Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

DLOUHODOBÝ KONCEPČNÍ ROZVOJ VÝZKUMNÉ ORGANIZACE 
 
OBLAST XI. TÉMATICKÉ PRŮZKUMY PAMÁTEK 
 
DÍLČÍ CÍL XI.1 VÝZKUMY SPECIFICKÝCH MOVITÝCH A NEMOVITÝCH VÝTVARNÝCH PAMÁTEK 
 
 
 
 
 
 
STŘEDOVĚKÉ NÁSTĚNNÉ MALBY – KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ 
 
 
SPECIALIZOVANÁ MAPA S ODBORNÝM OBSAHEM 
 
 
MGR. ONDŘEJ ŠINDLÁŘ, NPÚ GNŘ V PRAZE 
2022 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Autor předkládaného výstupu:  
Mgr. Ondřej Šindlář 
Snímky v katalogu:  
Ondřej Šindlář (ID. kat. 1, 2, 5); Petr Skalický (ID. kat. 3); Jan Dienstbier (ID. kat. 4) 
  
Obsah 
 
 
Úvodem ................................................................................................................................................... 4 
Cíl a metody výzkumu ......................................................................................................................... 4 
Zhodnocení výsledků výzkumu ............................................................................................................ 4 
Katalog ..................................................................................................................................................... 6 
Použitá literatura ................................................................................................................................... 33 
Specializovaná mapa ............................................................................................................................. 35 
  
Úvodem 
Výsledkem plánovaného výstupu bylo shrnutí nových informací týkajících se poněkud skromného, 
avšak historicky cenného fondu středověkého nástěnného malířství v Královehradeckém kraji, který 
obsahuje i typologicky v Čechách zcela ojedinělé doklady maleb. V roce 2022 byly dle plánu památky 
zkoumány a dokumentovány. Přestože fond čítá pouhých pět lokalit, na kterých lze nalézt buď 
jednotlivé malby či skupiny maleb, které se dochovaly, některým z nich byla dosud věnována jen 
minimální pozornost. V jednom případě pak doposud nebyly vůbec publikovány ani zkoumány. 
 
Cíl a metody výzkumu 
Předmětem zkoumání byla kompletně či torzálně dochovaná díla nástěnné malby. Při definování 
předmětu práce byly jako mezní časové údaje teoreticky předpokládány 12. století a počátek 16. st. 
prakticky se však dle povahy fondu soupis týká pouze památek vzniklých ve 14. st. a v jednom 
případě hypoteticky v 15. st. Předmětem práce byly dále definovány malby tvořící samostatný námět, 
zejména tedy figurální malba. Vyřazeny proto byly čistě dekorativní nástěnné malby zdůrazňující 
architektonické tvarosloví (např. plošně kolorované plochy kamenných žeber či jiných 
architektonických prvků) a polychromie architektonické skulptury.  
Malby týkající se jedné lokality a prostoru (typicky kaple, sakristie, fasáda) byly zkoumány jako jeden 
celek, pokud to vyplývalo z jejich autorské či stylové povahy a datace, s přihlédnutím k možnému 
celkovému konceptu původní výzdoby, a takto zaneseny do katalogu pod jedním identifikačním 
číslem. 
U každého celku či jednotlivé nástěnné malby byla pořízena fotodokumentace, došlo k vyhledání 
základních uměleckohistorických a historických údajů, starší fotodokumentace a případných 
obrazových pramenů. 
 
Zhodnocení výsledků výzkumu 
Fond dochovaných středověkých nástěnných maleb je bezpochyby v kontextu ostatních oblastí Čech 
velice skromný, čítající pouhých pět lokalit, na kterých lze existenci maleb nejen doložit, ale také je 
studovat v aspoň torzálním stavu dochování. Torzální stav se týká úplně všech těchto maleb, a je, 
jako u většiny středověkých nástěnných maleb, důsledkem pozdějších malířských či stavebních úprav, 
elektrifikace, negativního působení klimatických podmínek či případně též nedostatečné péče (např. 
malby v Broumovském karneru byly po objevení dlouho ponechány bez odpovídajícího zásahu). 
Všechny nástěnné malby ve sledovaném kraji se dochovaly pouze díky tomu, že byly v minulosti 
zabíleny či nově omítnuty, a teprve až ve 20. století objeveny a odkryty. Výjimkou jsou nástěnné 
malby karneru u Broumovské fary, které svému dochování nevděčí překrytí mladší vrstvou, ale 
dokonce zazdívce celé prostory, v níž se nacházejí, a s výjimkou nástěnné malby fasády kostela ve 
Starých Bukách, které byly odkryty teprve až v roce 2014. Tento způsob a zároveň důvod dochování 
je ostatně nejčastějším v případě většiny nástěnných maleb středověkého původu v celých Čechách, 
Královehradecký kraj v tomto ohledu nemá žádné výjimky. Je velmi nadějné, že se v početných 
venkovských kostelech v Královehradeckém kraji naleznou v budoucnu další nástěnné malby. 
Z hlediska chronologie se převážně jedná o malby ze 14. st., a to v rozpětí od doby „kolem 1300“ po 
třetí čtvrtinu 14. st., v případě datace maleb na fasádě kostela ve Starých Bukách dataci prakticky 
nelze určit, hypoteticky je možné i zařazení do 15. st. Zajímavostí je, že se zde nedochovala žádná 
nástěnná malba z období konce 15. a počátku 16. st., z nějž je jinak dochována celá řada nástěnných 
maleb v celých Čechách. Žádná z maleb není datována přímo nápisem ani spojením s písemným 
pramenem či konkrétním donátorem, a všechny datace se tak opírají pouze o stylovou analýzu a 
komparaci, která má značné limity, zejména pokud se opřeme o koncept „vývoje“ malířství ve 14. st. 
udaným několika nejvýznamnějšími, dvorskými a elitními díly.  
V rámci studia středověkého malířství oblasti Čech se jedná v případě média nástěnné malby o 
významně početnější médium z hlediska dochování, než v případě deskové malby, která byla 
z praktických a typologických důvodů v minulosti studována výhradně samostatně. Při snaze si utvořit 
celkovou představu o středověkém malířství v Čechách i v daném regionu je ale třeba počítat 
s modelem, kdy malířské dílny pracovaly jak v médiu nástěnné, tak i deskové a zřejmě i knižní malby 
zároveň, o čemž lze nalézt v písemných pramenech indicie a pro pozdně gotické malířství i přímé 
doklady. Sledovaný kraj bohužel poskytuje tak malý fond malířských památek, že jej lze považovat jen 
za naprosto nepatrný zlomek středověkého malířství, jehož výpovědní hodnota je velmi malá. Nelze 
zde sledovat působení žádné konkrétní malířské dílny, každá malba je stylově a rukopisně ojedinělá, a 
se známým fondem české provenience jej lze srovnávat jen v obecných kompozičních a typologických 
schématech a ikonografických akcentech. Z hlediska funkce maleb v tehdejší společnosti je každá 
malba také unikátní. Malby v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové plnily funkci výzdoby liturgického 
prostoru, kaple, jejíž patronátní právo držel jeden či několik málo donátorů, kteří určili devoční 
koncept provedených maleb. Malby v Broumovském karneru snad mohly být také v prostoru, v němž 
se provozovala liturgie, ovšem jiného typu – šlo nesjpíše o prostor spojený se zádušní liturgií či přímo 
s uložením lidských ostatků. Jinou, zcela praktickou funkci v rámci liturgie u hlavního oltáře měla 
patrně malba hlavy Krista v presbytáři kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polici nad Metují, která se 
vztahovala k významu prostoru sedile, nejspíše opatského místa, do nějž byla namalována. Snad 
mimo liturgický prostor se ocitla malba Klanění tří králů z věže Broumovského klášterního kostela, 
která byla vymalována do prostoru tresoria. Funkce nefigurálních maleb na fasádě kostela ve Starých 
Bukách je pak o to více odlišná, iluzivní okno bylo součástí komplexního architektonického členění 
fasády provedeného v malířském médiu, v případě soustředných kružnic na severní straně lodi pak 
prakticky neznámá. Odlišné funkce reflektují také různé komunikační strategie, respektive rozličná 
ikonografie maleb, která neposkytuje žádná typologická srovnání v rámci kraje.  
Památky v podobě nástěnných maleb jsou ze své podstaty pevně lokalizovanými objekty, které na 
rozdíl od ostatních malířských památek reflektují autentickou středověkou situaci konkrétního místa, 
a umožňují nám tak rozvinout interpretace ohledně funkce a sociálně ekonomických aspektů prostor, 
do kterých byly pořízeny. To jen podtrhuje jejich historickou hodnotu, která je v každém jednotlivém 
případě zcela unikátní. 
 
 
  
Katalog 
 
Číslo ID 1 
Lokalita Hradec Králové 
Okres Hradec Králové 
Název Nástěnné malby v děkanské sakristii 
KP 20570/6-424 
Poloha Dohledána 
Umístění Katedrála sv. Ducha, děkanská sakristie 
Datace Kolem poloviny 14. st. 
Autorství Neznámé 
Donátor Neznámý 
Materiál Frescosecco 
Nápisy Nápisová páska donátora v modrém plášti na Korunování: „MISERE[RE MEI DEU]S“ 
Nápisové pásky donátorů na výjevu Bolestný Kristus: zcela nečitelné 
Nápisová lišta na jižní stěně pod Vzkříšeným Kristem: zcela nečitelné 
Nápisová lišta na západní stěně pod neznámou světicí: zcela nečitelné 
Nápis na jižní straně opěrného pilíře: nerozluštěn 
Opravy, 
rest. 
Zásahy 
1939–1942 odkryv na S a J stěně (Sommer, František Fišer); 1986–1988 (Karel Stretti 
a studenti AVU); 2012 restaurování maleb v jihovýchodním rohu sakristie 
poškozených vodou (Roman Ševčík). 
Současný 
stav 
Dochována menší část výjevů či jejich fragmentů z celkové koncepce kompletní 
výmalby prostoru. Nacházejí se zde četné přemalby a retuše, barevná vrstva se místy 
odlupuje, retuše a doplňky v místech tmelů kryjících husté pekování se barevně 
odlišují. 
Literatura Václav WAGNER: Předběžná zpráva o stavu oprav v katedrále sv. Ducha v Hradci 
Králové In: Zprávy památkové péče 3. 1939, s. 73; Václav WAGNER: Objevy 
v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové In: Zprávy památkové péče 4. 1940, s. 7–8; 
Emanuel POCHE: Umělecké památky Čech 1, A-J. Praha 1977, s. 452; Vladimír HRUBÝ: 
Katedrála sv. Ducha, kaple sv. Klimenta, Biskupská rezidence. Hradec Králové 2002, 
s. 38–40; Vladimír HRUBÝ: Chrám svatého Ducha v životě města a v proměnách času. 
Katedrála a její sousedé. Hradec Králové 2008, s. 45–48; Vladimír HRUBÝ – Pavla 
LAŠTŮVKOVÁ (ed.): Od chrámu ke katedrále. 700 let historického a uměleckého vývoje 
katedrály Svatého Ducha v Hradci Králové. Hradec Králové 2008, s.44–45; Eleonora 
TEHNÍKOVÁ: Středověké nástěnné malby v děkanské sakristii v katedrále Sv. Ducha 
v Hradci Králové In: Jiří Štěpán (ed.): Chrám svatého Ducha a královna Eliška Rejčka 
v Hradci Králové 1308–2008. Hradec Králové 2008, s. 123–135; Eleonora TEHNÍKOVÁ: 
Středověké nástěnné malby v děkanské sakristii v katedrále sv. Ducha v Hradci 
Králové In: Jiří Štěpán (ed.): Chrám Svatého Ducha a královna Eliška Rejčka v Hradci 
Králové 1308–2008. Ústí nad Orlicí 2009, s. 129–135; Eleonora TEHNÍKOVÁ: 
Ikonografie a stav nástěnných maleb v děkanské sakristii v katedrále sv. Ducha v 
Hradci Králové In: Ivo Hlobil – Milan Dospěl (ed.): Gotické a raně renesanční umění 
ve východních Čechách 1200–1550. Hradec Králové 2014, s. 159–165; Eleonora 
TEHNÍKOVÁ: Středověké nástěnné malby v kostele sv. Ducha v Hradci Králové. 
Nepublikovaná rigorózní práce na FF UK v Praze. Praha 2014; Jan DIENSTBIER: Prostor 
pro výtvarnou inovaci? Středověké nástěnné malby v městských In: Jan Hrdina – 
Kateřina Jíšová (ed.): Městský farní kostel v českých zemích ve středověku. Praha – 
Dolní Břežany 2015, s. 299–308; Tomáš KNOFLÍČEK: Bezčasí navzdory? K chronologii 
středověké nástěnné malby ve východních Čechách In: Ivo Hlobil – Milan Dospěl 
(ed.): Uprostřed koruny České. Kolektivní monografie NAKI II. Prostějov 2020, s. 118. 
Text 
katalogu 
Nástěnné malby v děkanské sakristii jsou jediným dokladem středověké výmalby 
kostela sv. Ducha. Dnešní sakristie, prostora přiléhající k jižní stěně presbytáře, 
původně plnila funkci samostatné kaple,1 což podporuje jak charakter maleb 
samotných, tak konsekrační kříže, které místy malby narušují (není zcela jasné, ve 
které vrstvě se nachází), i samostatný vstup z jižní předsíně. Malířská výzdoba byla 
koncipována přibližně do tří nepravidelných horizontálních pásů nad sebou. Součástí 
koncepce byla modře vymalovaná klenba s hvězdami, které byly upevněny na 
dřevěné čepy.2 Dochováno je pouze 15 jednotlivých výjevů či jejich fragmentů ze 
dvou horních pásů, především v klenebních čelech, modrá barevnost v některých 
klenebních kápích a jeden samostatný nápis. Hrubý a Tehníková na základě stylové 
komparace identifikovali v kapli dvě až tři fáze výmalby,3 Dienstbier naopak malby 
interpretuje jako stylově jednotné, vzniklé v jedné etapě nebo v krátkém časovém 
období,4 což podporuje také na více místech se objevující shodná ornamentika. 
Vzhledem k tomu, že dochované malby jsou pouhým fragmentem nejspíše celkové 
koncepce výmalby kompletního prostoru kaple, nelze z tohoto vzorku vyčíst 
patrocinium kaple ani podrobnou komunikační a devoční strategii zvolených námětů 
a motivů, které mnohdy zůstávají nejasně určené. 
Datace do doby kolem poloviny 14. st. je pouze hrubě orientační a je založena na 
stylové a typologické komparaci s knižní malbou a několika nástěnnými malbami, 
zároveň je některými autory hypoteticky spojována s určitými osobami, pro což však 
neexistuje přesvědčivá opora v písemných pramenech. V důsledku toho u různých 
badatelů osciluje mezi 30. a 70. lety 14. st. Využití datace na základě zařazení maleb 
do tzv. lineárního či kresebného stylu má značné limity, které jsou zde obzvláště 
umocněny výraznou ztrátou sprášených modelačních a barevných vrstev, poměrně 
hustým novověkým pekováním a řadou odborných i neodborných přemaleb 
(obzvláště na postavě sv. Václava, který je obvykle datován před pol. 14. st.). Lidová 
tradice spojování maleb s Eliškou Rejčkou je nepodložená a prakticky všichni 
moderní badatelé ji vyloučili. Malby lze nejspíše navázat na dobu krátce po 
dokončení přístavby kaple k jižně stěně presbytáře, její datace je však stejně 
nejasná. Vítovský ji spojuje s hypotetickou iniciativou markraběte Karla v letech 
1334-13355, Hrubý či Knoflíček její stavbu datuje naopak až do 60. let 14. st.6 
Stavebně historický průzkum, který by dataci upřesnil, dosud neproběhl.7 
Dochované scény nejsou spojeny do narativního cyklu, ale část výmalby naznačuje, 
že zde mohl být přítomen i neznámý světecký cyklus (fragment stětí neznámého 
světce). Jedná se především o náměty mariánského a christologického charakteru a 
jednotlivé světce, včetně zpodobení vera effigies sv. Václava. Největší plochu zabírá 
výjev Korunování Panny Marie se sv. Štěpánem, sv. Vavřincem a dvojicí neznámých 
donátorů. 
 
Na severní stěně ve východní části kaple se nachází námět Korunování Panny Marie 
se sv. Štěpánem, sv. Vavřincem a dvojicí klečících, neurčených donátorů po stranách. 
                                                          
1 Na liturgické funkci se shodují téměř všichni badatelé, VÍTOVSKÝ 2008, 98–99 pokládá prostoru za trezorovou 
kapli. 
2 O přítomnosti čepů píše v restaurátorské zprávě Karel Stretti, stopy po nich byly v roce 1987 vytmeleny; viz 
TEHNÍKOVÁ 2008, 131. 
3 HRUBÝ 2002, 38–40; TEHNÍKOVÁ 2008, 131–133. 
4 DIENSTBIER 2015, 301. 
5 VÍTOVSKÝ 2008, 98–99. 
6 HRUBÝ 2002, 8; KNOFLÍČEK 2020, 118. 
7 LÍBAL 2001, 118 konstatuje, že spolehlivá analýza stavebních částí z předhusitského období je vzhledem 
k těžkému poškození požáry v 15. st. a Schmoranzově restauraci v 19. st. takřka vyloučena. 
V nápisové pásce jednoho z nich se nacházela pouze prosba o přímluvu.  
Nalevo od této malby se nachází opěrný pilíř presbytáře, který je ze západní strany 
pomalován dvěma scénami. V horní části v klenebním čele se nachází silně 
retušované fragmenty neznámého světce, dle hlavy patrně muže, někdy 
interpretovaného jako sv. Jan Evangelista. Pod ním se nachází torzo malby 
představující pohled branou do městské zástavby. Kompozice naznačuje, že pod 
obloukem brány se nacházela stojící postava. 
Naproti těmto malbám se na východní stěně kaple nachází opět dvě kompozice nad 
sebou. V horní části v klenebním čele se nachází jediný v celku dochovaný výjev 
bolestného Krista s dvojicí donátorů klečících po jeho stranách s již zcela nečitelnými 
nápisovými páskami. U ženské postavy po Kristově levici je tradováno, že může jít o 
Elišku Rejčku, toto tvrzení však nelze podložit ani písemnými prameny, ani 
přesvědčivým srovnáním s jejím vyobrazením v iluminovaných rukopisech.  Pod ním 
se nachází, stejně jako na protější stěně, torzální výjev s pohledem do městské 
architektury, ve kterém se patrně odehrává scéna zázračného uzdravení – muž se 
svatozáří, patrně Kristus, vztahuje ruku na hlavu jiného muže. 
Dále napravo se ve východní stěně kaple nachází okno, které má kolem sebe pouze 
menší fragmenty původních maleb. Nalevo od okna je patrný fragment architektury 
s trojdílným gotickým oknem, napravo od okna se dochoval pouze erb s lilií na štítě, 
který bývá někdy interpretován jako odznak Blanky z Valois (v případě zmíněného 
spojení maleb s donátorskou činností markraběte Karla) nebo nějakého neznámého 
měšťanského rodu.  
Na jižní stěně ve východní části jsou malby komponovány do prostoru kolem 
původního okna. Nalevo od něj se v horní části nachází klečící postava ženy, 
vzhledem k měřítku pravděpodobně světice, nikoliv donátorka. Pod ní se nachází 
scéna stětí neznámého světce, která je identifikována pouze díky muži s napřaženým 
mečem chystajícím se setnout hlavu. Někteří autoři předpokládají, že se jedná o stětí 
sv. Kateřiny.  
Nad oknem se dle fragmentů nacházel patrně vegetabilní dekor. Napravo od okna je 
zachovaná scéna vzkříšeného Krista vystupujícího z hrobu nesoucího korouhev. Pod 
ním se nachází lišta s nečitelným nápisem, u kterého není jasné, zda patří ke 
vzkříšenému Kristu, či k výjevu pod ním představující tzv. Scutum fidei, tedy Štít víry. 
Diagram čtyř kruhových medailonů spojených pásky, které mohly obsahovat nápisy, 
bylo vizuální zpodobení složitého teologického mystéria Nejsvětější Trojice, přičemž 
v medailonech byli zastoupeni Otec, Syn i Duch svatý. V tomto případě se dochovaly 
pouze dva medailony se sedící a stojící postavou, z čehož jeden je narušen 
konsekračním křížem, a malá část třetího. Vysokou hodnotu tohoto výjevu podtrhuje 
fakt, že se jedná o v Čechách velice vzácný námět, jehož nejstarší zpodobení 
nacházíme právě zde.8 V případě tohoto výjevu je nutné počítat s mladší přemalbou, 
neboť v modrozeleném pozadí byl identifikován pigment pigment smaltu, objevený 
v Evropě až v 16. st.9 
Pod výběhy žeber klenby ve středu jižní stěny se nachází malba sv. Václava, jehož 
způsob zobrazení sleduje typ tzv. Vera effigies, údajné pravé podoby světce.10 
Dále v západní části jižní stěny se nachází pouze neidentifikovatelný fragment malby 
v podobě úzkého pruhu vedoucího v úrovni pod oknem. Zachycuje nejspíše část 
figury a stopy vegetabilního dekoru. 
Na západní stěně se dochovala malba pouze v klenebním čele poblíž dnešního 
vstupu. Dochována je pouze spodní část ženské figury od pasu dolů, a nelze ji proto 
                                                          
8 DIENSTBIER 2015, 303-304. 
9 ŠEVČÍK 2012, nestr. 
10 DIENSTBIER 2015, 304; SKALICKÝ 2008, 437–446. 
identifikovat. Je umístěna do stejného dekorativního rámování jako výjevy na 
západní a východní stěně severního pole kaple ve východní části a objevuje se zde i 
stejný vegetabilní dekor. Pod malbou se nachází nápisová lišta, z níž lze dnes přečíst 
pouze několik písmen. 
Na protější straně na východní straně opěrného pilíře se nachází torzálně dochovaná 
scéna neznámého svatého nesoucí nádobu, nejspíše tedy může jít o Nikodéma či 
Máří Magdalénu. 
Nakonec na jižní straně opěrného pilíře se nachází v místě pod klenební konzolou 
pruh s nápisem, který se dosud nepodařilo rozluštit. 
Fotografie  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Číslo ID 2 
Lokalita Police nad Metují 
Okres Náchod 
Název Hlava Krista 
KP 37069/6-1843 
Poloha Dohledána 
Umístění Kostel Nanebevzetí Panny Marie, sedile v jižní stěně presbytáře 
Datace Kolem 1300 
Autorství neznámé 
Donátor neznámý 
Materiál Frescosecco 
Nápisy Pod hlavou Krista: nerozluštěn 
Opravy, rest. 
Zásahy 
1954 odkryv (Josef Krčil). 
Současný stav Malby dochovány především ve štětcové kresbě, barevné vrstvy převážně 
setřeny. 
Literatura Vojtěch SÁDLO: Kostel nanebevzetí P. Marie v Polici nad Metují In: Zprávy 
památkové péče 15, 1955, s. 23–31; Jaroslav PEŠINA (ed.): Gotická nástěnná 
malba v zemích českých I. 1300–1350. Praha 1958, č. kat. 5; Emanuel POCHE: 
Umělecké památky Čech 3, P-Š. Praha 1980, s.123. 
Text katalogu Nástěnná malba v nice ve tvaru lomeného oblouku s přitesanými hranami na jižní 
stěně presbytáře byla objevena a odkryta v roce 1954. Jde o jednu z mála 
zachovalých původních omítek, které byly z velké části odstraněny při puristické 
restauraci 1895–1895, a proto se nepředpokládá nález další středověké malířské 
výzdoby na jiných místech.  
Nika architektonicky související s původní architekturou presbytáře ze třetí 
čtvrtiny 13. st. o výšce 282cm, šířce 200cm je ve tvaru lomeného oblouku 
zapuštěného do stěny 55cm a pravděpodobně plnil funkci sedile. Do ní byla 
neznámým malířem či malířskou dílnou vymalována výzdoba, která mohla 
souviset s komplexní výzdobou presbytáře, která se nedochovala.  
V nice se nachází především hlava Krista ve svatozáři, která zároveň tvoří kruhový 
medailon, umístěný úplně v horní části oblouku, tedy tak, aby nebyl zakryt sedící 
osobou. Hlava je symetricky komponována vzhledem ke kruhu tak, aby špička 
nosu tvořila jeho střed. Pod medailonem, přibližně v polovině výšky výklenku, se 
nachází dosud nerozluštěný nápis. Na vnitřní straně ostění niky se nachází 
fragmenty ornamentálního schématu tvořeného ptáky s dlouhými překříženými 
krky na tmavém pozadí, barevnost je však již jen minimálně čitelná. 
Malba je dochována především v podobě černé kresby, která byla provedena 
patrně ještě do zavlhlé omítky, a po zaschnutí doplněna o barevné a modelační 
vrstvy, které se však časem z naprosté většiny setřely a dnes jsou patrné jen ve 
fragmentech na ostěních niky. 
Fotografie 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
Číslo ID 3 
Lokalita Broumov 
Okres Náchod 
Název Klanění tří králů 
KP 31494/6-1533; NKP 210 
Poloha Dohledána 
Umístění Kostel sv. Vojtěcha, tzv. malá věž (zvonice) 
Datace 50.–60. léta 14. st. 
Autorství neznámé 
Donátor neznámý 
Materiál Frescosecco 
Nápisy - 
Opravy, 
rest. 
Zásahy 
1987 odkryv (Jiří Matějíček). 
Současný 
stav 
Uspokojivý, malba restaurována. 
Literatura Jan ROYT: Nástěnná malba s námětem Klanění Tří králů v prostoru bývalého tresoria 
v klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově In: Ivo Hlobil – Milan Dospěl (ed.): 
Uprostřed koruny České. Kolektivní monografie NAKI II. Prostějov 2020, s. 123–128; 
Zuzana VŠETEČKOVÁ: (č. kat. I.8.2) Nástěnná malba v podvěží klášterního kostela sv. 
Vojtěcha v Broumově In: Helena Dáňová – Klára Mezihoráková – Dalibor Prix (ed.): 
Uprostřed Koruny české. Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1250-
1550. Praha 2020 (v tisku). 
Text 
katalogu 
Malba s námětem klanění tří králů se nachází v malé místnosti v podvěží na severní 
straně klášterního kostela sv. Vojtěcha. Tato místnost mohla hypoteticky sloužit jako 
tresorium, což podporuje původní řešení vstupu místnosti schodištěm v síle zdi 
vedoucím ze sakristie.11 Malba vyplňuje celou jednu stěnu této místnosti zaklenuté 
křížovou žebrovou klenbou, která vymezuje zaoblený tvar plochy, do které byla 
malba komponována. V minulosti byla překryta několika vrstvami vápenných nátěrů 
a v dolní třetině, cca 60 cm nad současnou podlahou, byla horizontálně po celé délce 
vysekána drážka pro el. vedení. Na ostatních stěnách malby nalezeny nebyly. Vlevo 
je zobrazena Panna Maria na trůnu tvořeném vysokou věžovou architekturou, na 
klíně jí sedí dítě Ježíš s ptáčkem v rukou. Napravo se nachází tři králové na pozadí 
trojrozměrné architektonické konstrukce. První z králů pokleká a předává nádobu ve 
tvaru ciboria s víkem, druhý král ukazuje na betlémskou hvězdu, třetí nese malou 
pyxidu.  
Trůn panny Marie typologicky vychází z toskánského malířství první poloviny 14. st., 
jaký lze nalézt na mnohých jiných příkladech malířství středoevropské provenience 
v 50. a 60. letech (např. Madona Kladská). Obecným vzorem mohlo být řešení, které 
bylo použito v iluminaci rukopisu Liber Viaticus, zejména co se týče kompozičního 
schématu figur, v nástěnné malbě nad vchodem do sakristie kostela Narození P. 
Marie v Roudnici, či jej lze tušit ve fragmentech nástěnné malby v tzv. Opatské kapli 
kláštera Zlatá Koruna. Typově se taková kompozice klanění objevuje již v první 
polovině 14. st. také v oblasti Kolína n. Rýnem.  
Malíř byl v každém případě dobře obeznámen s výtvarnými řešeními a kompozicemi 
soudobého malířství, které pracovalo s italskými východisky a své těžiště mělo 
patrně ve dvorském a arcibiskupském okruhu.   
Zuzana Všetečková spojila malbu s hypotetickou objednávkou Arnošta z Pardubic, 
                                                          
11 ROYT 2020, 123, 127–128. 
který Broumov navštívil v roce 1357. Nelze však pro to přinést žádné bližší 
argumenty, a to ani na základě ikonografie malby, ani písemných pramenů. Do 
blízkosti tvorby spojené s Arnoštem z Pardubic či Janem ze Středy malby zařadil také 
Jan Royt.  
Fotografie 
 
 
 
 
 
 
Číslo ID 4 
Lokalita Broumov 
Okres Náchod 
Název Cyklus maleb s tematikou Triumfu smrti 
KP 30739/6-4420 
Poloha Dohledána 
Umístění Fara při kostele sv. Petra a Pavla, prostor bývalé kostnice 
Datace 1320–1340 
Autorství neznámé 
Donátor Pravděpodobně Broumovští benediktini 
Materiál Frescosecco 
Nápisy Mandorla Krista na jihozápadní stěně: zcela nečitelný 
Nápisové pásky u symbolů evangelistů na jihozápadní stěně: jména evangelistů, 
čitelný pouze „[JOHA]NNES“ 
Nápisová lišta pod Kristem soudcem: „[QUOD] VOBIS PARATUM[M] EST AB ORIGINE 
MUNDI“ 
Nápisová lišta nad scénou Setkání třech živých a třech mrtvých: „QUOD SUM[U]S 
HOC ERITIS FUIM[US] QUANDO / QUE […] ESTI[S]“ 
Nápisová lišta nad scénou pekla: „MORS IVENES RAPIT ATQV[E] [SE]NES“ 
Nápisová lišta u země na jihozápadní stěně: „VO[S] QU[I] TRANSITIS MEM[O]RES 
[NOS]TR[…]O[G]O S[…]“ 
Nápisová lišta na severozápadní stěně: „ […]NUM“, rekonstruován hypoteticky jako 
„Venite benedicti patris mei percipite regnum“ 
Nápisová lišta na jihovýchodní stěně pod horní výjevem: zcela nečitelný 
Opravy, 
rest. 
Zásahy 
1976–1977 zajištění omítek (Jiří Brodský, Jaroslav Kadera); 2013 čelní stěna 
(Miroslav Křížek a Pavel Padevět); 2014 boční stěny (Pavel Mach). 
Současný 
stav 
Malby v dobrém stavu, restaurovány, v současnosti opatřeny ochranným sklem a 
zpřístupněny veřejnosti. 
Literatura Pavel MACH: Restaurování středověkých nástěnných maleb na faře v Broumově In: 
Sborník Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Josefově, 
2014, s. 85–91; Jan DIENSTBIER: Obrázky z pekla. Souvislosti několika vyobrazení 
Posledního soudu z počátku 14. století, Umění 64, 2015, s. 434-457; Jan DIENSTBIER – 
Ondřej FAKTOR – Jan ROYT: Středověké nástěnné malby v suterénu broumovské fary 
In: Průzkumy památek č. 2, 2015, s. 3–18; Miroslav KŘÍŽEK–Pavel PADEVĚT: Exkurz 2: 
Restaurování středověké nástěnné malby posledního soudu v suterénu broumovské 
fary In: Průzkumy památek 22, 2015, s. 21–24; Daniela RYWIKOVÁ: Speculum mortis. 
Obraz smrti v českém malířství pozdního středověku. Ostrava 2016, s. 61–91. 
Text 
katalogu 
Malby se nachází v prostoru malé místnosti, která nejspíše plnila funkci kostnice, 
neobvykle umístěné tak, že tvořila součást městského opevnění. Někdy na konci 18. 
st. byl tento prostor i s kosterními pozůstatky zazděn, a znovu otevřen až v roce 
1967, kdy byly kosti zčásti vyvezeny. Část kostí, která zůstala, byla zasypána štěrkem 
a překryta prkny. Přítomnost maleb si vyžádala restaurátorský zásah na přelomu 70. 
a 80. let, který však nebyl dokončen, a dokumentace k němu se nedochovala.12 
Prostor byl poté využíván jako skladiště a dřevník. Malby či jejich fragmenty se 
dochovaly na všech stěnách i klenbě místnosti, nejzachovalejší jsou však na čelní 
jihozápadní stěně. Ke komplexnímu restaurování se přistoupilo až v roce 2013, kdy 
byla restaurována čelní stěna, v dalších letech byl restaurován zbytek karneru. 
Z restaurátorského průzkumu vyplývá, že malba je provedena na tenké a hrubě 
                                                          
12 MACH 2014, 86. 
nahozené omítce, která postrádá typickou přípravu pro nástěnnou malbu. Malba 
byla provedena technikou frescosecco, což zapříčinilo částečné ztráty 
zpráškovatělých barevných vrstev, pod kterými se dochovala výrazná štětcová 
kresba. Šlo o ucelenou koncepci výmalby, která vznikla nejspíše v jedné fázi, 
pravděpodobně úsilím jedné malířské dílny. 
Datace maleb je hrubě přibližná, neexistují totiž žádné písemné prameny, o které se 
lze s jistotou opřít, a spoléhá se proto výhradně na stylovou komparaci. Ta je ovšem 
komplikována těžkým poškozením Broumovských maleb, na kterých jsou mnohé 
detaily, záhyby na draperiích a modelační vrstvy setřeny. Malba je postavena 
primárně na různě modelovaných liniích, v draperiích se objevují mj. ostřejší záhyby 
odkazující na rezidua tradice tzv. Zackenstilu, i jiné relikty typicky staršího malířství, 
což ukazuje na starší datování. Malby jsou proto orientačně datovány do 1. čtvrtiny 
14. st., což podporují stylové analogie s jinými obdobně datovanými díly (Janovice n. 
Úhlavou, Boletice, Dolní Slověnice).13 
 
Malby čelní stěny jsou komponovány do tří pásů oddělených nápisovými lištami. 
V horní části čelní stěny se nachází velmi poškozený a obtížně čitelný výjev 
sestávající z Krista soudce v mandorle sedícího na duze, napravo od něj Jana Křtitele 
a anděla s nástroji umučení, nalevo zbytky figury P. Marie a anděla. Kolem mandorly 
jsou znatelné fragmenty symbolů čtyř evangelistů. Níže se nachází výjevy pěti panen 
moudrých s planoucími lampami před andělem (nalevo) a pěti pošetilých se 
zhasnutými lampami tažené řetězem do pekla (napravo).  
V nejnižším páse se vlevo nachází výjev Setkání třech živých a třech mrtvých, 
napravo se nachází výrazně poškozená scéna, která patrně představovala Peklo. Na 
ní se mj. nachází Triumf smrti, tedy velmi vzácný výjev personifikované smrti, 
v tomto případě jedoucí na koni, která kosou stíná živé. 
Je možné, že nástěnné malby pokračovaly i níže do prostoru pod dnes zvýšenou 
podlahou, omítka je zde však opadaná až na kamenné zdivo. 
Na severozápadní stěně se dochovaly pouhé, většinou těžko identifikovatelné 
zlomky maleb, které byly rozčleněny také do částí oddělených nápisovými lištami, 
z nichž je částečně čitelná pouze ta oddělující horní část od spodní. Ve spodní byl 
pravděpodobně anděl, vítající zástup u nebeské brány. V nejspodnějším pásu se 
dochoval malý fragment několika malých postaviček ve hnědých kápích na pozadí 
barevných trojúhelníků, hypoteticky mohlo jít o zemřelé čekající na poslední soud. 
Na jihovýchodní stěně je v nejvyšším pásu patrno několik nepříliš zřetelných figur 
světců, vztahujících se k centrální postavě, pravděpodobně Kristu, s rozevřenýma 
rukama s gestem žehnání. Ve středním pásu je skupina postav v průvodu spoutaná 
řetězem, který táhne čert. V tomtéž pásu více napravo je další skupina postav, které 
se dochovaly jen v siluetách oproti pozadí, jsou zachyceny v pohybu, a pozdvihají 
v rukou neznámé předměty. Spodní část stěny je zcela nečitelná, z celkové barevné 
koncepce výmalby však vyplývá, že šlo o pekelné výjevy.  
I když jsou dnes čitelné části maleb pouhým torzem původní koncepce, je zjevné, že 
intencí zde bylo představit téma smrti, respektive moralistně upomenout na smrt, 
která může přijít kdykoliv a pro kohokoliv. Hodnotu tohoto cyklu podtrhuje i fakt, že 
se jedná o nejstarší dochovanou památku v Čechách, která téma memento mori 
komplexně předvádí v takto rozvinuté podobě.14 Je pravděpodobné, že za 
ikonografickou koncepcí stál vzdělaný konceptor, snad člen benediktinského kláštera 
v Broumově. 
                                                          
13 K datování podrobněji DIENSTBIER–FAKTOR–ROYT 2015, 7–9. Mladší dataci do 40. let 14. st. navrhla RYWIKOVÁ 
2016, 88 na základě ikonografických analogií v italském prostředí. 
14 DIENSTBIER–FAKTOR-ROYT 2015, 18. 
Fotografie 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
Číslo ID 5 
Lokalita Staré Buky 
Okres Trutnov 
Název Malby na fasádě kostela 
KP 38640/6-3670 
Poloha Dohledána 
Umístění Iluzivní okno na východní stěně, soustředné kruhy na severní stěně 
Datace 14. a 15. st., nelze  
Autorství neznámé 
Donátor neznámý 
Materiál Freska, rytí do vlhké omítky 
Nápisy - 
Opravy, 
rest. 
Zásahy 
2012 orientační průzkum (Josef Červinka, Zdeněk Šmahel); 2014 originál překryt kopií 
s využitím částečné rekonstrukce originálu 
Současný 
stav 
Zbytky nástěnných maleb vč. rytí do omítky jsou byly v rámci obnovy skryty pod nově 
nahozenou omítku a nový nátěr, na který jsou za využití částečné rekonstrukce 
reprodukovány v kopii. 
Literatura Samostatně nepublikováno. 
Jiří SLAVÍK: Staré Buky, kostel sv. Anny in: Dalibor Prix – Eliška Racková – Jiří Slavík: 
Středověké venkovské kostely východních Čech I. Archidiakonát hradecký do roku 1378. 
Praha 2020. 
Text 
katalogu 
Malby byly objeveny a odkryty v rámci kompletní obnovy kostela po převedení majetku 
kostela obci Staré Buky, probíhající několik let od roku 2006. Orientační průzkum 
proběhl v roce 2012, kdy byly pod opadanou novověkou omítkou patrné drobné 
fragmenty gotického okna ve štítě východní stěny kostela. Byla také sejmuta novodobá 
vrstva omítky na severní stěně, pod kterou byla objevena malba na středověké 
kletované omítce v podobě čtyř soustředných kružnic. V roce 2014 se přistoupilo 
k celkové obnově fasády, v rámci které byly malby zakryty novou vrstvou omítky a 
nátěru, na který byly původní středověké fragmenty maleb reprodukovány v důsledné 
kopii vč. rytí.  
Kružba rytého a malovaného gotického okna obsahuje tři sférické trojúhelníky 
s vloženými triloby a pod nimi tři jeptišky ukončující svislé průhledy. Okenní kružba byla 
do vlhké omítky nejprve vyryta, dodnes je z dokonalých křivek a přímek (v původní a 
dnes překryté omítce) patrné použití kružidla a rovné lišty na rýsování, jsou zde také 
patrné vpichy po kružidle. Malba byla provedena přes rytou kresbu do zavlhlé omítky 
šedou, černou a červenou barvou. Šlo patrně o součást komplexního pojednání členění 
fasády v malířském médiu, z nějž se dochovaly také stopy a fragmenty červených a 
rytých linek zdůrazňující nárožní kvádry, okenní šambrány a korunu zdiva. Opora pro 
dataci této malby prakticky chybí, tvarosloví okenní kružby jej dovolují datovat obecně 
již do 14. st., ze kdy pochází také kamenické prvky žeber a okenních profilů kostela 
(1.pol. 14. st.).15 Malba patrně nevznikla v nejstarší fázi stavby, protože se v místě její 
dolní části, ve středu štítu, nacházel původně větrací otvor, který byl dodatečně zazděn a 
omítnut.16 
Čtyři soustředné kruhy na severní stěně kostela mají průměry 65, 282, 317 a 380 cm, a 
                                                          
15 SLAVÍK 2020, č. kat. 32, 594. 
16 Restaurátor Jiří Kašpar se v restaurátorském záměru domnívá, že šlo o zazdívku z doby poděbradské, což by 
malby posouvalo do třetí čtvrtiny 15. st. Viz Jiří Kašpar: Rozšířený restaurátorský záměr zahrnující průzkumy, 
nové nálezy, záměr k obnově, doporučení k realizaci. Vnější plášť kostela sv. Anny ve Starých Bukách. 2014. 
Spisovna NPÚ ÚOP Josefov. 
jsou malovány širokou linkou červené barvy. Přesně ve středu kružnice se nachází 
drobná dírka v omítce, která může pocházet od vpichu kružidla či spíše ukotvení 
provázku pro vytvoření kružnice – není však jasné, zda nesouvisí až s poslední obnovou. 
Ve středu kružnice se patrně nacházel nápis, na což svědčí dnes zakryté fragmenty 
červené barvy. 
Dataci lze určit ještě nejasněji než v případě iluzivního okna, neexistuje totiž žádná 
stylová ani pramenná opora. Stalo se tak před proražením okna pod kůrem, které do 
kružnic zasahuje. Stavební historie malby datuje na přelom 15. a 16. st., kdy zřejmě 
proběhla zásadní stavební úprava a stavba zvonice, čemuž napovídá několik zvonů 
vyrobených v krátkém časovém intervalu (1495, 1500, 1510). Význam kružnic 
společenské a liturgické funkci kostela není jasný.  
Středověké malby na fasádě kostela jsou v celém regionu zcela ojedinělé, a to i svým 
námětem, k němuž v oblasti Čech nenalezneme analogie. 
Fotografie 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
Použitá literatura 
Helena DÁŇOVÁ – Klára MEZIHORÁKOVÁ – Dalibor PRIX (ed.): Uprostřed Koruny české. Gotické a raně 
renesanční umění východních Čech 1250-1550. Praha 2020 (v tisku) 
Jan DIENSTBIER: Obrázky z pekla. Souvislosti několika vyobrazení Posledního soudu z počátku 14. 
století, Umění 64, 2015, 434-457 
Jan DIENSTBIER: Prostor pro výtvarnou inovaci? Středověké nástěnné malby v městských In: Jan Hrdina 
– Kateřina Jíšová (ed.): Městský farní kostel v českých zemích ve středověku. Praha – Dolní Břežany 
2015 
Jan DIENSTBIER – Ondřej FAKTOR – Jan ROYT: Středověké nástěnné malby v suterénu broumovské fary 
In: Průzkumy památek č. 2, 2015, 3–18 
Josef ČERVINKA: Restaurátorská zpráva ke konzervaci a rekonstrukci vybrané části východní fasády 
kostela sv. Anny ve Starých Bucích okres Trutnov. Brno 2012. Nepublikovaná restaurátorská zpráva, 
archiv NPÚ, ÚOP Josefov 
Vladimír HRUBÝ: Katedrála sv. Ducha, kaple sv. Klimenta, Biskupská rezidence. Hradec Králové 2002 
Vladimír HRUBÝ: Chrám svatého Ducha v životě města a v proměnách času. Katedrála a její sousedé. 
Hradec Králové 2008 
Vladimír HRUBÝ – Pavla LAŠTŮVKOVÁ (ed.): Od chrámu ke katedrále. 700 let historického a uměleckého 
vývoje katedrály Svatého Ducha v Hradci Králové. Hradec Králové 2008 
Tomáš KNOFLÍČEK: Bezčasí navzdory? K chronologii středověké nástěnné malby ve východních 
Čechách In: Ivo HLOBIL – Milan DOSPĚL (ed.): Uprostřed koruny České. Kolektivní monografie NAKI II. 
Prostějov 2020 
Miroslav KŘÍŽEK–Pavel PADEVĚT: Exkurz 2: Restaurování středověké nástěnné malby posledního soudu 
v suterénu broumovské fary In: Průzkumy památek 22, 2015, s. 21–24 
Dobroslav LÍBAL: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha 2001 
Pavel MACH: Restaurování středověkých nástěnných maleb na faře v Broumově In: Sborník Národního 
památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Josefově, 2014 
Jiří MATĚJÍČEK: Klanění tří králů. 1987. Nepublikovaná restaurátorská zpráva, archiv NPÚ, ÚOP Josefov 
Pavel PADEVĚT – Miroslav KŘÍŽEK: Restaurátorská zpráva, nástěnné malby v objektu fary v Broumově. I 
etapa – čelní stěna. Praha 2013. Nepublikovaná restaurátorská zpráva, archiv NPÚ, ÚOP Josefov 
Pavel PADEVĚT – Miroslav KŘÍŽEK: Restaurátorská zpráva, nástěnné malby v objektu fary v Broumově. II 
etapa – čelní stěna. Praha 2014. Nepublikovaná restaurátorská zpráva, archiv NPÚ, ÚOP Josefov 
Pavel PADEVĚT – Miroslav KŘÍŽEK: Restaurátorská zpráva, nástěnné malby v objektu fary v Broumově. 
III etapa – levá zaklenutá stěna. Praha 2015. Nepublikovaná restaurátorská zpráva, archiv NPÚ, ÚOP 
Josefov 
Jaroslav PEŠINA (ed.): Gotická nástěnná malba v zemích českých I. 1300–1350. Praha 1958 
Emauel POCHE: Umělecké památky Čech 1, A-J. Praha 1977 
Emanuel POCHE: Umělecké památky Čech 3, P-Š. Praha 1980 
Dalibor PRIX – Eliška RACKOVÁ – Jiří SLAVÍK: Středověké venkovské kostely východních Čech I. 
Archidiakonát hradecký do roku 1378. Praha 2020 
Jan ROYT: Nástěnná malba s námětem Klanění Tří králů v prostoru bývalého tresoria v klášterním 
kostele sv. Vojtěcha v Broumově In: Ivo HLOBIL – Milan DOSPĚL (ed.): Uprostřed koruny České. 
Kolektivní monografie NAKI II. Prostějov 2020 
Daniela RYWIKOVÁ: Speculum mortis. Obraz smrti v českém malířství pozdního středověku. Ostrava 
2016 
Vojtěch SÁDLO: Kostel nanebevzetí P. Marie v Polici nad Metují In: Zprávy památkové péče 15, 1955 
Petr SKALICKÝ: Vera effigies sv. Václava z někdejšího kostela sv. Václava na Malé Straně v Praze In: 
Umění 56, 2008, 437–446 
Jiří SLAVÍK: Exkurz 1: Ke stavebnímu vývoji nynějšího děkanství v Broumově In: Průzkumy památek 22, 
2015, 19–21 
Roman ŠEVČÍK: Restaurátorská zpráva. Poškozené gotické malby v děkanské sakristii v katedrále sv. 
Ducha v Hradci Králové. 2012. Nepublikovaná restaurátorská zpráva, archiv NPÚ, ÚOP Josefov 
Karel STRETTI: Zpráva o postupu II. Etapy restaurátorských prací v klenbě děkanské sakristie 
v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. Praha 1987. Nepublikovaná restaurátorská zpráva, archiv 
NPÚ. ÚOP Josefov 
Eleonora TEHNÍKOVÁ: Středověké nástěnné malby v děkanské sakristii v katedrále Sv. Ducha v Hradci 
Králové In: Jiří Štěpán (ed.): Chrám svatého Ducha a královna Eliška Rejčka v Hradci Králové 1308–
2008. Hradec Králové 2008 
Eleonora TEHNÍKOVÁ: Středověké nástěnné malby v děkanské sakristii v katedrále sv. Ducha v Hradci 
Králové In: Jiří Štěpán (ed.): Chrám Svatého Ducha a královna Eliška Rejčka v Hradci Králové 1308–
2008. Ústí nad Orlicí 2009 
Eleonora TEHNÍKOVÁ: Ikonografie a stav nástěnných maleb v děkanské sakristii v katedrále sv. Ducha v 
Hradci Králové In: Ivo HLOBIL – Milan DOSPĚL (ed.): Gotické a raně renesanční umění ve východních 
Čechách 1200–1550. Hradec Králové 2014 
Eleonora TEHNÍKOVÁ: Středověké nástěnné malby v kostele sv. Ducha v Hradci Králové. Nepublikovaná 
rigorózní práce na FF UK v Praze. Praha 2014 
Milada VILÍMKOVÁ – Pavel PREISS: Ve znamení břevna a růží. Praha 1989 
Jakub VÍTOVSKÝ: Stavebníci a mistři panovnického chrámu Sv. Ducha v Hradci Králové – architektura a 
skulptura na rozhraní Janovy a Karlovy éry In: Jiří Štěpán (ed.): Chrám svatého Ducha a královna Eliška 
Rejčka v Hradci Králové 1308–2008. Hradec Králové 2008 
Václav WAGNER: Předběžná zpráva o stavu oprav v katedrále Sv. Ducha v Hradci Králové In: Zprávy 
památkové péče 3. 1939, s. 73  
Václav WAGNER: Objevy v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové In: Zprávy památkové péče 4. 1940, s. 
7–8 
  
Specializovaná mapa 
 
Předkládaný mapový atlas výzkumného úkolu je zpracován pro oblast Královehradeckého kraje. 
Jednotlivé mapové listy jsou uvedeny nejprve tabulkou s důležitými údaji obsahující seznam všech 
dochovaných památek nástěnné malby s uvedením čísla ID, dále lokality, názvu, údajem o tom, zdali 
je malba chráněna jako kulturní památka a pod jakým číslem, dále údajem o tom, zdali bylo možné 
dohledat přesnou polohu maleb, a zda byly malby odborně restaurovány. 
 
Přehledová část atlasu je tvořena přehledovou mapou celého zájmového území (Královehradecký 
kraj), vyznačující polohu jednotlivých nástěnných maleb na podkladu Základní mapy ČR 1:240 000 
(dále jen ZM ČR). Druhou mapou přehledové části atlasu je přehledová mapa kladu mapových listů. 
 
Obsahovou část atlasu tvoří série map, která je tvořena čtyřmi mapovými listy. Každý mapový list 
ukazuje rozmístění nástěnných maleb a pro orientaci je použita topografická mapa ZM ČR 1:15 000. 
V mapové sérii je použita jednoduchá legenda, která vyznačuje přítomnost dochované nástěnné 
malby. 
 
 
 
Poloha jednotlivých nástěnných maleb, které jsou vázány výhradně na architektonické konstrukce (v 
případě Královehradeckého kraje dochovány výhradně na církevních stavbách typu kostel či kostnice) 
byla určena lokalizací dotčených staveb chráněných jako KP v Geoportálu NPÚ. Všechny nástěnné 
malby v Královehradeckém kraji jsou součástí staveb chráněných jako KP. 
 
Podkladové mapové vrstvy byly získány ze serveru geoportal.cuzk.cz. 
 
Číslo ID obec název KP Rejstř. číslo poloha Restaurov
áno 
1 Hradec Králové Nástěnné malby v 
děkanské sakristii 
Ano 20570/6-424 Dohledána Ano 
2 Police n. 
Metují 
Hlava Krista Ano 37069/6-1843 Dohledána Ano 
3 Broumov Klanění tří králů Ano 31494/6-1533 Dohledána Ano 
4 Broumov Triumf smrti Ano 30739/6-4420 Dohledána Ano 
5 Staré Buky Iluzivní okno na 
východní stěně, 
soustředné kruhy 
na severní stěně 
ano 38640/6-3670 Dohledána Ano

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	mapy a plány území
Druh dokumentu:	speciální mapa, plán území
Bližší specifikace:	tématická mapa s odborným obsahem

Jméno souboru:

G0691431.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mikulcová Anežka

Popis dokumentu:

Specializovaná mapa s odborným obsahem – hlavní mapový dokument s průvodním textem. 
Výzkumná aktivita: Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Oblast XI. Tématické průzkumy památek. Dílčí cíl XI.1 Výzkumy specifických movitých a nemovitých výtvarných památek

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7381655 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Šindlář Ondřej; [neznámý] (T);

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá; Restaurování;

Uživ. klíčová slova:

středověk; nástěnná malba; Specializovaná mapa;

Datum vzniku:

31.08.2022

Licence:

Typ:	CC BY-NC-ND 4.0 - licence Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní (https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/deed.cs)
Držitel:	Národní památkový ústav

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

K dokumentu neexistují žádné vazby na aplikace IISPP.

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

rozsáhlé území, vyšší územní celek

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres
Def. bod: 1356375	Název objektu:	Část obce: Police nad Metují	Č. dom.: č.p. 1	Ulice: Komenského náměstí	Č. or.:	Kat. území: Police nad Metují	Obec: Police nad Metují	ORP: Náchod	Okres: Náchod
Def. bod: 2552893	Název objektu: katedrální kostel sv:Ducha	Část obce: Hradec Králové	Č. dom.:	Ulice: náměstí Jana Pavla II.	Č. or.:	Kat. území: Hradec Králové	Obec: Hradec Králové	ORP: Hradec Králové	Okres: Hradec Králové
Def. bod: 2557707	Název objektu: benediktinský klášter	Část obce: Broumov	Č. dom.:	Ulice: Klášterní	Č. or.:	Kat. území: Broumov	Obec: Broumov	ORP: Broumov	Okres: Náchod
Def. bod: 1059215	Název objektu:	Část obce: Broumov	Č. dom.: č.p. 224	Ulice: Kostelní náměstí	Č. or.:	Kat. území: Broumov	Obec: Broumov	ORP: Broumov	Okres: Náchod
Def. bod: 2558527	Název objektu: kostel sv. Anny	Část obce: Prostřední Staré Buky	Č. dom.:	Ulice:	Č. or.:	Kat. území: Prostřední Staré Buky	Obec: Staré Buky	ORP: Trutnov	Okres: Trutnov

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj
Kód CZ: 1143	Název lokality: Broumov	Reálný typ: město	Kat. území: Broumov	Obec: Broumov	ORP: Broumov	Okres: Náchod	Kraj: Královéhradecký kraj
Kód CZ: 4751	Název lokality: Hradec Králové	Reálný typ: město statutární	Kat. území: Hradec Králové	Obec: Hradec Králové	ORP: Hradec Králové	Okres: Hradec Králové	Kraj: Královéhradecký kraj
Kód CZ: 12700	Název lokality: Police nad Metují	Reálný typ: město	Kat. území: Police nad Metují	Obec: Police nad Metují	ORP: Náchod	Okres: Náchod	Kraj: Královéhradecký kraj
Kód CZ: 13016	Název lokality: Prostřední Staré Buky	Reálný typ: ves	Kat. území: Prostřední Staré Buky	Obec: Staré Buky	ORP: Trutnov	Okres: Trutnov	Kraj: Královéhradecký kraj
Kód CZ: 51169	Název lokality: Staré Město	Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť	Kat. území: Hradec Králové	Obec: Hradec Králové	ORP: Hradec Králové	Okres: Hradec Králové	Kraj: Královéhradecký kraj
Kód CZ: 1145	Název lokality: Broumov	Reálný typ: hl. městská čtvrť	Kat. území: Broumov	Obec: Broumov	ORP: Broumov	Okres: Náchod	Kraj: Královéhradecký kraj
Kód CZ: 25855	Název lokality: Město	Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť	Kat. území: Police nad Metují	Obec: Police nad Metují	ORP: Náchod	Okres: Náchod	Kraj: Královéhradecký kraj

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu
Kód RS: 171	Název hist. regionu: Broumov
Kód RS: 170	Název hist. regionu: Police nad Metují
Kód RS: 231	Název hist. regionu: Hradec Králové
Kód RS: 180	Název hist. regionu: Trutnov

Ke stažení Náhled Poslat žádost