Metainformační systém
Centrální část
Zavřít
(
+
-
)
Metainformační systém NPÚ
Detail dokumentu
Tisk
Vyhrazený přístup
Náhled:
<<
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
>>
Textový obsah:
Archeologický atlas MPZ Litovel Vypracovali: Mgr. Pavel Šlézar Jan Grégr Karel Faltýnek 2013 Na titulním listu: Vý ez z Císa ského povinného otisku stabilního katastru (Littau 1596-I-IV) z roku 1834. 3 i tvorb obrázku na titulním listu byla použita „Podkladová data © ?ÚZK“. Data smí být používána pouze pro naviga ?ní a p ehledové ú ?ely Tato práce vznikla v rámci výzkumného cíle „Archeologie 1.2 Pr $ zkum a vyhodnocení archeologického potenciálu vybraných památkových území a objekt$ ? R“, financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncep ?ní rozvoj (DKRVO). Tato práce, která vznikla tv$ U ? ím zpracováním výsledk$ záchranných archeologických výzkum $ , je chrán na autorským právem podle zákona 121/2000 Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chrán ny i jednotlivé ?ásti této práce jako nap . skici, ná ?rty, plány apod. ?ásti práce nebo práci celou lze uve ejnit pouze se svolením autor $ . ARCHEOLOGICKÝ ATLAS MPZ Litovel O B S A H Strana 1. METODA A CÍL EŠENÉ PROBLEMATIKY 3 2. POPIS MAPOVÝCH LIST # ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUM# 5 3. STAV EŠENÍ 5 4. GEOMORFOLOGICKÝ POPIS A KRAJINNÉ PROST EDÍ 6 5. GEOLOGICKÝ A PEDOLOGICKÝ POPIS 7 6. HISTORIE A PROCES ARCHEOLOGICKÉHO POZNÁVÁNÍ 7 7. ATLAS - TEXTOVÁ ?ÁST 9 8. LITERATURA A PRAMENY 17 9. SEZNAM PLÁN # 19 10. ATLAS - PLÁNOVÁ ?ÁST 24 2 Výsledek je financován z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncep ?ní rozvoj výzkumné organizace – Národní památkový ústav (Výzkumný zám r Archeologie 1.2 Pr$ zkum archeologického potenciálu vybraných památkových území a objekt $ ?R; garant PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D.). Složení pracovního týmu: vedoucí: Mgr. Pavel Šlézar spolupráce: Karel Faltýnek digitalizace: Jan Grégr Vypracovali: Mgr. Pavel Šlézar Jan Grégr Karel Faltýnek V Olomouci 25. 11. 2012 .............................................................................. podpisy referent$ 3 1. Metoda a cíl ešené problematiky Snahou archeolog $ již od po ?átku formování archeologie jako v dního oboru bylo archeologické nálezy a nalezišt evidovat. U nás, zejména se vznikem Státního archeologického ústavu v roce 1919, došlo k systemati ? W jší evidenci naleziš" , nicmén až rozvoj informa ?ních „po ?íta ?ových“ technologií umožnil existenci informa ?ních systém$ , evidujících území s archeologickými nálezy. Prvním ucelen jším informa ?ním systémem, ovšem zam eným jen na území ?ech, byla Archeologická databáze ?ech (AD ?), která je centrální evidencí Archeologického ústavu AV ?R v Praze. AD ? eviduje archeologické akce na základ zpráv z archeologických výzkum$ ; v sou ?asnosti má cca 75 000 položek. Na celostátní úrovni byl ucelený informa ?ní systém vytvo en až v letech 1995-2003 pod vedením Mgr. Lenky Krušinové v rámci úkolu VaV Ministerstva kultury ?R. Státní archeologický seznam ?eské republiky (SAS ?R) je sou ?ástí Informa ?ního systém o archeologických datech NPÚ (ISAD NPÚ), který je sou ?ástí Integrovaného informa ?ního systému památkové pé ?e (IISPP). ISAD NPÚ je umíst n na centrálním serveru Národního památkového ústavu, úst edního pracovišt . Státní archeologický seznam ?R (SAS ?R) je informa ?ní systém evidující území s archeologickými nálezy (ÚAN). Základem SAS ?R je archeologická mapa ?eské republiky v prost edí geografických informa ?ních systém$ (GIS) s p ipojenými informacemi o územích s archeologickými nálezy (UAN) a soupis nejd$ ležit jších archeologických naleziš " , které jsou sou ?ástí informa ?ních zdroj$ o kulturním d dictví. Tvorba uvedeného systému je napln ním jednoho z princip $ Úmluvy o ochran archeologického G dictví Evropy ve Sb. m. s. ?. 99/2000 a zákona ?. 20/1987 Sb., o státní památkové pé ?i v platném zn ní. Do budoucna se po ?ítá s dopln ním SASu ?R o další specializované vrstvy. '$ ležité bude vytvo ení informa ?ního a mapového systému evidence území, na která jsou z hlediska památkové pé ?e kladeny vyšší nároky na informa ?ní zdroje, tzn. památkov chrán ných území a objekt $ , historických jader m st a intravilán$ , kde je evidence v tšího po ?tu archeologických akcí v rámci sou ?asného SASu ?R velmi nep ehledná a zachycena v rámci jednoho polygonu (intravilán obce), což se jeví jako velmi nedostate ?né, zejména p i vytvá ení podklad$ pro státní správu i oborová data. V první fázi by P la být vybudována zejména vrstva historických jader m st s dlouholetou systematickou záchranou archeologických nález$ . Možnou cestu a zárove pot ebu vybudování takové vrstvy ukazují dva již propracované lokální informa ?ní a mapové systémy – Mapa archeologických dokumenta ?ních bod $ v Praze (ARÚ AV ?R v Praze a NPÚ ÚOP v hl. m st Praze) a hlavn 4 Archeologický atlas Olomouce (NPÚ ÚOP v Olomouci), ne náhodou tyto dva systémy reprezentují dv plošn nejrozsáhlejší a dlouhodob archeologicky sledovaná památkov chrán ná historická jádra m st. Zvýšená stavební ?innost posledních dvou desetiletí zp $ sobila, že obdobné aplikace budou nutností i pro další m sta. V další fázi by m ly být vybudovány vrstvy historických objekt $ , dalších památkov chrán ných území a intravilán $ obcí. AAML je koncipován do dvou vzájemn propojených ?ástí. Inspirován je myšlenkou Archeologického atlasu m sta Olomouce. Aplikované ešení je však ?áste ? Q odlišné. První ?ást je tvo ena digitalizovaným plošným polygonem zachycujícím rozsah archeologické akce, do úrovn sond a liniových výkop $ , které jsou dostate ?né pro základní orientaci. P evod terénní dokumentace do digitální podoby byl realizován pomocí tabletu WACOM a programu MicroStation®V8 verze 5.2.35 Windows x86 z roku 2002 firmy Bentley Systems. Zdigitalizované plány výzkum$ byly ukotveny do digitální katastrální mapy (dále jen DKM) Litovle. AAML nezachycuje vertikální stratigrafii (tzn. hloubku zásah $ pod úrove terénu), tyto informace, p ípadn odkazy na p íslušnou literaturu a nálezové zprávy, lze najít v druhé ?ásti AAML, která je koncipována ve form stru ?ného abstraktu k odborné i formální stránce archeologické akce v p íslušném mapovém listu a ?tverci. Projekt Archeologického atlasu m sta Litovle si klade za cíl stát se aplikovaným systémem evidence archeologických akcí na území historického jádra m sta Litovle, jako památkov chrán ného území s v tším po ?tem archeologických akcí (více než t i desítky) a stát se specializovanou mapou s odborným obsahem, která vyhodnocuje archeologický potenciál m stské památkové zóny. Sloužit by m l jako oborový informa ?ní zdroj a nástroj pro státní správu (nap . pro predikci dosud nenarušených archeologických terén$ , využity budou pro projektování zemních zásah$ , stavebních projekt $ , pot eby územního plánování a obnov památkových objekt $ , využijí ji stavební odbory a odbory památkové pé ?e aj.). Vhodná je implementace této specializované mapy do SAS ?R. Vznik této specializované mapy, jako nástroje aktivní preventivní ochrany archeologických terén$ , je v souladu s napl ováním Evropské úmluvy o ochran archeologického d dictví Evropy. 5 2. Popis mapových list$ archeologických výzkum$ Za základní jednotku územního vymezení „Archeologického atlasu m sta Litovle“ (dále jen AAML) je stanoveno k. ú. Litovel; 685909 (dále jen k. ú.). V rozsahu tohoto k. ú. je použito soutisku s mapovými listy Státní mapy 1:5000 - odvozené (dále jen SMO 5). Tyto mapové listy jsou rozd leny na díl ?í ?tvercovou sí" , využívající vždy v ozna ?ení ?íslo S íslušného mapového listu. Kone ?ný díl ?í ?tverec (tzn. mající nejvíce polohopisných detail $ ) je v m ítku 1:500, což pln posta ?uje pro základní orientaci (viz kapitola 1). Podkladem vyhotovených archeologických plán$ je DKM Litovle s vyzna ?ením parcelních ?ísel a názv$ ulic spolu s grafickým zobrazením plošného rozsahu jednotlivých výzkum$ . Je zachycen stav ke konci roku 2012 a to na mapových listech ?. 091433 a ?. 091434 (SMO 5). 3. Stav ešení V první etap jsou v rámci budování AAML zpracovány archeologické výzkumy v prostoru tzv. Starého m sta a historického jádra m sta Litovle. Ze dvanácti dosud realizovaných archeologických výzkum$ na litovelském Starém m st bylo doposud do AAML celkov zpracováno jedenáct akcí. Archeologický výzkum kostela sv. Filipa a Jakuba z roku 1998 (akce ?. LI-SFJ-98), výzkumy III. etapy výstavby kanalizace, Litovel - sever v roce 2004 (akce ?. 1/04_391), výzkum parcely ?. 468/7 na Zahradní ulici v roce 2005 (akce ?. 31/05_391), výzkum p ístavby rodinného domu na Žerotínov ulici (akce ?. 08/09), dohled p i pokládce telefonního kabelu na Starom stském nám. a Dukelské ulici (Li-Sn-98, Li-Du-98), výzkum b hem zkapacitn ní vodovodního p ivad ? e na ulici Uni ?ovské v roce 2012 (akce 40/12), výzkum b hem sanace havárie kanalizace na ulici Sušilov (akce 59/12), výzkum p i modernizaci soustavy CZT na ulici Karla Sedláka v roce 2010 (akce 2/10), výzkum b hem pokládání optického kabelu na ulicích Novosady, Žerotínova a Gemerská v roce 2012 (akce 56/12), výzkum b hem rekonstrukce kanalizace – dokon ?ení na ulicích Rybní ?ek, Žerotínova a Sušilova v roce 2011 (akce 33/12) a výzkum b hem výstavby prodejny Tesco na ulici Žerotínov v roce 2008 (akce 6/12). Z historického jádra m sta Litovle byly do AAML zpracovány výzkumy církevního areálu kostela sv. Marka (akce ?. Li-SvM-99, Li-SVJ-99, 15/03, 1/04), další záchranné akce do roku 2003 (Li-Ha-99, SPU011/01, SPU043/01), 2001 6 (akce 23/01) a roku 2012 (akce 9/12, 34/12). V další etap se po ?ítá s dokon ?ením zpracování území litovelského Starého m sta (akce 6/06), následn bude dokon ?eno i území historického jádra m sta a v poslední etap i zbytek katastrálního území Litovle. 4. Geomorfologický popis a krajinné prost edí Litovel geomorfologicky spadá do jednotky Karpaty, soustavy Vn karpatských sníženin, podsoustavy Západních Vn karpatských sníženin, celku Hornomoravského úvalu a podcelku St edomoravské nivy (Demek ed. 1987, 36, 62). Krajina kolem st edního toku Moravy je epa skou výrobní oblastí rovinného charakteru s malou vertikální a horizontální ?lenitostí. Pr $ P rná ro ?ní teplota je 8 až 9°C; S evládá teplé podnebí. Stupe zorn ní území je vysoký, naopak malá je jeho lesnatost. S nivou Moravy se spojují široké nivy p ítok $ a nacházejí se v ní i ?etná mrtvá ramena. Z ?ásti jsou zde zachovány lužní lesy, tvo ené hlavn duby a habry. Nejcenn jším ekosystémem údolní nivy Hornomoravského úvalu je CHKO Litovelské Pomoraví (Demek – Novák a kol. 1992, 37-38, 72; Novák - Hudec a kol. 1997, 31, 43, 51, 117, 290). Litovel leží v nadmo ské výšce 231 m n. m. v rovin Hané, do níž zde eka Morava vtéká po p ekonání pásma vyvýšenin mezi Úsovem, Mlad ?í a M rotínem, odd lujícího vlastní Hornomoravský úval od Mohelnické brázdy. Toto pásmo je dodnes souvisle zalesn no a tento lesní komplex plynule navazuje na široký pás lužních les$ moravské nivy, chrán ných dnes v rámci CHKO Litovelské Pomoraví. Lužní lesy od východu dosahují až po samý okraj m sta, které spolu s územím na západ od m sta tvo í jedinou a um le vzniklou p etržku tohoto zeleného pásu, který se táhne od Mohelnice až po Olomouc. eka Morava se v pr $ lomovém údolí u imic v tví do dvou hlavních ramen: vlastní Moravy a Mlýnského potoka (Mlýnské Moravy), z n hož dále odbo ?uje Malá voda. Celá sí"