                2 
1.2 Historie archeologických výzkumů              3 
2. Archeologický atlas – definice, metoda a cíl řešené problematiky           3 
2.1 Soupis akcí – katalog              5 
2.2 Specializovaná mapa              6 
3. Soupis pramenů a literatury             8 
4. Seznam příloh                   10 
 
Přílohy 
 
 
CD-R: 
• vektorová data digitální verze mapy ve formátu souborové geodatabáze (*.gdb) a 
mapového projektu (*.mxd) 
• Archeologický atlas klášter Plasy - .pdf 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 2 
1. Úvod 
Předkládaný výstup vznikl z dlouhodobé potřeby prostorově vyjádřit výčet archeologických 
výzkumů či významných zemních zásahů na jednotlivých památkových objektech ve správě 
Národního památkového ústavu v Plzeňském kraji, kde archeologické oddělení plzeňského 
územního odborného pracoviště NPÚ archeologické výzkumy zpravidla zajišťuje. Atlas byl 
zpracován ve výzkumném okruhu 1.2 „Průzkum a vyhodnocení archeologického potenciálu 
vybraných památkových území a objektů ČR - archeologické atlasy dokumentačních bodů“ 
v rámci výzkumného cíle „Archeologie“, financovaného Ministerstvem kultury z podpory na 
dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (DKRVO). Koncepčně navazuje na 
Archeologický atlas SH Švihov (Foster – Sedláková 2013), Archeologický atlas SH Velhartice 
(Waldmannová – Sedláková 2017), Archeologický atlas NKP zříceniny hradu Přimda (Sokol 
– Sedláková 2014) a Archeologický atlas hradu Gutštejn (Sokol – Sedláková 2015).  
 
Původně uzavřený areál kláštera cisterciáků, který je dnes chráněn jako národní kulturní 
památka (hranice jsou patrné z plánu 2), byl po svém zrušení postupně vlastnicky rozdělen. 
Také z toho důvodu zajišťuje v areálu archeologické výzkumy více subjektů – oprávněných 
organizací.  
Archeologický atlas klášter Plasy si uložil za cíl sjednotit informace o archeologických 
zásazích v celém areálu NKP, aby vznikl jednotný výstup. Konkrétně Atlas zahrnuje výzkumy 
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni1 (dále jen NPÚ), 
Západočeského muzea v Plzni (dále jen ZČM) a společnosti ZIP o.p.s. – Západočeský 
institut pro ochranu a dokumentaci památek (dále jen ZIP). Podklady k mladším zásahům 
(od roku 2011) byly pořízeny přímým podílem dvou posledně jmenovaných organizací na 
vzniku Atlasu.  
 
1.1 Stručná historie lokality 
Plaský klášter byl založen Vladislavem II. v r.1144/5 na místě již osídleném; starší ves je 
uvedena ve Vladislavově zakládací listině jako „ves otce mého“, náležela tedy královskému 
majetku. Detailnější souhrn historie lokality je obsažen v řadě publikací a není jej nutné zde 
opakovat. Ve svahu severně od klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a na místě 
dnešní prelatury nacházíme již pravěké osídlení doby bronzové a železné. Starší klášter, 
zejména opatství, kaple s infirmariem a ostatní budovy, byly umístěny výše na svahu, při 
severní hradbě kláštera a vstupní bráně. Hospodářské zázemí, umístěné od počátku při 
levém břehu řeky Střely, uzavíralo západní stranu areálu. Říční nivy jižně a jihozápadně od 
                                                 
1 Název této instituce měl historický vývoj: do roku 1990 to bylo Krajské středisko státní památkové 
péče a ochrany přírody v Plzni (KSSPPOP), do roku 2002 Památkový ústav (PÚ), dále Státní 
památkový ústav (SPÚ) a od roku 2003 Národní památkový ústav (NPÚ). 
 3 
kláštera byly využity jako obranný prvek, tudy byl vybudován i náhon od mlýna, chránící 
jihozápadní stranu kláštera jako vodní příkop. 
Klášter byl za husitských válek, roku 1421, vypálen, komunita byla rozptýlena a poměrně 
dlouhou dobu trvalo, než byla opět obnovena.  
Velký rozmach plaského kláštera nastává v baroku, kdy je také v hlavních rysech ustavena 
jeho dnešní podoba. Za opatů Ondřeje Trojera a Evžena Tyttla se do Plas dostávají 
významní architekti – Jean Baptista Mathey a Jan Blažej Santini Aichel.  
V roce 1785 je klášter, který v té době velmi dobře prosperoval, dekretem Josefa II. zrušen. 
Jeho areál pak těžko hledá nové využití až do roku 1826, kdy přechází do vlastnictví 
Klementa Václava Lothara Metternicha, který se zde rozhodl vybudovat pro sebe místo k 
odpočinku. S touto érou jsou spjaty velké stavební úpravy, které dotvořily podobu areálu.  
 
1.2 Historie archeologických výzkumů 
Profesionální archeologický výzkum vedl v areálu kláštera Plasy již v letech 1920 a 1921 dr. 
Antonín Friedl. Čistě badatelský výzkum se zaměřil na ověření zpráv o existenci středověké 
zástavby u klášterní baziliky Nanebevzetí Panny Marie a na ověření existence stavby 
královské rezidence u tzv. královské kaple.  
Po výzkumné činnosti A. Friedla až do roku 1984 nebyly mnohdy výrazné zemní zásahy 
archeologicky vyhodnoceny vůbec anebo jen okrajově.  
Od počátku 90. let 20. století je archeologie v klášteře Plasy spjata s Mgr. Evou Kamenickou, 
která zde prováděla záchranné archeologické výzkumy v souvislosti se stavební činností, 
jež, vyjma inženýrských sítí, spočívala zejména v řešení odvodnění a odvlhčení 
zanedbaných budov (např. sýpka s tzv. královskou kaplí a kostel Nanebevzetí Panny Marie). 
Odborně pokrývala rovněž průzkumy podzemí, kterým se od počátku 90. let 20. století dosud 
systematicky věnuje firma Speleo Řehák.2   
Nejvýraznější část Atlasu logicky zaplnily archeologické výzkumy provedené v souvislosti 
s dosud nejrozsáhlejšími stavebními akcemi v novodobé historii kláštera – obnovou centrální 
části areálu kláštera, původního vstupního klášterního nádvoří (akce Města Plasy) a 
rekonstrukcí budov hospodářského dvora a pivovaru na Centrum stavitelského dědictví 
(akce Národního technického muzea).  
 
                                                 
2 Důmyslný plaský vodní systém je zásadní a životně důležitý pro samotné budovy, zejména konvent. 
Průzkumy firmy Speleo – Řehák nejsou archeologickými zásahy přísně vzato a nebyly tedy do Atlasu 
souhrnně zahrnuty (také z technických, časových a finančních důvodů). Do budoucna by však bylo 
jejich doplnění pro komplexnost informací Atlasu více než vhodné. 
 4 
2. Archeologický atlas - definice, metoda a cíl řešené problematiky 
Archeologický atlas klášter Plasy je tvořen jako specializovaná mapa s odborným obsahem 
dle platné definice3. Je syntézou bodových, plošných, prostorových a časových informací 
vyjádřených prostřednictvím digitální mapy vytvořené v geografickém informačním systému 
(GIS).  
 
Použitá metoda tvorby Atlasu spočívala v prvé řadě ve shromáždění a analýze dostupných 
pramenů svědčících pokud možno o veškerých terénních zásazích v areálu NKP klášter 
Plasy. Terénními zásahy máme na mysli zejména archeologické výzkumy, jejichž historii 
obecně shrnuje předchozí kapitola. Objevily se však i další prameny, konkrétně fotografie, 
které dokládají terénní zásahy na buďto významných místech v rámci sledovaného prostoru 
anebo jsou svým rozsahem tak výrazné, že byly do atlasu rovněž zařazeny, přestože kromě 
prostorových informací (a to ještě přibližných) mají pouze informativní přínos. Následnou 
analýzou shromážděných pramenů byly jednotlivé zásahy rozčleněny do kategorií, resp. 
typů. Tato kategorizace se stala základem pro specializovanou mapu, konkrétně mapovou 
vrstvu „zásahy“ (více v podkapitolách 2.1 a 2.2).  
Přesnost prostorové identifikace zásahů se odvíjí od přesnosti podkladů. Vedle geodeticky 
zaměřených zásahů byla jejich identifikace provedena digitalizováním a georeferencováním 
plánů či situací nebo přímo vynesením půdorysů do polohopisu se zadáváním konkrétních 
rozměrů a vzdáleností od jednotlivých objektů. Některé zásahy bylo obtížné rekonstruovat, 
neboť jediným zdrojem k lokalizaci byly fotografie nebo kótované terénní náčrty; přesnost 
prostorové identifikace těchto zásahů je proto pouze orientační. Kromě prostorové 
identifikace zásahů byla snaha postihnout stejným způsobem v rámci specializované mapy 
nemovité nálezy, resp. zděné konstrukce a hroby, odhalené v rámci konkrétních zásahů - viz 
mapová vrstva „nemovité nálezy“ (blíže v kapitole 2.1).  
Současně se specializovanou mapou vznikala textová část díla, která představuje de facto 
soupis všech akcí4, respektive zásahů. Soupis je uspořádán jako katalog, kde je každá akce 
vybavena strukturovaným formulářem (podrobně v kapitole 2.1) a je nedílnou součástí 
Atlasu. Doplňuje mapovou část o další informace – např. orientačně o vertikální stratigrafii 
(hloubce zásahů v rámci každé akce) a představu o chronologickém zařazení 
dokumentovaných archeologických situací. 
  
                                                 
3 Aktuální definice výstupu Specializovaná mapa s odborným obsahem je uvedena v Příkazu ministra 
kultury č. 25/2014  z 5. 8. 2014.  
4 Členění na „akce“ je převzato z Archeologického atlasu SH Švihov (Foster – Sedláková 2013). 
V tištěné verzi tohoto Atlasu se kategorie „akce“ vyskytuje pouze v seznamu (katalogu) akcí a 
v soupisech v příloze 1 a 2. Mapové plány v příloze pracují pouze s vrstvou „zásahy“.    
 5 
Atlas zachycuje kompletní výčet archeologických výzkumů od roku 1920 – 2016, tj. 
392 jednotlivých zásahů v rámci 43 akcí. Měl by sloužit jako základní informační zdroj pro 
prvotní přehled o dosavadních archeologických výzkumech (a některých dalších výkopech), 
primárně o jejich polohopisném umístění. Zejména se jeho využití předpokládá pro potřeby 
přesnější predikce nálezů při plánovaných stavebních zásazích a tedy archeologických 
výzkumech pro organizace oprávněné k provádění archeologických výzkumů dle §21 zákona 
o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. v platném znění. Atlas by dále měl být jedním 
z hlavních podkladů při přípravě stavebních projektů obnovy, a to jak pro 
vlastníka/zadavatele, tak pro zpracovatele projektu a orgány památkové péče. Atlas je dále 
využitelný pro vědecké účely v oboru archeologie, ale i k propagaci objektu pro širokou 
veřejnost.  
 
Projekt Archeologického atlasu klášter Plasy si klade za cíl stát se aplikovaným systémem 
evidence archeologických akcí na území národní kulturní památky klášter Plasy, tedy 
památkově chráněného území s nejvyšší hodnotou. Jde o otevřený projekt, do kterého bude 
možné kdykoliv v budoucnu doplňovat další terénní zásahy, resp. archeologické výzkumy.  
 
Přístup k Atlasu v pdf verzi je možný na webových stránkách NPÚ. Vektorová data jsou 
součástí tištěné verze v příloze na CD-ROM ve formátu souborové geodatabáze (.gdb) a 
mapového projektu (.mxd).  
 
2.1. Soupis akcí – katalog 
Textová příloha je uspořádána jako katalog. Ve strukturovaných formulářích jsou 
shromážděny informace k jednotlivým akcím, resp. zásahům. Konkrétně obsahuje 
katalogový formulář tyto záznamy: číslo akce - pořadové číslo akce (pro potřeby Atlasu byly 
akce seřazeny chronologicky do jedné číselné řady - číslováno římskými číslicemi, u akcí 
ZČM přidáno písmeno M, u akcí ZIP přidáno Z); číslo akce v IDAV – číslo akce v centrální 
databázi Archeologického ústavu Akademie věd ČR; číslo zásahu / typ - zásahem je 
myšlen každý jednotlivý terénní zásah náležející konkrétní akci (číslováno arabskými 
číslicemi v jedné číselné řadě, u akcí ZČM přidáno písmeno M, u akcí ZIP přidáno Z), 
přičemž jsou v rámci atlasu rozlišovány 4 typy zásahů: sondy, odkryvy, liniové výkopy a 
výkopy. V případě sondy jde o takový terénní zásah, kdy je sonda zpravidla ručně kopána a 
dokumentována archeologickou metodou. Liniový výkop představuje podélný výkop o délce 
několika metrů, kopaný ručně nebo pomocí mechanizace, archeologicky dokumentovaný. 
Odkryvem máme na mysli skrývku větší plochy zpravidla v jedné úrovni, která je prováděna 
pod archeologickým dohledem a je archeologicky dokumentována. Výkop je jedinou 
kategorií neodborně provedeného terénního zásahu, který postrádá jakoukoliv terénní 
 6 
dokumentaci a bývá zachycen např. pouze na fotografiích (zde pouze akce II a III); číslo 
plánu – číslo plánu/mapového listu (pro tištěnou verzi), ve kterém je příslušný zásah 
zobrazen; rok zahájen a rok ukončení; vedoucí výzkumu (není uvedeno v případě tzv. 
výkopů); instituce; bližší lokalizace; nemovitý nález – druh – významné nemovité nálezy, 
výlučně zděné konstrukce nebo hroby, které jsou vyznačeny rovněž v mapové části Atlasu; 
movité nálezy (instituce/přírůstkové číslo) – informace o existenci movitých 
archeologických nálezů, získaných při jednotlivých akcích, zkratka instituce, která je eviduje 
ve svých sbírkách, příp. přírůstková čísla; anotace – anotace k jednotlivým akcím, včetně 
informací o vertikální startigrafii (maximální hloubka zásahu, údaje o dosažení podloží), 
datování, shrnutí výsledků výzkumů a jejich vědeckého přínosu; max. hloubka/geologické 
podloží – informace o maximální dosažené hloubce v rámci akce – jde o orientační údaj, 
není uváděna konkrétní nivelita, ale maximální hloubka dosažená od úrovně terénu v době 
provádění akce a dále informace o tom, zda bylo dosaženo geologického podloží;  datace – 
datování dokumentovaných situací; druh dokumentace/místo uložení; výstup – byla-li 
akce zpracována do nálezové zprávy nebo jiného druhu výstupu, uvedení citace výstupu.  
 
2.2. Specializovaná mapa 
Specializovaná mapa je hlavním výstupem předloženého projektu. Obsahem mapy jsou 
prostorové a neprostorové informace (atributy) obsahující identifikační a analytické údaje o 
jednotlivých zásazích a nemovitých nálezech. Mapa má podobu tištěnou (včetně verze .pdf) 
a digitální (vektorová data).  
Tištěný výstup tvoří přílohu předkládané práce a tvoří jej dílčí mapové výřezy, které jsou 
omezeny ve výběru prezentovaných informací s ohledem na účelnost jejich prezentace. 
Podkladem vyhotovených plánů je digitální katastrální mapa (DKM). Pro prostorovou 
identifikaci zásahů v interiérech budovy konventu, a to v úrovních přízemí a 1. patra, bylo 
jako zdrojový plán použito rovněž zaměření projektové dokumentace R-Projekt 07, 2002, 
resp. zaměření SÚRPMO pro stavebně historický průzkum (Lancinger – Pavlík 1975).  
Digitální verze mapy byla vytvořena v prostředí geografických informačních systémů (GIS), 
zpracovaná v mapovém software ArcMap 10.1 a ve formátu souborové geodatabáze (*.gdb) 
a mapového projektu (*.mxd) je uložena na přiloženém CD. Geodatabáze je členěna 
v podstatě do tří datových sad, které pak obsahují jednotlivé mapové vrstvy (třídy prvků). 
Nejdůležitější část tvoří mapové vrstvy zásahů a nemovitých nálezů. Vrstvu zásahů tvoří 
polygony (tzn. co polygon, to jeden zásah), které jsou roztříděny podle typu na sondy, 
odkryvy, liniové výkopy a výkopy (charakteristika typů – viz předchozí kapitola). Vrstvu 
nemovitých nálezů tvoří rovněž polygony; prostorově identifikují zděné konstrukce a hroby, 
odhalené v rámci konkrétních zásahů.   
 7 
Datová sada „polohopis“ pak obsahuje další vrstvy např. polygony jednotlivých objektů či 
digitalizovaný zákres interiérů. Tento vlastní polohopis byl vytvořen na základě výše 
citovaných zaměření.  
K jednotlivým prvkům (polygonům zásahů a nemovitých nálezů) jsou přidruženy atributy, 
které tvoří popisnou část digitálních dat. Jedná se o následující údaje: číslo zásahu, číslo 
akce, typ, rok zahájení zásahu; rok ukončení zásahu; přír. č. akce v DEMUS, staré označení, 
část areálu, bližší lokalizace, nálezce/vedoucí výzkumu, instituce, zdroj lokalizace a 
digitalizace, zdrojový plán, přesnost lokalizace, dokumentace. Prostřednictvím GIS tak u 
těchto dat existuje propojení mezi popisnou (atributovou) a prostorovou složkou jednotlivých 
prvků. Exportované popisné údaje k mapovým vrstvám zásahy a nemovité nálezy, tzv. 
atributové tabulky zásahů a nemovitých nálezů, jsou v podobě soupisů přílohou tištěné verze 
(příloha 1 a příloha 2). 
 
Digitalizace terénní dokumentace a plánů a tvorba databáze byla provedena v programu 
ESRI® ArcGIS for Desktop verze 10.1.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 8 
3. Soupis pramenů a literatury 
Dudková, V. 2011: Plasy, Konvent, rekonstrukce vzd. NN, kabelu NN. NZ, uloženo v archivu 
OSD ZČM. 
 
Dudková, V. 2013: „Restaurátorské práce na kašně se sochou sv. Jana Nepomuckého, ppč. 
402/14, k.ú. Plasy“. NZ, uloženo v archivu OSD ZČM. 
 
Dudková, V. 2013: NKP Plasy – Cesty klášterem, stezky poznání (zjišťovací sondy-1.etapa). 
NZ, uloženo v archivu OSD ZČM. 
 
Dudková, V. 2013: NKP Plasy – Cesty klášterem, stezky poznání (zjišťovací sondy-2.etapa). 
NZ, uloženo v archivu OSD ZČM. 
 
Dudková, V. 2015: „NKP Klášter Plasy - objekt sodovkárny - oprava fasády a střešního 
pláště“. NZ, uloženo v archivu OSD ZČM. 
 
Foster, L. – Sedláková, Ž. 2013: Archeologický atlas SH Švihov. Archeologické výzkumy 
v areálu hradu 1948 – 2012. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Friedl, A. 1921: Archeologické bádání na Hůrce u Plzence a u klášterního dvora v Plasích. 
Památky archeologické, XXXII (1921), s. 266 – 269. 
 
Kamenická, E. 1994: Zpráva o archeologickém vyhodnocení sondy SPELEO – klášter Plasy. 
NZ, uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Kamenická, E. 1995: Stavební vývoj areálu plaského kláštera ve světle archeologických 
výzkumů. 850 let plaského kláštera (1145 – 1995). Sborník příspěvků semináře „Vývoj a 
význam plaského kláštera pro české dějiny“ pořádaného v Mariánské Týnici ve dnech 31. 5. 
– 2. 6. 1995, s. 19 – 37. 
 
Kamenická, E. 1996: Stavební vývoj areálu cisterciáckého kláštera v Plasích ve světle 
archeologických výzkumů. Archaeologia historica 21, s. 57 – 85.  
Kamenická, E. 1999: Plasy – klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie. NZ ze ZAV 
1998/1999. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Kamenická, E. 2000: Nové nálezy v areálu cisterciáckého kláštera v Plasích,  Sborník 
z konference „900 let cisterciáckého řádu“, konané 28.-29.9.1998 v Břevnovském klášteře 
v Praze, s.35 - 45. 
 
Kamenická, E. 2005: K poznání plaského kláštera na přelomu tisíciletí. Plaský klášter a jeho 
minulý i současný přínos pro kulturní dějiny. Sborník příspěvků ze semináře konaného 11. – 
13. května 2005 v Plasích a Mariánské Týnici, s. 25 - 38. 
 
Kamenická, E. 2006: Areál bývalého kláštera Plasy, NKP, o. PS. ZAV zimní refektář – č. 
výzkumu 1/95. NZ, uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Kamenická, E. 2006: Plasy, okr. Plzeň-sever, klášterní areál, NKP, r.č. 1507. Inženýrské sítě 
před jihozápadním průčelím konventu, ČOV a kanalizace, NZ ze ZAV 1996. Uloženo v OA 
NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Kamenická, E. 2006: Plasy, okr. Plzeň-sever, klášterní areál, NKP, r.č. 1507. Konvent – 
rehabilitace JV křídla, NZ ze ZAV 1996. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
 9 
Kamenická, E., 2008: Plasy – klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie. ZAV červenec – září 
2000, pro projekt odvodnění. NZ. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni.  
 
Kamenická, E. 2008: Plasy, okr. PS, bývalý cisterciácký klášter, NKP klášterní kostel NPM, 
sondáž podél východní a jižní stěny jižní sakristie kostela – příprava pro odvodnění a 
podklady k projektu statického zabezpečení objektu jižní sakristie kostela (nález apsid) r. 
2003/2004. NZ. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Kamenická, E. 2009: Plasy – areál kláštera, NKP. Předstihový archeologický výzkum na 
místě kostela Panny Marie Růžencové u horní brány kláštera. ZAV k akci křižovatka „Lipová 
– Pivovarská“. NZ. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Kamenická, E. 2011: Plasy – sondy u bývalé opatské stáje v hospodářském dvoře areálu 
bývalého kláštera. Sondáž podél západní stěny v 9/2010 (příprava pro projekt odvodnění, 
statiku). NZ. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Kamenická, E. 2014: Plasy – klášter, napojení k baroknímu kanálku B, torzo středověké 
studny mezi sýpkou a V rondelem konventu. Nález v říjnu 2005, arch. výzkum 5/2006. NZ. 
Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Kamenická, E. 2015: Nové nálezy raně gotické mozaikové dlažby v areálu kláštera v Plasích, 
in Sborník příspěvků z konference Proměny plaského kláštera (1145-2015) konané v Plasích 
v říjnu 2015, s. 51-60. 
 
Kamenická, E. 2015: Výzkum torza kostela Panny Marie Růžencové u brány a opatské stáje 
- konfrontace s ikonografií a s popisem barokních kronik plaského kláštera, in Sborník 
příspěvků z konference Proměny plaského kláštera (1145-2015) konané v Plasích v říjnu 
2015, s. 21-37. 
 
Kamenická, E. – Waldmannová, M. 2016: Plasy – klášter, okr. P-S, Plzeňský kraj, NKP. ZAV 
při odvodnění prostoru mezi klášterním kostelem a konventem v listopadu 2007. Dvůr 
sodovkárny, páteřní kanál „D“. NZ. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Lancinger, L. – Pavlík, M. 1975: Plasy – konvent, stavebně historický průzkum, SÚRPMO 
Praha. Uloženo v archivu NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Nováček, K. 2000: Plasy, bývalý cisterciácký klášter, objekt prelatury, oprava potrubí 
vzduchotechniky před západním průčelím. Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu 
v roce 2000. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Nováček, K. 2003: Plasy. Výzkumy v Čechách 2000. Praha, 159. 
 
Podlaha, A. 1909: Popisy kláštera a kostelů v Plasech v rukopise z r. 1744. PA XXIII, s. 225.  
 
Řehák, J. 2005: Nové poznatky o vodním systému kláštera v Plasích, Sborník „Plaský klášter 
a jeho minulý a současný přínos pro kulturní dějiny“, seminář 5/2005. M. Týnice, s. 39-48. 
 
Sokol, P. – Sedláková, Ž. 2014: Archeologický atlas NKP zřícenina hradu Přimda. 
Prostorová identifikace výzkumů a terénních zásahů v areálu hradu v letech 1879 – 2012. 
Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Sokol, P. – Sedláková, Ž. 2015: Archeologický atlas zříceniny hradu Gutštejn. Prostorová 
identifikace výzkumů a terénních zásahů v areálu hradu v letech 1997 – 2001. Uloženo v OA 
NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
 10 
 
Široký, R. – Milsimerová, B. – Javorčíková, K. – Swatzina, M. 2015: Plasy. Areál bývalého 
cisterciáckého kláštera. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu při stavbě: 
Plasy – Cesty klášterem – stezky poznání. Díl 1 – 4. ZIP o.p.s Plzeň. 
 
Waldmannová, M. 2016: Plasy – areál kláštera. Záchranný archeologický výzkum – 
zjišťovací sondy v souvislosti se záměrem obnovy dvora prelatury (opatské zahrady). 
Předběžná zpráva – podklady pro zadání projektové dokumentace 6. 10. 2016. Uloženo 
v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Waldmannová, M. 2017: Plasy – areál kláštera. Archeologický výzkum při stavební obnově 
hospodářských objektů u někdejší západní ohradní zdi klášterního areálu 2015 (sondáž) – 
2016 (realizace). Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Waldmannová, M. – Sedláková, Ž. 2017: Archeologický atlas SH Velhartice. Prostorová 
identifikace archeologických výzkumů a dalších terénních zásahů v areálu hradu Velhartice 
v letech 1980 – 2016. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
 
4. Seznam příloh  
 
Katalog akcí (akce I – XXXII; m I – m V; z I – z V) 
 
Plány: 
Plán 1: zájmové území v rámci k.ú. Plasy 
Plán 2: hranice NKP klášter Plasy na podkladu katastrální mapy 
Plán 3: celková situace – přehled všech zásahů a nemovitých nálezů 
Klad mapových listů A1 – D3. Celková situace, přehled všech zásahů a nemovitých nálezů 
A1 – zásahy 
A1 – nemovité nálezy 
A2 – zásahy 
A2 – nemovité nálezy 
B1 – zásahy 
B1 – nemovité nálezy 
B2 – zásahy 
B2 – nemovité nálezy 
B3 – zásahy 
C1 – přízemí – zásahy 
C1 – 1. patro - zásahy 
C1 – přízemí - nemovité nálezy 
C2 – přízemí – zásahy 
C2 – 1. patro – zásahy 
C2 – přízemí – nemovité nálezy 
 11 
C3 – zásahy 
D1 – zásahy 
D1 – nemovité nálezy 
D2 – zásahy 
D3 - zásahy 
 
Příloha 1 – soupis zásahů 
Příloha 2 – soupis nemovitých nálezů 
 
 
 
 
 1
Číslo akce I 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 1-4/odkryv 
Číslo plánu B1, B2, C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1920 - 1921 
Vedoucí výzkumu Ant. Friedl 
Instituce Dr. Friedl působil t. č. jako asistent „uměl.-historického semináře č. 
university“ 
Bližší lokalizace Okolí klášterního kostela NPM, okolí královské kaple/sýpky 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
Dle dochovaných zpráv byly učiněny nálezy architektonických článků i 
zlomků keramických nádob (seznam). Jejich uložení dnes není známo. 
Anotace  Výzkum se zaměřil na ověření zpráv o existenci středověké 
zástavby před Z průčelím klášterní baziliky (kopáno v letech 1920 
a 1921), dále na ozřejmění založení zaniklé kaple sv. Bartoloměje 
(zbořené až roku 1837) a nakonec na ověření existence stavby 
královské rezidence u tzv. královské kaple. Metoda 
archeologického výzkumu odpovídala dobovým zvyklostem – 
zjišťován byl průběh zděných konstrukcí bez sledování 
stratigrafických vztahů. Výsledky byly pozitivní a stručně 
publikovány pouze jako slovní popis. Pro potřeby Atlasu bylo k 
půdorysnému vymezení odkryvů použito archivně dochovaných 
kótovaných terénních náčrtků. Přesnost lokalizace je opravdu 
pouze orientační. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
Není známo 
Datace 14. – 18. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Kótované terénní náčrty, korespondence, zápis z archeologické 
komise atd. / SOA Plzeň, pracoviště Klášter, fond Velkostatek (VS) 
Plasy, i. č. 641, sign. 17 dom, kart. 2321 a Archiv Masarykovy 
univerzity v Brně2 
 
Výstup Friedl, A. 1921: Archeologické bádání na Hůrce u Plzence a u 
klášterního dvora v Plasích. Památky archeologické, XXXII (1921), s. 
266 – 269. 
 
Číslo akce II 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 5/výkop 
Číslo plánu B2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1952 - 1952 
Vedoucí výzkumu  
Instituce  
Bližší lokalizace Prostranství mezi sýpkou a dvorem/ambitem prelatury 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo 
                                                          
1 Archivní materiály zprostředkoval Václav Chmelíř 
2 Laskavě poskytl Pavel Kodera 
 2
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
Nejsou známy 
Anotace  Ve vzdálenosti přibližně 13 m od stávajícího vstupu do královské 
kaple, v ose vítězného oblouku, byl v roce 1952 výkopem pro 
vozovou váhu hospodářského družstva objeven pozůstatek zdiva 
zaniklé stavby. O nálezu se dochoval zápis v místní kronice; zápis 
je doplněn kresbou zdiva s dochovanými částmi portálu, náčrtem 
situace a schématem řezu výkopu; dochovala se rovněž 
fotografie. 
Za účelem přesné lokalizace a pořízení geodetického zaměření 
byl v roce 2015 proveden revizní výzkum. Zjištěna byla odlišná 
orientace zdiva oproti zažité představě (viz dále akce XXXIII, 
zásah 86). 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
Ca 130 cm/ pravděpodobně ne 
Datace 13./14. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Náčrt, fotografie 
 
Výstup Kamenická, E. 1995: Stavební vývoj areálu plaského kláštera ve světle 
archeologických výzkumů. 850 let plaského kláštera (1145 – 1995). 
Sborník příspěvků semináře „Vývoj a význam plaského kláštera pro 
české dějiny“ pořádaného v Mariánské Týnici ve dnech 31. 5. – 2. 6. 
1995, s. 19 – 37. 
Kamenická, E. 1996: Stavební vývoj areálu cisterciáckého kláštera 
v Plasích ve světle archeologických výzkumů. Archaeologia historica 
21, s. 57 – 85. 
Číslo akce III 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 6/výkop 
Číslo plánu B1, B2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1963 - 1963 
Vedoucí výzkumu  
Instituce  
Bližší lokalizace Dvůr prelatury a sklepy pod tzv. novou prelaturou 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo – klenutá štola 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
- 
Anotace  Budování krytu civilní obrany pod tzv. novou prelaturou 
znamenalo nevratné destruktivní zásahy jak v případě stojících 
konstrukcí (kryt v podstatě plošně „nahradil“ barokní sklepy), tak 
archeologických terénů. Podél JV obvodové stěny nové prelatury 
byl mechanizací veden ca 3 m hluboký a ca 6 m široký výkop, bez 
přítomnosti archeologa. Výkop přetnul klenutou štolu, jež je 
považována za gotickou propojovací chodbu mezi někdejšími 
budovami středověkého kláštera. Zmiňují ji již barokní kronikáři, 
A. Podlaha i A. Friedl počátkem 20. století. Jedinou dokumentaci 
výkopu a nálezu štoly/chodby z roku 1963 představuje 8 fotografií 
Fr. Bureše (KSSPPOP Plzeň).  
 3
Hrana výkopu a štola byla předmětem zjišťovacího výzkumu v letech 
2015 – 2017 (viz akce XXXIII, zásah 89).  
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
Ca 3 m / pravděpodobně ano 
Datace Středověk, novověk 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Fotografie – č. neg.: 13189, 13124, 13117, 13127, 13123, 13122, 
13118, 13119 / fotoarchiv NPÚ ÚOP v Plzni 
 
Výstup Friedl, A. 1921: Archeologické bádání na Hůrce u Plzence a u 
klášterního dvora v Plasích. Památky archeologické, XXXII (1921), s. 
268. 
Podlaha, A. 1909: Popisy kláštera a kostelů v Plasech v rukopise z r. 
1744. PA XXIII, s. 225. 
Číslo akce IV 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 7/liniový výkop 
Číslo plánu B1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1984 
Vedoucí výzkumu F. Frýda 
Instituce ZČM Plzeň  
Bližší lokalizace Prelatura - před jihozápadním průčelím prelatury 
Nemovitý nález - 
druh 
destrukce, hrob 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
 
Anotace  Při výkopu vodovodu pro prelaturu narušeno zdivo v hl.160 cm – 
u něj cihelná podlaha s tenkou požárovou vrstvou. Stavební 
destrukce s kamennými stavebními články, vzorky cihel a dlaždic, 
v hloubce bez mála 3m dokumentován hrob. Stavební prvky byly 
vyzvednuty a uloženy v lapidáriu objektu Plasy. Nálezy 
nedohledány. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
2 - 3 m, ? 
Datace Středověk - novověk 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Terénní dokumentace, uloženo v archivu OSD ZČM v Plzni 
Výstup hlášení 
Číslo akce V 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 8/odkryv 
Číslo plánu C1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1992 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň 
Bližší lokalizace Konvent – 1. patro, kaple sv. Bernarda 
Nemovitý nález - 
druh 
 
Movité nálezy - 
 4
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
Anotace  Archeologický dohled při odstraňování recentních podlah na 
původní dlažbu z cihel a dlaždic – plošné začišťování. V místě 
lavic dlážděno cihlami, obvod a střed kaple pětibokými 
dlaždicemi. Tato úroveň prezentována dodnes. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
0,1 m, ne 
Datace 18. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
- 
Výstup - 
Číslo akce VI 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 9/odkryv 
10/sonda 
Číslo plánu B2, C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1993 - 1996 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň 
Bližší lokalizace Sýpky – vně V obvodového zdiva S křídla sýpky, vně presbytáře 
královské kaple 
Nemovitý nález - 
druh 
zdivo 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ/92/2011 a 93/2011 
Anotace  Násypy z 19. století (vložení silnice do areálu) i následné 
nevhodné využití mělo za následek devastaci královské kaple, 
gotické stavby z 2. pol. 13. stol. Zejména byla postižena spodní 
kaple sv. Václava, vlhkost stoupající v pískovcovém zdivu 
poničila původní omítky, výmalbu. 
V létě 1993 započalo odtěžení vrstev po obvodu kaple, severně od 
kaple bylo nalezeno zdivo středověkého charakteru (vstupní šíje 
do suterénu paláce). Dalším výzkumem bylo ověřeno, že ve zdivu 
severního křídla sýpky je dochováno v plném rozsahu obvodové 
zdivo „královské rezidence“, k němuž byla později připojena 
k V stěně přístavba. V ploše severně od kaple bylo nalezeno 
množství vrstev s nálezy 13. – 18. století. Naposled zástavba 
barokního domku lesní správy, zbouraného v 1. pol. 19. stol. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
2 m, ano 
Datace 13. – 18. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Terénní dokumentace/OA NPÚ ÚOP v Plzni, orig. t. č. osobní archiv E. 
Kamenické 
Fota/fotoarchiv NPÚ  
Výstup Kamenická, E. 2005: K poznání plaského kláštera na přelomu tisíciletí. 
Plaský klášter a jeho minulý i současný přínos pro kulturní dějiny. 
Sborník příspěvků ze semináře konaného 11. – 13. května 2005 
v Plasích a Mariánské Týnici, s. 25 - 38. 
 5
Číslo akce VII 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 11 - 12/sonda 
Číslo plánu C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1993 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Vně SV křídla konventu 
Nemovitý nález - 
druh 
- 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ/92/2011 
Anotace  V souvislosti s průzkumnými pracemi f. SPELEO (od roku 1993), 
které směřovaly v prvé fázi k zjištění a obnovení vodního režimu 
barokní budovy konventu, byly položeny 2 sondy 
v předpokládané linii vodovodu, ústící do Modré štoly. Ta 
zásobuje jako hlavní přívod vody podzemí konventu, včetně 
vodních zrcadel. Cca 1 km dlouhá trasa vodovodu přiváděla vodu 
z rezervoárů z údolí „Za cihelnou“, v novověku byla však 
přerušena. Také v sondě 1 u soklu konventu bylo zjištěno, že 
původní šachta byla zničena bagrováním a nahrazena betonovou 
jímkou. Přívod vodovodu nebyl v místech, které je označeno na 
soklu křížkem, nalezen. Proto byla o 5 m výše položena sonda 2, 
kde v hl. 110 cm byl zjištěn negativní otisk dřevěného vodovodu 
20-25 cm průměru. Jde o původní přívod vody z doby barokní 
stavby kolem r. 1711. Po koupi panství Metternichem byl později 
částečně nahrazen litinovým potrubím. V r. 1882 byl vyhotoven 
plán vodovodů a kanálů v areálu plaského kláštera, který je 
dodnes vodítkem.  
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1 – 2 m, ano 
Datace 18. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Terénní dokumentace /OA NPÚ ÚOP v Plzni, orig. t. č. osobní archiv 
E. Kamenické 
 
Výstup Kamenická, E. 1994: Zpráva o archeologickém vyhodnocení sondy 
SPELEO – klášter Plasy. NZ, uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Číslo akce VIII 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 13/liniový výkop 
Číslo plánu C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1995 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Konvent – zimní refektář 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo – základy otopných těles – kachlových kamen 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ/93/2011 
 6
Anotace  Zimní refektář byl devastován přestavbami a nevhodným využitím 
zejména ve 20. století. V 90. letech dochází k rehabilitaci prostoru, 
jsou vybourány příčky, odstraňovány betonové podlahy a 
kontaminovaná zemina, jsou zprovozněny původní průduchy. 
K odstranění vlhkosti byly navrženy podpodlažní větrací kanály 
podél obvodových stěn - výkopy o šíři 1 m a hl. 80 cm jsou 
vedeny i napříč refektářem a po obvodu středových sloupů. Na 
stěnách výkopů byla místy neporušena původní stratigrafie 
středověkých vrstev (např. objekt 14. stol.) s poměrně bohatým 
nálezovým materiálem. Dále se v prostoru refektáře vyskytovaly 
vrstvy destrukcí středověké i raně barokní klauzury – v prostoru 
refektáře se dostáváme do úrovně původního jižního svahu. 
Popisované místo je v blízkosti jižního křídla původní středověké 
stavby, která musela současně nové barokní stavbě ustoupit. Sutí 
z předchozí stavby byl tedy vyrovnáván terén nejen v prostoru 
refektáře (zl. středověké krytiny, dlažby…). 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1 m, ano 
Datace 13. - 18. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Terénní dokumentace /OA NPÚ ÚOP v Plzni, orig. t. č. osobní archiv 
E. Kamenické 
 
Výstup Kamenická, E. 2006: Areál bývalého kláštera Plasy, NKP, o. PS. ZAV 
zimní refektář – č. výzkumu 1/95. NZ, uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Číslo akce IX 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 14-20/plošný odkryv 
Číslo plánu C1, C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1995 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Konvent – okolí S rondelu, J rondel, JZ křídlo 
Nemovitý nález - 
druh 
 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
- 
Anotace  Archeologický dohled doprovázející průzkumné práce f. Speleo. 
Objev místnosti s oblázkovým filtrem v S nároží konventní 
budovy a její vyčištění (zásah 14). Výklizy místností v JZ křídle a J 
rondelu na úroveň původní cihelné podlahy (zásahy 15 – 20). 
Zkoumány a dokumentovány průběhy stok – f. Speleo.  
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1 m 
Datace 18. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
f. Speleo 
Výstup Kamenická, E. 2006: Plasy, okr. Plzeň-sever, klášterní areál, NKP, r.č. 
1507. Inženýrské sítě před jihozápadním průčelím konventu, ČOV a 
kanalizace, NZ ze ZAV 1996. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 7
Řehák, J. 2005: Nové poznatky o vodním systému kláštera v Plasích, 
Sborník „Plaský klášter a jeho minulý a současný přínos pro kulturní 
dějiny“, seminář 5/2005. M. Týnice, s. 39-48. 
Číslo akce X 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 21-23/odkryv 
24-26/sonda 
Číslo plánu C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1996 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Konvent - separace 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo – šachty v separaci 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ ÚOP v Plzni/94/2011 
Anotace  Výklizy devastovaných místností jihovýchodního křídla firmou 
Speleo, nález klášterní separace, pískovcových jímek, vytěžení 
zásypů - místnosti přízemí, včetně jižního rondelu, byly 
vestavbami přepříčkovány, podlahy zabetonovány, původní 
otvory zazděny, stropy sníženy, vloženými WC a kanalizací 
poničeny původní konstrukce. Vlhkost stoupala až do kleneb. Při 
odstranění těchto závad, včetně asfaltových nátěrů na stěnách, 
byly obnoveny původní vstupy, okénka a otvory separace, 
nalezeny pískovcové jímky v obou místnostech separace, apod. 
Původní funkce místností byla již zapomenuta. V jižním rondelu 
byla od počátku klášterní škola pro novice. 
Výplň jímek v místnostech separace byla plavena přes síta 
(zv.kosti, džbány, lékárenské sklo, mince, aj., na dně miniatura 
krucifixu). Nálezy původních dlažeb, mříží, soklu kamen, kovové 
úchyty ve stěnách a podlaze. Odpadní stoka z nádvoří, průběh, 
vyústění. 
Na závěr bylo v předsíni separace zvoleno místo sondy na 
základový rošt konventu (zásah 24). 
Zdiva jednotlivých místností jsou vynesena na oblouku zděném 
z velkých, atypických cihel. V hl. 280 cm jílování a obložení 
plochými kameny (ochrana dřevěného roštu) – základový rám 
z mohutných trámů, pod jejich křížením zaražena do podložních 
štěrků vždy dubová pilota, vše pečlivě ojílováno. Dřevěný rošt je 
založen pouze pod hlavními nosnými zdmi. 
Základový rošt sestává z 40 cm silných trámů, navzájem se 
křížících, pod jejich spojením je zaražena silná dubová pilota 
neznámé délky. Do prostoru mezi trámy je zaraženo mnoho 
drobných pilot, vše je pečlivě ojílováno. Na tomto roštu je 
založeno zdivo z lomového kamene, základ nosných zdí 
konventu. Prostor pod cihelnými oblouky a v místnostech byl 
nedotčen, je tu původní terén se středověkými situacemi. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
3,7 m, ano 
Datace Středověk, 18. – 19. stol. 
Druh f. Speleo 
 8
dokumentace/místo 
uložení 
Výstup Kamenická, E. 2006: Plasy, okr. Plzeň-sever, klášterní areál, NKP, r.č. 
1507. Konvent – rehabilitace JV křídla, NZ ze ZAV 1996. Uloženo 
v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Kamenická, E. 2000: Nové nálezy v areálu cisterciáckého kláštera 
v Plasích,  Sborník z konference „900 let cisterciáckého řádu“, konané 
28.-29.9.1998 v Břevnovském klášteře v Praze, s.35-45.  
Kamenická, E., 2005: „K poznání plaského kláštera na přelomu 
tisíciletí“ Sborník „Plaský klášter a jeho minulý a současný přínos pro 
kulturní dějiny“, M. Týnice , s. 25 – 38. 
Řehák, J. 2005: Nové poznatky o vodním systému kláštera v Plasích, 
Sborník „Plaský klášter a jeho minulý a současný přínos pro kulturní 
dějiny“, seminář 5/2005. M. Týnice, s. 39-48. 
Číslo akce XI 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 27 - 28/liniový výkop 
29 - 30/sonda 
Číslo plánu C1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1996 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Prostor před JZ průčelím konventu 
 
Nemovitý nález - 
druh 
zdiva, jílový val, dřev. základy objektu, pilotáž 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ ÚOP v Plzni/94/2011 
Anotace  Z konventu byla vedena nová kanalizace, přitom respektovány 
barokní odpadové stoky A, B včetně jílového valu, který udržuje 
stálou hladinu vody v základovém roštu konventu. Val probíhá 
před JZ průčelím ve směru S-J. ČOV musela být umístěna mimo 
tento jílový val (nález borového kmene). Od ČOV odchází také 
další větev kanalizace k nemocničnímu křídlu, v hl. cca 180 cm 
destrukce středověkých staveb, zlomky pískovců, prejzů, cihel a 
malty, suť stoupá v mocné vrstvě směrem k nem. křídlu. Nález 
základu hradby středověkého areálu: východně od ČOV nález 150 
cm širokého kamenného zdiva hradby, základ v hl. cca 3m, 
známou z barokních vedut. Pod západní stěnou základu 
vystupuje starší středověký základ, patrně původní jižní hradby 
klášterního areálu.  
Při hloubení jámy pro ČOV v hl. 250-320 cm torzo zdiva 
středověkého objektu, s podlahou z fošen. Hlouběji zjištěno 
haťování, až v hl. 450 cm – 550 cm říční terasa s písky a štěrky, 
do které byly zapuštěny dubové piloty o délce 150 cm, rozmístěny 
cca 1 m od sebe a jílovány. Pilota byla datována do r. 1194, 
zpevňování terénu z počátků kláštera. 
Trasa plynovodu situována jižněji a dále souběžně se stěnou 
konventu ve vzdálenosti 4 m, hl. 1 m k Z nároží – pouze novodobé 
zásypy, překlenuta stoka A v ose hlavního vchodu. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
5,5 m, ano 
 9
podloží 
Datace Dendrochronologická datace piloty - r. 1194, středověk, barokní 
situace 17.- 18.st. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Terénní dokumentace /OA NPÚ ÚOP v Plzni, orig. t. č. osobní archiv 
E. Kamenické 
 
Výstup Kamenická, E. 2006:  Plasy, okr. Plzeň-sever, klášterní areál, NKP, 
r.č. 1507. Inženýrské sítě před jihozápadním průčelím konventu, ČOV 
a kanalizace. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém 
výzkumu z roku 1996. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni.  
Kamenická, E. 2000: Nové nálezy v areálu cisterciáckého kláštera 
v Plasích,  Sborník z konference „900 let cisterciáckého řádu“, konané 
28.-29.9. 1998 v Břevnovském klášteře v Praze, s. 35-45. 
Kamenická, E., 2005: „K poznání plaského kláštera na přelomu 
tisíciletí“ Sborník „Plaský klášter a jeho minulý a současný přínos pro 
kulturní dějiny“, M. Týnice , s. 25 – 38. 
Číslo akce XII 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 31/liniový výkop 
Číslo plánu B1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1997 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Od Z průčelí kostela NPM do severně položeného transformátoru 
Nemovitý nález - 
druh 
 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
- 
Anotace  Výkop pro elektropřípojku od transformátoru k zadnímu vstupu 
(vstup u Z průčelí kostela) do konventa byl veden okrajem 
parčíku v délce cca 100 m. Nová elektroskříň umístěna ca 7 m od 
západního průčelí kostela NPM. Pod drnem oblázková dlažba, 
v hl. 70 cm vrstva destrukcí z opracovaných pískovcových bloků 
při stavbě (obnově) kostela. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
0,9 m, ne 
Datace 1660 - 1670 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Fotodokumentace/ OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Kamenická, E. 2006:  Plasy, okr. Plzeň-sever, klášterní areál, NKP, 
r.č. 1507. Inženýrské sítě před jihozápadním průčelím konventu, ČOV 
a kanalizace. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém 
výzkumu z roku 1996. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni.  
Číslo akce XIII 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 32 – 33/odkryv 
Číslo plánu B2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1997 a 1999 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
 10
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Kostel NPM – u severní stěny, místo kaple sv. Bartoloměje, plocha 
bývalé S sakristie  
Nemovitý nález - 
druh 
 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ ÚOP v Plzni/95/2011 a 97/2011 
Anotace  V souvislosti s řešením odvodnění kostela NPM byla skryta 
plocha bývalé S sakristie ve spojení s kaplí sv. Bartoloměje 
(revize výzkumu vedeného A. Friedlem v roce 1920). Zjištěny 
žlaby oblázkové dlažby po obvodu kostela z úprav 19. století. 
V celé ploše severní sakristie bylo začištěno kvalitní lité zdivo 
(velké lomové kameny do bílé vápenné malty) o značné mocnosti. 
Jeho plocha je dokonale vyhlazena. V několika místech bylo 
narušeno vkopy jamek pro stromy (hl. 70 cm). Později bylo 
ověřeno, že jde o zpevněný vyrovnaný podklad pro založení 
románské baziliky. Na povrchu této maltové vrstvy je znatelný 
otisk základu – odlišné malty raně barokní severní sakristie. 
Východní stěna transeptu je vyzdívána z lomového kamene a 
cihel – při přestavbě kol r. 1660 tu byly odstraněny apsidy, které 
původně kostel uzavíraly.  
V r. 1999 odkryt zbytek prostoru mezi opěrákem transeptu (jediný 
zbytek kaple sv. Bartoloměje) a dlážděnou terasou, která na SV 
přiléhá. Torzo základu kaple je z lomového kamene, probíhá dále 
k východu pouze v délce 2 m, zcela rozvolněno kořeny stromů, 
zničeno odvodňovacími kanály. Přilehlá část interiéru byla zřejmě 
prokopána r. 1920, nejsou zde starší vrstvy, stejnorodá výplň, 
ojediněle zl. barokní keramiky. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1,2 m, ne 
Datace stavebně 12., 17. a  19. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Půdorysy, fotodokumentace/OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Kamenická, E. 1999: Plasy – klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie. 
NZ ze ZAV 1998/1999. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Kamenická, E. 2000: Nové nálezy v areálu cisterciáckého kláštera 
v Plasích,  Sborník z konference „900 let cisterciáckého řádu“, konané 
28.-29.9. 1998 v Břevnovském klášteře v Praze, s. 35-45. 
Kamenická, E. 2005: K poznání plaského kláštera na přelomu tisíciletí, 
Sborník „Plaský klášter a jeho minulý a současný přínos pro kulturní 
dějiny“, M. Týnice , s. 25 – 38. 
Číslo akce XIV 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 34 - 36/odkryv 
Číslo plánu C1, C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1998 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Kostel NPM - terasa při jižní stěně, S roh konventní budovy (přízemí)  
Nemovitý nález -  
 11
druh 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ ÚOP v Plzni/96/2011 
Anotace  Havarijní stav terasy a opěrného zdiva mezi kostelem a 
konventem, od r. 1740 neopravováno. Dlouhodobé zatékání ze 
střechy kostela. ZAV v souběhu s provádějící firmou. 
V obvodovém zdivu dochovaná románská bazilika plaského 
kláštera (1170 - 1204), jižní stěna z pískovcových kvádrů se 
stopami gotických úprav. Při výstavbě nové barokní budovy byly 
destruovány stavby raně barokního konventu ještě se zbytky 
středověké zástavby, které k J stěně kostela přiléhaly. Byl 
odkopán svah a severní rondel konventu vestavěn v nižší úrovni. 
Původní základ kostela byl tehdy v tomto prostoru odkryt a 
zpevněn provizorně další kamennou zídkou, která mezi 
konventem a kostelem plnila opěrnou funkci. Ta byla po více než 
250 letech neúdržby téměř rozpadlá. Stopy jednotlivých pohřbů 
v ambitech poblíž procesního portálu. Po odstranění suti 
nalezena čtvrtá kontrolní jímka při S nároží konventu, vyčistění na 
dno (Speleo, 1997). 
Výklizy pod schodištěm krčku mezi kostelem a konventem – 
patrně torzo starších konstrukcí raně barokního konventu – 
zasypané kvádry.  
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1 m, ne 
Datace stavebně 12. - 18. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Půdorys, fotodokumentace/ OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Kamenická, E. 1999: Plasy – klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie. 
NZ za ZAV 1998/1999. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
 
Číslo akce XV 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 37 - 41/sonda 
Číslo plánu B2, C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
1999 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Prostranství mezi sýpkou a dvorem/ambitem prelatury 
Nemovitý nález - 
druh 
- 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ ÚOP v Plzni/97/2011 
Anotace  Vzhledem k záměru snižování terénu v prostoru mezi královskou 
kaplí a sallou ter. bylo podle určení ředitele vykopáno při zdivu 
s.t. i schodiště u kaple 5 sond malých rozměrů. Skutečně zde od 
baroka došlo k navýšení terénu cca o 40 cm, hluboce je ponořen 
sokl s.t. a také schodiště má zasypány prvé dva schody. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
0,7 m, ne 
 12
podloží 
Datace 18. - 19. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Fotodokumentace/ OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Výstup - 
Číslo akce XVI 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 42 - 44/sonda 
Číslo plánu B1, B2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2000 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Kostel NPM – podél severní stěny  
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo, hroby 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ ÚOP v Plzni/98/2011 
Anotace  Před projektem odvodnění kostela bylo nutné zjistit situace 
severně od zdiva lodi, kde se nejvíce projevovala vzlínající 
vlhkost. V létě 2000 byly odkryty 3 sondy o š.3m  mezi severní 
stěnou kostela a cestou. Ve všech bylo zachyceno základové 
zdivo další severní lodi kostela, která byla přistavěna patrně ještě 
ve 13. století – šlo o v literatuře zmiňované boční kaple, které byly 
otevřeny do severního zdiva baziliky širokými nikami, které se 
v zdevastovaném zdivu a omítce severní stěny dodnes výrazně 
projevují. V jejich interiéru již nebyly zachyceny úrovně dlažby, 
pouze ústupek zdiva. Pod touto úrovní byly zachyceny hroby 
řadového pohřebiště, bylo tu pohřbíváno od počátků kostela do 
doby přístavby této pozdější lodi/kaplí. Pohřebiště severně od 
kostela bylo funkční patrně do r. 1421, do vypálení kláštera. 
V sondě III byl odkryt pískovcový základ gotického opěráku, který 
byl v těsné blízkosti Brány mrtvých a naproti průčelí kaple sv. 
Bartoloměje. V tomto prostoru bylo největší množství nálezů, již 
v druhotné poloze – velké záušnice, zlomky raně gotické dlažby, 
zlomky lidských kostí. Také požárové vrstvy (1421?) a ve vyšší 
vrstvě pak destrukce stavby, snad sv. Bartoloměje po r. 1827 
s řadou opracovaných pískovcových prvků. Pro značné množství 
nálezů  byla r. 2001 tato sonda rozšířena dále k severu a 
k východu – pod stupně schodiště. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
2 m, ano 
Datace Pozdní doba bronzová (nynická skupina), 12. - 19. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Půdorysy, profily, fotografie/orig. t.č. archiv E. Kamenické 
Výstup Kamenická, E., 2008: Plasy – klášter, kostel Nanebevzetí Panny 
Marie. ZAV červenec – září 2000, pro projekt odvodnění. NZ. Uloženo 
v OA NPÚ ÚOP v Plzni.  
Kamenická, E., 2005: „K poznání plaského kláštera na přelomu 
tisíciletí“ Sborník „Plaský klášter a jeho minulý a současný přínos pro 
 13
kulturní dějiny“, M. Týnice , s. 25 – 38. 
Číslo akce XVII 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 45/sonda 
Číslo plánu B2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2000 
Vedoucí výzkumu K. Nováček 
Instituce ZČM 
Bližší lokalizace Před SZ průčelím prelatury 
Nemovitý nález - 
druh 
 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
ZČM 
Anotace  Dokumentována jáma o rozměrech 230x360x400 cm v souvislosti 
s opravou vzduchotechniky krytu CO. Odhalen byl rozšířený základ 
barokní prelatury, jehož návaznost na stratigrafii plně zlikvidovaly 
starší inženýrské sítě. Na řezech zachycen torzovitý horizont 
středověkého terénu překrytý stejnoměrně uloženými jílovitými 
navážkami bez artefaktů.  
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1,8 m, ne 
Datace 12. – 17./18. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Originály dokumentace ZČM Plzeň/OZAV 
(půdorys, profil) 
Výstup Nováček, K. 2003: Plasy. Výzkumy v Čechách 2000. Praha, 159. 
Nováček, K. 2000: Plasy, bývalý cisterciácký klášter, objekt prelatury, 
oprava potrubí vzduchotechniky před západním průčelím. Zpráva o 
záchranném archeologickém výzkumu v roce 2000. Uloženo v OA 
NPÚ ÚOP v Plzni. 
Číslo akce XVIII 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 46/sonda 
47/liniový výkop 
Číslo plánu C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2001 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace prostranství mezi sýpkou a dvorem/ambitem prelatury 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ ÚOP v Plzni/99/2011 
Anotace  V souvislosti s průzkumem tzv. stoky E, vedoucí od S sklepů 
podél průčelí sýpky ve vzdálenosti cca 6 m (průzkum prováděla 
firma Speleo), byl před jižním křídlem sýpky archeologicky 
dokumentován výkop pro osazení revizní šachty stoky E, jejíž 
vrchol je v hloubce ca 2,9 m od stávajícího terénu. Tam byl 
 14
zaústěn i přívod vody od okapu sýpky – výkop byl dokumentován 
v S řezu v délce 4 m k betonové jímce u sýpky (nález malého 
torza zdiva o síle 35 cm, průběh S-J, břidlice na hlínu - kanálek?). 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
3,3 m, ano 
Datace 1680 - 1700 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Profily/OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Půdorys a fotografie f. Speleo 
Výstup ? 
Číslo akce XIX 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 48 - 49/sonda 
Číslo plánu B1, B2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2001 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Kostel NPM – vně S stěny 
Nemovitý nález - 
druh 
 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ ÚOP v Plzni/99/2011 
Anotace  Podle projektu odvodnění bude realizován opět žlab a beton 
odstraněn. V r. 2001 bylo rozebráno obložení terasy pod cestou, 
prorůstající zelení, vše odstraněno a znovu upevněno kamenným 
obložením. Z terasy byla vyjmuta malá románská hlavice, pod 
schodištěm objeveny další gotické archit. prvky, patrně 
z demolice kaple sv. Bartoloměje. Nálezy navazují na výzkum 
severně od kostela – rozšíření sondy IIIa/2001 (zásah 48), 
položení sondy IV (zásah 49). Rozměrné archit. prvky byly 
deponovány v kostele NPM u vstupu. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1,5 m, ano 
Datace 12. – 14. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Originály dokumentace (profily) - t.č. archiv E. Kamenické 
Půdorys, fotografie/OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Kamenická, E., 2008: Plasy – klášter, kostel Nanebevzetí Panny 
Marie. ZAV červenec – září 2000, pro projekt odvodnění. NZ. Uloženo 
v OA NPÚ ÚOP v Plzni.  
Kamenická, E., 2005: K poznání plaského kláštera na přelomu 
tisíciletí,  Sborník „Plaský klášter a jeho minulý a současný přínos pro 
kulturní dějiny“, M. Týnice , s. 25 – 38. 
Číslo akce XX 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 50/sonda 
Číslo plánu B1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2003 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
 15
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Kostel NPM – vlevo od SZ nároží kostela NPM  
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
- 
Anotace  Při závěrečném odvodnění kostela řešena plocha před 
Z průčelím. Problém svodu vody od kostela v SZ nároží. Odkryto 
zdivo Z základu gotické severní lodi s kaplemi, přistavěné 
k bazilice. Poškozena při vypálení kláštera husity, definitivně 
zaniká při přestavbě kostela kolem r. 1660. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
0,6 m, ne 
Datace Středověk (14. stol.) 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Půdorys/OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Kamenická, E., 2008: Plasy – klášter, kostel Nanebevzetí Panny 
Marie. ZAV červenec – září 2000, pro projekt odvodnění. NZ. Uloženo 
v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Číslo akce XXI 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 51/liniový výkop 
Číslo plánu C1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2003 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce PÚ Plzeň  
Bližší lokalizace Konvent – před zadním vstupem, vedle vstupu do kostela NPM 
Nemovitý nález - 
druh 
- 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ ÚOP v Plzni/100/2011 
Anotace  Vzhledem k pokračující obnově kostela byla do interiéru 
přivedena nová elektropřípojka z rozvodné skříně vpravo od 
zadního vstupu do konventu. Délka přípojky byla pouze ca 7 m, 
vedena v hl. cca 60 cm vně podél zdiva. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
0,6 m, ne 
Datace 18. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
- 
Výstup - 
Číslo akce XXII 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 52 - 54/sonda 
55/liniový výkop 
Číslo plánu B2, C2 
Rok zahájení a rok 2003 
 16
ukončení 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce NPÚ ÚOP v Plzni 
Bližší lokalizace Kostel NPM – východní strana (u závěru) 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo - apsidy 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ ÚOP v Plzni/101/2011 
Anotace  Havárie zdiva jižní sakristie a odvodnění závěru kostela bylo 
důvodem k začistění zdiva a základu východní stěny jižní 
sakristie. Po odstranění rozvolněného barokního zdiva se objevil 
v líci základ boční apsidy, přiléhající k hlavní apsidě závěru. Torzo 
apsidy z pískovcových bloků a základ byl v interiéru vydlážděn 
cihelnou dlažbou. Sokl měl stejnou profilaci jako hlavní závěr 
(souběh ve zdivu). Jižnější apsida se zachovala pouze v náznaku, 
závěr obou apsid mírně předstupuje před dnešní líc jižní sakristie. 
Apsidy byly odstraněny při přestavbě kostela kolem r. 1660. Pro 
doplnění poznatků byla ještě položena sonda III (zásah 54 v ose 
hlavního závěru.  
Ve všech sondách se potvrdil poznatek z r. 1997 - pro založení 
baziliky byl vyrovnán terén, vytvořena „základová deska“ 
z lomového kamene, prolitá pevnou vápennou maltou (min. 
ověřená mocnost 70 cm) a na ní byly po vynesení půdorysu 
zakládány perfektně opracované pískovcové kvádry soklu apsid i 
závěru. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
0,5 m, ne 
Datace 12. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Originály dokumentace (profily) - t.č. archiv E. Kamenické 
Půdorys, fotografie/OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Kamenická, E. 2008: Plasy, okr. PS, bývalý cisterciácký klášter, NKP 
klášterní kostel NPM, sondáž podél východní a jižní stěny jižní 
sakristie kostela – příprava pro odvodnění a podklady k projektu 
statického zabezpečení objektu jižní sakristie kostela (nález apsid) r. 
2003/2004. NZ. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni.  
Kamenická, E. 2005: K poznání plaského kláštera na přelomu tisíciletí, 
Sborník „Plaský klášter a jeho minulý a současný přínos pro kulturní 
dějiny“, M. Týnice, s. 33, obr. 7,8,19. 
Číslo akce XXIII 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 56 – 60/sonda 
Číslo plánu C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2004 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce NPÚ ÚOP v Plzni  
Bližší lokalizace Kostel NPM – plocha jižně od závěru kostela 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo, hroby 
Movité nálezy 
(instituce/ 
NPÚ ÚOP v Plzni/101/2011 
 17
přírůstkové číslo, 
inventární čísla) 
Anotace  Havarijní stav zdiva jižní sakristie vedl k začistění zdiva základu její 
J stěny a záměr projektu odvodnění k průzkumu malého zbytku 
plochy, kde stávalo po boku kostela východní křídlo středověké 
klauzury s kapitulní síní. Byly tu položeny tři sondy 2m široké 
v celé šíři terasy. Na středu sond torzo základu východního křídla, 
patrně středověkého původu. V sondě I (zásah 56) při jižní stěně 
byl odkryt a do hl. 2 m vytěžen základ oltáře v SV koutu kapitulní 
síně (suť, profilovaná žebra gotických kleneb). V sondě I a II 
(zásahy 56 a 57) jsou torza dvou hrobů v kapitulní síni, v zásypu 
množství drobných prvků pálené dlažby z počátků kláštera, 
zlomek knižního kování, aj.) Západní část kapitulní síně byla zcela 
odtěžena zářezem do terasy při stavbě SV křídla barokního 
konventu, celá východní část raně barokního konventu 
demolována před r. 1730.  
Ve východní části sond se objevuje neporušená slabá vrstva 
s keramikou 12. a 13. století, spočívající na jílovitém podloží, 
mírně se svažujícím. Bez zásahů do podloží. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
2 m, ano 
Datace 12. – 19. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Originály dokumentace (profily) - t.č. archiv E. Kamenické 
Půdorys, fotografie/OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Kamenická, E. 2008: Plasy, okr. PS, bývalý cisterciácký klášter, NKP 
klášterní kostel NPM, sondáž podél východní a jižní stěny jižní 
sakristie kostela – příprava pro odvodnění a podklady k projektu 
statického zabezpečení objektu jižní sakristie kostela (nález apsid) r. 
2003/2004. NZ. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni.  
Kamenická, E. 2005: K poznání plaského kláštera na přelomu tisíciletí, 
Sborník „Plaský klášter a jeho minulý a současný přínos pro kulturní 
dějiny“, M. Týnice 2005, s. 33-34, obr.1-4, 9. 
Kamenická, E. 2015: Nové nálezy raně gotické mozaikové dlažby 
v areálu kláštera v Plasích, in Sborník příspěvků z konference 
Proměny plaského kláštera (1145-2015) konané v Plasích  
v říjnu 2015, s. 51-60. 
Číslo akce XXIV 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 61/sonda 
Číslo plánu C1 - přízemí 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2005 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce NPÚ ÚOP v Plzni  
Bližší lokalizace Konvent – Z rondel 
Nemovitý nález - 
druh 
 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo, 
inventární čísla) 
 
Anotace  Zkoumána příčina propadu v hliněné podlaze rondelu, současně 
 18
ověření základového zdiva konventu v Z nároží f. Speleo. Vně 
v těchto místech barokní kontrolní šachta. Souběžně provedena 
archeologická dokumentace, vrstvy vzorkovány.  
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
2,2 m – hladina vody, ne 
Datace novověk 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Půdorys, profil, fotografie/ OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup - 
Číslo akce XXV 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 62/liniový výkop 
Číslo plánu C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2005 - 2006 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce NPÚ ÚOP v Plzni 
Bližší lokalizace Konvent – vně východního rondelu 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo - torzo studny 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo, 
inventární čísla) 
NPÚ ÚOP v Plzni/102/2011 
Anotace  Na podzim 2005 byl odkryt, vyčištěn a doplněn firmou Speleo 
průběh poničeného barokního kanálku B pro odvod povrchových 
vod podél JV průčelí konventu. Zjištěno zaústění neporušeného 
pískovcového kanálku z klášterní kuchyně (V rondel) do kanálu B. 
Pro odvod vody z pískovcové stoky E podél sýpek rozhodnuto 
propojit trasu E s kanálkem B. Při těžení trasy narušeno 4 m od 
východního nároží konventu torzo středověké studny. Ta byla 
archeologicky prozkoumána v květnu 2006, datována ker. 
v spodních vrstvách do 14. století. 
Propojení kanálku E a B prochází napříč studnou. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
2,2 m, ano 
Datace 14. – 18. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Profily, půdorys, fotografie/OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Kamenická, E. 2014: Plasy – klášter, napojení k baroknímu kanálku B, 
torzo středověké studny mezi sýpkou a V rondelem konventu. Nález 
v říjnu 2005, arch. výzkum 5/2006. NZ. Uloženo v OA NPÚ ÚOP 
v Plzni. 
Číslo akce XXVI 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 63/liniový výkop 
Číslo plánu C1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2007 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
 19
Instituce NPÚ ÚOP v Plzni 
Bližší lokalizace Prostor mezi kostelem a konventem, dvůr sodovkárny 
Nemovitý nález - 
druh 
zdivo 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo, 
inventární čísla) 
 
Anotace  Středem dvora bývalého pivovaru prochází páteřní kanál D. Do 
něj bylo třeba napojit další, nový kanálek, který by odváděl vodu 
z vlhkého trojúhelného prostoru mezi kostelem a konventem, 
zcela uzavřeného. Tam měl být osazen výtah pro potřeby 
depozitáře v konventu a prostor kultivován. Výkop procházel pod 
„krčkem“ a po několika metrech v blízkosti šachty bylo nalezeno 
pevné zdivo základu z lomového kamene. Jde o západní základ 
středověkého konventu, event. jeho předsíně. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
2 m, ne 
Datace ? 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Půdorys, profil, fotografie/OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Kamenická, E. – Waldmannová, M. 2016: Plasy – klášter, okr. P-S, 
Plzeňský kraj, NKP. ZAV při odvodnění prostoru mezi klášterním 
kostelem a konventem v listopadu 2007. Dvůr sodovkárny, páteřní 
kanál „D“. NZ. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Číslo akce XXVII 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 64/plošný odkryv 
Číslo plánu A2, B2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2008 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce NPÚ ÚOP v Plzni  
Bližší lokalizace plocha mezi prelaturou a horním dvorem, místo zaniklého kostela 
PMR 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo, 
inventární čísla) 
NPÚ ÚOP v Plzni/103/2011 
Anotace  Výzkum byl vyvolán záměrem přeložení křižovatky ul. Pivovarská 
– Lipová, v místě bývalého vstupu do kláštera a přilehlého 
kostelíka Panny Marie Růžencové u brány. Tyto stavby byly 
demolovány za metternichovských úprav po r. 1828. Výzkumem 
zjištěno, že z kostela zbylo pouze torzo východního závěru, 
vnitřní líc zdiva kostela š. 120 cm, o délce cca 4 m s přiléhajícími 
vrstvami s nálezy, datující vznik tohoto úseku snad do konce 14. 
či počátku15. stol. Vnější strana s opěráky byla narušena 
pokládáním kabelu ke krytu CO, nález parapetu střílnového 
okénka. Ostatní zdivo kostela bylo beze zbytku rozebráno, jen 
místy se projevil negativ základu – odtěženo bylo i 
 20
štěrkovojílovité podloží. Při východním torzu závěru byl zjištěn 
také negativ do hl. 30 cm do podloží, probíhající ve směru S-J, 
vyplněn pak mladšími vrstvami s keramikou 14./15. stol. 
Zachycen zbytek západního základu vozoven, přetrvávajících tu 
do poloviny 19. století, zachyceno dláždění drobnými valounky, 
negativ průběhu středověké hradby, uzavírající areál před 
vybudováním koníren s otevřenými arkádami za opata Celestýna 
Stoye před pol. 18. století.  
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1,2 m, ano 
Datace 14. – 19. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Originály dokumentace (profily) - t.č. archiv E. Kamenické 
Půdorys, fotografie/OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Kamenická, E. 2009: Plasy – areál kláštera, NKP. Předstihový 
archeologický výzkum na místě kostela Panny Marie Růžencové u 
horní brány kláštera. ZAV k akci křižovatka „Lipová – Pivovarská“. NZ. 
Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Kamenická, E. 2015: Výzkum torza kostela Panny Marie Růžencové u 
brány a opatské stáje - konfrontace s ikonografií a s popisem 
barokních kronik plaského kláštera, in Sborník příspěvků z konference 
Proměny plaského kláštera (1145-2015) konané v Plasích v říjnu 
2015, s. 21-37.  
Číslo akce XXVIII 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ 65/plošný odkryv 
Číslo plánu C1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2009 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce NPÚ ÚOP Plzeň 
Bližší lokalizace Prostor mezi kostelem a konventem - výtah 
Nemovitý nález - 
druh 
 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo, 
inventární čísla) 
 
Anotace  Před umístěním výtahu pro centrální depozitář byly odtěženy recentní 
navážky. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
2m/ne 
Datace 18. – 20. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Fotodokumentace/ OA NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Kamenická, E. – Waldmannová, M. 2016: Plasy – klášter, okr. P-S, 
Plzeňský kraj, NKP. ZAV při odvodnění prostoru mezi klášterním 
kostelem a konventem v listopadu 2007. Dvůr sodovkárny, páteřní 
kanál „D“. NZ. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Číslo akce XXIX 
Číslo akce v IDAV - 
 21
Číslo zásahu/typ 66 - 68/sonda 
Číslo plánu B1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2010 
Vedoucí výzkumu E. Kamenická 
Instituce NPU ÚOP v Plzni 
Bližší lokalizace Hospodářský dvůr - opatská stáj, sádky (u kašny se sv. Janem 
Nepomuckým) 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo, 
inventární čísla) 
 
Anotace  V r. 2008 převzalo hospodářskou část klášterního areálu do 
správy Nár. technické muzeum (NTM Praha). Základním úkolem 
byla příprava projektů a s tím spojený průzkum starých funkčních 
sítí, vodovodů a stok v komunikacích i hospodářském dvoru, 
pivovaru, mlýnu s vyústěním do Královské stoky. Základním 
pramenem je mapa stok a vodovodů z r. 1884. F. Speleo 
pokračovala v průzkumu stok, od jejich vyústění do řeky 
vyhledáváním jejich průběhu podle zmíněné mapy a ověřováním 
stavu a míry jejich zanesení. Při této příležitosti byly položeny tři 
sondy při západním základu opatské stáje (ve 20. stol. stodola a 
kovárna). Dříve stávala v tomto prostoru, při opatské stáji, 
klášterní pekárna, která opět padla za oběť výhledu z prelatury 
(zámku) na Velkou louku při demolicích před polovinou 19. stol. 
V sondě I na J nároží byly odkryty základy pekárny (2. pol. 17. 
stol.?), pod nimi ještě další základ směřuje k JV. 
V sondě I (zásah 66) byly také odkryty pečlivě opracované 
pískovcové kvádry nároží a od nich je základ stavby vyzděný 
z menšího lomového kamene, pečlivě do řádků, s bělavou 
vápennou maltou. Toto zdivo pokračuje i v sondě II (zásah 67), 
kde byla zachycena základová spára v hl. 180 cm. Výplň obou 
sond byla hlinitá, se zbytky cihel, kamení z demolice pekárny, 
s několika zl. barokní keramiky. V sondě III (zásah 68) bylo opět 
odkryto nároží z kvádrů, tentokráte lomového kamene – a zemina 
zcela přeházená při zhotovení stoky (od kašny k řece) po 
odstranění stavby. 
V základu opatské stáje (pol. 18. stol.) byla rozeznána středověká 
budova o rozměrech cca 10x10m, podle vypracování základu i 
pískovcového nároží kvalitní architektura. Tento nález potvrdil i 
objev úzkých kamenných okének v protější stěně objektu – 
budovu lze podle tvaru okének zařadit do 14. století. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1,8 m, ne 
Datace Středověk, 18. stol. 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Originály dokumentace (profily) - t.č. archiv E. Kamenické 
 
Výstup Kamenická, E. 2011: Plasy – sondy u bývalé opatské stáje 
v hospodářském dvoře areálu bývalého kláštera. Sondáž podél 
západní stěny v 9/2010 (příprava pro projekt odvodnění, statiku). NZ. 
 22
Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Číslo akce XXX 
Číslo akce v IDAV 32464     
Číslo zásahu/typ 69/plošný odkryv 
Číslo plánu C2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2012 
Vedoucí výzkumu L. Foster 
Instituce NPÚ ÚOP v Plzni 
Bližší lokalizace Konvent - rajský dvůr – okapový chodník u východního schodiště. 
Nemovitý nález - 
druh 
 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ - nemá zatím př. č. 
Anotace  V rámci opravy východního schodiště konventu byla 30. 10. 2012 
dokumentována skrývka pro opravu okapového chodníku 
z valounů vně východního schodiště v rajském dvoře. Skrývka 
byla provedena na ploše ca 6, 30 x 4 m při JZ nároží 
schodišťového rizalitu. Podél nádvorní stěny rizalitu byla 
odhalena konstrukce rubu klenby větrací chodby, která probíhá 
podél celého obvodu rajského dvora. Rub klenutí zasahuje do 
vzdálenosti ca 70 cm od fasády, kde navazuje 1 m silná opěrná 
zídka. Rub klenby je zděn z lomového kamene na štět s podélným 
pásem z pískovcových bloků; krytí paty klenby je z lomového 
kamene „na plocho“ v kombinaci s částmi cihel, pojivem je žlutá 
vápenná malta. Rub klenby se nachází v hloubce ca 14 cm pod 
spodní hranou pískovcového soklu; nejvyšší bod dochované 
koruny opěrné zdi je 16 cm pod touto hranou. Dnešní povrch 
terénu odpovídá spodní hraně soklu. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
30 cm, ne 
Datace 18. – 1. pol. 20. století 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Půdorys, profil 1:20, digitalní foto/ OA NPÚ NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Hlášení. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Číslo akce XXXI 
Číslo akce v IDAV 38941 
Číslo zásahu/typ 70 - 71/sonda 
Číslo plánu C1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2013 
Vedoucí výzkumu L. Foster 
Instituce NPÚ ÚOP v Plzni 
Bližší lokalizace Vstup do konventu v severním nároží při průčelí kostela Nanebevzetí 
Panny Marie. 
Nemovitý nález - 
druh 
 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
- 
 23
Anotace  V září 2013 byly vykopány 2 sondy před vstupním portálem do 
konventu ze severní strany od kostela za účelem zjištění příčiny 
statického narušení portálu. Vstup s barokním portálem byl 
vložen do staršího zdiva středověkého konventu (Z křídlo 
konvršů) - jeho pískovcové bloky jsou dochovány těsně pod 
terénem po obou stranách portálu. Středověké vrstvy zachyceny 
nebyly. Dokopáno bylo pouze na úroveň výstražné folie a topinek, 
které kryjí elektrický kabel před portálem. Těsně ke stěně 
konventu přiléhá suťovitá vrstva z barokních přestaveb areálu, 
nad ní je místy dochován zbytek valounové dlažby z 19. století. 
Ke kostelu je zdivo konventu přizděno na spáru, základ vnější 
stěny kostela z pískovcových bloků ustupuje vůči novodobému 
soklu o ca 6 cm dovnitř. Statika barokního portálu byla narušena 
podmáčeným terénem v okolí, zásahy při výměně prahu 
v minulosti a narušením soudržnosti ulehlých vrstev ve výkopu 
pro elektrický kabel těsně před portálem. Stojky portálu na 
základových deskách nejsou podezděny - předstupují líc staršího 
zdiva; jsou založeny na hlíně a došlo k jejich částečnému 
zborcení. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
60 cm, ne 
Datace 13. století, 18. – 20. století 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Půdorys, profil 1:20, digitalní foto/ OA NPÚ NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Hlášení. Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Číslo akce XXXII 
Číslo akce v IDAV 55190 
Číslo zásahu/typ 72 - 74/sonda 
75/plošný odkryv 
Číslo plánu C1, D1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2015 - 2016 
Vedoucí výzkumu M. Waldmannová 
Instituce NPÚ ÚOP v Plzni 
Bližší lokalizace Hospodářské objekty u někdejší západní ohradní zdi areálu 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo – základ ubourané části ohradní zdi 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ – nemá zatím př. č. 
 24
Anotace  V sondě 1 (zásah 72) byl ověřen průběh Z ohradní zdi - koruna 
smíšeného zdiva se nachází ca 0,5 m pod terénem. Sondou 2 
(zásah 73) byly odhaleny základy JV nároží hosp. stavby, které 
nejeví žádné statické poruchy. Sonda 3 (zásah 74) odhalila 
nekvalitní základ jednoho z cihelných pilířů kůlen; zjištěn byl 
kamenný základ starší konstrukce zabíhající pod základ pilíře a 
valounová dlažba vně kůlen. Průběh ohradní zdi jižním směrem 
v úseku ca 11 m byl odhalen plošnou skrývkou v roce 2016 
(zásah 75). Zeď byla obnovena, avšak ca o 1m blíž směrem ke 
konventu - základů nebylo možné využít (od Z je překrývá 
komunikace). 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1 m, ne 
Datace 18. – 20. století 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Půdorys, profily 1:20, digitalní foto/ OA NPÚ NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Waldmannová, M. 2017: Plasy – areál kláštera. Archeologický výzkum 
při stavební obnově hospodářských objektů u někdejší západní 
ohradní zdi klášterního areálu 2015 (sondáž) – 2016 (realizace). 
Uloženo v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Číslo akce XXXIII 
Číslo akce v IDAV 58779 
Číslo zásahu/typ 76 - 91/sonda 
Číslo plánu B2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2015 – pokračuje  
Vedoucí výzkumu M. Waldmannová 
Instituce NPÚ ÚOP v Plzni 
Bližší lokalizace Areál prelatury 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdiva 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
NPÚ – nemá zatím př. č. 
Anotace  Zjišťovací sondáž v rámci předprojektové a projektové přípravy 
obnovy prelatury 2015 – 2017. Sondy byly situovány v roce 2015 
ve dvoře prelatury a v prostoru mezi prelaturou a královskou 
sýpkou dle potřeby zjištění základových poměrů konstrukcí (SV 
ohradní zdi dvora, kašny, vně arkádové chodby), či z důvodu 
ověření starší úrovně terénu (u kašny, na prostranství před 
královskou kaplí) anebo ověření pozůstatků předpokládaných 
starších konstrukcí. Zjištěna byla starší fáze barokní kašny, mělké 
založení SV ohradní zdi dvora prelatury (byl vyloučen středověký 
původ), zachycena byla jímka suchých barokních záchodů. 
V prostoru před královskou kaplí byl vykopán pozůstatek 
středověké stavby s dochovaným gotickým portálem.  V roce 
2016 pokračoval průzkum ověřením existence středověké 
podzemní chodby, která probíhá pod dvorem prelatury v ose SZ-
JV až na prostranství před královskou kapli. Chodba propojovala 
středověké klášterní stavby. Výzkum pokračuje i v roce 2017. 
Max hloubka 3 m, ano 
 25
zásahu/geologické 
podloží 
Datace 13./14. – 20. století 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Půdorys, profily 1:20, digitalní foto/ OA NPÚ NPÚ ÚOP v Plzni 
Výstup Waldmannová, M. 2016: Plasy – areál kláštera. Záchranný 
archeologický výzkum – zjišťovací sondy v souvislosti se záměrem 
obnovy dvora prelatury (opatské zahrady). Předběžná zpráva – 
podklady pro zadání projektové dokumentace 6. 10. 2016. Uloženo 
v OA NPÚ ÚOP v Plzni. 
Číslo akce m I 
Číslo akce v IDAV C-201124060 
Číslo zásahu/typ m1/liniový výkop 
Číslo plánu B1, B2, C1, C2, D1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2011 
Vedoucí výzkumu V. Dudková 
Instituce Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Bližší lokalizace 1. etapa -  liniový výkop při místní komunikaci ul. Lipová a to při 
pozemku  p.p.č. 24/1, resp. č.p. 6 a dále na pozemku 1/1.  
2. etapa - mezi objektem bývalé sýpky a ul. Plzeňská, přičemž výkop 
kopíroval budovu sýpky (p.p.č. 1/1 a 1 /2), startovací jáma před 
budovou pivovaru (na ul. Pivovarská, p.p.č. 4/2).  
3. etapa - před konventem (p.p.č.4), výkop lemoval jihovýchodní okraj 
parku a směřoval ke konventu, který obcházel z východní strany a 
připojoval se k výkopu z 2. etapy 
4. etapa - převážně ve vnitřní části areálu – v ul. Pivovarské v blízkosti 
pivovaru (p.p.č.462/11) a sodovkárny, při západní části budovy bývalé 
prelatury a také v jižní části areálu od sodovkárny směrem k dnešní 
Zámecké pivnici. 
Nemovitý nález - 
druh 
4. etapa – relikt bývalých ležáckých sklepů  
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Anotace  Při rozsáhlých liniových výkopech byly, vzhledem k poměrně 
malým hloubkám realizovaných výkopů, zdokumentovány 
většinou pouze vrstvy navážek související s úpravami terénu 
v první polovině 19. století. Výjimkou tvoří zachycený pozůstatek 
bývalých ležáckých sklepů nalezených před objektem 
sodovkárny a přilehlého pivovodu. Tyto sklepy, stejně jako 
pivovod, byly vybudovány jako rozsáhlá několikaposchoďová 
stavba na konci 19. století. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1,2 m, ano 
Datace nov1/nov2 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Kresebná a fotografická dokumentace, zaměření stavby/ Oddělení 
starších dějin, Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Výstup Dudková, V. 2011: Plasy, Konvent, rekonstrukce vzd. NN, kabelu NN. 
NZ, uloženo v archivu OSD ZČM. 
Číslo akce m II 
 26
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ m2/plošný odkryv 
Číslo plánu B1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2012 - 2013 
Vedoucí výzkumu V. Dudková 
Instituce Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Bližší lokalizace  Prostranství mezi prelaturou a hosp. dvorem (ppč. 402/14, k.ú. Plasy) 
 
Nemovitý nález - 
druh 
odvodňovací kanál, kašna 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Anotace  Záchranný archeologický výzkum při restaurování kašny sv. Jana 
Nepomuckého v areálu kláštera v Plasích potvrdil důležitost 
provádění archeologických výzkumů i při drobnějších zemních 
pracích v této lokalitě. Nově nalezená novověká cihlová šachta 
pak doplnila mozaiku znalostí o vodním systému v tomto areálu, 
zjištěná původní úroveň terénu by pak měla pomoci při plánování 
dalších terénních úprav v tomto prostoru. Je zde třeba 
vyzdvihnout zejména význam pozůstatků původního zadláždění a 
drenáže, které by měly být zachovány. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
0,8 m, ne 
Datace nov2 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Kresebná a fotografická dokumentace, zaměření stavby/ Oddělení 
starších dějin, Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Výstup Dudková, V. 2013: „Restaurátorské práce na kašně se sochou sv. 
Jana Nepomuckého, ppč. 402/14, k.ú. Plasy“. NZ, uloženo v archivu 
OSD ZČM. 
Číslo akce m III 
Číslo akce v IDAV C-201447048 
Číslo zásahu/typ m3 – m10/sonda  
Číslo plánu B1, B2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2013 
Vedoucí výzkumu V. Dudková 
Instituce Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Bližší lokalizace  ppč. 3/1, 462/1, 462/11, 462/14, 462/15 
 
Nemovitý nález - 
druh 
 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Anotace  Prozkoumáno bylo celkem osm sond, rozmístěných podle 
požadavků zadavatele, respektive zodpovědného pracovníka 
Národního památkového ústavu. V šesti případech byly tyto 
sondy prozkoumány až na požadovanou úroveň 60 cm, aniž by 
byla zjištěna situace starší než přelom 17. -  18., resp. 19. století 
(dosažené úrovně: s2: 328, 272 m.n.m, s3: 327,272 m.n.m, s4: 
 27
328,073 m.n.m, s5: 327,813 m.n.m, s7: 325,590 m.n.m, s8: 
324,951). Ve dvou případech (sondy 1 a 6), byly nalezeny úpravy 
terénu (dlažba – s1: 325, 235 m.n.m, s6: 324, 767 m.n.m), které 
byly v pozdější době (zřejmě v průběhu 19. století) překryty 
navýšeným terénem. Vzhledem k rozměrům sond nelze s jistotou 
tyto interpretace upřesnit.  
Pozornost by měla být také věnována třem potenciálním 
fragmentům zdiva, které byly během výzkumu zachyceny (jedná 
se o kontexty 900 – 902 v sondách 2: 328,463 - 328, 272 m.n.m, 4: 
328,016 m.n.m a 7). Bylo by vhodné, aby v případě, že zamýšlené 
zemní práce budou zasahovat do těchto kontextů, byla nejprve 
rozšířením stávajících sond ověřena jejich interpretace, tedy 
jedná-li se opravdu o relikty zdiva, či pouze o součást násypu 
terénu tvořeného sutí. 
Nálezy nám potvrdily přítomnost kulturních vrstev z období od 
přelomu 17. – 18. století až po současnost. Za zmínku stojí 
přítomnost berounského zboží, či jeho nápodoby (k. 110, 
16_I_2013), či soubor fragmentů zeleně glazovaných kachlů. 
Téměř ve všech sledovaných kontextech byly přítomny ať již 
drobné, či větší fragmenty cihel a prejzů – tyto vrstvy zřejmě měly 
charakter vyrovnávky terénu. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
0,6 m, ne 
Datace VS, nov1/nov2 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Kresebná a fotografická dokumentace, zaměření stavby/ Oddělení 
starších dějin, Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Výstup Dudková, V. 2013: NKP Plasy – Cesty klášterem, stezky poznání 
(zjišťovací sondy-1.etapa). NZ, uloženo v archivu OSD ZČM. 
Číslo akce m IV 
Číslo akce v IDAV C-201447048 
Číslo zásahu/typ m11 – m17/sonda  
Číslo plánu A2, B2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2013  
Vedoucí výzkumu V. Dudková 
Instituce Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Bližší lokalizace  ppč. 24/1, 24/3, 462/1, 462/15, k.ú. Plasy  
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo - zdivo starší budovy prelatury (M14) 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Anotace  Prozkoumáno a zdokumentováno bylo celkem sedm sond, 
rozmístěných podle požadavků zadavatele, respektive 
zodpovědného pracovníka Národního památkového ústavu. 
Kromě výše zmíněných reliktů konstrukcí (zbytky stavebních 
konstrukcí pravděpodobně starší budovy prelatury v sondě 4 – 
bohužel bez možných dokladů přesnějšího datování, nově 
objevený odvodňovací kanál v sondě 1 – prozkoumán a 
zdokumentován firmou SPELEO Řehák – viz jejich nálezová 
zpráva, rok masivní desky, pravděpodobně jedna z úrovní 
staršího zadláždění v sondě 3) je potřeba zmínit pozůstatky 
 28
starších kulturních vrstev v sondě 5 datovaných na základě 
keramiky do 1š./14. století. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
1,2 m, ano 
Datace VS, nov1/nov2 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Kresebná a fotografická dokumentace, zaměření stavby/ Oddělení 
starších dějin, Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Výstup Dudková, V. 2013: NKP Plasy – Cesty klášterem, stezky poznání 
(zjišťovací sondy-2.etapa). NZ, uloženo v archivu OSD ZČM. 
Číslo akce m V 
Číslo akce v IDAV C-201552267 
Číslo zásahu/typ m18 – m21/sonda 
Číslo plánu C1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2015 
Vedoucí výzkumu V. Dudková 
Instituce Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Bližší lokalizace ppč. 1/3, 1/4, 1/5, 542, 462/1,  k.ú. Plasy 
Nemovitý nález - 
druh 
klenba - objekt Královské štoly 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Anotace  Prozkoumány byly celkem čtyři sondy, rozmístěné 
v bezprostřední blízkosti budovy sodovkárny. Vzhledem k tomu, 
že chystaný projekt respektoval dříve zjištěné situace, nedošlo 
během akce k závažnějším kolizím stavby s archeologickými 
situacemi (jednalo se zejména o objekt bývalých ležáckých 
sklepů zjištěný v r. 2011 při akci Plasy, Konvent, rekonstrukce 
vzd. NN, kabelu NN). V případě nových zjištění (sondy 1, 2) byl 
upraven projekt tak, aby nedošlo k poškození daných situací. 
Ačkoliv výzkum nepřispěl žádným novým závažným zjištěním 
v oblasti areálu plaského kláštera, doplnil a potvrdil již známá 
fakta. Jako významnou můžeme označit možnost přesně zaměřit 
a zdokumentovat svrchní část klenby Královské štoly (zásah 
M21).  
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
 2,5 m, ano 
Datace nov1/nov2 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Kresebná a fotografická dokumentace, zaměření stavby/ Oddělení 
starších dějin, Západočeské muzeum v Plzni, p.o. 
Výstup Dudková, V. 2015: „NKP Klášter Plasy - objekt sodovkárny - oprava 
fasády a střešního pláště“. NZ, uloženo v archivu OSD ZČM. 
Číslo akce z I 
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ Z277/sonda 
Z280/liniový výkop 
Číslo plánu B1, B2 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2011 - 2013 
 29
Vedoucí výzkumu M. Koderová 
Instituce ZIP o.p.s. 
Bližší lokalizace Plasy, Pivovarská ulice, areál Pivovaru a Hospodářského dvora 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
ZIP o.p.s. 
Anotace  ZAV proběhl v areálu bývalého pivovaru a hospodářského dvora 
při ulici Pivovarská ve městě Plasy, v areálu bývalého 
cisterciáckého kláštera. 
Během stavebních prací bylo zachyceno větší množství 
pozitivních archeologických situací různorodého charakteru 
(sonda 1 – 43; řez 1 - 11). Ty dokumentovaly intenzivní využití 
areálu v době od založení kláštera až do druhé poloviny 20. 
století. Zmíněné pozitivní situace představovaly především torza 
zdiv, dlažeb a dalších konstrukcí, v jejichž okolí bylo zachyceno 
jen malé množství artefaktů. Kvůli nedostatku nálezů, především 
keramických zlomků, lze většinu těchto situací datovat pouze 
rámcově do období středověku či novověku. 
Geologické podloží bylo zachyceno pouze v nejsevernější části 
zkoumané plochy (331,7 – 332 m. n. m).  Povrch podloží směrem 
k jihu poměrně výrazně klesal, takže podél budov mlýna a 
pivovaru nebyl výkopy vůbec zachycen ani ve značné hloubce. 
V sondě 36 na nádvoří pivovaru byla svrchní hranice podložních 
vrstev (SJ 36130, 36132) zachycena v úrovni 321,0 – 321,7 m n. m. 
K nejvýznamnějším zjištěním, dokládajícím lidskou aktivitu 
v bývalém klášterním areálu představuje vrstva SJ 0107, 
datovaná díky několika omletým keramických fragmentům do 
raného středověku. Vrstva přisedala ke zdivu (SJ 0109), které 
mělo charakter románského zdiva. Základová spára této zdi byla 
zachycena v úrovni 323,02 m n. m. v sondě 1 vyměřené u JZ 
průčelí Hlavní hospodářské budovy. 
Další významné informace byly získány v rámci odkryvu liniové 
sondy 37-41/13 procházející v orientaci S – J celým klášterním 
nádvořím. V jižní části sondy (41/13) byla zjištěna masivní 
kamenná konstrukce s pečlivě skládaným lícem a litým jádrem. 
V nejsevernější části sondy (37/13) pak bylo odhaleno torzo zdiva 
interpretované jako relikt základu zaniklého Kostela Panny Marie 
Růžencové. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
2,3 m/geologického podloží bylo dosaženo v severní části klášterního 
nádvoří a v objektu Hospodářského dvora a na nádvoří pivovaru. 
Povrch geologického podloží výrazně klesal směrem k jihu. 
Datace RS – NO2 
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Terénní dokumentace (půdorysy, profily, evidence SJ), fotografická 
dokumentace, geodetické zaměření/ZIP o.p.s.  
Výstup Koderová, M. - Krček, J. - Přemyslovská, P. 2014: Plasy, Pivovarská 
ulice areál Pivovaru a Hospodářského dvora. Nálezová zpráva o 
záchranném archeologickém výzkumu při rehabilitaci areálu pivovaru 
a hospodářského dvora v rámci projektu "Centrum stavitelského 
dědictví". ZIP o.p.s., č.j. 32/14 
Číslo akce z II 
 30
Číslo akce v IDAV - 
Číslo zásahu/typ Z278/sonda 
Z279/sonda 
Číslo plánu B1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2013 - 2013 
Vedoucí výzkumu P. Přemyslovská 
Instituce ZIP o.p.s. 
Bližší lokalizace Plasy, Pivovarská ulice, areál Pivovaru – sonda na nádvoří 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
ZIP o.p.s. 
Anotace  Sonda byla vytyčena v prostoru, který byl v 
minulosti komunikačně intenzivně využíván, mnohé vrstvy však 
nebylo možné vzhledem k absenci archeologických artefaktů 
dobře datovat. Nejstarší vrstvy, nasedající přímo na geologické 
podloží (SJ 129, 131) představují původní půdní typ. Účel 
jediného zahloubeného objektu (SJ 137, 138) není možné blíže 
specifikovat.  
Nad horizontem půdního typu byly identifikovány spáleništní 
vrstvy, obsahující četné nekompaktní uhlíky. Zejména vrstva 006 
navíc obsahovala enormní množství zlomků stavební keramiky – 
prejzů i zbytky maltového lože pro jejich usazení. Tyto prejzy 
nesly stopy očazení či tenký dehtový povlak, jsou tedy 
pravděpodobně destrukcí stavby, která podlehla požáru. Vrstva 
006 obsahovala též několik drobných střípků redukčně pálené 
keramiky, které lze na základě vyleštěného povrchu a výzdoby 
radélkem datovat do závěru vrcholného středověku. Spáleništní 
vrstvy by proto mohly souviset s vypálením klášterního areálu 
v roce 1421. 
Výše uložené mocné souvrství, zejména přítomnost četných 
tenkých vrstviček jemného písku, místy s dobře patrnou laminací, 
ukazuje na periodické zaplavování dotčené plochy. Jen několik 
vrstviček bylo možné díky nečetným keramickým zlomkům 
datovat ještě do středověku (SJ 002, 008).  
Problematická je datace vrstvy 003, která by podle statigrafie, 
fragmentů keramiky i prejzů měla být též středověkého stáří. Bylo 
v ní však nalezeno i několik velmi drobných zlomků raně 
novověké keramiky. Je ovšem možné, že se jedná o intruzivní 
materiál (vrstva byla narušena vkopem 028). 
Zdiva 114 a 115 v severovýchodním rohu sondy, která narušovala 
toto souvrství, není možné přesněji datovat. Mohou být 
středověkého i raně novověkého stáří, navazující statigrafie byla 
z vnějších stran v prostoru sondy 36 zničena recentními zásahy. 
Ve vnitřním prostoru mezi zdmi byly zachyceny tři tenké jílovité 
vrstvičky na dně, opět bez artefaktů. 
Z období raného novověku nebyly v sondě s výjimkou několika 
keramických fragmentů zachyceny žádné zřetelné stopy lidské 
aktivity. Na nádvoří pivovaru nebyla zjištěna žádná dlažba či jiná 
úprava terénu. Další zásahy jsou až novodobé (kamenný kanálek, 
torzo váhy, výstavba kanalizace). 
Max hloubka 3,4 m/ Geologické podloží v sondě tvořila béžová jílovitá hlína se 
 31
zásahu/geologické 
podloží 
silnou příměsí jemného písku, místy přecházející až v silně zahliněný 
písek (SJ 130, 132). Svrchní hranice podloží byla zachycena v úrovní 
321,0 – 321,7 m n. m., přičemž mírně klesala jihozápadním směrem 
k říčnímu korytu. 
Datace VS  
Druh 
dokumentace/místo 
uložení 
Terénní dokumentace (půdorysy, profily, evidence SJ), fotografická 
dokumentace, geodetické zaměření/ZIP o.p.s. 
Výstup Přemyslovská, P. 2013: Plasy, Pivovarská ulice areál Pivovaru. 
Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu. Zip o.p.s., 
č.j. 48/14 
Číslo akce z III 
Číslo akce v IDAV 45853 
Číslo zásahu/typ Z1 – Z2/liniový výkop 
Z3/sonda 
Z4 – Z12/liniový výkop 
Z13 – Z14/sonda 
Z15 – Z16/plošný odkryv 
Z17 – Z28/sonda 
Z29/liniový výkop 
Z30 – Z35/sonda 
Z36/liniový výkop 
Z37 – Z40/sonda 
Z41 – Z42/liniový výkop 
Z43/plošný odkryv 
Z44/sonda 
Z45 – Z46/liniový výkop 
Z47/sonda 
Z48/liniový výkop 
Z49 – Z52/sonda 
Z53/plošný odkryv 
Z54 – Z56/sonda 
Z57/liniový výkop 
Z58 – Z61/sonda 
Z63 - Z64/sonda 
Z67 – Z68/sonda 
Z69/liniový výkop 
Z73/liniový výkop 
Z74 – Z75/sonda 
Z76/liniový výkop 
Z77 – Z79/sonda 
Z80/liniový výkop 
Z81/sonda 
Z82/liniový výkop 
Z83 – Z86/sonda 
Z88/liniový výkop 
Z90/sonda 
Z91/liniový výkop 
Z92 – Z96/sonda 
Z97 – Z98/plošný odkryv 
Z99 – Z102/sonda 
Z103 – Z105/plošný odkryv 
Z106/liniový výkop 
 32
Z107 – Z108/plošný odkryv 
Z109 – Z110/sonda 
Z111/liniový výkop 
Z112/sonda 
Z113 – Z114/liniový výkop 
Z115/odkryv 
Z116 – Z118/liniový výkop 
Z119/sonda 
Z124/liniový výkop 
Z127 – Z128/liniový výkop 
Číslo plánu A1, A2, B1, B2, C1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2014 - 2015 
Vedoucí výzkumu B. Milsimerová 
Instituce ZIP o.p.s. 
Bližší lokalizace Plasy, parter bývalého cisterciáckého kláštera 
Nemovitý nález - 
druh 
Zdivo, hroby 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
ZIP o.p.s. 
Anotace  Předmětem výzkumu byl prostor parteru kláštera v Plasích. Ve 
všech případech se jednalo o exteriérové sondy ve většině 
případů velmi mělké (do 1 m). Významnější zásah do souvrství 
uložených v prostoru parteru v období od středověku do 
současnosti představoval výkop pro nově budovanou trasu 
dešťové kanalizace. V sondách vyměřených na této trase se 
podařilo získat největší počet informací o vývoji prostoru nádvoří 
kláštera. 
V rámci archeologického výzkumu v prostoru parteru kláštera v 
Plasích bylo získáno mnoho nových informací o vývoji zástavby, 
výškové úrovně povrchu a kanalizačním systému v prostoru 
mezi objekty hospodářského dvora kláštera v Plasích, barokní 
budovou prelatury a před západním průčelím kostela 
Nanebevzetí Panny Marie. Významným poznatkem bylo 
především zjištění výškové úrovně povrchu nádvoří v období 
středověku (sondy 194/14; 188/14).  
Výšková úroveň povrchu nádvoří v období 13. a 14. stol. byla 
uložena výrazně níže než současný povrch. Vrstvy s 
prokazatelným výskytem keramického materiálu datované do 
tohoto období byly uloženy v hloubce 0,8 (severní část parteru 
sonda 182/14) až 1,7 (sonda 188/14). V rámci sondy byla mezi 
vrstvami z období přelomu 13. a 14. stol. položena dlažba, což 
jasně dokazuje niveletu povrchu užitné plochy v tomto období. V 
průběhu 14. stol. a na poč. 15. stol. byla v rámci parteru zvednuta 
úroveň komunikačních ploch. Kontexty uloženin datované do 
tohoto období středověku se vyskytovaly nejvýše v severní části 
parteru (sondy 198/14; 182/14), kde zasahovaly 0,2 m pod 
současný povrch (198029). 
Povrch byl v severní části parteru v období 14., 15. a 16. stol. 
výrazně svahován směrem k jihu a víceméně kopíroval 
přirozenou svažitost povrchu sterilního eluvia. K výraznému 
zvednutí povrchu parteru došlo v období novověku, především 
pak v průběhu 19. století, kdy byl povrch nádvoří v některých 
 33
místech zvednut až o 2 m. V tomto období bylo do prostoru 
nádvoří navezeno množství vrstev s četnou příměsí stavební 
keramiky, valounků a kamenů. Vrstvy odpovídající svým 
charakterem navážkám byly identifikovány ve všech sondách v 
prostoru parteru. 
Výzkumem se podařilo dále upřesnit prostorové vymezení 
středověké zástavby v prostoru parteru a základy původních 
středověkých klášterních budov. V severní části parteru v 
prostoru před severozápadním průčelím barokní budovy 
prelatury byly odhaleny základy středověké stavby v rámci 
kontextu interpretované jako budova původního opatství (sonda 
311, 311005). 
Další informace, ač silně fragmentární a obtížně 
interpretovatelné, byly zaznamenány v rámci sond 182/14 a 
198/14 vyměřených v prostoru mezi východním štítem hlavní 
budovy hospodářského dvora (objekt E) a severozápadním 
průčelím prelatury. V tomto prostoru byly identifikovány 
kamenné konstrukce středověkého základového zdiva (198004 a 
198035), které se nejspíš spojovaly v prostoru mimo sondu a 
tvořily pravý úhel. Tento objekt byl s největší pravděpodobností 
součástí původních klášterních budov, jejichž výstavba byla 
dokončena na poč. 13. stol. 
V jižní části parteru byla identifikována řada kamenných 
konstrukcích interpretovaných především jako součást 
ohradního systému klášterního komplexu (sondy 314/15; 209/14; 
222/14). V sondě 314/15 byla identifikována kamenná konstrukce 
314151 interpretovaná jako základ kamenné brány vymezující 
jihovýchodní vstup do areálu kláštera. Tato konstrukce byla 
překryta kontexty obsahujícími keramický materiál z přelomu 14. 
a 15. stol. (314149; 314148). 
Další stopy původního ohrazení klášterního komplexu byly 
odhaleny v sondě 222/14, kde se podařilo odkrýt kruhový 
kamenný základ nárožní věže, ze které vybíhaly základy 
kamenných ohradních zdí směrem k severu a k východu. 
Významné informace přinesl také výzkum v prostoru 
severozápadně od severozápadního rohu Kostela Nanebevzetí 
Panny Marie, kde byl odhalen původní hřbitov (sonda 
304;288/15). Fragmenty středověkých odvodňovacích systémů 
byly odkryty v ploše celého parteru. 
 Plocha parteru byla propletena poměrně hustou sítí kamenných 
kanálků spádovaných směrem k jihu a k jihozápadu. 
Max hloubka 
zásahu/geologické 
podloží 
4 m/ Úroveň sterilního eluvia byla zachycena především v severní 
části parteru, kde se podařilo odhalit úroveň geologického podloží pod 
současným povrchem tvořeným vrstvou travního drnu a asfaltu ve 
výšce 328,85 m. n. m. (sonda 346/15). Úroveň sterilního eluvia se v 
prostoru severní části parteru svahovala výrazně směrem k jihu a ve 
střední části nádvoří v prostoru mezi jihozápadním rohem prelatury a 
budovou opatské konírny (objekt F) byla identifikována pouze 
sporadicky ve výšce 324,56 – 325,71 m. n. m. (sonda 182/14 – 
úroveň geologického podloží zachycena v rámci geologické 
mikrosondáže na dně sondy). V sondách situovaných v jižní části 
parteru bylo podloží odhaleno ve velmi krátkých úsecích a velmi 
sporadicky v hloubce cca 2 m pod povrchem (sonda 218/14). 
Datace VS – NO2 
Druh Terénní dokumentace (půdorysy, profily, evidence SJ), fotografická 
 34
dokumentace/místo 
uložení 
dokumentace, geodetické zaměření/ZIP o.p.s. 
Výstup Milsimerová, B. a kol. 2015: Plasy, areál bývalého cisterciáckého 
kláštera. Nálezová zpráva o záchranném archeologickém výzkumu při 
stavbě: Plasy – Cesty klášterem – stezky k poznání. ZIP o.p.s., č. j. 
57/15. 
Číslo akce z IV 
Číslo akce v IDAV 43034 
Číslo zásahu/typ Z62/sonda 
Z66/sonda 
Z70 – Z72/liniový výkop 
Z86/sonda 
Z87/liniový výkop 
Z120/sonda 
Z121/plošný odkryv 
Z121 – Z123/sonda 
Z125/sonda 
Z126/liniový výkop 
Z129 – Z135/sonda 
Z136/liniový výkop 
Z137 – Z138/sonda 
Z139/liniový výkop 
Z140 - Z154/sonda 
Z155 – Z158/liniový výkop 
Z159/sonda 
Z160/plošný odkryv 
Z161/liniový výkop 
Z162 – Z163/plošný odkryv 
Z164 – Z166/liniový výkop 
Z167/plošný odkryv 
Z168/liniový výkop 
Z169 – Z170/plošný odkryv 
Z171 – Z172/sonda 
Z173/liniový výkop 
Z174 – Z175/sonda 
Z176 – Z177/liniový výkop 
Z178/sonda 
Z179 – Z180/liniový výkop 
Z181 – Z184/sonda 
Z185/liniový výkop 
Z186 – Z189/sonda 
Z190/liniový výkop 
Z191 – Z193/sonda 
Z194/liniový výkop 
Z195 – Z208/sonda 
Z209/liniový výkop 
Z210 – Z276/sonda 
Číslo plánu A1, A2, B1, B2, C1 
Rok zahájení a rok 
ukončení 
2014 - 2015 
Vedoucí výzkumu B. Milsimerová 
Instituce ZIP o.p.s. 
Bližší lokalizace Plasy, areál Hospodářského dvora bývalého cisterciáckého kláštera 
Nemovitý nález - Zdivo 
 35
druh 
Movité nálezy 
(instituce/ 
přírůstkové číslo) 
ZIP o.p.s. 
Anotace  V rámci archeologického výzkumu v prostoru Hospodářského 
dvora kláštera v Plasích bylo získáno mnoho nových informací o 
vývoji zástavby, výškové úrovně povrchu a kanalizačním systému 
v prostoru dvorů mezi objekty hospodářského dvora a 
v jednotlivých objektech. 
K zodpovězení otázky o vývoji povrchu terénu Hospodářského 
dvora v období středověku a novověku přispěl především 
průzkum na Dvorku a v ploše Dolního dvora. Do období blíže 
neurčeného středověku byla datována valounková dlažba 
identifikovaná v prostoru sondy 064/14 (064035). Tato dlažba byla 
vyskládaná z kamínků o rozměrech do 5 cm. Tato úroveň 
demonstrovala povrch prostoru jižně od Hlavní hospodářské 
budovy v období před výstavbou budovy Opatské konírny a 
barokní přestavby objektu někdejší sýpky (Objekt E). Tato dlažba 
byla identifikována v hloubce cca 2 m pod stávajícím povrchem. 
Vývoj povrchu parteru v období novověku (konec 17. stol. 19. 
stol.) byl poznán především na základě průzkumu sond 
vymezených v prostoru Horního a Dolního dvora. V prostoru 
Dolního dvora bylo identifikováno několik úrovní vydlážděných 
povrchů.  
Za nejstarší je považována štětová dlažba místy doplněna 
valouny odhalená v sondě 148/14. Dlažba byla identifikována cca 
1 m pod povrchem a následné vývojové tendence povrchu 
pochozí ...

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	mapy a plány území
Druh dokumentu:	speciální mapa, plán území
Bližší specifikace:	tématická mapa s odborným obsahem

Jméno souboru:

P0051462.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Lišková Lenka

Popis dokumentu:

Archeologický atlas klášter Plasy: Prostorová identifikace archeologických výzkumů a dalších terenních zásahů v areálu NKP klášter Plasy v letech 1920 - 2016.

Název pracoviště:

ÚOP v Plzni

Velikost dokumentu (v bytech):

7024304 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Foster Linda; Sedláková Žaneta; Waldmannová Marcela;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá; Významná archeologická lokalita; Výzkum a vývoj; Národní kulturní památka; Území s archeologickými nálezy; Geografický informační systém;

Uživ. klíčová slova:

Datum vzniku:

2017

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 14446078

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000153030
Název	cisterciácký klášter
Číslo ÚSKP	200, 40940/4-1507
ID právního stavu	84106 Načítám data z navázané aplikace... , 153030 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 416469

Název objektu:

Část obce: Plasy

Č. dom.: č.p. 2

Ulice: Plzeňská

Č. or.:

Kat. území: Plasy

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

cisterciácký klášter (prvek 14446078)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 12250

Název lokality: Plasy

Reálný typ: město

Kat. území: Plasy

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

cisterciácký klášter (prvek 14446078)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 50

Název hist. regionu: Kralovice

cisterciácký klášter (prvek 14446078)

Ke stažení Náhled Poslat žádost