Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
 
 
 
Archeologický potenciál terénů 
v areálu lednického zámku 
 
 
 
 
 
 
Zprávu zpracovali: 
PhDr. Petr Vitula 
PhDr. Radmila Stránská 
 
Výzkumy provedli: 
PhDr. Petr Vitula 
PhDr. Radmila Stránská 
Mgr. Hana Palátová 
Mgr. Tomáš Zeman, PhD. 
Ludmila Olšanová 
 
 
Brno 2013 
 1 
Výzkumný cíl financovaný z Podpory dlouhodobého koncepčního 
rozvoje výzkumné organizace v roce 2013 
 
 
 
 
Obsah 
 
 
 
 
Obsah ……………………………………………………………………….. str. 1 
Úvod ……………………....…………………………………………….. str. 2 - 3 
Metoda výzkumu a zpracování ……………………………………….…. str. 4 - 5 
Archeologické výzkumy a nálezy na katastru Lednice  ..……….…….… str. 6 – 9 
Lokalita č. 1 …………………………………………………………... str. 10 – 20 
          Prostředí lokality ……………………………………………...… str. 10 
                Stavební a historický vývoj šlechtického sídla ……………. str. 10 – 12 
                Archeologické výzkumy v areálu lednického zámku …………... str. 12   
       Specifikace a vyhodnocení terénů ……………………….… str. 13 - 20 
Lokalita č. 2 …………………………………………………………... str. 21 - 23  
       Specifikace a vyhodnocení terénů ……………………….… str. 21 - 23 
Použitá literatura  ....……………………...….………………………... str. 24 - 25 
Seznam plánů ……………………………………………………….… str. 26 - 29 
Seznam vyobrazení a fotodokumentace ..………………….…………. str. 30 - 33 
Plány ……………………………………………………………..….. plány 1 - 30 
Vyobrazení a fotodokumentace ……………………………………..... obr. 1 – 36 
 2 
Úvod 
  
 Státní zámek Lednice s přilehlým rozsáhlým parkem je nedílnou a velmi 
důležitou součástí pozoruhodného krajinného celku Lednicko-valtického areálu, 
který byl vytvořen podle jednotného organizačního a kompozičního plánu během 
18. a první poloviny 19. století. Honosná šlechtická sídla ve Valticích a Lednici 
doplněná řadou převážně romantických staveb v  širším okolí tvoří spolu s citlivě 
upravenou přírodní krajinou jeden z nejhodnotnějších umělecky ztvárněných 
kulturních celků na světě. Pro svůj historický význam byl Lednicko-valtický 
areál v roce 1992 prohlášen nejprve památkovou zónou (vyhláška Ministerstva 
kultury České republiky č. 484/1992) a v roce 1995 získaly areály zámků a parků 
ve Valticích a Lednici statut národních kulturních památek (nařízení vlády č. 
262/1995 Sb.). Ocenění hodnoty území vyvrcholilo dne 7. prosince 1996 
zapsáním celého areálu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví 
UNESCO.  
 Současná značně složitá novogotická podoba zámku v  Lednici je 
výsledkem neustálých a rozsáhlých přestaveb v  duchu rychle se měnících 
architektonických slohů. Důmyslně ukrývá potenciál vědomostí o stavebně 
historickém vývoji, jehož počátek sahá hluboko do středověku. Dopracovat se 
k novým poznatkům bez použití destruktivních z  hlediska památkové péče 
nežádoucích metod jde jen velmi ztěžka. Nicméně, nutná údržba čas od času 
přece jen vyžaduje určité zásahy do terénu i vlastních budov (statické zajištěni, 
rekonstrukce odpadních systémů, odvlhčení zdiva apod.). Právě takové 
příležitosti byly v Lednici od roku 2000 systematicky sledovány a využívány 
k zaměření a dokumentaci odkrytých archeologických situací. 
 Cílem této práce je především podrobné a přesné zmapování všech 
dokumentovaných výkopů včetně plošného schematického zobrazení odkrytých 
archeologických situací. Následné vyhodnocení zasažených terénů z  hlediska 
jejich skrytého potenciálu by mělo v budoucnu sloužit jako důležitý informační 
 3 
zdroj využívaný při projektování nezbytných prací spojených s údržbou či 
případnou obnovou celého areálu. Specializovaná mapa s odborným obsahem se 
může stát účinným nástrojem preventivní ochrany archeologicky exponovaných 
terénů na plošně chráněném území Lednicko-valtického areálu v souladu 
s naplňováním Evropské úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 4 
Metoda výzkumů a jejich zpracování 
 
Od roku 2000 bylo v areálu lednického zámku provedeno několik 
záchranných a zjišťovacích archeologických výzkumů. Většinou šlo o akce, které 
prováděli pracovníci oddělení archeologie NPÚ ÚOP v Brně během liniových 
staveb (obnova kanalizace, pokládka závlahového systému, odvlhčení zdiva). 
Probíhaly formou pravidelných jednodenních výjezdů (2x až 3x týdně), v jejichž 
průběhu byly narušené archeologické situace vždy začištěny, zdokumentovány a 
přesně zaměřeny totální geodetickou stanicí v souřadnicích S-JTSK.  
Při zpracování a plošném mapování jsme jednotlivé stavební akce 
nerozlišovali, neboť některé z nich probíhaly souběžně, a to v takovém rozsahu, 
že účel výkopů se často nedal přesně určit. Proto jsou v této práci zmapovány 
všechny dokumentované výkopy a situace bez bližšího rozlišení jednotlivých 
stavebních akcí. Obvody výkopů jsou provedeny červenou barvou, zděné relikty 
jsou rozlišeny podle typů na zdi cihelné (oranžová barva), kamenocihelné 
(světlehnědá barva) a kamenné (šedá barva), dále jsou vyčleněny podlahy (světle 
modrá barva) a odpadní kanály či stoky (fialová barva) bez další bližší 
specifikace. Zpracování výzkumů probíhá v  současné době téměř výhradně 
prostřednictvím počítačové techniky, takže všechny výstupy jsou plně 
interaktivní. Podkladem pro zhotovení plánové dokumentace je graficky 
zobrazené geodetické zaměření a vektorizované transformované kresby v  
rastrové podobě, takže s výslednými plány lze dále pracovat v  jakémkoli formátu 
některého z grafických programů (*.dgn, *.dwg, *.dxf aj.). Návaznost na běžně 
používaný mapový systém je zajištěna prostřednictvím nám dostupných 
rastrových Základních map 1:10000 (plán 2). Pro lepší a přehlednější zobrazení 
byly příslušné mapové listy zájmového území rozčleněny až na dvě úrovně 
podlistů (plány 3 a 4) označených za lomítkem písmenem a číslem (např. 34-23-
08/A1/B2 - mapový list ZM 34-23-08, první úroveň podlistu A1, druhá úroveň 
podlistu B2). 
 5 
Z celkového počtu 10 dosud známých nalezišť na katastru Lednice (plán 5) 
je tato práce věnována především dvěma lokalitám (plán 5: lokality č. 1 a 2), 
které pokrývají zámeckého areál s rozsáhlým parkem. Jde o vyvýšený prostor se 
zámeckými budovami nad údolní nivou řeky Dyje (plán 5: lokalita č. 1) a návrší 
s  romantickými stavbami akvaduktu a umělé jeskyně, tzv. pekla, v zámeckém 
parku (plán 5: lokalita č. 2).  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 6 
Archeologické výzkumy a nálezy 
na katastru Lednice 
 
 
Katastrální území obce Lednice (plán 5), rozkládající se částečně v nivě  a 
částečně na vysoké pravobřežní terase řeky Dyje v nadmořské výšce okolo 172 
m, bylo příznivým místem k osídlení. Území je poměrně bohaté na archeologické 
nálezy, některé starší nálezy jsou vzhledem k  neznámým nálezovým okolnostem 
nelokalizovatelné. Současný stav poznání umožňuje lokalizovat na daném území 
celkem 10 nalezišť (plán 5) s doklady osídlení od pravěku až po středověk. Ze 
samotného intravilánu obce jsou doloženy nejenom středověké a novověké 
nálezy, ale výrazně jsou zastoupeny i různé pravěké kultury. Lokality se 
koncentrují převážně v západní, jihozápadní a jižní části katastru, sever a východ 
katastrálního území je vzhledem k inundačnímu terénu řeky Dyje téměř bez 
nálezů.  
Nejstarší pravěké osídlení dokládají ojedinělé nálezy bíle patinovaného 
rohozce (Klíma 1972, 100). Výrazněji je nálezy zastoupena mladší a pozdní doba 
kamenná. Z období neolitu je to především broušená kamenná industrie  
(kopytovitý klín z  prostoru radnice bez bližších nálezových okolností) a 
keramický materiál kultury s lineární keramikou (plán 5: lokalita č. 1).  
Výraznější množství nálezů   patří období mladého neolitu a to především kultuře 
s moravskou malovanou keramikou (plán 5: lokality č. 8, 10), která je zastoupena 
v nálezech z lokalit Czuckova cihelna, trať Bohnhalmäcker, Nejdecká ulice 
(Klanicová 1996, 243,  Skutil 1930-1935, 143). Pozdní doba kamenná (plán 5 
lokality č. 8, 9) je doložena náhodným nálezem keramického materiálu  kultury 
se zvoncovitými poháry z trati Bohnhalmäcker a broušené industrie kutury se 
šňůrovou keramikou v trati Altgebirge (Freising 1933).       
Osídlení doby bronzové (plán 5: lokality č. 1, 5, 8, 9) je na katastrálním 
území doloženo především nálezy hrobů  únětické kultury - Czuckova cihelna 
(Červinka 1902, 168, Stuchlík 1984, 181, AÚB NZ 1850/79), Nejdecká ulice 
(Dočkal – Krechler, 1987, 78-79) a hliník bývalé obecní cihelny, dnes okolí 
 7 
křižovatky ulic Nejdecká a Mikulovská  (Freising, 1933), kde lze předpokládat i 
únětické sídliště (NZ AÚB č.j. 731/51).  Jihozápadně od této polohy v polích nad 
Hlohoveckým rybníkem (trať Oberfeld, Flur Oberfeld) byl již v roce 1895 
objeven kostrový hrob s inventářem únětické kultury, další hrob obložený 
kameny byl prokopán v roce 1932 (Klanicová, 1996, 249).  Středodunajské 
mohylové kultuře náleží keramický depot objevený v roce 1936 na pozemku F. 
Püchera a obsahující přes 20 keramických nádob a kámen s vyleštěnou třecí 
plochou (AÚB NZ 192/46). Mladší a pozdní doba bronzová je doložena nálezy 
žárových hrobů zjištěných na počátku minulého století  na pozemku J. 
Gaidosche, dnes pravděpodobně v intravilánu v okolí Mikulovské ulice. Popsány 
jsou 3 žárové hroby a další 2-3 rozrušené, na základě materiálu jsou nálezy 
datovány do starší fáze velatické kultury (Freising 1933, Říhovský 1963, 74-76). 
Sídlištní objekt s velatickou keramikou byl prozkoumán v roce 1990 v Nejdecké 
ulici (Klanicová-Peška 1993, 114).  Přítomnost osídlení ze starší doby železné je 
doložena pouze ojediněle,  halštatský materiál se objevuje v prostoru bývalé 
obecní cihelny a Czuckovy cihelny (Klanicová 1996, 244). 
Ranou dobu dějinnou (plán 5: lokality č 1, 5, 8, 9) na katastru Lednice 
představují nálezy laténské keramiky. V roce 1924 byly v prostoru  Czuckovy 
cihelny narušeny sídlištní objekty laténského sídliště  (Meduna 1961, 75)  a 
kostrové pohřebiště (Filip, 1956, 402). Doba římská je prozatím doložena 
sídlištními objekty z intravilánu obce – v prostoru Mikulovské ulice byla v roce 
1990 zjištěna římská polozemnice (Klanicová-Peška 1993, 114).  Zajímavý nález 
pochází z prostoru zámeckého parku (bohužel bez bližší lokalizace), kdy při 
regulaci zachránil F. Czullik poklad 35 bronzových a měděných mincí, z nichž 
byly určeny asy Kommoda, Antonia Pia, Marka Aurelia a menší mince 
Konstantina II., Konstanta a Valenta (AÚB NZ 848/1946, 972/59, Slepička 1936, 
22-24).  Osídlení dokládají i další nálezy z katastru bez bližší lokalizace – denár 
Septima Severa a zlomky keramiky z mladší doby římské. Z období stěhování 
národů jsou doposud známy pouze ojedinělé keramické nálezy bez bližších 
nálezových okolností.   
 8 
Nová etapa osídlení nastává v době hradištní (plán 5: lokality č. 1, 3, 8). Při 
výkopu rýhy plynovodní přípojky u silnice Lednice-Bulhary byly narušeny 
kostrové hroby, které na základě keramického materiálu, způsobu uložení a 
orientace umožňují datování do doby velkomoravské (Dočkal-Krechler 1987, 78-
79). V roce 1978 bylo prozkoumáno sídliště ze střední doby hradištní na okraji 
terasy mezi Dyjí a silnicí Lednice-Bulhary. Menším archeologickým výzkumem 
byly prozkoumány sídlištní objekty – zemnice, zahloubené pece a ohniště 
s doklady vyspělé středohradištní keramiky (Dočkal-Měřínský 1980, 45-46). Z 
mladší doby hradištní není doposud doloženo výraznější osídlení. Bez bližší 
lokalizace jsou z katastru uváděny nálezy tuhových střepů z pozdní doby 
hradištní, středověké železné předměty – kopí s tulejkou, podkovy, středověký 
džbánek (Klanicová 1996, 245).   
Ačkoli v prostoru lednického zámku a přilehlého parku (plán 5: lokality č. 
1 a 2) probíhaly od minulého století různé stavební aktivity doprovázené nutně 
zásahy do terénu, nejsou v archivu nálezových zpráv Archeologického ústavu 
AV ČR v Brně (vyjma výše uvedených) uloženy žádné informace. Archeologické 
výzkumy se zde začaly realizovat až po roce 2000 archeologickým oddělením 
NPÚ ÚOP v Brně. 
Obec Lednice se připomíná již v listině  olomouckého biskupa Roberta 
z roku 1222. Tehdy patřila místním vladykům Adamarovi a Lipertovi z Lednice, 
kteří si zde zřejmě brzy poté vybudovali tvrz střežící nejspíše významný brod 
přes řeku Dyji na severojižní obchodní cestě. Již před polovinou 13. století se za 
vlády Václava I. dostává Lednice do rukou rakouského šlechtice Sifrieda Waise 
(Sirotek). V roce 1322 postoupil Ortlín Sirotek tvrz s  dvorem Janovi 
z Lichtenštejna. Od té doby až do roku 1945 byla Lednice, s krátkou přestávkou 
v letech 1571-1576, v držení rodu Lichtenštejnů (Plaček 1996, 213; Samek 1999, 
315; Svoboda 2004, 175-185). Nejstarší písemné zmínky o tvrzi se datují až 
k roku 1371 (k roku 1370 je uváděn jen dvůr s věží), později je zmiňována v roce 
1582 (Nekuda-Unger 1981, 172). 
 
 
 9 
Lokality (plán 5) a datování: 
Lokalita č. 1: Mladší doba kamenná – kultura s lineární keramikou, pozdní 
doba kamenná, pozdní doba bronzová, laténské období, mladší doba římská, 
slovanské mladohradištní období, středověk, novověk (Klanicová 1996, 243-258; 
Vitula – Stránská 2006, 7-37). 
Lokalita č. 2: novověk (Vitula – Stránská 2006, 7-37). 
Lokalita č. 3: slovanské mladohradištní období (Klanicová 1996, 243-258 
– zde další literatura). 
Lokalita č. 4: mladší doba kamenná (Klanicová 1996, 243-258 – zde další 
literatura). 
Lokalita č. 5: starší doba bronzová, doba římská, kostrový hrob bez nálezů 
(Klanicová 1996, 243-258 – zde další literatura). 
Lokalita č. 6: starší doba bronzová – kultura únětická, střední doba 
bronzová – kultura středodunajská mohylová, halštatské období – kultura 
horákovská (Klanicová 1996, 243-258 – zde další literatura).  
Lokalita č. 7: středověk (Klanicová 1996, 243-258 – zde další literatura). 
Lokalita č. 8: mladší doba kamenná – kultura s moravskou malovanou 
keramikou, starší doba bronzová – kultura protoúnětická, střední doba bronzová – 
kultura středodunajská mohylová, mladší doba bronzová – velatická fáze kultury 
středodunajských popelnicových polí, doba stěhování národů, slovanské 
středohradištní období (Klanicová 1996, 243-258 – zde další literatura).  
Lokalita č. 9: pozdní doba kamenná – kultura se šňůrovou keramikou, 
starší doba bronzová – kultura únětická, halštatské období – kultura horákovská, 
doba římská (Klanicová 1996, 243-258 – zde další literatura). 
Lokalita č. 10:  mladší doba kamenná – kultura s moravskou malovanou 
keramikou, pozdní doba kamenná – kultura se zvoncovitými poháry (Klanicová 
1996, 243-258 – zde další literatura).  
 
 
 
 
 10 
Lokalita č. 1 (plány 5 – 26) 
 
Prostředí lokality 
Lokalita s  rozsáhlým komplexem zámeckých budov zaujímá prostor 
rozlehlé ostrožny, kterou tvoří výrazně vyvýšená pravobřežní terasa řeky Dyje 
v nadmořské výšce 167,5 – 168,5 m. Směrem k severu je terén poměrně příkře 
skloněn a přechází do údolní nivy s nadmořskou výškou 161,5 m. Geologicky a 
geomorfologicky je naleziště i jeho okolí součástí sníženiny Dolnomoravského 
úvalu, který je z větší části vyplněn mohutnými komplexy faciálně značně 
proměnlivých sedimentů neogenního stáří, ležících na podloží karpatských 
flyšových příkrovů. Povrch neogenních sedimentů, tvořených jíly, je místy 
překryt kvartérními fluviálními písky a štěrkopísky, a ty ještě často pokrývají 
náplavové či sprašové hlíny.  
 
Stavební a historický vývoj šlechtického sídla 
Zámecký komplex budov, zahrad a přilehlého parku je propojen  
s městečkem. Spolu s  nedalekými Valticemi a Břeclaví tvoří komplex někdejších 
lichtenštejnských držav na jižní Moravě. Příslušníci rodu se nejčastěji uplatňovali 
ve vojenských službách, od druhé poloviny 15. století se objevují i v nevyšších 
zemských úřadech. 
 V 16. století vlastnil Lednici Kryštof z Lichtenštejna zvaný Rozmařilý, 
který chtěl panství  prodat, ale jeho poddaní se obrátili na císaře a ten prodej 
nepovolil. Císař potom sám Lednici držel až do roku 1576, kdy ji zpět získal  
Hartmann II. z Lichtenštejna. Za jeho panování pravděpodobně prošla gotická 
tvrz první významnou přestavbou na renesanční zámek, o jehož podobě však není 
nic bližšího známo (Czajkowski 1999). Zřejmě ve stejné době byla založena 
okrasná zahrada kolem objektu a začalo se také s vysušováním bažinatého okolí 
na straně jedné a zřizováním nových rybníků na straně druhé (Plaček 1996, 213). 
 11 
Na počátku 17. století  se Lednice stala rodovým majetkem Lichtenštejnů a 
jako nejstarší ji zdědil Karel I. (1569 -1627), zakladatel tzv. karolinské větve.  
Karel byl roku 1608 povýšen do knížecího stavu, což  s sebou přineslo velký 
rozmach moci a majetku. Na Lednici se to odrazilo rozšířením zámku, dostavbou 
rozsáhlého komplexu hospodářských budov a úpravou parku. Za stavovského 
povstání stál Karel I. na straně Habsburků a účastnil se i bitvy na Bílé hoře. 
V následném období po roce 1620 se díky skupování konfiskovaných majetků  
stali Lichtenštejni nejbohatším rodem na Moravě. Obrovský půdní fond jim 
přinášel velké zisky a umožnil i velkolepé stavební podnikání. 
Zámek v  pravém slova smyslu začal budovat až Karel Eusebius (1611-
1684) po svém návratu ze studijních cest po Evropě v roce 1632. Na stavbě se 
postupně podíleli význační architekti a umělci své doby – G. G. Tencalla, F. 
Caratti, A. Erna a jeho syn J. K. Erna.  Tehdejší podoba zámku je zachycena na 
kresbách J. A. Delsenbacha (Prokop 1904, 1116). následnými přestavbami se 
však objekt zcela změnil (Prokop 1904, 1372).  Z barokního komplexu se z větší 
části zachovaly pouze budovy stájí postavené podle návrhu J. B. Fischera 
z Erlachu,  na jejich dokončení se podílel D. Martinelli.  Zámek s konírnami 
propojovalo zalomené křídlo, které vzniklo při přestavbě před rokem 1730. Na 
konci 18. století se úplně proměnil i park – z původních francouzských zahrad 
vznikl klasicistní přírodně krajinářský celek s  prvními drobnými 
architektonickými stavbami (Plaček 1996, 214). 
Od roku 1836 patřila Lednice knížeti Aloisi II. (1796 – 1858), za jehož 
vlády došlo v letech 1846 – 1858 k poslední rozsáhlé a zásadní přestavbě zámku. 
Ta učinila z objektu honosnou ukázku tudorovské novogotiky. Realizátorem 
přestavby byl lichtenštejnský dvorní architekt G. Wingelmüller, který absolvoval 
studijní cestu do Anglie a Skotska, aby při  stavbě použil tvarosloví s co nejvyšší 
původností. Při přestavbě byla maximálně využita hmota zámku. Na této rozsáhlé 
přestavbě se podílel také architekt J. Kornhäusel, který již dříve  přestavěl 
zahradní křídlo zámku v empírovém slohu a v letech 1843 – 1845 realizoval 
výstavbu unikátního skleníku na východní straně zámecké budovy, který podle 
vzoru londýnské zimní zahrady projektoval Angličan P. H. Desvignes. Vstupní 
 12 
prostor a spojení mezi skleníkem a zámkem tvořil květinový sál (Plaček 1996, 
215).  Po smrti Aloise II.  patřila Lednice od roku 1858 až do roku 1929 jeho 
synovi Janu II. z Lichtenštejna, kdy přešla na jeho bratra Františka (1853 - 1938). 
Po jeho smrti byl posledním lichtenštejnským držitelem Lednice vzdálený 
bratranec  František Josef II. (1906-89). 
Po druhé světové válce byly všechny lichtenštejnské majetky podle dekretu 
prezidenta republiky zkonfiskovány,  zámek je majetkem státu  a od  šedesátých 
let je areál zámku s parkem ve správě Národního památkového ústavu. 
 
Archeologické výzkumy v areálu lednického zámku 
 Do roku 2000 nemáme žádné zprávy o archeologických výzkumech 
v areálu lednického zámku, ať už záchranných či zjišťovacích, a to i přes 
poměrně častou a rozsáhlou stavební činnost. Od roku 2000 uskutečnili 
pracovníci oddělení archeologie Národního památkové ústavu, územního 
odborného pracoviště v Brně celkem 4 výzkumné akce. Z nich 3 byly záchranné 
vyvolané stavební činností a jen 1 výzkum byl zjišťovací (Peklo a Akvadukt 
v zámeckém parku). Rozsáhlý plošný záchranný výzkum v  prostoru jízdáren 
provedli nedávno pracovníci Archaia Brno, o. p. s.   
 
Výzkumné akce: 
1. 2003 - zjišťovací výzkum Akvaduktu a Pekla v zámeckém parku (NPÚ ÚOP    
     Brno). 
2. 2004-2005 - záchranný výzkum při obnově dešťové a splaškové kanalizace 
(NPÚ ÚOP  Brno). 
3. 2005 - záchranný výzkum při budování závlahového systému v roce 2005 a    
    (NPÚ ÚOP  Brno). 
4. 2008-2012 - záchranný výzkum při odvlhčení zdiva hlavní budovy zámku   
    (NPÚ ÚOP  Brno). 
5. 2012-2013 – záchranný výzkum při obnově jízdáren (Archaia Brno, o. p. s.) 
  
 13 
Specifikace a vyhodnocení terénů (plány 8 – 26) 
Půdorys budov současného zámku umožňuje vymezení oddělených a 
částečně i uzavřených nezastavěných ploch či spíše sektorů, z nichž každý má 
svoje specifika a samozřejmě také odlišný archeologický potenciál. Jedním ze 
dvou společných rysů všech je přítomnost podložních geologicky uložených 
vrstev, tvořených sprašovými hlínami, níže pak proložených vrstvami říčních 
písků.  
  
Mapový list 34-23-08/E2/A3 (plán 9) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při budování závlahového 
systému v roce 2005. 
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: 0,8 m 
Podloží v hloubce: 0,7 m 
Situace a nálezy: v rýze byly odkryty dvě 2 zídky, jedna kamenocihelná 
(světle hnědá barva), druhá cihelná (oranžová barva) a dřevěné koryto (fialová 
barva). 
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 
Mapový list 34-23-08/D2/G2 (plány 10 a 11) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při budování závlahového 
systému v roce 2005.  
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: 0,8 m 
Podloží v hloubce: 0,7 m 
Situace a nálezy: v rýze byly odkryty 1 cihelná zídka (oranžová barva) a 
dvě spojující se kanalizační stoky (fialová barva; plán 11; obr. 2). 
 14 
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 
Mapový list 34-23-08/D1/G6 (plán 12) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při obnově kanalizace v letech 
2004-2005.  
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: 1 m 
Podloží v hloubce: nezjištěno 
Situace a nálezy: ve výkopech byly odkryty dva kanály (fialová barva), 
z nichž jeden byl stokou. 
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 
Mapový list 34-23-08/D1/F6 (plán 13, 14, 15) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při obnově kanalizace v letech 
2004-2005 a při odvlhčení zdiva zámeckých budov v letech 2008-2012. 
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: viz níže 
Podloží v hloubce: viz níže 
Situace a nálezy: mapový list zachycuje tři výrazně odlišné situace:  
1. dvě části předního průčelí kolem kaple v JZ části ML (plán 14). Hloubka 
zásahů: 1 – 2 m. Podloží v hloubce: 1,5 m zachyceno jen sporadicky. Mocnost 
antropogenního souvrství se v tomto sektoru pohybuje v rozmezí od 1 do 2 m. 
Tvoří ho středověké objekty a půdní horizont, 3 až 4 hlavní novověké vrstvy a 
současná povrchová úprava. Ve výkopu před vchodem do kaple byla v profilu 
zachycena vrstva s nálezy z  mladší doby hradištní. Značně složitá souvrství 
ukrývají velmi hustou síť zděných reliktů, z nichž nejstarší čistě kamenné (šedá 
 15 
barva) mohou být už vrcholně středověké. Kamenocihelné zdi (světlehnědá 
barva) jsou pravděpodobně barokní a cihelné (oranžová barva) pak z 19. stol 
(obr. 3 – 5). Za barokní můžeme považovat i některé z odpadních stok (fialová 
barva). Nález čtyř hrobů bez nálezů (tmavomodrá modrá barva), z nichž jeden 
byl pod podlahou, na níž spočíval  raně novověký křížek mohou signalizovat 
přítomnost starší sakrální stavby. Uvažovat snad můžeme o gotickém kostele sv. 
Jakuba Většího, který zachycuje jedině veduta z pol. 18. stol. kreslená asi podle 
starší předlohy (obr. 6). Víme o něm, že byl ještě v 70. letech 16. stol. opravován, 
ale vzápětí zbořen, a to nespíše v souvislosti s výstavbou barokního zámku, jehož 
nová zámecká kaple ho nahradila. 
 2. prostor jezdeckého nádvoří v SV části ML. Hloubka zásahů: 1 - 1,5 m. 
Podloží v hloubce: nezachyceno. Souvrství v nadloží tvoří několik vrstev silně 
promísených stavebním odpadem. Nádvoří je protkáno nejen složitou sítí kanálů 
a stok (fialová barva), ale také kamenocihelných (světlehnědá barva) a cihelných 
(oranžová barva) zdí  často i se zbytky k nim se přimykajících dlážděných podlah 
(bleděmodrá barva). Nejspíše jde o pozůstatky barokních, ojediněle snad ještě 
renesančních staveb.   
3.  hlavní nádvoří zadního průčelí v S části ML. Hloubka zásahů: 1,5 – 2 
m. Podloží hloubce: více než 2 m - zachyceno jen sporadicky. Antropogenní 
souvrství tvoří pravěký půdní horizont, 5 až 6 hlavních novověkých vrstev a 
současná povrchová úprava. Původně se zde terén ostrožny nejspíše již klonil 
směrem do údolní nivy. Toho zřejmě využívala dispozice barokní fáze zámku, 
která do těchto míst situovala stupňovité zahradní terasy zachycené na starém 
plánu (obr. 10) a Delsenbachově vyobrazení (obr. 11). Zdi teras, jejichž realizace 
nebyla dosud jistá, byly prokazatelně zachyceny výzkumem (plán 15; obr. 7 - 9). 
Nejspíše barokními relikty zahradní architektury je také několik dalších v tomto 
sektoru odkrytých kamenocihelných zdí a zídek (světlehnědá barva). Nejmladší 
jsou zde pak zbytky čistě cihelných zdí (oranžová barva) a kanálů (fialová barva). 
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 16 
Mapový list 34-23-08/D1/F5 (plán 16) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při obnově kanalizace v letech 
2004-2005 a při budování závlahové systému v roce 2005.  
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: 0,5 – 1 m u průčelí jízdáren, 2 m vjezdu do jezdeckého 
nádvoří.  
Podloží v hloubce: 0,5 m, u průčelí jízdány místy až 1 m, u vjezdu do 
jezdeckého nádvoří více než 2 m. 
Situace a nálezy: u vjezdu do jezdeckého nádvoří rýha zasáhla kanalizační 
stoku a kamenocihelné zdi, u průčelí jízdáren byly dokumentovány další stoky a 
kanály, 2 zídky a 2 pravěké objekty.  
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 
Mapový list 34-23-08/D1/E5 (plán 17) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při obnově kanalizace v letech 
2004-2005 a budování závlahového systému v roce 2005. 
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: 1 – 2 m 
Podloží v hloubce: 0,5 – 0,8 m 
Situace a nálezy: Do geologicky uložené podložní vrstvy sprašových hlín, 
nacházející se zpravidla v hloubce 0,5–0,8 m je zapuštěné značné množství 
objektů, datovaných do mladší doby kamenné, pozdní doby bronzové, 
vrcholného středověku i novověku. Nad podložím je značně vyvinutý, místy až 
0,5 m mocný pravěký půdní horizont, který pokrývají novověké vrstvy. Během 
stavby bylo v  rýhách dokumentováno celkem 16 sídlištních objektů z mladší 
doby kamenné, pozdní doby bronzové a vrcholně středověkého období, dále  3 
kamenocihelné zdi a kanalizační stoka. Zbytky vodní nádrže na plavení koní 
vyobrazené na rytině z doby kolem roku 1720 (obr. 18) nebyly dosud objeveny.  
 17 
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 
Akce: plošný záchranný archeologický výzkum při obnově jízdáren 
v letech 2012-2013. 
Vedoucí: H. Zbranek, Archaia Brno, o. p. s.  
Hloubka zásahu: většinou do 0,8 m, místy ojediněle až 3 m. 
Podloží v hloubce: 0,5 – 0,8 m. 
Situace a nálezy: během výzkumu byly zachyceny archeologické situace 
z pozdní doby kamenné, mladší a pozdní doby bronzové, laténského období a 
mladší doby římské. Doklady vrcholně středověkého osídlení ze 14. a 15. stol. 
tvořily suterény dřevohlinitých domů a značné množství jiných zahloubených 
objektů. Na nádvoří byl zachycen také relikt cesty, který může souviset 
s přívozem přes řeku směrem do Podivína. Dále byly odkryty situace související 
s výstavbou a provozem jízdáren. Dokumentovány byly relikty mohutného 
základového zdiva nerealizovaného severního křídla a doklady změny celkové 
dispozice během výstavby v interiéru západní části jižního křídla.  
Literatura: nepublikováno. 
 
 Mapový list 34-23-08/D1/D5 (plán 18) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při obnově kanalizace v letech 
2004-2005. 
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: 1 – 3 m 
Podloží v hloubce: 0,5 – více než 3 m 
Situace a nálezy: v profilech rýh se zdokumentovalo celkem 8 objektů 
z mladší doby kamenné, pozdní doby bronzové a vrcholného středověku, včetně 
druhotně uložených lidských kosterních pozůstatků se záušnicí z mladší doby 
hradištní (plán 19; obr. 12 – 15). Dále byly ve výkopech 2 zdi kamenné a 2 
 18 
kamenocihelné, z nichž jedna, základová, byla zvláště mohutná (plán 20; obr. 
16). Je reliktem zřejmě nedostavěného nebo dispozičně dodatečně změněného 
půdorysu barokní stavby. V partiích mezi dvěma křídly barokních jízdáren je více 
než 2 m mocné novověké souvrství s množstvím stavebního odpadu. Níže ve 
svahu směrem k  současnému toku Mlýnského potoka novověkých vrstev ubývá 
a plynule se mění v nivní sedimenty. Na mapovém listu je zachycené také 
vyústění kanalizační stoky. 
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 
Mapový list 34-23-08/D1/D6 (plán 21) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při obnově kanalizace v letech 
2004-2005. 
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: 1,5 m 
Podloží v hloubce: nezachyceno 
Situace a nálezy: nezachyceny 
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 
Mapový list 34-23-08/D1/E6 (plány 22 a 23) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při obnově kanalizace v letech 
2004-2005 a zjišťovací sondáž v roce 2012.  
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: 1,5 - 2 m 
Podloží v hloubce: 1 – 2 m 
Situace a nálezy: v prostoru mapového listu bylo dokumentováno celkem 7 
sídlištních objektů z pozdní doby bronzové a laténského období (obr. 20), dále 3 
 19 
kamenocihelné zdi a na několika místech kanalizační stoky. Odkryta byla i 
novověká studna s kamennou obezdívkou a poklopem u severozápadního nároží 
zámku (plán 23; obr. 19).  
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 
Mapový list 34-23-08/D1/F7 (plán 24) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při obnově kanalizace v letech 
2004-2005 a budování závlahového systému v roce 2005. 
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: 0,8 – 1,5 m 
Podloží v hloubce: nezachyceno 
Situace a nálezy: v prostoru mapového listu byla dokumentována 1 cihelná 
zídka.  
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 
Mapový list 34-23-08/D1/E7 (plán 25) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při obnově kanalizace v letech 
2004-2005 a budování závlahového systému v roce 2005. 
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: 0,8 – 1,5 m 
Podloží v hloubce: nezachyceno 
Situace a nálezy: v prostoru mapového listu nebyly dokumentovány žádné 
relikty.  
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 20 
 
Mapový list 34-23-08/D1/D7 (plán 26) 
Akce: záchranný archeologický výzkum při budování závlahového 
systému v roce 2005. 
Vedoucí: P. Vitula, R. Stránská 
Hloubka zásahu: 0,8  
Podloží v hloubce: 0,5 – 0,8 m 
Situace a nálezy: v prostoru mapového listu nebyly dokumentovány žádné 
relikty. 
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 21 
Lokalita č. 2 (plány 27 – 30) 
  
 Lokalita se nachází v zámeckém parku ve vzdálenosti 850 m od 
zámeckých budov (plán 5; obr. 21).  Tvoří ji výrazně vyvýšené návrší 
pravidelného oválného tvaru (plány 27 a 28), které je bezesporu umělým 
výtvorem. Vzniklo v prvním desetiletí 19. stol. v souvislosti s umístěním dvou 
významných romantických staveb architekta Josefa Hardtmutha – akvaduktu 
(obr. 22: 1) a pekla (obr. 22: 2).   
 
Specifikace a vyhodnocení terénů  
Mapový list 34-23-08/C2/B1 (plány 29 a 30) 
Akce: zjišťovací archeologický výzkum v roce 2003. 
Vedoucí: P. Vitula 
Hloubka zásahu: 1 m  
Podloží v hloubce: nezachyceno 
Situace a nálezy: na temeni umělé jeskyně byly otevřena sonda, jejíž okraje 
respektovaly ještě v té době viditelné obvodové zdivo druhého patra stavby. Na 
ploše o rozměrech zhruba 7,0 x 5,5 se ručně odkopaly a vybraly recentní zásypy 
až do úrovně pevných komponent někdejšího dna, které bylo v hloubce zhruba 1 
m (plán 30; obr. 24: 1). Výzkumem se zjistilo, že původně šlo bezesporu o vodní 
rezervoár, který byl důmyslně rozdělen nejprve do dvou hlavních částí. Voda 
z externího zdroje přitékala nejprve do sektoru s  dusanou jílovitou podlahou 
(obr. 24:2) a odtud pak prosakovala do kameny vydlážděné otevřené části (obr. 
23: 2). Patrně kvůli tomu, že voda byla znečišťována padajícím listím či jehličím, 
byl tento prostor o něco později částečně zaklenut (obr. 23: 1)). Tím vznikl třetí 
uzavřený sektor, do něhož opět prosakovala zčásti již odkalená voda a z něj pak 
už téměř dokonale čistá odtékala akvaduktem zpět do rybníka. A přitom průtok 
mohl být regulován dokonce pomocí stavidla. 
 22 
Akvadukt, jako jedna z mnoha romantických staveb architekta Josefa 
Hardtmutha, byl postaven pravděpodobně s  dokončením první etapy budování 
rybníka někdy mezi roky 1805 – 1810. Je však otázkou, zda některé prvky 
nesoucí pozdně barokní výzdobu jsou zde v prvotním či druhotném uložení. 
Poprvé je akvadukt zakreslen v plánu návrhu úprav parku z roku 1805, kde jsou v 
půdorysu zobrazeny jednotlivé pilíře a za nimi pak červeným obdélníkem jakási 
stavba, snad právě výzkumem odkrytá nádrž na vodu.  Z doby kolem roku 1807 
pochází nejstarší vyobrazení akvaduktu na dřevorytině. Zde má stavba celkem 16 
oblouků (obr. 26: 1) oproti dnešním 8. O tom, že byl akvadukt zpočátku delší než 
dnes svědčí i jeden z pilířů, viditelný v prvním nadzemním patře umělé jeskyně. 
Další zobrazení akvaduktu je na plánu z roku 1810 (obr. 25). Zde již prokazatelně 
nacházíme za linií koryta obdélnou nádrž odkrytou v současnosti. Z doby kolem 
roku 1820 pochází malby a dřevoryt F. Runka (obr. 27), kde jsou zachyceny 
zajímavé aspekty. Při detailním studiu jedné z maleb (obr. 27: 1) lze zahlédnout 
jakousi nižší věžovitou stavbu za akvaduktem a dřevoryt zase zobrazuje poměrně 
mohutný vodní proud vytékající z  koryta. Všechna tato vyobrazení byla 
základem doposud spekulací o tom, zda byl akvadukt někdy funkční z hlediska 
trvalého či příležitostného zapojení do vodního režimu zámeckého parku. 
Zjišťovací archeologický výzkum na temeni umělé jeskyně jednoznačně 
prokázal, že nejvyšší patro umělé jeskyně bylo přinejmenším navrženo a kratší 
dobu nejspíše i sloužilo nejen jako rezervoár vody, ale zároveň i jako její 
jednoduchá, ale důmyslná čistička. Z tohoto pohledu se akvadukt nejeví jen jako 
romantická stavba, zbudovaná výhradně jen z  rozmaru tehdejší šlechty. Princip 
samočištění vody průsakem zdmi v  nádrži dovoluje uvažovat i o ryze praktickém 
účelu stavby, jejíž romantické ztvárnění mohlo být jen povedenou dobovou 
kamufláží. To je však možné jen za předpokladu nepřetržité a plynulé recyklace. 
Hypoteticky ji mohl původně zprostředkovávat jeden ze starších barokních 
vodojemů, kterých bylo v  okolí lednického zámku několik. Protože tyto 
vodojemy byly plněny neustálým mechanickým čerpáním, nemohly vodu 
zadržovat, ale její přebytek musel nepřetržitě odtékat. To by potvrzovala i 
vydatnost vodního proudu, zobrazená F. Runkem (obr. 27: 2), nehledě k tomu, že 
 23 
pozornějším pohledem na malbu z doby kolem roku 1820 lze za akvaduktem 
zahlédnout jakousi nevysokou věžovitou stavbu (obr. 27: 1). Je otázkou, zda 
právě to nebyl onen vodojem, z něhož se voda do nádrže dostávala prostým 
přepadem.  Kromě toho souvislost s tímto typem zařízení naznačuje nejen 
absence jakéhokoli potrubního vedení,  ale i indicie naznačující skutečnost, že 
nádrž ani akvadukt nemohly svému účelu sloužit dlouhou dobu. Technický 
pokrok brzy nato způsobil změnu celkové koncepce technického řešení vodních 
strojů, nesoucí s sebou i výměnu starých zařízení za nová, což v našem případě 
mohlo způsobit likvidaci původní funkce akvaduktu. 
Literatura: Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na 
objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, Památková péče na 
Moravě, Monumentorum Moraviae Tutela 12/2006, 7-37. 
 
 
 
 
  
 
 
  
  
  
  
 
  
 
 
 
 24 
Použitá literatura 
 
AÚB – archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu v Brně 
Czajkowski, P. 1999: Stavebně historický průzkum, konírny státního zámku     
      v Lednici, Památkový ústav v Brně, nepublikovaný rukopis. 
Červinka, I. L. 1902: Morava za pravěku, díl I. Země a lid. Brno, 168. 
Čtyroký, P. – Havlíček, P. 2004: Geologická minulost Lednice a jejího okolí, in:    
     E. Kordiovský (ed.) a kol.: Městečko Lednice. Lednice, 9-20. 
Dočkal, T. – Krechler I. 1987: Záchranné výzkumy v Lednici (okr. Břeclav),  
      Přehled výzkumů 1984, 78-79. 
Dočkal, T. – Měřínský Z. 1980: Nově zjištěné sídliště ze střední doby hradištní  
      mezi Nejdkem a Lednicí (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 1978, 45-46. 
Filip, J. 1956: Keltové ve střední Evropě. Praha, 402. 
Freising, H. 1933: Die Vorgeschichte der Marktgemeide Eisgrub. 
Juřík, P. 2009: Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha, 187- 
      227. 
Klanicová, E. – Peška, J. 1993: Záchranný výzkum v Lednici (okr. Břeclav),  
      Přehled výzkumů 1990, 114. 
Klanicová, E. 1995: Archeologické lokality na katastru obce Nejdek, Jižní  
      Morava, sv. 34,  151-161. 
Klanicová, E. 1996: Archeologické lokality na katastru obce Lednice (okr.  
      Břeclav), Jižní Morava, sv. 35,  243-258. 
Klanicová, E. 2004: Pravěké osídlení Lednice a Nejdku, in: E. Kordiovský (ed.) a  
      kol.: Městečko Lednice. Lednice, 146-164. 
Klíma, B. 1972:  Povrchové nálezy v Lednici (okr. Břeclav),  Přehled výzkumů  
      1972, 100. 
Kroupa, J. 2004: Lednický zámek doby barokní a klasicistní, in: E. Kordiovský  
      (ed.) a kol.: Městečko Lednice. Lednice, 355-385. 
Meduna, J. 1961: Laténské sídliště v Nejdku (okr. Břeclav), Přehled výzkumů  
      1960, 75-76. 
 25 
Nekuda, V. – Unger, J. 1981:  Hrádky a tvrze na Moravě. Brno, 172. 
Plaček, M. 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha, 213-215. 
Prokop, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren, IV. Band. Wien, 1116, 1372.  
Říhovský, J. 1963: K poznání starší fáze kultury středodunajských popelnicových  
      polí – velatické kultury, Sborník ČSSA, č. 3,  74-76. 
Samek, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2, (J-N). Praha, 315-322. 
Skutil, J. 1930-1935: Moravské prehistorické výkopy a nálezy 1931, Obzor  
      prehistorický IX, 140-164. 
Slepička, A. 1936: Römische Silbermünzen aus Eisgrub, Sudeta, Jahrgang XII,  
      22-24. 
Stuchlík, S. 1984: K datování konce věteřovského osídlení na jižní Moravě,  
      Archeologické rozhledy XXXVI-2, 173-186. 
Svoboda, M. 2004: Lednice lenním statkem moravských markrabat a českých  
      králů, in: E. Kordiovský (ed.) a kol.: Městečko Lednice. Lednice, 175-192. 
Šabatová, L. 2008: Zámecké konírny a jízdárny v Lednici, stavebněhistorický  
       průzkum, NPÚ ú.o.p. v Brně, nepublikovaný rukopis. 
Vitula, P. – Stránská, R. 2006: Archeologické výzkumy na objektech ve správě 
      NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000-2006, in: Památková péče na Moravě - 
      Monumentorum Moraviae Tutela 12, Brno, 7-36. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 26 
Seznam plánů (plány 1 – 36) 
 
 Plán 1: : Lednice – lokality č. 1 a 2.  Ortofomapa. 
 Plán 2: : Lednice – klad mapových listů Základních map 1:10000. 
Mapové listy 34-23-02, 34-23-03, 34-23-07, 34-23-08, 34-23-12, 34-23-13. 
  Plán 3: Lednice – příklad kladu a označení první úrovně mapových 
podlistů. Základní mapa, mapový list 34-23-08, podlisty A1 – A7, B1 – B7, C1 – 
C7, D1 – D7, E1 – E 7, F1 – F7, G1 – G7. 
 Plán 4: Lednice – příklad kladu a označení druhé úrovně mapových 
podlistů. Základní mapa, mapový list 34-23-08, 1. podlist D1, 2. podlisty D1/A1-
A7, D1/B1-B7, D1/C1-C7, D1/D1-D7, D1/E1-E7, D1/F1-F7, D1/G1-G7. 
 Plán 5: Lednice – katastr a lokality. Základní mapy 1:10000  
s vyznačením hranic katastrálního území a plochami dosud známých nalezišť (č. 
1 – 10). 
 Plán 6: Lednice – lokalita č. 1. ZM 1:10000 s vyznačením plochy. 
 Plán 7: Lednice – lokalita č. 1. Ortofotomapa.  
 Plán 8: Lednice – lokalita č. 1. Celkový plán prozkoumaných ploch 
(červená barva) kolem zámeckých budov (modrá barva) na podkladu 2. úrovně 
mapových podlistů.  
 Plán 9: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/E2/A3. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 10: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D2/G2. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 27 
 Plán 11: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D2/G2 - detail. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 12: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/G6. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 13: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/F6. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 14: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/F6 – detail JZ 
části. Plán prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – 
červená barva, kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – 
světlehnědá barva, cihelné relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá 
barva, hroby – tmavomodrá barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 15: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/F6 – detail S části. 
Plán prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená 
barva, kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, 
cihelné relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – 
tmavomodrá barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 16: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/F5. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 
 28 
 Plán 17: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/E5. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 18: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/D5. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 19: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/D5 - detail. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 20: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/D5 - detail. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 21: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/D6. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 22: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/E6. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 29 
 Plán 23: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/E6 - detail. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 24: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/F7. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 25: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/E7. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 26: Lednice – lokalita č. 1 - podlist 34-23-08/D1/D7. Plán 
prozkoumaných ploch a dokumentovaných situací (obvod ploch – červená barva, 
kamenné relikty – šedá barva, kamenocihelné relikty – světlehnědá barva, cihelné 
relikty – oranžová barva, podlahy – světlemodrá barva, hroby – tmavomodrá 
barva, kanály a stoky – fialová barva). 
 Plán 27: Lednice – lokalita č. 2. ZM 1:10000 s vyznačením plochy. 
 Plán 28: Lednice – lokalita č. 2. Ortofotomapa. 
 Plán 29: Lednice – lokalita č. 2 - podlist 34-23-08/C2/B1. Plán 
prozkoumané plochy a dokumentované situace.  
 Plán 30: Lednice – lokalita č. 2 - podlist 34-23-08/C2/B1 - detail. Plán 
prozkoumané plochy a dokumentované situace. 
 
 
 
 
 
 30 
Seznam vyobrazení a fotodokumenace 
(obr. 1 – 36) 
 
Obr. na titulní straně: státní zámek Lednice – letecký snímek M. Bálka 
z roku 2004 (archiv ÚAPP Brno) – celkový pohled od JZ. 
Obr. 1: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2004. ZM 1:10 000, list 
34-23-08. 1 – město Lednice se zámeckým areálem – letecký snímek M. Bálka 
z roku 2004 (archiv ÚAPP Brno) – celkový pohled od SZ; 2 – státní zámek 
Lednice – letecký snímek M. Bálka z roku 2004 (archiv ÚAPP Brno) – celkový 
pohled od JZ. 
Obr. 2: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2005. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D2/G2 (plány 10 a 11). Situace spojení kanalizačních stok odkrytá při 
budování závlahové systému. 1 – pohled od SZ; 2 – detail od JV. 
Obr. 3: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2005. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/F6 (plány 13 a 14). Relikty středověkých a novověkých zdí a 
kanalizačních stok odkrytých při obnově kanalizace – pohledy od SV. 
Obr. 4: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2005. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/F6 (plány 13 a 14). Detaily reliktů středověkých a novověkých zdí 
a kanalizačních stok odkrytých při obnově kanalizace – pohledy od JV. 
Obr. 5: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2005. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/F6 (plány 13 a 14). Detaily reliktů středověkých a novověkých zdí 
a podlah odkrytých při obnově kanalizace. 1 - pohled od JV; 2 – pohled od JZ. 
Obr. 6: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku – kolem pol. 18. stol.. 
Veduta F. B. Wernera zachycující město Lednici ještě s gotickým kostelem sv. 
Jakuba Většího. Nejspíše jde o kresbu podle starší předlohy.  
Obr. 7: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2005. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/F6 (plány 13 a 15). 1 – JZ část zadního průčelí zámku – pohled od 
SV; 2 – relikty opěrných zdí barokních teras odkryté při obnově kanalizace - 
pohled od SV. 
Obr. 8: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2005. ZM 1:10 000, list 
 31 
34-23-08/D1/F6 (plány 13 a 15). Detaily reliktů opěrných zdí barokních teras 
odkrytých při obnově kanalizace. 1 – pohled od SV; 2 - pohled od V. 
Obr. 9: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2005. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/F6 (plány 13 a 15). Detaily reliktů opěrných zdí barokních teras 
odkrytých při obnově kanalizace. 1 – pohled od JV; 2 - pohled od SV. 
Obr. 10: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 1799. Výřez z historické 
mapy (Ignatz Holle, 1799) zachycující barokní půdorys zámku se stupňovitými 
zahradními terasami u zadního průčelí. 
Obr. 11: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku kolem r. 1720. Mědiryt J. 
A. Delsenbacha zachycující od SV podobu zadního průčelí barokního zámku se 
stupňovitými zahradními terasami. 
Obr. 12: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2004. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/E5 (plán 17) a list 34-23-08/D1/D5 (plány 18 a 19). 1 - rýha pro 
kanalizační potrubí na nádvoří jízdáren – pohled od JZ; 2 – pravěký zahloubený 
objekt v profilu rýhy pro kanalizační potrubí – pohled od JV. 
Obr. 13: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2004. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/E5 (plán 17) a list 34-23-08/D1/D5 (plány 18 a 19). Pravěké 
zahloubené objekty v profilu rýhy pro kanalizační potrubí. 1 - pohled od JV; 2 – 
pravěký zahloubený objekt v profilu rýhy – pohled od SZ. 
Obr. 14: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2004. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/E5 (plán 17) a list 34-23-08/D1/D5 (plány 18 a 19). 1 - pravěký 
zahloubený objekt v profilu rýhy pro kanalizační potrubí - pohled od JV; 2 – 
relikt novověkého kamenocihelného zdiva  v rýze pro kanalizační potrubí – 
pohled od JZ. 
Obr. 15: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2004. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/E5 (plán 17) a list 34-23-08/D1/D5 (plány 18 a 19). Situace 
druhotně přemístěných lidských kosterních pozůstatků se záušnicí ze slovanského 
mladohradištního období – pohledy od SZ. 
Obr. 16: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2005. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/D5 (plány 18 a 20). Situace mohutné kamenocihelné zdi v rýze pro 
kanalizační potrubí. 1 - pohled od J; 2 – detail od JV. 
 32 
Obr. 17: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku kolem r. 1720. Mědiryt J. 
A. Delsenbacha zachycující od JZ podobu vnějšího průčelí barokních jízdáren. 
Obr. 18: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku kolem r. 1720. Mědiryt J. 
A. Delsenbacha zachycující od SV podobu nádvoří barokních jízdáren s nádrží 
pro plavení koní.  
Obr. 19: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2012. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/E6 (plány 22 a 23). Situace novověké studny čtvercového půdorysu 
s kamennou vyzdívkou stěn a poklopem. 1 - pohled od V; 2 – detail od SV. 
Obr. 20: Lednice – lokalita č. 1 – areál zámku 2004. ZM 1:10 000, list 
34-23-08/D1/E6 (plán 22 a 23). Pravěké objekty v profilu rýhy pro kanalizační 
potrubí. 1 - pohled od JZ; 2 – detail od SZ. 
Obr. 21: Lednice – lokalita č. 2 – akvadukt a peklo 2003. ZM 1:10 000, 
list 34-23-08/C1 a C2 (plány 27, 28 a 29). Celkové letecké snímky lokality – 
pohledy od  JV. 
Obr. 22: Lednice – lokalita č. 2 – akvadukt a peklo 2003. ZM 1:10 000, 
list 34-23-08/C2/B1 (plán 29). 1 – akvadukt – pohled od  JZ; 2 – peklo – pohled 
od V. 
Obr. 23: Lednice – lokalita č. 2 – akvadukt a peklo 2003. ZM 1:10 000, 
list 34-23-08/C2/B1 (plán 29). Tříprostorová nádrž na vodu na temeni pekla 
odkrytá zjišťovacím archeologickým výzkumem. 1 – detail zaklenuté části od  Z; 
2 – detail JV otevřené části od Z. 
Obr. 24: Lednice – lokalita č. 2 – akvadukt a peklo 2003. ZM 1:10 000, 
list 34-23-08/C2/B1 (plán 29). Tříprostorová nádrž na vodu na temeni pekla 
odkrytá zjišťovacím archeologickým výzkumem. 1 – celkový pohled od  SZ; 2 – 
detail SZ otevřené části od SZ. 
Obr. 25: Lednice – lokalita č. 2 – akvadukt a peklo kolem r. 1810. 1 – 
nejstarší vyobrazení nádrže u akvaduktu na historickém plánu s půdorysem 
barokního zámku; 2 – zvětšený detail. 
Obr. 25: Lednice – lokalita č. 2 – akvadukt a peklo. 1 – historické 
vyobrazení samotného akvaduktu na dřevorytu z  doby kolem r. 1807. 2 – 
historické vyobrazení akvaduktu s tekoucí vodou z doby po roce 1820 (F. Runk). 
 33 
Obr. 26: Lednice – lokalita č. 2 – akvadukt a peklo. 1 – historické 
vyobrazení samotného akvaduktu na dřevorytu z doby kolem r. 1807. 2 – 
historické vyobrazení akvaduktu s tekoucí vodou z doby po roce 1820 (F. Runk). 
Obr. 27: Lednice – lokalita č. 2 – akvadukt a peklo. 1 – historické 
vyobrazení akvaduktu s tekoucí vodou z doby kolem r. 1820 (F. Runk), v pozadí 
budova barokního zámku. 2 – historické vyobrazení akvaduktu s tekoucí vodou 
z doby kolem r. 1820 (F. Runk). 
Obr. 28: Lednice – areál zámku v 17. stol. Půdorys barokního zámku na 
historickém plánu z r. 1688.    
Obr. 29: Lednice – areál zámku v 18. stol. Půdorys barokního zámku na 
historickém plánu z r. 1723 překreslený v r. 1805. 
Obr. 30: Lednice – areál zámku v 18. stol. Půdorys barokního zámku na 
historickém plánu z r. 1799. 
Obr. 31: Lednice – areál zámku v 19. stol. Půdorys barokního zámku na 
historickém plánu z r. 1824. 
Obr. 32: Lednice – areál zámku v 19. stol. Půdorys barokního zámku na 
historickém plánu z r. 1805. 
Obr. 33: Lednice – areál zámku v 19. stol. Půdorys barokního zámku na 
historickém plánu z r. 1826. 
Obr. 34: Lednice – areál zámku v 19. stol. Půdorys barokního zámku na 
historickém plánu z r. 1840. 
Obr. 35: Lednice – areál zámku v 19. stol. Půdorys barokního zámku na 
historickém plánu z r. 1859. 
Obr. 36: Lednice – areál zámku v 19. stol. Půdorys barokního zámku na 
historickém plánu z r. 1863. 
 
 
 
 
 
 
 34 
 
 
 
 
 
 
Plány 1 – 30 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 35 
 
 
 
Vyobrazení a fotodokumentace 
Obr. 1 – 36

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	archeologické výzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	nálezová zpráva

Jméno souboru:

B0022541.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Sklenář Karel

Popis dokumentu:

Lednice, okres Břeclav, areál zámku, archeologický potenciál terénů v areálu lednického zámku, projekt DKRVO, vypracovali PhDr. Petr Vitula, PhDr. Radmila Stránská, Brno 2013, 1. textová část

Název pracoviště:

ÚOP v Brně

Velikost dokumentu (v bytech):

397850 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Stránská Radmila; Vitula Petr;

Klíčová slova:

Památková zóna; Kulturní památka nemovitá; Památka světového dědictví; Národní kulturní památka; Geografický informační systém;

Uživ. klíčová slova:

archeologický výzkum;

Datum vzniku:

05.12.2013

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 15419362

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000159057
Název	areál zámku
Číslo ÚSKP	216, 46546/7-1343
ID právního stavu	84137 Načítám data z navázané aplikace... , 159057 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 222021

Název objektu: zámek

Část obce: Lednice

Č. dom.: č.p. 1

Ulice: Zámek

Č. or.:

Kat. území: Lednice na Moravě

Obec: Lednice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

	areál zámku (prvek 15419362)
	vloženo ručně

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 8015

Název lokality: Lednice

Reálný typ: býv. městys

Kat. území: Lednice na Moravě

Obec: Lednice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

	areál zámku (prvek 15419362)
	vloženo ručně

Kód CZ: 26912

Název lokality: Lednice

Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť

Kat. území: Lednice na Moravě

Obec: Lednice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

	areál zámku (prvek 15419362)
	vloženo ručně

Kód CZ: 65264

Název lokality: Lednice I

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Lednice na Moravě

Obec: Lednice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

areál zámku (prvek 15419362)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 329

Název hist. regionu: Mikulov

	areál zámku (prvek 15419362)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost