Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
 
  
 
 
Rukověť kastelána 
 
Metodika  
 
 
 
Miloš Kadlec (ed.) 
 
 
  
 
 
Certifikovaná metodika Rukověť kastelána vznikla v rámci výzkumného projektu „Tvorba 
metodik pro naplňování řádné správy památkového fondu zpřístupněného veřejnosti“ 
(99H30PP190), financovaného MK ČR. 
 
Osvědčení č. XXX o uznání uplatněné certifikované metodiky vydalo… 
Odborné recenze: XXX 
Texty: Lucie Bidlasová, Karel Bobek, Jaroslav Bušta, Tomáš Horyna, Miloš Kadlec, Lukáš 
Kunst, Radek Ryšavý, Pavel Slavko, Petr Weiss 
Odborné konzultace: Ivan Češka, Ondřej Cink, Jiří Jágr, Ivana Jelínková, Kateřina Rainišová, 
Jana Svobodová, Vladimír Tregl, Tomáš Wizovský 
 
Ilustrace: MgA. et Mgr. Iveta Merglová 
Grafická úprava a sazba:  
Vydal Národní památkový ústav. Území památková správa na Sychrově 
Praha 2022 
ISBN978-80-906784-5-3 
  
 
 
Lucie Bidlasová – Karel Bobek – Jaroslav Bušta – Tomáš 
Horyna – Miloš Kadlec – Lukáš Kunst – Radek Ryšavý – Pavel 
Slavko – Petr Weiss 
 
Rukověť kastelána  
Metodika řádné správy památkového objektu 
zpřístupněného veřejnosti 
 
Národní památkový ústav 
Praha 2022 
 
  
 
 
Obsah 
 
Předmluva 1 
Úvod 2 
1. Historie profese 6 
2. Předpoklady pro výkon profese kastelána 14 
3. Slovníček pojmů 15 
4. Správa svěřeného majetku, personální agenda, hospodaření 27 
4.1. Správa svěřeného kulturního majetku 27 
4.1.1. Mobiliář památkového objektu 28 
4.1.2. Evidence, dokumentace mobiliáře 30 
4.1.3. Prezentace mobiliáře (interiérové instalace, expozice, výstavy) 35 
4.1.4. Uložení mobiliáře 38 
4.1.5. Pracovní útvary v oblasti správy kulturního majetku v NPÚ 40 
4.2. Správa svěřeného hospodářského majetku, personální agenda, hospodaření 40 
4.2.1. Péče o nemovitý a movitý hospodářský majetek 41 
 Základní členění majetku 41 
 Pořízení nového majetku 42 
 Péče o svěřený majetek 45 
 Zabezpečení majetku 45 
4.2.2. Dokumentace, evidence, identifikace 46 
4.2.3. Personální agenda 48 
4.2.4. Provoz zaměstnanecký 55 
 Příplatky za odpracované hodiny a pohotovost 58 
 Plánování pracovních směn 59 
 Směnný provoz 60 
 Zákonné pauzy 60 
 Zákonná ustanovení o délce pracovní doby a doby na odpočinek mezi směnami 60 
 Práce večer / v noci 60 
 Docházka a její evidence 60 
 Měsíční výkazy 61 
 Kontrola práce vedoucím pracovníkem 61 
4.2.5. Ekonomika, hospodaření, rozpočet 62 
 Ekonomické systémy NPÚ 62 
4.2.6. Závěr 67 
4.3. Ochrana svěřeného majetku 67 
4.3.1. Ochrana budov a objektů kulturní a hospodářské povahy 67 
4.3.2. Ochrana předmětů kulturní a hospodářské povahy 67 
 
 
4.3.3. Trvalé uchovávání mobiliárních fondů, sbírek muzejní povahy a jednotlivých předmětů: 69 
4.3.4. Integrovaný systém ochrany kulturního dědictví 69 
5. Obnova a údržba svěřeného majetku 72 
5.1. Úvod 72 
5.2. Názvosloví ke stavebním obnovám 73 
5.3. Údržba jednotlivých částí objektu 73 
5.3.1. Půda a střecha 73 
 Úklid půdy 73 
 Zatékání a jeho důsledky 74 
 Žlaby a plechování 74 
 Komíny 74 
5.3.2. Podlahy 76 
 Dřevěné podlahy 76 
 Cihelné podlahy 78 
 Kamenné podlahy 79 
 Betonové podlahy a teraca 79 
 Návštěvnické koridory 79 
5.3.3. Výplně otvorů 80 
 Okna 80 
 Stínění 82 
 Dveře 83 
 Kovové prvky 83 
5.3.4. Povrchy stěn 84 
 Omítky 84 
 Dřevěné obložení a tapety 85 
5.3.5. Sklepení 86 
5.3.6. Technické vybavení 86 
5.4. Venkovní prostory 87 
 Zdi, ploty a brány 88 
 Komunikace 88 
5.5. Depozitář stavebních prvků 89 
5.6. Projektování a příprava 89 
5.7. Poškození kulturní památky a havarijní stavy 91 
5.8. Další doporučená literatura: 92 
6. Prezentace 94 
6.1. Public Relations (práce s veřejností, dále jen PR) 94 
6.2. Návštěvnický provoz 104 
6.3. Další prezentace – kulturní akce (výstavy, koncerty, pořady); komerční nájmy 124 
 
 
7. Koncepce, plánování, vize 129 
7.1. Koncepce 129 
7.1.1. Rozvržení funkcí prostor a budov v areálu 130 
7.1.2. Koncepce stavební obnovy areálu, priority, cíle a jejich aktualizace 132 
7.1.3. Koncepce prezentace areálu 134 
7.1.4. Koncepce péče o mobiliární fond 134 
7.1.5. Koncepce návštěvnického provozu a poskytovaných služeb 134 
7.1.6. Pasport památkového objektu 136 
7.1.7. Personální politika 136 
7.2. Plánování 137 
7.2.1. Krátkodobé cíle 137 
7.2.2. Střednědobé cíle 137 
7.2.3. Dlouhodobé cíle 137 
7.3. Vize 138 
Seznam literatury a zdrojů 139 
 
 
 
 
1 
Předmluva 
Národní památkový ústav jako odborná organizace státní památkové péče v České republice, který 
má příslušnost hospodaření s více než stovkou hradů, zámků i jiných památkových objektů, vydává 
v rámci zabezpečení jednotného přístupu ke správě památkových objektů přehlednou rukověť 
kastelána, která má za cíl usnadnit orientaci v problematice správy památkových objektů, nastavit 
systémové řízení správy majetku se všemi důležitými a podstatnými oblastmi, které se této 
problematiky týkají. 
 
Vytvoření metodiky správy památkového objektu reaguje na stávající situaci absence tohoto typu 
odborného i praktického výstupu pro výkon jedné z nejdůležitějších statutárních činnosti NPÚ. Cílem 
je vytvoření funkčního manuálu obligatorních postupů a optimalizovaných činností související s 
provozem, obnovou a správou památkových objektů. Metodika vznikla z podnětu a iniciativy Tomáše 
Wizovského, dlouholetého kastelána státního hradu a zámku Bečov, který též více než rok vedl 
přípravná jednání ke vzniku tohoto strategického a profesně chybějícího materiálu. 
 
Metodika vychází z praktických zkušeností autorského kolektivu a výsledků výzkumu dostupných 
v době vydání metodiky v souladu s platnou legislativou v oblasti ochrany kulturního dědictví v České 
republice, normami a dalšími standardy. 
 
Metodika má sloužit nejen novým pracovníkům, kteří budou postupně nahrazovat odcházející silnou 
generaci zkušených a dlouholetých správců, ale měla by být inspirativní a podpůrná i pro současné 
kastelány jak státních tak i nestátních hradů, zámků a dalších památkových objektů v ČR. 
 
Metodika je strukturována do logických kapitol, které se věnují základním oblastem správy majetku. 
Pro snadnou orientaci je psána heslovitě. V rámci jednotlivých kapitol a podkapitol jsou odkazy na 
další zdroje, které danou problematiku rozšiřují. Velký důraz je kladen na srozumitelnost, praktičnost 
a rychlou orientaci v dané problematice, tak aby metodika byla skutečnou rukovětí všech typů 
památkových objektů a jejich kastelánů (v metodice je uváděn vždy kastelán jako vedoucí 
památkového objektu; autoři metodiky pod tímto označením chápou význam slova ve smyslu 
kastelán či kastelánka). 
 
Miloš Kadlec 
 
 
 
2 
 
Úvod 
Lidská společnost v průběhu svého civilizačního úsilí vytváří specifické hodnoty v podobě hmotných a 
nehmotných kulturních statků.   Památka je jako dílo minulosti, významnou součástí kulturního 
dědictví. Je důležitým dokladem postupného historického vývoje společnosti, jejího životního 
způsobu, tvůrčích schopností a práce člověka. Památka jako svědek minulosti je nenahraditelný 
doklad pro vědomí kolektivní (kmenové, komunitní, národní) identity.  
 
Kulturní dědictví je živým obrazem kontinuity kulturního života lidské společnosti, které již z povahy 
logiky věci se nemohlo zachovat v komplexní historické podobě. Vnímáme ho jako soubor autenticky 
zachovaných hmotných i nehmotných statků, jež byly vytvořeny našimi předky a slouží nám jako 
nenahraditelný zdroj informací, kulturnosti, vzdělanosti, vyspělosti i duševního bohatství národa. 
Jako svědectví o minulosti s sebou nese materiální i duchovní hodnoty pro budoucí generace. Úkolem 
státu, mezinárodních subjektů  
i každého jedince je stát se jakýmsi zprostředkujícím mezičlánkem a pečovat o další zachování těchto 
neobnovitelných zdrojů.   
 
V běžném životě vnímáme především vzhled památek, jejich proporce, konstrukci, materiál, estetické 
či výtvarné působení, urbanistické uspořádání či zasazení do krajiny a každý podle svých možností si 
více nebo méně uvědomuje, jak významně památky ovlivňují kvalitu našeho životního prostoru. 
Souvislosti kulturního dědictví jsou mnohem závažnější. Historické stavby představují velmi bohatý 
zdroj informací o naší minulosti. Musíme ovšem umět správným způsobem tyto informace 
interpretovat a především musíme mít díla minulosti zachována, nejlépe v původní, autentické 
podobě, aby z nich bylo možné čerpat relevantní informace. 
 
Česká republika má bohaté kulturní a historické dědictví. Architektonické a historické památky jsou 
nejen nejviditelnější součástí národního kulturního dědictví, ale rovněž stěžejní atraktivitou a 
zdrojem pro rozvoj kulturní turistiky v ČR.  
 
„Pozornost, kterou stát věnuje vlastní historii a péči o kulturní dědictví jako základnímu zdroji 
informací o historickém rozměru jeho existence, je dokladem jeho vyspělosti a dosvědčuje jeho 
vědomou snahu o dosahování vnitřní stability. Je zároveň také dokladem vědomí jeho suverenity, 
protože reflektuje soubor vlastních kulturních identit činících z něj unikátní jednotku v globalizujícím 
se mezinárodním společenství. Proto jsou součástí kulturního dědictví jazyk, literatura, hudba, 
 
3 
divadlo, architektura, výtvarné umění, lidové tradice i historická, filozofická a estetická reflexe. Jejich 
případný úpadek nebo zánik není formálním jevem, ale konkrétním pádem systému vnitřní 
kooperativnosti a vnější konkurenceschopnosti. 
 
Součástí kulturního vědomí je schopnost hodnotového vážení jevů souvisejících s existencí a funkcí 
společnosti, tedy schopnost vytváření etického a morálního hodnotového systému a dodržování jeho 
principů. I to je nezbytným předpokladem pro dobrou funkci společnosti. Z historického rozměru 
kultury i v této oblasti vyplývá řada důležitých podnětů, příkladů a srovnání směřujících k žádoucí 
reflexi současnosti i očekávané budoucnosti, neboť dlouhodobá kontinuita existence posiluje naději 
na její pokračování.“  (In: Meziresortní koncepce aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní 
identity na léta 2016 až 2022, s. 5) 
 
Státní hrady, zámky, kláštery, zříceniny, industriální památky, skanzeny atp. v České republice jsou 
bezesporu nejhodnotnějším souborem našeho hmotného kulturního bohatství, jsou tzv. našim 
rodinným stříbrem. Jedná se o významná historická a architektonická díla často s mimořádnou 
urbanistickou hodnotou, s původními stylovými interiéry a obsáhlými historickými sbírkami. Z 
hlediska kvality i kvantity jsou srovnatelné s většinou národních sítí hradů a zámků v Evropě.  Značná 
část souboru hradů a zámků je řazena do nejvyšší kategorie národní kulturní památky a výjimečné 
soubory památek jsou zapsány do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, či 
požívají statut Evropských památek. Řada příkladně obnovených a provozovaných památek (Bečov, 
Karlštejn, Krumlov, Kuks, Kynžvart …) ve správě NPÚ získala v různých kategoriích nejvyšší památkové 
ocenění EUROPA NOSTRA někdy přezdívané jako památkářský Oscar.   
 
Péče o kulturní dědictví historických památek je velmi specifická a odlišná od běžné praxe stavební 
údržby novodobého stavebního fondu. Důraz je kladen na kulturní a historické souvislosti, umělecké 
a řemeslné hodnoty, na zachování celku, na autenticitu materiálů a konstrukcí, na původnost 
interiérů a jeho mobiliáře. 
 
Kulturní dědictví v oblasti památkové péče zahrnuje různorodé stopy lidské činnosti a je 
nenahraditelným zdrojem informací o životě a činnosti lidí a historickém vývoji věd, umění, řemesel, 
materiálů a technologií. Tato nenahraditelnost či neobnovitelnost spočívá ve skutečnosti, že 
historické stavební památky na rozdíl od živé přírody nemají samoreplikační schopnost obnovy a 
pokud dojde k jejich ztrátě, jsou pro budoucí generace ztracené definitivně. Stejně tak kulturní 
dědictví jako celek není reprodukovatelné a neustálý tlak na jeho intenzivní využívání může ohrozit 
jeho existenci nebo autenticitu. 
 
4 
 
Kulturní památky a přírodní lokality jsou pro značné procento společnosti cílem volnočasových 
aktivit, zdrojem emocionálních a estetických zážitků, hrají významnou roli vzdělávací, 
zprostředkovávají pocity a vztahy na dějinné souvislosti, na historickou sounáležitost s domovem atp. 
 
Ochrana, správa, péče, údržba kulturního a památkového prostředí vychází z poznání, že všechny 
prvky určitého celku jsou provázány a tvoří jednotný hodnotný celek a že všechny části prostředí 
spolu souvisí. To vede k poznání, že změna, narušení či degradace jednoho zdánlivě nepodstatného 
prvku, může změnit hodnotu či kvalitu celku. Proto je nezbytný souhrnný – komplexní náhled. 
 
Význam, důležitost historické památky pro společnost. 
 
Památka, jako dílo minulosti, je významnou součástí kulturního dědictví. Je důležitým dokladem 
historického vývoje společnosti, jejího životního způsobu, tvůrčích schopností a práce člověka. 
Historické stavby představují velmi bohatý zdroj informací o naší minulosti. Musíme ovšem umět 
správným způsobem tyto informace interpretovat, ale hlavně – musíme mít díla minulosti zachována, 
nejlépe v původní, autentické podobě, aby z nich bylo možné čerpat relevantní informace. 
Památka je: 
o jako dílo minulosti významnou součástí našeho kulturního dědictví, 
o zhmotnělou pamětí historie lidské společnosti, 
o významným dokladem národní minulosti, 
o významným dokladem národní identity, 
o nositelem hodnoty stáří, 
o zdrojem poznání společenských, kulturních a historických souvislostí, 
o zdrojem poznání historických technických souvislostí, (konstrukcí, technologií, řemesla, 
materiálů atp.). 
Kulturní dědictví je výsledkem tvůrčího lidského génia, je nezastupitelným a nenahraditelný zdrojem 
pro identitu společnosti, dokladem životního způsobu, tvůrčích schopností a práce člověka. 
 
Významné kulturní, přírodní či památkové prostředí se může stát velmi hodnotnou komoditou, která 
přináší místním občanům užitek obdobně, jako jsou jinde zdroje přírodních surovin nebo rozvinutý 
průmysl, zemědělství či věda: 
 
5 
o památka zvyšuje atraktivnost místa a dává výhodu v konkurenční soutěži 
o turistický průmysl má významný ekonomický potenciál s výrazně menším devastačním 
dopadem než jiná průmyslová odvětví  
o při správné péči a vhodném využití památky je předpoklad dlouhodobé ekonomické 
prosperity 
o kvalita života v kulturním a památkovém prostředí je nesrovnatelná s jinými rozvojovými 
místy 
o památkové prostředí oživuje a udržuje při životě využití lokálních materiálových zdrojů, 
řemeslnou dovednost, kulturu, umění, poznání, vědu, podnikavost, služby atp. neboť je 
přirozeně ke své existenci potřebuje 
o památka podporuje uvědomění si vlastní kulturní identity, historie a podporuje zdravým 
způsobem národní sebejistotu 
 
Památku je nutno chránit a pečovat o ni s porozuměním zodpovědného a poučeného hospodáře. 
Kulturní a přírodní prostředí je velmi zranitelné, křehké a lze ho snadno nevratně znehodnotit, 
prohospodařit nebo spotřebovat.   
 
6 
 
1. Historie profese  
 
V péči o významné památky v České republice, rozsáhlý soubor státních i nestátních hradů, zámků a 
klášterů atp., hrají bezesporu velmi důležitou roli jejich kasteláni. Jsou to lidé, kteří svou prací přímo 
ovlivňují stav památek a nesou přímou osobní zodpovědnost společnosti nebo přímo jeho vlastníkovi 
za tento majetek mimořádného významu i hodnoty. Tak jako každá pracovní pozice, tak i profese 
kastelánská má svou historii. 
 
o Slovo Castellanus pochází z latiny a je odvozené od slova castellum – hrad; 
o Historie pracovní pozice sahá do 6. století.  Je spojena s pádem Západořímské říše, následnou 
migrací kmenů do západní Evropy a válečnými střety; 
o Vznik objektů, které plnily funkci obrannou, rezidenční, mocensko-vojenskou, správní, 
hospodářskou, z nichž se vyvinuly hrady; 
o Hrad a území okolo označováno jako castellany; 
 
7 
o Vznik pozice kastelána jako důvěryhodného a loajálního zástupce majitele hradu, který měl 
závazky vůči vlastníkovi nemovitosti; 
o Kastelán – pojem používaný ve středověké Evropě u jmenovaného úředníka (někdy též 
označení guvernér);  
o Kastelán byl téměř vždy muž, výjimečně i žena (např. Beatrice z Bourbourgu zdědila r. 1194 
otcovu kastelániu z Bourbourg a stala se kastelánem);  
o Povinnosti kastelána: 
o vojenská odpovědnost za hrad, posádku a ochranu pozemků,  
o uplatňovat moc „zákazu" - tj. projednávat soudní spory, vybírat pokuty a daně od 
obyvatel, 
o pravomoc spravovat veškeré místní soudnictví, včetně trestů až po trest smrti.  
Označení používaná pro pozici kastelána v Evropě: 
o Francie – châtelains (kasteláni) – značné pravomoci, jejich pozice dědičná. 
o Německo – kastelán = Burgmann, případně Hauptmann (kapitán) – hlásil se k hradnímu 
pánovi, často používán i termín Burgherr nebo Burggraf (purkrabí). Kastelánem byl buď 
šlechtic nebo tzv. ministrealis (ministerialita je termín z dějin středověké Evropy označující 
společenskou vrstvu nesvobodných služebníků suverénů, kteří byli určeni k plnění úkolů na 
poli správním, hospodářském a vojenském). 
o Maďarsko – kastelán nazýván „várnagy" a v latinských kronikách se objevil jako „castellanus". 
Kastelány určoval král původně z příslušníků svého dvora. Pozdější byli termínem kastelán 
označováni nejmocnější šlechtici. 
o Portugalsko - kastelán = Alcaide. Později se funkce alkaid stala čestným titulem udělovaná 
portugalským králem určitým šlechticům. Jako čestný držitel úřadu alkaid nebýval často na 
hradě, a proto vznikla pozice jeho delegáta, který místo něj hrad účinně řídil. Čestný držitel 
úřadu byl označován pojmem alcaide-mor (hlavní, důležitý alkaid) a delegát byl nazýván 
alcaíde pequeno (méně často alkaid) nebo alkaid-menor (méně důležitý alkaid). 
o Španělsko - kastelán neboli velitel tvrze, pevnosti — Alcaide, neboli všeobecně vůdce a z 
arabštiny Alkáid a u Maurů náčelník okresu. 
 
 
 
8 
Kasteláni v našich zemích 
o Správní systém českého státu od 10. do první poloviny 13. století tvořen soustavou knížecích 
hradů -  správa oblasti v rukou kastelánů.  
o Přelom 16. a 17. století zpřístupňování vybraných interiérů (zbrojnice, sály předků, erbovní 
místnosti, knihovny) vybrané a pozvané společnosti za reprezentačním účelem s odkazem na 
původ a postavení majitele a jeho rodovou sbírkotvornou činnost. 
o Od poč. 19. století zpřístupňování panských sídel ve vlastnictví šlechty – například: 
o 1801 hrad Frýdlant - hrabě Kristián Filip Clam-Gallas – Frýdlant prvním hradním 
muzeem ve střední Evropě 
o 1828 zámek Kynžvart – zpřístupnění zámeckého muzea veřejnosti 
o hrad Karlštejn 
o hrad Helfštýn 
o hrad Rožmberk – po 1848 - rodové muzeum – hrabě Jan Jiří Buquoy 
o zámek Sychrov – reprezentativní interiéry, skleníky 
o hrad Buchlov – sbírky Leopolda a Bedřicha Berchtolda 
o hrad Křivoklát – 1897 – muzejní expozice ve věži 
o zámek Úsov – 1889 – prezentace exotik dovezených z Afriky a Ameriky 
o Období první republiky - zpřístupněné hrady a zámky patřily soukromníkům, obcím a státu – 
například: 
o hrad Točník – zpřístupněn od roku 1918 – prováděl kastelán 
o hrad Kokořín – památky na rodinu Špačků 
o hrad Bouzov 
o zámek Konopiště 
o zámek Hluboká 
o hrad a zámek Český Krumlov 
o zámek Třeboň 
o zámek Ohrada 
 
9 
o zámek Bechyně 
o zámek Hořovice 
o zámek Opočno 
o hrad Pernštejn 
o pozornost přitahovaly i památky národního charakteru – Bezděz, Říp, Zvíkov 
o II. světová válka 
o většina památek uzavřena a použita pro potřeby Říše. Sloužila jako sídla pro vojenské 
jednotky a různé říšské úřady. Do budoucna bylo naplánováno z nich vytvořit říšská 
muzea. Jen několik památek zachovalo stávající provoz. Jednou z nich byl hrad 
Karlštejn, který dosahoval v průběhu II. světové války šedesáti tisícové návštěvnosti 
(nejvíce 1943 – 78.641 návštěvník). 
o Vývoj po II. světové válce 
o zásadní majetkoprávní změny - konfiskace – Benešovy dekrety 12/1946 ze dne 21. 
06. 1945 o konfiskaci a urychlení rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, 
jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského lidu – vybrán soubor 47 objektů, z 
nichž mnohé zpřístupněny již v meziválečném období (později se počet zvýšil na sto). 
o objekty měly reprezentovat chronologický architektonický vývoj na našem území 
o rozděleny do čtyř kategorií 
▪ středověké období (např. Jindřichův Hradec, Frýdlant, Buchlov, Perštejn),  
▪ renesanční objekty (např. Litomyšl, Opočno, Bučovice),  
▪ barokní sloh po období Ludvíka XVI. (např. Náchod, Klášterec nad Ohří, 
Bruntál, Vizovice, Valtice)  
▪ zahrnující empír až romantismus (Ratibořice, Kynžvart, Lednice, Sychrov, 
Bouzov). 
▪ ostatní památkové objekty sloužily většinou z geopolitických důvodů jiným 
účelům, a to jako školy (Kopidlno, Doksy), internáty (Raduň, Křimice), 
domovy důchodců (Sloup), sídlo státních statků (zámek Ahníkov), ubytovna 
Uranových dolů, stanice veřejné bezpečnosti (Bečov) nebo úřady (Veveří) 
 
10 
o 1946 – Národní kulturní komise  
▪ orgán památkové péče poválečného Československa, vznik dle 137/1946 Sb.,  
▪ činnost od února 1947 do 1951;  
▪ přejímala hodnotné objekty, zajišťovala provoz, dohled nad prezentací; 
▪  vyhledávala kulturně hodnotný majetek s cílem ho zajistit a následně využit 
a prezentovat;  
▪ duchovní otec komise byl po celou dobu Zdeněk Wirth, komise se skládala ze 
dvou částí: administrativní kanceláře, která zajišťovala správu majetku a 
technická kancelář, která měla na starosti technický chod památek, jejich 
údržbu a stavební obnovu. Výraznou osobností technické kanceláře byl 
architekt Břetislav Štorm 
o 1948 – další vlna znárodňování 
o Státní památková správa - činnost 1953 – 1958, do roku 1962 jako Státní památková 
správa v likvidaci 
▪ orgán státní památkové péče s velmi širokým polem působnosti, podřízena 
Ministerstvu školství a osvěty; 
▪ obstarávala přímou správu státních kulturních objektů; 
▪ důraz na průvodcovskou službu – komplexní metodický pokyn pro 
průvodcovskou službu – autorka: Jiřina Doubnerová – důraz na pedagogické 
zásady (srozumitelnost, důraz na estetickou stránku, speciální texty pro 
dětské návštěvníky; 
▪ 1958 - zákon o kulturních památkách; 
o agendu SPS převzal ústřední orgán Státní ústav památkové péče a ochrany přírody 
(SÚPPOP), Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody (KSSPPOP) při 
jednotlivých krajských národních výborech, a okresní národní výbory (dohled nad 
správami objektů); 
 
11 
o Většina památkových objektů byla pod Krajskými středisky státní památkové péče a 
ochrany přírody. Některé památky byly včleněny do muzeí, některé měly právní 
subjektivitu a byly řízeny okresními národními výbory (Frýdlant, Sychrov, Telč) 
o Cíle socialistické památkové péče v oblasti hradů a zámků: 
▪ zpřístupnění hradů, zámků a ostatních památkových objektů nejširší 
veřejnosti (mělo za následek neúměrné zatížení památkových objektů) 
▪ paradoxní ideologická situace: socialistické zřízení (byť v ideologickém hávu – 
síně tradic) aktivně prezentuje soukromé rezidence nobility (šlechta, církev, 
nejbohatší vrstvy)  
▪ organizované skupiny návštěvníků (školní zájezdy, odborové zájezdy, zájezdy 
podniků, zemědělských družstev, osvětové akce pro vojáky, …) 
▪ nízká cena vstupného  
▪ pracovní pozice kastelána měla oficiální název správce památkového objektu  
o Změny po roce 1989 
o zrušení národních výborů na všech úrovních; 
o s účinností od 1. ledna 2000 bylo ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. vytvořeno 14 
vyšších územně samosprávních celků (VÚSC). K tomuto datu vzniklo 13 nových krajů. 
Čtrnáctou jednotku představuje území hlavního města Prahy. Sídla nových krajů jsou 
shodná se sídly krajů, která byla platná v letech 1949–1960;  
o základem svobodného státu se stala obec; 
o tři základní společné cíle  
▪ reforma územního členění veřejné správy; 
▪ celkově zmodernizovat fungování veřejné správy; 
▪ zvýšit efektivitu veřejné správy; 
o Státní ústav památkové péče a ochrany přírody byl přejmenován na Státní ústav 
památkové péče; 
 
12 
o Krajská střediska přejmenována v roce 1991 na Památkové ústavy a od r. 2001 na 
Státní památkové ústavy. Zřizovatel: Ministerstvo kultury ČR;  
o Systém správy zpřístupněných památek nebyl jednotný. Vedle Památkových ústavů, 
které zajišťovaly v souhrnu provoz mnoha desítek památek, bylo MK ČR zřizovatelem 
samostatných příspěvkových organizací (Sychrov, Bouzov, hrady Křivoklátska), řada 
objektů zřizována Okresními úřady (např. Frýdlant, Lemberk, Zákupy, Telč); 
o Splynutím Státního ústavu památkové péče a krajských státních památkových ústavů 
vznikl k 1. lednu 2003 Národní památkový ústav. Dřívější krajské státní památkové 
ústavy se staly územními pracovišti, pod něž spadaly i všechny památkové objekty 
v majetku státu. K 1. 1. 2013 byly v rámci NPÚ organizačně vyčleněny čtyři územní 
památkové správy, které zaštiťují a prakticky vedou správu hradů, zámků a ostatních 
památek v majetku státu, o něž Národní památkový ústav pečuje. Čtyři územní 
památkové správy se sídly v Praze, Českých Budějovicích, na Sychrově a v Kroměříži 
mají na starost více než stovku památek, které najdeme ve všech 14 krajích České 
republiky; 
o V současné době kromě státu vlastní památkové objekty kraje, města, obce, 
neziskové organizace a soukromé osoby.  
Literatura: 
BLAŽÍČEK, Oldřich Jakub: Státní hrady a zámky a prezentace jejich vnitřků. In: 30 let krajského 
střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Brno 1989 
KUBÍKOVÁ Hana: Hrady a zámky na území České republiky z pohledu práva, diplomová práce, 
Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno, Brno 2018 
DOUBNEROVÁ, Jiřina: Využití památek při vlastivědné výchově mládeže. Zprávy památkové péče XVII, 
1957, č. 2 
CHARVÁTOVÁ, Ema: Správa a využití státního kulturního majetku. Zprávy památkové péče XIII, 1953, 
č. 2 
KUBŮ, Naděžda: Hrady a zámky po druhé světové válce. Zprávy památkové péče 68, 2008, č. 5 
NESVADBÍKOVÁ, Jiřina: K vývoji památkové péče na území Československa. Sv. 3. Výběr autentických 
dokumentů 1918 – 1945. Praha 1983 
ŠTORM, Břetislav: Stavební památky první kategorie. Zprávy památkové péče XI- XII, 1951-1952, s. 
113. 
UHLÍKOVÁ, Kristina: Národní kulturní komise 1947 – 1951. Praha 2004 
 
13 
  
 
14 
2. Předpoklady pro výkon profese kastelána 
Profese kastelána památkového objektu je mnohovrstevná, pestrá, integruje velkou škálu činností z 
nejrůznějších oborů. Z této zjednodušené charakteristiky vyplývá, že osobnost kastelána musí být 
především univerzální a zaměřená na praxi. Specializace, například vystudovaný konkrétní ať již 
humanitní nebo technický obor, je výhodou, ale současně nesmí bránit schopnosti řešení velkého 
penza každodenních úkolů z mnoha samostatných i diametrálně odlišných oborů (historie, historie 
umění, archivnictví, stavebnictví, zahradnictví, ekonomiky, personalistiky, managementu lidských 
zdrojů, účetnictví atd.). Osobnost kastelána vyžaduje široký rozhled často bez možnosti hlubšího 
proniknutí do znalosti konkrétních detailů. Významnou vlastností/dovedností je nadhled, tj. 
schopnost nahlížet na problémy z různých úhlů, s odstupem a s určitou dávkou improvizace.  
o kastelán zabezpečuje komplexní správu památkového objektu a zabezpečuje vše, co souvisí 
se správou, provozem, údržbou, ochranou, bezpečností a prezentací historické památky 
o zajišťuje: 
o  preventivní péči, preferuje průběžnou údržbu svěřené památky před renovačními či 
dokonce rekonstrukčními zásahy; nezbytná je i znalost územního plánu a místních 
dokumentů, které se památky a jejího ochranného pásma týkají 
o průzkum, dokumentaci, které umožňují objektivní a všestranné poznání hodnot 
památky, a jsou východiskem péče o ni, její využití i její prezentaci 
o obnovu památky, při níž je třeba vyváženě spojovat uchování tradičních hodnot s 
velmi citlivou adaptací nových prvků, které si vyžaduje současná doba pro udržení 
živé funkce památky 
o využívání historických technologií, postupů a materiálů 
o uchovávání památky in situ, tedy na místě, pro které byla vytvořena nebo určena; 
přemístění památky lze odůvodnit jen výjimečně, ze záchranných důvodů 
o ochranu nejen památky, ale i její prostředí a urbanistický či krajinný kontext 
o zprostředkovávání historických informací v edukativním procesu směrem k laické i 
odborné veřejnosti 
 
 
 
 
 
15 
3. Slovníček pojmů  
Shodně vnímaná a chápaná terminologie je důležitým nástrojem pro pochopení principů, pro 
vzájemné porozumění a pro předávání si myšlenek a názorů. Terminologie v oblasti péče o kulturní 
dědictví, oboru dějin umění čí dějin kultury s mezioborovým přesahem (architektura, sochařství, 
malířství, užité umění, historie, muzeologie, památková péče, galerijní práce, edukace, turismus atp.) 
má řadu úskalí. Především úzce odborné termíny v jednom oboru mohou mít posunutý význam v 
jiném oboru. Dále terminologie s charakterem individuálním či subjektivním v jednom oboru, která 
spojuje rovinu racionální s citovou, posouvá význam slov do polohy parafráze či příměru v jiném 
oboru. To jsou specifické rysy terminologie v oblasti kulturní historie, dějin umění a je důležité je 
vnímat, znát a správně používat. Pro potřeby Rukověti (rukověti) jsou používány uvedené pojmy 
s níže uvedenými definicemi. Pro účely metodiky používali označení vedoucí správy památkového 
objektu, respektive kastelán, ředitel ÚPS, právník, jedná se o název pracovní pozice, ne určování a 
protěžování mužského pohlaví. 
Níže uvedené příklady často používaných pojmů z oblasti správy památkových objektů: 
 
A 
Absence – nepřítomnost 
Archeologický výzkum - ucelený soubor specializovaných vědeckých činností, které zajišťují záchranu, 
uchování a dokumentaci nálezů jakožto dokladů o činnosti člověka v historii a to včetně interpretace 
jejich kulturní a památkové hodnoty 
Atrapa - napodobenina, prázdný obal, něco bezobsažného 
Audioguide – multimediální průvodce (např. pro cizince); variantou je stažení audioguide do 
vlastního zařízení, či zapůjčení nosiče na pokladně 
Autenticita – pravost, původnost, hodnověrnost, dochování přirozeně zestárlé matérie 
 
B 
Banner (reklamní proužek) – druh reklamy na webových stránkách či v aplikacích (obrázek či animace 
po straně obrazovky) 
BOZP – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci; řídí se právními předpisy a také směrnicemi NPÚ 
Button/buton – odznak, v tomto případě s logem či nápisem NPÚ 
 
C 
 
16 
CastIS – databázová evidence a správa mobiliárních fondů; program poskytuje základní evidenci 
předmětů, průběžnou evidenci pohybu předmětů, evidenci lokací aj.; součástí systému je též digitální 
zobrazení předmětů a multimediální zpracování identifikace předmětů 
CCTV – Closed-circuit-television – kamerový systém 
Cenový výměr (CV) – písemné určení ceny (vstupné; cena pronájmů). Cenový výměr ke vstupnému 
podléhá souhlasu generální ředitelky NPÚ, cenové výměry k pronájmům schvaluje ředitel ÚPS. CV 
jsou každoročně aktualizovány. Podklady k CV odevzdává kastelán příslušné ÚPS. V případě doplnění 
výstavy, či nové trasy je vytvořen takzvaný dodatek k CV – podklady se předávají ÚPS. 
Centralizované zadávání veřejných zakázek – stanovené komodity je nutné nakupovat na základě 
uzavřených rámcových dohod, tzv. společný nákup 
CES – centrální evidence sbírek -  zřízena ministerstvem kultur ČR v roce 2002 na základně zákona č. 
122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, jako veřejně přístupný informační systém. 
Citylight – světelný poutač využívaný k reklamě 
Colosseum – rezervační a prodejní vstupenkový systém využívaný na objektech NPÚ (řešeno 
centrálně) 
Cross marketing - křížová propagace je forma marketingové propagace, kdy jsou zákazníci jednoho 
produktu nebo služby zaměřeni na propagaci souvisejícího produktu (vzájemná propagace 
sousedních památkových objektů) 
 
Č 
Černá kniha – původní soupis mobiliárního fondu objektu (obvykle pocházející z 50. let 20. století) 
 
D 
DDM – drobný dlouhodobý majetek; majetek hmotný i nehmotný, doba použitelnosti delší než jeden 
rok, cena pořízení u hmotného majetku je nižší než 40 tisíc a u nehmotného nižší než 60 tisíc Kč, do 
90. let označován jako DKP (drobné a krátkodobé předměty) 
Degradace – proces znehodnocování PO/části PO, úbytek hodnoty památky jak duchovní 
(památkové), tak hmotné (materiální) 
Depozitář - speciální místnost k uchování sbírkových předmětů; ideálním stavem je rozlišení 
depozitářů dle uchovávaných předmětů (potřebné klima, vybavení) 
Destinační společnost - organizace, která má za úkol zajišťovat koordinaci a kooperaci poskytovatelů 
služeb cestovního ruchu na daném území (destinaci) za účelem efektivnějšího řízení turismu v 
regionu. Snaží se zajistit udržitelný rozvoj území, konkurenceschopnost na trhu, ucelenou nabídku 
aktivit a spolupráci jednotlivých subjektů. Využívá k tomu nástrojů managementu. 
 
17 
Destinační management - proces řízení, jehož základ tvoří komunikace, koordinace a kooperace a to 
nejen v rámci společnosti, ale v rámci celého regionu. Je tedy důležité, aby se jednotlivé subjekty 
chovaly spíše jako spojenci a rovnocenní partneři, než jako konkurence. Jen to může zajistit vytvoření 
ucelené nabídky produktu cestovního ruchu. Je daleko efektivnější propagovat oblast jako 
harmonický celek, než jako separovaná střediska 
DHM – dlouhodobý hmotný majetek – má hmotnou podstatu, není určen k jednorázové spotřebě, 
doba užívání je delší než jeden rok (např. pozemky, stroje, pěstitelské celky, zvířata), pořizovací cena 
je vyšší než 40 tisíc Kč 
DILIA – divadelní, literární, audiovizuální agentura; kolektivní zajišťování ochrany autorských práv 
DKM – drobný krátkodobý majetek; drobný majetek s dobou použitelnosti kratší než 1 rok 
DKP – drobné a krátkodobé předměty; označení drobného dlouhodobého majetku užívané do 90. let 
minulého století, tzv. „dékápka“ 
DNM – dlouhodobý nehmotný majetek – majetek nehmotné povahy, použitelnost delší než jeden 
rok, pořizovací cena je vyšší než 60 tisíc Kč, jedná se např. o software 
Dobrovolník -  je samostatná činnost prováděná ve prospěch ochrany kulturního dědictví bez nároku 
na finanční odměnu. 
dodatek k cenovému výměru – viz cenový výměr; doplnění či změna stávajícího CV 
DPČ – dohoda o provedení činnosti 
DPP – dohoda o provedení práce 
Dress code – oděvní standard, pravidla oblékání pro průvodce; u NPÚ je to „smart casual“ 
(neformální, ale elegantní) 
 
E 
Edukační prohlídky – prohlídky se zaměřením na vzdělávání určitého typu návštěvníka (školkové děti, 
žáci základních škol, osoby s handicapem, …) 
Edutaiment - zábavná výuka, vzdělávání prostřednictvímprožitku, spojení zábavy se vzděláváním, 
něco jako škola hrou. 
EPS – elektronická požární signalizace 
ESS; elektronická spisová služba – informační systém pro odbornou zprávu dokumentů NPÚ, jejich 
evidenci a vnitřní komunikaci v rámci NPÚ, slouží také jako uložiště smluv 
Externista – pracovník na DPČ/DPP, obvykle sezonní průvodce 
EZS – elektronický zabezpečovací systém 
 
F 
 
18 
Faksimile - přesná napodobenina památky či její části, s originálem shodná v tvaru, barvě, použité 
technologii, materiálu, zachycuje aktuální stav díla včetně stop jeho vývoje v čase (poškození apod.) 
Finanční majetek – hotovost v pokladně, na účtu, cenné papíry 
FPD – fond pracovní doby; vyjadřuje počet hodin v rámci kalendářního měsíce či roku, které musí 
zaměstnanec pro zaměstnavatele odpracovat 
 
G 
Genius loci - duch místa, specifická atmosféra/nálada určité oblasti, identita, individualita 
GDPR – General Data Protection Regulation – Obecné nařízení o ochraně osobních údajů 
GnŘ – generální ředitelství 
Grota – umělá jeskyně 
GŘ – generální ředitel/ka 
 
H 
haptický model – dotyková pomůcka pro osoby slabozraké či nevidomé  
HKF – historický knihovní fond 
Hmotná substance památky - materiálová podstata památky 
Hmotné kulturní dědictví - stavby, umělecká díla, výsledky práce a řemesla 
Hodnota stáří - vnímatelná kvalita autentické památky, která vyplývá z plynutí času. 
HOŘ – hlavní organizační řád; základní dokument NPÚ, který určuje strukturu a organizaci NPÚ 
HPP – hlavní pracovní poměr 
HU – hlavní uzávěr 
HZN – Hradozámecká noc 
 
I 
IC – informační centrum 
Identita - souhrn podstatných znaků, totožnost, úplná shodnost 
in situ – na svém původním místě 
Intergram – kolektivní správce zastupující výkonné umělce a výrobce zvukových a audiovizuálních 
záznamů, pro které spravuje jejich majetková práva 
Integrita – neporušenost celku, celistvost, původnost urbanistického kontextu 
Intranet – vnitrofiremní komunikační platforma, slouží též jako uložiště NPÚ 
Investiční záměr – písemné vymezení a zdůvodnění věcných, časových a finančních parametrů 
požadované obnovy 
 
19 
IP – interní předpis; obvykle vydáván jako směrnice generální ředitelky či směrnice ředitele příslušné 
ÚPS 
IZS – integrovaný záchranný systém - koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné 
události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Základním právním předpisem je zákon č. 
239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. 
 
K 
Karusel – úvodní fotka na webu 
KLVZ – krycí list veřejné zakázky; dle interních předpisů je před podáním veřejné zakázky nutné 
vyplnit krycí list 
Kmenový fond – soubor sbírkových předmětů opatřených původními majiteli PO 
KP – kulturní památka 
KTPO - klíčový trezor pultu centrální ochrany. Trezor pracuje zcela autonomně a přístupný je pouze 
pověřeným osobám. To mnohonásobně zvyšuje jeho bezpečnost. Bez platné identifikace trezor nelze 
otevřít. KTPO je, oproti klasickému trezoru na klíče, vybaven mechanickým zámkem. Ten zajistí 
maximální ochranu (klasický trezor na klíče disponuje pouze elektromechanickým zámkem) a také 
perfektní utěsnění. Identifikace probíhá na základě přiložení identifikační karty. Po identifikaci lze 
odemknout mechanický zámek a KTPO otevřít. Pro odebrání klíčů z klíčového trezoru požární ochrany 
musí mít uživatel platná oprávnění. Po platné identifikaci systém rozpozná oprávnění a uvolní jen ty 
pozice s klíči, ke kterým má uživatel právo přístupu. Ostatní klíče zůstanou nepřístupné. Všechny 
události se ukládají do paměti trezoru a je možné je kdykoliv zpětně kontrolovat. Těmito událostmi 
může být např. otevření a zavření trezoru nebo odebrání a vrácení klíčů. 
KÚ – Krajský úřad 
Kulturní a etnická identita - je často chápána jako mnohovrstevná identifikace jednotlivce s 
nejrůznějšími kulturními, etnickými, sociálními, profesními, zájmovými a jinými skupinami. To 
znamená, že se jeden člověk vymezuje vůči různým modelovým kulturám a skupinám. Může se s nimi 
ztotožňovat, ale také nemusí, v různé situaci a v různé míře.  
Kulturní dědictví - vše co je dochováno z kulturní či civilizační činnosti člověka 
Kulturní krajina - typ krajiny, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka 
Kulturní památka - je nemovitá nebo movitá věc, popřípadě soubor takových věcí, které jsou 
významnými doklady historického vývoje a životního způsobu společnosti. Vyhlašuje Ministerstvo 
kultury České republiky podle zákona č. 20/1987 Sb., o památkové péči, v platném znění pokud 
splňuje tato kritéria: 
- je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od 
nejstarších dob do současnosti, jako projev tvůrčích schopností a práce člověka z 
 
20 
nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro její hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké 
a technické, nebo 
- má přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. 
Kustod – dozorce/opatrovník uměleckých sbírek (v našem případě využíván jako dozor v místnosti při 
prohlídkách bez průvodce) 
 
L 
Limitovaný příslib – v rámci rozpočtu limitní množství finančních prostředků pro památkový objekt 
 
M 
Memorandum – písemná dohoda o spolupráci nemající právní význam, dnes  je nahrazováno 
smlouvou o spolupráci. Např. první fakultní památkový objekt hrad Bečov (UK a NPÚ) či modelové 
pracoviště pro preventivní památkovou péči (HZS a NPÚ) 
Mimořádná univerzální hodnota - (OUV - oustanding universal value) pojem vyjadřuje mimořádný 
kulturní význam, který se dotýká lidstva a široce přesahuje národní hranice. Je to hodnota unikátní, 
přínosná v minulosti, současnosti a budoucnosti 
MF – Mobiliární fond – movité vybavení památkových objektů; soubor movitých věcí prohlášených 
za kulturní památku 
MK – ministerstvo kultury 
Monitoring – mapování, sledování; možno chápat v kontextu mapování a sledování stavu 
objektu/areálu, nebo virtuálně např. monitoring médií apod. 
Movitá kulturní památka – cenná umělecká díla malířská, sochařská, díla uměleckého řemesla, 
liturgické předměty, hudební památky, archeologické nálezy, oděvy a další 
MŠ – mateřská škola 
Můj katalog – v rámci prezentace mobiliárních fondů, které jsou prezentovány na prohlídkových 
trasách, byl pilotně vypracován projekt na Státním zámku Kozel. Umožňuje využití dat a informací 
z evidence movitého kulturního  majetku  obsažených  v  evidenčním  a  databázovém  nástroji  CastIS  
pro potřeby prezentace památky. Tato forma prezentace dává návštěvníkovi velkou míru svobody při 
výběru informací a podporuje sběratelskou iniciativu, která druhotně může ovlivňovat zvyšování 
návštěvnosti a potažmo i výnosů. 
 
N 
Národní kulturní komise (NKK) – Orgán památkové péče poválečného Československa; činnost 
zahájena v roce 1947 
 
21 
Národní kulturní památka (NKP)  - tvoří nejhodnotnější  a nejvýznamnější část  kulturního dědictví. 
Vláda České republiky vybrané kulturní památky prohlašuje nařízením vlády za národní kulturní 
památky. Vyhlašuje je svým nařízením vláda České republiky a pouze za jejího souhlasu je možné 
národní kulturní památku vyvézt mimo území státu. Obecná kritéria pro prohlášení národních 
kulturních památek jsou následující: 
Národními kulturními památkami se mohou stát takové kulturní památky, které svými hodnotami 
přesahují regionální význam a zároveň splňují nejméně jedno z níže specifikovaných kritérií bez 
hierarchizace jejich významu: 
- jsou nejkvalitnějšími nebo alespoň obzvlášť vynikajícími reprezentanty určité druhové 
skupiny kulturních památek; 
- jsou doklady tvorby a invence výjimečného tvůrce národního či nadnárodního významu; 
- dokumentují nejdůležitější etapy vývoje výtvarného umění, architektury, stavitelství, 
urbanismu, zahradní a krajinářské tvorby, vědy, techniky a industriálního rozvoje nebo 
přinášejí mimořádné svědectví o vývoji a rozmanitosti duchovní nebo hmotné kultury v 
daném období; 
- jsou významné svou vzácností a hodnotou stáří jako již ojedinělé doklady zaniklých epoch 
vývoje mnohonárodnostní společnosti na našem území; 
- jsou širší veřejností vnímány jako součást národní, respektive evropské identity pro jejich 
hlubokou vazbu na významné historické epochy, události nebo tradice; 
- mají přímý a důležitý vztah k významným událostem nebo osobnostem národního či 
mezinárodního významu; 
- obzvlášť výrazně dokládají myšlenkové a náboženské proudy nebo uměleckou tvorbu, mající 
pro české země zásadní pozitivní význam; 
- jsou unikátním hmotným pramenem v oblasti vědy, výzkumu, vzdělání a upevňování národní 
identity. 
Návštěvní řád (NŘ) – písemná pravidla pro návštěvníky objektu/parku/zahrady/areálu se všemi 
povinnými náležitostmi. Na podnět kastelána vydává příslušná ÚPS. NŘ musí být umístěn vždy tak, 
aby měl návštěvník možnost jej celý pročíst, a to ještě před vstupem do objektu/areálu. 
Doporučujeme vyvěsit na vývěskách na vstupních branách (zalaminovaný); vhodné je také jeho 
umístění na webové stránky objektu. 
 
22 
Nehmotné kulturní dědictví - znalosti a dovednosti (například řemeslné, tradice, zvyky, orální 
kultura, tanec, zpěv) 
Nemovitá kulturní památka – stavby, pozemky a další historická díla spojená pevným základem se 
zemí 
NEN – národní elektronický nástroj; elektronický systém pro administraci veřejných zakázek 
NKP – národní kulturní památka 
NRPD – nerovnoměrně rozložená pracovní doba; umožněna na základě dohody mezi 
zaměstnavatelem a zaměstnancem, umožňuje odpracovat v době sezony více hodin, než je denní 
norma, a mimo sezonu naopak méně 
NV – náhradní volno 
 
O 
Oděvní standard – pravidla oblékání pro průvodce; u NPÚ je to „smart casual“ (neformální, ale 
elegantní); zakázány jsou symboly, které by vyjadřovaly sympatie pracovníka k určitým politickým 
uskupením, extrémistickým hnutím apod. Též: Dress code. 
OEDIS – Odbor evidence, dokumentace a informačních systémů 
Ochranné pásmo - podle zákona o státní památkové péči může být zřízeno u nemovité kulturní 
památky, nemovité národní kulturní památky nebo u památkově chráněného území (památkové zóny 
nebo památkové rezervace), a to k ochraně těchto památek, území nebo jejich prostředí 
On-line prodej vstupenek – nákup vstupenky návštěvníkem přes webové rozhraní 
OON – ostatní osobní náklady 
ORP – obec s rozšířenou působností 
OSA – Ochranný svaz autorský; kolektivní správce s oprávněním vybírat poplatky za veřejné hudební 
produkce 
 
P 
Památková péče – ochrana památek; cílená snaha o zachování movitého a nemovitého kulturního 
dědictví. V České republice je vykonávána především prostřednictvím státních orgánů na základě 
Zákona České národní rady č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. 
Památkový garant –  vykonává odborné agendy památkové péče. Těžištěm jeho práce je posuzování 
záměrů stavebních úprav nemovitých kulturních památek a dalších staveb v památkově chráněných 
územích, včetně samostatné základní průzkumné a dokumentační práce, koncipování odborných 
vyjádření podle § 14 odst. 6 památkového zákona, koordinace odborných prací. V případě národních 
kulturních památek zaměstnanec generálního ředitelství NPÚ (případně i ÚOP), v případě kulturní 
památek zaměstnanec ÚOP 
 
23 
Pasport památkového objektu – vnitřní dokument; každoročně aktualizovaný soubor klíčových 
informací o PO, zpracovává kastelán, odevzdává řediteli ÚPS 
Patina - ušlechtilý povrch, který vzniká dlouhodobým fyzickým stárnutím materiálů 
PCO – pult centralizované ochrany Integrovaného záchranného systému 
Plášťová ochrana – ochrana prostupů do objektu (dveře okna, vrata, vikýře, světlíky) elektronickými 
prostředky 
PO – památkový objekt 
PR – public relations – vztahy k veřejnosti obecně, nebo označení pracovníka pro tuto oblast 
PR ÚPS – pracovník vztahů k veřejnosti územní památkové správy 
Projektová dokumentace – soubor schémat a výkresů s textovými částmi sloužící jako popis stavby, 
nebo jako podklad pro stavební proces a jeho plánování; projektová dokumentace obsahuje vždy 
stávající stav a následně je doplňována. 
Prostorová ochrana – ochrana vnitřních prostor objektu elektronickými prostředky (prostorová 
ochrana navazuje na ochranu plášťovou) 
Předměty kulturní povahy – za ně se považují přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, 
které jsou významné pro historii, literaturu, umění nebo vědu a splňují kritéria určená v příloze 
zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty (v příloze je vymezeno, které 
druhy předmětů se považují za předměty kulturní hodnoty, a to podle oborů, např. předměty z oboru 
archeologie, botaniky, zoologie, mineralogie a paleontologie, výtvarného umění, fotografické tvorby, 
uměleckého řemesla a uměleckoprůmyslové tvorby, hudby, krásné literatury atd.). 
Předmětová ochrana – ochrana vybraného předmětu mobiliárního fondu objektu elektronickými 
prostředky (předmětová ochrana navazuje na ochranu prostorovou) 
PS – pracovní smlouva 
 
R 
Regenerace - znovuvytvoření, znovuzrození, obnovení, uvedení do původního stavu 
Registr smluv – informační systém veřejné správy; spravovaný od 1. 7. 2016 MV ČR, povinnost 
zveřejňovat zde smlouvy s plněním vyšším než 50 tisíc bez DPH 
Rehabilitace krajiny - obnova, modernizace určitého území, krajiny 
Rehabilitace památky - rekonstrukce a úprava památky, které ji všestranně (esteticky, funkčně, 
technicky) zhodnocují 
Rekonstrukce - replikace, obnovení, napodobení nedochovaného, neexistujícího stavu 
Renovace - obnova, obnovení, oprava - uvedení do původního stavu 
Replika - původní výtvarné dílo autora, který jím opakuje vlastní originál 
 
24 
Restaurování - nejnáročnější způsob obnovy památky, provádění odborné obnovy-opravy 
uměleckého díla s respektem k autenticitě, obnovuje výtvarné a estetické hodnoty, doplňuje a 
přidává nové části.  
Roll-up – tištěný omyvatelný rolovací plakát – přenositelný, rozlišuje se na vnitřní (lehčí) a venkovní 
(stabilnější); možnost přetisku 
RV – relativní vlhkost 
ŘD – řádná dovolená 
 
S 
Sbírkový fond – soubor sbírkových předmětů 
SEUD – Systém evidence uměleckých děl 
Seznam světového dědictví – na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, 
národní parky i celá města, která byla označena jako světové dědictví. Označují se tak nejrůznější 
kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací 
UNESCO 
SH – státní hrad 
SHZ – státní hrad a zámek 
Směrnice NPÚ – vnitřní prováděcí předpis NPÚ; všechny směrnice jsou uloženy na Intranetu NPÚ 
Sociální sítě – populární informační a komunikační služba na internetu pro registrované členy, využití 
obvykle zdarma (např.  Facebook, Twitter, TikTok, Instagram) 
Spot (TV, rozhlas) – video či audio upoutávka na kulturní akci/pronájem 
SŠ – střední škola 
Státní památková správa (SPS) – Instituce vykonávající památkovou péči od roku 1953 
Stavební zákon – č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon ve znění 
pozdějších předpisů), bude novelizován 
Svozový fond – soubor sbírkových předmětů na objekt druhotně umístěný (např. přesuny z doby 
zestátnění, likvidace památky, využití k jinému účelu) 
Systemizace pracovních míst – množství pracovníků a jejich funkční zařazení na PO 
SZ – státní zámek 
 
T 
T – teplota 
Teamleader – vedoucí skupiny/zkušenější pracovník 
Tritius – elektronický knihovní systém 
 
 
25 
Ú 
Účetní středisko – každý objekt má své unikátní číslo, které slouží k jeho identifikaci, je užíváno také 
k identifikaci majetku 
UNESCO - Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu[1] (anglicky United Nations Educational, 
Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu 
světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře. 
Vznik: 16. 11. 1945. Sídlí v Paříži.  
ÚOP – územní odborné pracoviště 
ÚPS – územní památková správa 
 
V 
VEMA – mzdový a personální systém užívaný v rámci NPÚ 
Věrnostní program – V minulosti zastoupen tzv. Klíčem k památkám, kdy návštěvník nejdříve 
v papírové a později v elektronické podobě načítal vstupy do PO a 6. vstup měl zdarma. V současné 
době je pojetí věrnostního programu NPÚ v řešení.  
VSPO – vedoucí správy památkového objektu 
VŠ – vysoká škola 
VZ – veřejná zakázka; dle režimu se dělí na veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní veřejné 
zakázky a nadlimitní veřejné zakázky 
VZMR – veřejná zakázka malého rozsahu 
 
W 
WAM S/3 – účetní systém centrálně využívaný v rámci NPÚ 
 
Y 
Youtube – internetový server 
 
Z 
Záchranný archeologický výzkum (ZAV) - odborná archeologická činnost vyvolaná ohrožením či 
narušením území s archeologickými nálezy, kdy za území s archeologickými nálezy (ÚAN) je 
považováno celé území České republiky kromě území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu 
archeologických nálezů – vytěžené doly, lomy, cihelny, pískovny (neplatí v případě zakládání nových 
či horizontálním rozšiřováním těžby). Vyjádření o nutnosti záchranného archeologického výzkumu 
vydává POUZE Archeologický ústav Akademie věd ČR a organizace oprávněné k provádění 
archeologických výzkumů na daném území. Vyjádření jiných subjektů nemá právní platnost a při 
 
26 
správním řízení k němu není přihlíženo, tudíž vyjádření městských památkových odborů, stavebních 
úřadů apod. není relevantní.  Poukazování na to, že archeologický dohled nevyžaduje stavební úřad a 
není to uvedeno ve stavebním povolení, nezbavuje ohlašovací povinnosti. 
Zákoník práce – zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník upravující převážnou část českého individuálního 
pracovního práva 
Závazné stanovisko v souvislosti s PO – správní orgán (dotčený orgán) vydává závazné stanovisko, 
kterým povoluje či nepovoluje dotazovanou aktivitu (stavební obnova, kácení v parku, umístění 
pevné informační cedule aj.) V případě památkových objektů, které jsou prohlášeny NKP, vydává 
závazné stanovisko místně příslušný krajský úřad. Pro KP potom obec s rozšířenou působností. 
ZŠ – základní škola 
(Některé definice byly sestaveny za pomoci wikipedie – Dostupné z: 
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana) 
  
 
27 
 
4. Správa svěřeného majetku, personální agenda, hospodaření 
4.1. Správa svěřeného kulturního majetku  
Krátké nahlédnutí do problematiky 
Kulturním majetkem svěřeným do správy památkových objektů ve správě NPÚ jsou na prvním místě 
myšleny všechny movité věci, které jsou prohlášeny za kulturní či národní kulturní památku ČR, a dále 
také archeologické nálezy. Ochranu těchto památek upravuje zákon č. 20/ 1987 Sb., o státní 
památkové péči, v aktuálním znění. Movitými věcmi kulturní povahy mohou být i sbírky muzejní 
povahy na základě zákona č. 122/ 2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, ve znění pozdějších 
předpisů. V areálech PO se často nacházejí i další movité či věci, které mají kulturní hodnotu, avšak 
nejsou (zatím) zapsány v žádné majetkové evidenci a nechrání je tak žádná legislativa (např. různé 
předměty považované dle dobových kritérií před rokem 1989 za nekulturní – často předměty denní 
potřeby, různé další prvky jako součásti jiných celků, často i technického charakteru). Z pohledu 
historie památkového objektu se jedná o věci, které vznikaly vůlí bývalých majitelů a uživatelů 
památkového objektu, a vykazují nejen uměleckou hodnotu, ale také běžný užitkový charakter. 
Jednou z nezbytných povinností správce památkového objektu je umět vnímat jistý hodnotový 
přesah, kterým lze uchránit i předměty, jež z pohledu aktuální situace nemusejí mít ochranu, ale 
 
28 
z pohledu historie, dokladu doby, způsobu života, citového vztahu bývalých majitelů a uživatelů 
k dané věci v minulosti zachování vyžadují. Takovýto citlivý přístup bývalých správců uchránil slohové 
i politicky orientované čistky (např. Hitlerův stůl na SHZ Bečov, Hitlerova sbírka obrazů na SZ Zákupy) 
a fyzickou likvidaci mnoha cenných předmětů a nezbytných součástí památkových objektů, které mají 
v poznání památkových objektů a jejich prezentaci nezbytnou roli.  
 
4.1.1. Mobiliář památkového objektu  
 převzetí mobiliáře při nástupu, inventarizace 
o Součástí převzetí památkového objetu novým kastelánem je také mobiliární/ 
případně knihovní fond formou mimořádné předávací inventury. 
o Inventury mobiliárních/ knihovních fondů v NPÚ upravuje Směrnice GŘ V/2016/NPÚ 
k inventarizaci mobiliárních fondů a sbírkových předmětů evidovaných v CES (MF/ 
CES) a směrnice GŘ IV/2016/NPÚ k inventarizaci historických knihovních fondů (HKF) 
NPÚ. 
o V souladu s výše uvedenými interními předpisy upravuje dílčí inventury Příkaz 
ředitele dané ÚPS, pod níž památkový objekt spadá. V případě inventury nařízené ze 
strany GnŘ, příp. MK ČR,  je vydán Příkaz GŘ.  
o Inventarizace HKF musí být vždy provedena jednou za pět let. 
o Inventarizace MF se řídí počtem předmětů; pokud nepřesahuje 1000 předmětů, je 
inventarizace prováděna každý rok; jinak každé tři roky; nad 10 000 předmětů může 
být lhůta prodloužena o dva roky.  
o Příkaz ředitele obsahuje složení inventarizační komise – minimálně tři členové 
(obvykle osoba předávající MF, osoba přebírající MF, předseda komise – zpravidla 
zaměstnanec oddělení správy mobiliáře a zámeckých knihoven ÚPS, případně další 
členové z daného památkové objektu a místně příslušného ÚOP) a termín pro její 
provedení a ukončení. 
o Inventura ověřuje detailně fyzický stav mobiliárního či knihovního fondu s evidencí 
těchto fondů, uložení předmětů, stavu plnění ZE, fotodokumentace, označení čísly 
ZE.  
o Základní podklad k provedení inventarizace je databáze CastIS.  
 
29 
o V případě HKF je to program Tritius (pokud ještě není tento knihovní systém naplněn, 
tak starší inventární seznamy). 
o Pomocnými materiály jsou i další dokumenty (černé knihy, lokační katalogy, smlouvy 
o výpůjčkách, zápůjčkách,  předávací protokoly, předchozí inventarizační protokoly a 
seznamy, restaurátorské zprávy apod.). 
o Příslušné směrnice zahrnují také informace o postupu v případě zjištění rozdílů (lhůty 
pro dohledání, postup v případě nedohledání předmětu ani po lhůtě). 
o Všechna zjištění jsou zaznamenána v inventarizačním protokolu, jehož vzor je 
součástí směrnic. Nový kastelán přebírá pouze fyzicky dohledané předměty. 
o Před zahájením převzetí MF a HKF musí být jasně stanoveno, kdo má přístup k těmto 
fondům, zda budou prostory či klíče od inventovaných prostor pečetěny. 
o Musí být zajištěna majetko-právní ochrana jak předávajícího, tak přejímajícího. 
Pokud přebírající cítí jakékoliv podezření či neúplnou inventarizaci je jeho 
nezadatelným právem nastupující odpovědné osoby požadovat   transparentní 
předání s deskripcí skutečného stavu věcí.  
 
 Členění mobiliáře – kmenový/ svozový 
o Kmenový mobiliář – movité věci, které jsou původem z daného památkového 
objektu, váží se k němu od nepaměti až do okamžiku konfiskace. 
o Svozový mobiliář – movité věci, které nejsou původem z daného památkového 
objektu; dostaly se na něj v období po konfiskaci z ostatních památkových objektů, 
které nebyly vybrány ke zpřístupnění. 
o Nákupy – movité věci, které byly ve výjimečném případě nakoupeny k doplnění 
interiérů pro jejich charakter, jedinečnost ve vztahu k danému památkovému objektu 
(můžeme se setkat i s příklady z minulosti, kdy se stávalo, že se objevily i 
nekoncepčně pořizované předměty, přestože v depozitářích NPÚ se nevyužité 
analogické věci nacházejí). 
o Přírůstky – movité věci, které nebyly evidovány, avšak mají atributy předmětů 
kulturní povahy, případně jsou prokazatelně z daného památkového objektu a tvořily 
v historii jeho nedílnou součást. 
 
30 
4.1.2. Evidence, dokumentace mobiliáře 
 CastIS 
o Program jednotné databázové evidence a správy mobiliárních fondů PO, který 
vznikl  
na základě metodiky pro evidenci MF NPÚ a specifických požadavků odborné správy 
depozitářů v prostředí NPÚ. 
o Přístup k datům je spravován systémem přístupových oprávnění dle vnitřních 
předpisů NPÚ (např. kastelán má právo náhledu do všech MF, ale právo zápisu, 
zpravidla průběžné evidence, má pouze v případě jím spravovaného památkového 
objektu). 
o Program poskytuje ZE předmětů, průběžnou evidenci pohybů předmětů, evidenci 
stavu předmětů v čase, evidence lokací a další; součástí systému je provázání  
na digitální zobrazení předmětů (fotodokumentace) a je připravena také na 
případné multimediální zpracování identifikace (rotace předmětů apod.). 
o Společná datová komunikace umožňuje také snadný badatelský přístup a v případě 
ztrát a krádeží slouží i k rychlým identifikačním účelům.  
 
 Základní evidence 
o Na základě HOŘ NPÚ je zajišťování základní evidence povinností ÚOP. 
o Hlavním nástrojem pro evidenci je tvorba evidenčních karet, které se zakládají se pro 
každý jednotlivý předmět, a jejich vedení má jednotnou ustálenou podobu. 
o Jedná se o celý odborný popis každého jednotlivého předmětu z MF na kartě ZE 
(nové inventární číslo, původ předmětu, název předmětu, popis předmětu, časové 
zařazení, technika, provenience, autor, případné další informace, údaje či dokumenty 
o předchozím restaurování, doklady o jeho nabytí v případě nákupů či darů a také 
fotografie předmětu). 
 Evidence předmětů obsahuje tyto datové vrstvy 
o Hlavní údaje – inv. čísla, skupina, název, časové určení, původ, provenience, … 
o Doplňující údaje – materiál, technika, rozměry, autoři, stavy, literatura, … 
 
31 
o Popisy, poznámky – neomezená textová pole pro podrobný popis 
o Grafické informace – fotografie předmětů, multimediální soubory 
o Externí soubory – k předmětům lze připojit jakýkoli soubor (restaurátorská zpráva, 
článek, ...) 
 
 Další funkce základní evidence 
o Filtry, třídící mechanismy, obecné a přímé vyhledávání předmětů vč. "fulltextového“ 
hledání. 
o Statistiky předmětů – dle původů, umístění, časového určení, skupiny (typu předmětu), … 
o Tisk karet, seznamů, katalogu předmětů, … 
o Vytvoření a tisk policejní karty SEUD, export do formátů PDF, XLS, TXT a schránka 
Windows. 
o Vytvoření populárního popisu předmětu. 
o Export a import dat, čárové kódy, rejstříková čísla. 
o Vazba na účetní evidenci. 
o Logické skupiny předmětů – předměty lze seskupovat do skupin, kompletů, souborů a 
sbírek. 
o Stavy – zaznamenání a evidence stavu jednotlivých předmětů; historie zůstává 
zachována. 
o Hromadné opravy – efektivní nástroj pro „čištění“ databáze; hromadně lze v textových 
polích opravit chyby, zkratky, vypůjčené předměty, jejich umístění a stav, termín 
zapůjčení a dobu vrácení. 
o Přírůstky a úbytky – zaznamenává nákupy, dary, svozy, prodeje, restituce atd. 
o Sestavy – modul průběžné evidence umožňuje tisky a exporty všech předepsaných sestav 
včetně předávacích smluv a protokolů. 
 
32 
o Všechny evidované předměty lze logicky seskupovat do skupin, kompletů, souborů a 
sbírek. 
o Zaznamenání a evidence stavu jednotlivých předmětů. Historie stavů předmětů zůstává 
zachována. 
o Vyhledávání podle libovolných parametrů. 
o Topologie objektu – členění na jednotlivé budovy nebo jejich části, místnosti, úseky, 
skříně a regály. 
o Výstupy – tisk všech předepsaných sestav. Též export do formátů PDF, XLS, HTML, TXT. 
o Evidence a inventarizace pomocí čárového kódu. 
o Vytvoření a tisk „policejní karty“ SEUD při krádeži, ztrátě nebo nálezu předmětu. 
o Číselníky – přednastavené hodnoty určené pro použití ve většině polí základní evidence. 
Důležitý nástroj pro jednotnost popisů. 
 
 
 Průběžná evidence předmětů 
o Na základě HOŘ NPÚ je zajišťování průběžné (nebo také operativní) evidence 
povinností ÚPS. 
o Zajištění jejího naplňování je základní povinností kastelána. Evidence umístění 
daného předmětu z mobiliárního fondu (lokace) – je primárně povinností správy 
památkového objektu (potažmo správce depozitáře). 
o Vedení agendy zápůjček a výpůjček předmětů z mobiliárního fondu v rámci NPÚ, 
případně s jinými subjekty (zpravidla povinností oddělení správy mobiliárních fondů a 
zámeckých knihoven místně příslušnou ÚPS). 
o Pohyb předmětů mimo památkový objekt – evidence kam a kdy byly předměty 
zapůjčeny a kdy budou vráceny. 
o Pohyb předmětů po objektu – průběh umísťování předmětů po objektu. 
 
33 
o Výpůjčky – eviduje vypůjčené předměty, jejich umístění a stav, termín zapůjčení a 
dobu vrácení. 
o Přírůstky a úbytky – zaznamenává nákupy, dary, svozy, prodeje, restituce, atd. 
o Sestavy – umožňuje tisky a exporty všech předepsaných sestav včetně předávacích 
smluv a protokolů. 
o Z hlediska praktické kontroly MF lze tisknout také lokační seznamy. 
o Data průběžné evidence jsou propojena se ZE. Pohyby předmětů jsou automaticky 
promítnuty do karet. Chronologie pohybů předmětu zůstává uložena, je spojena 
s kartou, a tak je historie pohybů jednotlivých předmětů vždy k dispozici. 
 
 Černé knihy 
o Inventární soupisy veškerého movitého vybavení hradů a zámků, které byly 
zkonfiskovány po druhé světové válce, s oceněním jednotlivých předmětů. Název je 
odvozen od černé vazby, kterou byly knihy opatřeny. Tyto soupisy byly vytvářeny 
postupně od konce 40. let až do poloviny 50. let 20. století pracovníky památkové péče. 
o Tyto inventární seznamy byly vyplňovány do předtištěného formuláře, který se dělil na 
šest sloupců; inventární číslo – staré a nové, popis 
předmětu, umístění, cena a poznámka o pohybu. Soupisová komise sestavující černou 
knihu postupovala po místnostech a nalezeným předmětům přiřazovala vzestupně nová 
čísla. Čistopisné seznamy se psaly na stroji na jednotlivé číslované listy a vázaly se. Do 
soupisů byly pojímány jak umělecké předměty (obrazy, porcelán, nábytek), tak 
předměty denní potřeby (prádlo, zahradní a kuchyňské náčiní) či předměty, které podle 
tehdejších kritérií postrádaly uměleckou hodnotu. 
o Soupisy vznikly před velkým vyřazováním mobiliáře v následujících letech, o čemž 
svědčí kolonka „Poznámka o pohybu“, kde se objevují poznámky o vyřazení (včetně 
převedení mezi užitkový mobiliář, tzv. DKP, prodeji (často přes podniky Antikva, Artia, 
Tuzex, Klenoty ad.), převedení do jiné instituce, předání jako tzv. depozit do jiné 
instituce, zapůjčení, případně k fyzické likvidaci. 
o Černé knihy kmenové obsahují vybavení daného památkového objektu. 
o Černé knihy svozové obsahují vybavení původem z jiných památkových objektů. 
 
34 
o Černé knihy přírůstkové zahrnují soupis přírůstků do MF daného památkového objektu.  
o Obdobné svázané soupisy vznikaly také pro HKF. 
o Černé knihy jsou uloženy v jednom vyhotovení na GnŘ NPÚ (oddělení mobiliárních 
fondů a zámeckých knihoven v rámci odboru evidence, dokumentace a informačních 
systémů) a v jednom na daném památkovém objektu, případně na příslušném ÚOP. 
Další informace o mobiliáři lze zjistit např. ze starších seznamů soupisových 
komisí NKK a NPF, uložených ve fondu Státní památková správa v Národním archivu v 
Praze, nebo z kartotéky rozvozů, uložené rovněž na GnŘ NPÚ. 
 
 Značení předmětů 
o Označování předmětů inventárními čísly je podmínkou přehledné identifikace předmětů 
kulturní povahy. Evidenční značení obsahuje údaje pro zajištění identity předmětu, jeho 
hodnoty, původu (provenience) a fyzického stavu. Poskytuje také údaje o lokaci 
předmětu v rámci celé sbírky. Musí být zřetelné, trvalé a nesmí poškozovat nebo 
znehodnocovat předmět. Předchozí historická označení, nápisy, štítky nebo nálepky by 
měly být  
na předmětu vždy zachovány. V případě restaurátorského zásahu nebo konzervačního 
ošetření je třeba značení zdokumentovat, pokud je to možné, sejmout ho a uschovat jako 
přívazek  
k předmětu v průhledné fólii. Do zápisu na evidenční kartě pak poznamenat údaj o 
historickém značení a o provenienci.  
o Aktuální značení předmětu inventárním číslem je třeba umístit na předmětu tak, aby  
v žádném případě nepřekrylo např. výrobní značku, signaturu, popřípadě předchozí 
identifikační prvky, přípisy atd. Pokud je předmět složen z více částí, označí se indexem 
vyjadřujícím jejich vazbu na celek. Označování předmětů by mělo být prováděno 
vhodným způsobem a vyškolenou osobou. Pokud existují pochybnosti o správnosti 
metody aplikace značení předmětů, měl by být požádán o konzultaci konzervátor-
restaurátor. 
o Zpravidla se inventární číslo umísťuje na předmět buď přímo, nebo na visačce (u 
předmětů, kde by vepsání signatury mohlo poškodit jejich materiálové složení). Štítky by 
měly být  
z kvalitního materiálu, který nepoškozuje popisovaný předmět (např. nekyselý papír 
archivní kvality). Nápis na štítku musí být proveden popisovačem, který je voděodolný a 
 
35 
stálý. Obecně se používá černé písmo na světlém podkladě, bílé písmo na tmavém 
podkladě, případně červené písmo jako alternativa pro oba typy podkladů. Pro zajištění 
bezpečné vazby mezi předmětem a jeho dokumentací je vhodné pořídit fotografii 
předmětu s daným značením evidenčního čísla. 
o V prostředí NPÚ se ověřují v praxi také moderní způsoby značení (čárový kód, 
mikrotečky); jejich obecné užívání však zatím není zavedeno – z důvodu nestálosti či 
nevhodnosti ke všem typům předmětů (čárový kód), nebo z důvodu náročnosti časové či 
finanční (mikrotečky). 
 
4.1.3. Prezentace mobiliáře (interiérové instalace, expozice, výstavy) 
 Posláním památkového objektu je vedle péče a uchovávání také zpřístupňování veřejnosti 
formou prezentace v různých formách (interiérová instalace, muzejní či galerijní expozice, 
náznaková expozice, výstava atp.). 
o Interiérová instalace je odborný termín památkové péče vytvořený českými 
specialisty v 50. letech 20. století jako název specifického druhu prezentace 
historických interiérů, originálně uchovaných i rehabilitovaných podle historických 
pramenů. Je vždy prezentací historických interiérů in situ, v podobě či v souladu s 
podobou, kterou historické interiéry zámeckých a hradních sídel i dalších 
památkových objektů měly  
v minulosti. Interiérová instalace se v rámci jednotlivých prostor a jejich celků vždy 
odkazuje k určitému konkrétnímu historickému období, případně k několika 
historickým obdobím, vývoje historického interiéru. Interiérová instalace prezentuje 
historické prostory s ohledem na autenticitu ve smyslu zachování originálních, 
původních artefaktů tj. prvků architektury, interiérových dekorací, historického 
mobiliáře, sbírek, rodinných památek atd. - in situ, i ve druhém významu tohoto 
slova, tj. formou shodující se s původní podobou historického interiéru daného 
období, vytvořenou v co největší možné míře jako originál nebo jeho typologický vzor 
a reprodukující jeho znaky. Podoba interiérové instalace je doložena historickými 
ikonografickými, písemnými a dalšími prameny, konkrétními pro daný památkový 
objekt a obecnými pro fenomén historického interiéru hradních a zámeckých sídel i 
dalších objektů. Je rovněž podložena historickými prameny pro dějiny daného sídla, 
vztahujícími se k historickým osobnostem a událostem, čerpá z odborné literatury, 
dobové beletrie, memoárů ad. 
 
36 
o Reinstalace je odborně, na základě ikonografických, písemných a dalších historických 
pramenů a nových odborných poznatků, odůvodněná přeměna stávající interiérové 
instalace historických prostor sídla. Cílem reinstalace historických interiérů je vyšší 
odborné zhodnocení prezentace ve smyslu širšího uplatnění historických pramenů, 
nových poznatků i zrestaurovaných artefaktů, širší přiblížení historických událostí a 
osobností při zachování maximální exaktnosti ve vytváření podoby zvoleného období 
vývoje historického interiéru. Dalším cílem je i vyšší návštěvnické zhodnocení těchto 
míst, je realizována stejným postupem jako u interiérové instalace. Postup 
jednotlivých fází předcházejících záměru reinstalace stanoví podrobně směrnice NPÚ. 
Cílem je zajistit a zvyšovat standard odborné úrovně interiérových instalací. Součástí 
reinstalace je fotografická dokumentace předešlé interiérové instalace nebo 
expozice, která se touto akcí mění, pokud již nebyla dříve zhotovena a uložena v 
archivaci dokumentů interiérových instalací, reinstalací, expozic a výstav. 
o Expozice - trvalá či dlouhodobá tematická prezentace ve vybraných historických 
prostorách hradů, zámků a dalších památkových objektů, vytvořená výstavními nebo 
galerijními prostředky či v podobě zpřístupněných depozitářů, hradních a zámeckých 
muzeí, jednotlivých místností věnovaných určitému období či obdobím vývoje 
historického interiéru – formou tzv. period rooms, věnovaná připomínce historických 
osobností, historických událostí, uměleckých a uměleckořemeslných děl apod. 
Expozice zpravidla doplňuje prezentaci objektu vytvořenou formou interiérové 
instalace, je možností dalšího rozšíření prohlídkových okruhů i uplatnění mobiliárních 
fondů, přiblížení historie. Expozice je rovněž formou prezentace těch památkových 
objektů, kde nelze interiérovou instalaci uplatnit. Součástí přípravy expozice je 
fotografická dokumentace předešlé podoby trvalé či dlouhodobé prezentace 
interiérů, která se touto akcí mění, pokud je nová expozice zřizována ve dříve 
zpřístupněných prostorách a pokud tato fotodokumentace již nebyla dříve zhotovena 
a uložena v archivaci dokumentů interiérových instalací, expozic a výstav. 
o Výstava – Krátkodobá tematická prezentace ve vybraných historických prostorách 
hradů, zámků a dalších památkových objektů, případně i v exteriéru, vytvořená 
výstavními či galerijními prostředky, připravená pro různě dlouhé časové období 
nepřekračující cca 2 roky. 
 
37 
o Změna společenských poměrů po roce 1989 umožnila přehodnocení metodického 
přístupu k prezentaci PO; pokud to podmínky dovolují je na prvním místě 
upřednostňována forma interiérové instalace. 
o Není nutné každou interiérovou instalaci, která vznikla před rokem 1989, za každou 
cenu měnit; vždy je však žádoucí provést postupně revizi její podoby s cílem zjistit, 
zda odpovídá metodice dané problematiky. 
o Iniciativa pro změnu (reinstalaci) či novou instalaci (např. při zpřístupnění dosud 
neprezentované části PO) je jednou z činností kastelána (podnět může však vzejít i 
z ÚPS nebo generálního ředitelství NPÚ).  
o Tvorba každé instalace je prací širšího spektra zaměstnanců NPÚ, vlastní invence 
musí být podřízena architektonickému stavu prostor, dobovému způsobu zařizování 
s respektováním prezentace veřejnosti, tj. zachování bezpečnostních pravidel, 
podmínek návštěvnického provozu atp. Proces je ukotven ve Směrnici generální 
ředitelky XVII/2021/ NPÚ Procesní postup realizace interiérových instalací, 
reinstalací, expozic a výstav v památkových objektech ve správě NPÚ. 
o Za ideální stav lze považovat, když na památkovém objektu lze mít několik druhově 
odlišných instalací a expozic - tj. pro tradiční konzervativní návštěvníky očekávanou 
památkovou instalaci s průvodcem, volně přístupnou muzejně-galerijní trasu, 
vzdělávací programy apod.   
 
 
 Základní dokumenty upravující v NPÚ tvorbu interiérových instalací: 
o Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací, Praha 2021 
https://www.npu.cz/publikace/metodika-tvorby-interierovych-instalaci-a-
reinstalaci.pdf.  
o https://web.archive.org/web/20180619155514/http://previous.npu.cz/download/1
452003037/Interi%C3%A9rov%C3%A9+instalace+pam%C3%A1tkov%C3%BDch+obje
kt%C5%AF.pdf  Památkový postup v rámci výzkumného projektu „Každodenní život a 
kulturní vliv aristokracie v Českých zemích a střední Evropě v kontextu veřejně 
přístupných historických sídel ve správě Národního památkového ústavu – instalace, 
 
38 
prezentace, aplikace“, financovaného z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje 
Národní a kulturní identity  (NAKI) MK ČR. 
o Směrnice GŘ XVII/2021/NPU – Procesní postup realizace interiérových instalací, 
reinstalací, expozic a výstav v památkových objektech ve správě NPÚ. 
4.1.4. Uložení mobiliáře 
Viz také směrnice GŘ č. XVI/2019/NPÚ Depozitární řád 
Pro zajištění dlouhodobého uchovávání předmětů kulturní povahy jsou stanoveny podmínky 
vnitřního prostředí v souladu s nároky jednotlivých materiálů, z nichž jsou tyto předměty vyrobeny. 
Podrobnosti jsou popsány v odborných publikacích, jejichž výběr je součástí této metodiky. Část 
předmětů kulturní povahy je na památkových objektech prezentována veřejnosti, zbylé jsou 
bezpečně uloženy v depozitářích. Povinností správy památkového objektu je dodržování 
depozitárního režimu těchto předmětů a snaha o co největší naplňování předepsaných kritérií. 
V prostředí památkového objektu je někdy docílení těchto přísných limitů obtížné, neboť nemívají 
možnosti regulace klimatu, případně dalších technologií. Důležité je nenechat se na počátku této 
složité cesty odradit a postupovat systematicky.  
 K uchovávání MF jsou upřednostňovány stabilní klimatické podmínky bez náhlých skokových 
změn teploty a relativní vlhkosti.  
 Pro jednotlivé předměty doporučené parametry vnitřního prostředí zahrnují: 
o Teplotu a relativní vlhkost 
o Koncentraci polutantů 
o Optimální intenzitu osvětlení, UV záření, expozice světlem (tzn. doba osvětelnosti) 
o Opatření proti biologickému napadení (mikroorganismy, houby, bakterie, hmyz, živočichové) 
 Úložný mobiliář je zařízení, které slouží k umístění skladovaných předmětů tak, aby nedošlo k 
jejich poškození vlivem okolního prostředí, pokud nejsou umístěné ve volném prostoru. Měl by 
být zhotoven z trvanlivých, neměnných a pro předměty neškodlivých materiálů. 
 Příklady úložných systémů v depozitářích PO (různé typy regálů – stacionární, mobilní posuvné, 
oběžné pro návin textilií, speciální kotvené regály apod., trezory, skříně, vitríny, výsuvné systémy 
na zavěšení obrazů, výkresové či mapové skříně). 
 Důležitý faktor při výběru úložného mobiliáře je jeho nosnost vzhledem k uloženým předmětům. 
Uložení předmětů v úložném mobiliáři bude dlouhodobé, je tedy nutno počítat s dlouhodobou 
 
39 
trvanlivostí a neměnností materiálu, z kterého jsou úložné systémy zhotoveny. U zásuvkových 
systémů je vhodné počítat s aretací. 
 
 Zabezpečení 
o Mechanické (okna, dveře, mříže, bezpečnostní sklo, bezpečnostní fólie, trezory, vitríny) 
o Elektronické (EZS, EPS, CCTV) 
o Fyzické (ostraha) 
o Služební pes 
o Depozitární režim zahrnuje také zavedení a dodržování klíčového režimu 
 
 Výdej a příjem mobiliáře 
o Vždy pověřená osoba (kastelán nebo správce depozitáře, příp. jiná pověřená osoba) 
o Jakékoliv vydávání MF mimo daný PO je vždy v kooperaci s ÚPS (v kompetenci oddělení 
správy mobiliáře a zámeckých knihoven) a musí být protokolárně podloženo osobou 
předávající a přebírající; příslušné smlouvy o vydání MF musí vždy schválit a podepsat ředitel 
ÚPS 
o Správa PO musí zajistit průběžné změny lokací pro zachování aktuálního přehledu o umístění 
předmětů z MF 
 
Doporučená literatura:  
Metodika uchovávání předmětů kulturní povahy, NTM, NPÚ, MG, Brno 2018. ISBN 978-80-87896-40-
2. 
KOPECKÁ, Ivana a kol. Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené, Praha: SÚPP 2002. 
ISBN 80-86234-28-2. 
ŠTEFCOVÁ, Petra. Preventivní ochrana sbírkových předmětů, 2. vydání, Praha: Národní muzeum, 
2001. ISSN 80-7036-129-8. 
 
40 
Muzejních sbírek hubitelé lítí – plesnivina, moli, …: sborník příspěvků muzeologického semináře: (17.-
18. června 1998 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1999. ISBN:80-238-4568-3. 
 
4.1.5. Pracovní útvary v oblasti správy kulturního majetku v NPÚ 
 Na úrovni ÚPS: 
o Odbor správy a prezentace kulturního majetku – oddělení či referát prezentace, 
instalací a expozic 
o Odbor správy a prezentace kulturního majetku – oddělení správy mobiliáře a 
zámeckých knihoven  
 Na úrovni ÚOP: 
o OEDIS – oddělení evidence památek a IS 
o Odbor péče o památkový fond – oddělení specialistů  
 Na úrovni GnŘ:  
o OEDIS – oddělení evidence movitých památek 
o OEDIS – oddělení dokumentačních fondů 
o OEDIS – oddělení knihovny 
o Odbor správy a prezentace kulturního majetku – oddělení správy a prezentace 
mobiliárních fondů  
o Odbor správy a prezentace kulturního majetku – oddělení restaurování 
 
4.2. Správa svěřeného hospodářského majetku, personální agenda, 
hospodaření 
Krátké nahlédnutí do problematiky 
Celá tato kapitola se zabývá mnohdy komplikovanou oblastí administrativy v podmínkách státních 
hradů a zámků, související se všemi formami pořízení, evidence, užívání a vyřazení majetku, který 
slouží k péči a provozu památkových objektů a není kulturním mobiliářem. Předkládá formy vzniku 
závazků Národního památkového ústavu na úrovni vedoucích správ památkových objektů. Zabývá se 
 
41 
také státními a interními účetními a evidenčními systémy v rámci veřejných zakázek. Nahlíží do 
problematiky personální agendy, plánovaní pracovních směn zaměstnanců, uzavírání pracovních 
smluv a dohod o pracovní činnosti. Současně seznamuje se základními podmínkami zákona o 
veřejných zakázkách, zákona o účetnictví, zákona o finanční kontrole, zákoníku práce a dalších 
zákonných norem, vč. základních interních předpisů týkajících se majetku a personální agendy. 
 
4.2.1. Péče o nemovitý a movitý hospodářský majetek 
Jednou ze základních činností práce vedoucí/ho správy památkového objektu – kastelána / 
kastelánky (dále jen kastelán) je kromě péče o kulturně historickou podstatu a hodnotu památky jako 
takové (budovy hradů, zámků a tvrzí) a jejího dochovaného vybavení (kulturní mobiliář) také správa 
svěřeného movitého a nemovitého hospodářského majetku – tedy majetku, nedosahující kulturně 
historické hodnoty, ale plnící primárně užitnou funkci. Je to tedy obecně majetek, který pomáhá 
k uchování, zajištění, prezentaci a provozu našich památkových objektů jako celků, které jsou ve 
správě Národního památkového ústavu.  Kastelán je pak s péčí řádného hospodáře povinen takový 
majetek dle potřeby pořizovat, o jemu svěřený majetek pečovat, udržovat jej funkční a po pozbytí 
funkčnosti či potřebnosti pak zajistit jeho vyřazení (likvidace, prodej).  
 
 Základní členění majetku 
Členění majetku je širší a jeho plné znění lze najít v zákoně o účetnictví 563/1991 Sb., resp. prováděcí 
vyhlášce k účetnictví č. 410/2009 Sb.  
 Člení majetku: 
o Dlouhodobý majetek: 
▪ Hmotný (DHM) – má hmotnou podstatu, není určen k jednorázové spotřebě, 
jeho pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč a doba užívání delší než 1 rok – 
domy, budovy, pozemky, stavební haly, tzv. samostatné movité věci – stroje, 
přístroje, zařízení, pěstitelské celky, zvířata…   
▪ Nehmotný (DNM) – je nehmotné povahy, doba použitelnosti delší než 1 rok a 
cena pořízení vyšší než 60 000 Kč. Například software. 
o finanční majetek – peníze v pokladně, na účtu, cenné papíry… 
o POZNÁMKA: Správné účtování a odpisy (opotřebení dlouhodobého majetku) 
nastavují a řeší kolegové na účtárnách. Nicméně např. odpisy DHM jsou běžnou 
položkou rozpočtu památkového objektu (PO). 
 
42 
o drobný dlouhodobý majetek (DDM) – je majetek (hmotný i nehmotný), jehož doba 
použitelnosti je delší než 1 rok, ale cena pořízení u drobného hmotného majetku je 
nižší než 40 000 Kč, resp. u drobného nehmotného majetku nižší než 60 000 Kč. Do 
90. let byl tento majetek evidován jako DKP – drobné a krátkodobé předměty. 
S archaickým výrazem „DKP“ neboli „dékápka“ je možné setkat se v komunikaci 
v NPÚ ještě dnes. 
o drobný krátkodobý majetek – je majetek (hmotný či nehmotný), jehož doba 
použitelnosti je kratší než 1 rok. 
o Budovy – součástí majetku NPÚ, jejichž účetní hodnota může být různá. Jedná-li se o 
budovy jako součást dané památky, je její účetní hodnota 1 Kč, neboť reálná hodnota 
je nevyčíslitelná, nebo jen velmi obtížně definovatelná. Jsou to tedy takové budovy 
památkového objektu, které NPÚ nepořídilo za konkrétní částku (např. v aukci či 
odkupem od majitele). Budovy, které byly pořízeny odkupem za konkrétní částku, 
mají pak účetní hodnotu ve výši zaplacené kupní ceny a všech souvisejících nákladů 
s nákupem např. odhad nemovitosti Ilustrativní příklad: přikoupení provozního 
domku v předzámčí, odkoupení vstupní brány, která byla např. v majetku města). 
o Pozemky – součástí památkových objektů jsou i četné pozemky – zastavěné pozemky 
pod stavbami, nádvoří, parky, lesy, plochy parkoviště… Jejich výměra, parcelní čísla či 
případná vlastnická oprávnění či omezení jsou evidována na listu vlastnictví 
v katastru nemovitostí v souladu se zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. 
Katastr nemovitostí vede Český úřad zeměměřický a katastrální. Je účelné pravidelně 
kontrolovat data v katastru nemovitostí, a to především u přidružených pozemků. 
V minulosti se stávalo, že byly pozemky přepisovány, navraceny, směňovány např. 
v rámci uplatňovaných restitucí bez informovanosti kastelána. Současně je vhodné 
mít k dispozici aktuální výpis z katastru nemovitostí, který lze získat on-line, a 
katastrální mapu území.  
 Pořízení nového majetku  
Veškerý majetek je pořizován vždy s vědomím péče řádného hospodáře. Kritériem hodnocení je 
především efektivnost, účelnost a hospodárnost pořízení každého majetku. Na začátku každého 
účetního období (kalendářního roku) sestavuje účetní jednotka (hrad či zámek) svůj dílčí rozpočet, ve 
kterém mj. definuje vůli pořídit určitý majetek a jeho předpokládanou cenu. Financování pořízení 
DDM je pak zakotveno limitovaným příslibem ve schváleném rozpočtu (účty 501, 558).  
 
43 
o investiční záměr – pořízení DHM majetku (především budov, pozemků či uměleckých 
děl a předmětů) předchází sepsání tzv. investičního záměru – dokumentu, který 
identifikuje předmětný majetek, zdůvodňuje nutnost a účelnost jeho pořízení a 
definuje potřebné finanční prostředky nejen na pořízení, ale případně i na další 
úpravy / opravy (především v případě odkupu nemovitostí). 
o DDM – je pořizován v průběhu roku dle aktuální potřeby a v souladu s přidělenými 
finančními prostředky v rámci rozpočtu. 
o Pořízení majetku a zákon o veřejných zakázkách – při pořizování investičního 
majetku stejně jako zadávání veřejných zakázek je nutné postupovat v souladu 
s vnitřními předpisy NPÚ a zákona o veřejných zakázkách. Je tedy nezbytné provést 
výběrové řízení dle zákona, jež interně upravuje směrnice generální ředitelky 
„Závazný postup pro zadávání veřejných zakázek v Národním památkovém ústavu“ 
(dále jen směrnice o VZ).  
▪ Základní členění dle režimu veřejných zakázek (dále jen VZ): 
 Veřejné zakázky malého rozsahu – VZMR  
 Podlimitní veřejné zakázky 
 Nadlimitní veřejné zakázky  
o To, o jaký režim VZ zakázky se jedná, určuje předpokládaná 
hodnota VZ bez DPH – viz směrnice o VZ 
▪ Režim VZ dále členíme dle druhu VZ na: 
 Dodávky (D) 
 Služby (S) 
 Stavební práce (SP) 
 Sociální VZ (např. bezpečnostní služby) 
o To, o jaký druh VZ zakázky se jedná, určuje předmět zakázky; 
forma zadání se řídí předpokládanou hodnotou VZ bez DPH – 
viz směrnice o VZ 
 
44 
o Národní elektronický nástroj (NEN) – je systém pro administraci veřejných zakázek, 
je to elektronický nástroj pro zadávání veřejných zakázek, jejich vyhodnocování a 
zveřejňování výsledků dle zákona o veřejných zakázkách. V tomto systému má NPÚ 
od roku 2017 povinnost realizovat veřejné zakázky, stejně jako většina orgánů státní 
správy.   
o závazný postup pro zadávání VZMR – určuje směrnice o VZ, a to podle limitů 
předpokládané hodnoty bez DPH (viz směrnice). Ty jsou pak realizovány takto: 
▪ Přímé zadání – zadání zakázky jednomu konkrétnímu dodavateli zcela mimo 
NEN. S tímto dodavatelem je možné pak uzavřít smlouvu. Nemusí probíhat 
průzkum trhu, je však doporučeno vždy ho provést. 
▪ Průzkum trhu s prokazatelným oslovením minimálně 3 dodavatelů 
(elektronicky, dotazováním…) a následné uzavření smlouvy s dodavatelem, 
který nejlépe splňuje podmínky VZ (obvykle nejnižší nabídková cena). Dále je 
nutné bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy zaevidovat výsledek 
dané VZMR v NEN. Je také možné po průzkumu trhu zadat VZMR vybranému 
dodavateli přes NEN tzv. přímým zadáním – viz výše. 
▪ Uzavřená výzva přes NEN – oslovení min. 3 dodavatelů v systému NEN. 
▪ Otevřená výzva přes NEN – oslovení min. 5 dodavatelů v systému NEN. 
o Krycí list k záměru zadat VZ (KLVZ) – dle interních předpisů je nezbytné před 
zadáním veřejné zakázky vyplnit tzv. krycí list VZ. – viz směrnice o VZ. 
o Rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání veřejných 
zakázek tzv. společný nákup – jsou přesně stanovené komodity, které je nutné 
nakupovat na základě těchto uzavřených Rámcových dohod (viz směrnice) – 
aktuální přehled rámcových smluv a centrálních zakázek je k nalezení na 
Intranetu NPÚ v sekci Dokumenty – Návody a dokumenty – Veřejné zakázky – 
Centralizované zadávání 
o Registr smluv – každá uzavřená dodavatelská i odběratelská smlouva, jejíž 
hodnota plnění je vyšší než 50 000 Kč bez DPH (viz „Dispoziční a aprobační řád 
NPÚ a pravidla pro uzavírání a oběh smluv“) musí být zveřejněna v registru smluv. 
Teprve řádným zveřejněním může dojít k oboustrannému plnění předmětu 
smlouvy. 
 
45 
 
 Péče o svěřený majetek 
Je zřejmé, že o svěřený majetek je nezbytné řádně pečovat, provozovat běžnou pravidelnou 
údržbu, opravy a v případě neopravitelného majetku zajistit jeho řádnou likvidaci a vyřazení z 
evidence. Je nutné plánovat řádnou pravidelnou údržbu, kontrolu a nezapomínat na pravidelné 
zákonné revize – elektrických spotřebičů, elektrické instalace, plynových spotřebičů a rozvodu 
plynu, technické kontroly autoprovozu aj. Jejich četnost je různá, obvykle se jedná o 
roční/dvouletou periodicitu. 
 
 Zabezpečení majetku 
o Správné uložení a skladování – v prostředí hradů a zámků bývá problematická 
vzdušná vlhkost, která může mít negativní vliv na uložení a tím i na dobu 
použitelnosti majetku. Je-li to v technickoprovozních možnostech objektu, je nutné 
najít vhodné místo uložení majetku, odpovídající povaze majetku tak, aby nedošlo 
k jeho poškození či zkrácení doby užívání. Není-li to z různých objektivních důvodů 
možné, lze hledat pomocná technická řešení – např. odvlhčovače, přídavná topení aj.  
o Bezpečnostní služba – fyzickou ochranu a ostrahu majetku na našich objektech 
zajišťují především dodavatelské bezpečnostní agentury (dnes již velmi zřídka také 
vlastní bezpečnostní pracovníci). Jejich činnost, povinnosti, pravomoci a 
zodpovědnost vyplývá ze „směrnice upravující výkon bezpečnostní služby“, které 
definují specifické potřeby ostrahy objektu a majetku vč. systému zajištění této 
fyzické ostrahy. Směrnice by však měly být pravidelně aktualizovány – buď při 
podpisu nové smlouvy o zajištění fyzické ostrahy, každoročně, nebo pokud nastanou 
podstatné změny, vyžadující aktualizaci směrnice.  
o Hlavní uzávěry přívodů vody, elektřiny, plynu – jedním z prvních kroků kastelána by 
měla být identifikace hlavních uzávěrů páteřních zdrojů – vody, elektřiny případně 
plynu. Kde na objektu se nacházejí, jak jsou přístupné, případně kdo a v jakém režimu 
k nim má přístup. Tyto hlavní uzávěry  musí být neustále udržovány bez problémů 
přístupné – tzn. nezastavět je jiným majetkem či materiálem.  
 
 
46 
4.2.2. Dokumentace, evidence, identifikace 
 Pořízení jakéhokoliv majetku s sebou nese kromě finančních nákladů na pořízení také 
administrativu účetní evidence, každoroční inventury, účetní odpisy a na konci životnosti majetku 
pak jeho vyřazení z evidence a řádná likvidace. 
 Pořízení a prvotní evidence – nově pořízený majetek je evidován příslušným pracovníkem na 
účtárně na základě faktury či jiného pořizovacího dokladu. Každému majetku je tak přiděleno 
unikátní inventární číslo, které slouží k identifikaci majetku a je vhodné (umožňuje-li to povaha 
majetku) jej přímo na majetek napsat. Lze také využít tisku čárových nebo QR kódů, které se pak 
na majetek umístí. Pro lepší přehled může být provedena i jednoduchá fotodokumentace, která 
však není nezbytná.  
 Účetní středisko – každý objekt má své unikátní číslo střediska, které slouží k jeho identifikaci. Je 
užíváno také v evidenci majetku. 
 Odpisy – Investiční majetek je měsíčně účetně odepisován – tzn. jeho pořizovací cena je 
postupně měsíčně rozpouštěna do nákladů (účet 551). Děje se tak proto, aby vyšší cena majetku 
nezatížila náklady organizace najednou při pořízení, ale rozpouštěla se postupně se současným 
vyjádřením opotřebení daného majetku.    
 Kromě toho je nutné rozlišovat mezi majetkem účetně odepsaným a majetkem vyřazeným. 
Mnohdy jsou tyto pojmy mylně slučovány: 
o Majetek účetně odepsaný znamená, že jeho pořizovací cena byla již rozpuštěna do 
nákladů. Takový majetek je ale stále v evidenci a kastelán za něj nese odpovědnost. 
o Vyřazený majetek – je majetek vyřazený z evidence. Nemusí to být ale majetek účetně 
odepsaný, protože nutnost jeho vyřazení může vzniknout např. z důvodu zničení, živelné 
pohromy, neopravitelnosti.  
o Vyřazený majetek musí být zlikvidován, aby nezabíral místo, a aby nelákal k dalšímu 
používání, když byl pro určitou vadu vyřazen. Provádět zákonné revize na již jednou 
vyřazený majetek není logické ani hospodárné. 
 Inventura majetku – v pravidelných cyklech (zpravidla jednou za rok) probíhá zjištění 
skutečného stavu majetku – inventura, následovaná porovnáním zjištěného stavu s účetní 
evidencí. Podkladem pro inventuru majetku je evidence v účetním programu. Zjistí-li 
inventurní komise rozdílné položky, je tento rozdíl řešen ve škodní komisi a předepsán 
odpovědnému pracovníkovi k náhradě.  
 
47 
 Vyřazení z evidence – žádný hospodářský majetek nemá neomezenou dobu užívání a 
nevydrží věčně. Je však třeba dbát na důsledné vyřazení majetku z evidence a jeho fyzickou 
likvidaci. 
o Proces vyřazení majetku – je-li majetek již dále nefunkční a není-li možné jej opravit 
tak, aby oprava byla hospodárnější než nákup nového majetku, zajistí kastelán jeho 
odepsání (není-li ještě účetně odepsán), vyřazení z evidence a následnou likvidaci. 
K odepsání majetku je třeba: 
▪ Protokol odborné firmy o neopravitelnosti nebo neefektivnosti opravy  
▪ Návrh na vyřazení – podává kastelán příslušnému úseku majetkové správy na 
ÚPS 
▪ Majetek navržený kastelánem k vyřazení pro nepotřebnost (je stále funkční, 
ale PO jej nevyužívá) je prostřednictvím ÚPS nabídnut také ostatním 
příspěvkovým organizacím státu; teprve po uplynutí stanovené doby 
k vyjádření zájmu, se v případě neprojeveného zájmu může přistoupit 
k fyzické likvidaci.  
o Návrh na likvidaci pak řeší likvidační komise, která o vyřazení majetku rozhodne. 
o Po vyřazení z evidence pak musí být majetek řádně zlikvidován / vyhozen. U 
veškerého majetku (např. PC a elektronika) je třeba zpětně doložit doklad o 
ekologické likvidaci, který vydá sběrný dvůr nebo firma, zajišťující likvidaci 
vyřazeného majetku.   
 Škody na majetku – v průběhu užívání majetku může dojít různými vlivy také k jeho 
poškození – opotřebení, živelná událost, konstrukční závada nebo škoda způsobená 
neodborným užíváním pověřeným zaměstnancem. Je-li takové poškození trvalé a vede 
k nutnosti vyřazení majetku, posuzuje škodní komise na příslušné ÚPS míru zavinění 
odpovědného zaměstnance.  Takové poškození může být vyhodnoceno jako: 
o Zaviněné – shledá-li škodní komise škodu za zaviněnou, je její výše vyčíslena a 
následně předepsána odpovědnému zaměstnanci, resp. zaměstnanci, který škodu 
způsobil, k náhradě. 
o Nezaviněné – shledá-li škodní komise, že škoda je nezaviněná, nemusí být škoda 
zaměstnanci k úhradě předepsána.  
 
48 
o Pojistné události – pokud škodu řeší pojišťovna jako škodní událost, může být 
odpovědnému zaměstnanci v případě prokázání zavinění předepsána částečně nebo 
v plné výši spoluúčast NPÚ.  
o Je-li během inventury zjištěn rozdíl v pokladní hotovosti či ceninách, je jeho hodnota 
předepsána hmotně odpovědnému zaměstnanci v plné výši vždy! Výjimku může 
tvořit např. krádež, která je řešena Policií ČR.  
o Doporučení: uzavřít pojištění pro případ škod způsobených zaměstnavateli, která 
jistí zaměstnance při pracovních činnostech vykonávaných na základě pracovní 
smlouvy, dohodě o provedení práce nebo obdobné smlouvy 
 
4.2.3. Personální agenda 
 Zákoník práce – zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů upravuje převážnou 
část individuálního pracovního práva. 
 Systemizace pracovních míst na objektu – každý památkový objekt stejně jako NPÚ jako 
instituce má definovanou tzv. systemizaci pracovních míst. Ta definuje jednotlivé pracovní 
pozice, které jsou pro zajištění provozu památkového objektu nezbytné, jejich pracovní 
úvazek a tím i přepočtený stav zaměstnanců. Přepočtený stav zaměstnanců je součet všech 
pracovních úvazků na památkovém objektu, na kterých je se zaměstnancem uzavírána 
pracovní smlouva. Nepočítají se tak do něj případné dohody o pracovní činnosti či dohody o 
provedení práce. Přepočtený stav zaměstnanců nemusí být roven skutečnému počtu 
zaměstnanců, neboť některou pracovní pozici např. 1,0 úvazku mohou vykonávat dvě osoby 
na zkrácený úvazek 0,5. I když může být rozdělování úvazků v některých ohledech účelné – 
např. se o něj mohou dělit dvě průvodkyně (maminky), které to uvítají kvůli péči o malé děti, 
nese s sebou i určité riziko. Komplikace nastane v okamžiku, kdy jedna z těchto průvodkyň 
podá výpověď a je třeba úvazek opět zcelit na 1,0. Proto je nezbytné rozdělování úvazků 
pečlivě zvažovat. Řešením může být i limitování těchto úvazků uzavřením na dobu určitou. Je 
však nezbytné dodržovat ustavení zákoníku práce o platnosti pracovní smlouvy.  Doba trvání 
pracovního poměru na dobu určitou mezi NPÚ a daným zaměstnancem nesmí přesáhnout tři 
roky ode dne vzniku pracovního poměru. Opakována může být nejvýše dvakrát. Přičemž za 
opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodloužení.  
 
49 
 Zařazení zaměstnanců dle katalogu prací – katalog je stanoven nařízením vlády na základě 
zákoníku práce. Jedná se o seznam činností a povolání – pracovních pozic a k nim 
odpovídající platová třída. 
 Formy pracovněprávního vztahu – se zaměstnancem je možné uzavřít některý z níže 
uvedených pracovně právních vztahů: 
o Pracovní smlouva (PS) – jedná se o pracovně-právní vztah, na základě, kterého se 
stává zaměstnanec kmenovým / stálým zaměstnancem. PS uzavírá ředitel příslušné 
ÚPS na základě návrhu kastelána a je možné ji uzavřít pouze na pracovní pozici 
definovanou v systemizaci PO. PS se obvykle uzavírá na dobu určitou s tříměsíční 
zkušební dobou a v případě vzájemné spokojenosti pak bývá po jednom roce 
prodloužena.  
o Dohoda o provedení práce (DPP) – je uzavírána především na sezónní práce 
související s provozem památkových objektů – průvodci, pomocní pokladní, prodej 
OZ, obsluha WC aj. Hodí se tedy na práce ve formě krátkodobé výpomoci. Na DPP lze 
odpracovat max. 300 hodin u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok. U tohoto 
pracovně právního poměru dochází k odvodům na sociálním a zdravotním pojištění 
až nad 10 000 Kč výdělku. Tato hranice je daná v aktuální dobu, její platnost je nutné 
vždy ověřit. Má-li zaměstnanec uzavřenou DPP také s jinými památkovými objekty 
ve správě NPÚ, pak se limit 300 hodin za rok sčítá za všechny tyto objekty. Uzavřít 
DPP je v kompetenci kastelána. 
o Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) – může být uzavřena maximálně na jeden 
kalendářní rok a je vhodná pro dlouhodobější práci – např. průvodce na celou 
sezónu. DPČ je obdobou sníženého pracovního úvazku s maximálním limitem hodin 
v úrovni 0,5 pracovního úvazku – tedy 20 hod týdně. Je však vhodné kombinovat obě 
formy – nejprve tedy uzavřít DPP a po jejím naplnění pak pokračovat v DPČ. V r. 
2021 se změnil rozhodný příjem pro stanovení odvodu pojistného z DPČ, pokud je 
příjem nižší, než částka ve výši 3 500 Kč jedná se o nepojištěný vztah a neodvádí se 
ani sociální ani zdravotní pojištění. Uzavřít DPČ je v kompetenci kastelána. 
o Jmenování – zvláštní formou pracovního poměru je jmenování do funkce, které je 
v NPÚ aplikováno na vedoucí pracovníky – od pozice vedoucího odboru (tj. i 
kastelány, ředitele a jejich náměstky). Jmenování kastelána provádí GŘ na návrh 
ředitele ÚPS. 
 
50 
▪ Přijetí zaměstnance – Pracovní smlouva (PS) - každému uzavření pracovního poměru na 
základě pracovní smlouvy předchází několik náležitostí popsaných v následujících krocích:  
o Návrh na přijetí – kastelán sepisuje předepsaný formulář „Návrh na uzavření 
pracovního poměru“, který slouží jako základní podklad, definující konkrétní 
pracovní pozici.  
o Osobní dotazník – nově nastupující zaměstnanec vyplní osobní dotazník, který slouží 
k identifikaci zaměstnanců, obsahuje osobní údaje, dosažené vzdělání a započtenou 
praxi. Praxe je pak podstatná pro určení příslušného platového stupně (platovou 
třídu určuje katalog prací – viz výše).    
o Výpis z rejstříku trestu – dodává zaměstnanec před podáním návrhu na uzavření 
pracovní smlouvy. 
o Vstupní lékařská prohlídka – kastelán vyšle zaměstnance na vstupní zdravotní 
prohlídku. K tomu obdrží zaměstnanec „Posudek o zdravotní způsobilosti k výkonu 
práce zaměstnance“. Zaměstnanci zařazení do I. kategorie práce – dle zákona č. 
258/2000 Sb. (průvodci, pokladní, prodavači OZ, správci depozitáře, uklízečky) 
mohou navštívit svého praktického lékaře. Zaměstnanci zařazení do II. kategorie 
práce pak musí navštívit závodního lékaře, s nímž je uzavřena smlouva o poskytování 
pracovně-lékařské péče. 
o Doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání (maturitní vysvědčení, VŠ diplom) 
o Pracovní smlouva – PS podepisuje ředitel ÚPS na základě návrhu na uzavření 
pracovního poměru zpracovaného kastelánem. 
o Platový výměr – je nedílnou součástí pracovní smlouvy a určuje základní měsíční 
plat zaměstnance vč. všech případných příplatků – příplatek za vedení, příplatky 
osobní aj. 
o Náplň práce – každá pracovní pozice má definovaný popis pracovní činnosti neboli 
náplň práce. Jedná se dokument, jež je nedílnou součástí PS, vzniká na návrh 
kastelána a definuje pracovní rámec zaměstnance. S náplní práce musí být 
zaměstnanec seznámen a podepisuje ji při podpisu pracovní smlouvy.   
o Prohlášení poplatníka daně z příjmů 
 
51 
o Osobní příplatky – na základě návrhu vedoucího pracovníka může být zaměstnanci 
přiznán osobní příplatek, kterým zaměstnavatel finančně obvykle hodnotí 
dlouhodobé dosahování vyšších pracovních výsled...

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	odborná publikace
Bližší specifikace:	metodika

Jméno souboru:

G0692336.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacula Olga

Popis dokumentu:

Metodika Rukověť kastelána. Schválená metodika č. 256. Vytvořeno v rámci programu IP DKRVO.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

3659068 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Kadlec Miloš; [neznámý] (T); neurčen (T);

Klíčová slova:

Údržba a opravy; Kulturní památka nemovitá; Výzkum a vývoj; Národní kulturní památka;

Uživ. klíčová slova:

hrad; restaurování a údržba památky; kulturní majetek; návštěvnický provoz; depozitář; správce památky; výstava; kulturní akce; vztahy s veřejností; zámek;

Datum vzniku:

2022

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

K dokumentu neexistují žádné vazby na aplikace IISPP.

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt nelokalizovatelný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu

Ke stažení Náhled Poslat žádost