Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) 
Elaborát nálezové zprávy (NZ) 
WWW: <http://www.npu.cz/pp/pridruz/opd/metodika/nz/nz050216/. 
Evidenční list 
NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD 
č. 
Lokalita / Obec (část obce) 
Litoměřice 
Okres / Kraj 
Litoměřice/Ústecký 
Objekt 
Hrad - palác 
kulturní  památka od 3. 5. 1958 
č.rej. 14183/5-1746 
[Souřadnice] 
N / E 
Zkoumaná část objektu / Prvek 
Palác – J průčelí – interiér/okenní otvory 
"Název" akce / NZ 
Celková rekonstrukce objektu, adaptace pro druhotné využití 
Zpracoval (autor, instituce) 
Mgr. T. Nejezchlebová, NPÚ ÚOP v Ústi n.L. 
PhDr. K. Podroužek, PhD., NPÚ ÚOP v Ústí n.L.
Datum akce / Datum vydání NZ 
Březen 2009/srpen 2009 
Označení NZ (ev. č. v archivu zpracovatele) Místo uložení originálu NZ 
spisový archiv NPÚ ČR ú.o.p. v Ústí n.L. 
Zadavatel OPD (osoba, instituce) 
NPÚ ÚOP v Ústí n. L. – PhDr. Petr Hrubý 
Počet stran / Počet listů příloh 
9/ 
Charakteristika výsledků / Anotace 
Při rekonstrukci objektu paláce bývalého královského hradu v Litoměřicích došlo 
k částečnému vybourání druhotných zazdívek zaslepených okenních otvorů v jižním průčelí. 
V zazdívkách byly objeveny kamenné rámy ostění světlých otvorů podobného vzhledu, jako 
kamenná ostění funkčních okenních otvorů v J průčelí. Jedná se o středověké okenní otvory 
profánního okruhu, dle profilací v hranách kamenného rámu lze uvažovat o dataci 14. století 
s možnými přesahy do raného 15. století. Dle vzhledu a způsobu zpracování reprezentují 
původní konstrukce královského paláce z doby Karla IV. a Václava IV., jejichž stavební 
aktivita je na objektu doložena. 
Obsah tohoto díla je duševním majetkem autora a jako takový je chráněn příslušnými zákony. 
1. Úvod 
Okolnosti realizace 
OPD 
1.01 V areálu bývalého královského paláce v Litoměřicích probíhá 
celková rekonstrukce objektu a jeho adaptace pro druhotné 
využití kulturního charakteru. V součinnosti s probíhajícími 
stavebními pracemi dochází k průběžnému odhalování dílčích 
nálezových situací, které pro jejich skrytí nepostihnul 
předchozí SHP. V rámci dokumentace objektu jsou tyto 
nálezové situace dokumentovány v rámci jednotlivých OPD. 
Při průzkumech povrchových úprav a odstraňování zazdívek 
slepých okenních otvorů došlo ve dvou z výklenků k odhalení 
okenních otvorů a jejich kamenných rámů ostění. V rámci 
OPD došlo ke zdokumentování zejména profilací rámů, ale 
také k zachycení spárořezu kamenných prvků, rozboru 
poškození materiálu a ke zkreslení celkové situace otvorů. 
Stav věci v době
OPD 
1.02 Kamenná ostění byla odhalena pouze částečně v pohledu 
z interiéru. Jejich hmotu a světlé otvory vyplňovaly zazdívky 
mladšího data, z části odstraněné. Kamenné rámy a dělení 
okenních otvorů se nedochovaly komplexně, i přes jejich 
neúplnost lze na základě dochované hmoty a paralel ve 
vedlejších okenních otvorech rekonstruovat jejich původní 
vzhled a přibližně je datovat. 
Na kamenném materiálu bylo patrné poškození požárem a 
mechanické poškození vedoucí k fragmentárnosti rámů. 
Podklady 
1.03 SHP Litoměřice – hrad. J. Muk 1971, 1983. Archiv NZ NPÚ 
ÚOP v Ústí nad Labem. 
SHP Litoměřice – hrad. F. Gabriel, I. Peřina 2007. Archiv NZ 
NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem. 
Mencl, V. 1960: Vývoj okna v architektuře českého 
středověku, ZPP XX. Praha. 
Metody 
dokumentace 
1.04 Stavební měření. 
Fotodokumentace. 
Snímání profilů drátem, jejich kresebné zpracování. 
Verbální popis. 
2. Popis 
Poloha zkoumané 
věci 
2.01 Královský hrad v Litoměřicích – královský palác – J průčelí 
interiér – 1. a 3.  
Souvislosti zkoumané 
věci 
2.02  
Charakteristika věci 2.03 Jedná se o středověké okenní otvory profánního vřazení, 
profilací v hranách kamenného rámu ostění spadající do třetí 
čtvrtiny 14. století s možnými přesahy do raného 15. století. 
Dle datace reprezentují původní konstrukce královského 
paláce z doby Karla IV. a Václava IV., jejichž stavební 
aktivita je na objektu doložena. 
Popis věci 2.04 Okenní otvory vymezují hluboké rozevřené špalety, 
zakončené mírně segmentovým záklenkem. Na líc 
obvodového zdiva jsou osazeny pravoúhlé rámy kamenného 
ostění, které vydělují světlé otvory a svým uspořádáním je 
člení.  
Základ ostění tvoří obdélný rám přeťatý ve dvou třetinách 
výšky příčníkem. Kamenný rám se skládá ze dvou stojin a 
rovného překladu. Stojiny jsou zhotoveny ze dvou částí 
mohutných pískovcových kvádrů, jež jsou při své vnitřní 
hraně zpracovány profilací. Ta se v interiéru projevuje pouze 
jednoduchým okosením, které přechází na exteriérovou líc 
jednoduchým ústupkem (technická pomůcka pro uchycení 
okenní výplně) a přechází do systému dvou za sebou 
následujících výžlabků. Při vnitřní hraně se jedná o výžlabek 
spíše mělký, jež přes ústupek a jednoduché okosení přerůstá 
v hluboký výžlabek na hmotě vnějšího líce ostění. Za 
hlubokým výžlabkem vlivem povětrnostních podmínek 
dochází k degradaci kamene, předpokládat lze ještě prosté 
okosení, ukotvující profilaci na líc kamene. Stejným 
způsobem je řešena profilace horního překladu. Dojem 
jednoho rostlého prvku je umocněn posunutím rohu profilace 
nad faktický styk kamenných částí ostění. Profilace vybíhá až 
nad pravoúhlý styk spar a je tesána do samostatného rohu, 
čímž vzniká iluze neskládané masy. V dolní části profilace 
stojin dosedá přímo na soklovou část, nepřechází pravoúhle 
na kvádry soklu. 
Vzhledu kamenného rámu se přizpůsobuje příčník, členící 
světlý otvor ve dvou třetinách jeho výšky. Příčník tvoří jeden 
průběžný kamenný prvek, na koncích rozšířený svislým 
páskem do tvaru T. Jedná se o technické řešení zapuštění 
příčníku do kamenného rámu otvoru pro větší odlehčení 
proti tlaku kamene. Tvar kamenného příčníku určuje 
profilace přizpůsobená celkovému vzhledu otvoru. Z vnitřní 
strany (interiérové) profilaci tvoří oboustranné prosté 
okosení s mezilehlou ploškou čelní strany. Spodní okosení je 
navíc proti hmotě příčníku zazubené drobnými ústupky. 
Z vnější strany (exteriérové) přechází příčník uskočením 
v krátkou vodorovnou plochu, která se láme okosením 
k nosu příčníku, který podbíhá mělký vážlabek, dosedající 
k hraně příčníku opět vodorovnou plochou a jednoduchým 
uskočením. 
V polovině průběhu příčníku vyrůstal z jeho hmoty svislý 
prut, členící světlý otvor vertikálně v horní i dolní části. Prut 
se nedochovaly, nicméně na příčníku jsou patrny jeho zbytky 
na horní i dolní části. Prut zasahoval do příčníku přes celou 
jeho šířku, dle plochy, kde došlo k přelomení, lze vyvodit, že 
nabýval stejné profilace jako příčník. 
Na hmotě ostění jsou v místech, která vevazovala rám do 
zidva, patrny kulaté zahloubené otvory, sloužící zřejmě pro 
uchycení krepen při vytahování materiálu do výšky. Vedle 
toho jsou dobře patrny spáry mezi kameny, vyplněné barevně
  přizpůsobenou maltou. 
V současné době jsou světlé otvory vyplněny druhotnými, 
nejčastěji cihelnými zazdívkami, které jsou navíc nahozené 
hrubou omítkou dost tvrdé konzistence. Omítka přerůstá přes 
kámen na hmotu ostění. 
Dílčí prvky věci 2.06 1. Stojiny kamenného ostění s profilací. 
2. Pravoúhlý překlad kamenného ostění s profilací. 
3. Dvojice kvádrů bez profilace soklové řásti. 
4. Příčník kamenného ostění s fragmenty vertikálních prutů. 
5. Segmentový záklenek a špalety vlastního otvoru. 
Rozměry věci 2.07 Viz výkresová dokumentace 
Materiál(y) 2.08 Ostění oken je z jemnozrnného měkkého pískovce (typ 
Mšenský pískovec), který se vyskytuje v místních výchozech 
na levobřeží labské denudace. Nejbližší známý středověký 
lom je v jižním sousedství Roudnice nad Labem. Pískovec 
má krémovou, okrovou až nažlutou barvu  s možným 
odstínováním bez patrných ostrých přechodů.  Žilkování se 
vyskytuje pouze v případě zrudnění ložiska, a to v podobě
tmavě okrových žilek a pecek železitých oxidů a solí. Plnivo 
i pojivo kamene je výrazně stejnorodé. Výplňový tmel je 
vápenný a jílový.  Lom kamene je ostrý. Kámen je snadno 
opracovatelný, vhodný pro jemné profilování.  Kámen  není 
odolný proti mechanickému oděru, rázům a vibracím. Je také 
vysoce nasákavý a proto není vhodný pro sokly, okapní 
římsy a exteriérové obklady. Je stálý v zásaditém prostředí, v 
kyselém prostředí dochází k reakci pojiva, které je 
vyplavováno k povrchu kamene, kde se usazuje ve formě
solných výkvětů. Náhlou změnou vlhkosti a teploty dochází 
k podpovrchovému napětí, které se projevuje prýskáním 
povrchových vrstev, a to i ve směru kolmém na sedimentační 
vrstvení. Kámen je pevný v tlaku a tahu, křehký v lomu, 
proto je třeba jej opracovávat a ukládat do zdiva pouze ve 
smyslu sedimentačních vrstev. Díky svým charakteristikám 
působí dojmem měkkého teplého materiálu, je proto 
kombinován s vápennými omítkami, dřevem a režnou 
opukou. Byl oblíben zejména v renesanci, kdy se užíval pro 
ostění oken, dveří, okenní kružby a římsy.  
Na sledovaném ostění oken jsou z interiérové strany patrné 
stopy zahoření,  které se na ostění projevuje typickým 
zčervenáním povrchu, způsobeným zoxidovaním železitých 
kongregací jílového pojiva a šupinovám až lasturovým 
prýskáním povrchovývch vrstev. Změna takto odvětralého 
povrchu je nevratná a fixace kamene obtížná, neboť hloubka 
zasažení je odvislá od žáru, kterému byl kámen vystaven.  
  V případě požáru není žár rovnoměrný, a tak i hloubka 
zasažení kamene je místně rozdílná. Nejsilněji je zasaženo 
ostění levého krajního okenního otvoru, a to v jeho horní 
třetině. Ze stop usuzuji, že se mohlo jednat spíše než o zášleh 
z hořícího interiéru o přímé zahoření dřevěných okenic. 
Opuka je užita v nosném obvodovém zdivu a dle 
dochovaných reliktů byla užita také ve zdivu příček.   Jedná 
se o usazenou horninu, jemnozrnný až prachovitý 
druh slínovce. Opuku tvoří  jílovité a prachovité částice, dále 
obsahuje vápencové složky a jehlice mořských hub 
mikroskopických rozměrů (tzv. spongie). Množství těchto 
jehlic určuje pevnost a trvanlivost  kamene, který má bělavou 
až pískově žlutošedou barvu. Plnivo i pojivo kamene je 
výrazně stejnorodé, lom kamene je ostrý. Kámen je snadno 
opracovatelný, vhodný pro jemné profilování, není odolný 
proti mechanickému oděru, rázům a vibracím. Je také vysoce 
nasákavý a proto není vhodný pro sokly, okapní římsy a 
exteriérové obklady. 
Významným stavebním materiálem byla opuka v době
románské. Protože se opuka snadno opracovává, sloužila 
také v kamenosochařství. Při vysokém obsahu vápnité složky 
se někdy opuka využívala pro výrobu vápna a počátkem 20. 
století i cementu. Nejbližší historický lom opuky byl v údolí 
Pokratického Potoka u Litoměřic na Bílých stráních (dnes 
přírodní rezervace). 
Doklady výrobních 
postupů. 
2.09 Na materiálu nebyly zjištěny doklady výrobních postupů. 
Povrchové úpravy 2.11 Omítky 
Na interiérové stěně jsou patrné relikty jednovrstvé tvrdé 
vápenné omítky, utahované do líce plochou zednické lžíce. 
Tato omítka může náležet pozdní gotice, stejně jako 
renesanci do poloviny 16. století. Omítka nebyla blíže 
analyzována, odkazujeme zde na nálezovou zprávu 
restaurátorského průzkumu, který souběžně probíhal. 
Na exteriérové stěně byl v jižním sousedství levého krajního 
otvoru nalezen pod korunní římsou relikt jednovrstvé měkké 
vápenné omítky se středně hrubým plnivem a jemným 
vápenným pojivem. Hrubé vyrovnání povrchu zdi je 
nespojité se zdící maltou. Povrch omítky byl stáčen fartáčem 
a pačokován okrovým vápenným nátěrem. Jedná se patrně o 
klasicistní exteriérovou omítku. 
Stopy funkce 2.12 Jednoduchý ústupek ve vnitřní hraně interiérové profilace 
pro osazení okenní výplně. 
Závady 2.13  
Stratigrafie 2.14 Stratigraficky lze zachytit interkaci lomového obvodového 
zdiva a kamenných ostění okenních světlých otvorů. 
V mladších stavebních fázích došlo k zaslepení světlých 
otvorů zazdívkami, které ruší funkční užití otvorů. Jako 
mikrofázi lze vnímat obmrštění zazdívek tvrdou 
neupravenou omítkou s podílem cementu. 
Popisy sond 2.15  
3. Interpretace 
Datace zkoumané 
věci 
3.01 Dokumentované okenní otvory a jejich kamenná ostění 
mohou reprezentovat konstrukce náležející horizontu 
poslední čtvrtiny 14. století s možným přesahem do raného 
15. století, tedy do doby, kdy docházelo k samotnému 
zbudování paláce za Karla IV. a následně jeho nástupce 
Václava IV., jejichž stavební činnost je na litoměřickém 
hradě prokazatelně doložena. 
Pro karlovskou produkci může v v tomto případě odkazovat 
již samo užití pravoúhlých kamenných jednoduše členěných 
rámů, jichž se v rámci nástupu vývoje samostatného 
profánního okna začalo užívat, a jejichž trvání je dobře 
známo až do rané renesance. Pro třetí čtvrtinu 14. století by 
mohl dále svědčit obdélný tvar otvoru, který je příčníkem 
přetnut mimo příčnou osu, tedy ve dvou třetinách jeho výšky. 
Vývojou tendencí hlouběji do 15. století by docházelo k 
deformaci otvoru spíše do čtvercového tvaru, k čemuž 
v tomto případě nedochází. 
Nejspolehlivě datuje ostění profilace rámu, příčníku a prutů. 
Užití jednoduchého okosení v interiéru, které přechází na 
exteriérovém lící pomocí ústupků a okosení ve výžlabky 
může mít své kořeny v profilaci doby Karla IV. Datovat 
otvory na přelom 14. a 15. století je pak možné na základě
přítomnosti soustavy mělkého a následného hlubokého 
výžlabku, což je prvek připisovaný ještě trvající karlovské 
tradici, ovšem již transformované v 
období Václava IV.  
Vyloučena ovšem není ani datace do pozdější renesance. 
Autorské připsání 3.02 Nebylo zjištěno. 
7. Přílohy 
Přílohy 7.01 Kresebná dokumentace okna a detailů konstrukcí dle popisu 
Fotodokumentace 7.02 1 – celkový pohled na okenní otvor v první ose zleva. – 2 – 
Levá stojina okenního rámu otvorů. – 3 – pravá stojina 
s patrnou popožární změnou materiálu. – 4 – střední dělící 
příčník okenního otvoru. – vnější omítky při okenním otvoru. 
Popisky příloh NZ  
Příloha NZ OPD č. 1 
Lokalita / Obec (část obce) Litoměřice/hrad  Okres / Kraj 
Litoměřice/Ústecký kraj 
Objekt: palác č. p.   
Zkoumaná část objektu / Prvek Jižní průčelí – interiér – okenní otvory v zazdívkách 
Zpracoval Nejezchlebová č. orig. v archivu zprac. 
Popis přílohy:  
Kresebné zpracování pohledu na okenní otvor a kamenný rám. 
Použitý podklad: stavební měření v terénu 
Metoda dokumentace / ° p řesnosti stavební měření Datum akce: 3/2009 
Příloha NZ OPD č. 2 
Lokalita / Obec (část obce) Litoměřice/hrad  Okres / Kraj 
Litoměřice/Ústecký kraj 
Objekt: palác č. p.   
Zkoumaná část objektu / Prvek Jižní průčelí – interiér – okenní otvory v zazdívkách 
Zpracoval Nejezchlebová č. orig. v archivu zprac. 
Popis přílohy:  
Profilace příčníku v průřezu. 
Použitý podklad: odebrání profilu drátem 
Metoda dokumentace / ° p řesnosti stavební měření Datum akce: 3/2009 
Příloha NZ OPD č. 3 
Lokalita / Obec (část obce) Litoměřice/hrad  Okres / Kraj 
Litoměřice/Ústecký kraj 
Objekt: palác č. p.   
Zkoumaná část objektu / Prvek Jižní průčelí – interiér – okenní otvory v zazdívkách 
Zpracoval Podroužek č. orig. v archivu zprac. 
Popis přílohy:  
Profilace horního překladu 
Použitý podklad: stavební měření v terénu 
Metoda dokumentace / ° p řesnosti stavební měření Datum akce: 3/2009 
Příloha NZ OPD č. 4 
Lokalita / Obec (část obce) Litoměřice/hrad  Okres / Kraj 
Litoměřice/Ústecký kraj 
Objekt: palác č. p.   
Zkoumaná část objektu / Prvek Jižní průčelí – interiér – okenní otvory v zazdívkách 
Zpracoval Podroužek č. orig. v archivu zprac. 
Popis přílohy:  
Profilace levého ostění (stojiny) 
Použitý podklad: stavební měření v terénu 
Metoda dokumentace / ° p řesnosti stavební měření Datum akce: 3/2009 




 
1 
 
 
2 
 
 
 
 
3 
 
 
4 
 
 
 
 
5

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:

_nezařazeno

Jméno souboru:

U0004906.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Šimková Táňa

Popis dokumentu:

Litoměřice, okres. Litoměřice, kraj Ústecký, 5-1746, č.p. 265, bývalý královský hrad, palác, okenní otvory, NZ

Název pracoviště:

ÚOP v Ústí nad Labem

Velikost dokumentu (v bytech):

816411 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Nejezchlebová Táňa;

Klíčová slova:

Údržba a opravy; Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

okna; okenní; otvory; palác;

Datum vzniku:

2009

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - událost

Druh záznamu: Událost

Ident. zázn.: Id události

Hodnota ident.: 3433559

Bližší specifikace:

Název prvku	bývalý hrad, zvaný Hrádek
Typ	operativní průzkum a dokumentace
ID typu	169
Popis	ostění oken, rekonstrukce objektu
Datum	2009
ID prvku	771318

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres
Kód paGIS: 2223532	Název objektu:	Část obce: Předměstí	Č. dom.: č.p. 265	Ulice: Na Valech	Č. or.: 45	Kat. území: Litoměřice	Obec: Litoměřice	ORP: Litoměřice	Okres: Litoměřice

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj
Kód CZ: 8606	Název lokality: Litoměřice	Reálný typ: město	Kat. území: Litoměřice	Obec: Litoměřice	ORP: Litoměřice	Okres: Litoměřice	Kraj: Ústecký kraj
Kód CZ: 8608	Název lokality: Předměstí	Reálný typ: městská čtvrť	Kat. území: Litoměřice	Obec: Litoměřice	ORP: Litoměřice	Okres: Litoměřice	Kraj: Ústecký kraj

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu
Kód RS: 153	Název hist. regionu: Litoměřice

Ke stažení Náhled Žádost o užití