Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
 
 
 
Archeologický atlas 
MPZ Šternberk 
a SH Šternberk 
 
 
 
 
Vypracovali: 
Mgr. Hana Dehnerová 
Jan Grégr 
 
2016 
 
Na titulním listu: Šternberk, pohled od jihu na hrad a předhradí v době rekonstrukce kanali-
zace a vodovodu na jižním předhradí, foto: H. Dehnerová, 2013. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tato práce vznikla v rámci výzkumného cíle „Archeologie 1.2 Průzkum a vyhodnocení 
archeologického potenciálu vybraných památkových území a objektů ČR“, financovaného 
z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj (DKRVO). 
 
Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků záchranných archeologic-
kých výzkumů, je chráněna autorským právem podle zákona 121/2000 Sb. Ve smyslu tohoto 
zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skici, náčrty, plány apod. Části 
práce nebo práci celou lze uveřejnit pouze se svolením autorů.  
 
 
 
ARCHEOLOGICKÝ ATLAS 
MPZ Šternberk a SH Šternberk 
 
 
O B S A H Strana 
1. METODA A CÍL ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 2 
2. POPIS MAPOVÝCH LISTŮ ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ 4 
3. STAV ŘEŠENÍ 4 
4. GEOMORFOLOGICKÝ, GEOLOGICKÝ A PEDOLOGICKÝ POPIS, KRAJINNÉ 
PROSTŘEDÍ 5 
5. HISTORIE A PROCES ARCHEOLOGICKÉHO POZNÁVÁNÍ 6 
6. PRAMENY A LITERATURA 8 
7. ATLAS – TEXTOVÁ ČÁST 12 
     7.1 STÁTNÍ HRAD 12 
     7.2 MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA 15 
8. SEZNAM PLÁNŮ 22 
9. ATLAS – PLÁNOVÁ ČÁST 23 
 
 
Vypracovali: 
Mgr. Hana Dehnerová, Jan Grégr  
 
V Olomouci 2. 9. 2016 
......................................................... 
podpisy referentů 
 
 
2
Složení pracovního týmu:   
  
vedoucí:  Mgr. Hana Dehnerová 
digitalizace: Jan Grégr 
 
 
     
 
1. Metoda a cíl řešené problematiky 
Státní hrad Šternberk je národní kulturní památkou, evidovanou pod č. rejstř. 286. Od 1. 
1. 2003 se stal objektem ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného 
pracoviště – správy státních hradů Bouzov a Šternberk, v letech 2004 až 2012 byl objekt 
součástí Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci. Od 1. 
1. 2013 je SH Šternberk ve správě NPÚ, územní památkové správy v Kroměříži. Od roku 2001 
zajišťuje archeologickou památkovou péči nynější odbor archeologie Národního památkového 
ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci (dále NPÚ ÚOP OL). 
SH Šternberk je součástí městské památkové zóny (MPZ) Šternberk, prohlášené roku 
1992. Hranice MPZ Šternberk je vymezená v příloze vyhlášky Ministerstva kultury ČR č. 
476/1992 Sb., její zobrazení v mapě je přístupné na informačním portálu NPÚ – památkový 
katalog (http://pamatkovykatalog.cz/), případně v metainformačním systému NPÚ.1  
Archeologický atlas MPZ Šternberk a SH Šternberk (dále Atlas) byl vytvořen v rámci 
projektu archeologických atlasů objektů ve správě NPÚ, který navazuje na archeologické 
atlasy měst Olomouce a Litovle, zpracovávané archeologickým pracovištěm NPÚ ÚOP OL. 
Okolnosti potřeby vytvoření archeologických atlasů jsou podrobněji shrnuty v Archeologickém 
atlasu MPZ Litovel (Šlézar – Grégr – Faltýnek 2012). 
Atlas zachovává stejnou strukturu, jako předchozí Archeologické atlasy, zpracované 
NPÚ ÚOP OL.  Je  rozdělen  do  dvou částí.  Plánová část je tvořena digitalizovaným plošným 
polygonem zachycujícím rozsah archeologické akce, do úrovně sond a liniových výkopů, které 
jsou dostatečné pro základní orientaci. Převod terénní dokumentace do digitální podoby byl 
realizován v programu MicroStation®V8 verze 05.02.35 Windows x86 z roku 2002 firmy 
Bentley Systems. Vektorizované terénní záměry půdorysů výzkumů byly v jednotlivých 
                                                        
 
1 https://iispp.npu.cz/mis/publicDocumentDetail.htm?id=43587 (cit. 2. 9. 2016) 
 
 
3
vrstvách ukotveny do digitální katastrální mapy (dále jen DKM) k. ú. Šternberk. Atlas 
nezachycuje vertikální stratigrafii (tzn. hloubku zásahů pod úroveň terénu), tyto informace, 
případně odkazy na příslušnou literaturu a nálezové zprávy, jsou uvedeny v textové části 
Atlasu, která je koncipována ve formě stručného abstraktu k odborné i formální stránce 
archeologické akce. 
Digitalizovaná mapa je archivována ve formátu *.dgn a výsledná podoba Atlasu ve 
formátu *.pdf a v tištěné verzi (NPÚ ÚOP v Olomouci, NPÚ ÚPS v Kroměříži - Odbor správy 
a prezentace kulturního majetku a Správa SH Šternberk). 
Cílem vypracování Archeologického atlasu MPZ Šternberk a SH Šternberk bylo 
vytvoření přehledu všech známých archeologických zásahů, případně jejich výsledků v areálu 
SH Šternberk, což umožní získat ucelenou představu o dosud archeologicky zkoumaných nebo 
naopak vůbec nezkoumaných plochách. Mapa a následná mezioborová diskuze může přispět 
k vývoji poznání celkového stavebně historického vývoje areálu hradu, pomůže ověřit 
vypovídací hodnotu ikonografických pramenů nebo stanovit výzkumné cíle do budoucna. Atlas 
by měl sloužit jako oborový informační zdroj, jako podklad při přípravě stavebních projektů 
pro správu památkového objektu i jako nástroj pro státní správu. Atlas bude dán k dispozici jak 
správě hradu, tak investičním technikům odboru správy a prezentace kulturního majetku NPÚ, 
ÚPS v Kroměříži. Měl by se tak stát součástí zadávací dokumentace při tvorbě projektů, kdy 
bude možno v předstihu zohlednit např. existenci a zachování podzemních zdiv nebo dutin.  
Podobně část Atlasu pro MPZ Šternberk si klade za cíl stát se aplikovaným systémem 
evidence archeologických akcí na území historického jádra města Šternberka, jako památkově 
chráněného území s větším počtem archeologických akcí a stát se specializovanou mapou 
s odborným obsahem, která vyhodnocuje archeologický potenciál městské památkové zóny. 
Sloužit by měl jako oborový informační zdroj a nástroj pro státní správu (např. pro predikci 
dosud nenarušených archeologických terénů, využity budou pro projektování zemních zásahů, 
stavebních projektů, potřeby územního plánování a obnově památkových objektů, využijí ji 
stavební odbory a odbory památkové péče aj.). Vhodná je implementace této specializované 
mapy do Státního archeologického seznamu ČR. Vznik této specializované mapy, jako nástroje 
aktivní preventivní ochrany archeologických terénů, je v souladu s naplňováním Evropské 
úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy. 
 
 
 
 
4
2. Popis mapových listů archeologických výzkumů 
Za základní jednotku územního vymezení „Archeologického atlasu MPZ Šternberk a 
SH Šternberk“ (dále jen Atlas) je stanoveno k. ú. Šternberk; 763527 (dále jen k. ú.). V rozsahu 
tohoto k. ú. je použito soutisku s mapovými listy Státní mapy 1:5000 - odvozené (dále jen 
SMO 5). Tyto mapové listy jsou rozděleny na dílčí čtvercovou síť, využívající vždy v označení 
číslo příslušného mapového listu. Konečný dílčí čtverec (tzn. mající nejvíce polohopisných 
detailů) je v měřítku 1:500, což plně postačuje pro základní orientaci (viz kapitola 1). 
Výjimkou je plán 2, který zobrazuje v měřítku 1:300 areál hradu Šternberka na výřezu ze čtyř 
mapových listů (listy 091563/ A1, A2, B1, B2), a to z důvodu přehlednější prostorové 
orientace pro areál hradu v tištěné variantě Atlasu. 
Podkladem vyhotovených archeologických plánů je digitální katastrální mapa k. ú. 
Šternberk (763527) s vyznačením parcelních čísel, do které byly graficky zobrazeny plošné 
rozsahy jednotlivých výzkumů. 
 
3. Stav řešení 
Tvorba Atlasu byla zahájena v roce 2015, kdy byly do digitální podoby převedeny 
všechny archeologické zásahy v areálu hradu Šternberka, ke kterým existovala dokumentace. 
Jde o archeologické zásahy provedené v letech 2001–2014 archeologickým pracovištěm NPÚ 
ÚOP OL. Soupis negativních zjištění, u kterých nebylo provedeno bližší zaměření, je uveden 
na konci textové části Atlasu. 
V roce 2016 byly do Atlasu přidány archeologické výzkumy provedené v rámci MPZ 
Šternberk v letech 1980–2015 archeologickým pracovištěm NPÚ ÚOP OL. Zatím nebyly 
zpracovány archeologické akce jiných organizací oprávněných provádět archeologické 
výzkumy, které se také podílejí na archeologických výzkumech ve Šternberku (např. 
Archeologické centrum Olomouc). 
Textová část Atlasu je rozdělena do dvou dílů, první díl zahrnuje chronologicky řazené 
výzkumy v areálu SH Šternberk. Druhý díl je věnován MPZ Šternberk. Výzkumy jsou řazeny 
podle mapových listů Atlasu. V rámci jednoho listu pak abecedně podle názvů ulic, popisy 
k výzkumům v jedné ulici jsou pak řazeny vzestupně podle čísel orientačních budov. 
Označení jednotlivých archeologických akcí se řídí evidencí archeologických akcí 
odboru archeologie NPÚ ÚOP OL. Výzkumy realizované do roku 1999 jsou označeny kódem, 
který se skládá ze zkratky města, ulice s č. o. budovy a koncovým dvojčíslem roku, kdy 
 
 
5
výzkum proběhl (ŠT-JA8-98). Od roku 2000 je používán jiný systém, číslo akce se skládá 
z pořadového čísla archeologické akce v daném roce lomeného koncovým dvojčíslím roku, 
kdy byla akce zahájena (např. 103/01) a ukončeného kódem olomouckého pracoviště NPÚ 
391. Jednotlivé sondy jsou pak označeny zavedeným systémem vzestupného číslování 
lomeného rokem, ve kterém byla sonda provedena (např. S1/01). 
 
4. Geomorfologický, geologický a pedologický popis, krajinné 
prostředí 
Město Šternberk se nachází 15 km severně od Olomouce, na rozhraní Nízkého Jeseníku 
a Hornomoravského úvalu. Městem protéká od severu k jihozápadu potok Sitka. Šternberský 
hrad je situován nad městem, v nadmořské výšce 294–310 m n. m., na jižním svahu západního 
výběžku Zámeckého kopce, jehož západní svah se sklání do údolí potoka Sitky. 
Šternberk geomorfologicky spadá do dvou jednotek, město do jednotky Karpaty, 
soustavy Vněkarpatských sníženin, podsoustavy Západních Vněkarpatských sníženin, celku 
Hornomoravského úvalu a podcelku Uničovská plošina. Uničovská plošina, omezena na 
východě zlomovými svahy Nízkého Jeseníku, je plochá nížinná pahorkatina o střední výšce 
245,6 m, tvořená neogenními a kvartérními usazeninami – náplavové kužely vodních toků 
stékajících z Jeseníků (Demek ed. 1987, 527). Hrad náleží k jednotce Česká vysočina, 
Krkonošsko-jesenická subprovincie, Jesenická oblast, Nízký Jeseník, Domašovská vrchovina. 
Domašovská vrchovina je členitá vrchovina o střední výšce 547,5 m, její jihozápadní část je 
silně rozřezaná mladými hlubokými údolími (Demek 1992, 28–29).  
Geologicky lokalita náleží hlavní jednotce Českému masivu. Předkvartérní podloží je 
dle geologické mapy 1:50 000 list 14-44 Šternberk zastoupeno hornobenešovskými 
souvrstvími se střídáním drob (lokálně s vložkami slepenců), prachovců a břidlic. Kvartérní 
pokryv tvoří nivní a svahové sedimenty, mechanické zvětraliny jílovito-písčitého charakteru a 
dále antropogenní uloženiny (Demek 1992, 71–72; Čermák –Hašek – Peška – Vrána 2001, 11). 
Z hlediska pedologie leží Šternberk na rozhraní oblastí půdního typu hnědozemě na 
spraších a kambizemě typické nasycené a kyselé, v řepařské výrobní oblasti (Prax 1997, 43–
45). 
 
 
 
 
6
5. Historie a proces archeologického poznávání 
Hrad Šternberk byl založen Zdeslavem ze Šternberka (původně z Chlumce) nedlouho 
po polovině 13. století a měl jednoduchou bergfritovou dispozici a obvodovou zástavbu. První 
písemná zmínka o hradě Šternberku je z r. 1269, kdy je v majetku Alberta I. ze Šternberka. Do 
podoby hradu patrně výrazně zasáhl biskup Albert II. ze Šternberka (1322?–1380), kromě 
přístaveb je na hradě doložena i dostavba a vysvěcení kaple (1376). Do současnosti je 
v původním stavu dochována část presbytáře. Albert odkázal šternberské panství svému 
synovci Petrovi ze Šternberka (1380) a po jeho smrti 1397 zdědil hrad Petrův švagr Petr I. z 
Kravař.  
Kravařové drželi hrad až do r. 1466. V době husitských válek byl r. 1430 dobyt 
Prokopem Holým a obsazen husity až do r. 1432. Za Jiřího Strážnického z Kravař (1440–1466) 
byl za válek poškozený hrad opravován, bylo modernizováno opevnění. Po smrti Jiřího zdědila 
panství jeho dcera Ludmila, žena Alberta Kostky z Postupic. Jejím druhým sňatkem s Janem 
Berkou z Dubé a Lipé přešlo panství na tento významný rod na více než sto let.  
Za Berků došlo v průběhu 16. století k velké renesanční přestavbě hradu. Na přelomu 
15.–16. stol. (1507) byl adaptován dvoukřídlý palác na jihozápadní a severozápadní straně; dva 
letopočty 1526 v nárožích severní linie hradby dokládají rozsáhlé úpravy opevnění za 
Ladislava Berky. Nejvýraznější stavební činnost prováděl poslední Berka, Jan Václav. Po 
velkém požáru Šternberka roku 1538, který zasáhl i hrad, následovala od 1. poloviny 40. let 
obnova, ukončená roku 1560. Areál hradu byl rozšířen mimo staré hradní jádro - severozápadní 
palácové křídlo bylo zvětšeno novým traktem vestavěným do prostoru někdejšího parkánu 
mezi starší nárožní opěrák a hranolovou věž. Již ve 20.–30. letech 16. století, nejpozději však 
do r. 1536, bylo vystavěno severní křídlo předhradí, v letech 1532–1536 byla realizována 
rozsáhlá výstavba nových hospodářských a správních budov předhradí na jihovýchodní straně 
směrem k městu, v severozápadním nároží podhradního areálu byla zřízena půlkruhová bašta a 
ze západu a jihu bylo napojeno městské opevnění. 
Po smrti Jana Václava Berky 1565 přešlo panství na jeho dceru Kateřinu, provdanou za 
knížete Karla z Minsterberka a Olešnice (1570). Tento rod vymřel r. 1647 a následně sňatkem 
dědičky přešlo panství do rukou Württemberků a bylo posléze rozděleno na tři díly.  Za 
třicetileté války hrad utrpěl častým tažením vojsk těžké škody, později ještě dvakrát vyhořel 
(1678 a 1681), avšak byly zde prováděny jen udržovací práce.  
Roku 1695 koupil dva díly šternberského panství kníže Jan Adam Ondřej z 
Liechtensteina, třetí díl dokoupil r. 1700 a opět sjednocené panství zůstalo v rukou 
 
 
7
Liechtensteinů až do r. 1945. V průběhu 18. a 19. století probíhaly pouze menší stavební 
zásahy, k plánované celkové barokní přestavbě nedošlo. Téměř zpustlý hrad do současné 
podoby uvedl Jan II. z Liechtensteina (1858–1929). Od r. 1886 probíhala celková přestavba na 
obyvatelné sídlo a muzeum, která trvala až do r. 1913. Autorem projektu puristické 
rekonstrukce v pozdně historizujícím duchu byl vídeňský architekt Karel Kayser, na 
rekonstrukci se podíleli architekti Max Herzog a Gustav Neumann z Vídně a stavitel J. Krick 
ze Šternberka. Bylo též doplněno hradní opevnění. K opravám byly použity i kamenné články z 
jiných lokalit v držení Liechtensteinů, stejně tak bylo nově doplněno vnitřní vybavení (např. 
kachlová kamna různého stáří z různých evropských zemí). Od roku 1930 probíhaly další 
opravy, kromě vnějších omítek na nádvoří byly vyměněny krovy a břidlicová krytina a dodány 
nové okapy. Po druhé světové válce převzal hrad československý stát (Kašpárková – 
Richterová – Vítek 2001a, 2001b; Plaček 2001). 
Počátky města jsou stále nejasné, první písemná zmínka k roku 1269 se vztahuje 
k hradu. Zda město vzniklo současně s hradem nebo až postupně z podhradního osídlení 
případně i později lokací města za účasti německých kolonistů, není jisté. Nejstarším jádrem 
osídlení byla předlokační ves situovaná na místě dnešní Bezručovy ulice a ulice Čs. armády – 
v místech předlokační vsi na levém břehu potoka Sitka zřejmě již po polovině 13. století stál 
kostelík Očišťování Panny Marie2 (Kauerová 1998, 69). Vznik města nebo přímo jeho lokace 
proběhla někdy v posledních desetiletích 13. století. Samotné město vzniklo zřejmě spojením 
tří částí – osídlení kolem hlavní komunikační tepny (územím procházela obchodní cesta 
z Olomouce na Bruntál a Opavu a pravděpodobně i cesta spojující Olomouc s Uničovem) – 
předlokační vsi, vlastního podhradí vytvářejícího se v blízkosti hradu (kolem dnešního Horního 
náměstí) a prostoru kolem Hlavního náměstí, který mohl být dosídlen novými kolonisty. První 
přímá zmínka o městě je z roku 1296 (Koudela – Kaňák 1996, 4–8). K vybudování kamenných 
hradeb dochází až po velkém požáru města v roce 1364, za Alberta II. ze Šternberka. S touto 
významnou osobností je spojena řada dalších událostí, zejména vydání listiny zajišťující 
poddaným právo odúmrti (1364) a založení kláštera augustiniánů kanovníků s kostelem 
Zvěstování Panny Marie (1371), který měl významný vliv na kulturní i náboženský vývoj 
města. 
Město mělo původně tři brány – Horní (Uničovskou), Dolní (Olomouckou) a 
Podzámeckou (Opavskou), zbořené v 19. století. Na konci 14. století byl Šternberk poměrně 
                                                        
 
2 Od roku 1775 Nejsvětější Trojice (Kuča 2008, 329). 
 
 
8
významným poddanským městem s rozvinutou hospodářskou strukturou (Kuča 2008, 328, 
331–333). 
V areálu hradu probíhaly v minulosti nejrůznější terénní zásahy v souvislosti se 
stavební, údržbovou i jinou činností. Před rokem 2001 zřejmě v areálu hradu neproběhly žádné 
archeologické výzkumy. Již se asi nepodaří zjistit souvislosti a přesné místo nálezu několika 
předmětů uložených v současné době ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci. Lokalita 
„hrad Šternberk“ je uvedena u dlaždice s erbem Šternberků, ale bez bližších údajů a nelze tedy 
vyloučit i jiné místo původu. Mezi předměty ze sbírky šternberského muzea převedenými do 
Olomouce pak figuruje pod př. č. 261/66 malá kolekce středověkého materiálu s uvedeným 
místem nálezu „pod hradem“.3  
Od roku 2001 sleduje výkopové práce v areálu hradu odbor archeologie olomouckého 
pracoviště Národního památkového ústavu, pod jehož správu státní hrad Šternberk v letech 
2004–2012 spadal. Zatím nejrozsáhlejší archeologicky sledované práce byly prováděny v roce 
2005 při obnově severního parkánu a v roce 2013 při rekonstrukci kanalizace a vodovodu na 
jižním předhradí. Protože díky rozsáhlým přestavbám v minulosti se jen v omezené míře 
dochovaly původní situace jak v areálu hradního jádra, tak i na předhradí, je kladen důraz na 
intenzivní sledování veškerých výkopových prací v areálu hradu, neboť i drobný terénní zásah 
může přispět k poznání počátků hradu a života na něm v prvních stoletích jeho existence. 
Informace k vývoji archeologického bádání v historickém jádru města nejsou příliš 
bohaté. Až do 2. poloviny 90. let 20. století byly výkopové práce sledovány spíše sporadicky a 
při náhodných zjištěních. Teprve po roce 1995 roste počet archeologických zásahů na území 
MPZ. Jednalo se, zejména o dohledy při rekonstrukcích inženýrských sítí, v menší míře byly 
sledovány stavební úpravy na jednotlivých městských parcelách.  
Ve Šternberku kromě NPÚ ÚOP OL4 působilo také Archeologické centrum Olomouc, 
věnovalo se zejména výzkumům v prostoru kostela Zvěstování Panny Marie na Horním 
náměstí a při rekonstrukcích Hlavního náměstí i komunikací ve městě. 
 
6. Prameny a literatura 
Bláha, J. 1980: Šternberk, okr. Olomouc, Oblouková ulice. Rukopis hlášení o výzkumu. 
Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-051. 
                                                        
 
3 Za tyto informace děkuji Mgr. Lukáši Hlubkovi, správci archeologické sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci. 
4 Do roku 1988 Okresní středisko státní památkové péče a ochrany přírody, později Památkový ústav v Olomouci, 
Státní památkový ústav v Olomouci. 
 
 
9
Čermák, M. – Hašek, V. – Peška, J. – Vrána, J. 2001: Geofyzikální prospekce a archeologický 
výzkum v kostele Zvěstování Panny Marie ve Šternberku, 11–24. In: Nekuda, R. – 
Unger, J. (ed.) Ve službách archeologie II, Brno. 
Dehnerová, H. 2000: Šternberk (okres Olomouc). Hlavní náměstí, před č. 15 (čp. 139). 
Rukopis nálezové zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-330. 
Dehnerová, H. 2001: Šternberk (okr. Olomouc). Hlavní náměstí před č. o. 15, Přehled 
výzkumů 42 (2000), 248. 
Dehnerová, H. 2008: Kachle s erbovními motivy z hradu Šternberka (okr. Olomouc). Příspěvek 
archeologie k heraldice, Sborník Národního památkového ústavu územního odborného 
pracoviště v Olomouci 2007, Olomouc, 25–29. 
Dehnerová, H. – Grégr, J. 2005: Šternberk (okr. Olomouc). Ulice Čechova, Přehled výzkumů 
46, 316. 
Dehnerová, H. – Grégr, J. 2006: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, parc. č. 92/1, Přehled 
výzkumů 47, 281–282. 
Dehnerová, H. – Michna, P. 2001: Útvar archeologických výzkumů. Důležitější záchranné 
archeologické výzkumy, Památkový ústav v Olomouci. Výroční zpráva 2000, 81–86. 
Dehnerová, H. – Michna, P. 2002: Šternberk. Areál hradu Šternberka, Státní památkový ústav 
v Olomouci. Výroční zpráva 2001, Olomouc, 86. 
Dehnerová, H. – Šlézar, P. 2013: Archeologický atlas SZ Jánský Vrch, Javorník, Olomouc. 
Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL pod č. D–884.  
Dehnerová, H. – Tomka, V. 2014: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu – předhradí, parc. č. 
97, 98, Přehled výzkumů 55-2, 263. 
Dehnerová, H. – Večeřa, P. 2007: Šternberk. Hrad, Horní nám. 170/6 (duben–srpen 2001, 
srpen–prosinec 2003). Rukopis nálezové zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, 
fond NZ, pod č. D-720. 
Dehnerová, H. – Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2014: Archeologické výzkumy na památkových 
objektech ve správě NPÚ na území Olomouckého kraje, Sborník Národního 
památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci, 4–18. 
Demek, J. (ed.) 1987: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Praha. 
Demek, J. 1992: Geomorfologické poměry. In: Demek J.-Novák V. et alii.: Neživá příroda. 
Vlastivěda moravská, Země a lid, Nová řada, svazek 1. Brno. 
Faltýnek, K. 1998: Kostel Nejsvětější Trojice, I. etapa záchranného archeologického výzkumu. 
Rukopis nálezové zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-291. 
 
 
10
Faltýnek, K. 2000: Záchranný archeologický výzkum, Šternberk – 1996, Horní náměstí č. o. 
48. Rukopis závěrečné zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-
329. 
Faltýnek, K. 2000: Záchranný archeologický výzkum, Šternberk – 1998, Jarní ul. č. 8. Rukopis 
závěrečné zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-328. 
Faltýnek, K. 2001: Šternberk (okr. Olomouc). Farní ulice 5 (čp. 69), Přehled výzkumů 42 
(2000), 248. 
Faltýnek, K. 2002: Šternberk (okr. Olomouc). U Horní brány před číslem 3, Přehled výzkumů 
43, 296. 
Faltýnek, K. 2002: Šternberk. Ulice U Horní brány, před č. o. 1, Státní památkový ústav v 
Olomouci. Výroční zpráva 2001, Olomouc, 87. 
Faltýnek, K. 2002: Šternberk (okr. Olomouc). U Horní brány před číslem 1, Přehled výzkumů 
43, 296. 
Faltýnek, K. 2002: Šternberk. Ulice U Horní brány, před č. o. 3, Státní památkový ústav v 
Olomouci. Výroční zpráva 2001, Olomouc, 87. 
Faltýnek, K. 2003: Šternberk. Ulice Československé armády č. 34, Státní památkový ústav 
v Olomouci. Výroční zpráva 2002, 87. 
Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2002: Šternberk (okr. Olomouc). Čechova ulice, parc. č. 251, 252, 
Přehled výzkumů 43, 295–296. 
Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2002: Šternberk. Čechova ulice, před č. o. 7, Státní památkový ústav v 
Olomouci. Výroční zpráva 2001, Olomouc, 86–87. 
Grégr, J. – Tomka, V. – Zatloukal, R. 2009: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, p. č. 92/1, 
Přehled výzkumů 50, 432–434. 
Grégr, J. – Tomka, V. – Zatloukal, R. 2010: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, p. č. 92/1, 
Přehled výzkumů 51, 476–477. 
Chupík, F. 2003: Městské opevnění ve Šternberku, historie a současný stav, Státní památkový 
ústav v Olomouci. Výroční zpráva 2002, 97–106. 
Kašpárková, S. – Richterová, H. – Vítek, T. 2001a: Šternberk na Moravě. Předhradí (severní a 
východní křídlo). Stavebně-historický průzkum. Uloženo v plánové sbírce NPÚ ÚOP 
OL pod č. j. 6097A, 6097B. 
Kašpárková, S. – Richterová, H. – Vítek, T. 2001b: Šternberk na Moravě. Hrad. Stavebně-
historický průzkum. Uloženo v plánové sbírce NPÚ ÚOP OL pod č. j. 6098. 
Kauerová, V. 1998: Kostel Nejsvětější Trojice ve Šternberku (Výsledky stavebně-historického 
průzkumu) Střední Morava. Kulturně historická revue 4 (1998), 68–72. 
 
 
11
Kauerová, V. – Koudela, M. 1999: K problematice založení kostela Nejsvětější Trojice ve 
Šternberku, Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 7 (26) 1998, 163–166. 
Koudela, M. – Kaňák, B. 1996: K počátkům města Šternberka, Střední Morava. Kulturně 
historická revue 2 (1996), 4–12. 
Kuča, K. 2008: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VII. díl Str–U. Praha, 
320–337. 
Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha, 617–621. 
Prax, A. 1997: Zemědělský půdní fond. In: Novák V.-Hudec K. et alii.: Živá příroda. 
Vlastivěda moravská, Země a lid, Nová řada, svazek 2. Brno, 41-46. 
Richterová, H. – Vítek, T. 2006: Šternberk na Moravě. Jižní část předhradí. Stavebně-
historický průzkum. Uloženo v plánové sbírce NPÚ ÚOP OL pod č. j. 7663. 
Sedláčková, H. 1999: Útvar archeologických výzkumů. Důležitější archeologické průzkumy, 
Památkový ústav v Olomouci. Výroční zpráva 1998, 62–66. 
Šlézar,  P.  –  Grégr,  J.  –  Faltýnek,  K.  2012:  Archeologický  atlas  MPZ  Litovel.  Uloženo  v  
knihovně Národního pátkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci 
pod č. D–861. 
Vaněček, Z. 2015: Hrad Šternberk. Zpráva o archeobotanické analýze č. 2015/09. Rukopis 
zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ. 
Večeřa, P. 2002: Šternberk, Farní 3 (duben–červen 2001). Rukopis závěřečné zprávy. Uloženo 
v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-436. 
Vítek, T. 1999: Hrad Šternberk. In: Hlobil, I. – Perůtka, M. (ed.): Od gotiky k renesanci. 
Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550, III. Olomoucko, 230. 
Vítek, T. 2001: Dodatek ke stavebně historickému průzkumu předhradí hradu ve Šternberku. 
Rukopis uložený ve spisu hradu Šternberk, NPÚ ÚOP OL. 
Vítek, T. 2009: Šternberk, hrad Šternberk. Operativní, stavebně-historický průzkum a 
dokumentace válcové věže. Rukopis OPD uložený v plánové sbírce NPÚ ÚOP OL pod 
inv. č. 8015. 
Zapletal, J. 1992: Geologické poměry. In: Demek J.-Novák V. et alii.: Neživá příroda. 
Vlastivěda moravská, Země a lid, Nová řada, svazek 1. Brno. 
Zatloukal, R. 2008: Předběžná zpráva z archeologického výzkumu, Šternberk, hrad. Rukopis. 
Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-753. 
 
 
 
 
 
12
7. Atlas – textová část 
 
 
7. 1 STÁTNÍ HRAD 
(2001–2014) 
 
listy 091563/A1, A2, B1, B2       Plán 2 
 
2001, 2003 
Akce č. 103/01-391 
Záchranný archeologický výzkum při stavební akci: „Stavební úpravy jihovýchodního parkánu 
(prostoru malého dvorku a tzv. terasy pod kaplí) hradu Šternberk“; realizace duben až srpen 
2001, srpen až prosinec 2003, vedoucí: P. Michna, H. Dehnerová, technická spolupráce P. 
Večeřa. 
Terasa pod hradní kaplí, parc. č. 92/1. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu; dva půdorysy. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy zaevidovány. 
Zpracována nálezová zpráva. 
 
V letech 2001–2003 byly prováděny terénní úpravy v prostoru terasy pod hradní kaplí za 
účelem jejího odvodnění a odvlhčení zdiva budovy předhradí. V první etapě prací (rok 2001, 
srpen 2003) byl odstraněn novodobý násyp terasy až na valounovou dlažbu. Ze zásypu pochází 
kromě zlomků keramiky také soubor renesančních kamnových kachlů s reliéfně zdobenou a 
barevně glazovanou čelní vyhřívací stěnou s analogickými nálezy z Olomouce. K zajímavostem 
náleží kachle s erbovními motivy, které zobrazují znaky všech majitelů hradu od poloviny 16. 
století.  
Při pokračování prací v roce 2003 byl v části terasy podél budovy předhradí terén snížen až na 
skalní podloží. Pod valounovou dlažbou se nacházel násyp podobného charakteru jako nad ní, 
včetně dalších zlomků kachlů. Kromě novověké keramiky bylo zjištěno také několik zlomků 
nádob datovaných do 14. století. Dalším zjištěním bylo zachycení zdiva z lomového kamene 
pojeného kvalitní vápennou maltou, širokého 1–1,2 m, zřejmě parkánové hradby, zrušené po 
výstavbě budovy severního předhradí ve 30. letech 16. století. 
V prostoru tzv. malého dvorku (sonda S2/01) byla odstraněna jímka a její recentní zásyp, 
archeologický výzkum se zde omezil na dokumentaci kamenného zdiva, širokého 0,5 m, 
v jihovýchodní části prostoru. 
 
Literatura a prameny: 
Dehnerová, H. 2004: Šternberk (k. ú. Šternberk, okr. Olomouc). Areál hradu Šternberka, parc. 
č. 92, Přehled výzkumů 45, 242–243. 
Dehnerová, H. 2008: Kachle s erbovními motivy z hradu Šternberka (okr. Olomouc). Příspěvek 
archeologie k heraldice, Sborník Národního památkového ústavu územního odborného 
pracoviště v Olomouci 2007, Olomouc, 25–29. 
Dehnerová, H. – Michna, P. 2002: Šternberk. Areál hradu Šternberka, Státní památkový ústav 
v Olomouci. Výroční zpráva 2001, Olomouc, 86. 
 
 
13
Dehnerová, H. – Večeřa, P. 2007: Šternberk. Hrad, Horní nám. 170/6 (duben–srpen 2001, 
srpen–prosinec 2003). Rukopis nálezové zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, 
fond NZ, pod č. D-720. 
 
2003 
Akce č. 44/03-391 
Záchranný archeologický výzkum při stavební akci: „Vybudování nové kanalizace ve svahu 
pod východním křídlem předhradí hradu Šternberk“; realizace: 11. 9.–20. 11. 2003, vedoucí: 
H. Dehnerová, technická spolupráce P. Večeřa. 
Svah pod východním křídlem předhradí, parc. č. 96, 92/1. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy zaevidovány. 
Zpracována nálezová zpráva. 
 
Záchranný archeologický výzkum byl prováděn formou dohledu nad postupem zemních prací 
při výkopech pro kanalizaci a při terénních úpravách svahu. Výkop pro dešťovou a splaškovou 
kanalizaci o šířce 0,5 m dosahoval hloubky 1,5–1,8 m. V některých místech bylo dosaženo 
skalního podloží. Sběrem z povrchu upravovaného svahu a z výkopků zeminy byly získány 
zlomky novověké keramiky a komorových kachlů.  
 
Literatura a prameny:  
Dehnerová, H. 2006: Šternberk. Hrad, Horní nám. č. p. 170/6 (září–listopad 2003). Rukopis 
nálezové zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-718. 
 
2005 
Akce č. 30/05-391 
Záchranný archeologický výzkum při obnově severního parkánu a terasy; realizace: podzim 
2005, vedoucí: H. Dehnerová, R. Zatloukal, technická spolupráce J. Grégr. 
Severní parkán, parc. č. 92/1. 
Terénní dokumentace: výkopy jsou zaměřeny na stávající zástavbu, celkový plán převeden do 
digitální podoby. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy zaevidovány. 
 
Při odstraňování násypu (do hloubky 2,5 m) při severním nároží západního křídla hradu byla 
zjištěna zazděná proluka v severní hradbě – snad výpadní branka, a také byly odkryty i 
pozůstatky zdí zástavby parkánu před jeho úpravou na počátku 20. století. Zdiva patrně 
souvisela s hospodářskou zástavbou před úpravami parkánu a před založením parku na počátku 
20. stol. Celý prostor byl zasypán, kromě novověké keramiky byly ojediněle zjištěny i zlomky 
nádob 14. ze století. 
 
Literatura a prameny:  
Dehnerová, H. – Grégr, J. 2006: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, parc. č. 92/1, Přehled 
výzkumů 47, 281–282. 
 
2008–2009 
Akce č. 22/08-391 
Průzkum a dokumentace při čištění válcové věže; realizace: 7., 21. 10. 2008, 2009, vedoucí: R. 
Zatloukal, technická spolupráce J. Grégr, V. Tomka. 
Válcová věž, parc. č. 92/1. 
Terénní dokumentace: plány převedeny do digitální podoby. 
Bez nálezů. 
 
 
14
Zpracována předběžná zpráva o výzkumu. 
 
V roce 2008 byl proveden předběžný průzkum vnitřního prostoru válcové věže. Po vyčištění 
nánosů ptačího trusu a tesařského odpadu bylo v roce 2009 provedeno zaměření vnitřního 
prostoru věže v rámci operativního stavebně-historického průzkumu. Dokumentována byla 
podlaha z dusaného jílu a základová spára věže, byl zjištěn způsob založení jejich základů, 
potvrzeno bylo vyčištění věže na počátku 20. století.  
 
Literatura a prameny:  
Grégr, J. – Tomka, V. – Zatloukal, R. 2009: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, p. č. 92/1, 
Přehled výzkumů 50, 432–434. 
Grégr, J. – Tomka, V. – Zatloukal, R. 2010: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu, p. č. 92/1, 
Přehled výzkumů 51, 476–477. 
Vítek, T. 2009: Šternberk, hrad Šternberk. Operativní, stavebně-historický průzkum a 
dokumentace válcové věže. Rukopis OPD uložený v plánové sbírce NPÚ ÚOP OL pod 
inv. č. 8015. 
Zatloukal, R. 2008: Předběžná zpráva z archeologického výzkumu, Šternberk, hrad. Rukopis. 
Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-753 
 
2012 
Akce č. 22/12-391 
Záchranný archeologický výzkum při havárii na předhradí; realizace: 5. a 11. 4. 2012, vedoucí: 
H. Dehnerová. 
Jižní předhradí, parc. č. 93. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy zaevidovány. 
 
V dubnu 2012 došlo k propadu terénu v severní části jižního předhradí u západní hradby. 
Archeologickou sondou bylo zjištěno, že v místech zrušené hospodářské budovy dosud existují 
duté prostory a zdiva. 
 
2013 
Akce č. 34/13-391 
Záchranný archeologický výzkum během rekonstrukce kanalizace a vodovodu na jižním 
předhradí; realizace: 6. 11.–13. 12. 2013, vedoucí: H. Dehnerová, technická spolupráce V. 
Tomka. 
Jižní předhradí, parc. č. 96, 97, 98, 92/1. 
Terénní dokumentace: výkopy jsou zaměřeny na stávající zástavbu, plány převedeny do 
digitální podoby. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy zaevidovány. 
 
Výkop pro kanalizaci o šířce 1,8–2 m vedl kolem objektu bývalé sýpky, při jejím 
severozápadním nároží se napojoval na stávající odpadní systém a pokračoval jižním směrem k 
bráně. Z východního křídla předhradí se přes parc. č. 98 napojoval výkop pro vodovodní 
přípojku široký 1,5 m. 
Skalní podloží, tvořené kulmskými břidlicemi, vystupovalo z úrovně kol. 0,90 m místy téměř 
až na povrch. Pokud nebyl výkop veden skálou, tvořily hlinitou složku novodobé dorovnávky 
terénu, případně pozůstatky jam na hašení vápna. Pouze na parc. č. 98 ve vodovodní přípojce 
byla zjištěna odlišná situace. K objasnění situace, ohrožené stavbou byl výkop rozšířen sondou 
(S1/13, 1 x 3 m). Skalní podloží, zachycené v hloubce 0,56–0,88 m, zde klesalo k západu a k 
jihu. Přímo na něm se dochovalo 0,02–0,18 m silné souvrství spáleniště (vrstvy uhlíků a 
 
 
15
mazanicové destrukce) s keramikou 2. poloviny 13. století. Spáleniště bylo překryto v hloubce 
0,4–0,5 m valounovým dlážděním ze závěru 16. století (nález keramiky a malého groše 
Rudolfa II. z r. 1590) převrstvené dorovnávkou z průběhu 1. poloviny 17. století a recentními 
úpravami terénu. Kromě těchto situací bylo zjištěno, že pod současným povrchem je dochován 
objekt barokní ledárny (narušená cihlová a kamenná zdiva), zachycený na historických plánech 
hradu. 
 
Literatura a prameny:  
Dehnerová, H. – Tomka, V. 2014: Šternberk (okr. Olomouc). Areál hradu – předhradí, parc. č. 
97, 98, Přehled výzkumů 55-2, 263. 
Vaněček, Z. 2015: Hrad Šternberk. Zpráva o archeobotanické analýze č. 2015/09. Rukopis 
zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ. 
 
Akce bez pozitivních archeologických zjištění 
V rámci stavebních prací v areálu hradu byly prováděny záchranné archeologické výzkumy 
formou dohledu (přiděleno evidenční číslo výzkumu), při nichž nebyly zjištěny dochované 
pozitivní archeologické situace. Tyto aktivity nebyly podrobně zaměřovány, většinou byly jen 
fotograficky dokumentovány. Z tohoto důvody nejsou uvedeny v plánové části Atlasu. 
 
2002  akce č. 97/02 úprava svahu pod východním křídlem předhradí; 
2005  akce č. 20/05 rekonstrukce schodiště; 
2008–2009 akce č. 5/08 rekonstrukce střech a půdy – zásypy kleneb; 
2011  akce č. 1/11 rekonstrukce topení ve východním a severním křídle předhradí  
SH Šternberk; 
2012  27/12  obnova krajinářských úprav SH Šternberk; 
2014  13/14  výsadba stromů v sadu a parku SH Šternberk. 
 
 
 
 
7. 2 Městská památková zóna 
(1980–2015) 
 
List 091563/B1          Plán 3 
  
B4           Plán  4 
Dvorská, za č. p. 48; parc. č. 110; akce 025/00-391. 
Záchranný archeologický výzkum – přístavba oplocení gymnázia; realizace 6. 6. 2000, 
vedoucí: H. Dehnerová. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy nezaevidovány. 
Nezpracováno. 
 
Pro patky sloupů oplocení bylo vyhloubeno 18 jam o rozměrech 0,5 x 0,5 m a hloubce 0,8–
0,9 m. V patkách č. 6, 7, a 8 (od východu) bylo v hloubce 0,7 m odkryto břidlicové překrytí 
kanalizační stoky nebo vodního toku. 
 
Literatura a prameny: sine 
 
 
 
16
Horní nám. č. p. 48, č. o. 3, parc. č. 110; akce ŠT-HN48-96. 
Záchranný archeologický výzkum – rekonstrukce a dostavba gymnázia, přípojka kanalizace; 
realizace 5. a 7. 6. 1996, vedoucí: T. Drobný, technická spolupráce K. Faltýnek. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu, plány překresleny na čistopisy, 
nálezová zpráva. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL, evidence II. stupně, kniha nálezů VII, str. 31. 
 
Záchranný archeologický výzkum byl prováděn formou dohledu nad postupem zemních prací 
při výkopu pro kanalizaci. Výkop dlouhý 25 m, o šířce 11,2 m, dosahoval hloubky 0,8–1,3 m. 
Trasa výkopu ve dvorní části parcely zasahovala až do ulice Dvorské, vedla v blízkosti 
městského opevnění, hradba byla výkopem odkryta. Dokumentovány byly dva profily. 
Nejstarší zjištěné lidské aktivity spadají do průběhu 14. století. Výkopem nebylo zachyceno 
intaktní geologické podloží.  
 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. 2000: Záchranný archeologický výzkum, Šternberk – 1996, Horní náměstí č. o. 
48. Rukopis závěrečné zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-
329. 
 
 C2           Plán  5 
Čs. armády, křižovatka s Potoční a Dvorskou, parc. č. 3675/1; akce ŠT-ČA-96. 
Záchranný archeologický výzkum – stavba mostu; realizace 7. 6. 1996, vedoucí: T. Drobný, 
technická spolupráce K. Faltýnek, F. Šrámek. 
Terénní dokumentace: terénní sešit 1995–1997, str. 33, schematický nákres. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; kniha nálezů VII, str. 33. 
Nezpracováno. 
 
Dokumentace zdiva, zjištěného při stavbě mostu. Zdivo nebylo zaměřeno na zástavbu, ani 
geodeticky, přibližná poloha nálezu je vymezena bodem v mapě. 
 
Literatura a prameny: sine 
 
U Horní brány před č. o. 1 (č. p. 28); parc. č. 91/4; akce 097/01-391. 
Záchranný archeologický výzkum – přípojka kanalizace; realizace 16. 11. 2001, vedoucí: H. 
Dehnerová, technická spolupráce K. Faltýnek. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu; sešit „Záchranné AP 2001–2002“, str. 
49–51; dva profily 1:20. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy nezaevidovány. 
Nezpracováno. 
 
V přípojce kanalizace zachycena požárová vrstva z poloviny 16. století. 
 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. 2002: Šternberk (okr. Olomouc). U Horní brány před číslem 1, Přehled výzkumů 
43, 296. 
Faltýnek, K. 2002: Šternberk. Ulice U Horní brány, před č. o. 1, Státní památkový ústav v 
Olomouci. Výroční zpráva 2001, Olomouc, 87. 
 
U Horní brány před č. o. 3 (č. p. 29); parc. č. 91/4; akce 079/01-391. 
 
 
17
Záchranný archeologický výzkum – přípojka kanalizace; realizace 10.–11. 10. 2001, vedoucí: 
H. Dehnerová, technická spolupráce K. Faltýnek. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu, sešit „Záchranné AP 2001–2002, str. 
35; 1 profil 1:20. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy nezaevidovány. 
Nezpracováno. 
 
Výkop pro kanalizační přípojku dosáhl hloubky až 2 m. Byla zjištěna přítomnost až 0,7 m 
mocného kulturního souvrství, včetně popožárové planýrky, datovaného nálezy keramiky a 
kachlů (např. s motivem sv. Martina s analogií z hradu Bouzova) do závěru 15. až poloviny 16. 
století.  
 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. 2002: Šternberk (okr. Olomouc). U Horní brány před číslem 3, Přehled výzkumů 
43, 296. 
Faltýnek, K. 2002: Šternberk. Ulice U Horní brány, před č. o. 3, Státní památkový ústav v 
Olomouci. Výroční zpráva 2001, Olomouc, 87. 
 
U Horní brány č. o. 7, č. p. 31, parc. č. 130; akce ŠT-HB-98. 
Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci kanalizace; realizace 27.–30. 4. 1998, 
vedoucí: H. Sedláčková, technická spolupráce Petr Večeřa. 
Terénní dokumentace: nezaměřeno. Nedigitalizováno, akce není v plánové části. 
Uložení nálezů: bez nálezů. 
Nezpracováno. 
 
Výkop pro kanalizaci v chodbě a před domem. Pod vrstvami novověkých násypů bylo zjištěno 
jednoduché kamenné dláždění ze 14. století. 
 
Literatura a prameny: 
Sedláčková, H. 1999: Útvar archeologických výzkumů. Důležitější archeologické průzkumy, 
Památkový ústav v Olomouci. Výroční zpráva 1998, 65. 
 
 C3           Plán  6 
Vodní před č. o. 12; parc. č. 202/1, 202/3, 114/1; akce 005/00-391. 
Záchranný archeologický výzkum – dešťová kanalizace; realizace 8. 2. 2000, vedoucí: H. 
Dehnerová. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu; sešit „Záchranné AP 1999–2000“, str. 
35, schematický půdorys a profil. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; kniha nálezů VIII, str. 35. 
Nezpracováno. 
 
Sledována byla přípojka pro kanalizaci o délce 8,5 m, široká 0,5 m. Dosažená hloubka činila 
1 m, kromě terénních novověkých úprav byla v hloubce 0,4–0,5 m odkryta břidlicová deska, 
překrývající zakanalizovaný vodní tok (parc. č. 114/1). 
 
Literatura a prameny: sine 
  
C5           Plán  7 
Farní č. o. 3, č. p. 50; parc. č. 3/1, 3/2, 91/1; akce 008/01-391. 
Část pokračuje do D5. 
 
 
18
Záchranný archeologický výzkum – přípojka kanalizace; realizace: duben – červen 2001, 
vedoucí: H. Dehnerová, technická spolupráce P. Večeřa, V. Tomka. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu, plány překresleny na čistopisy, 
nálezová zpráva. 
Uložení nálezů: Vlastivědné muzeum v Olomouci. 
 
Přípojka kanalizace byla vedena podél zdi fary do hloubky 1,1 m. V části výkopu bylo zjištěno 
torzo lomového zdiva pojeného vápennou maltou, s korunou v hloubce 0,6-0,8 m. V délce 
2,4 m vyčnívalo ze základů budovy o 0,25-0,4 m. Jednalo se o starší, snad středověkou, 
stavební fázi konventu augustiniánského kláštera. V jižní části sledovaného výkopu bylo na 
dvou místech dosaženo skalnatého podloží, a to v hloubce 0,75 až 1 m.  
 
Literatura a prameny: 
Večeřa, P. 2002: Šternberk, Farní 3 (duben–červen 2001). Rukopis závěrečné zprávy. Uloženo 
v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-436. 
 
Farní č. o. 4, 5, 6, 7, č. p. 53, 54, 69, 77; parc. č. 9, 10, 11, 12; akce 040/13-391. 
Záchranný archeologický výzkum – stavební úpravy a opravy střešní krytiny; realizace 8. 10. 
2013, vedoucí: H. Dehnerová, technická spolupráce P. Večeřa. 
Terénní dokumentace: fotodokumentace, nezaměřeno. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy nezaevidovány. 
Nezpracováno. 
 
Při provádění sondy do zaslepeného průchodu došlo i ke snížení podlahy a odkrytí koruny 
kamenného zdiva. Zásyp tvořily novodobé dorovnávky. 
 
Literatura a prameny: sine 
 
Farní č. o. 5, č. p. 69; parc. č. 2, 9, 10, 11, 12; akce 055/00-391. 
Záchranný archeologický výzkum – sondy v rámci stavebně-historického průzkumu; realizace 
6.–15. 12. 2000, vedoucí: P. Michna, technická spolupráce K. Faltýnek. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu. Nedigitalizováno, akce není v plánové 
části. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy nezaevidovány. 
Nezpracováno. 
 
Ve sklepení bývalého augustiniánského kláštera při kostele Zvěstování Panny Marie byly 
provedeny čtyři sondy pro ověření možné existence nižšího patra sklepení, která se však 
nepotvrdila. Sonda S2/00 odkryla torzo barokní latríny, v jejímž zásypu se nacházela keramika 
18. až počátku 20. století. 
 
Literatura a prameny: 
Dehnerová, H. – Michna, P. 2001: Útvar archeologických výzkumů. Důležitější záchranné 
archeologické výzkumy, Památkový ústav v Olomouci. Výroční zpráva 2000, 86. 
Faltýnek, K. 2001: Šternberk (okr. Olomouc). Farní ulice 5 (čp. 69), Přehled výzkumů 42 
(2000), 248. 
 
D2           Plán  8 
Čs. armády č. o. 5, č. p. 127, parc. č. 6442; akce ŠT-ČSA-98. 
 
 
19
Záchranný archeologický výzkum - dešťová kanalizace dvora; realizace 28. 5.–4. 6. 1998, 
vedoucí: H. Sedláčková, technická spolupráce P. Večeřa. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu, sešit „Záchranné AP 1998/1999“, str. 
8–9, schematický profil. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy nezaevidovány. 
Nezpracováno. 
 
Výkop hluboký 1–1,2m byl částečně veden v původní trase kanalizace, částečně 
v dorovnávkách terénu ze 17. až počátku 18. století. 
 
Literatura a prameny: 
Sedláčková, H. 1999: Útvar archeologických výzkumů. Důležitější archeologické průzkumy, 
Památkový ústav v Olomouci. Výroční zpráva 1998, 65. 
 
D4           Plán  9 
1998 
Jarní č. o. 8, č. p. 79, parc. č. 78; akce ŠT-JA8-98. 
Záchranný archeologický výzkum - obytná přístavba rodinného domu; realizace 6. 4. 1998, 
vedoucí: H. Sedláčková, technická spolupráce K. Faltýnek. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu, plány překresleny na čistopisy, 
nálezová zpráva. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; kniha nálezů VIII, str. 33. 
 
Záchranný archeologický výzkum byl prováděn formou dohledu při výkopech pro základy 
přístavby objektu. Výkop o šířce 0,8 m dosahoval hloubky 1 m, místy až 1,7 m. Nebylo 
zachyceno intaktní geologické podloží. Dokumentován byl jeden profil, v hloubce kolem 
jednoho metru byla přítomna nejstarší zachycená uloženina, obsahovala ale pouze jeden střep 
datovaný do vrcholného středověku (2. pol. 13. až pol. 14. století). 
 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. 2000: Záchranný archeologický výzkum, Šternberk – 1998, Jarní ul. č. 8. Rukopis 
závěrečné zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-328. 
 
D5           Plán 10 
Farní č. o. 3, č. p. 50; parc. č. 3/1, 3/2, 91/1; akce 008/01-391. 
Viz čtverec C5, plán 7. 
 
Farní č. o. 4, č. p. 54; parc. č. 11; akce NPU002/15-391. 
Záchranný archeologický výzkum v rámci projektu záchrany a obnovy bývalého 
augustiniánského kláštera; realizace 23. 1.–10. 3. 2015, vedoucí: H. Dehnerová, technická 
spolupráce J. Grégr, V. Tomka. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu; schematický nákres. 
Uložení nálezů: bez nálezů. 
Nezpracováno. 
 
V rámci pokračování celkové rekonstrukce areálu bývalého augustiniánského kláštera byly 
sledovány výkopové práce v přízemí včetně odstraňování zásypů podlah. Dokumentována byla 
cihlová klenutá stoka o vnitřní světlosti 0,67 m a výšce 0,95 m. 
 
 
 
20
Literatura a prameny: sine 
 
E2           Plán 11 
Čechova; parc. č. 252/1, 252/2, 253, 411/2, 114/1 (zasahuje do ul. Čs. armády a Hlavního 
nám.); akce 027/04-391. 
Část pokračuje do E3. 
Záchranný archeologický výzkum – oprava vodovodu a kanalizace; realizace 31. 8.–16. 9. 
2004, vedoucí: H. Dehnerová, technická spolupráce J. Grégr. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu; sešit „Záchranné AP 2003–2006“, str. 
71; 7 profilů 1:20. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy nezaevidovány. 
Nezpracováno. 
 
Výkopové práce zasáhly téměř celou ulici, dosahovaly hloubky 1,4 až 2,2 m při šířce 1,2–
2,5 m. Povrch ulice byl navyšován, novověké valounové dláždění bylo před č. o. 1 zachyceno 
až v hloubce 1,15 m. Doklady aktivit ve středověku byly dochovány jen omezeně, zjištěny byly 
zejména před č. o. 5, kde se nacházela v hloubce 1,6–1,8 vrstva organogenních uloženin 
s keramikou 14.–15. století. Poměrně často byly přítomny stopy požárů v novověku. 
Zachyceno bylo také štěrkopískové podloží, v hloubkách kolem 1,5–1,8 m. 
 
Literatura a prameny: 
Dehnerová, H. – Grégr, J. 2005: Šternberk (okr. Olomouc). Ulice Čechova, Přehled výzkumů 
46, 316. 
Hendrychová L. – Řeřichová, Z. 2007: Šternberk, okr. Olomouc (Čechova ul.). Nálezová 
zpráva o archeobotanické analýze. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. 
D-723. 
 
Čs. armády č. o. 34, č. p. 11; parc. č. 172; akce 023/02-391. 
Záchranný archeologický výzkum – přístavba herny Omega; realizace 13.–20. 5. 2002, 
vedoucí: H. Dehnerová, technická spolupráce K. Faltýnek. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu; sešit „Záchranné AP 2002–2003“, str. 
1; dva profily 1:20. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy nezaevidovány. 
Nezpracováno. 
 
Základové pasy kopané do hloubky 0,9 m na místě starší stavby s kamenným základem 
odkryly profily souvrství ukládaného od přelomu 13. a 14. století do průběhu 18 století. 
 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. 2003: Šternberk. Ulice Československé armády č. 34, Státní památkový ústav 
v Olomouci. Výroční zpráva 2002, 87. 
 
E3           Plán 12 
Čechova; parc. č. 252/1, 252/2, 253, 411/2, 114/1 (zasahuje do ul. Čs. armády a Hlavního 
nám.); akce 027/04-391. 
Viz čtverec E2, plán 11. 
 
Čechova, před č. o. 2, č. p. 2489 a č. o. 7, č. p. 110; parc. č. 252/1; akce 085/01-391. 
Záchranný archeologický výzkum – rekonstrukce veřejného WC včetně přípojky kanalizace; 
realizace 10.–12. 12. 2001, vedoucí: P. Šlézar, technická spolupráce K. Faltýnek. 
 
 
21
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu, sešit „Záchranné AP 2001–2002“, str. 
55–57; dva profily 1:20. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy nezaevidovány. 
Nezpracováno. 
 
Kromě souvrství ze 14. až 18. století včetně až 0,5 m mocné požárové vrstvy z poloviny 16. 
století (v hloubce 1,3–1,5 m) byla přibližně ve středu ulice zachycena kamenná studna o vnitřní 
světlosti 0,9 m s korunou v hloubce 0,6 m. Studna byla zasypána v průběhu 19. století. Torza 
dvou zdí, spolu s indikační skicou dokládají, že ulice byla do poloviny 19. století užší, než 
v současné době. V hloubce 2,1 m zjištěn povrch štěrkopískového podloží. 
 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2002: Šternberk. Čechova ulice, před č. o. 7, Státní památkový ústav v 
Olomouci. Výroční zpráva 2001, Olomouc, 86–87. 
Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2002: Šternberk (okr. Olomouc). Čechova ulice, parc. č. 251, 252, 
Přehled výzkumů, 295–296. 
 
Hlavní nám. před č. o. 15, č. p. 139; parc. č. 253, 250; akce 009/00-391. 
Záchranný archeologický výzkum – plynovodní přípojka; realizace 14. 3. 2000, vedoucí: H. 
Dehnerová, technická spolupráce Pavel Šlézar. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu, plány překresleny na čistopisy, 
nálezová zpráva. 
Uložení nálezů: Vlastivědné muzeum v Olomouci. 
 
Jáma pro plynovodní přípojku dosáhla hloubky 1,2 m, na dně byla zjištěna až 0,2 m silná 
vrstva jednoduchého kamenného dláždění, datovaná do 2. pol. 15. až 16. století. 
 
Literatura a prameny: 
Dehnerová, H. 2000: Šternberk (okres Olomouc). Hlavní náměstí, před č. 15 (čp. 139). 
Rukopis nálezové zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-330. 
Dehnerová, H. 2001: Šternberk (okr. Olomouc). Hlavní náměstí před č. o. 15, Přehled 
výzkumů 42 (2000), 248. 
Dehnerová, H. – Michna, P. 2001: Útvar archeologických výzkumů. Důležitější záchranné 
archeologické výzkumy, Památkový ústav v Olomouci. Výroční zpráva 2000, 86. 
 
 
List 091563/C1         Plán 13 
 
A2           Plán 14 
Oblouková, parc. č. 398, 274, 273; akce ŠT-OBL-80. 
Část pokračuje do čtverce A3 
Záchranný archeologický výzkum při výkopu pro kanalizaci; realizace 28. 11. 1980, vedoucí: 
J. Bláha. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu, hlášení o výzkumu. 
Uložení nálezů: bez nálezů. 
 
Dokumentace dvou nároží dřevěné trámové konstrukce, patrně součásti novověkého vodního 
náhonu. Povrch konstrukce se nacházel v hloubce 1,85 m, konstrukce dosahovala až na dno 
výkopu v úrovni -2,9 m.  
 
 
 
22
Literatura a prameny: 
Bláha, J. 1980: Šternberk, okr. Olomouc, Oblouková ulice. Rukopis hlášení o výzkumu. 
Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP OL, fond NZ, pod č. D-051. 
 
A3           Plán 15 
Oblouková, parc. č. 398, 274, 273; akce ŠT-OBL-80. 
Viz čtverec A2, plán 14. 
 
D2           Plán 16 
Nám. Svobody, Olomoucká, parc. č. 413; akce 024/13-391. 
Záchranný archeologický výzkum – kanalizace Šternberk – stoka Ab, nám. Svobody; realizace 
2. 8.–4. 9. 2013, vedoucí: H. Dehnerová, technická spolupráce P. Večeřa, V. Tomka. 
Terénní dokumentace: zaměřeno na stávající zástavbu; sešit „Záchranné AV 2012–2014“, str. 
98; schematický půdorys zdiva. 
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; nálezy nezaevidovány. 
Nezpracováno. 
 
V přípojce kanalizace bylo západně od kostela Nejsvětější Trojice zjištěno torzo smíšeného 
zdiva. Koruna se nacházela 0,27–0,35 m pod povrchem, pata v hloubce 1,1 m ležela na 
podloží, písčitém jílu. Liniový výkop byl veden terénem novověkých dorovnávek, jeho 
hloubka klesala k jihu z 1 m na 1,3 m. Ve sledovaných úrovních nebyla zjištěna přítomnost 
středověkých vrstev. 
 
Literatura a prameny: sine 
 
Olomoucká – kostel Nejsvětější Trojice; akce ŠT-OT-98. 
Záchranný archeologický výzkum – telefonní kabel; realizace 23. 11. 1998, vedoucí: H. 
Sedláčková, technická spolupráce K. Faltýnek, J. Mach. 
Terénní dokumentace: nezaměřeno. Nedigitalizováno, akce není v plánové části. 
Zpracována nálezová zpráva.  
Uložení nálezů: NPÚ ÚOP OL; evidence I. stupně. 
 
Náhodně zjištěný výkop o rozměrech 1 x 1,5 m byl situován několik metrů severně od kostela. 
Dosáhl hloubky 0,8–1 m. Sběrem z výkopku byla získána keramika 15. až poč. 18. století a 
keramická, zeleně glazovaná plastika koníčka z 2. poloviny 15. století. 
 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. 1998: Šternberk – 1998. Kostel Nejsvětější Trojice. I. etapa záchranného 
archeologického výzkumu. Rukopis závěrečné zprávy. Uloženo v knihovně NPÚ ÚOP 
OL, fond NZ, pod č. D-291. 
Sedláčková, H. 1999: Útvar archeologických výzkumů. Důležitější archeologické průzkumy, 
Památkový ústav v Olomouci. Výroční zpráva 1998, 65. 
 
 
 
 
 
 
 
23
8. Seznam plánů 
Plán 1: Klad mapových listů zahrnujících část k. ú. Šternberk (763527), měřítko 1:5.000. 
Plán 2: Výřezy listů A1, A2, B1, B2. Archeologické zásahy v areálu SH Šternberk 2001–2013. 
1:300. 
Plán 3: Mapový list 091563/B1 dělený na dílčí čtverce s vyznačením výzkumů, měřítko 
1:1500. 
Plán 4: Čtverec 091563/B1/B4, 1: 500. 
Plán 5: Čtverec 091563/B1/C2, 1: 500. 
Plán 6: Čtverec 091563/B1/C3, 1: 500. 
Plán 7: Čtverec 091563/B1/C5, 1: 500. 
Plán 8: Čtverec 091563/B1/D2, 1: 500. 
Plán 9: Čtverec 091563/B1/D4, 1: 500. 
Plán 10: Čtverec 091563/B1/D5, 1: 500. 
Plán 11: Čtverec 091563/B1/E2, 1: 500. 
Plán 12: Čtverec 091563/B1/E3, 1: 500. 
Plán 13: Mapový list 091563/C1 dělený na dílčí čtverce s vyznačením výzkumů, měřítko 
1:1500. 
Plán 14: Čtverec 091563/C1/A2, 1: 500. 
Plán 15: Čtverec 091563/C1/A3, 1: 500. 
Plán 16: Čtverec 091563/C1/D2, 1: 500. 
Plán 17: SH Šternberk. Zdiva zachycená archeologickými výzkumy v měřítku 1:300.

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	mapy a plány území
Druh dokumentu:	speciální mapa, plán území
Bližší specifikace:	tématická mapa s odborným obsahem

Jméno souboru:

M0130571.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Dehnerová Hana

Popis dokumentu:

MPZ Šternberk a Státní hrad Šternberk - Archeologický atlas 2016

Název pracoviště:

ÚOP v Olomouci

Velikost dokumentu (v bytech):

1882465 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dehnerová Hana; Grégr Jan;

Klíčová slova:

Památková zóna; Národní kulturní památka; Území s archeologickými nálezy;

Uživ. klíčová slova:

areál hradu; památková zóna; plán; archeologický výzkum;

Datum vzniku:

02.09.2016

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 538894

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000150729
Název	hrad Šternberk
Číslo ÚSKP	286, 38729/8-1967
ID právního stavu	449181 Načítám data z navázané aplikace... , 150729 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 7665122

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000084597
Název	Šternberk
Číslo ÚSKP	2189
ID právního stavu	84597 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 288518

Název objektu: hrad Šternberk

Část obce: Šternberk

Č. dom.: č.p. 170

Ulice: Horní náměstí

Č. or.: 6

Kat. území: Šternberk

Obec: Šternberk

ORP: Šternberk

Okres: Olomouc

hrad Šternberk (prvek 538894)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 16181

Název lokality: Šternberk

Reálný typ: město

Kat. území: Šternberk

Obec: Šternberk

ORP: Šternberk

Okres: Olomouc

Kraj: Olomoucký kraj

	hrad Šternberk (prvek 538894)
	Šternberk (prvek 7665122)

Kód CZ: 26713

Název lokality: Šternberk

Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť

Kat. území: Šternberk

Obec: Šternberk

ORP: Šternberk

Okres: Olomouc

Kraj: Olomoucký kraj

	hrad Šternberk (prvek 538894)
	Šternberk (prvek 7665122)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 297

Název hist. regionu: Šternberk

	Šternberk (prvek 7665122)
	hrad Šternberk (prvek 538894)

Ke stažení Náhled Poslat žádost