Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

  
 
 
Archeologický atlas 
SH Šternberk 
 
 
 
 
 
Vypracovali: 
Mgr. Hana Dehnerová 
Jan Grégr 
 
2015 
 
Na titulním listu: Šternberk, pohled od jihu na hrad a předhradí v době rekonstrukce kanali-
zace a vodovodu na jižním předhradí, foto: H. Dehnerová, 2013. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tato práce vznikla v rámci výzkumného cíle „Archeologie 1.2 Průzkum a vyhodnocení 
archeologického potenciálu vybraných památkových území a objektů ČR“, financovaného 
z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj (DKRVO). 
 
Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků záchranných archeologic-
kých výzkumů, je chráněna autorským právem podle zákona 121/2000 Sb. Ve smyslu tohoto 
zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skici, náčrty, plány apod. Části 
práce nebo práci celou lze uveřejnit pouze se svolením autorů.  
 
 
 
 
ARCHEOLOGICKÝ ATLAS 
SH Šternberk 
 
 
O B S A H Strana 
 
1. METODA A CÍL ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 2 
2. STAV ŘEŠENÍ 3 
3. HISTORIE A PROCES ARCHEOLOGICKÉHO POZNÁVÁNÍ 3 
4. PRAMENY A LITERATURA 5 
5. SEZNAM PLÁNŮ 7 
6. ATLAS – TEXTOVÁ ČÁST 8 
7. ATLAS – PLÁNOVÁ ČÁST 12 
 
 
Vypracovali: 
Mgr. Hana Dehnerová, Jan Grégr  
 
V Olomouci 5. 9. 2015 
......................................................... 
podpisy referentů 
 
 
2
 
Složení pracovního týmu:   
  
vedoucí:  Mgr. Hana Dehnerová 
digitalizace: Jan Grégr 
 
1. Metoda a cíl řešené problematiky 
Státní hrad Šternberk je národní kulturní památkou, evidovanou pod č. rejstř. 286. Od 1. 
1. 2003 se stal objektem ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného 
pracoviště – správy státních hradů Bouzov a Šternberk, od 1. 1. 2004 se pak objekt stal součástí 
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci. Od roku 2001 
zajišťuje archeologickou památkovou péči nynější odbor archeologie Národního památkového 
ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci (dále NPÚ ÚOP OL). 
Archeologický atlas SH Šternberk (dále Atlas) byl vytvořen v rámci projektu 
archeologických atlasů objektů ve správě NPÚ, který navazuje na archeologické atlasy měst 
Olomouce a Litovle, zpracovávané archeologickým pracovištěm NPÚ ÚOP OL. Podobně jako 
Archeologický atlas SZ Jánský Vrch (Dehnerová – Šlézar 2013) je Atlas koncipován do dvou 
částí. Plánová část je tvořena digitalizovaným plošným polygonem zachycujícím rozsah 
archeologické akce, do úrovně sond a liniových výkopů, které jsou dostatečné pro základní 
orientaci. Převod terénní dokumentace do digitální podoby byl realizován v programu 
MicroStation®V8 verze 05.02.35 Windows x86 z roku 2002 firmy Bentley Systems. 
Vektorizované terénní záměry půdorysů výzkumů byly v jednotlivých vrstvách ukotveny do 
digitální katastrální mapy (dále jen DKM) k. ú. Šternberk. Atlas nezachycuje vertikální 
stratigrafii (tzn. hloubku zásahů pod úroveň terénu), tyto informace, případně odkazy na 
příslušnou literaturu a nálezové zprávy, jsou uvedeny v textové části Atlasu, která je 
koncipována ve formě stručného abstraktu k odborné i formální stránce archeologické akce. 
Digitalizovaná mapa je archivována ve formátu *.dgn a výsledná podoba Atlasu ve 
formátu *.pdf a v tištěné verzi (NPÚ ÚOP v Olomouci, NPÚ ÚPS v Kroměříži - Odbor správy 
a prezentace kulturního majetku a Správa SH Šternberk). 
Cílem vypracování Archeologického atlasu SH Šternberk bylo vytvoření přehledu 
všech známých archeologických zásahů, případně jejich výsledků, což umožní získat ucelenou 
představu o dosud archeologicky zkoumaných nebo naopak vůbec nezkoumaných plochách. 
Mapa a následná mezioborová diskuze může přispět k vývoji poznání celkového stavebně 
historického vývoje areálu hradu, pomůže ověřit vypovídací hodnotu ikonografických pramenů 
 
 
3
nebo stanovit výzkumné cíle do budoucna. Atlas by měl sloužit jako oborový informační zdroj, 
jako podklad při přípravě stavebních projektů pro správu památkového objektu i jako nástroj 
pro státní správu.  
Atlas bude dán k dispozici jak správě hradu, tak investičním technikům odboru správy a 
prezentace kulturního majetku NPÚ, ÚPS v Kroměříži. Měl by se tak stát součástí zadávací 
dokumentace při tvorbě projektů, kdy bude možno v předstihu zohlednit např. existenci a 
zachování podzemních zdiv nebo dutin.  
 
2. Stav řešení 
Podkladem vyhotovených archeologických plánů je DKM k. ú. Šternberk (763527) 
s vyznačením parcelních čísel, do níž byly graficky zobrazeny plošné rozsahy jednotlivých 
výzkumů.  
V roce 2015 byly do digitální podoby převedeny všechny archeologické zásahy v areálu 
hradu, ke kterým existovala dokumentace. Jde o archeologické zásahy provedené v letech 
2001–2014 archeologickým pracovištěm NPÚ ÚOP OL. Soupis negativních zjištění, u kterých 
nebylo provedeno bližší zaměření, je uveden na konci textové části Atlasu. Nová zjištění, 
stejně jako budoucí archeologické výzkumy bude možno průběžně doplňovat do digitální 
mapové aplikace „Archeologický atlas památkových území a objektů ČR“. 
Označení jednotlivých archeologických akcí je jednotné, použita je evidence 
archeologických akcí odboru archeologie NPÚ ÚOP OL. Číslo akce se skládá z pořadového 
čísla archeologické akce v daném roce lomeného koncovým dvojčíslím roku, kdy byla akce 
zahájena (např. 103/01) a ukončeného kódem olomouckého pracoviště NPÚ 391. Jednotlivé 
sondy jsou pak označeny zavedeným systémem vzestupného číslování lomeného rokem, ve 
kterém byla sonda provedena (např. S1/01). 
 
3. Historie a proces archeologického poznávání 
Hrad Šternberk byl založen Zdeslavem ze Šternberka (původně z Chlumce) nedlouho 
po polovině 13. století a měl jednoduchou bergfritovou dispozici a obvodovou zástavbu. První 
písemná zmínka o hradě Šternberku je z r. 1269, kdy je v majetku Alberta I. ze Šternberka. Do 
podoby hradu patrně výrazně zasáhl také biskup Albert II. ze Šternberka (1322?–1380), kromě 
přístaveb je na hradě doložena i dostavba a vysvěcení kaple (1376). Do současnosti je 
v původním stavu dochována část presbytáře. Albert odkázal šternberské panství svému 
 
 
4
synovci Petrovi ze Šternberka (1380) a po jeho smrti 1397 zdědil hrad Petrův švagr Petr I. z 
Kravař.  
Kravařové drželi hrad až do r. 1466. V době husitských válek byl r. 1430 dobyt 
Prokopem Holým a obsazen husity až do r. 1432. Za Jiřího Strážnického z Kravař (1440–1466) 
byl za válek poškozený hrad opravován, bylo modernizováno opevnění. 
Po smrti Jiřího zdědila panství jeho dcera Ludmila, žena Alberta Kostky z Postupic. 
Jejím druhým sňatkem s Janem Berkou z Dubé a Lipé přešlo panství na tento významný rod na 
více než sto let.  
Za Berků došlo v průběhu 16. století k velké renesanční přestavbě hradu. Na přelomu 
15.–16. stol. (1507) byl adaptován dvoukřídlý palác na jihozápadní a severozápadní straně; dva 
letopočty 1526 v nárožích severní linie hradby dokládají rozsáhlé úpravy opevnění za 
Ladislava Berky. Nejvýraznější stavební činnost prováděl poslední Berka, Jan Václav. Po 
velkém požáru Šternberka roku 1538, který zasáhl i hrad, následovala od 1. poloviny 40. let 
obnova, ukončená roku 1560. Areál hradu byl rozšířen mimo staré hradní jádro - severozápadní 
palácové křídlo bylo zvětšeno novým traktem vestavěným do prostoru někdejšího parkánu 
mezi starší nárožní opěrák a hranolovou věž. Již ve 20.–30. letech 16. století, nejpozději však 
do r. 1536, bylo vystavěno severní křídlo předhradí, v letech 1532–1536 byla realizována 
rozsáhlá výstavba nových hospodářských a správních budov předhradí na jihovýchodní straně 
směrem k městu, v severozápadním nároží podhradního areálu byla zřízena půlkruhová bašta a 
ze západu a jihu bylo napojeno městské opevnění. 
Po smrti Jana Václava Berky 1565 přešlo panství na jeho dceru Kateřinu, provdanou za 
knížete Karla z Minsterberka a Olešnice (1570). Tento rod vymřel r. 1647 a následně sňatkem 
dědičky přešlo panství do rukou Württemberků a bylo posléze rozděleno na tři díly.  Za 
třicetileté války hrad utrpěl častým tažením vojsk těžké škody, později ještě dvakrát vyhořel 
(1678 a 1681), avšak byly zde prováděny jen udržovací práce.  
Roku 1695 koupil dva díly šternberského panství kníže Jan Adam Ondřej z 
Liechtensteina, třetí díl dokoupil r. 1700 a opět sjednocené panství zůstalo v rukou 
Liechtensteinů až do r. 1945. V průběhu 18. a 19. století probíhaly pouze menší stavební 
zásahy, k plánované celkové barokní přestavbě nedošlo. Téměř zpustlý hrad do současné 
podoby uvedl Jan II. z Liechtensteina (1858–1929). Od r. 1886 probíhala celková přestavba na 
obyvatelné sídlo a muzeum, která trvala až do r. 1913. Autorem projektu puristické 
rekonstrukce v pozdně historizujícím duchu byl vídeňský architekt Karel Kayser, na 
rekonstrukci se podíleli architekti Max Herzog a Gustav Neumann z Vídně a stavitel J. Krick 
ze Šternberka. Bylo též doplněno hradní opevnění. K opravám byly použity i kamenné články z 
 
 
5
jiných lokalit v držení Liechtensteinů, stejně tak bylo nově doplněno vnitřní vybavení (např. 
kachlová kamna různého stáří z různých evropských zemí). Od roku 1930 probíhaly další 
opravy, kromě vnějších omítek na nádvoří byly vyměněny krovy a břidlicová krytina a dodány 
nové okapy. Po druhé světové válce převzal hrad československý stát (Kašpárková – 
Richterová – Vítek 2001a, 2001b; Plaček 2001). 
 
V areálu hradu probíhaly v minulosti nejrůznější terénní zásahy v souvislosti se 
stavební, údržbovou i jinou činností. Před rokem 2001 zřejmě v areálu hradu neproběhly žádné 
archeologické výzkumy. Již se asi nepodaří zjistit souvislosti a přesné místo nálezu několika 
předmětů uložených v současné době ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci. Lokalita 
„hrad Šternberk“ je uvedena u dlaždice s erbem Šternberků, ale bez bližších údajů a nelze tedy 
vyloučit i jiné místo původu. Mezi předměty ze sbírky šternberského muzea převedenými do 
Olomouce pak figuruje pod př. č. 261/66 malá kolekce středověkého materiálu s uvedeným 
místem nálezu „pod hradem“.1  
Od roku 2001 sleduje výkopové práce v areálu hradu odbor archeologie olomouckého 
pracoviště Národního památkového ústavu, pod jehož správu státní hrad Šternberk v letech 
2004–2012 spadal.2 Zatím nejrozsáhlejší archeologicky sledované práce byly prováděny v roce 
2005 při obnově severního parkánu a v roce 2013 při rekonstrukci kanalizace a vodovodu na 
jižním předhradí. Protože díky rozsáhlým přestavbám v minulosti se jen v omezené míře 
dochovaly původní situace jak v areálu hradního jádra, tak i na předhradí, je kladen důraz na 
intenzivní sledování veškerých výkopových prací v areálu hradu, neboť i drobný terénní zásah 
může přispět k poznání počátků hradu a života na něm v prvních stoletích jeho existence. 
 
4. Prameny a literatura 
Dehnerová, H. 2006: Šternberk. Hrad, Horní nám. č. p. 170/6 (říjen–srpen 2002). Rukopis 
závěrečné zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-719. 
Dehnerová, H. 2006: Šternberk. Hrad, Horní nám. č. p. 170/6 (září–listopad 2003). Rukopis 
nálezové zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-718. 
Dehnerová, H. 2004: Šternberk (k. ú. Šternberk, okr. Olomouc). Areál hradu Šternberka, parc. 
č. 92, Přehled výzkumů 45, 242–243. 
                                                        
 
1 Za tyto informace děkuji Mgr. Lukáši Hlubkovi, správci archeologické sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci. 
2 Od 1. 1. 2013 je SH Šternberk ve správě NPÚ, územní památkové správy v Kroměříži. 
 
 
6
Dehnerová, H. 2008: Kachle s erbovními motivy z hradu Šternberka (okr. Olomouc). Příspěvek 
archeologie k heraldice, Sborník Národního památkového ústavu územního odborného 
pracoviště v Olomouci 2007, Olomouc, 25–29. 
Dehnerová, H. – Grégr, J. 2006: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, parc. č. 92/1, Přehled 
výzkumů 47, 281–282. 
Dehnerová, H. – Michna, P. 2002: Šternberk. Areál hradu Šternberka, Státní památkový ústav 
v Olomouci. Výroční zpráva 2001, Olomouc, 86. 
Dehnerová, H. – Šlézar, P. 2013: Archeologický atlas SZ Jánský Vrch, Javorník, Olomouc. 
Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL pod č. D–884.  
Dehnerová, H. – Tomka, V. 2014: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu – předhradí, parc. č. 
97, 98, Přehled výzkumů 55-2, 263. 
Dehnerová, H. – Večeřa, P. 2007: Šternberk. Hrad, Horní nám. 170/6 (duben–srpen 2001, 
srpen–prosinec 2003). Rukopis nálezové zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, 
fond NZ, pod č. D-720. 
Grégr, J. – Tomka, V. – Zatloukal, R. 2009: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, p. č. 92/1, 
Přehled výzkumů 50, 432–434. 
Grégr, J. – Tomka, V. – Zatloukal, R. 2010: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, p. č. 92/1, 
Přehled výzkumů 51, 476–477. 
Kašpárková, S. – Richterová, H. – Vítek, T. 2001a: Šternberk na Moravě. Předhradí (severní a 
východní křídlo). Stavebně-historický průzkum. Uloženo v plánové sbírce NPÚ ÚOP 
OL pod č. j. 6097A, 6097B. 
Kašpárková, S. – Richterová, H. – Vítek, T. 2001b: Šternberk na Moravě. Hrad. Stavebně-
historický průzkum. Uloženo v plánové sbírce NPÚ ÚOP OL pod č. j. 6098. 
Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha, 617–621. 
Richterová, H. – Vítek, T. 2006: Šternberk na Moravě. Jižní část předhradí. Stavebně-
historický průzkum. Uloženo v plánové sbírce NPÚ ÚOP OL pod č. j. 7663. 
Vítek, T. 1999: Hrad Šternberk. In: Hlobil, I. – Perůtka, M. (ed.): Od gotiky k renesanci. 
Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550, III. Olomoucko, 230. 
Vítek, T. 2001: Dodatek ke stavebně historickému průzkumu předhradí hradu ve Šternberku. 
Rukopis uložený ve spisu hradu Šternberk, NPÚ ÚOP OL. 
 
 
7
Vítek, T. 2009: Šternberk, hrad Šternberk. Operativní, stavebně-historický průzkum a 
dokumentace válcové věže. Rukopis OPD uložený v plánové sbírce NPÚ ÚOP OL pod 
inv. č. 8015. 
Zatloukal, R. 2008: Předběžná zpráva z archeologického výzkumu, Šternberk, hrad. Rukopis. 
Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-753 
 
5. Seznam plánů 
Plán 1: Klad mapových listů zahrnujících část k. ú. Šternberk (763527), měřítko 1:5.000. 
Plán 2: Výřezy listů 091563/A1, A2, B1, B2, C1, C2 – městská památková zóna Šternberk, 
1:2.000. 
Plán 3: Výřezy listů A1, A2, B1, B2. Archeologické zásahy v areálu SH Šternberk 2001–2013. 
1:300. 
Plán 4: SH Šternberk. Zdiva zachycená archeologickými výzkumy v měřítku 1:300. 
Plán 5: Kopie historického plánu se zakreslenými zdmi, zachycenými archeologickými 
výzkumy. Převzato z: Vítek 2009, ikonografická příloha č. 10: „Půdorys přízemí hradu 
ve Šternberku (grundrüss zu Ebener Erde – in vorderen Schloss Platz – 
Rendamtsquartier und Schlosses – nebst Ruinen Aufnahme. W. kl. (vídeňské sáhy), J. 
Ch. Fabich, Ingenieur, nedatováno (1750?), Liechtenštejnský archiv ve Vídni.“ 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
8
 
Atlas – textová část 
 
 
2001–2014         Plán 3 
 
2001, 2003 
Akce č. 103/01-391 
Záchranný archeologický výzkum při stavební akci: „Stavební úpravy jihovýchodního parkánu 
(prostoru malého dvorku a tzv. terasy pod kaplí) hradu Šternberk“; realizace duben až srpen 
2001, srpen až prosinec 2003, vedoucí: P. Michna, H. Dehnerová, technická spolupráce P. 
Večeřa. 
Terasa pod hradní kaplí, parc. č. 92/1. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu; dva půdorysy. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy zaevidovány. 
Zpracována nálezová zpráva. 
 
V letech 2001–2003 byly prováděny terénní úpravy v prostoru terasy pod hradní kaplí za 
účelem jejího odvodnění a odvlhčení zdiva budovy předhradí. V první etapě prací (rok 2001, 
srpen 2003) byl odstraněn novodobý násyp terasy až na valounovou dlažbu. Ze zásypu pochází 
kromě zlomků keramiky také soubor renesančních kamnových kachlů s reliéfně zdobenou a 
barevně glazovanou čelní vyhřívací stěnou s analogickými nálezy z Olomouce. K zajímavostem 
náleží kachle s erbovními motivy, které zobrazují znaky všech majitelů hradu od poloviny 16. 
století.  
Při pokračování prací v roce 2003 byl v části terasy podél budovy předhradí terén snížen až na 
skalní podloží. Pod valounovou dlažbou se nacházel násyp podobného charakteru jako nad ní, 
včetně dalších zlomků kachlů. Kromě novověké keramiky bylo zjištěno také několik zlomků 
nádob datovaných do 14. století. Dalším zjištěním bylo zachycení zdiva z lomového kamene 
pojeného kvalitní vápennou maltou, širokého 1–1,2 m, zřejmě parkánové hradby, zrušené po 
výstavbě budovy severního předhradí ve 30. letech 16. století. 
V prostoru tzv. malého dvorku (sonda S2/01) byla odstraněna jímka a její recentní zásyp, 
archeologický výzkum se zde omezil na dokumentaci kamenného zdiva, širokého 0,5 m, 
v jihovýchodní části prostoru. 
 
Literatura a prameny: 
Dehnerová, H. 2004: Šternberk (k. ú. Šternberk, okr. Olomouc). Areál hradu Šternberka, parc. 
č. 92, Přehled výzkumů 45, 242–243. 
Dehnerová, H. 2008: Kachle s erbovními motivy z hradu Šternberka (okr. Olomouc). Příspěvek 
archeologie k heraldice, Sborník Národního památkového ústavu územního odborného 
pracoviště v Olomouci 2007, Olomouc, 25–29. 
Dehnerová, H. – Michna, P. 2002: Šternberk. Areál hradu Šternberka, Státní památkový ústav 
v Olomouci. Výroční zpráva 2001, Olomouc, 86. 
Dehnerová, H. – Večeřa, P. 2007: Šternberk. Hrad, Horní nám. 170/6 (duben–srpen 2001, 
srpen–prosinec 2003). Rukopis nálezové zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, 
fond NZ, pod č. D-720. 
 
 
 
 
 
9
 
 
2003 
Akce č. 44/03-391 
Záchranný archeologický výzkum při stavební akci: „Vybudování nové kanalizace ve svahu 
pod východním křídlem předhradí hradu Šternberk“; realizace: 11. 9.–20. 11. 2003, vedoucí: 
H. Dehnerová, technická spolupráce P. Večeřa. 
Svah pod východním křídlem předhradí, parc. č. 96, 92/1. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy zaevidovány. 
Zpracována nálezová zpráva. 
 
Záchranný archeologický výzkum byl prováděn formou dohledu nad postupem zemních prací 
při výkopech pro kanalizaci a při terénních úpravách svahu. Výkop pro dešťovou a splaškovou 
kanalizaci o šířce 0,5 m dosahoval hloubky 1,5–1,8 m. V některých místech bylo dosaženo 
skalního podloží. Sběrem z povrchu upravovaného svahu a z výkopků zeminy byly získány 
zlomky novověké keramiky a komorových kachlů.  
 
Literatura a prameny:  
Dehnerová, H. 2006: Šternberk. Hrad, Horní nám. č. p. 170/6 (září–listopad 2003). Rukopis 
nálezové zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-718. 
 
2005 
Akce č. 30/05-391 
Záchranný archeologický výzkum při obnově severního parkánu a terasy; realizace: podzim 
2005, vedoucí: H. Dehnerová, R. Zatloukal, technická spolupráce J. Grégr. 
Severní parkán, parc. č. 92/1. 
Terénní dokumentace: výkopy jsou zaměřeny na stávající zástavbu, celkový plán převeden do 
digitální podoby. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy zaevidovány. 
 
Při odstraňování násypu (do hloubky 2,5 m) při severním nároží západního křídla hradu byla 
zjištěna zazděná proluka v severní hradbě – snad výpadní branka a také byly odkryty i 
pozůstatky zdí zástavby parkánu před jeho úpravou na počátku 20. století. Zdiva patrně 
souvisela s hospodářskou zástavbou před úpravami parkánu a před založením parku na počátku 
20. stol. Celý prostor byl zasypán, kromě novověké keramiky byly ojediněle zjištěny i zlomky 
nádob 14. ze století. 
 
Literatura a prameny:  
Dehnerová, H. – Grégr, J. 2006: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, parc. č. 92/1, Přehled 
výzkumů 47, 281–282. 
 
2008–2009 
Akce č. 22/08-391 
Průzkum a dokumentace při čištění válcové věže; realizace: 7., 21. 10. 2008, 2009, vedoucí: R. 
Zatloukal, technická spolupráce J. Grégr, V. Tomka. 
Válcová věž, parc. č. 92/1. 
Terénní dokumentace: plány převedeny do digitální podoby. 
Bez nálezů. 
Zpracována předběžná zpráva o výzkumu. 
 
 
10
 
V roce 2008 byl proveden předběžný průzkum vnitřního prostoru válcové věže. Po vyčištění 
nánosů ptačího trusu a tesařského odpadu bylo v roce 2009 provedeno zaměření vnitřního 
prostoru věže v rámci operativního stavebně-historického průzkumu. Dokumentována byl 
podlaha z dusaného jílu a základová spára věže, byl zjištěn způsob založení jejich základů, 
potvrzeno bylo vyčištění věže na počátku 20. století.  
 
Literatura a prameny:  
Grégr, J. – Tomka, V. – Zatloukal, R. 2009: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, p. č. 92/1, 
Přehled výzkumů 50, 432–434. 
Grégr, J. – Tomka, V. – Zatloukal, R. 2010: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, p. č. 92/1, 
Přehled výzkumů 51, 476–477. 
Vítek, T. 2009: Šternberk, hrad Šternberk. Operativní, stavebně-historický průzkum a 
dokumentace válcové věže. Rukopis OPD uložený v plánové sbírce NPÚ ÚOP OL pod 
inv. č. 8015. 
Zatloukal, R. 2008: Předběžná zpráva z archeologického výzkumu, Šternberk, hrad. Rukopis. 
Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-753 
 
2012 
Akce č. 22/12-391 
Záchranný archeologický výzkum při havárii na předhradí; realizace: 5. a 11. 4. 2012, vedoucí: 
H. Dehnerová. 
Jižní předhradí, parc. č. 93. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy zaevidovány. 
 
V dubnu 2012 došlo k propadu terénu v severní části jižního předhradí u západní hradby. 
Archeologickou sondou bylo zjištěno, že v místech zrušené hospodářské budovy dosud existují 
duté prostory a zdiva. 
 
2013 
Akce č. 34/13-391 
Záchranný archeologický výzkum během rekonstrukce kanalizace a vodovodu na jižním 
předhradí; realizace: 6. 11.–13. 12. 2013, vedoucí: H. Dehnerová, technická spolupráce V. 
Tomka. 
Jižní předhradí, parc. č. 96, 97, 98, 92/1. 
Terénní dokumentace: výkopy jsou zaměřeny na stávající zástavbu, plány převedeny do 
digitální podoby. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy zaevidovány. 
 
Výkop pro kanalizaci o šířce 1,8–2 m vedl kolem objektu bývalé sýpky, při jejím 
severozápadním nároží se napojoval na stávající odpadní systém a pokračoval jižním směrem k 
bráně. Z východního křídla předhradí se přes parc. č. 98 napojoval výkop pro vodovodní 
přípojku široký 1,5 m. 
Skalní podloží, tvořené kulmskými břidlicemi, vystupovalo z úrovně kol. 0,90 m místy téměř 
až na povrch. Pokud nebyl výkop veden skálou, tvořily hlinitou složku novodobé dorovnávky 
terénu, případně pozůstatky jam na hašení vápna. Pouze na parc. č. 98 ve vodovodní přípojce 
byla zjištěna odlišná situace. K objasnění situace, ohrožené stavbou byl výkop rozšířen sondou 
(S1/13, 1 x 3 m). Skalní podloží, zachycené v hloubce 0,56–0,88 m, zde klesalo k západu a k 
jihu. Přímo na něm se dochovalo 0,02–0,18 m silné souvrství spáleniště (vrstvy uhlíků a 
mazanicové destrukce) s keramikou 2. poloviny 13. století. Požárovou planýrku překrývalo 
 
 
11
v hloubce 0,4–0,5 m valounové dláždění ze závěru 16. století (nález keramiky a malého groše 
Rudolfa II. z r. 1590) převrstvené dorovnávkou z průběhu 1. poloviny 17. století a recentními 
úpravami terénu. Kromě těchto situací bylo zjištěno, že pod současným povrchem je dochován 
objekt barokní ledárny (narušená cihlová a kamenná zdiva), zachycený na historických plánech 
hradu. 
 
Literatura a prameny:  
Dehnerová, H. – Tomka, V. 2014: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu – předhradí, parc. č. 
97, 98, Přehled výzkumů 55-2, 263. 
 
 
Akce bez pozitivních archeologických zjištění 
V rámci stavebních prací v areálu hradu byly prováděny záchranné archeologické výzkumy 
formou dohledu (přiděleno evidenční číslo výzkumu), při nichž nebyly zjištěny dochované 
pozitivní archeologické situace. Tyto aktivity nebyly podrobně zaměřovány, většinou byly jen 
fotograficky dokumentovány. Z tohoto důvody nejsou uvedeny v plánové části Atlasu. 
 
2002  akce č. 97/02 úprava svahu pod východním křídlem předhradí; 
2005  akce č. 20/05 rekonstrukce schodiště; 
2008–2009 akce č. 5/08 rekonstrukce střech a půdy – zásypy kleneb; 
2011  akce č. 1/11 rekonstrukce topení ve východním a severním křídle předhradí  
SH Šternberk; 
2012  27/12  obnova krajinářských úprav SH Šternberk; 
2014  13/14  výsadba stromů v sadu a parku SH Šternberk.

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	mapy a plány území
Druh dokumentu:	speciální mapa, plán území
Bližší specifikace:	tématická mapa s odborným obsahem

Jméno souboru:

M0117099.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Richter Radim

Popis dokumentu:

Šternberk, státní hrad Šternberk. Archeologický atlas 2015

Název pracoviště:

ÚOP v Olomouci

Velikost dokumentu (v bytech):

4508205 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dehnerová Hana; Grégr Jan;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá; Významná archeologická lokalita; Národní kulturní památka; Geografický informační systém;

Uživ. klíčová slova:

Datum vzniku:

05.09.2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 12407116

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000150729_0001
Název	hrad s předhradím
Číslo ÚSKP	286, 38729/8-1967
ID právního stavu	449181 Načítám data z navázané aplikace... , 150729 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 538894

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000150729
Název	hrad Šternberk
Číslo ÚSKP	286, 38729/8-1967
ID právního stavu	449181 Načítám data z navázané aplikace... , 150729 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 288518

Název objektu: hrad Šternberk

Část obce: Šternberk

Č. dom.: č.p. 170

Ulice: Horní náměstí

Č. or.: 6

Kat. území: Šternberk

Obec: Šternberk

ORP: Šternberk

Okres: Olomouc

	hrad Šternberk (prvek 538894)
	hrad s předhradím (prvek 12407116)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 16181

Název lokality: Šternberk

Reálný typ: město

Kat. území: Šternberk

Obec: Šternberk

ORP: Šternberk

Okres: Olomouc

Kraj: Olomoucký kraj

	hrad Šternberk (prvek 538894)
	hrad s předhradím (prvek 12407116)

Kód CZ: 26713

Název lokality: Šternberk

Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť

Kat. území: Šternberk

Obec: Šternberk

ORP: Šternberk

Okres: Olomouc

Kraj: Olomoucký kraj

	hrad Šternberk (prvek 538894)
	hrad s předhradím (prvek 12407116)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 297

Název hist. regionu: Šternberk

	hrad s předhradím (prvek 12407116)
	hrad Šternberk (prvek 538894)

Ke stažení Náhled Poslat žádost