Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
 
 
Archeologický atlas 
SH Švihov 
 
 
                                                                                                                                            P. Braun, 2008 
 
Archeologické výzkumy v areálu hradu 1948 – 2012 
 
 
 
Vypracovaly: Mgr. Linda Foster 
Mgr. Žaneta Sedláková 
2013 
 
 
 
 2
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků záchranných archeologických 
výzkumů, je chráněna autorským právem podle zákona 121/2000 Sb. Ve smyslu tohoto 
zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. náčrty, plány apod. Části práce 
nebo práci celou lze uveřejnit pouze se svolením autorů. 
 
 3
Obsah 
 
1. Metoda a cíl řešené problematiky ........................................................................................ 4 
1.1. Stav řešení .................................................................................................................... 5 
2. Geomorfologie, geologie, hydrologie .................................................................................... 5 
3. Základní historie hradu ......................................................................................................... 6 
4. Historie archeologických výzkumů ....................................................................................... 8 
 
Atlas – textová část .............................................................................................................. 9 
 
Literatura a prameny .............................................................................................................. 27 
 
Seznam plánů ........................................................................................................................ 30 
Přílohy .................................................................................................................................... 30 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Výsledek je financován z institucionální podpory Ministerstva kultury na 
dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace – Národní památkový ústav 
(Výzkumný záměr Archeologie 1.2 Průzkum archeologického potenciálu vybraných 
památkových území a objektů ČR; garant PhDr. Jaroslav Podliska, Ph.D.). 
 
 
 
 
 
V Plzni 28. 11. 2013 
 
Složení pracovního týmu: 
vedoucí: Mgr. Linda Foster  
GIS: Mgr. Žaneta Sedláková 
evidence archeologických nálezů: Mgr. Marcela Waldmannová 
 4
1. Metoda a cíl řešené problematiky 
 Státní hrad Švihov se stal národní kulturní památkou s rejstř.č. ÚSKP 253 nařízením 
vlády ze dne 28. 3. 2001, č. 132/2001Sb. V areálu hradu proběhla řada archeologických akcí 
počínaje náhodnými nálezy během oprav v 50. letech 20. století, dále plošný odkryv 
zaniklého vnějšího opevnění (Menclová 1954) a v poslední době zejména záchranné 
archeologické výzkumy spojené se stavební činností v prostoru památky. Většina výzkumů je 
zpracována do stadia nálezové zprávy (Foster, Kamenická), k výzkumům z let 1982 – 1994 
byla zpracována souhrnná nálezová zpráva na základě dostupné terénní dokumentace a 
stručných zpráv k těmto akcím (Foster 2007).  
Do Atlasu byly kromě archeologicky sledovaných akcí zahrnuty i jiné zemní zásahy – 
geologické vrty a sondy průzkumu odvodnění vnitřního nádvoří (Hudec – Knapová 1983; 
Řehák 1995). Tyto akce mají zásadní význam pro poznání hydrogeologie areálu. Geologické 
vrty byly systematicky vedeny v řezech celým areálem vnitřního hradu a jsou zatím jediným 
dokladem o hloubce dnes zasypaného vnitřního příkopu nebo hloubce základů vnější 
hradby. 
U všech archeologických zásahů je známa alespoň přibližná nebo přesná lokalizace 
a mohou být vyznačeny do celkového plánu areálu. Do doby zpracování tohoto atlasu 
chyběla jejich systematická lokalizace i digitální geodetické zaměření aktuálního stavu 
celého areálu.  
 
Formální stránka Archeologického atlasu SH Švihov vychází z atlasů zavedených 
archeologickým pracovištěm NPÚ ÚPOP v Olomouci (SZ Jánský vrch a města Litovel a 
Olomouc; Dehnerová – Šlézar 2012; Šlézar – Grégr – Faltýnek 2012) a z Pasportizace 
archeologických památek v areálu hradu a zámku Bečov (Široký - Postránecká 2008).  
 
Atlas je koncipován do dvou vzájemně propojených částí. Prostorová identifikace 
(mapové výkresy, geodatabáze) tvoří přílohu k textové části. Ta je rozčleněna do tří 
komponent (tříd prvků) – archeologické výzkumy, polohopis a nemovité nálezy. 
Archeologické výzkumy reprezentují polygony a body, které zachycují rozsah jednotlivých 
zásahů, členěných do vrstev na sondy, plošné odkryvy, liniové výkopy a vrty. Digitalizace 
terénní dokumentace a plánů a tvorba databáze byla provedena v programu ESRI® ArcGIS 
for Desktop verze 10.1. Půdorysy výzkumů, nemovitých nálezů a vrstva polohopisu jsou 
ukotveny do DKM k.ú. Švihov. Obrazová část atlasu nezachycuje vertikální stratigrafii, tj. 
hloubku zásahů pod úroveň terénu. Tato informace, tj. popis nálezové situace a odkazy na 
příslušné nálezové zprávy lze najít v textové části Atlasu, která je koncipována ve formě 
stručné anotace k odborné i formální stránce archeologické akce včetně inventárních čísel 
nálezů. Atlas zachycuje kompletní výčet archeologických výzkumů od roku 1948 – 2012, tj. 
90 jednotlivých zásahů a 36 akcí. 
U polygonů a bodů sond, odkryvů, vrtů a liniových výkopů bylo zavedeno posloupné 
jednoduché číslování 1 – 90. Jednotlivé zásahy byly chronologicky rozčleněny do akcí, které 
jsou označeny římskými číslicemi I – XXXVI. Původní číslování a rok provedení výzkumu je 
uveden v atributové tabulce (Příl. 1), obsahující základní údaje ke každému výzkumu. Tento 
postup byl zvolen pro snazší orientaci v plánu, protože staré číslování sond nemělo 
systematický charakter. V 80. letech 20. století byly jednotlivé sondy číslovány arabskými 
číslicemi dle Projektu průzkumných prací (Kašička 1983). V 90. letech bylo užíváno označení 
sond arabskými číslicemi lomeno koncovým dvojčíslím roku výzkumu. V 21. století mají 
sondy římskou číslici lomenou koncovým dvojčíslím roku výzkumu. 
 
Projekt Archeologického atlasu SH Švihov si klade za cíl stát se aplikovaným 
systémem evidence archeologických akcí na území NKP Hrad Švihov, tedy památkově 
chráněného území s nejvyšší hodnotou. Jako území s větším počtem archeologických akcí 
bude usilovat stát se specializovanou mapou v rámci Státního archeologického seznamu 
ČR. Přístup k Atlasu v pdf verzi je možný na webových stránkách NPÚ. Vektorová data 
včetně atributové tabulky jsou součástí tištěné verze v příloze na CD-ROM ve formátu 
souborové geodatabáze (.gdb) a mapového projektu (.mxd). Budou uložena rovněž 
 5
v metainformačním systému (MIS) NPÚ. CD-ROM obsahuje i data geodetického zaměření 
polohopisu V. Vavřičkou (Vavřička 2013). V části vnitřního hradu je na tomto zaměření i 
sklep mezi vstupní věží a spojovacím křídlem, který z důvodu přehlednosti nebyl zobrazen 
v mapovém podkladu Atlasu s vybranou vrstvou přízemí (ve sklepě je sonda 60 – akce XXII 
z roku 1994). 
Atlas by měl sloužit jako oborový informační zdroj, jako podklad při přípravě 
stavebních projektů pro správu památkového objektu i jako nástroj pro státní správu. Využití 
atlasu pro širší veřejnost k propagaci objektu a výukovým potřebám umožní uživatelsky 
přístupná varianta internetové publikace na webu ArcGIS Online. 
1.1. Stav řešení 
Zpracování Atlasu komplikovala absence digitálního geodetického zaměření 
aktuálního stavu exteriéru i interiéru celého areálu. Pro potřebu jednotného podrobnějšího 
mapového podkladu pro celý areál hradu včetně alespoň schematického zobrazení interiérů 
v úrovni přízemí byl zhotoven vlastní polohopis. Zdrojovými podklady pro tuto vrstvu byla 
některá geodetická zaměření (Geo-cz 2008; Vavřička 2006; Vavřička 2011) a digitální 
katastrální mapa (dále jen DKM); zjednodušená vnitřní kresba interiérů přízemí pak vychází 
z georeferencovaných starších plánů, zejména z analytických plánů stavebně historického 
průzkumu (Lancinger – Líbal – Muk 1975). Lokalizace výzkumů byla přizpůsobena této 
vrstvě polohopisu. 
Pro potřeby zpracování Atlasu bylo zadáno geodetické zaměření polohopisu 
aktuálního stavu parkánů, resp. vnitřního hradu (Vavřička 2013). Zaměření provedl geodet 
Ing. Václav Vavřička, který je autorem několika dílčích zaměření pro potřeby dokumentace 
archeologických odkryvů v letech 2006 – 2012 (Vavřička 2006, 2011). Z porovnání výsledků 
jeho zaměření a DKM je zřejmé, že DKM pracuje s 30 - 60 cm odchylkou a v některých 
detailech neodpovídá aktuální situaci (půdorys jižní věže vnějšího opevnění – V líc).   
Nejnáročnější částí úkolu bylo vytvoření struktury databáze údajů k jednotlivým 
zásahům a georeferencování mapových podkladů. V rámci digitalizace byla komplikovaná 
zejména situace starších výzkumů, jejichž poloha nebyla přesně zaměřena a musela být 
rekonstruována na základě terénní dokumentace.  
Pro účely Atlasu byla v databázi DEMUS doplněna kompletní evidence nálezů 
z areálu hradu. Tyto nálezy (25 beden od banánů) jsou součástí oficiální archeologické 
sbírky NPÚ. Aktuálně jsou uloženy ve vyhovujících podmínkách v hradním depozitáři 
mobiliárního fondu v 1. NP jižního paláce. 
 
2. Geomorfologie, geologie, hydrologie 
 
Vodní hrad ve Švihově leží v široké nivě na levém břehu řeky Úhlavy. Okolí hradu 
bylo v minulosti pravidelně zaplavováno nejen přirozeně, ale i úmyslně z důvodu obrany. Dle 
geologické mapy ČR tvoří podloží písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) 
s pestrým složením; v nivě řeky je nanesen písek a štěrk (fluviální) s pestrým složením 
(http://nts1.cgu.cz/extranet/geodata/mapserver). Tomu odpovídají i vrty v areálu  hradu 
z roku 1983 (Hudec L. – Knapová A. 1983). Spodní geologickou stavbu kolem hradu tvoří 
metamorfní horniny algonkia – břidlice, drobné břidlice a droby s vložkami lyditu a metalyditu 
(Hudec L. – Knapová A. 1983, 4). Ve vrchní části geologické stavby byl v roce 1983 potvrzen 
výskyt miocenních sedimentů – štěrků, písků a jílů. Průzkumné vrty do hloubky 9 m 
nezasáhly skalní podloží.  
Hladina podzemní vody, sledovaná ve vrtech v roce 1983 byla zastižena většinou 
v hloubce od 1,2 do 2,0 m. Přepočítání naměřené hladiny na nadmořskou výšku ukazuje na 
směr proudění podzemních vod terasou štěrkopísku od SSZ k JJV (Řehák J. 2005). V roce 
2008 stoupla hladina spodní vody do úrovně 370,32 m.n.m.(tj. asi 80 cm pod dnešním 
povrchem); v roce 2005 byla v sondě V/06 na louce jižně od jižní věže hladina ve stejné 
 6
hloubce (Foster 2005, 4). Dno vnitřního příkopu by dle vrtů V5, V9 a V12 v JV úseku mělo 
být v úrovni 366,43 m.n.m (Hudec L. – Knapová A. 1983). Hladina vody se tehdy v těchto 
vrtech ustálila na kótě 369,23 m.n.m; voda by tedy v příkopu dosahovala hloubky 2,8 m. Vrt 
V2 v S úseku vnitřního příkopu odhalil druhotné navážky až do hloubky -7 m od povrchu 
terénu v 372,19 m.n.m., tj, dno příkopu by bylo v hloubce 365, 19 m.n.m. Hladina spodní 
vody se v tomto vrtu tehdy ustálila na kótě 370,19 m.n.m, hloubka vody by v tomto případě 
byla 5 m. Přitom současná hladina náhonu se pohybuje v  371, 11 – 371, 16 m.n.m. (Řehák 
2006). Neznáme však úroveň hladiny v období pozdního středověku. Povrch terénu lze 
v pozdním středověku předpokládat asi 1 m pod dnešním povrchem (tj. 371, 00 m.n.m.). Je 
to úroveň, kam zasahuje lícované zdivo hradby i interiéru jižní věže a přibližně i poslední 
kulturní vrstva na nádvoří předhradí (SIII/06 – 370,45 m.n.m.). Úrovně rozšířeného základu 
vnější hradby byly zjištěny v severním úseku (SI/06 – 370, 39 m.n.m.) a východním úseku 
(SIII/05 – 369,53 m.n.m.).  
Z uvedených měření je zřejmé, že vnitřní příkop musel mít nejméně 2 m vody, a to jen 
díky přirozeným hydrologickým poměrům. Proto nebyl potřeba umělý systém na přívod vody 
do vnitřního příkopu, jak se dosud předpokládalo, ale spíš jeho odtok nebo zařízení na 
provzdušnění stojaté vody. 
 
3. Základní historie hradu 
 
Založení hradu v bažinatém terénu v nivě Úhlavy se předpokládá někdy koncem 13. 
nebo na počátku 14. století pány z Rýzmberka. Písemné zprávy o hradu jsou dochovány až 
od 14. století (1375). O starobylém osídlení místa svědčí listina královny Kunhuty pro 
Kladrubský klášter z roku 1245, kde je uveden jako svědek Držkraj s přídomkem „de 
Swichow“. Zmínky ve spojitosti s tímto jménem v dalších listinách vedou dokonce k možné 
existenci sídla již v roce 1194, předpokládaného na místě dnešního hřbitovního kostela sv. 
Jiljí.  
V době husitských válek mělo dojít k prokopání valů a příkopů, a to v roce 1425 
(1424?) načež se posádka hradu bez boje vzdala. Některé prameny uvádí i vypálení hradu. 
Po husitských válkách byl hrad Zikmundem pánům z Rýzmberka vrácen. 
Dnešní podoba hradu odráží stav převážně až z období pozdní gotiky, tedy konce 15. 
a počátku 16. století (1480 – 20. léta 16. století), z doby, kdy hrad vlastnil Půta Švihovský 
z Rýzmberka. V hradním organismu je dochována podstatná část starší dispozice zřejmě ze 
14. století, tedy severní palác s částí hradby obklopující nádvoří z východu a snad i částí 
západní hradby tvořící dnes parkánovou zeď. Otisk na velké věži dokládá existenci 
rozměrnější stavby v západní části hradu v té době. Předpozdně gotická fáze je zčásti 
dochována i v jižním paláci (Durdík T. 2000, 546; Novobilský 2007). Hrad postupně získal 
dvoupalácovou dispozici s obdélným nádvořím, uzavřeným na východě kaplí v baště 
s polygonálním závěrem a na západě schodišťovým křídlem. Jádro hradu obíhal 7 – 8 m 
široký parkán a soustava vnitřního opevnění s nárožními baštami a vstupní věží za mostem. 
Parkán obepínal vnitřní příkop o šířce ca 10 m se zděnou obezdívkou. Kromě vnitřního 
příkopu a dosud existujícího vnějšího příkopu na západní straně se příkop předpokládá i 
kolem vnější líce východní hradby. Vnější příkop je napojen na přívod vody z toku Úhlavy. 
Hrad chránily ještě tři velké rybníky. 
Vnitřní opevnění hradního jádra se severními nárožními baštami, polygonální baštou 
pod kaplí a vysokou vstupní věží pochází z doby do roku 1489. Do roku 1504 byly snad 
dostavěny ještě jižní nárožní bašty a západní část vnějšího opevnění při náhonu. Předhradí 
v západní části bylo s největší pravděpodobností původně spojeno hradbami s vnitřním 
opevněním hradu na severu i na jihu a tvořilo tak samostatně opevněný celek.  
Vnější hradba hradu na východě a zčásti na severu a jihu pochází až z mladší etapy 
výstavby po Půtově smrti, z let 1504 - 1530. Stavbu se snažili dokončit Půtovi synové Václav 
a Jindřich z Rýzmberka snad za poradenství Benedikta Rejta.  
 7
V roce 1548 koupil zadlužené panství Heralt Kavka z Říčan a ze Štěkně. V té době 
byl vestavěn „Říčanský palác“ do prostoru SZ parkánu a areál hradu byl renesančně 
upravován. V roce 1599 následkem zadlužení Říčanských následoval prodej Černínům 
z Chudenic, kterým panství patřilo až do roku 1945. 
Během třicetileté války (1618 – 1648) bylo sice okolí městečka drancováno a 
vypáleno švédskými vojsky, ale vlastního hradu se válečné operace zřejmě nedotkly. Kolem 
roku 1655 - 58 byl dle císařského nařízení zbořen severní a východní část vnějšího opevnění 
a Zlatá bašta vnitřního opevnění.  
V průběhu 18. století za vlastnictví Černínů se z hradu stal hospodářský objekt 
sloužící zejména pro uskladnění obilí. Jednotlivé stavby včetně paláců postupně chátraly. 
V prostoru nádvoří byly místo schodišť a dlažeb zřízeny hliněné rampy, v přízemí jižního 
paláce byla umístěna stáj, další byla přistavěna při JZ parkánu, do místa bývalého vodního 
příkopu. V severním parkánu byla postavená obytná budova, v jižním parkánu byly stáje a 
kůlna s pultovou střechou. Západní opevnění bylo sníženo, odstraněny věže a při západní 
hradbě byly namísto provozních budov kolem roku 1770 postaveny stáje. Jižní část uzavíraly 
stodoly navazující na pozdně gotický špýchar. Později se zřítil „Říčanský palác“, propadly se 
klenby kuchyně u Bílé bašty. 
V roce 1924 byl hrad zařazen do pozemkové reformy. V roce 1925 byl spolu se 
zbytkovým statkem přidělen bývalému hospodářskému správci Karlu Knappovi. Ten nechal 
zřídit nový byt čp. 2 v předhradí napravo od brány v bývalém čeledníku. Stav hradu se 
zhoršuje, je označován jako zřícenina. Někdy po roce 1930 se hrad vrátil do správy 
Černínům. Ti opravili zdivo S paláce, které se před rokem 1928 zřítilo, pak Z průčelí 2. patra 
a krov nad ním, kapli i J palác. Černínský majetek byl zkonfiskován a hrad Švihov převzal 
v roce 1947 do správy stát. Byla připravena koncepce památkové obnovy hradu, realizovaná 
od 50. let, se záměrem prezentace původní funkce interiérů. Rekonstrukci inicioval a řídil 
Břetislav Štorm. Obnoven byl J palác, pokračovaly práce v kapli, byly odbourány vložené 
stáje a přístavky. V roce 1948 byl odstraněn přístavek v S parkánu, v jehož základové 
podezdívce byly zjištěny zbytky původní parkánové hradby. V březnu 1950 byla odstraněna 
stáj přistavěná k západní zdi parkánu v prostoru příkopu. Přístavek chléva a kůlny v jižním 
parkánu byly odstraněny v roce 1951, kdy byla také položena dlažba v průjezdu brány. 
Dostavěna byla ruina věže Kašperky. Po archeologickém průzkumu vnějšího opevnění byla 
v roce 1951 provedena náznaková rekonstrukce bašt, klínové opěrné pilíře z obou stran 
kaple jsou z roku 1952. Ve stejném roce bylo zrušeno hospodářství v předhradí, rozebrána 
záchodová budka na nádvoří a zavezeno hnojiště (Štorm B. 1960). 
Další etapa obnovy hradu pokračovala od roku 1975, kdy byl zpracován stavebně 
historický průzkum (Lancinger L. - Líbal D. - Muk J. – 1975). Červená bašta byla tehdy 
zastřešena šindelem, v 80. letech byla dostavěna ruina Bílé bašty, pokračovaly práce na 
špýcharu a Z opevnění, byly vyklizeny a odvodněny sklepy paláců, v S položena dlažba. 
V roce 1990 byl vyčištěn západní vodní příkop (náhon) a znovu zajílováno a vyspraveno 
obvodové zdivo. Západní základ špýcharu byl podezděn a celá stěna vyzděna nově, 
zpevněna byla hranolová věž v Z opevnění. V letech 1991 – 5 bylo obnovováno přízemí J 
paláce, vymístěny zbytky stáje a upraveno na depozitáře. Zavezené vnitřní nádvoří bylo 
skryto na dlažbu. Byl obnoven průtok dešťové vody z nádvoří středním sklepením pod 
parkánem a při JV nároží vysoké věže zjištěn odtok z tohoto prostoru (Kamenická 1996). 
Po roce 2000 hrad trpěl častými změnami správců a osob rozhodujících o postupu 
obnovy. Po stabilizaci situace asi od roku 2004 se stavební práce kromě dokončení obnovy 
interiéru špýcharu soustředily na záchranu havárií – omítek na nádvorních průčelích paláců, 
střechy na S paláci a na kapli. V roce 2006 byla obnovena část V vnějšího opevnění v rámci 
protipovodňového valu, ve stejném roce byl hrad napojen na městskou kanalizaci rozsáhlým 
výkopem na nádvoří předhradí. Dílčí úpravy probíhaly a stále probíhají v obydlí a kanceláři 
správy hradu, v areálu hradu byly rozvedeny zemní kabely zabezpečovacího systému. 
 
 
 
 
 8
4. Historie archeologických výzkumů 
 
Nejstarší zprávy o archeologických nálezech na hradě souvisejí se zahájením obnovy 
areálu po převzetí hradu státem (akce I, II). Obnovu hradu řídil Břetislav Štorm, který sám 
dokumentoval i první nemovité nálezy (akce V). První a na dlouhou dobu jediný systematický 
výzkum provedla Ing. Dobroslava Menclová na podzim v roce 1951 (akce III) spolu s menším 
odkryvem v interiéru S paláce (akce IV).  
V lednu 1983 vytvořil kolektiv ze SÚRPMO pod vedením Ing. arch. F. Kašičky plán 
průzkumných prací s průvodní zprávou, ve které byly specifikovány požadavky na 35 
průzkumných sond I. etapy za účelem „získání základního obrazu historické situace 
v místech, kterých se bezprostředně dotknou předpokládané zásahy rekonstrukce 
jednotlivých dílů hradu“ (Kašička F., 1983). Nad rámec uvedeného plánu byly tehdy 
provedeny sondy v suterénu S paláce, které dokumentovala archeoložka tehdejšího 
KSSPPOP v Plzni, Hana Svobodová (akce VI, XIII, VII – XI). K výzkumům z let 1982 - 
1983 se v archivu archeologického oddělení NPÚ ú.o.p. v Plzni dochovaly strojopisy a 
terénní dokumentace sond na milimetrových papírech, které jsou velmi přehledné. 
Fotodokumentace k jednotlivým sondám je uložena ve fotoarchivu NPÚ ú.o.p. v Plzni.  
V roce 1983 proběhl i inženýrsko geologický průzkum zajištěný Rudným projektem 
Brno (akce XII).  
Ve výzkumech pokračovala v letech 1989 – 1994 další osobnost tehdy 
feminizovaného oddělení archeologie Památkového ústavu v Plzni, Eva Kamenická. K 
výzkumu ve špýcharu zpracovala podrobnou nálezovou zprávu (Kamenická E., 1989), 
uloženou v několika paré v archivu plánů NPÚ ú.o.p v Plzni i v archivu archeologického 
oddělení tamtéž. Ve zkratce je tento výzkum publikován ve Výzkumech v Čechách, stejně 
jako shrnutí výzkumu z let 1990 – 1991 v baště Z opevnění (Kamenická E., 1992). Text 
nálezové zprávy z hranolové bašty a terénní dokumentace k ostatním výzkumům jsou 
uloženy v archivu archeologického oddělení NPÚ ú.o.p v Plzni ve složce Švihov – hrad, okr. 
Klatovy. Fotodokumentace byla dohledána ve fotoarchivu NPÚ ú.o.p. v Plzni. 
V roce 1994 přispěli k výzkumům hradního areálu průzkumníci historických 
podzemních děl z firmy SPELEO – Řehák (akce XXI, XXII). 
Od roku 2005 zajišťovala archeologické výzkumy v areálu Linda Foster z NPÚ ÚOP v 
Plzni (akce XXIII – XXXVI). Vesměs šlo o výzkumy vyvolané stavebními akcemi v rámci 
obnovy areálu, kdy nebylo objektivně možné vždy provést standartní výzkum řádného 
rozsahu až na podloží. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 9
Atlas – textová část 
 
Akce I  
1  
1948 
 
Anotace 
Klíčník Ivačenko a zedník Soukup objevili asi 1 m širokou skrýš ve vnější obvodové zdi 
sklepa severního paláce, v níž našli střepy několika nádob. Z nalezených střepů se později 
podařilo Ing. Dobruskému, řediteli městského muzea v Klatovech, slepit jeden necelý 
tuhovaný džbán (dnes nezvěstný). 
 
Štorm B. 1954, 176. 
 
Akce II 
2 
1949 
 
Anotace 
V roce 1949 po zbourání přístavku v severním parkánu byla nalezena dělová koule o 
průměru 25 cm v zazdívce krbu Červené bašty. Uložena v hradní zbrojnici. 
 
Štorm B. 1954, 176. 
 
Akce III 
3-7 
1951 
 
Anotace 
Na podzim v roce 1951 provedla Ing. Dobroslava Menclová plošný odkryv základů zaniklého 
vnějšího opevnění. 
 
Menclová 1951; Menclová 1953; Menclová 1954, 161 – 164 
 
Popis situace 
Odkrývána byla zřejmě jen vnější a vnitřní líc v průměrné hloubce 40 - 50 cm pod terénem. Po 
revizním odkryvu v roce 2008 byly vyvráceny 3 předpoklady z roku 1951. „Trojboký pilíř“ v J úseku 
není funkční součást zavodňovacího systému, ale základ zřejmě zahradního přístavku k již zaniklé 
hradbě v 18. století. Ústupek na vnitřní straně J hradby není funkční, ale je způsoben ubouráním 
hradby pro el. kabel osvětlení JV bašty. V místě předpokládaného přerušení v jižním úseku hradební 
zdi pro strouhu na napájení vnitřního příkopu byl v roce 2008 potvrzen průběh základů hradby ve větší 
hloubce.  
Odhaleny základy vrátnice u S brány do hradu, severní, východní i jižní úsek hradby s baštami, 
ukončený jižní věží, dodatečně napojenou na JV nároží špýcharu. Výsledky graficky zobrazeny 
v architektonické analýze a axonometrické rekonstrukci podoby hradu. 
 
Nálezy 
nezvěstné 
Kromě několika střepů hliněných tuhovaných nádob a kachlů pozdně gotických u jižní hranolové věže, 
byla nalezena v ostatních částech zevního opevnění pozdně gotická železná podkova v baště 
východní...“ Mnohem bohatší na zbytky keramiky a kachlů byl výkop v okolí Zlaté bašty. ...“ V Zlaté 
baště bylo nalezeno množství střepů nádobí většinou tuhovaného a hliněného, něco též malovaného 
anebo polévaného. Zvlášť pěkné byly zbytky kachlů s figurálními výjevy náboženského obsahu, 
většinou jednoho typu a vzoru, takže lze doufat, že se z nich podaří sestavit celý vzor. Vzácnější byly 
 10
kachle polévané geometrického vzoru a ojedinělý zbytek kachle hrncového. Všechny nálezy byly po 
roztřídění podle nalezišť uloženy v krabici u správce hradu p. Petlana se záměrem užití pro hradní 
muzeum ...“  
 
Akce IV 
8 
1951 
 
Anotace 
Sondy v obou sálech druhého patra vnitřního hradu v S a J paláci z důvodu připravované 
obnovy podlahy.  
 
Varhaník J. 2005 
 
Popis situace 
V S křídle paláce při tom byla pod cihlovou dlažbou a pod 30 cm silnou násypovou vrstvou nalezena 
úplně intaktní štuková podlaha bílé barvy. Pouze v západní části, kde byl sál – jak sondy ukázaly, 
přepažen příčkou 30 cm silnou, byla zpráchnivělá podlaha dřevěná. Podlaha z vápenné mazaniny 
sahala až ke zmíněné příčce. Aby nebyla poškozená, byly sondy po zjištění a zaměření nálezu zase 
zasypány. 
 
Akce V 
9-10 
1953 
 
Anotace 
Při obnově vodovodu a kanalizace bylo objeveno zdivo o síle 3 m a délce 6 m, směřující od 
líce boční zdi brány k jihu, na níž šikmo navazuje zeď o síle 1, 20 m, která tvořila hrazení 
příkopu. Silná zeď zřejmě tvořila odhrazení předhradí od opevnění hradu. Na plánu obnovy 
z té doby je zakreslen i čtverhranný základ nádvorního průčelí stavby v podélné ose 
půlválcové bašty západně od brány bez dalšího komentáře. 
 
Štorm B. 1954, 167, 183 
 
Akce VI 
11-18 
1982 
 
Anotace 
Sondy v suterénu S paláce předcházející projektové dokumentaci pro rekonstrukci objektu. 
Sondážní práce prováděli dělníci firmy n.p. Geoindustria Stříbro, následně byly 
dokumentovány a archeologicky vyhodnoceny. Sondy nebylo možné ve většině případů 
hloubit na podloží. Rozměry sond se pohybovaly v rozmezí 100 - 200 x  48 - 170 x  60 - 325 
cm (hl.) 
 
Svobodová H. 1983a; Svobodová H. 1983b  
 
Popis situace  
V suterénu S paláce byl získán archeologický materiál 15. – 16. století, převahu tvoří 16. století. Od 
hloubky 1 m začínají jílovitohlinité uloženiny, které přiléhají těsně ke stěně paláce.  
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 111/2011, inv. č. sáčků: 2881, 2882, 2883, 2884, 2885, 2886, 2887, 2888, 2889, 2890, 
2891, 2892, 2893, 2894, 2895, 2896, 2897¸2898, 2899, 2900, 2901, 2902, 2903, 2904, 2905, 2906, 2907, 2908, 
2909, 2910, 2911, 2912, 2913, 2914, 2915, 2916, 2917, 2918, 2919, 2920, 2921, 2922, 2923, 2924, 2925, 2926, 
2927, 2928, 2929, 2930, 2931, 2932, 2933, 2934, 2935, 2936, 2937, 2938, 2939, 2940, 2941, 2942, 2943, 3300 
 11
Akce VII 
19-20 
1983 
 
Anotace 
Sondy ve východním parkánu pod kaplí předcházející projektové dokumentaci pro rekonstrukci 
objektu. Sondážní práce prováděli dělníci firmy n.p. Geoindustria Stříbro, následně byly 
dokumentovány a archeologicky vyhodnoceny. Sondy nebylo možné ve většině případů 
hloubit na podloží. 
 
Svobodová H. 1983a; Svobodová H. 1983b  
 
Popis situace  
Pod kaplí (sonda pův. 36 – v Atlasu 19) byly zjištěny trámy tvořící snad jakousi konstrukci 
předcházející stavbě vlastní zdi a střepy keramiky 15. – 17. století. Dále zjištěny 2 stavební fáze 
Z stěny – jedna zřejmě z 15. století (sokl zdi a maltová kra v hloubce 100 cm) a druhá z přestaveb 16. 
století (klenba a k ní přiléhající cihlová dlažba). V sondě 37 u jižního přezdění parkánu pod kaplí 
převažovaly navážky, ale zjištěna byla i cihlová dlažba. 
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 112/2011, inv. č. sáčků: 2796, 2797, 2848 
 
Akce VIII 
21 
1983 
 
Anotace 
Sondy v jihovýchodním parkánu pod kaplí předcházející projektové dokumentaci pro 
rekonstrukci objektu. Sondážní práce prováděli dělníci firmy n.p. Geoindustria Stříbro, 
následně byly dokumentovány a archeologicky vyhodnoceny. Sondy nebylo možné ve 
většině případů hloubit na podloží. 
 
Svobodová H. 1983a; Svobodová H. 1983b  
 
Popis situace  
Jižně od kaple byl zjištěn blok zdiva provázaný s hradbou, střep ze 13. století a převaha střepů ze 16. 
– 18. století.  
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 113/2011, inv. č. sáčků: 2818, 2819, 2820, 2821, 2822, 2823, 2824, 2825, 2826, 2827, 
2828, 2829, 2830, 2831, 2832, 2833, 2834, 2835, 2836, 2837, 2838, 2839, 2840, 2841, 2842, 2843, 2844, 2845, 
2846, 2847 
 
Akce IX 
22 
1983 
 
Anotace 
Sonda v severním parkánu předcházela projektové dokumentaci pro rekonstrukci objektu. 
Sondážní práce prováděli dělníci firmy n.p. Geoindustria Stříbro, následně byly 
dokumentovány a archeologicky vyhodnoceny. Sondy nebylo možné ve většině případů 
hloubit na podloží. 
 
Svobodová H. 1983a; Svobodová H. 1983b  
 
Popis situace  
 12
V severním parkánu byl v hloubce 3 m zjištěn na dně žlábek 80 cm široký a 20 cm hluboký, směřující 
šikmo ve směru JV – SZ od zdi S paláce ke zdi Červené bašty. Může se jednat o základ starší stavby 
nebo odvodňovací žlábek. Keramika v horní části souvrství je z 15. století, při dně pak profilace okrajů 
i hmota odpovídá keramice 13. století. Zeď barokního objektu přistavěného k paláci má dle 
dokumentace V profilu základovou spáru v hloubce 1, 20 m. Potvrzen byl předpoklad, že S palác je 
starší než pozdně gotická situace. Ve spodní partii je se sev. stranou paláce provázáno pokračování 
zdiva směrem k západu. 
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 114/2011, inv. č. sáčků: 2849, 2850, 2851, 2852, 2853, 2854, 2855, 2856, 2857, 2858, 
2859, 2860, 2861, 2862, 2863 
 
Akce X 
23 
1983 
palác J 
 
Anotace 
Sonda v přízemí J paláce předcházející projektové dokumentaci pro rekonstrukci objektu. 
Nebyly získány keramické nálezy; nalezena byla pouze dřevěná pilota, bohužel bez 
podrobnější nálezové situace. 
 
Svobodová H. 1983a; Svobodová H. 1983b  
 
Akce XI 
24 
1983 
 
Anotace 
Sonda v jižním parkánu předcházející projektové dokumentaci pro rekonstrukci objektu. 
Sondážní práce prováděli dělníci firmy n.p. Geoindustria Stříbro, následně byly 
dokumentovány a archeologicky vyhodnoceny. Sondy nebylo možné ve většině případů 
hloubit na podloží. 
 
Svobodová H. 1983a; Svobodová H. 1983b  
 
Popis situace  
V J parkánu při zbytcích kuchyně zjištěn půdorys obdélné budovy, stratigraficky starší než kuchyně, 
související však s výstavbou pozdně gotického opevnění. V hloubce 50 cm pod povrchem nalezen 
střep ze 13. století. 
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 115/2011, inv. č. sáčků: 2798, 2799, 2800, 2801, 2802, 2803, 2813, 2814, 2816 
 
Akce XII 
25 - 38 
1983 
 
Anotace 
Inženýrsko geologický průzkum zajištěný Rudným projektem Brno. Geoindustria Stříbro 
provedla 12 jádrových vrtů vrtnou soupravou G 20 profilem o 133. Průzkum poskytl řadu 
významných poznatků o složení vrstev, hloubce založení zdiva a dokladů existence vnitřního 
příkopu. Vrty v trase vnitřního příkopu V5, V9 a V12 v JV úseku prokázaly druhotné navážky 
do hloubky ca 4 m, vrt V2 v S úseku dokonce do hloubky -7 m.  Zdivo vnější hradby hradu 
východně od brány zasahuje dle tohoto průzkumu hlouběji než 3 m pod terén. Zpráva 
z průzkumu obsahuje kresby profilů vrtů s popisem geologických vrstev, údaje o nadmořské 
výšce a hladině spodní vody. 
 13
 
Hudec L. – Knapová A., 1983 
 
Popis situace 
Vrt V2 v S úseku vnitřního příkopu odhalil druhotné navážky dokonce do hloubky -7 m od povrchu 
terénu v 372,19 m.n.m., tj, dno příkopu by bylo v hloubce 365, 19 m.n.m. Hladina spodní vody se v 
tomto vrtu tehdy ustálila na kótě 370,19 m.n.m, hloubka vody y v tomto případě byla 5m. Vrt V5 byl 
veden v místě předpokládaného vnitřního příkopu mezi rohem stodoly a Bílou baštou do hloubky 8 m 
od kóty 370,43 m.n.m. Zaznamenány byly  vrstvy: -0 - 3,6 m – navážka, a to do hloubky 1 m hnědá 
hlína prachová s ojedinělými kameny a cihlami, od hloubky -1 m tmavě hnědá až černá humusovitá 
hlína, bahnitá, v hl. 1,5 -1,9 m s úlomky cihel; -3,6 – 8 m šedý zahliněný, ulehlý hrubý písek se 
štěrkem o 3 cm.  Podzemní voda byla naražena v hloubce -1,5 m, hladina se ustálila v -1,2 m, tj. 
369,23 m.n.m. Vrt V6 5 m severně od jižní vnější hradby, přibližně v polovině této kurtiny, byl veden 
také do hloubky 8 m od kóty 370,83 m.n.m. Humusovitá hlína v tomto vrtu zasahovala do 2 m, a to ve 
složení: 0-20 cm trávník, 20-80 cm hnědá prachová pevná a pod ní tmavě hnědá až černá, tuhá hlína. 
V rozmezí 2 m – 2,30 m byl předěl z hrubého šedého písku, pod ním šedý ulehlý zahliněný štěrk o o 
5-8 cm, která zasahoval až do hloubky 6 m. Vrstvu -6 - 8 m tvoří šedý zahliněný hrubý písek 
s ojedinělým štěrkem o do 3 cm. Hladina podzemní vody byla stejná jako u předchozího vrtu. Dno 
vnitřního příkopu by dle vrtů V5, V9 a V12 v JV úseku mělo být v úrovni 366,43 m.n.m. Hladina vody 
se v těchto vrtech ustálila na kótě 369,23 m.n.m; voda by tedy v příkopu dosahovala hloubky 2,8 m.  
Konstatováno, že většina základů je založena na dřevěných pilotách v kombinaci s dřevěným roštěm, 
ale nebylo zjištěno, zda jsou piloty opřeny do vrstvy štěrků, které se nachází v hloubkách od 2,30 – 
3,60 m. Pokud tomu tak nebylo, je jejich použití pomocné v území s vysokou hladinou spodní vody. 
Piloty byly zjištěny v Rý-1.  
Přítomnost artefaktů není v popisu vrstev zaznamenána. 
 
Akce XIII 
39 - 40 
1987 
parkán SV 
 
Anotace 
Sonda v severovýchodním parkánu předcházející projektové dokumentaci pro rekonstrukci 
objektu. Sondážní práce prováděli dělníci firmy n.p. Geoindustria Stříbro, následně byly 
dokumentovány a archeologicky vyhodnoceny. Sondy nebylo možné ve většině případů 
hloubit na podloží. 
 
Svobodová H. 1983a; Svobodová H. 1983b  
 
Popis situace  
V sondě 14 a 14A je zídka snad nějakého staršího objektu, nad nímž byl přezděn parkán, a materiál 
14. – 16. století. Zídka má základovou spáru jen asi 60 cm pod povrchem (?). Výstavbě kaple tedy 
předcházely dva mohutné pilíře, příslušející nějaké neznámé, patrně s obranou související konstrukci, 
zrušené v rámci změny plánu. 
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 116/2011, inv. č. sáčků: 2804, 2805, 2806, 2807, 2808, 2809, 2810, 2811, 2812, 2815, 
2817, 2864, 2865, 2866, 2867, 2868, 2869, 2870, 2871, 2872, 2873, 2874, 2875, 2876, 2877, 2878, 2879, 2880 
 
Akce XIV 
41 - 49 
1989 – 1994 
 
Anotace 
V zimním období 1988/89 vykopali dělníci OSP Plzeň – sever IG sondy 101 - 109 k potřebě 
geologického a statického průzkumu ve špýcharu v hospodářském předhradí hradu Švihova. 
Profily sond byly archeologicky vyhodnoceny a zdokumentovány. 
 14
Kamenická 1989 
 
Popis situace 
Byla zachycena cihelná dlažba špýcharu, úrovně omítek, dřívější vchody, izolační jílovité vrstvy, které 
jsou navrstveny přes rozšířené základy zdiva. Tvoří je šedé jíly se zbytky dřev o mocnosti až 70 cm, 
které nasedají na podložní písek s oblázky (sonda 101, 102). V sondě 103 v místě stodoly napojené 
na špýchar k severu byl zjištěn základ zdi souběžné s linií hradby – základ bývalých přístaveb podél 
obvodové hradby (vyznačeno na Plánu 5 jako nemovitý nález). Stodola má základovou spáru 
v hloubce 180 cm pod terénem. V sondě 105 byla zjištěna spára druhotného napojení špýcharu 
k obvodové hradbě Z opevnění. Rozšířený základ hradby je v hloubce 80 cm. Okraj vnější omítky na 
špýcharu byl zachycen v sondě 106 v hloubce 60 cm pod povrchem terénu. 
V jarních měsících 1989 byla úroveň podlahy stodoly skryta na cihelnou dlažbu nalezenou v sondě 
102 a 104. Po skrytí a očištění se v podélné ose špýcharu objevily základy cihelných sloupků, rozměr 
zhruba 60 x 60 cm, je jich zjištěno 8, 9. se předpokládá. V exteriéru vybíhá ze SV nároží zdivo 
směrem do nádvoří (sonda 106) (vyznačeno na Plánu 5 jako nemovitý nálezy) a zřejmě i kolmo 
k vnitřnímu opevnění hradu, kde bylo využito pro mělký základ stodoly (sonda 108). Ve všech vnitřních 
sondách i v sondě 105 a 103 se objevuje poměrně tenká vrstva tmavohnědá s org. příměsí dřev a 
klacků s průměrem do 10 cm (haťování?) zřejmě z první fáze funkce této části nádvoří, a snad i stavby 
špýcharu. 
Ze situace v sondě 107 je zřejmé pozdější napojení hranolové věže (brány?) k již stojícímu špýcharu – 
vnější omítka na stěně špýcharu zabíhá pod zdivo věže. V hloubce 230 cm byla zachycena základová 
spára stěny špýcharu. V sondě je i mohutná vrstva prejzů – zřejmě původní krytina špýcharu a vrstva 
se zbytky dřevěných konstrukcí – prkna a latě – snad z destrukce věže. 
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 123/2011, inv. č. sáčků: 2944, 2945, 2946, 2947, 2948, 2949, 2950, 2951, 2952, 2953, 
2954, 2955, 2956, 2957, 2958, 2959, 2960, 2961, 2962, 2963, 2964, 2965, 3037, 3038, 3044, 3045, 3046, 3047, 
3048, 3049, 3301 
 
Akce XV 
50 
1990 
 
Anotace 
V suterénu i v přízemí došlo k plošnému odkryvu podlah (výkliz) po provedení sondy u 
středového pilíře na dlažbu z topinek a očištění prahů. Odstraněny zbytky stání pro kozy a 
krávy. Ve středové chodbě nalezeny kozí koprolity.  
 
Fotografie ve fotoarchivu NPÚ ú.o.p. v Plzni; Foster L. 2007 
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 118/2011, inv. č. sáčků: 3094, 3095, 3096, 3097, 3098 
 
Akce XVI 
51 
1990-92 
 
Anotace 
Výzkum při rekonstrukci jižní hranolové věže v západním předhradí. Byly plošně snižovány a 
upravovány podlahy přízemí i 1. a 2. patra (prostor nad klenbami). V rekonstruovaném 
přízemí vznikla hradní krčma. 
 
Kamenická E. 1990 
 
Popis situace 
Ve východní přístavbě hranolové bašty byla odhalena kamenná dlažba odpovídající nejstarší fázi 
vstupu z nádvoří v hloubce ca 1 m pod dnešním povrchem vně. U tohoto vstupu byly pozorovány tři 
fáze jeho úpravy v závislosti na zvyšování terénu nádvoří (Anderle 1993, 1). Ve vlastní baště byla 
 15
v sondě v SV rohu odhalena v hloubce asi 1 m pod tehdejší poslední podlahou nejstarší podlaha 
z fošen na podkladu z menších kamenů prolitých maltou. Maltovina leží na šedohnědé jílovité hlíně. 
Asi 10 cm pod podlahou z fošen byla zjištěna základová spára dodatečné zazdívky nádvorní strany 
bašty (tj. asi 110 cm pod poslední podlahou a 60 cm pod nejstarší cihlovou podlahou). Nad fošnami 
byla po 30 cm písčitých navážek se zlomky keramiky 16. století zřízena podlaha z cihel (hl. asi 70 cm 
pod poslední podlahou, cihly 24 x 15 x 6 cm). Výška od této podlahy k vrcholu klenby je 250 cm. O 10 
cm výš následovala další cihlová podlaha (z násypu keramika 17. století, cihly 29 x 14 x 7 cm) a 40 
cm nad ní poslední cihlová podlaha, k níž zasahovaly omítky na stěnách. V jižní stěně bašty bylo 
odhaleno topeniště černé kuchyně s množstvím zlomků keramiky 2. pol. 16. – 17. století. Pracovní 
úroveň topeniště se nacházela 70 cm nad nejstarší cihlovou podlahou.  
V 1. a 2. patře odstraněny zásypy a odkryty klenby. Zásypy ve 2. patře dosahovaly téměř 2 m. Ve 
vápenné drti byly nalezeny 3 kusy obuvi z přelomu 16./17. století. Dnes nezvěstné. 
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 117/2011, inv. č. sáčků: 2966, 2967, 2968, 2969, 2970, 2971, 2972, 2973, 2974, 2975, 
2976, 2977, 2978, 2979, 2980, 2981, 2982, 2983, 2984, 2985, 2986, 2987, 2988, 2989, 2990, 2991, 2992, 2993, 
2994, 3072, 3073, 3074, 3075, 3076, 3077, 3078, 3079, 3080, 3081, 3082, 3083, 3084, 3085, 3086, 3087, 3088, 
3089, 3090, 3091, 3092, 3093, 3071, 3302 
  
Akce XVII 
52 
1991-92 
 
Anotace 
Proveden průkop podél Z stěny S paláce pod prevetem z „Půtovy ložnice“ za účelem 
odvodnění a pro kabel uzemnění.  
 
Fotografie ve fotoarchivu NPÚ ú.o.p. v Plzni; Foster L. 2007 
 
Popis situace  
Podél Z stěny S paláce byl nalezen starší zděný kanálek. Západní stěna je základem staršího Z křídla 
hradu, dnes jen v torzu. Před vchodem do přízemí je základ zdiva příčně na palác. 
 
DEMUS Př. č. výzkumu 119/2011, inv. č. sáčků: 2995, 2996, 2997, 2998, 2999, 3000, 3001, 3002, 3003, 3004, 
3005, 3006, 3007, 3303 
 
Akce XVIII 
53 
1991-93 
 
Anotace 
Postupný výkliz navážek na nádvoří na historickou dlažbu, odstranění vstupní rampy do 
nádvoří. 
 
Fotografie ve fotoarchivu NPÚ ú.o.p. v Plzni  
Diapozitivy na archeologickém odd. NPÚ ú.o.p. v Plzni  
Foster L. 2007 
 
Popis situace  
V roce 1991 byla při východní části nádvoří vlastního hradu provedena sonda, která v hloubce asi 60 
cm pod stávajícím povrchem zachytila dlažbu z hrubých lomových kamenů. Z důvodu silného 
zamokření zdiva a omítek vnitřního nádvoří bylo rozhodnuto návozy odtěžit až na dlažbu. Studna, 
kreslená A. Sedláčkem na půdorysu hradu nebyla zachycena, ač sonda zasahovala polovinu nádvoří.  
Ve složkách s různou dokumentací je zachován pouze náčrt půdorysu nádvoří s vybarveným pásem 
sondy po celé délce východní stěny nádvoří a 2 dalšími body u vchodů do sklepů pod S i J palácem 
v západní polovině nádvoří.  
Během let 1992 – 1993 za správce J. Butuly byly návozy odtěženy v celé ploše nádvoří na úroveň 
dlažby a odstraněna dlážděná rampa, pod níž se skrývalo původní zděné schodiště (vyznačeno na 
 16
Plánu 5 jako nemovitý nález). V sondách při J stěně S paláce rozpoznala E. Kamenická základy arkád 
a základy starší zástavby. Situace dokumentována pouze fotograficky. 
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 120/2011, inv. č. sáčků: 3009, 3010, 3011, 3012, 3013, 3014, 3015, 3016, 3017, 3018, 
3019, 3020, 3021, 3022, 3023, 3024, 3025, 3026, 3027, 3028, 3029, 3030, 3031, 3032, 3033, 3034, 3035, 3036, 
3305 
 
Akce XIX 
54 
1992-94 
 
Anotace 
Výzkum při odstranění hliněné rampy a výklizu navážek v JZ parkánu.  
 
Terénní náčrt půdorysu JZ parkánu + nepopsané ČB fotografie na OA NPÚ ú.o.p. v Plzni 
Fotografie uložené ve fotoarchivu NPÚ ú.o.p. v Plzni  
Diapozitivy uložené na archeologickém odd. NPÚ ú.o.p. v Plzni  
Foster 2007 
 
Popis situace  
Rampa z úprav 19. století byla těžena postupně v celé ploše parkánu. Pod jednolitým zásypem 8 cm 
vrstva červ. mazanice, pod ní 10 cm červenočerné spálené (obě z požáru) a na dlažbě spadané zl. 
prejzů – spodní dlažba pod rampou. Nalezena byla zídka přepažující parkán a pokračující v pravém 
úhlu podél Z stěny J paláce, jímka v SZ rohu a mladší a starší dlažba. Horní dlažba je z velkých 
plochých černých kamenů v hlíně, spodní dlažba odhalená při stěně J paláce je z drobnějších černých 
kamenů. Na ní je spáleništní vrstva 10 cm mocná s kousky mazanice. Jímka v SZ rohu byla vyplněna 
stejnou navážkou jako rampa obsahující hlínu, cihly, kámen. Z výplně jímky nálezy keramiky téměř 
kompletních hrnců z 15. století – buď byla zasypána ve spodní úrovni již v té době nebo sloužila jako 
chladící sklípek a nádoby se tak zachovaly in situ. Účel jímky je spojován s odvodňovacím systémem 
nádvoří (Řehák J., 1995).  
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 122/2011, inv. č. sáčků: 3008, 3039, 3040, 3041, 3042, 3043, 3051, 3052, 3053, 3054, 
3055, 3056, 3057, 3058, 3059, 3060, 3061, 3062, 3063, 3064, 3065, 3066, 3067, 3068, 3069, 3070, 3304, 3306 
 
Akce XX 
55 - 56 
1993 
 
Anotace 
V zimě v roce 1993 provedena v západním parkáně sonda nevelké hloubky u S paty portálu 
ve V stěně věže před vstupem do vnitřního hradu. Základ V stěny věže je vyrovnaný 
maltovou krou. Odhalen byl cihlovo -  kamenný základ u obloukem podklenuté stěny a další 
základ neznámé funkce, směřující k východu. U obloukem podklenuté stěny je cihlová 
dlažba.  
Na mostě před věží bylo sondou u SZ rohu odhaleno založení cihlového oblouku mostku do 
kamenného zdiva vnitřního příkopu. 
 
Fotografie ve fotoarchivu NPÚ ú.o.p. v Plzni  
Foster L. 2007 
 
Nálezy 
DEMUS Př. č. výzkumu 121/2011, inv. č. sáčků: 3050 
 
 
 
 17
Akce XXI 
57 - 59 
1994 
 
Anotace 
V rámci průzkumu odvodňování vnitřního nádvoří vykopala firma SPELEO Řehák několik 
menších sond.  
 
Řehák J. 1995 
 
Popis situace 
V SZ rohu JZ parkánu (58) byla odhalena jímka pro odvod srážkové vody do sklepa pod parkánem. 
V sondě v interiéru vstupní věže (57) byl pod dlážděním zjištěn návoz kamenné suti, zdivo brány 
pokračuje nejméně do hloubky 1, 3 m jako lícované, takže původně byla prostora otevřená. V sondě 
vně před JZ parkánovou zdí v prostoru příkopu (59) zjistili výkopem pozůstatky novodobé stáje, 
detekcí virgulí pak základovou zeď o síle asi 1, 40 m ze čtverhranné stavby zasahující od Bílé bašty 
do poloviny prostoru mezi baštou a velkou věží. Směr proudění podzemních vod předpokládají na 
základě měření výšek hladiny v geologických vrtech od SSZ k JJV. 
 
Nálezy 0 
 
Akce XXII 
60 
1994 
 
Anotace 
V rámci průzkumu odvodňování vnitřního nádvoří byl vyhodnocen sklep mezi věží a 
spojovacím křídlem. 
 
Řehák J. 1995 
 
Popis situace 
Konstatováno bylo odvádění srážkových vod z nádvoří povrchově po kamenné dlažbě svažující se 
k západu do podzemní prostory pod parkánem. Zde se přirozeně vsakovala. V případě velkých dešťů 
voda odcházela vyvýšeným kanálkem - pískovcovým korýtkem v západní stěně sklepa pod 
schodišťovým křídlem. Ten odváděl vodu skrz prostor pod vstupní věží dál do příkopu.  
 
Nálezy 0 
 
Akce XXIII 
61- 65  
2005 
 
Anotace 
Archeologické sondy v JV úseku zaniklého vnějšího opevnění pro projekt stavby 
„Protipovodňová opatření lokality Švihov – II. etapa.“ Záměrem projektu byla „rekonstrukce“ 
části vnější hradby hradu jako součásti protipovodňového valu při JV okraji obce. Odhalena 
koruna základů hradby a bašt, dokumentace souvrství při hradbě do hloubky max 1,40 m.  
 
Foster L. 2005: Švihov – hrad – vnější opevnění – JV úsek. Archeologické sondy. Nálezová zpráva. 
Uloženo na NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. 037-4-452. 
 
Popis situace 
Sonda I/05 (61) 
Rozměry ca 2,60 x 2,50 m. Koruna hradby asi 40 cm pod terénem. Odhalen vnější líc, vnitřní líc 
nedohledán (v těch místech oplocení hradní zahrady). Odhalená síla zdiva dosahuje tloušťky 1,9 m. 
Koruna zdi narušená rozebíráním kamene. Asi 50 cm od vnějšího líce probíhá utajený dálkový kabel, 
 18
krytý cihlami. Pro kabel byl ve zdivu bezohledně vylámán žlábek. Těleso zdi je z kamene prolitého 
maltou, vnější líc je pečlivě řádkován a lícován z větších kamenů místní provenience. Malta pevná 
vápenná, bílo-šedá. V hloubce ca 60 cm od koruny zdiva je pojivo z líce vyplaveno, jsou zde i vypadlé 
kameny. V hloubce -130 cm se objevila hladina spodní vody; zdivo pokračuje hlouběji - základové 
spáry nebylo dosaženo. Původní povrch terénu byl zřejmě 40 cm od zachovalé koruny hradby (asi 
v 80 cm pod terénem) – v těchto místech začínají jílové vrstvy (izolace hradby nebo nánosy povodní) 
a končí pečlivě lícované zdivo. Od této úrovně zdivo mírně ubíhá dovnitř tak, jak bylo vyskládáno do 
základového vkopu. Ten se však na souvrství neprojevil. 
 
Sonda II/05 (62) 
Rozměry 1,80 x 2,40 m, 3,80 m jižně od bašty V. Ca 20 cm pod terénem u hradby odkryt vnitřní líc i 
vnější líc. Tloušťka zdi je 2,50 m, oba líce jsou pečlivě řádkované, vnitřek zdi je z kamení prolitého 
tvrdou vápennou šedobílou maltou. Při vnitřní líci hradby zjištěn základový vkop o 40 cm širší než zeď 
a původní úroveň terénu v době stavby hradby (-118 cm pod povrchem cesty). Vkop je vyplněn šedým 
písčitým jílem s množstvím drobných oblázků a uhlíků. Ve vrstvě byly hrudky mazanice a zkorodovaný 
kousek železa, keramika nalezena nebyla. Na okraji základového vkopu při jižním profilu je kůlová 
jamka snad po lešení. Nad povrch terénu v době stavby hradby bylo navršeno dalších ca 40 cm šedo-
rezavého jílu s písčitými proplástkami – izolace hradby nebo nános povodní. V hloubce ca -60 cm od 
koruny jsou z vnitřního líce vypadlé kameny a vymletá malta. Vnější líc je rovný až k zpevnění 
terénu drobnými kameny v hloubce ca 82 cm od koruny hradby. Hladina spodní vody vně hradby se 
ustálila -1 m pod terénem. Zdivo pokračuje hlouběji, základové spáry nebylo dosaženo. Při vnitřním líci 
hladina spodní vody v hloubce -140 cm. 
  
Sonda III/05 (63) 
Rozměry 2,90 x 2,10 m, ve vzdálenosti 31,20 m severně od bašty VI. Koruna zdi zachycena 20-40 cm 
pod terénem, hloubeno do – 120 cm. Vnější líc hradby byl bezohledně zničen při pokládání utajeného 
dálkového kabelu, proto odkryté zdivo dosahuje síly jen 1,70-1,85 m. Vnitřní líc je pečlivě řádkován, v 
hloubce asi 90 cm od koruny se základ hradby rozšiřuje asi o 30 cm (v úrovni - 369,53 m.n.m.). Tato 
úroveň zřejmě odpovídá původní úrovni povrchu terénu. Nad rozšířeným předzákladem je z líce 
vyplaveno pojivo, kameny jsou zde vypadlé a uvolněné. Nad předzákladem je 60 cm mocná vrstva 
šedo-rezavého jílu (izolace hradby?). Hladina spodní vody se u vnitřního líce ustálila ca 100 cm pod 
terénem.  
 
Sonda IV/05 (64) 
Rozměry 60 x 250 cm. Sonda podél JZ stěny bašty VI. Základy bašty byly obnoveny v 60. letech 20. 
století. Je zřetelné jiné složení malty – narozdíl od kvalitní tvrdé bílo - šedé vápenné malty původních 
pozdně gotických základů je v baště VI. malta bílá s příměsí cementu, drolivá. Hloubeno -1 m. 
Souvrství tvoří 50 cm hlíny s recentní sutí (kameny, cihly, plast); od 50 cm pod terénem začíná jemné 
šedé jílovité bahno s organickými uloženinami (kousky dřeva). Bahno svědčí o existenci stálé vodní 
plochy v těchto místech. Hladina spodní vody se objevuje 60 cm pod terénem. 
  
Sonda V/05 (65) 
Rozměry 60 x 3,60 cm, hloubka 1 m, mimo okruh vnějšího opevnění. Do 50 cm pod terénem zasahuje 
hlína s kameny (zřejmě pozůstatky uložení stavebního materiálu). Od 50 cm pod terénem začíná šedý 
až rezavý písčitý jíl – přirozený podložní materiál zdejší mokřadní louky.  
Hladina spodní vody je 80 cm pod terénem. 
 
 
Akce XXIV 
66 
2006 
 
Anotace 
Dozor výkopu pro novou kanalizační přípojku o celkové délce 133,07 m. Spojeno s průrazem 
hradbou východně od vstupní brány do přečerpávací jímky před hradem. Trasa výkopu byla 
využita i pro nové rozvody vody. Výkop byl prováděn bagrem v hloubce 1,40 - 3,10 m. Pokud 
to situace umožnila, byly začištěny a kresleny vybrané části profilů v měřítku 1:20. 
 
Foster L. 2009 
 19
Popis situace 
Při vnější hradbě v severní části výkopu bylo v hloubce 2,60 m v pruhu ca 60 cm širokém podél vnitřní 
strany hradby zachyceno 5 kůlů, zaražených neuspořádaně do země. Dřevo pro kůly bylo skáceno 
mezi lety 1333 – 1343. Snad jde o konstrukci staršího opevnění. Severní část výkopu vedla výplní 
vnitřního příkopu - nesoudržná recentní suť sahá do hloubky 1,5 – 1,8 m, pak následovaly usazeniny 
příkopu - šedá písčitá hlína a jíly. Zídka ohraničující vnitřní příkop zachycena v torzu o síle 90 cm. Její 
existenci dokládá kamenitá suť ve vzdálenosti ca 18 m od parkánové zdi, zachycená ještě v hloubce 
2,93 m pod dnešním terénem. Směrem od hradu proudila do výkopu silným proudem voda. V prostoru 
nádvoří mezi terasou a půlkruhovou baštou západně od brány byl v hloubce 1,60 m zjištěn vodovod 
(?) z dlabaného kmene. Dubový kmen je téměř čtvercového průřezu o straně 20 cm, s prkenným 
víkem. Těsně nad potrubím vytékala stálým proudem v západním profilu voda. Povrch „vodovodu“ se 
nachází 95 cm pod hladinou náhonu, spád potrubí byl naměřen 3 cm na 2 m směrem k vnitřnímu 
hradu. Vrstvy s omezeným množstvím keramických nálezů naznačují možnost uložení vodovodu snad 
někdy koncem 15. století. Další neznámá dřevěná konstrukce stejného stratigrafického stáří byla 
zachycena zhruba uprostřed nádvoří v podobě otisků 4 kůlů o průměru ca 16 cm. Přes celé nádvoří je 
v hloubce 20 - 40 cm zachována (místy porušená) dlažba z 19. století. Náznak středověké dlažby je 
až v hloubce 150 cm. Souvrství pod svrchní dlažbou tvoří v celé ploše nádvoří převážně vrstvy 15. 
století kromě míst s novodobou sutí. Všechny vrstvy mají víceméně vodorovný průběh. Přibližně 
od hloubky 1 m se ve vrstvách ojediněle objevují zlomky keramiky 14. století spolu s nálezy z průběhu 
15. století. V hloubce ca 1,20 m pod dnešním terénem začínají rezavé nebo šedé jíly s oblázky a 
ojedinělými nálezy zlomků keramiky 13. století, ale současně se zlomky 15. století. Téměř vodorovně 
jakoby srovnané vodní hladinou se přes celé nádvoří táhne několik vrstev organického odpadu, 
dřevěných štěpků, kousků trámů a třísek. Organogenní sediment byl determinován jako vrstva hnoje, 
pocházející z volně se pasoucího dobytka. Vrstva je datována dle několika zlomků keramiky do 1. 
poloviny 15. století. 
V hloubce ca 1 m je téměř po celém nádvoří vrstva stavebního odpadu s množstvím cihel a velkých 
kusů propálené mazanice s otisky dřevěných konstrukcí a drobných kolíků. Dva střepy vrstvu datují 
do konce 14. a 1. poloviny 15. století, tedy zřejmě důsledek rozsáhlého požáru při obléhání husity 
v roce 1424 - 25.  
 
Nálezy  
Keramika konce 13. - 18. století (151 zlomků), hroudy mazanice, 3 zlomky kachlů, 8 zlomků prejzů, 1 
hliněná kulička, 51ks zvířecích kostí a 6 odřezků kůže se stopami po stezích. 
 
DEMUS Př. č. výzkumu 125/2011, inv. č. sáčků: 3099, 3100, 3101, 3102, 3103, 3104, 3105, 3106, 3107, 3108, 
3109, 3110, 3111, 3112, 3113, 3114, 3115, 3116, 3117, 3118, 3119, 3120, 3121, 3122, 3123, 3124, 3125, 3126, 
3127, 3128, 3129, 3130, 3131, 3132, 3133, 3134, 3135, 3136, 3137, 3138, 3142, 3143, 3144, 3145, 3146, 3147, 
3150 
 
Akce XXV 
67 
2006 
 
Anotace 
Plošný odkryv základů jihovýchodního úseku vnějšího opevnění za účelem částečné 
rekonstrukce hradby v rámci stavby protipovodňového valu kolem města Švihova. Nové 
zdivo bylo vyzděno přímo na původní základy bez separační vrstvy z důvodu co možná 
nejmenšího průsaku vody při povodni; průběh nového zdiva byl na původních základech 
vyznačen sprejem a posléze vyzděn tak, že původní základy přesahují nové zdivo většinou o 
20 – 50 cm. 
 
Foster L. 2008 
 
Popis situace 
Celková síla hradby před SV baštou je 3,50 m, z toho vnitřní přizdívka pro schodiště k ochozům tvoří 
1,10 m, zbytek hradby 2,40 m. Síla zdiva SV bašty je od 4,55 m v místě napojení na hradbu 
pokračující k severu po 4,75 m ve vrcholu bašty i v místě napojení na hradbu k jihu. Vnější líc bašty je 
po celém obvodu odbourána v pruhu 90 – 100 cm a snížena o 30 – 50 cm vůči vnitřní lépe zachované 
líci. Průběh vnější líce nebyl odhalován z důvodu stavby nové zdi jen v síle 2 m. Vnitřní obvod bašty 
 20
lícován z velkých kamenů, vnitřek zdiva litý. Při vnějším rohu napojení bašty na hradbu k jihu byla 
zřetelná jakoby trojitá líc z velkých kamenů v jedné rovině tvořená ze dvou pruhů ca 40 cm silných 
přizděných z vnější líce k tělesu bašty, zřejmě jen technologie stavby na tak silném zdivu bez 
chronologického i jiného významu. Od SV bašty pokračuje hradba v síle 2, 5 m jihozápadním směrem; 
rovný průběh hradby se lomí ca po 33 m, hradba je přerušena a stáčí se mírně k jihu. V místě 
přerušení byla zjištěna další dosud neznámá bašta. Severně od této V bašty vstupuje do hradby 
dálkový kabel, který narušil středověké zdivo v délce 22,40 m.  
Ve vzdálenosti 2 m severně od nově zjištěné bašty je šikmo přes hradbu vybourán kanálek, snad v 1. 
pol. 20. století. Vnitřní světlost kanálku je 35 - 40 cm na šířku, 40 cm na výšku. Středověké zdivo bylo 
pro kanál narušeno v úseku širokém 3 m. Stěny kanálku pokračují v zatravněné ploše bývalého 
příkopu šikmo k mokřině v rohu u Bílé bašty.  
Nově zjištěná V bašta dělí rovný úsek kurtiny ca 70 m dlouhý. Bašta se napojuje ve vzdálenosti 25,5 
m od SV bašty a 34,10 m od JV bašty (měřeno ve vnějších rozích napojení bašt na linii hradby). 
Vnitřní průměr V bašty je 5 m, síla zdiva je 2,8 m (S stěna) a 2,6 m (J stěna). Vnější část zdiva při 
vrcholu bašty (zhruba 2 m síly zdiva) byla zničena - odbagrována při pokládce kabelů Telecom v 90. 
letech 20. století. Při vnitřní líci bašty je v jejím celém průběhu zřetelná spára ve zdivu vymezující 
přizdívku o síle 60 cm. Tato přizdívka má stejný charakter zdiva a pojiva jako bašta, zřejmě nebude 
mezi oběma zdivy velký časový rozdíl. Zdivo bašty i přizdívky je z lomového kamene na tvrdou bílou 
vápennou maltu. Líc bašty tvoří velké balvany, vnitřek menší kameny i části cihel. Vnitřek zdiva byl 
místy vysypán hnědým zemitým pískem, jakoby se již v době stavby šetřilo na maltě. Bašta byla 
dovnitř otevřená, povrch původního interiéru nebyl zřejmě nijak upraven/dlážděn. Pod ca 50 cm 
recentních navážek tvoří povrch interiéru i exteriéru bašty hnědožlutý jíl (podloží?). V místě 
odbouraného zdiva pro kabely Telecom přiléhá v hloubce asi 80 cm pod terénem k základům šedý jíl 
bahnitého nivního terénu. Údaje k nivelaci terénu jsou v geodetickém zaměření. 
Síla hlavní hradby směrem k severu od V bašty je 2,5 m, k jihu pokračuje v síle 2, 6 m. Ve 
vzdálenosti 27,10 m S od JV bašty bylo po odhalení základů hradby patrné mírné rozšíření vnitřní líce 
o 20 cm. I v řezu hradbou v místě zaniklé stoky, procházející hradbou severně od JV bašty, byly 
patrné dvě vnitřní líce. Místo novodobé strouhy probourané skrz základy hradby bylo vyčištěno od suti 
až na pevný povrch původního zdiva a zazděno. 
 
Nálezy  
7 zlomků keramiky z konce 14. – 19. století.  
DEMUS Př. č. výzkumu 124/2011, inv. č. sáčků: 3139, 3140, 3141, 3148, 3149 
 
Akce XXVI 
68 - 70 
2006 
 
Anotace 
Sondy při vnější stěně budov předhradní po vypuštění náhonu ve spolupráci s firmou 
SPELEO Řehák za účelem ověření stavu a hloubky jílování vnější stěny budov předhradí. 
Jílování bylo provedeno někdy v 80. letech 20. století, hladina náhonu dlouhodobě zasahuje 
nad jílování. 
 
Foster L. 2006 
 
Popis situace 
Sonda VII/06 (69)v úseku mezi špýcharem a první hranolovou baštou hloubena do – 1 m, kam 
zasahuje dřevotřísková deska šalování jílování. Jílování je dvojité – těsně při stěně je 30 cm široký 
pruh bílého jílu, směrem do náhonu následuje prkno, 14 cm šedozeleného jílu a dřevotřísková deska. 
Od ní dál směrem do náhonu jsou naplaveniny tekutého bahna a tuhého šedého jílu, které tvoří 
„chodník“ pod hladinou vody do vzdálenosti 3,60 m od stěny. V šedém jílu je patrný základový vkop 
pro dřevotřískovou desku jílování, vyplněný písčitým jílem promíchaným s úlomky střešní krytiny a 
cihel. Totožná situace je v sondě VIII/06 (70) při stěně druhé hranolové bašty, pouze dřevotřísková 
deska je více uhnilá. Stejný charakter má i jílování při ca 9 m západně od brány v sondě IX/06 (68), 
před dřevotřískovou deskou je zde vyskládaný chodníček z kamenů. Hladina náhonu před hloubením 
sond byla ve výšce 371,1 6m.n.m. Těsně po vykopání sond v nich bylo sucho, ale do půl hodiny 
začala ve výkopu stoupat voda.  
 
 21
Akce XXVII 
71 - 75 
2008 
 
Anotace 
Plošný odkryv dnes zaniklého jižního úseku vnějšího opevnění hradu byl proveden za 
účelem připravované prezentace průběhu zdiva nad terénem. Odkryta koruna dochovaných 
základů, hloubka výkopu podél hradby se pohybovala v -30 - 80 cm. V interiéru jižní věže 
bylo hloubeno do -1 m pod povrchem ve třech sondách, další sonda byla při Z líci základů 
trojúhelníkové stavby u hradby. Výzkum komplikovala spodní voda a nevhodná roční doba 
(listopad). Sondy byly opět zasypány vytěženou zeminou. Základy hradby i věže byly 
překryty geotextilií a celá kurtina byla po geodetickém zaměření opět zasypána zeminou 
z výkopu. Na původní základy věže, oddělené geotextilií, vyzdili údržbáři hradu nové zdivo 
za účelem prezentace půdorysu. Korunu nového zdiva kryje vrstva jílu. 
 
Foster L. 2012 
 
Popis situace 
Po plošném začištění dochovaných základů J úseku hradby se na rozdíl od odkryvu D. Menclovou v 
listopadu 1951 nepotvrdila existence kanálu pro napouštění vnitřního příkopu vodou, jak se 
předpokládalo z přerušení jižní hradby. Odkryvem do větší hloubky v roce 2008 doložen souvislý 
průběh základů jižní hradby. Plošně byly odhaleny i základy jižní věže. Věž byla dodatečně připojena 
k již stojícímu a omítnutému JV nároží špýcharu snad ještě z konce 15. století. Zbourána byla asi 
v polovině 18. století. V základovém zdivu jižní věže jsou spáry dodatečného přizdění čelní (jižní) 
stěny spolu s vnitřními přizdívkami při západní i východní stěně a nárožními opěráky. Charakter zdiva 
je naprosto shodný, dozdívky k oběma paralelním stěnám asi vznikly jako součást jednotného 
stavebního projektu a jsou pouze odrazem postupu zednických prací. Věž byla průchozí nejméně 
směrem do nádvoří dle zazdívky vstupu o šířce 1,95 m ve hmotě pozdější stodoly, kde je zdivo věže 
dochováno do výšky 0,5-1,5 m od dnešního povrchu terénu. Architektonické detaily brány v jižní věži 
dochovány nejsou. Interiér věžě vyplňuje novodobá suť; vrstvy s keramikou 1. pol. 16. a 15. století 
začínají v hloubce 1 m pod dnešním terénem. Stěny brány jsou do této úrovně lícované, zjevné je 
vyplavení kamenů z líce působením vody v této úrovni. V téže hloubce byly podél zazdívky průjezdu 
brány ve stěně stodoly z 19. století nalezeny dvě paralelně uložené kulatiny o průměru 8 -10 cm, snad 
pozůstatek haťování interiéru brány. Podlaha interiéru věže s pevnou krytinou zjištěna nebyla. Z vrstvy 
bahna při čelní stěně brány byl datován kus neopracovaného kmene dubu, pokáceného někdy po 
roce 1594. Ze stejné úrovně je nález visacího zámku. Znovu byl odhalen i základ trojúhelníkové 
stavby při jižní stěně hradby, která souvisí až s hospodářským využitím areálu v 17. - 18. století. Jeho 
souvislost se zavodňovacím systémem hradu, předpokládaná D. Menclovou, je nepravděpodobná. 
Trojúhelníkový přístavek byl k vnější líci hradby přistaven až po její destrukci a je na rozdíl od hradby 
velmi mělce založen. Nálezy zlomků objemných květináčů v interiéru přístavku naznačují užívání 
stavby pro zahradnické zázemí, jak o tom svědčí blízkost sadu na plánu hradu z poloviny 18. století. 
Nebyl získán doklad o úrovni středověkého terénu uvnitř hradeb. Vně hradeb je zřejmě z doby stavby 
hradby vrstva sutě z drobného kamene mocná 40 cm, pod ní v hloubce -1,40 m začíná rezavě šedý jíl 
podložního charakteru. Po 10 cm přechází v čistý šedý jíl nivních sedimentů, které dle vrtu sondážní 
tyčí mají mocnost nejméně 1,15 m. Úroveň povrchu středověkého terénu lze předpokládat přibližně na 
kótě 370 m.m.m. 
Provedena fotogrammetrie a letecké snímkování základů. Údaje k nivelaci jsou uvedeny v NZ. 
 
Nálezy  
DEMUS Př. č. výzkumu 126/2011, inv. č. sáčků: 3151, 3152, 3153, 3154, 3155, 3156, 3157, 3158, 3159, 3160, 
3161, 3162, 3163, 3164, 3165, 3166, 3167, 3168, 3169, 3170, 3171, 3172, 3173, 3174, 3175, 3176, 3177, 3178, 
3179, 3180, 3181, 3182, 3183, 3184, 3185, 3186, 3187, 3188, 3189, 3190, 3191, 3192, 3193, 3194, 3195, 3196, 
3197, 3198, 3199, 3200, 3201, 3202, 3203, 3204, 3205, 3206, 3207, 3208, 3209, 3210, 3211, 3212, 3213, 3214, 
3215, 3216, 3217, 3218, 3219, 3220, 3221, 3222, 3223, 3224, 3225, 3226, 3227, 3228, 3229, 3230, 3231, 3232, 
3233, 3234, 3235, 3236, 3237, 3238, 3239, 3240, 3241, 3242, 3243, 3244, 3245, 3246, 3247, 3248, 3249, 3250, 
3251, 3252, 3253, 3254, 3255, 3256, 3257, 3258, 3259, 3260, 3261, 3262, 3263, 3264, 3265, 3266, 3267, 3268, 
3269, 3270, 3271, 3272, 3273, 3274, 3275 
 
 
 22
Akce XXVIII 
76 - 77 
2008 
 
Anotace 
Fotodokumentace opravy spárování spodní části vstupní brány do předhradí. Při čelní 
severní stěně místní zedník J. Tampa provedl drobný odkryv vně obou pat portálu vstupní 
brány a odhalil točnice padacího mostu. V otvoru po lešeňovém kůlu v západní části 
severního čela brány nalezl zlomky tyrkysově modré skleněné dózy s pokličkou. 
 
Foster L. 2009 
 
Popis situace 
Obě vnější paty portálu byly začištěny do hloubky ca 20 cm pod dnešní povrch terénu. Odhaleny byly 
pískovcové točnice pro uchycení padacího mostu a západní část základu čelní stěny, která přepažuje 
vstup pod úrovní terénu v linii portálu/prahu ve směru V-Z. Tato stěna má nepříliš pravidelný líc 
uskočený o 10 cm od severní líce portálu. Točnice jsou v hloubce 40 cm od spodní hrany odrazníků 
(ta je nad úrovní terénu). Před východní patou portálu je dochován článek s točnicí v původním stavu 
s 12 cm hlubokou jamkou a půlkruhovou stopou vykrouženou pohybem mostu; před západní patou je 
v pískovcové točnici část s jamkou odlomena.  
Stěna v linii prahu svědčí o tom, že zde nebyl most kolébkové konstrukce, ale klasický padací most, 
zřejmě s protizávažím v rozích při jižní hraně mostnice, které zapadalo do vysekaných kapes pod 
oběma odrazníky. Kapsy jsou 30 cm hluboké (od severu k jihu) a 33 cm vysoké (dutina pod západním 
odrazníkem nad základem zdi v místě prahu). Ovládání probíhalo klasicky přes kladky v horních 
koutech vpadliny padacího mostu, které však dnes nejsou přesně v původní poloze, jak přiznal J. 
Tampa, který prováděl zednické práce při rekonstrukci vstupního portálu v 80. letech 20. století. 
 
Nálezy  
skleněná dóza 1.pol. 20.st. 
DEMUS Př. č. výzkumu 5/2013, inv. č. sáčků: 3276 
 
Akce XXIX 
78 
2008 
 
Anotace 
Výzkum vyvolaný obnovou interiéru bašty. Snížení podlah dosáhlo jen do hloubky ca 50 cm 
(371,805 m.n.m.) od nejmladší podlahy. 
 
Foster L. 2013a 
 
Popis situace 
Zasaženy jen úpravy podlah od 18. století po recent. Po odstranění nejmladší betonové podlahy asi 
z 80. let 20. století byly odhaleny 2 cihlové dlažby. Cihlová podlaha 2 je zřejmě z 19. století, kdy 
půlválcová bašta sloužila jako světnice šafáře s kuchyní a komorou. Před výklenkem V okénka 
odhaleno torzo konstrukce zděné z cihel na podobnou maltu jako lůžko podlahy 2, které by mohlo být 
pozůstatkem soklu/lavice pro otevřené ohniště nebo kachlový sporák. Před tímto topeništěm byla 
v podlaze dosud plná jímka na popel. Příčka šikmo oddělující východní část bašty vymezovala zřejmě 
prostor kuchyně a navazovala na starší uspořádání prostoru. Starší cihlová podlaha 5 a zbytky 
zděných konstrukcí (sokl při S stěně - pod pec? + příčka oddělující černou kuchyni) nad ní jsou zřejmě 
z 18. století, kdy je k roku 1777 v písemných pramenech zmíněna úprava starých koníren mimo jiné 
na kuchyni, komoru a předsíň s cihlovou dlažbou v obytných místnostech. Tehdy byla zřízena pec a 
kamna z cihel. Bližší určení místa těchto úprav chybí. V době existence starší cihlové podlahy (5) byl 
interiér bašty propojen vchodem s místností dnešní pokladny a to západně od novodobého komína při 
jižní stěně, kde je pod podlahou (2) dobře zřetelná špaleta vstupu i s dochovanou omítkou s 
vápennými nátěry. Spojitost odhalených očazených konstrukcí s pivovarnickým provozem/hvozdem, 
zmiňovaným v západním předhradí od 16. století, se prokázat nepodařilo. Pozdně gotické úrovně se 
dle dřívějších archeologických poznatků nacházejí až v hloubce ca 1 m od nejmladších podlah.  
 23
Nálezy  
Keramika 18. – 19. století. 
DEMUS Př. č. výzkumu 6/2013, inv. č. sáčků: 3277, 3278, 3279, 3280, 3281, 3282, 3283, 3284, 3285, 3286, 
3287, 3288, 3289, 3290, 3291, 3292, 3293, 3294, 3295, 3296, 3297, 3298, 3299 
 
Akce XXX 
80 
2009 
 
Anotace 
Sonda za účelem zjištění složení mostovky z důvodu opravy polozřícené klenby pod 
mostem. Hloubeno na rub cihlové klenby asi -1 m od povrchu mostu. 
 
Popis situace 
Klenba mostu je izolována jílem, nad ním je navážka z kamenů a cihel, horní vrstvy recentní (písek 
šotolina, štěrk) bez izolace a dlažby. S i J čelo klenby pod mostem je postaveno s mezerou od stěny 
mostu zřejmě pro odtok povrchové vody. Most je asi z 19. století. 
 
Nálezy  
DEMUS inv. č. sáčku: 2260 – část mísy z české polokameniny 20.st. 
 
Akce XXXI 
81 
2009 
 
Anotace 
Dozor liniového výkopu přípojky kanalizace a vody v dílně/pracovně údržbářů a v kuchyňce. 
 
Foster L. 2013b 
 
Popis situace 
Zasaženy jen úpravy podlah od 18. století po recent. Hloubka výkopu 53 - 75 cm od stávající podlahy. 
Asi 1 m od Z stěny byla ve výkopu zachycena starší dlažba z kamenů v žlutobílé vápenné maltě, a to 
15 cm pod stávající betonovou podlahou. Dlažba pochází z 18. nebo z 19. století. Směrem ke stěně 
byla dlažba již v minulosti rozebrána. Betonová podlaha uvnitř je o 15 cm výš než pískovcový práh 
vstupu. V kuchyňce vedle krčmy výkop dosahoval hloubky jen 38 cm a šířky 15 cm. Asi uprostřed 
místnosti je 15 cm pod skladbou novodobé podlahy (dlaždičky, beton) vrstva cihel nastojato - 
podezdívka, sokl nebo schod. Cihly jsou ve směru kolmém na snížený vstup do krčmy. Pod vrstvou 
cihel následuje navážka jako v dílně – žlutohnědý tuhý kamenitý jíl (-24 – 38 cm pod dnešní podlahou 
– navýšení podlah v klasicismu?).  
 
Nálezy  
0 
 
Akce XXXII 
82 
2010 
 
Anotace 
Sondu napříč S parkánem požadoval pam. dozor v rámci opravy S fasády S paláce. Měla 
zjistit stáří torza zdiva v západní části parkánu a upřesnit datování pícky ve stěně S paláce 
kvůli případnému znovuzastřešení torza. Sonda nedosahovala celé šířky parkánu a dosáhla 
jen hloubky 80 cm. 
 
Foster L. 2013 
 
 
 24
Popis situace 
Sonda ve směru sever – jih s délkou ca 2 m ve vzdálenosti 1,80 m od stěny paláce (přibližně 
uprostřed šířky parkánu). Šířka sondy asi 1 m, hloubka 80 cm od povrchu terénu (terén 372, 84 
m.n.m.). Odhalené vrstvy se svažují od paláce k parkánové zdi, vrstva mohutnější vrstva stavební suti 
(10) pak v opačném směru od parkánové zdi. Jde o navážky, nikoli o podlahu interiéru. Kromě 
recentních uloženin v horních asi 40 cm souvrství následují pod sebou tenké vrstvy se zlomky 
keramiky 15. – 16. století. Z torzovité nálezové situace však nelze usuzovat na dataci torza zdiva, 
vystaveného dlouhodobě působení zubu času. V úrovni v 372,04 m.n.m. je patrně základová spára 
tohoto torza, celá dochovaná výška zdi je zděna velmi nepořádně, neodpovídá charakteru 
středověkého zdiva. Západní hrana zdi nápadně souvisí s hranou černé kuchyně příbytku úředníka 
z počátku 18. století. 
Na dataci pícky v severní fasádě severního paláce lze logicky usuzovat z výšky jejího dna 1,50 m nad 
stávajícím povrchem parkánu (372,84 m.n.m). Je nemožné, aby s ní souvisely vrstvy pod povrchem. 
Podlaha příbytku se nacházela asi půl metru nad stávajícím povrchem parkánu, což lépe vyhovuje 
obsluze pícky. Pícka tedy souvisí až s černou kuchyní zřízenou v rámci příbytku úředníka na počátku 
18. století. 
 
Nálezy  
DEMUS Př. č. výzkumu 127/2011, inv. č. sáčků: 2217, 2218, 2219, 2220, 2221, 2222, 2223, 2225, 2226, 2227, 
2229, 2230 
 
Akce XXXIII 
83 
2010 
 
Anotace 
Soutku podél Z stěny S paláce tvoří ca 1,3 m široký kanál pro odvod dešťové vody a odpadu 
z této části hradu. Po provedení sondy II/10-11 na S konci byl celý průběh kanálu snížen na 
dlažbu v úrovni ca 373,3 m.n.m. (byl odstraněn nefunkční recentní vzdušník). Důvodem pro 
akci bylo vlhnutí zdiva S paláce a zadržování vody ve sklepích pod palácem. Akce má 
pokračovat projektem nového odvedení dešťových vod od paláce.  
 
Foster 2013d 
 
Popis situace 
V sondě II/10-11 v severním konci soutky bylo zjištěno postupné navyšování kanálu vrstvami 
s odpadem s velkým množstvím keramiky a zvířecích (rybích) kostí od 15.  – 18. století. V S části má 
odpad mocnost ca 2,3 m od povrchu SZ parkánu (374,42 m.n.m.) až po nejstarší dlažbu v 371,94 
m.n.m. se zlomky keramiky 14. – 15. století nad ní. Severní konec ústí zděným kanálkem do 
S parkánu – a dalším kanálkem šikmo do přízemí suterénu Červené bašty. 
 
Nálezy  
DEMUS Př. č. výzkumu 128/2011, inv. č. sáčků: 2224, 2228, 2231, 2232, 2233, 2234, 2235, 2236, 2237, 2238, 
2239, 2240, 2241, 2242, 2243, 2244, 2245, 2246, 2247, 2248, 2249, 2250, 2251, 2252, 2253, 2254, 2255, 2256, 
2259, 2261, 2262, 2263, 2264, 2265, 2266, 2267, 2268, 2269, 2270, 2271, 2272, 2273, 2274, 2275, 2276, 2277, 
2278, 2279, 2280, 2281, 2282, 2283, 2284, 2285, 2286, 2287, 2288, 2289, 2290, 2291, 2292, 2293, 2294 
 
Akce XXXIV 
76 
2011 
 
Anotace 
Dozor v západním předhradí - liniový výkop pro novou přípojku kanalizace ve vstupní 
místnosti k WC pro návštěvníky a v sousední ubytovně pro průvodce. 
 
Foster L. 2013b 
 
 
 25
Popis situace 
Potvrzeno navyšování terénu v interiéru ca 0,8 m od nejstarší zjištěné podlahy a ca 70 cm 
v exteriéru od nejstarší zjištěné dlažby. Odhaleny pozdně gotické úrovně - dlažba z cihel v interiéru a 
zbytek dlažby v exteriéru. Výkopy bez hmotných nálezů, ale dle stratigrafických vztahů a dosavadních 
průzkumů stavebně historických i archeologických lze tyto úrovně spojovat se vznikem hospodářských 
přístaveb u západní hradby v pozdní gotice, snad mezi léty 1489 – 1520.  
Částečně odhalen základ nádvorní stěny. Ta je v nadzemní části zřejmě až z klasicistních 
přestaveb na stáje, v základech je snad pozdně gotická o síle 145 cm. Jižní stěna v interiéru navazuje 
v JZ rohu na cihlovo – kamenný základ příčky přepažující vlastní baštu, ale směrem k východu 
pokračuje pouze cihlové zdivo. Buď je tato jižní stěna novodobá nebo byl při JZ rohu vchod, dnes 
zazděný. Z druhé strany této příčky je pod podlahou ubouraný základ SZ rohu z kamenného zdiva se 
zbytky historické omítky; tento roh byl posunut k západu zřejmě při vkládání kleneb v klasicismu.  
 
Nálezy  
0 
 
 
Akce XXXV 
86 
2011 
soutka u S paláce – sonda III/11 
 
Anotace 
Soutku podél Z stěny S paláce tvoří ca 1,3 m široký kanál pro odvod dešťové vody a odpadu 
z této části hradu. Po provedení sondy II/10-11 na S konci byl celý průběh kanálu snížen na 
dlažbu v úrovni ca 373,3 m.n.m. (byl odstraněn nefunkční vzdušník). Důvodem pro akci bylo 
vlhnutí zdiva S paláce a zadržování vody ve sklepích pod palácem. Akce má pokračovat 
projektem nového odvedení dešťových vod od paláce. 
 
Foster 2013d 
 
Popis situace 
V sondě III/10-11 v jižním konci soutky bylo zjištěno postupné navyšování kanálu vrstvami s odpadem 
s velkým množstvím keramiky a zvířecích (rybích) kostí od 15.  – 18. století. V J části má odpad 
mocnost ca 1,8 m od povrchu SZ parkánu (374,13 m.n.m.). Na dně není dlažba jen pevný žlutohnědý 
jíl s oblázky v úrovni 371,41 m.n.m. Soutka byla v nejstarší době spádována oběma směry – v J konci 
vede při dně kanálek skrz dodatečnou zazdívku do prostoru sklepa pod parkánem.  
 
 
Nálezy  
DEMUS Př. č. výzkumu 128/2011, inv. č. sáčků: 2295, 2296, 2297, 2298, 2299, 2300, 2301, 2302, 2303, 2304, 
2305, 2306, 2307, 2308, 2309, 2310, 2311, 2312, 2313, 2314, 2315, 2316, 2317, 2318, 2319, 2320, 2321, 2322, 
2323, 2324, 2325, 2326, 2327, 2328, 2329, 2330, 2331, 2332, 2333, 2334, 2335, 2336, 2337, 2338, 2339, 2340, 
2341, 2342, 2343, 2344, 2345, 2346, 2347, 2348, 2349, 2350, 2351, 2352, 2353, 2354, 2355, 2356, 2357, 2358, 
2359, 2360, 2361, 2362, 2363, 2364, 2365, 2366, 2367, 2368, 2369, 2370, 2371, 2372, 2373, 2374, 2375, 2376, 
2377, 2378, 2379, 2380, 2381, 2382, 2383, 2384, 2385, 2386, 2387, 2388, 2389, 2390, 2391, 2392, 2393, 2394, 
2395, 2396, 2397, 2398, 2399, 2400, 2401, 2402, 2403, 2404, 2405, 2406, 2407, 2408, 2409, 2410, 2411, 2412, 
2413, 2414, 2415, 2416, 2417, 2418, 2419, 2420, 2421, 2422, 2423, 2424, 2425, 2426, 2427, 2428, 2429, 2430, 
2431, 2432, 2433, 2434, 2435, 2436, 2437, 2438, 2439, 2440, 2441, 2442, 2443, 2444, 2445, 2446, 2447, 2448, 
2449, 2450, 2451, 2452, 2453, 2454, 2455, 2456, 2457, 2458, 2459, 2460, 2461, 2462, 2463, 2465, 2466, 2743, 
2744, 2745, 2746, 2747, 2748, 2749, 2750, 2751, 2752, 2753, 2754, 2755 
 
 
 
Akce XXXVI 
87 - 90 
2012 
 
 26
Anotace 
V interiéru místnosti mezi špýcharem a jižní stodolou byly v předstihu krátce před stavebními 
pracemi pro obnovu podlahy provedeny 3 archeologické sondy. Výzkum pokračoval dozorem 
při plošném snížení interiéru pro skladbu nové podlahy a v trase výkopu pro novou 
elektropřípojku do špýcharu. 
 
Foster L. 2013c 
 
Popis situace 
V jižní stěně bývalého „průjezdu“ byla potvrzena dodatečná zazdívka (konec 18. - 19. století) pozdně 
gotického vstupu do zaniklé jižní věže/zadní brány. Úroveň terénu byla v té době asi o 1 m níž než 
dnes (371,30 m.n.m.), vrstvy s keramikou 15. století začínají v 370, 55 m.n.m., nejstarší povrch z 
konce 15. století byl odhalen v 370,03 m.n.m. Nebyla zjištěna dlažba, ale dle zbytků dřeva nalezených 
v minulosti v této úrovni v nejbližším okolí lze předpokládat zpevnění pochozího povrchu haťováním. 
Podloží nebylo dosaženo. Asi 1 m směrem do interiéru (k jihu) od dnešní nádvorní zdi z 19. století byl 
nalezen základ uzavírající prostor „průjezdu“ směrem do nádvoří. SZ – JV směr zdiva odpovídá 
šikmému průběhu pozdně gotických konstrukcí, ale nelze vyloučit ani jeho mladší dataci nebo 
stavební úpravy. Toto zdivo je v plánu 5. vyznačeno jako nemovitý nález. 
 
Nálezy  
Keramika 15. st., zahradní keramika 18. st. 
DEMUS Př. č. výzkumu 4/2013, inv. č. sáčků: 2756, 2757, 2758, 2759, 2760, 2761, 2762, 2763, 2764, 2765, 
2766, 2767, 2768, 2769, 2770, 2771, 2772, 2773, 2774, 2775, 2776, 2777, 2778, 2779, 2780, 2781, 2782, 2783, 
2784, 2785, 2786, 2787, 2788, 2789, 2790, 2791, 2792, 2793, 2794, 2795  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 27
Literatura a prameny 
 
Anderle J. 1993: Stavebně historický průzkum jižní hranolové bašty předhradí 
Švihova. Plzeň. Uloženo na NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. D 2381/2. 
Češka.Vl. 2006. Hrad Švihov - zaměření skutečného stavu po dokončení stavby kanalizační 
přípojky na nádvoří předhradí. Plzeň. Kopie poskytnuta autorem v jpg. mailem. 
Dehnerová – Šlézar 2012: Archeologický atlas SZ Jánský vrch, Javorník. NPÚ ÚOP 
Olomouc. 
Durdík T. 2000: Encyklopedie českých hradů. Praha, s. 545 - 548 
Durdík T., Kubů N. 2006: Švihov. Historie hradu a jeho interiéry. Stavební podoba a vývoj 
hradu.Gloriet – brožura 
Foster L. 2005: Švihov – hrad – vnější opevnění – JV úsek. Archeologické sondy. Nálezová 
zpráva. Uloženo na NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. 037-4-452. 
Foster L. 2007: Švihov – hrad. Souhrnná nálezová zpráva z výzkumů v letech 1982 – 1994. 
Uloženo na NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. 037-4-24316 
Foster L. 2008: Švihov – hrad. Vnější opevnění. Archeologický dozor při obnově JV úseku. 
Nálezová zpráva. Uloženo na NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. 037-4-24450. 
Foster L. 2009: Švihov – hrad. Západní nádvoří (předhradí). – nová kanalizační přípojka a 
sondy v náhonu. ZAV 2006. Nálezová zpráva. Uloženo na NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. 037-4-
24451. 
Foster L. 2013a: Švihov – hrad. Půlválcová bašta na předhradí. Archeolog. výzkum při 
snižování podlah 2008 a 2009. Nálezová zpráva. Uloženo na NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. 037-4-
25156. 
Foster L. 2013b: Švihov – hrad. Archeologický dozor výkopů pro inženýrské sítě 
v hospodářském předhradí 2009 - 2011. Nálezová zpráva. Uloženo na NPÚ ú.o.p. v Plzni, 
sig. 037-4-25157. 
Foster L. 2013c: Švihov – hrad. Bývalý průjezd mezi J stodolou a špýcharem. Archeolog. 
výzkum při obnově podlahy 2012. Nálezová zpráva. Uloženo na NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. 037-
4-25158. 
Foster L. 2013d: Švihov – hrad. Archeologické sondy v S a SZ parkánu 2010-2011. 
Nálezová zpráva. Uloženo na NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. 037-4-25159. 
Geo-cz 2008: Zaměření odhalených základů jižního úseku vnějšího opevnění; čerchovaně  
dokumentované řezy. Tábor. In: Foster L. 2010: Švihov hrad. Jižní úsek vnějšího opevnění, 
podezdívání jižní stodoly, úpravy vstupní brány. ZAV 2008. Nálezová zpráva. Archiv plánů 
NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. 037-4-2450. 
Hudec L. – Knapová A. 1983: Švihov – statické zabezpečení a rekonstrukce hradu – 
inženýrsko geologický průzkum. Rudný projekt Košice, závod Brno (Národní památkový 
ústav, ú.o.p. v Plzni - archiv plánů, sign. D 2735) 
 28
Kamenická E. 1989: Závěrečná zpráva o archeologickém vyhodnocení IG sond v gotickém 
špýcharu Švihov. Archiv plánů NPÚ ú.o.p. v Plzni, sign. T 037-4-21910 
Kamenická E 1990: Švihov – hrad – západní opevnění – bašta /věž/ č. 22. Předběžná zpráva 
o archeologickém výzkumu. Strojopis 4 stran + 1 obrazová dokumentace uložen v archivu 
archeologického odd. NPÚ ú.o.p. v Plzni ve složce Švihov- hrad. 
Kamenická E. 1995: Švihov, okr. Klatovy. Vodní hrad Švihov. Předhradí, Z opevnění, bašta 
č. 20, vnitřní nádvoří hradu. BZO 90-92, odkaz  448 
Kašička F. 1983: Státní hrad Švihov, projekt průzkumných prací. I. sondy SHP – I. etapa. 
SÚRPMO. Paré č. 4 ulož. v archivu archeoodd. NPÚ ú.o.p v Plzni 
Lancinger L. - Líbal D., Muk J. – 1975: Hrad Švihov. Stavebně historický průzkum. SÚRPMO 
Praha. Archiv plánů NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. 037-4*13252, fotodokumentace 038-4*13253. 
Menclová D. 1951a: Zpráva o výzkumu na hradě Švihově Státnímu archeologickému ústavu 
v Praze. Praha, 4.12.1951, rukopis, kopie ulož. v archivu archeoodd. NPÚ ú.o.p v Plzni 
Menclová D. 1953: Státní zámek Švihov. Architektonická analysa. Zaměření + text. Archiv 
ARÚ AV ČR Praha. 
Menclová D. 1954: Švihov – hrad pozdního středověku, in Zprávy památkové péče 6-7 XIV, 
161 – 164 
Menclová D. 1976: České hrady. 2. vydání, s. 393 – 405. Praha 
Novobilský M. 2007: Zamyšlení nad vývojem jádra hradu Švihova. Dějiny staveb 2007, 225 – 
250. Plzeň 
Řehák J. 1995: Hrad Švihov. Průzkum odvodňování vnitřního nádvoří. Technická zpráva a 
zaměření sond. Archiv plánů NPÚ ú.o.p. v Plzni, sign. D 2458/2 
Řehák J. /SPELEO 2006: Studie izolace zdiva vodního příkopu.  Archiv plánů NPÚ ú.o.p. 
v Plzni, sig. 034-4-25032. 
Sedláček A. 1893: Hrady, zámky a tvrze Království českého, IX. Praha 
Svobodová H. 1983a: Hrad Švihov – zpráva o sondážních pracích, vyhodnocení sond. 
28.2.1983. Strojopis ulož. v archivu archeoodd. NPÚ ú.o.p v Plzni.  
Svobodová H. 1983b: Švihov – zhodnocení sondážních prací z hlediska archeologie. 
30.9.1983. Strojopis ulož. v archivu archeoodd. NPÚ ú.o.p v Plzni.  
Svobodová H. 1985: Švihov hrad, okr. Klatovy. Výzkumy v Čechách 1982, 1983. ARÚ 
ČSAV. Praha 1985. Heslo 453, s. 179. 
Široký R., Postránecká K. 2008: Bečov nad Teplou, areál hradu a zámku. Pasportizace 
archeologických památek, 1. etapa. plzeň, ZIP o.p. s.  čj. 342/08. Ulož. na NPÚ ÚOP v Plzni, 
OA – složka Bečov. 
Šlézar – Grégr – Faltýnek 2012: Archeologický atlas MPZ Litovel. NPÚ ÚOP Olomouc. 
 29
Štorm B. 1954: Obnova státního hradu Švihova, in Zprávy památkové péče 6-7 XIV, s. 165 – 
183 
Štorm B. 1960: Postup obnovy hradu Švihova. ZPP, s. 43 
Varhaník J. 2005: Dobroslava Menclová, Zpráva o výkopu na hradě Švihově, provedeném ve 
dnech 11. – 28. listopadu 1951. Průzkumy památek XII – 1/2005, 33 - 35 
Vavřička V. 2006: Polohopisné a výškopisné zaměření jihovýchodního úseku vnějšího 
opevnění hradu Švihov. 1:200. Archiv plánů NPÚ ú.o.p. v Plzni, sig. 034-4-24191. 
Vavřička V. 2011: Geodetické zaměření prostoru mezi špýcharem a stodolou. Půdorysy 
1:200, pohledy 1:50. Ulož. na AO NPÚ ÚOP v Plzni.  
Vavřička V. 2013: Geodetické zaměření polohopisu exteriéru vnitřního hradu. Ulož. na AO 
NPÚ ÚOP v Plzni.  
Zeman – Teplý 1927: Kniha o Švihově a okolí. 
 
 
Geologická mapa ČR: http://nts1.cgu.cz/extranet/geodata/mapserver 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 30
Seznam plánů  
 
Plán 1  Archeologické výzkumy - zájmové území v rámci k.ú. Švihov u Klatov 
Plán 2  Archeologické výzkumy - sondy  
Plán 3  Archeologické výzkumy - liniové výkopy, vrty 
Plán 4  Archeologické výzkumy - plošné odkryvy 
Plán 5  Archeologické výzkumy - nemovité nálezy 
 
Přílohy 
Soupis archeologických výzkumů 
Soupis nemovitých nálezů 
 





číslo 
zásahu
číslo 
AKCE typ
Rok 
zahájení 
výzkumu
Rok 
ukončení 
výzkumu
přír. č. 
akce v 
DEMUS
staré 
číslo část areálu bližší lokalizace nálezce/vedoucí výzkumu instituce
zdroj lokalizace a 
digitalizace zdrojový plán přesnost lokalizace dokumentace
1 I sonda 1948 1948 vnitřní hrad S palác, vnější zdivo Ivančenko, Soukup (zedník) georeferenc. plán Štorm 1954 známé rozměry i poloha Štorm 1954, s. 167
2 II sonda 1949 1949 vnitřní hrad Červená bašta, zazdívka krbu? Petlan J. (správce) georeferenc. plán Štorm 1954 známé rozměry i poloha Štorm 1954, s. 167
3 III odkryv 1951 1951 vnější opevnění S úsek vněj. hradby Menclová D. ARÚ AV ČR georeferenc. plán Menclová 1953 známé rozměry i poloha zpráva, plán
4 III odkryv 1951 1951 vnější opevnění V úsek vněj. hradby Menclová D. ARÚ AV ČR georeferenc. plán Menclová 1953 známé rozměry i poloha zpráva, plán
5 III odkryv 1951 1951 vnější opevnění JV úsek vněj. hradby Menclová D. ARÚ AV ČR georeferenc. plán Menclová 1953 známé rozměry i poloha zpráva, plán
6 III odkryv 1951 1951 vnější opevnění J úsek vněj. hradby Menclová D. ARÚ AV ČR georeferenc. plán Menclová 1953 známé rozměry i poloha zpráva, plán
7 III odkryv 1951 1951 vnitřní hrad Zlatá bašta Menclová D. ARÚ AV ČR georeferenc. plán Menclová 1953 známé rozměry i poloha zpráva, plán
8 IV sonda 1951 1951 vnitřní hrad S palác, 2. patro Menclová D. ARÚ AV ČR textová zpráva orientační, odhad textová zpráva
9 V sonda 1953 1953 ostatní plochy Z nádvoří (S část předhradí) Štorm B. SÚRPMO georeferenc. plán Štorm 1954 známé rozměry i poloha Štorm 1954, s. 167
10 V sonda 1953 1953 ostatní plochy Z nádvoří (S část předhradí) Štorm B. SÚRPMO georeferenc. plán Štorm 1954 známé rozměry i poloha Štorm 1954, s. 167
11 VI sonda 1982 1982 111/2011 38 vnitřní hrad S palác, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
12 VI sonda 1982 1982 111/2011 39 vnitřní hrad S palác, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
13 VI sonda 1982 1982 111/2011 40 vnitřní hrad S palác, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
14 VI sonda 1982 1982 111/2011 41 vnitřní hrad S palác, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
15 VI sonda 1982 1982 111/2011 42 vnitřní hrad S palác, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
16 VI sonda 1982 1982 111/2011 43 vnitřní hrad S palác, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
17 VI sonda 1982 1982 111/2011 44 vnitřní hrad S palác, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
18 VI sonda 1982 1982 111/2011 45 vnitřní hrad S palác, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
19 VII sonda 1983 1983 112/2011 36 vnitřní hrad kaple, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
20 VII sonda 1983 1983 112/2011 37 vnitřní hrad kaple, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
21 VIII sonda 1983 1983 113/2011 4 vnitřní hrad J strana vně kaple Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
22 IX sonda 1983 1983 114/2011 5 vnitřní hrad S parkán, u Červené bašty Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
23 X sonda 1983 1983 3 vnitřní hrad J palác, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
24 XI sonda 1983 1983 1 vnitřní hrad J parkán, vedle kuchyně Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto, nivelace
25 XII sonda 1983 1983 Rý-1 vnitřní hrad JZ parkán, vedle kuchyně Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
26 XII vrt 1983 1983 1 vnější opevnění S hradba, V od brány Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
27 XII vrt 1983 1983 1B ostatní plochy na J od S hradby, vně vnitřního příkopu Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
28 XII vrt 1983 1983 2 ostatní plochy vnitřní příkop, na V od Červené bašty Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
29 XII vrt 1983 1983 3 vnitřní hrad nádvoří, SZ část Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
30 XII vrt 1983 1983 4 vnitřní hrad nádvoří, JV část Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
31 XII vrt 1983 1983 5 ostatní plochy vnitřní příkop, na J od Bílé bašty Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
32 XII vrt 1983 1983 6 ostatní plochy u vnější hradby, na J od Bílé bašty Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
33 XII vrt 1983 1983 115/2011 7 vnitřní hrad J parkán Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
34 XII vrt 1983 1983 113/2011 8 vnitřní hrad JV parkán Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
35 XII vrt 1983 1983 9 ostatní plochy vnitřní příkop, na J od Zelené bašty Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
36 XII vrt 1983 1983 10 ostatní plochy u vnější hradby, na J od Zelené bašty Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
37 XII vrt 1983 1983 11 ostatní plochy u vnější hradby, V od kaple Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
38 XII vrt 1983 1983 12 ostatní plochy vnitřní příkop, V od kaple Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha Hudec - Knapová 1983; nivelace
39 XIII sonda 1987 1987 116/2011 14 vnitřní hrad SV parkán, S od kaple Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto
40 XIII sonda 1987 1987 14A vnitřní hrad kaple, suterén Svobodová H. KSSPPOP georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983 známé rozměry i poloha stručná nz, mm, foto
41 XIV sonda 1989 1994 123/2011 S101 hospodářské budovy špýchar, interiér Kamenická E. KSSPPOP georeferenc. plán Kamenická 1989 známé rozměry i poloha nz, foto, půdorysy, profily, dia
42 XIV sonda 1989 1994 123/2011 S102 hospodářské budovy špýchar, interiér Kamenická E. KSSPPOP georeferenc. plán Kamenická 1989 známé rozměry i poloha nz, foto, půdorysy, profily, dia
43 XIV sonda 1989 1994 123/2011 S103 hospodářské budovy špýchar, interiér Kamenická E. KSSPPOP georeferenc. plán Kamenická 1989 známé rozměry i poloha nz, foto, půdorysy, profily, dia
44 XIV sonda 1989 1994 123/2011 S104 hospodářské budovy špýchar, interiér Kamenická E. KSSPPOP georeferenc. plán Kamenická 1989 známé rozměry i poloha nz, foto, půdorysy, profily, dia
45 XIV sonda 1989 1994 123/2011 S105 hospodářské budovy špýchar, interiér Kamenická E. KSSPPOP georeferenc. plán Kamenická 1989 známé rozměry i poloha nz, foto, půdorysy, profily, dia
46 XIV sonda 1989 1994 123/2011 S106 hospodářské budovy špýchar, exteriér Kamenická E. KSSPPOP georeferenc. plán Kamenická 1989 známé rozměry i poloha nz, foto, půdorysy, profily, dia
47 XIV sonda 1989 1994 123/2011 S107 hospodářské budovy špýchar, exteriér Kamenická E. KSSPPOP georeferenc. plán Kamenická 1989 známé rozměry i poloha nz, foto, půdorysy, profily, dia
48 XIV sonda 1989 1994 123/2011 S108 hospodářské budovy špýchar, interiér Kamenická E. KSSPPOP georeferenc. plán Kamenická 1989 známé rozměry i poloha nz, foto, půdorysy, profily, dia
49 XIV sonda 1989 1994 123/2011 S109 hospodářské budovy špýchar, exteriér Kamenická E. KSSPPOP georeferenc. plán Kamenická 1989 známé rozměry i poloha nz, foto, půdorysy, profily, dia
50 XV odkryv 1990 1992 118/2011 vnitřní hrad J palác, sklepy, přízemí Kamenická E. PÚ Plzeň fotografie známé rozměry i poloha foto
51 XVI odkryv 1990 1992 117/2011 hospodářské budovy interiér krčmy, přízemí, 1.patro, 2. patro Kamenická E. PÚ Plzeň ter. dok. - schema známé rozměry i poloha nz
52 XVII lin. výkop 1991 1992 119/2011 vnitřní hrad SZ parkán Kamenická E. PÚ Plzeň fotografie známé rozměry i poloha foto
53 XVIII odkryv 1991 1993 120/2011 vnitřní hrad vnitřní nádvoří Kamenická E. PÚ Plzeň fotografie známé rozměry i poloha foto
54 XIX odkryv 1992 1994 122/2011 vnitřní hrad JZ parkán Kamenická E. PÚ Plzeň ter. dok. - schema známé rozměry i poloha půdorys situací - kresba, foto, dia
55 XX sonda 1993 1993 121/2011 1/93 vnitřní hrad SV pata věže Kamenická E. PÚ Plzeň fotografie orientační, odhad foto
56 XX sonda 1993 1993 ostatní plochy mostek do vn. hradu Kamenická E. PÚ Plzeň fotografie orientační, odhad foto
Stránka 1 z 2 Příloha 1
číslo 
zásahu
číslo 
AKCE typ
Rok 
zahájení 
výzkumu
Rok 
ukončení 
výzkumu
přír. č. 
akce v 
DEMUS
staré 
číslo část areálu bližší lokalizace nálezce/vedoucí výzkumu instituce
zdroj lokalizace a 
digitalizace zdrojový plán přesnost lokalizace dokumentace
57 XXI sonda 1994 1994 1 vnitřní hrad vstupní věž Řehák J. sen. SPELEO georeferenc. plán Řehák 1995 známé rozměry i poloha zpráva z průzkumu, zaměření sond, foto, nivelace
58 XXI sonda 1994 1994 2 vnitřní hrad JZ parkán Řehák J. sen. SPELEO georeferenc. plán Řehák 1995 známé rozměry i poloha zpráva z průzkumu, zaměření sond, foto, nivelace
59 XXI sonda 1994 1994 3 ostatní plochy býv. vnitřní příkop - JZ Řehák J. sen. SPELEO georeferenc. plán Řehák 1995 známé rozměry i poloha zpráva z průzkumu, zaměření sond, foto, nivelace
60 XXII sonda 1994 1994 5 vnitřní hrad JZ parkán - sklep Řehák J. sen. SPELEO georeferenc. plán Řehák 1995 známé rozměry i poloha zpráva z průzkumu, zaměření sond, foto
61 XXIII sonda 2005 2005 SI/05 vnější opevnění V úsek hradby Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - schema známé rozměry i poloha nz, nivelace
62 XXIII sonda 2005 2005 SII/05 vnější opevnění JV úsek hradby Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - schema známé rozměry i poloha nz, nivelace
63 XXIII sonda 2005 2005 SIII/05 vnější opevnění JV úsek hradby Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - schema známé rozměry i poloha nz, nivelace
64 XXIII sonda 2005 2005 SIV/05 vnější opevnění J bašta Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - schema známé rozměry i poloha nz, nivelace
65 XXIII sonda 2005 2005 SV/05 vnější opevnění na J od J bašty Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - schema známé rozměry i poloha nz, nivelace
66 XXIV lin. výkop 2006 2006 125/2011 I-VI/06 ostatní plochy Z nádvoří (předhradí) Foster L. NPÚ Plzeň georeferenc. plán Češka 2006 známé rozměry i poloha nz
67 XXV odkryv 2006 2006 124/2011 vnější opevnění V úsek vněj. hradby Foster L. NPÚ Plzeň zaměření Vavřička 2006 známé rozměry i poloha nz, foto, let. foto, geod. zam., nivelace
68 XXVI sonda 2006 2006 IX/06 náhon S úsek, při patě zdiva Foster L. NPÚ Plzeň zaměření Řehák/SPELEO 2006 známé rozměry i poloha nz, foto, ter. výkres, nivelace
69 XXVI sonda 2006 2006 VII/06 náhon JZ úsek, při patě zdiva Foster L. NPÚ Plzeň zaměření Řehák/SPELEO 2006 známé rozměry i poloha nz, foto, ter. výkres, nivelace
70 XXVI sonda 2006 2006 VIII/06 náhon Z úsek, při patě zdiva Foster L. NPÚ Plzeň zaměření Řehák/SPELEO 2006 známé rozměry i poloha nz, foto, ter. výkres, nivelace
71 XXVII odkryv 2008 2008 126/2011 vnější opevnění J úsek vněj. hradby Foster L. NPÚ Plzeň zaměření Geo-cz 2008 známé rozměry i poloha nz, geod. zaměření, nivelace
72 XXVII sonda 2008 2008 I/08 vnější opevnění jižní věž Foster L. NPÚ Plzeň georeferenc. plán Geo-cz 2008 známé rozměry i poloha nz, nivelace
73 XXVII sonda 2008 2008 II/08 vnější opevnění jižní věž Foster L. NPÚ Plzeň georeferenc. plán Geo-cz 2008 známé rozměry i poloha nz, nivelace
74 XXVII sonda 2008 2008 III/08 vnější opevnění jižní věž Foster L. NPÚ Plzeň georeferenc. plán Geo-cz 2008 známé rozměry i poloha nz, nivelace
75 XXVII sonda 2008 2008 IV/08 vnější opevnění jižní věž Foster L. NPÚ Plzeň georeferenc. plán Geo-cz 2008 známé rozměry i poloha nz, nivelace
76 XXVIII sonda 2008 2008 005/2013 vnější opevnění vstupní brána Foster L. NPÚ Plzeň fotografie orientační, odhad foto
77 XXVIII sonda 2008 2008 005/2013 vnější opevnění vstupní brána Foster L. NPÚ Plzeň fotografie orientační, odhad foto
78 XXIX odkryv 2008 2009 006/2013 hospodářské budovy půlválcová bašta Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - zákres na mm známé rozměry i poloha nz, nivelace
79 XXX sonda 2009 2009 ostatní plochy mostek do vn. hradu Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - zákres na mm známé rozměry i poloha terénní výkres na mm
80 XXXI lin. výkop 2009 2009 hospodářské budovy interiér, dílna údržbářů Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - schema známé rozměry i poloha ter. zákres, foto
81 XXXI lin. výkop 2009 2009 hospodářské budovy interiér, zázemí krčmy Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - schema známé rozměry i poloha ter. zákres, foto
82 XXXII sonda 2010 2010 127/2011 I/10 vnitřní hrad S parkán Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - zákres na mm známé rozměry i poloha nz, nivelace
83 XXXIII sonda 2010 2011 128/2011 II/10-11 vnitřní hrad SZ parkán Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - zákres na mm známé rozměry i poloha nz, nivelace
84 XXXIV lin. výkop 2011 2011 hospodářské budovy interiér, stř. část u hranolové bašty, vstup k WC Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - zákres na mm známé rozměry i poloha mm, foto
85 XXXIV lin. výkop 2011 2011 hospodářské budovy interiér, koupelna průvodců Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - zákres na mm známé rozměry i poloha mm, foto
86 XXXV sonda 2011 2011 III/11 vnitřní hrad SZ parkán Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - zákres na mm známé rozměry i poloha nz, nivelace
87 XXXVI sonda 2012 2012 I/12 hospodářské budovy Z část J stodoly Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - zákres na mm známé rozměry i poloha ter. výkres (mm), foto
88 XXXVI sonda 2012 2012 II/12 hospodářské budovy Z část J stodoly Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - zákres na mm známé rozměry i poloha ter. výkres (mm), foto
89 XXXVI sonda 2012 2012 III/12 hospodářské budovy Z část J stodoly Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - zákres na mm známé rozměry i poloha ter. výkres (mm), foto
90 XXXVI sonda 2012 2012 III/12 hospodářské budovy Z část J stodoly Foster L. NPÚ Plzeň ter. dok. - zákres na mm známé rozměry i poloha ter. výkres (mm), foto
Stránka 2 z 2 Příloha 1
typ
druh nemovitého 
nálezu číslo AKCE
čísla 
sond/odkryvůčást areálu bližší lokalizace
nález/ 
předpoklad
zdroj lokalizace a 
digitalizace zdrojový plán
nález dřevěné potrubí XXIV 66 ostatní plochy Z nádvoří (předhradí) nález georeferenc. plán Češka 2006
nález jímka XIX 54 vnitřní hrad JZ parkán nález ter. dok. - schema
nález vnější opevnění XXVII 71 vnější opevnění J úsek vněj. hradby nález zaměření Geo-cz 2008
nález vnější opevnění III, XXVII 6, 71 vnější opevnění J úsek vněj. hradby nález zaměření Geo-cz 2008
nález vnější opevnění III 5 vnější opevnění JV úsek vněj. hradby nález georeferenc. plán Menclová 1953
nález vnější opevnění III, XXV 4, 67 vnější opevnění V úsek vněj. hradby nález zaměření Vavřička 2006
nález vnější opevnění III 4 vnější opevnění V úsek vněj. hradby nález georeferenc. plán Menclová 1953
nález vnější opevnění III 3 vnější opevnění S úsek vněj. hradby nález georeferenc. plán Menclová 1953
nález vnější opevnění XXV 67 vnější opevnění V úsek vněj. hradby nález zaměření Vavřička 2006
nález vnější opevnění III, XXV 5, 67 vnější opevnění JV úsek vněj. hradby nález zaměření Vavřička 2006
nález zděné schodiště XVIII 53 vnitřní hrad vnitřní nádvoří nález fotografie
nález zdivo V 10 ostatní plochy Z nádvoří (S část předhradí) nález georeferenc. plán Štorm 1954
nález zdivo XIV 46 hospodářské budovy špýchar, exteriér nález georeferenc. plán Kamenická 1989
nález zdivo XIV 43 hospodářské budovy špýchar, interiér nález georeferenc. plán Kamenická 1989
nález zdivo XIX 54 vnitřní hrad JZ parkán nález ter. dok. - schema
nález zdivo XI 24 vnitřní hrad J parkán, vedle kuchyně nález georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983
nález zdivo XXXVI 89, 90 hospodářské budovy V část J stodoly předpoklad ter. dok. - zákres na mm
nález zdivo XXXVI 90 hospodářské budovy V část J stodoly nález ter. dok. - zákres na mm
nález zdivo XXXVI 89 hospodářské budovy V část J stodoly nález ter. dok. - zákres na mm
nález zdivo V 10 ostatní plochy Z nádvoří (S část předhradí) předpoklad georeferenc. plán Štorm 1954
nález zdivo VIII 21 vnitřní hrad J strana vně kaple nález georeferenc. plán Hudec - Knapová 1983
nález zeď vnitř. příkopu V 9 ostatní plochy Z nádvoří (S část předhradí) nález georeferenc. plán Štorm 1954
nález Zlatá bašta III 7 vnitřní hrad Zlatá bašta nález georeferenc. plán Menclová 1953
Příloha 2

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	mapy a plány území
Druh dokumentu:	speciální mapa, plán území
Bližší specifikace:	tématická mapa s odborným obsahem

Jméno souboru:

P0019116.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Sedláková Žaneta

Popis dokumentu:

Archeologický atlas SH Švihov, Švihov

Název pracoviště:

ÚOP v Plzni

Velikost dokumentu (v bytech):

8301673 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Foster Linda; Sedláková Žaneta; Waldmannová Marcela;

Klíčová slova:

Území s archeologickými nálezy;

Uživ. klíčová slova:

archeologie;

Datum vzniku:

30.11.2013

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

K dokumentu neexistují žádné vazby na aplikace IISPP.

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres
Def. bod: 1295014	Název objektu:	Část obce: Švihov	Č. dom.: č.p. 1	Ulice: Žižkova	Č. or.:	Kat. území: Švihov u Klatov	Obec: Švihov	ORP: Klatovy	Okres: Klatovy

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj
Kód CZ: 16253	Název lokality: Švihov	Reálný typ: město	Kat. území: Švihov u Klatov	Obec: Švihov	ORP: Klatovy	Okres: Klatovy	Kraj: Plzeňský kraj

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu
Kód RS: 257	Název hist. regionu: Klatovy

Ke stažení Náhled Poslat žádost