Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

m W
Mgr. Jiří Balvín 
ministr kultury
V Praze dne 14. ledna 2014 
Č.j.: MK 443/2014 OLP
R o z h o d n u t í
Podle ustanovení § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též 
„správní řád“), na základě rozkladu ze dne 6. 8. 2013, který podal
(dále též „podatel
rozkladu" nebo „navrhovatel"), jsem přezkoumal rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 
34285/2013 OPP ze dne 17. 7. 2013 (dále též „napadené rozhodnutí"), kterým se neprohlašuje za 
kulturní památku podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon ě. 20/1987 Sb.“) dům v Mahenově ulici č.p. 
347, č.o. 3, na pozemku pare. č. 1075, k.ú. Stránice, spolu s pozemkem pare. č. 1075, k.ú. 
Stránice, obec Brno, Jihomoravský kraj (dále též „dům" nebo „objekt"). Ve smyslu § 27 odst. 1 
písm. b) správního řádu jsou účastníky řízení podatel rozkladu a dále
Podle ustanovení § 152 odst. 4 a § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu 
jsem na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 správního řádu, rozhodl
t a k t o :
rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 34285/2013 OPP ze dne 17. 7. 2013 
se  z r u š u j e  a věc s e  v r a c í  
Ministerstvu kultury k novému projednání.
1
O d ů v o d n ě n í :
Rozkladem podaným v zákonné lhůtě se jeho podatel domáhá zrušení napadeného 
rozhodnutí a vrácení věci Ministerstvu kultury k novému projednání a vydání nového rozhodnutí, 
kterým se objekt prohlašuje za kulturní památku.
Ze správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti:
Podnět k prohlášení předmětného domu i s pozemkem za kulturní památku podal na 
Ministerstvo kultury Mgr. Vlastimil Sochor dopisem ze dne 29. 5. 2006. Z podnětu vyplývá, že 
bytový dům tvoří součást jednotně koncipované skupiny v Mahelově ulici. Vychází v zásadě z 
typu zámecké budovy. Střídmě, ale účelně členěné fasády jsou zajímavým dokladem uplatnění 
jedné z forem tzv. Heimatstil. Součástí architektonicky - urbanistického projektu je i přilehlá 
zahrada. Dům je doposud dochovaný převážně ve své autentické podobě, s minimem stavebních 
úprav a změn. Původní jsou zejména výplně dveří a okenních otvorů, včetně mosazného kování, 
povrchy podlah společných místností, zábradlí schodiště, fasáda a její prvky (okenice, vlajkové 
stožáry, mříže oken v prvním obytném podlaží aj.).
Následně si Ministerstvo kultury v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 20/1987 Sb. 
vyžádalo dne 14. 5. 2007 vyjádření příslušné obce s rozšířenou působností a příslušného 
krajského úřadu a písemně vyrozumělo o podání podnětu vlastníky věci, kterým bylo umožněno 
se k výše uvedenému podnětu vyjádřit.
Magistrát města Brna, odbor státní památkové péče, ve svém dopise ze dne 29. 5. 2007, 
č.j. OPP/30880/07/K/d (resp. č.j. OPP/38369/06/Re/d ze dne 10. 10. 2006), vyjádřil souhlas s 
prohlášením uvedené věci za kulturní památku s tím, že cit. „Bytový dům postavený v roce 1921 
se nachází na území ochranného pásma městské památkově rezervace Brno, ustanoveném 
rozhodnutím Odboru kultury NVmB č.j. KULT/402/90/Sev. ze dne 6. 4. 1990. V ulici Mahenova 
se nachází řada evidovaných kulturních památek z meziválečného období. Na základě místního 
šetření provedeném dne 7. 9. 2006 lze konstatovat, že předmětný bytový (činžovní) dům má 
dochovány původní výplně dveřních a okenních otvorů, včetně mosazného kování, je zachována 
dispozice jednotlivých bytů. Zachovány jsou původní povrchy podlah společných prostor - 
dlažba, litý beton a rovněž zábradlí u schodiště. V původním stavu je dosud fasáda a její prvky - 
okenice, vlajkové stožáry, mříže oken v prvním obytném podlaží, včetně konzoly na uchycení 
osvětlení. Jako novodobý prvek jsou přičleněny k objektu pouze garáže. V září 2006 byla na OPP 
MMB podána žádost Společenství vlastníků jednotek Mahenova 347/3 o závazné stanovisko ve 
věci výměny původních kastlových oken za nová z plastových profilů. OPP MMB má za to, že 
předmětný dům je dokladem kvalitní předválečné architektury, dosud bez rušivých stavebních 
úprav.".
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, se ve svém 
stanovisku č.j. JMK 67324/2007 ze dne 12. 6. 2007 (resp. č.j. JMK 100159/2006 ze dne 3. 10. 
2006) k prohlášení za kulturní památku vyjádřil následovně: „Řešený nájemní bytový dům 
vychází z dobového vkusu a výtvarné orientace směřované k tradicionalismu. Je inspirován 
italským renesančním palácem a nachází se v exponované poloze obytné zástavby města Brna. V 
současné době je ve své podstatě v původním stavu - dochovaný, bez podstatných zásahů a jeho 
celkové opotřebení a zchátralost odpovídá asi osmdesátiletému provozu. Výtkou k jeho stavu je
2
neadekvátní zásah do soklu domu při vytvoření dvou garáží, což neprospělo k udržení 
autentičnosti uliční fasády. Pro posouzení jeho kulturně historické hodnoty jsme požádali Ing. 
arch. Jana Hrubého. CSc., proděkana fakulty architektury VUT v Brně o vypracování posudku, se 
kterým se ztotožňujeme a z něhož citujeme: „Přesto, že se jedná o poměrně Zachovalý objekt, s 
určitou dávkou atmosféry a kouzla doby, ve které vznikl, nejedná se o stěžejní architektonickou 
památku ani v rámci Brna ani v rámci celkové stavební produkce. Jen velmi obtížně bychom 
hledali jednoznačnou čistotu tvaru, klíčové sdělení tvůrčího názoru a bohužel chybí i mimořádná 
obsahová originalita. Stavba má svou historickou cenu a význam v kontextu místa, ve kterém 
vznikla. Je výpovědí doby, ukázkou dobové tvorby eklektického historismu mezi světovými 
válkami dvacátého století - v tom je její nezaměnitelná hodnota. Krajský úřad, odbor kultury a 
památkové péče, u tohoto domu neshledává historické, umělecké nebo širší kulturní hodnoty, pro 
které by měl být prohlášen za kulturní památku. Domníváme se však, že pokud vlastníci domu 
budou usilovat o památkovou ochranu a uchování autenticity této „památky místního významu", 
nic nebrání tomu, aby bylo jejich požadavku vyhověno.".
Územní komise Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně 
pro posuzování návrhů na nová prohlášení za kulturní památku na svém 95. jednání dne 21. 8. 
2006 projednala tento návrh s doporučujícím závěrem: „Dům je zástupcem bytového domu 
postaveného z iniciativy bytového družstva v prvních letech po vzniku samostatného
československého státu v nově založené části města v Úřednické čtvrti. V domě je zachováno 
vybavení prádelny, je zachována dispozice jednotlivých bytů společně s dochovanými výplněmi 
dveří a oken včetně původního mosazného kování, pískovcových schodišť, povrchů podlah 
společných prostor - litý beton, dlažba, detaily interiéru - zábradlí, dochovaná fasáda, detaily na 
fasádě - okenice, vlajkové stožáry, mříže oken v prvním obytném podlaží, konzola na uchycení 
prvotního upevnění osvětlení ulice apod., dochovány původní povrchy podlah bytů - smrková 
palubka. V domě také v letech 1924 - 1930 žil a tvořil akad. mal. Antonín Procházka. Národní 
památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, doporučuje návrh na prohlášení domu č. p. 
347 spolu s pozemkem pare. č. 1075, k. ú. Stránice, obec Brno, okres Brno - město, 
Jihomoravský kraj, za kulturní památku. Jde o zástupce typu bytového (činžovního) domu 
postaveného z iniciativy bytového družstva v prvních letech po vzniku samostatného
československého státu v dnešní Masarykově čtvrti (tehdejší Gomperzova ulice, 13. 5. 1921 - 17. 
3. 1939, od 25 . 9. 1946 Mahenova ulice).". „Rychlá zástavba území Masarykovy čtvrti byla z 
velké části dílem stavebních družstev, zejména družstva Úřednická čtvrť, které již roku 1919 
zajistilo regulační a parcelační plán i návrhy na 10 typů rodinných domků a jeden typ činžovního 
domu od Miloše Lamla, J. Hory a Otakara Víška. Roku 1922 již bylo zastavěno celé území mezi 
ulicemi Helceletovou a Tvrdého. [Poněvadž jde o velmi malé území, které v podstatě zahrnuje tři 
ulice včetně Mahenovy, kde se vyskytuje pouze jeden typ činžovního domu - viz Mahenova 3, 
lze vyslovit tvrzení, že autory předmětného domu jsou právě zmínění Miloš Lamí, J. Hora a 
Otakar Víšek. Na rozdíl od domu č. p. 347 - Mahenova 3 byla stavební podstata ostatních 
činžovních domů výrazně změněna např. půdními vestavbami se střešními okny, výměnou 
typově odlišných oken od původních v jednotlivých bytech, změnami na fasádě atp. ... In: Kuča, 
K.: Brno Vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Baset, Praha - Brno 2000, s. 546. Dům č. 
p. 347 se zachoval, na rozdíl od ostatních typově podobných domů v okolí, až na drobné vratné 
změny v intaktní podobě, a to jak v exteriéru - přístupové žulové schodiště, členění fasády, 
výplně okenních a dveřních otvorů, ozdobné okenice, střídmě dekorativní ozdobné mříže oken v 
prvním obytném podlaží, detaily - vlajkové stožáry, konzola na uchycení prvotního upevnění 
osvětlení ulice apod., tak i v interiéru - vnitřní dispozice, trojice pískovcových schodišť,
3
povrchové úpravy podlah společných prostor - litý beton, dlažba, výplně dveří a oken bytů včetně 
původního mosazného kování, podlahy v podobě smrkové palubky, a je jediným takto intaktně 
zachovaným činžovním domem na daném území.“.
Dopisem ze dne 14. 6. 2007, č.j. 7937/2006, bylo vlastníkům sděleno, že v řízení 
o prohlášení domu č.p. 347/3 spolu s pozemkem parcela č. 1075, k.ú. Stránice, obec Brno, okres 
Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku, byly shromážděny dostatečné podklady k 
rozhodnutí. Dle § 36 odst. 3 správního řádu jim bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
vyjádřili k uvedeným podkladům i ke způsobu jejich zjištění, případně navrhli jejich doplnění. 
Vlastníci tohoto svého práva ve stanovené lhůtě využili a se spisem byli seznámeni formou 
předání fotokopií.
Ministerstvo kultury následně vyhodnotilo předložené důkazy a na základě toho vydalo 
rozhodnutí č.j. 7937/2006 ze dne 9. 8. 2007, kterým prohlásilo dům č.p. 347/3 spolu s pozemkem 
parcela č. 1075, k.ú. Stránice, obec Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní 
památku. Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že se jedná o nesporně kvalitní příklad 
meziválečné architektury, který svým umístěním, charakterem a historickou podstatou splňuje 
podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 
Sb. Toto rozhodnutí bylo napadeno rozkladem ze dne 10. 9. 2007, který byl pak zamítnut 
rozhodnutím ministra kultury č.j. 7437/2008 ze dne 16. 6. 2008.
Na základě správní žaloby pak Městský soud v Praze vydal rozsudek č.j. 7 Ca 236/2008 -  
69 -  73 ze dne 22. 11. 2011, kterým zrušil rozhodnutí ministra kultury č.j. 7437/2008 ze dne 16.
6. 2008 a zároveň rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. 7937/2006 ze dne 9. 8. 2007 a věc byla 
vrácena Ministerstvu kultury k dalšímu řízení. Dle rozsudku bylo Ministerstvo kultury povinno 
znovu v řízení rozhodnout, avšak na základě nově opatřeného stanoviska Národního 
památkového ústavu, na jehož vypracování se nebude spolupodílet Mgr. Vlastimil Sochor, který 
podal návrh (podnět) na prohlášení domu za kulturní památku.
Ministerstvo kultury si proto vyžádalo dopisem ze dne 17. 7. 2012 nové stanovisko 
Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně. Stanovisko ze dne 31.
7. 2012 bylo doručeno ministerstvu dne 15. 8. 2012 a obsahuje následovně odůvodněné 
doporučení prohlásit dům za kulturní památku: „Bytový dům na ul. Mahenova 347/3 představuje 
významný a ojediněle dochovaný doklad architektonické produkce ze začátku 20. let 20. stol., v 
níž její autoři promýšleli nové požadavky v oblasti bytové produkce. Požadavky po dostupném a 
zdravém bydlení jsou zde řešeny jednak umístěním do lokality nedaleko centra města 
situovaného Žlutého kopce, kde od počátku 20. století vyrůstala tzv. Německá úřednická čtvrť; 
jednak svým na svou dobu velkorysým kompozičním rozvrhem celkové hmoty domu i jeho 
jednotlivých bytových jednotek a ostatních společných prostor. Snaha o moderní přístup je 
zřejmá rovněž z tektoniky vnější formy objektu, z níž je jasně zřejmé upuštění od stylů 
historismu. Hladké fasády zde člení pouze střídmě provedená kordónová římsa a mělké, 
pravoúhlé vpadliny kolem oken, jejichž přerůstání do širokých nadokenních půlkruhů v přízemí 
pak navíc zřejmě odkazuje na bezprostřední inspiraci právě vznikajícími zásadami aktuálně se 
etablujícího „národního" rondokubismu. Právě Miloš Lamí, jeden z vůdčích brněnských 
architektů tohoto období, se v tomto směru výrazně angažoval. Ve stylu rondokubismu navrhl 
zřejmě o něco mladší obytné domy na nedaleké ulici Heinrichova (č. p. 220, 222, 224) a v 
poněkud střídmější vyabstrahované formě je pak použil i na budově rektorátu Masarykovy
4
university (dnes FF MU Brno). Vrchol jeho architektonické produkce - rozsáhlý tělocvičně- 
společenský komplex pro Sokol Brno I z konce 20. let pak již demonstruje jeho přechod k 
zásadám konstruktivismu a vnějšího purismu. Předmětný bytový dům na ulici Mahenova 347/3 
proto rovněž tvoří důležitý a cenný doklad stylové proměny tvorby významného 
architektonického tvůrce meziválečného období."
Na základě žádosti účastníků řízení a nad rámec povinností uložených předmětným 
rozsudkem si Ministerstvo kultury vyžádalo dopisem ze dne 5. 9. 2012 také stanoviska dotčených 
orgánů státní památkové péče -  tj. Magistrátu města Brna a Krajského úřadu Jihomoravského 
kraje.
Magistrát města Brna, odbor památkové péče ve svém dopise ze dne 12. 9. 2012, č. j. 
MMB/0303405/2012, uvedl: „Předmětná nemovitost Mahenova 3, č. p. 347, pozemek pare. č. 
1075, k. ú. Stránice, se nachází na území ochranného pásma Městské památkové rezervace Brno, 
ustanoveném rozhodnutím Odboru kultury NVmB č. j. KULT/402/90/Sev ze dne 6. 4. 1990 a je 
součástí kvalitní vilové zástavby Masarykovy čtvrti v Brně. Jedná se o ukázku meziválečné 
architektury, v daném případě jde o bytový samostatně stojící dům z roku 1921 o třech 
nadzemních podlažích s podkrovím, který je dosud využíván pro svoji původní obytnou funkci. 
Odbor památkové péče MMB vydal pod č.j. OPP/38369/06/Re/d stanovisko k návrhu na 
prohlášení výše uvedené nemovitosti za kulturní památku již 10. 10. 2006, a to na základě 
dožádání Ministerstva kultury ČR ... Uvedené stanovisko Odboru památkové péče MMB zůstává 
i nadále v platnosti ... Na základě aktuálního zjištění lze konstatovat, že kromě záměru dílčí 
opravy střešního pláště, který byl předmětem závazného stanoviska Odboru památkové péče 
MMB č. j. MMB/0184098/2012 ze dne 20. 6. 2012, jsou v podkrovním podlaží zčásti vyměněna 
okna (což dokumentuje již foto z roku 2006). Stav pláště domu zůstává bez zásadních úprav, tedy 
v podstatě ve stavu odpovídajícímu době vydání stanoviska Odboru památkové péče MMB v 
rámci návrhu na prohlášení předmětné nemovitosti za kulturní památku v roce 2006. V rámci 
interiéru domu je Odboru památkové péče MMB známo, že v období od prohlášení věci za 
kulturní památku rozhodnutím Ministerstva kultury ČR č. j. 7937/2006 ze dne 9. 8. 2007 do 
zrušení jejího prohlášení rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. 7 Ca 236/2008-69-73 ze dne 
22. 11. 2011, byly prováděny úpravy týkající se výměny výplně vstupního otvoru do jednoho z 
bytů, opravy ležaté kanalizace v suterénu a odstranění části původního vybavení prádelny. V 
současné době, kdy dům není kulturní památkou a je ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 
20/1987 Sb., o státní o památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, vyloučena povinnost si 
předem vyžádat závazné stanovisko k pracím, jejichž provedením není zasahováno do vnějšího 
vzhledu nemovitosti, nemá Odbor památkové péče MMB informace, zda došlo k nějakým 
vnitřním úpravám v rámci domu."
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření 
č. j .  JMK 102849/2012 ze dne 1. 10. 2012 uvedl: „Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor 
kultury a památkové péče, trvá na svém původním stanovisku ze dne 3. 10. 2006, vedeným pod 
č.j. JMK 100159/2006, ve kterém konstatuje, že u tohoto domu neshledává historické, umělecké 
nebo širší kulturní hodnoty, pro které by měl být prohlášen za kulturní památku. Co se týče 
současného stavebně technického stavu objektu, byly provedeny pouze dílčí opravy, které souvisí 
s technickým zabezpečením provozu domu."
5
Ministerstvo kultury dopisem ze dne 29. 10. 2012, č. j. 69363/2012 OPP, a následně 
dopisem ze dne 30. 5. 2013, č. j. 26456/2013 OPP vlastníkům opětovně sdělilo, že v řízení byly 
shromážděny dostatečné podklady k rozhodnutí. Dle § 36 odst. 3 správního řádu, jim tímto bylo 
umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k uvedeným podkladům i ke způsobu jejich 
zjištění, případně navrhli jejich doplnění.
Ministerstvo kultury následně na základě vyhodnocení shromážděných podkladů vydalo 
rozhodnutí č.j. MK 34285/2013 OPP ze dne 17. 7. 2013, kterým neprohlásilo za kulturní památku 
dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb. předmětný dům č. p. 347, č. o. 3, na pozemku pare. 
ě. 1075, k. ú. Stránice, spolu s pozemkem pare. č. 1075, k. ú. Stránice. Ministerstvo kultury 
odůvodnilo rozhodnutí takto: „Po vyhodnocení výše uvedeného neshledal správní orgán v 
případě citovaného objektu takové hodnoty, které by naplňovaly ustanovení § 2 zákona č. 
20/1987 Sb. Přestože nelze pominout, že předmětná stavba vykazuje určité památkové rysy, 
nedoporučil její prohlášení především z důvodu plošné ochrany domu v rámci ochranného pásma 
Městské památkové rezervace Brno. Tato skutečnost se správnímu orgánu jeví jako stěžejní, 
neboť předmětná stavba byla v předchozím řízení prohlášena především pro její dochovanou 
hmotu a dispoziční i proporční řešení, dále pak pro její význam coby kvalitní ukázky dobové 
architektury a také pro stále existující autentické exteriérové architektonické prvky a detaily. Je 
zřejmé, že účelem výše jmenované plošné ochrany je potřeba zajistit ochranu vnějšího vzhledu 
nemovitosti, především jejího hmotového uspořádání a zasazení do urbanistického kontextu. 
Pokud by měly být v rámci této stavby památkově chráněny i cenné interiéry, nejevila by se 
ochrana formou prohlášení za kulturní památku jako nadbytečná. Jelikož však správní orgán ani 
při jednom ze dvou provedených ohledání věci na místě samém (26. 2. 2013 a 15. 5. 2013) 
výskyt takovýchto cenných interiérových prvků nezjistil, došel k přesvědčení, že plošná ochrana 
v rámci ochranného pásma Městské památkové rezervace Brno je u tohoto objektu dostačující 
formou, která by měla zajistit adekvátní podmínky pro výkon státní památkové péče. Svým 
umístěním, charakterem a historickou podstatou tedy uvedená stavba nesplňuje podmínky 
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb. pro prohlášení věci za kulturní památku.14
Rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 34285/2013 OPP ze dne 17. 7. 2013 bylo 
následně zasláno účastníkům řízení s tím, že Mgr. Vlastimilu Sochorovi bylo doručeno dne 25. 7. 
2013, který jej pak napadl včas podaným rozkladem ze dne 6. 8. 2013, kterým se domáhá zrušení 
napadeného rozhodnutí a vrácení věci Ministerstvu kultury k novému projednání a vydání 
nového rozhodnutí, kterým se objekt prohlašuje za kulturní památku. Rozklad je zejm. 
odůvodněn takto:
V rozhodnutí o neprohlášení Ministerstvo kultury uvádí, že „... neshledal správní orgán 
v případě citovaného objektu takové hodnoty, které by naplňovaly ustanovení § 2 zákona č. 
20/1987 Sb.“ Přestože se dům vcelku a prakticky i v detailech nachází ve stejném stavu jako v 
době prvního prohlášení za kulturní památku - viz nově si Ministerstvem kultury vyžádaná 
vyjádření NPÚ ÚOP v Brně, MMB a KrÚ JmK a také citovaná v rozhodnutí o neprohlášení - 
tedy i se stejnými památkovými aj. hodnotami, nyní takové hodnoty, které by naplňovaly 
požadavky na hodnoty pro prohlášení věci za kulturní památku neshledává, přestože je zde jasně 
vidí nejen odborná organizace státní památkové péče, konkrétně NPÚ ÚOP v Brně, které 
prohlášení domu za kulturní památku opětovně (bez účasti Mgr. Sochora, jak uložil rozsudek 
Městského soudu v Praze) doporučilo, tak i výkonného orgánu státní památkové péče, tj. 
Magistrátu města Brna, jehož prvotní stanovisko zůstalo i nadále v platnosti. Změnu svého
6
názoru ve věci hodnot, které by naplňovaly ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb. Ministerstvo 
kultury nijak nezdůvodnilo. Kromě toho Ministerstvo kultury zcela pominulo ust. § 2 odst. 1 
písm. b) zákona č. 20/1987 Sb., kdy za kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury i 
nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, které mají přímý vztah k významným 
osobnostem a historickým událostem, tedy v konkrétním případě k osobě malíře Antonína 
Procházky, významné osobnosti veřejného a kulturního života meziválečného Brna, který v domě 
žil a tvořil - viz kopie odhlašovacího lístku pro nájemníky, který Procházkův pobyt v domě 
jednoznačně dokládá. Kopie byla řádně přiložena k návrhu na prohlášení domu za kulturní 
památku, a je tedy Ministerstvu kultury od počátku známa. Spojení domu s Antonínem 
Procházkou je navíc uvedeno v evidenčním listu nemovité kulturní památky (viz odd. 
Zhodnocení a kulturně politický význam památky, zdůvodnění ochrany). Pokud by tedy 
Ministerstvo kultury nově, i když své vyjádření nezdůvodnilo, neshledalo hodnoty pro prohlášení 
podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., mohlo pro prohlášení použít ust. § 2 odst. 1 
písm. b) zákona č. 20/1987 Sb., což neučinilo, ani se s ním argumentačně nevyrovnalo. V této 
souvislosti dále uvádím, že ve stejné ulici je samostatně prohlášen za kulturní památku dům 
Mahenova 8, který pochází ze stejného období jako předmětný dům a je spojen s jinou 
významnou osobností meziválečného brněnského veřejného a kulturního života, spisovatelem 
Jiřím Mahenem.
Dále Ministerstvo kultury v rozhodnutí o neprohlášení uvádí: „Přestože nelze pominout, 
že předmětná stavba vykazuje určité památkové rysy, nedoporučil (roz. správní orgán, tedy MK) 
její prohlášení především z důvodů plošné ochrany domu v rámci ochranného pásma Městské 
památkové rezervace Brno. Tato skutečnost se správnímu orgánu jeví jako stěžejní Tato 
argumentace je ale v rozporu se skutečností, že (srov. databázi MONUMNET vedenou NPU) 
kupř. na stejné ulici je samostatně prohlášeno za kulturní památku několik domů - Mahenova 9, 
Mahenova 18 nebo Mahenova 8. Z dalších bezprostředně navazujících ulic v ochranném pásmu 
MPR Brno je možno připomenout další domy, které jsou samostatně prohlášeny za kulturní 
památku, např. domy č. 9, 14 a 18 v Lerchově ulici, domy č. 14 a 32 v Roubalově ulici, domy č. 
6, 10, 12, 13 a 33 v Jiříkovského ulici atd. Vzhledem k faktu, že je řada domů v bezprostřední 
blízkosti předmětného domu samostatně prohlášena za kulturní památku, argumentace o 
dostatečné ochraně v rámci ochranného pásma MPR Brno neobstojí.
Nedílnou součástí domu jsou autenticky dochované interiérové prvky - vnitřní dispozice 
včetně dispozic bytů, povrchové úpravy podlah, schodiště, zábradlí schodišť, výplně dveří, 
mosazná kování apod. Viz odkaz na rozhodnutí ze dne 16. 6. 2008, evidenční list nemovité 
kulturní památky, fotodokumentaci. Ministerstvo kultury navzdory tomu v nyní napadeném 
rozhodnutí o neprohlášení uvádí: „Jelikož však správní orgán ani při jednom ze dvou 
provedených ohledání věci na místě samém (26. 2. 2013 a 15. 5. 2013) výskyt takovýchto 
cenných interiérových prvků nezjistil, došel k přesvědčení...“. K tomu podotýkám, že jsem nebyl 
prvnímu ohledání, tj. 26. 2. 2013, přítomen, poněvadž Ministerstvo kultury svolalo místní šetření 
na dřívější termín, než byl termín daný pro vyzvednutí pozvánky na místní šetření, a já jsem si 
pozvánku vyzvedl na poště sice z hlediska lhůty pro doručení včas, ale až po datu konání šetření. 
Nemohl jsem tedy být přítomen ohledání ani se nemohl v dané věci na ohledání vyjádřit. Na 
základě mého rozkladu se pak konalo druhé ohledání, kde již ale nebyli s jednou výjimkou 
ostatní spoluvlastníci domu přítomni. Jednání probíhalo po celou dobu pouze venku před hlavním 
vstupem, a k žádnému ohledání interiéru domu nedošlo. Domnívám se proto, že Ministerstvo 
kultury vzhledem k existenci cenných interiérových prvků mj. nerespektoval v rozhodnutí o
7
neprohlášení dřívější vlastní argumentaci: „Pokud by měly být v rámci této stavby památkově 
chráněny i cenné interiéry, nejevila by se ochrana formou prohlášení za kulturní památku jako 
nadbytečná."
Fakt, že byl dům prohlášen za kulturní památku také pro existující autentické prvky a 
detaily, a to nejen v exteriéru, ale i v interiéru, rozhodnutí o neprohlášení nyní zcela pomíjí. Tyto 
prvky se však stále nacházejí v exteriéru či interiérech domu. Tam, kde došlo event. dílčímu 
narušení autenticity (např. výměna vstupních dveří bytu manželů Koktavých), lze poměrně 
jednoduše zajistit rehabilitaci do původního stavu (znovuosazení původní dveřní výplně, event. 
provést její kopii, pokud by vlastníci příp. popřeli, že se originální výplň dochovala). Viz též 
konstatování ke stejnému druhu problému v odůvodnění rozhodnutí ze dne 16. 6. 2008: „Pokud 
byly v konkrétním případě provedeny některé úpravy oproti stavu z doby stavby domu, nelze je 
obecně označovat jako nevratné ... Nicméně u případných rušivých pozdějších zásahů lze 
realizovat rehabilitaci do původního stavu, což je obvyklé v případě citlivých památkových 
obnov.
Poněvadž se autentické prvky, např. povrchové úpravy podlah, dveřní výplně, schodiště, 
zábradlí atp. dochovaly i v interiéru, podobně jako vnitřní dispozice bytů, nelze považovat 
památkovou ochranu domu v rámci plošné ochrany v ochranném pásmu Městské památkové 
rezervace Brno, v němž se dům nachází, jak je uvedeno v rozhodnutí o neprohlášení, za 
dostatečnou.
V souladu s § 152 správního řádu bylo přezkoumáno rozkladem napadené rozhodnutí, 
jakož i řízení, které rozhodnutí předcházelo, a to zejména s přihlédnutím k námitkám v rozkladu 
uvedeným.
Shledal jsem, že v odůvodnění rozkladem napadeného rozhodnutí Ministerstvo kultury 
uvádí jako stěžejní důvod pro neprohlášení objektu za kulturní památku tu okolnost, že dům je 
dle názoru Ministerstva kultury již dostatečně chráněn tím, že se nachází v ochranném pásmu 
Městské památkové rezervace v Brně. Konstatuji však, že tento názor Ministerstva kultury 
neodpovídá skutečnosti, neboť v dosud platném a účinném rozhodnutí Odboru kultury Národního 
výboru města Brna ě.j. KULT/402/90/Sev ze dne 6. 4. 1990, kterým se vymezuje toto ochranné 
pásmo, jsou uvedeny podmínky ochrany, které pouze regulují výstavbu a jiné stavební zásahy v 
ochranném pásmu tak, aby nedošlo k vizuálnímu narušení při pohledech z území památkové 
rezervace, a to např. výstavbou nadměrně vysokých budov. Mám tak za prokázané, že podmínky 
ochranného pásma památkové rezervace neochrání předmětný dům proti stavebním zásahům, 
jako je např. zateplení a nová barva fasády, instalace plastových oken nebo odstranění 
hodnotných historických stavebních prvků z interiéru nebo i případná nástavba dalšího podlaží, 
pokud nezasáhne rušivě do dálkových pohledů z území památkové rezervace. Nedojde tedy 
k ochraně hodnotných prvků domu, jako jsou zejména původní výplně dveřních a okenních 
otvorů, včetně mosazného kování, dispozice jednotlivých bytů, původní povrchy podlah 
společných prostor - dlažba, litý beton a zábradlí u schodiště, původní hmotové členění fasády, 
včetně jejího materiálového a barevného řešení, vnější prvky domu - okenice, vlajkové stožáry, 
mříže oken v prvním obytném podlaží, včetně konzoly na uchycení osvětlení, apod.
Dále připomínám, že oproti předchozímu správnímu řízení (viz shora uvedená 
rekapitulace na str. 1) byla v nynějším řízení obstarána nová stanoviska dotčených orgánů
8
dotčených orgánů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. (viz shora uvedená rekapitulace na 
str. 5), tj. Magistrátu města Brna (opět doporučil prohlášení za kulturní památku) a Krajského 
úřadu Jihomoravského kraje (opět uznal určité památkové hodnoty domu, avšak jeho prohlášení 
nedoporučil) a příslušného pracoviště odborné organizace státní památkové péče ve smyslu § 32 
odst. 2 písm. e) zákona č. 20/1987 Sb., tj. Národního památkového ústavu, ú.o.p. v Brně (opět 
doporučil prohlášení). Ani v jednom případě tedy nedošlo ke změnám hodnotících závěrů a 
doporučení těchto orgánů, které naopak své dosavadní závěry ještě navíc podpořily další 
odbornou argumentací. Ačkoliv se odborné závěry, které vyplývají se shromážděných podkladů, 
ani po jejich doplnění nezměnily, přesto Ministerstvo kultury dospělo k opačnému závěru, tj. že 
dům nevykazuje dostatečné památkové hodnoty pro jeho prohlášení za kulturní památku. Důvody 
pro změnu hodnocení však spočívají pouze ve shora vyvrácené domněnce Ministerstva kultury, 
že ochrana domu bude zajištěna v rámci plošné ochrany v rámci ochranného pásma památkové 
rezervace a dále dle blíže v odůvodnění napadeného rozhodnutí nespecifikovaných a 
neobjasněných zjištění, která byla shledána Ministerstvem kultury v průběhu dvou ohledání 
domu, která proběhla dne 26. 2. 2013 a dne 15. 5. 2013. Zjistil jsem však, že ani jedno 
z provedených ohledání objektu neproběhlo řádně, neboť prvního ohledání dne 26. 2. 2013 se 
nemohl účastnit podatel rozkladu, a to v důsledku pochybení Ministerstva kultury, které 
nesvolalo místní šetření v dostatečném časovém předstihu, a to se tak konalo v době, kdy ještě 
neskončila lhůta pro vyzvednutí pozvánek na poště a podatel rozkladu si tak převzal pozvánku až 
poté, co místní šetření proběhlo. Druhé ohledání dne 15. 5. 2013 pak sice proběhlo za přítomnosti 
podatele rozkladu, avšak pouze v exteriéru před hlavním vstupem do domu a k ohledání 
hodnotných prvků interiéru domu nedošlo, resp. nedošlo k němu za přítomnosti podatele 
rozkladu a ten tak nemohl vznášet návrhy, námitky a připomínky k formě a rozsahu ohledání a ke 
všem rozhodným skutečnostem, které vyšly při provádění ohledání najevo.
Na základě výše uvedeného mi proto nezbylo než rozkladem napadené rozhodnutí zrušit 
dle § 152 odst. 4 a § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu a vrátit věc Ministerstvu kultury k 
novému projednání.
Ministerstvo kultury bude vázáno při novém projednání věci následujícími právními 
názory a pokyny vyslovenými ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu:
Ministerstvo kultury v dostatečném časovém předstihu svolá nové místní šetření tak, aby 
se o něm účastníci včas dozvěděli a mohli se jej zúčastnit. Ministerstvo pak v rámci místního 
šetření provede zevrubné ohledání hodnotných prvků objektu, a to zejména v interiéru. 
V průběhu ohledání Ministerstvo kultury umožní účastníkům řízení vznášet námitky a 
připomínky, a ty buď zaznamená do protokolu o místním šetření či případně vyzve účastníky, 
aby své námitky a připomínky zaslali Ministerstvu kultury písemně.
Na základě takto zjištěných skutečností Ministerstvo kultury znovu řádně posoudí a 
v novém rozhodnutí pak přesvědčivě odůvodní svůj vlastní hodnotící závěr, zda zjištěné 
památkově hodnotné prvky domu postačují či nepostačují k prohlášení objektu za kulturní 
památku, přičemž se argumentačně vypořádá i s nezměněnými stanovisky dotčených orgánů (což 
mu bylo uloženo i předmětným rozsudkem). Vezme přitom v úvahu i skutečnost, že ochranné 
pásmo památkové rezervace neposkytuje domu ochranu tak, jak bylo objasněno výše. 
Ministerstvo kultury v novém rozhodnutí rovněž přesvědčivě odůvodní, zda vztah domu k osobě 
malíře Antonína Procházky, významné osobnosti veřejného a kulturního života meziválečného
9
Brna, který v domě žil a tvořil, postačuje či nepostačuje k prohlášení domu za kulturní památku 
ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 20/1987 Sb.
K projednání podaného rozkladu byla svolána ustavená rozkladová komise, která věc 
komplexně posoudila a na základě výše uvedeného mně navrhla rozhodnout tak, jak je uvedeno 
ve výroku.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí je podle § 91 odst. 1 a § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
v platném znění, konečné a n e l z e  se proti němu dále odvolat.
Mgr. Jiří Balvín, v. r.
otisk úředního razítka ministr kultury
Za správnost vyhotovení:
JUDr. Petr Strupek, v. r.
Mgr. Vlastimil Sochor, Mahenova 347/3, Brno střed - Stránice, 602 00 Brno 2
Mgr. Jan Chovanec, Ph.D., Revoluční 1811, Uherský Brod, 688 01 Uherský Brod 1
Mgr. Radana Halšková, Přerovecká 184/130, Opava - Suché Lazce, 747 95 Suché Lazce
Milada Kelblová, Mahenova 347/3, Brno střed - Stránice,602 00 Brno 2
Lenka Khaliliya, Mahenova 347/3, Brno střed - Stránice, 602 00 Brno 2
Ing. Bohuslav Koktavý, Mahenova 347/3, Bmo střed - Stránice, 602 00 Brno 2
Miluše Koktavá, Mahenova 347/3, Bmo střed - Stránice, 602 00 Bmo 2
Michal Kolář, Mahenova 347/3, Bmo střed - Stránice, 602 00 Brno 2
Daniela Kolářová, Mahenova 347/3, Bmo střed - Stránice, 602 00 Bmo 2
Helena Králová, Mahenova 347/3, Brno střed - Stránice, 602 00 Brno 2
František Osička, Těšany 379, 664 54 Těšany
Zdeněk Vémola, Mahenova 347/3, Bmo střed - Stránice, 602 00 Bmo 2 
Vladimír Polidar, Mahenova 347/3, Bmo střed - Stránice, 602 00 Brno 2.
Na vědomí obdrží: Ministerstvo kultury, OPP/O, zde
Národní památkový ústav, generální ředitelství, Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 
Národní památkový ústav, ú . o , p . v Brně, nám. Svobody 8, 601 54 Brno 
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor památkové péče, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Bmo 
Magistrát města Bma, odbor památkové péče, Husova 12, 601 67 Brno
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí/usnesení podle správního řádu

Jméno souboru:

G0475094.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Brno, činžovní dům. Rozhodnutí podle § 152 správního řádu - rozklad.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7664262 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Balvín Jiří; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

14.01.2014

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 22231945

Bližší specifikace:

Název	činžovní dům
Číslo ÚSKP
Kód fáze ochrany	H
Fáze ochrany	zahájeno řízení o prohlášení
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 15342308

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o rozkladem napadeném rozhodnutí Ministerstva kultury
Číslo	MK 443/2014 OLP
Datum nabytí právní moci	31.01.2014
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	22231945 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1682576

Název objektu:

Část obce: Stránice

Č. dom.: č.p. 347

Ulice: Mahenova

Č. or.: 3

Kat. území: Stránice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

činžovní dům (právní stav 22231945)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1080

Název lokality: Brno

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Město Brno

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

činžovní dům (právní stav 22231945)

Kód CZ: 1105

Název lokality: Masarykova Čtvrť

Reálný typ: městská čtvrť

Kat. území: Stránice

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

činžovní dům (právní stav 22231945)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 6

Název hist. regionu: Brno

činžovní dům (právní stav 22231945)

Ke stažení Náhled Poslat žádost