Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2023-10-12 12:39.58
C i NPU-310/88116/2023
Listů: 5 Příloh: 0
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost:
1002207999
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
V Praze dne 21.10.2022 
Č.j.MK 60513/2022 OPP 
Sp. zn. MK-S 5026/2022 OPP 
Za správnost: Mgr. Ivana Brožová/435
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, neruší prohlášení:
I. obytného domu v areálu hospodářského dvora na pozemku p. č. st. 89/1, k. ú. 
Martiněves u Libochovic, obec Martiněves, okres Litoměřice, Ústecký kraj, 
evidovaného v ÚSKP pod r. č. 26782/5-2172, za kulturní památku;
II. sýpky č. p. 1 v areálu hospodářského dvora na pozemku p. č. st. 89/1, k. ú. Martiněves 
u Libochovic, obec Martiněves, okres Litoměřice, Ústecký kraj, evidované v USKP 
pod r. č. 26782/5-2172, za kulturní památku;
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 16. 5. 2022 od vlastníka věci žádost o zrušení prohlášení 
obytného domu v areálu hospodářského dvora č. p. 1 v Martiněvsi, za kulturní památku.
1
Dnem podání žádosti bylo toto řízení zahájeno. Vlastík ve své žádosti uvádí: „Budova se 
rozpadá, obvodové zdivo postupně odpadává, ohrožuje i sousední nemovitosti jiných majitelů, 
vnitřní části jsou zcela zřícené. Tento stav jsem jako nový majitel nezavinil, nemovitost jsem 
již v zanedbaném stavu koupil od společnosti Real-praktic s. r. o. Po posledním 
„předkovidovým " setkání a konzultací se zástupci památkového úřadu v Roudnici nad Labem 
a Ústí nad Labem, starostou obce a odborníkem na opravy památek Ústeckého kraje panem 
Hlaváčkem, jsem dospěl k rozhodnutí zažádat o zrušení prohlášení věci za kulturní památku 
pro tuto budovu. Stav budovy je zdokumentován ve fotografiích i’ příloze, včetně listu 
vlastnictví a katastrální mapy s vyznačením budovy. “
Dále dne 8. 7. 2022 obdrželo Ministerstvo kultury další žádost od stejné osoby ve věci zrušení 
prohlášení sýpky, která také náleží k areálu hospodářského dvora č. p. 1 v Martiněvsi, za 
kulturní památku. Dnem podání této žádosti bylo i toto řízení zahájeno. Vlastík ve své žádosti 
uvádí: „Budova se rozpadá, obvodové zdivo postupně odpadává, ohrožuje i sousední 
nemovitosti jiných majitelů a jejich majetek, vnitřní části jsou zcela zřícené, zarostlé a 
propadá se i strop sklepa. Štít je nakloněn s rozsáhlými trhlinami, stejně jako obvodové zdivo. 
Tento stav jsem jako nový majitel nezavinil, nemovitost jsem již v zanedbaném a trosky 
připomínajícím stavu koupil od společnosti Real-praktic s. r. o., která budovu rozebrala a 
nezákonně rozprodala střechu, trámy a další věci. Po posledním „předkovidovým“ setkání a 
konzultací se zástupci památkového úřadu v Roudnici nad Labem a Ústí nad Labem, 
starostou obce a odborníkem na opravy památek Ústeckého kraje panem Hlaváčkem, jsem 
dospěl k rozhodnutí zažádat o zrušeni prohlášení věci za kulturní památku i pro tuto budovu. 
Není v mých silách a možnostech jednat jinak. Stav budovy je zdokumentován ve fotografiích 
v příloze, včetně listu vlastnictví a katastrální mapy s vyznačením budovy. “
Ministerstvo kultury usnesením č. j. MK 49790/2022 OPP ze dne 24. 8 2022 v souladu 
s ustanovením § 140 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. ve znění pozdějších 
předpisů, rozhodlo o spojení těchto dvou správních řízení, protože tyto dva předměty 
správních řízení spolu věcně souvisejí, týkají se stejného účastníka, nebrání tomu povaha věci, 
účel řízení nebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníka, ani nevzniká nebezpečí 
újmy účastníkovi řízení.
Ministerstvo kultury si dopisy č. j. MK 31308/2022 OPP ze dne 20. 5. 2022 a č. j. MK 
42748/2022 ze dne 14. 7., 2022 vyžádalo vyjádření k těmto žádostem od Národního 
památkového ustavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem a příslušné obce 
s rozšířenou působností a krajského úřadu.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem ve svém 
vyjádření č. j. NPU-351/k 42602/2022/PP/OEDIS ze dne 8. 8. 2022 nedoporučuje zrušení 
prohlášeni předmětného obytného domu z následujících důvodů: „Areál hospodářského dvora 
čp. 1 se nachází v jihozápadní části obce. Jeho památkově chráněnými součástmi je obytný 
dum, sýpka a ohradní zeď. Toto vyjádření se týká obytného domu (žádost o zrušení prohlášení 
za kulturní památku byla podána i na sýpku, k této žádosti je zpracováno samostatné 
stanovisko). Obytný dům je situován v severovýchodní části dvora. Jde o patrovou zděnou, 
zčásti podsklepenou budovu obdélného půdorysu. Byla omítnutá vápennou omítkou s okrovým 
nátěrem - taje dnes zčásti degradovaná a je tak viditelné kamenné a cihelné zdivo Stěny jsou 
členěny pravoúhlými otvory, které tvoří vstupy a okna. Výplně otvorů se téměř nedochovaly. 
Dum mel bobrovkovou valbovou střechu, která nyní zcela chybí - stejně jako dřevěný krov 
vaznicové soustavy. Dispozici interiéru přízemí tvoří podélný trojtrakt až na dvoutraklový 
jižní konec. Přízemi bylo klenuté, první patro převážně plochostropé. Interiér je dnes z větší 
2
části nepřístupný. Vstupní partie má strop zachovaný, z ní přístupná místnost v jihozápadním 
nároží přízemí má klenbu zborcenou. Zbývající prostory nebylo možné posoudit, avšak podle 
leteckého snímku z roku 2019, dostupného v mapách internetového portálu Seznam.cz, jsou 
ostatní stropy a podlahy propadlé.
Existence hospodářského dvora je doložena k roku 1595. Mezi lety 1595-1603 zde byla 
postavena tvrz, jejíž základy jsou patrné v úrovni přízemí v severovýchodním nároží budovy, v 
rozsahu dnešního středního a východního podélného traktu. Tato tvrz, pravděpodobně 
poškozená v průběhu třicetileté války, byla mezi lety 1652-1664 rozšířena na raně barokní 
zámek. Ten sloužil jako panské sídlo do roku 1835 - tehdy byl změněn výraznou přestavbou na 
cukrovar a poté v roce 1856 rekonstruován. Tato klasicistní přestavba určuje základ dispozice 
prostor kromě severní části, kde se zachovala úprava z dob, kdy objekt sloužil jako panské 
sídlo. K dalším úpravám došlo v druhé polovině 19. století, kdy byla v roce 1888 zbourána 
jižní část objektu, a na počátku 20. století.
Současný stavebně technický stav budovy je tristní. Chybí střecha a stropy ve většině objektu, 
čímž trpí dochované vertikální konstrukce, vystavené vlivům počasí. Je zřejmé, že absence 
jakékoliv péče je dlouhodobá. K největšímu negativnímu zásahu došlo v roce 2015, kdy 
tehdejší nájemce domu usiloval o jeho zboření. Bez vědomí složek státní památkové péče 
odstranil střechu a krov a žádné další, ani provizorní zastřešení nerealizoval ani on, ani 
pozdější majitelé. Takovýto radikální zásah měl samozřejmě značně negativní vliv na stav 
objektu, který je havarijní, přesto se však komise domnívá, že záchrana domu je stále 
proveditelná.
Obytný dům v areálu hospodářského dvora čp. 1 je cenným historickým objektem s dlouhým 
stavebním vývojem. Dosud obsahuje zdivo z původní renesanční tvrze, výrazná je rovněž 
barokní a klasicistní fáze. Dokládá postupné funkční proměny z panského sídla na provozní 
objekt a posléze využití pro úřednické účely. Jde rovněž o výrazný prvek urbanistické 
struktury obce. 1 když ztrátou některých konstrukcí byla jeho památková hodnota snížena, 
podle názoru komise ne natolik, aby objekt nemohl zůstat kulturní památkou. Stále je 
hodnotným autentickým historickým pramenem, diky renesančním reliktům původní tvrze 
rovněž s výraznou hodnotou stáří.
Současný majitel ve zdůvodnění své žádosti o zrušení prohlášení uvádí, že ve špatném 
stavebně technickém stavu nemovitost již získal. Ovšem tato skutečnost neznamená, že není 
povinen o objekt pečovat a udržovat jej v dobrém stavu, tak jak o tom hovoří § 9 odst. 1 
zákona č. 20/1987 Sb. Rovněž stavební zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění v § 154 odst. 
la) uvádí, že vlastník stavby je povinen udržovat stavbu po dobu celé její existence. V obou 
případech současný vlastník své povinnosti nenaplňuje. NPU také neeviduje žádnou žádost ze 
strany vlastníka o poskytnutí finanční podpory z dotačních programů MK, které jsou určeny 
právě na tyto extrémně ohrožené památkové chráněné objekty. Z toho je patrné, že vlastník 
nevyužil všechny dostupné možnosti na záchranu objektu. Svým případným souhlasem se 
zrušením prohlášení by NPU ve své podstatě legalizoval soustavné porušování výše 
uvedených zákonů. “
Dále v dopise č. j. NPÚ-351/k 59156/2022/PP/OEDIS ze dne 8. 8. 2022 nedoporučuje ani 
zrušení prohlášení předmětné sýpky za kulturní památku z následujících důvodů: „Areál 
hospodářského dvora čp. 1 se nachází v jihozápadní části obce. Jeho památkově chráněnými 
součástmi je obytný dům, sýpka a ohradní zeď. Toto vyjádření se týká sýpky (žádost o zrušení 
prohlášení za kulturní památku byla podána i na obytný dům, k této žádosti je zpracováno 
samostatné stanovisko). Sýpka je situována v jižní části dvora. Jde o patrovou zděnou budovu 
obdélného půdorysu, na západě se k ní napojuje kovárna (není kulturní památka). Omítka 
sýpky je dnes zčásti degradovaná a je tak viditelné kamenné zdivo. Severní a východní průčelí 
člení obdélné, na šířku orientované okenní otvory v dřevěné šambráně. Doplňují je dveře, 
rovněž s dřevěným orámováním, přístupné po schodišti. Nad nimi je na stěně sýpky kamenná 
3
deska s erbem rodu Kinských. Jižní strana je bez otvorů až na jeden štěrbinový průduch v 
patře. Obě boční průčelí vrcholí dvoustupňovým štítem. Na jižním z nich se v dolní etáži 
dochovala omítka s pilastry. Sýpka měla sedlovou střechu, krytou bobrovkami, v níž byly ve 
dvou úrovních rozmístěné vikýře. V roce 2015 tehdejší majitel bez vědomí složek státní 
památkové péče odstranil střechu, vyřezal krov i veškeré vnitřní dřevěné konstrukce, takže 
interiér dnes tvoří jeden volný prostor. Alespoň provizorní zabezpečení objektu neprovedl ani 
on ani žádný z pozdějších majitelů.
Sýpka je významnou součástí panského hospodářského dvora, jehož existence je v Martiněvsi 
doložena k roku 1595. Sýpka byla postavena v roce 1722 a později upravována pouze v 
menším rozsahu. Současný stavebně technický stav budovy je tristní. Chybí střecha, krov i 
podlahy a stropy, takže dnes jde pouze o obvodové zdivo. Vystavení sýpky povětrnostním 
vlivům má na její stav negativní vliv. Patrné je to zejména u jihovýchodního nároží, kde jsou 
ve zdivu trhliny, narušená je i koruna zdivá. Ze stavu sýpky je zřejmé, že absence jakékoliv 
péče o ní je dlouhodobá. Podle názoru komise je však její obnova proveditelná.
Sýpka je významnou a výraznou součástí panského hospodářského dvora, jehož historie sahá 
až do období renesance. Sýpka je nejcennější z hospodářských objektů areálu, a proto se stala 
kulturní památkou. Představuje doklad rozvoje dvora v první polovině 18. století a rovněž 
způsobu výstavby podobných budov v daném období. Jde tak o cenný historický objekt, byť 
dochovaný torzálně. Jeho obvodové konstrukce a oba štíty se dochovaly v autentické podobě, 
neporušené pozdějšími zásahy. Sýpka je tak stále cenným historickým pramenem. Zároveň jde 
o výrazný prvek urbanistické struktury obce. 1 když ztrátou některých konstrukcí byla 
památková hodnota sýpky snížena, podle názoru komise ne natolik, aby objekt nemohl zůstat 
kulturní památkou.
Současný majitel ve zdůvodnění své žádosti o zrušení prohlášení uvádí, že ve špatném 
stavebně technickém stavu nemovitost již získal. Ovšem tato skutečnost neznamená, že není 
povinen o objekt pečovat a udržovat jej v dobrém stavu, tak jak o tom hovoří § 9 odst. 1 
zákona č. 20/1987 Sb. Rovněž stavební zákon č. 183/2006 Sb. v platném znění v ý 154 odst. 
la) uvádí, že vlastník stavby je povinen udržovat stavbu po dobu celé její existence. V obou 
případech současný vlastník své povinnosti nenaplňuje. NPÚ také neeviduje žádnou žádost ze 
strany vlastníka o poskytnutí finanční podpory z dotačních programů MK, které jsou určeny 
právě na tyto extrémně ohrožené památkové chráněné objekty. Z toho je patrné, že vlastník 
nevyužil všechny dostupné možnosti na záchranu objektu. Svým případným souhlasem se 
zrušením prohlášení by NPÚ ve své podstatě legalizoval soustavné porušování výše 
uvedených zákonů. “
Městský úřad Roudnice nad Labem, stavební úřad, státní památková péče, ve svém 
vyjádření ze dne č. j. MURCE/28611/2022 ze dne 11.7. 2022, také nedoporučuje zrušení 
prohlášení předmětného obytného domu za kulturní památku a uvádí: „Návrh na zrušení 
prohlášení podal vlastník pozemku st. p. č. 89/1, k. ú. Martiněves u Libochovic, kterým je 
v květnu 2022. K 
žádosti byly přiloženy fotografie objektu. Správní orgán dále využil dostupné fotografie a 
danou památku osobně navštívil dne 30.6.2022 v přítomnosti vlastníka památky.
Žadatel uvádí, že se budova rozpadá, obvodové zdivo postupně odpadává, ohrožuje i sousední 
nemovitosti jiných majitelů, vnitřní části jsou zcela zřícené. Žadatel uvádí, že tento stav 
nezavinil a nemovitost koupil již v zanedbaném stavu od společnosti Real-praktic s. r. o.
Venkovská usedlost se nachází na jihozápadním okraji obce Martiněves. Objekt je součástí 
většího areálu. Kulturní památka rejsř. č. 26782/5-2172 se skládá z domu č.p. 1 (předmět 
žádosti), sýpky a ohradní zdi s brankou. Dle památkového katalogu se jedná o bývalou tvrz z 
2. poloviny 16. století, kterou založili Lobkovicové. V první polovině 18. století (cca 1722) 
byly objekty přestavěny v souvislosti s prodejem Vchynským z Vchynic. V té době vznikla i 
4
sýpka a další objekty, které se však nedochovaly. Tvrz byla opuštěna po roce 1765. V 19. 
století zde fungoval cukrovar. Dle informací místního kronikáře objekt po roce 1948 sloužil k 
bydlení, v 70. letech zde byla umístěna vojenská posádka a poté zemědělské družstvo.
V současnosti se z objektu dochovaly pouze obvodové stěny a zbytky stropů. Zdivo je na 
určitých místech staticky narušené. Ze starších leteckých snímků bylo možné zjistit, že objekt 
byl ještě v nedávné době zastřešen. Přibližně po roce 2001 se střední část střechy zbortila, 
střecha byla kompletně odstraněna po roce 2015. Ačkoliv je stav objektu v havarijním stavu a 
většina kulturně historických hodnot byla nenávratně zničena, stále se jedná o významný 
objekt, který má kulturně historický význam pro historii obce Martiněves. Patrně se jedná o 
nejstarší dochovaný objekt v obci, jehož počátky je možné spojovat i s počátky obce.
Dům č. p. 1 je také rodným domem Otakara Hostinského, významného českého teoretika 
hudby a divadla, profesora pražské univerzity. Otakar Hostinský je autorem množství knih o 
hudbě a hudebních skladatelích (např. o Wagnerovi, Fibichovi, Smetanovi), vychoval řadu 
žáků (např. Zdeněk Nejedlý, Otakar Zich). V Martiněvsi se před vjezdem do areálu nachází 
jeho busta, která je památkově chráněná (r. č. ÚSKP 28564/5-2169). Pro Martiněves se jedná 
o nejvýznamnějšího rodáka, který je významný nejen regionálně, ale celorepublikově.
Vzhledem k tomu správní orgán zrušení prohlášení uvedené věci za kulturní památku 
nedoporučuje. “
Dále v dopise ze dne č. j. MURCE/34122/2022 ze dne 11.8. 2022 nesouhlasí ani se zrušením 
prohlášení předmětné sýpky za kulturní památku a uvádí: „Návrh na zrušení prohlášení podal 
vlastník pozemku st. p. č. 89/1, k. ú. Martiněves u Libochovic, kterým je
Správní orgán využil dostupné fotografie a danou památku osobně navštívil dne 30.6.2022 v 
přítomnosti vlastníka památky.
Správní orgán se již vyjadřoval ke zrušení prohlášení obytného domu usedlosti č. p. 1 na p. č. 
st. 89/1, k. ú. Martiněves, kde taktéž nedoporučil zrušení prohlášení za kulturní památku.
Vlastník objektu následně upřesnil rozsah prací, kde žádá o zrušení prohlášení za kulturní 
památku i sýpku (jižní budova usedlosti). Dále uvádí, že „Po setkání a konzultacích se 
zástupci památkového úřadu v Roudnici nad Labem a Ústí nad Labem, starostou obce a 
odborníkem na opravy památek Ústeckého kraje panem Hlaváčkem, jsem dospěl k rozhodnutí 
zažádat o zrušení prohlášení věci za kulturní památku i pro tuto budovu. Není v mých silách a 
možnostech jednat jinak.
Venkovská usedlost se nachází na jihozápadním okraji obce Martiněves. Objekt je součástí 
většího areálu. Kulturní památka rejsř. č. 26782/5-2172 se skládá z domu č.p. 1, sýpky 
(předmět žádosti) a ohradní zdi s brankou.
Z fotografií je patrné, že dochované obvodové zdivo je narušováno srážkovou vodou, kterou je 
vymývána z nezakrytého obvodového zdivá malta, čímž může docházet k narušování stability 
obvodového zdivá. Z fotek je patrné narušení jihovýchodního nároží sýpky, kde od paty štítové 
zdi k jejímu vrcholu probíhají v nárožním masivu zdi i přes okenní otvory vertikální praskliny, 
které na některých místech narušili zdivo parapetů a nadokenní obloukové cihelné zaklenutí. 
Štítová zeď je v jihovýchodním nároží odtržena od jižní obvodové zdi. Ačkoliv je stav objektu v 
havarijním stavu a většina kulturně historických hodnot byla nenávratně zničena, stále se 
jedná o významný objekt, který má kulturně historický význam pro historii obce Martiněves.
S žádostí nebyl doložen statický posudek, který by vyhodnocoval stávající stav, tj. 
nebezpečnost, nutnost zabezpečení jednotlivých konstrukcí, případně návrh zabezpečujících 
sanačních prací.
Na kontrolní obhlídce dne 18.8.2020 byl zástupci NPÚ Ústí nad Labem vznesen návrh na 
zajištění statického posudku s navrženými sanacemi, který by vyhodnotil stav památky. 
Vlastník si statický posudek nezajistil, proto správní orgán na kontrolní obhlídce dne 
30.6.2022, znovu navrhl vlastníkovi zajistit si statický posudek, aby se zjistil stav památky.
Vzhledem k tomu správní orgán zrušení prohlášení uvedené věci za kulturní památku 
5
nedoporučuje.
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření 
č. j. KUUK/082725/2022 ze dne 8. 6. 2022, zrušení prohlášení předmětného obytného domu 
za kulturní památku nedoporučil: „Návrh na zrušení prohlášení podal vlastník pozemku st. p. 
č. 89/1, k. ú. Martinéves u Libochovic, kterým je
v květnu 2022. K žádosti byly přiloženy fotografie objektu. KÚ ÚK OKP dále 
využil dostupné fotografie a informace z památkového katalogu, katastru nemovitostí, z textu 
„Martinéves č.p. 1 “ od kronikáře obce pana J. Panenky a informace z dalších online zdrojů. 
Žadatel v žádosti uvádí, že se budova rozpadá a ohrožuje i sousední nemovitosti jiných 
majitelů. Žadatel dále uvádí, že tento stav nezavinil, nemovitost v tomio stavu již koupil od 
společnosti Real-praktic s. r. o.
Řešený objekt se nachází na jihozápadním okraji obce Martinéves. Objekt je součástí většího 
areálu. Kulturní památka pod názvem „dvůr“ (rejstř. č. 26782/5-2172) se skládá z domu čp. 1 
(předmět žádosti), sýpky a ohradní zdi s brankou. Dle památkového katalogu se jedná o 
bývalou tvrz z 2. poloviny 16. století, kterou založili Lobkovicové. V první polovině 18. století 
(cca 1722) byly objekty přestavěny v souvislosti s prodejem Vchynským z Vchynic. V té době 
vznikla i sýpka a další objekty, které se však nedochovaly. Tvrz byla opuštěna po roce 1765. V 
19. století zde fungoval cukrovar. Dle informací místního kronikáře objekt po roce 1948 
sloužil k bydlení, v 70. letech zde byla umístěna vojenská posádka a poté zemědělské družstvo. 
Dům č. p. 1 je také rodným domem Otakara Hostinského, významného českého teoretika 
hudby a divadla, profesora pražské univerzity. Otakar Hostinský je autorem množství knih o 
hudbě a hudebních skladatelích (např. o Wagnerovi, Fibichovi, Smetanovi), vychoval řadu 
žáků (např. Zdeněk Nejedlý, Otakar Zich). V Martiněvsi se před vjezdem do areálu nachází 
jeho busta, která je památkově chráněná (r. č. ÚSKP 28564/5-2169). Pro Martinéves se jedná 
o nejvýznamnějšího rodáka, který je významný nejen regionálně, ale celorepublikově.
V současnosti se z objektu dochovaly pouze obvodové stěny a zbytky stropů, jak je možné vidět 
na doložených fotografiích. Zdivo je na určitých místech staticky narušené (zejména 
jihozápadní nároží se rozpadá). Ze starších leteckých snímků bylo možné zjistit, že objekt byl 
ještě v nedávné době zastřešen. Přibližně po roce 2001 se střední část střechy zbortila, 
střecha byla kompletně odstraněna po roce 2015. Ačkoliv není pochyb o tom, že nový vlastník 
nezavinil aktuální havarijní stav nemovitosti, tak koupí objektu, který je kulturní památkou na 
sebe převzal povinnosti, které vlastnictví kulturní památky přináší, zejména na vlastní náklad 
pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, 
znehodnocením nebo odcizením.
KU UK OKP uvádí, že ačkoliv je stav objektu havarijní a většina kulturně historických hodnot 
byla nenávratně zničena, stále se jedná o významný objekt, který má kulturně historický 
význam pro historii obce Martinéves. Patrně se jedná o nejstarší dochovaný objekt v obci, 
jehož počátky je možné spojovat i s počátky obce. Uvádí se, že na tomto místě mohla stát 
původní gotická tvrz z přelomu 13. -14. století, tyto informace však nejsou ověřené stavebně 
historickým průzkumem. Dále je objekt přímo spojen s významnou českou osobností 2. 
poloviny 19. století a počátku 20. století, Otakarem Hostinským, který se zde narodil a 
nějakou dobu zde vyrůstal.
Dle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, 
ministerstvo může zrušit prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku z mimořádně 
závažných důvodů. KU UK OKP neshledal žádné z uvedených důvodů za mimořádně závažné, 
a proto nedoporučuje zrušení prohlášení objektu na st. p. č. 89/1, k. ú. Martinéves u 
Libochovic, obec Martinéves, okres Litoměřice, Ústecký kraj, rejstř. č. ÚSKP 26782/5-2172, 
za kulturní památku. Objekt čp. 1 nepřestal splňovat podmínky ust. § 2 odst. 1 písm. a) i b) 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, jelikož se jedná 
6
o významný doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti na 
Litoměřicku a zároveň má přímý vztah k významné osobnosti. “
Dále ve svém vyjádření č. j. KUUK/119650/2022 ze dne 3. 8. 2022, nedoporučil ani zrušení 
prohlášení předmětné sýpky za kulturní památku: „Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor 
kultury a památkové péče po seznámení se s žádostí a podklady včetně prověření dalších níže 
uvedených skutečností a zjištění k návrhu na zrušení prohlášení objektu sýpky na p. č. st. 89/1, 
k. ú. Martiněves u Libochovic, okres Litoměřice, Ústecký kraj“, která je součástí nemovité 
kulturní památky venkovské usedlosti čp. 1 v obci Martiněves (rejstř. č. ÚSKP 26782/5-2172) 
uvádí, že jediným vlastníkem venkovské usedlosti čp. 1 v obci Martiněves je od roku 2018 
(informace o pozemku ze dne 
4.08.2022). Podání, kromě několika pohledových snímků, neobsahuje žádná konkrétní 
vyhodnocení stavu objektu. Není doložena statická zpráva, která by vyhodnocovala stávající 
stav, tj. nebezpečnost, nutnost zabezpečení jednotlivých konstrukcí, případně návrh 
zabezpečujících sanačních prací. Z přiložené fotodokumentace je zřejmé, že dochované 
obvodové zdivo je narušováno srážkovou vodou, kterou je vymývána z nezakrytého 
obvodového zdivá malta, čímž může docházet k narušování stability obvodového zdivá. Z fotek 
je patrné narušení jihovýchodního nároží sýpky, kde od paty štítové zdi k jejímu vrcholu 
probíhají v nárožním masivu zdi i přes okenní otvory vertikální praskliny, které na některých 
místech narušili zdivo parapetů a nadokenní obloukové cihelné zaklenutí. Štítová zeď je v 
jihovýchodním nároží odtržena od jižní obvodové zdi.
Z fotodokumentace není zřejmá žádná snaha vlastníka o zabezpečení objektu proti dalšímu 
poškozování kulturní památky ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
V katastru nemovitostí je uvedeno, že objekt je nemovitou kulturní památkou a tento záznam 
tam byl i v roce 2018, tj. v době, kdy vlastník tuto nemovitost kupoval, a tudíž mu bylo známo, 
že koupí nemovité kulturní památky na sebe převádí i povinnost o ní pečovat ve smyslu § 9 
odst. 1 výše uvedeného památkového zákona.
Vlastník v žádosti o zrušení prohlášení kulturní památky uvádí, že ..._ po setkám a 
konzultacích se zástupci památkového úřadu v Roudnici nad Labem a Ústí nad Labem, 
starostou obce a odborníkem na opravy památek Ústeckého kraje panem Hlaváčkem, jsem 
dospěl k rozhodnutí zažádat o zrušení prohlášení věci za kulturní památku i pro tuto budovu. 
Není v mých silách a možnostech jednat jinak“. K tomuto Krajský úřad Ústeckého kraje, 
odbor kultury a památkové péče uvádí, že vlastníkem uváděná setkání a konzultace nejsou 
doloženy zápisy nebo protokoly, ze kterých by byly výstupy nebo doporučení. Vlastníkem 
uváděné důvody nejsou mimořádně závažnými důvody ve smyslu památkového zákona ke 
zrušení prohlášení věci nebo stavby kulturní památkou. Vlastník kulturní památky má možnost 
k záchraně kulturní památky využít dotačních programů KÚÚK a MKCR.
Z výše uvedených důvodů Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče 
nedoporučuje zrušení prohlášení sýpky na p. č. st. 89/1, k. ú. Martiněves u Libochovic, okres 
Litoměřice, Ústecký kraj“, která je součástí nemovité kulturní památky venkovské usedlosti 
čp. 1 v obci Martině, okres Litoměřice, Ústecký kraj (rejstř. č. ÚSKP 26782/5-2172), za 
kulturní památku. “
Ministerstvo kultury dále čerpalo informace ohledně historie obce a především předmětného 
areálu č. p. 1 z veřejně přístupnéých článků na webových stránkách obce Martiněves, 
zpracovaného kronikářem obce Martiněves, panem J. Panenkou (ke stažení zde: 
https://www.martineves.cz/martineves-116). Zde je uvedeno, že obec Martiněves je písemně 
doložena v listině zr. 1226. Existují dohady, že se v místě dnešního areálu č. p. 1 mohl 
nacházet tvrz už ve 13. nebo 14. století, doposud však neproběhl výzkum, který by to doložil. 
Tvrz, ke které přiléhala velká zahrada, zde byla určitě postavena nejpozději v 16. století.
7
Nejdéle obec vlastnili Kinští a za kněžny Vilemíny zde byl v r. 1840 zřízen cukrovar. 
Hospodářská budova cukrovaru, kde sídlil jeho ředitel, byla právě zde posuzovaný obytný 
dům. Dále dům sloužil jako sídlo ředitele panství Martiněves a bydleli zde statkářské rodiny. 
Později zde byl provozován i hostinec. „ V dobách, kdy zde byl hostinec, byl ve výše uvedené 
zahradě kuželník. Po roce 1948 dům sloužil jako obytný, v 70. letech 20. stol, zde byla 
umístěna vojenská posádka. Mnoho stop zde zanechalo také „hospodaření“ JZD. (...) 
Historický výčet by nebyl úplný, nezmínili bychom se o nejslavnějším rodáku naší obce Dr. 
Otakaru Hostinském. Tento slavný český hudební vědec, spolupracující a přátelící se m. j. 
s Bedřichem Smetanou, se narodil 2. ledna 1845 právě v tomto domě. Jeho narození mělo 
úzkou souvislost s provozem cukrovaru v areálu dvora v Martiněvsi — jeho otec zde řídil 
stavbu (řízení) cukrovaru a působil zde jako ředitel. “ Kronikář Panenka text uzavírá slovy: 
„Když se člověk zamyslí, uvědomí si, že právě na tomto místě byl možná položen základ 
současné Martiněvse (ne Pohořic). “
V souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, bylo účastníkovi řízení umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. O tomto byl 
účastník řízení informován dopisem č. j MK 49797/2022 OPP ze dne 24. 8. 2022. Vlastník 
této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů jednotlivě i ve vzájemných 
souvislostech dospělo Ministerstvo kultury k následujícímu závěru:
Ministerstvo kultury může zrušit prohlášení věci za kulturní památku podle § 8 odst. 1 zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále také ,.památkový 
zákon“) pouze z mimořádně závažného důvodu. Tímto mimořádně závažným důvodem by 
měly být skutečnosti, které vyvracejí, že by věc stále ještě měla vlastnosti kulturní památky, 
jak jsou vymezeny v § 2 památkového zákona, tedy hodnotu historickou, uměleckou, 
vědeckou a technickou či přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. 
Stavebně technický stav objektu je rozhodující pouze v případě, že by přicházela v úvahu 
pouze jeho demolice.
V případě obytného domu Ministerstvo kultury shledalo, že jeho památkové hodnoty 
v současné době jednoznačně přetrvávají. Mimo to, že dům má přímý vztah k významné 
osobnosti (narodil se zde Otakar Hostinský, významný český estetik, teoretik hudby a divadla 
a profesor pražské univerzity, který se celý život podílel na organizování národního 
kulturního života), dům stále i přes současný stav vykazuje vlastnosti kulturní památky.
Celý hospodářský dvůr č. p. 1 je mimořádně významnou součástí urbanistické struktury obce 
Martiněves, pro kterou má také velký historický význam. Sejmutím památkové ochrany 
tohoto dvora, nebo jeho částí, by mohlo dojít k nenávratnému zániku tohoto cenného areálu a 
ke ztrátě historického a urbanistického kontextu daného místa.
Předmětný dům má vysokou hodnotu stáří, dle stavebně historického průzkumu jsou v jeho 
konstrukcích stále zachované základy původní tvrze z 16. století. Dále lze z jeho konstrukcí 
vysledovat další stavební vývoj objektu, kdy postupně přestavbou na barokní zámek plnil 
funkci panského sídla a později byl upraven na hospodářské zázemí cukrovaru. Historické 
dispoziční řešení objektu je stále patrné.
Případnou obnovu této kulturní památky lze zcela jistě provést tak, aby byla zajištěna její 
památková podstata a její hodnoty. Míra nových prvků použitých při takovéto obnově by 
nebyla pro zachování památkové hodnoty objektu v tomto případě jediným a rozhodujícím 
kritériem. Po citlivé obnově bude tato kulturní památka i nadále významným historickým a 
urbanistickým prvkem obce.
8
V případě sýpky č. p. 1 rovněž Ministerstvo kultury shledalo, že její památkové hodnoty stále 
jednoznačně přetrvávají. Sýpka byla vystavěna v průběhu první polovině 18. století, kdy došlo 
k rozvoji panského dvora. V současnosti se z ní zachovala značná část původní hmoty 
(obvodové konstrukce včetně štítů). Na stěně sýpky nad dveřním otvorem se dochovala 
kamenná deska s erbem rodu Kinských.
I přes nezákonně provedené necitlivé zásahy předešlého vlastníka kulturní památky, které 
sýpku ochudily o dřevěné konstrukce v interiéru, krov a střechu, a její současný velmi špatný 
stav, jsou památkové hodnoty tohoto objektu nadále přítomné. Objekt má i přes tyto zásahy 
do architektonické hodnoty stále vysokou historickou i urbanistickou hodnotu ve vztahu 
k obci Martiněves.
Správní orgán dospěl k závěru, že obnova této sýpky se zachováním shledaných památkových 
hodnot je stále možná. Míra nových prvků použitých při takovéto obnově by nebyla pro 
zachování památkové hodnoty objektu v tomto případě jediným a rozhodujícím kritériem. Po 
citlivé obnově bude tato kulturní památka i nadále významným architektonickým, historickým 
a urbanistickým prvkem obce. V souladu se závazným stanoviskem výkonného orgánu státní 
památkové péče lze navíc prostorný interiér dotčeného objektu, též vzhledem k letité absenci 
původních podlaží, dobře uzpůsobit novodobým funkčním potřebám.
Dále Ministerstvo kultury podotýká, že památková ochrana objektu není pojata jako 
jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože zákon o státní památkové péči 
nabízí řadu fakultativních i obligatomích náhrad, vázaných na zachování a údržbu kulturní 
památky. Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, 
jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady. V souvislosti 
se statickým zajištěním kulturní památky, obnovou krovu a střešní krytiny, existuje několik 
dotačních titulů, v rámci kterých je možné čerpat finanční příspěvek na rekonstrukci stavebně 
ohrožené kulturní památky takto mimořádné hodnoty.
Například Ministerstvo kultury poskytuje z Havarijního programu příspěvky na odstranění 
havarijního stavu, zejména na jejich statické a celkové stavební zajištění, restaurátorské práce 
a na opravy krovů a střech (včetně komínů, římsy a klempířských a zámečnických prvků). 
Vlastníkovi lze poskytnout příspěvek dle zásad tohoto programu až do výše 80% celkových 
nákladů, pokud jde například o provedení nového krovu a střechy na stavbě, která již krov ani 
střechu nemá, a to s použitím historických tesařských konstrukcí a stavebních materiálů, nebo 
na statické a celkové stavební zabezpečení svislých a vodorovných nosných konstrukcí.
Správní orgán dále uvádí, že současný vlastník nabyl dotčené nemovitosti na základě svého 
dobrovolného rozhodnutí, dle výpisu z katastru na základě kupní smlouvy ze dne 19. 10. 
2018, tedy v čase, kdy byly dotčené nemovitosti v podobném stavu jako nyní. To, že se jedná 
o kulturní památku, měl také vědět, tato informace je dostupná z výpisu z katastru nemovitostí 
i z veřejného on-line přístupného Památkového katalogu. Při koupi těchto nemovitostí si měl 
být tedy vědom, že při péči o ně bude vázán památkovým zákonem a místo snah o jejich 
odstranění by měl vynakládat snahu o jejich záchranu.
Posuzované objekty si i přes jejich výrazné poškození a úbytek konstrukcí, nevyhnutelnost 
budoucích stavebních zásahů, provedení adaptace interiéru pro nové využití a památkové 
rehabilitace původní podoby exteriéru, nadále uchovávají stěžejní urbanistické, historické i 
architektonické hodnoty. Předmětný obytný dům, jakožto rodiště Otakara Hostinského, má 
navíc přímý vztah k významné osobnosti. Správní orgán v tomto případě neshledal 
mimořádně závažný důvod podle § 8 odst. 1 památkového zákona, na základě kterého může 
zrušit prohlášení věci za kulturní památku.
9
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.„ správní 
řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem
Městský úřad Roudnice nad Labem, památková péče
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0704038.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Martiněves, venkovská usedlost č. p. 1. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP. Vybrané informace jsou znepřístupněny z důvodu ochrany osobních údajů.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8885262 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Brožová Ivana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

21.10.2022

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 137983

Bližší specifikace:

Název	venkovská usedlost
Číslo ÚSKP	26782/5-2172
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 31050859

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP
Číslo	MK 60513/2022 OPP
Datum nabytí právní moci	03.10.2023
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	137983 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 25250

Název objektu: dům

Část obce: Martiněves

Č. dom.: č.p. 1

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Martiněves u Libochovic

Obec: Martiněves

ORP: Roudnice nad Labem

Okres: Litoměřice

venkovská usedlost (právní stav 137983)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 9296

Název lokality: Martiněves

Reálný typ: ves

Kat. území: Martiněves u Libochovic

Obec: Martiněves

ORP: Roudnice nad Labem

Okres: Litoměřice

Kraj: Ústecký kraj

venkovská usedlost (právní stav 137983)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 54

Název hist. regionu: Libochovice

venkovská usedlost (právní stav 137983)

Ke stažení Náhled Poslat žádost