Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

 
 
 
Archeologický atlas 
SH Bouzov 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vypracovali: Mgr. Pavel Šlézar 
Jan Grégr 
Karel Faltýnek 
 
2014 
 
Na titulním listu: Pohled na hrad Bouzov od východu, foto: P. Šlézar, 2007. 
 
 
Dálkový přístup: 
https://iispp.npu.cz/mis/publicDocumentDetail.htm?id=352155 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tato práce vznikla v rámci výzkumného cíle „Archeologie 1.2 Průzkum a vyhodnocení 
archeologického potenciálu vybraných památkových území a objektů ČR“, financovaného 
z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj (DKRVO). 
 
Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků záchranných 
archeologických výzkumů, je chráněna autorským právem podle zákona 121/2000 Sb. Ve 
smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce jako např. skici, náčrty, 
plány apod. Části práce nebo práci celou lze uveřejnit pouze se svolením autorů.  
 
 
 
 
ARCHEOLOGICKÝ ATLAS 
SH Bouzov 
 
 
O B S A H          Strana 
1. METODA A CÍL ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 2 
2. STAV ŘEŠENÍ 3 
3. GEOMORFOLOGICKÝ POPIS A KRAJINNÉ PROSTŘEDÍ 4 
4. GEOLOGICKÝ A PEDOLOGICKÝ POPIS 4 
5. HISTORIE A PROCES ARCHEOLOGICKÉHO POZNÁVÁNÍ 4 
6. CELKOVÝ SOUPIS PRAMENŮ A LITERATURY K ARCHEOLOGICKÝM 
VÝZKUMŮM V AREÁLU SH BOUZOV 6 
7. SEZNAM PLÁNŮ 7 
8. ATLAS - TEXTOVÁ ČÁST 7 
9. ATLAS - PLÁNOVÁ ČÁST 11 
 
Vypracovali: 
Mgr. Pavel Šlézar, Karel Faltýnek, Jan Grégr 
 
V Olomouci 15. 10. 2014 
......................................................... 
podpisy referentů 
 
 
2
 
Složení pracovního týmu:   
  
vedoucí:  Mgr. Pavel Šlézar 
  
spolupráce:  Karel Faltýnek 
digitalizace: Jan Grégr 
 
1. Metoda a cíl řešené problematiky 
Státní hrad Bouzov se prohlášením vlády č. 147/1999 Sb. stal Národní kulturní 
památkou - č. rejstř. 236, Hrad Bouzov (Bouzov). V jejím areálu od roku 2005 probíhají 
záchranné archeologické výzkumy, spjaté se stavební činností v prostoru památky. 
Většina z těchto odborných zásahů nebyla dosud systematicky přesně lokalizována, 
existovaly pouze deníkové záznamy, terénní plány, či orientační bodové vyznačení, což bylo 
dáno povahou stavebních prací. V současnosti je již zcela běžný převod plánové dokumentace 
do digitální podoby, která nabízí více možností dalšího využití získaných informací.  
Archeologický atlas SH Bouzov (dále Atlas) volně navazuje na projekty 
archeologických atlasů měst Olomouce, Litovle a SZ Jánský Vrch, zpracovávané 
archeologickým pracovištěm NPÚ ÚOP v Olomouci. Je podobně koncipován do dvou 
vzájemně propojených částí. Plánová část je tvořena digitalizovaným plošným polygonem 
zachycujícím rozsah archeologické akce, do úrovně sond a liniových výkopů, které jsou 
dostatečné pro základní orientaci. Převod terénní dokumentace do digitální podoby byl 
realizován v programu MicroStation®V8 verze 05.02.35 Windows x86 z roku 2002 firmy 
Bentley Systems. Digitalizované půdorysy výzkumů byly ukotveny do digitálního výřezu 
katastrální mapy (dále jen DKM) k. ú. Bouzov. Atlas nezachycuje vertikální stratigrafii (tzn. 
hloubku zásahů pod úroveň terénu), tyto informace, případně odkazy na příslušnou literaturu a 
nálezové zprávy, lze najít v textové části Atlasu, která je koncipována ve formě stručného 
abstraktu k odborné i formální stránce archeologické akce.  
Projekt Archeologického atlasu SH Bouzov si klade za cíl stát se aplikovaným 
systémem evidence archeologických akcí na území NKP Hrad Bouzov, jako památkově 
chráněného území s nejvyšší hodnotou. Jako území s větším počtem archeologických akcí 
 
 
3
bude usilovat stát se specializovanou mapou v rámci Státního archeologického seznamu 
ČR. Sloužit by měl jako oborový informační zdroj, jako podklad při přípravě stavebních 
projektů pro správu památkového objektu i jako nástroj pro státní správu. V neposlední 
řadě by mohl být Atlas (v případě internetové publikace) také využit k širší propagaci 
objektu i regionu. 
Atlas bude dán k dispozici jak správě hradu, tak investičním technikům odboru správy a 
prezentace kulturního majetku NPÚ, ÚPS v Kroměříži. Měl by se tak stát součástí zadávací 
dokumentace při tvorbě projektů, kdy bude možno v předstihu zohlednit existenci a zachování 
podzemních zdiv. Všechna dosud zaznamenaná zdiva jsou zobrazena v plánové dokumentaci 
sond S2/12 a S3/12 (akce 19/12), byla však již nějakým způsobem narušena, avšak s největší 
pravděpodobností pokračují v předpokládaných liniích mimo archeologicky sledované výkopy. 
Z hlediska státní památkové péče není žádoucí další narušování těchto historických zděných 
konstrukcí, proto doporučujeme vést jakékoliv sítě ve stávajících trasách. 
 
2. Stav řešení 
Podkladem vyhotovených archeologických plánů je výřez DKM k. ú. Bouzova 
s vyznačením parcelních čísel a digitální polohopisný plán státního hradu vypracovaný firmou 
Geodes s.r.o. pro Správu státního hradu, zámku a zahrad severní Moravy – Bouzov z r. 2000. 
Dále pak byl použit digitální projekční plán vyhotovený firmou Jan Hrabal v souvislosti 
se stavební akcí „Slavnostní nasvětlení hradu a přístupové cesty SH Bouzov“ z r. 2011. 
V roce 2014 byly pro potřeby Atlasu převedeny do digitální podoby archeologické 
zásahy z let 2002 až 2012. U všech sondáží byly do Atlasu zakresleny pouze půdorysy 
jednotlivých výkopů, bylo ponecháno jejich původní označení. Jednotlivé sondy byly číslovány 
arabskými číslicemi, lomenými koncovým dvojčíslím roku výzkumu. U dosud 
digitalizovaných půdorysů jednotlivých výkopů jsme se snažili uvést pokud možno všechny 
aktivity, při kterých došlo k archeologickému nálezu a bylo možné jejich polohu vynést do 
mapy. 
Prováděné archeologické akce byly značeny v rámci evidence archeologických akcí 
odboru archeologie NPÚ ÚOP OL, číslo akce se skládá z pořadového čísla archeologické akce 
v daném roce lomeného koncovým dvojčíslím roku, kdy byla akce zahájena (např. 108/02) a 
ukončeného kódem olomouckého pracoviště NPÚ 391. Jednotlivé sondy jsou pak označeny 
zavedeným systémem vzestupného číslování lomeného rokem (např. S1/12). 
 
 
4
V další etapě se počítá s detailnější digitalizací plánové dokumentace záchranného 
výzkumu z roku 2007 (akce 14/07-391) a dalších drobnějších akcí z následných let. 
 
3. Geomorfologický popis a krajinné prostředí  
Horopisně spadá Bouzovsko pod jednotku Česká vysočina, Krkonošsko-jesenickou 
soustavu, Jesenickou podsoustavu a do geomorfologického celku Zábřežská vrchovina. Ta je 
rozdělena průlomovými údolími Třebůvky a Moravské Sázavy na tři podcelky (Demek 1987, 
52-53, 120, 330). Hrad Bouzov se nachází v jižním z nich, Bouzovské vrchovině (v její SZ 
části – Ludmírovské vrchovině). Tato členitá vrchovina má střední výšku 403,9 m n. m. Ve 
středních částech Bouzovské vrchoviny jsou zbytky zarovnaného povrchu prořezané 
hlubokými údolími, zejména pravostranných přítoků Třebůvky. V devonských vápencích jsou 
vyvinuty krasové jevy. (Demek – Novák a kol. 1992, 24-25). 
Lokalita se nachází při západním okraji intravilánu obce Bouzov, v nadmořské výšce 
420 m n. m. Hrad zaujímá strategickou polohu na skalnatém ostrohu nad údolím říčky 
Špránku. 
 
4. Geologický a pedologický popis 
 Oblast spadá pod hlavní geologickou jednotku Český masiv. Bouzovská vrchovina je 
složená převážně z devonských (hlavně vápenců) a spodnokarbonských hornin s ostrůvky 
kladeckých fylitů, místy se vyskytují neogenní usazeniny (Demek – Novák a kol. 1992, 25, 39, 
55-58). 
 Z hlediska pedologie leží Bouzov v oblasti půdního typu luvizemě, v řepařské výrobní 
oblasti (Novák – Hudec 1997, 41-45). 
 
5. Historie a proces archeologického poznávání 
Rozsáhlý, zcela regotizovaný hrad se nachází na severním konci protáhlé výšiny mezi 
údolím Špránku a městečkem Bouzovem. 
Hrad se poprvé připomíná v přídomku Búze z Bouzova (Búzova) roku 1317, jenž 
náležel do rozsáhlejšího rozrodu Bludovců. Již roku 1330 (jiné prameny uvádějí letopočet 
 
 
5
1349) se jako majitel uvádí Ješek (Jan) z Vildenberka. Jeho bratr Beneš roku 1382 prodal 
panství markraběti Joštovi, avšak jeho syn Procek nadále zastával úřad bouzovského 
purkrabího. Jelikož Joštův mladší bratr Prokop měl jinak v okolním kraji silné pozice, stal se 
hrad Bouzov důležitým Joštovým opěrným bodem. V nastalých markraběcích válkách, jež 
Moravu na konci 14. století postihly, sehrál proto Bouzov nezastupitelnou úlohu. Roku 1396 
postoupil markrabě hrad svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. Po jeho smrti († 1414) jej 
zdědil Boček z poděbradské větve. Bouzov tehdy, v rámci předhusitských a husitských 
rozbrojů mezi členy tohoto rodu, sehrál opět důležitou roli. Je do jisté míry pravděpodobné, že 
se na Bouzově narodil pozdější král Jiří z Poděbrad, který hrad roku 1435 převzal jako 
dědictví. Král jej pak roku 1463 za odměnu postoupil svému příteli, rádci a diplomatovi, 
Zdeňku Kostkovi z Postupic († 1468 v bitvě u Zvole na straně Jiříka). Majetek tak získal 
Zdeňkův bratr Albrecht, který však záhy přešel na stranu uherského krále Matyáše, uchazeče o 
český trůn. Roku 1475 získali hrad, na dobu přibližně dvaceti let, opět příslušníci rodu 
Kunštátů, přičemž Boček Kuna jej poté prodal Hanuši Haugvicovi z Biskupic. Po rozsáhlé 
přestavbě získali Bouzov roku 1546 Podstadští z Prusinovic. Za jejich držení hrad roku 1568 
vyhořel, přičemž v důsledku rozdělení panství mezi dva majitele (roku 1572), byly podniknuty 
jen nejnutnější opravy. Obnovu poté dokončil, a to až roku 1617, Fridrich z Oppersdorfu. Roku 
1696 bylo bouzovské panství opět sjednoceno, avšak tenkrát již v rámci dominií řádu 
německých rytířů, kteří hrad vlastnili až do roku 1939. Řád mezi tím roku 1758 a 1866 provedl 
na hradě nejnutnější opravy. Nejzásadnější přestavba do stávající podoby však byla provedena 
v letech 1895-1909 z iniciativy velmistra řádu arcivévody Eugena Habsburského (dle projektů 
G. J. Hauberissera). Tím dostal celý hrad svoji romantickou podobu a byl vybaven cenným 
historickým mobiliářem, který byl, společně s dalšími artefakty, doplněn dobovými výrobky 
uměleckých řemeslníků, kteří pocházeli převážně z nejbližšího okolí. 
Původní hrad zaujímal plochu obtočenou silnou hradební zdí, ve tvaru nepravidelného 
oválu s osami 39 a 50 m. Za příkopem, jenž se dnes nachází mezi jádrem hradu a předhradím, 
byla v jižním průčelí prolomena brána, kterou zprava chránila mohutná válcová věž, která 
nepřečnívala líc hradby. Dnes je v důsledku pseudogotické obnovy (s výškou 58 m) výraznou 
charakteristickou dominantou, avšak do roku 1895 z ní zbývalo pouhé torzo. Hradní palác se 
před regotizací nacházel z valné většiny v troskách, přičemž stávající zdivo spočívá na jeho 
původních půdorysech. Předhradí si uchovalo přibližnou skladbu původních hmot, a to včetně 
vstupní věže (dnes vysoké 27 m). Přestavba se jej dotkla ve větší míře pouze na jihozápadě 
(Konečný – Michna 1997, 13-16; Plaček 2001, 117-121). 
 
 
6
V průběhu poslední velké přestavby hradu byla movitým archeologickým památkám 
věnována bohužel pouze taková pozornost, která odpovídala tehdejším dobovým intencím. 
V jednom z pater válcové věže jsou součástí stálé expozice středověké a novověké kamnové 
kachle, které byly z popudu arcivévody Eugena zachráněny dělníky během stavebních prací 
(Hazlbauer 1996). Soustavná odborná archeologická činnost byla na hradě Bouzově zahájena 
až v roce 2002, kdy výkopové práce prováděné v areálu hradu sleduje odbor archeologie 
olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (v roce 2002 Státní památkový ústav 
v Olomouci), pod jehož správu státní hrad Bouzov v letech 2002–2012 spadal.1 
 
6. Celkový soupis pramenů a literatury k archeologickým 
výzkumům v areálu SH Bouzov a použitá literatura v textu Atlasu 
Dehnerová, H. 2006: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 47, 169-170. 
Demek, J. (ed.) a kol. 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha. 
Demek, J. – Novák, V. a kol. 1992: Neživá příroda, Vlastivěda moravská, Země a lid, Nová  
řada, svazek 1. Brno. 
Faltýnek, K. 2011: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 52-2, 102-103. 
Faltýnek, K. v tisku: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 54. 
Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2008: Bouzov (okr. Olomouc). Areál hradu, Přehled výzkumů 49,  
 352-353. 
Hazlbauer, Z. 1996: Historické kamnové kachle z hradu Bouzova, okr. Olomouc.  
 Nepublikovaná studie, archiv hradu a autor. 
Konečný, P. - Michna, P. 1997: Seznam nemovitých kulturních památek okresu Olomouc. 
Olomouc. 
Novák V. - Hudec K. a kol. 1997: Živá příroda, Vlastivěda moravská, Země a lid, Nová řada, 
svazek 2. Brno. 
Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha. 
                                                             
 
1
 Od 1. 1. 2013 je SH Bouzov ve správě NPÚ, územní památkové správy v Kroměříži. 
 
 
7
7. Seznam plánů 
Plán 1: Bouzov, SH Bouzov. Polohopisný plán lokality na výřezu DKM Bouzova 
s vyznačením sond a liniových výkopů v měřítku 1 : 2 000. 
Plán 2: Bouzov, SH Bouzov. Polohopisný plán lokality na výřezu DKM Bouzova 
s vyznačením sond a liniových výkopů barevně rozlišených podle archeologických akcí 
v měřítku 1 : 1 000. 
 
8. Atlas – textová část 
 
2002 
Akce č. 108/02-391 
Archeologický dohled při výkopu pro elektrický kabel, realizován dne 11. 11. 2002, terénní 
práce provedl: K. Faltýnek. 
Areál hradu, druhé nádvoří, parcela č. 1. 
Terénní dokumentace: sešit Záchranné AP 2002-2003, s. 25-26, akce je zaměřena a plány 
převedeny do digitální podoby; movité archeologické nálezy nezjištěny. 
Sledován byl 0,6 m široký výkop podél severní a západní zdi budovy předhradí. Ten byl 
hluboký maximálně 0,5 m, místy zachytil, a to již v hloubce 0,2 m, skalnaté podloží, dále torzo 
kamenného kanálu, část předzákladu a torzo kamenného dlažby. 
 
2005 
Akce č. 9/05-391 
Záchranný archeologický výzkum během hloubení výkopu pro odvodnění mostu, realizován 
dne 12. 5. 2005, vedoucí: H. Dehnerová, terénní práce: H. Dehnerová. 
Areál hradu, druhé nádvoří, parcela č. 1. 
Výkop v délce 14 m vedl od ústí mostu do nádvoří jihovýchodním směrem před nároží budovy 
bývalých koníren, přičemž hloubce 0,4-0,8 m dosáhl skalního podloží. Vrcholně středověké 
archeologické nálezy se vlivem přestavby hradu v letech 1895-1909 nacházely v druhotných 
polohách. 
Terénní dokumentace: akce je zaměřena a plány převedeny do digitální podoby; nálezová 
zpráva rozpracována. 
Literatura a prameny: 
Dehnerová, H. 2006: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 47, 169-170. 
 
2007 
Akce č. 14/07-391 
Záchranný archeologický výzkum vyvolaný potřebou výstavby teplovodní přípojky do SH 
Bouzov, realizovaný v měsíci říjnu a listopadu roku 2007, dokončen v jarních měsících roku 
2008, vedoucí P. Šlézar, spolupráce K. Faltýnek. 
Areál hradu, prostor tzv. okružního příkopu pod mostem oddělujícím vstupní budovu a 
branskou věž předhradí, dále vnitřkem budov předhradí na druhé hradní nádvoří. Parcely č. 1, 
97, 100, 101, 93/2. 
Samotnému průběhu ZAV a výkopovým pracím předcházelo devět malých zjišťovacích sond 
(celkem jich po ukončení ZAV bylo osmnáct), které měly upřesnit údaje pro projektovou 
dokumentaci. Tyto sondy ukázaly značnou členitost původního skalnatého podloží ve 
 
 
8
stávajícím šíjovém příkopu oddělujícím vstupní část od předhradí. V průběhu vlastního ZAV 
byly položeny v trase plánovaného výkopu další sondy, každá o délce několika metrů a šířce 
kolem 1,0 m. Podloží v nich bylo zachyceno v různých hloubkách, a to od 0,2 m pod 
stávajícím povrchem, přičemž však v sondách S10/07 a S16/07 nebylo dosaženo ani v hloubce 
1,6 m. Byly zachyceny a zdokumentovány neporušené archeologické situace, sestávající 
z dorovnávek terénu a skalních sutí s nálezy středověké a novověké keramiky, společně 
s fragmenty pozdně středověkých kamnových kachlů. 
Terénní dokumentace: akce je zaměřena, plánová dokumentace obsahuje celkem dvacet 
položek, půdorys výkopu je zdigitalizován; nálezová zpráva rozpracována. 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. – Šlézar, P. 2008: Bouzov (okr. Olomouc). Areál hradu, Přehled výzkumů 49,  
 352-353. 
 
2010 
Akce č. 30/10-391 
Záchranný archeologický výzkum během hloubení výkopu pro elektrický kabel, realizován 
v květnu roku 2010, vedoucí: P. Šlézar, spolupráce: K. Faltýnek. 
Areál hradu, druhé nádvoří, parcela č. 1. 
Výkop vedl od nároží purkrabství k nároží budovy předhradí, měl délku 5 m, šířku 0,3 m a 
maximální hloubku 0,6 m. Proťal recentní stavební suti s druhotným obsahem středověké a 
novověké keramiky. 
Terénní dokumentace: akce je zaměřena a plány převedeny do digitální podoby; nálezová 
zpráva rozpracována. 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. 2011: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 52-2, 102-103. 
 
2010 
Akce č. 50/10-391 
Záchranný archeologický výzkum během hloubení výkopu pro elektrický kabel, realizován 
v září roku 2010, vedoucí: P. Šlézar, spolupráce: K. Faltýnek. 
Areál hradu, příkop mezi předhradím a hradním palácem, dále podél V ohradní zdi, parcely č. 
1 a 100. 
Terénní dokumentace sešit Záchranné AV 2007-2012 s. 70-73, akce je zaměřena a půdorysy 
výkopů převedeny do digitální podoby; nálezová zpráva rozpracována. 
Výkop pod druhým mostem (ze druhého nádvoří do hradního paláce) ve směru V-Z o délce 4 
m, dále pak v délce 30 m ve směru SZ-JV k nároží bývalých koníren, dále podél Z hrany 
V ohradní zdi v délce 20 m (všechny o šířce od 0,3-0,4 m a max. 0,6 m). Zjištěny recentní 
dorovnávky terénu, pouze při hradním paláci zachycena původní kulturní vrstvy s obsahem 
středověké a novověké keramiky. 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. 2011: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 52-2, 102-103. 
 
2011 
Akce č. 9/11-391 
Záchranný archeologický výzkum během statického zajištění klenby a obvodového zdiva 
sušárny realizován v únoru roku 2011, vedoucí: P. Šlézar, spolupráce: K. Faltýnek. 
Areál hradu, prostor bývalých sušáren, parcela č. 1. 
Terénní dokumentace sešit Záchranné AV 2007-2012 s. 80, akce je zaměřena a půdorysy 
výkopů převedeny do digitální podoby; nálezová zpráva rozpracována. 
 
 
9
V přízemí sušárny třemi mělkými výkopy narušeny stavební suti, movité archeologické nálezy 
nezjištěny. V suchých zásypech klenby v patře novověká keramika. 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. v tisku: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 54. 
 
2012 
Akce č. 17/12-391 
Záchranný archeologický výzkum vyvolaný potřebou výsadby nových stromů v areálu 
přilehlého parku, realizován v jarních měsících roku 2012, vedoucí: P. Šlézar, spolupráce: K. 
Faltýnek. 
Parc. č. 95, 623, 93/3, 625/1, 622/5. 
Terénní dokumentace sešit ZAV - objekty od r. 2012 s. 14-24, akce je zaměřena a půdorysy 
výkopů převedeny do digitální podoby; nálezová zpráva rozpracována. 
Jednotlivé výkopy (sonda S1/12 až S47/12), nejčastěji o průměru 0,6 m a maximální hloubce 
0,6 m, proťaly buď recentní dorovnávky terénu a nebo těsně pod travním drnem dosáhly 
intaktního geologického podloží. Byla tak vyloučena možná existence mladohradištního či 
staršího osídlení v tomto prostoru. 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. v tisku: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 54. 
 
2012 
Akce č. 18/12-391 
Záchranný archeologický výzkum vyvolaný potřebou rekonstrukce tribuny v areálu přilehlého 
parku, realizován v jarních a letních měsících roku 2012, vedoucí: P. Šlézar, spolupráce: K. 
Faltýnek. 
Parc. 93/3 a 625/1. 
Terénní dokumentace sešit ZAV - objekty od r. 2012 s. 43-47, akce je zaměřena a půdorysy 
výkopů převedeny do digitální podoby; nálezová zpráva rozpracována. 
Jednotlivé nevelké výkopy (sonda S1/12 až S11/12), proťaly buď recentní dorovnávky terénu a 
nebo těsně pod travním drnem dosáhly intaktního geologického podloží. Byla tak vyloučena 
možná existence mladohradištního či staršího osídlení v tomto prostoru. 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. v tisku: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 54. 
 
2012 
Akce č. 19/12-391 
Záchranný archeologický výzkum vyvolaný potřebou rekonstrukce kanálových přípojek na tak 
zvaném Malém dvorku v areálu hradního paláce, realizován v měsíci dubnu a květnu roku 
2012, vedoucí: P. Šlézar, spolupráce: K. Faltýnek. 
Parcela č. 1. 
Terénní dokumentace sešit ZAV - objekty od r. 2012 s. 39-41, plánová dokumentace, akce je 
zaměřena a půdorysy výkopů převedeny do digitální podoby; nálezová zpráva rozpracována. 
Jednotlivé větve výkopů, označené jako S1/12 až S3/12, s maximální hloubkou 1,0 m, proťaly 
místy i několikrát přemístěné stavební suti. Z druhotných poloh bylo získáno množství 
středověké a novověké keramiky a zlomků kamnových kachlů, zachycen fragment staršího 
zdiva z lomového kamene. 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. v tisku: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 54. 
 
 
 
10
2012 
Akce č. 33/12-391 
Záchranný archeologický výzkum vyvolaný potřebou liniových výkopů pro elektrický kabel 
slavnostního osvětlení hradu, realizován průběžně v měsíci květnu a červnu roku 2012 
v hradním příkopu a částečně v areálu parku, vedoucí: P. Šlézar, spolupráce: K. Faltýnek. 
Parcela č. 100, 96, 97, 690. 
Terénní dokumentace sešit ZAV - objekty od r. 2012 s. 31-37, akce je zaměřena a půdorysy 
výkopů převedeny do digitální podoby; nálezová zpráva rozpracována. 
Liniové výkopy, označené jako sondy S1/12 až S6/12 a o maximální hloubce 0,5 m, proťaly ve 
většině případů recentní dorovnávky terénu s druhotným obsahem středověké a novověké 
keramiky. Pouze v jednom místě byla zjištěna neporušená kulturní vrstva z období mladšího 
novověku. 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. v tisku: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 54. 
 
2012 
Akce č. 35/12-391 
Záchranný archeologický výzkum vyvolaný potřebou rekonstrukce příjezdové komunikace 
k hradu v areálu parku, realizován průběžně v měsíci červnu roku 2012, vedoucí: P. Šlézar, 
spolupráce: K. Faltýnek. 
Parcela č. 690. 
Terénní dokumentace sešit ZAV - objekty od r. 2012 s. 26-29, akce je zaměřena, půdorysy a 
plánová dokumentace výkopů jsou převedeny do digitální podoby; nálezová zpráva 
rozpracována. 
Výkopy na čtyřech místech (celkem pět zdokumentovaných sond) obyčejně v šířce 1,0 m 
proťaly těleso komunikace, kdy nejčastěji v hloubce 1,0 m bylo dosaženo intaktního 
geologického podloží. Bylo zjištěno, že těleso komunikace s největší pravděpodobností 
pochází z období mladého novověku. 
Literatura a prameny: 
Faltýnek, K. v tisku: Bouzov (okr. Olomouc), Přehled výzkumů 54.

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	mapy a plány území
Druh dokumentu:	speciální mapa, plán území
Bližší specifikace:	tématická mapa s odborným obsahem

Jméno souboru:

M0087246.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Buršík Dalibor

Popis dokumentu:

Bouzov, státní hrad Bouzov. Archeologický atlas 2014.

Název pracoviště:

ÚOP v Olomouci

Velikost dokumentu (v bytech):

724615 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Faltýnek Karel, (1964-); Grégr Jan; Šlézar Pavel;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá; Významná archeologická lokalita; Národní kulturní památka; Geografický informační systém;

Uživ. klíčová slova:

Datum vzniku:

15.10.2014

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 535174

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000131753
Název	hrad Bouzov
Číslo ÚSKP	236, 20903/8-1773
ID právního stavu	131753 Načítám data z navázané aplikace... , 84167 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 2554776

Název objektu: hrad Bouzov

Část obce: Bouzov

Č. dom.: č.p.

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Bouzov

Obec: Bouzov

ORP: Litovel

Okres: Olomouc

hrad Bouzov (prvek 535174)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 941

Název lokality: Bouzov

Reálný typ: býv. městys

Kat. území: Bouzov

Obec: Bouzov

ORP: Litovel

Okres: Olomouc

Kraj: Olomoucký kraj

hrad Bouzov (prvek 535174)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 56

Název hist. regionu: Litovel

hrad Bouzov (prvek 535174)

Ke stažení Náhled Poslat žádost