Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Národní památkový ústav 
územní odborné pracoviště v Brně 
nám. Svobody 8, Brno, 601 54 
 
Státní zámek Valtice  
 
Zpráva o záchranných a zjišťovacích  
archeologických  výzkumech  
zámeckého areálu v letech 2004-2011 
 
1. Textová část (str. 1 – 64) 
 
 
 
Zprávu zpracovali: 
PhDr. Petr Vitula 
PhDr. Radmila Stránská 
 
Výzkumy provedli: 
PhDr. Petr Vitula 
PhDr. Radmila Stránská 
Mgr. Hana Palátová 
Mgr. Tomáš Zeman, PhD. 
Ludmila Olšanová 
 
Brno 2011 
 1 
Obsah 
 
 
 
  
  
  
 
1. Textová část (str. 1 – 64) 
Obsah ……………………………………………………………………….. str. 1 
Úvod ……………………....………………………………………………... str. 2 
Archeologické výzkumy a nálezy na katastru Valtic  .………….…….……. str. 3  
Současný stav poznání historického a stavebního vývoje  
        šlechtického sídla ve Valticích ……….…………………..........…...…. str. 7 
Archeologické výzkumy v areálu valtického zámku  
        v letech 2004-2011 ……….…………………………………………... str. 13 
Závěrečné zhodnocení …………………………………………….……….. str. 25 
Použitá literatura  ....……………………...….…………………………….. str. 28 
Seznam souřadnic bodů zaměřených ve Valticích v letech 2004-2011….... str. 30 
Seznam plánů a kresebných vyobrazení ….…………………………….…. str. 42 
Seznam fotografických tabulek …………………………………………. .. str. 52 
 2. Plány a kresebná vyobrazení (obr. 1 – 58)  
 3. Fotografické tabulky (tab. 1 – 94) 
 4. Příloha (cd-rom s daty *.doc, *.pdf, *.dgn, *.dwg, *.dxf, *.cot, *.rgb)  
 2 
Úvod 
 
Státní zámek ve Valticích je neodmyslitelnou a velmi důležitou součástí 
přírodně krajinářského celku Lednicko-valtického areálu, který byl jako odkaz 
světového kulturního dědictví vyhlášen v roce 1996 památkou UNESCO.  Areál,  
budovaný po několik století knížecím rodem Liechtensteinů, je i z hlediska 
architektonického koncepčně uceleným, stylově a komunikačně propojeným  
komplexem, v němž právě Valtice dlouhou dobu zaujímaly dominantní 
postavení. Od posledního desetiletí 14. stol. až do pol. stol. 19., až na několik 
krátkých přestávek, bylo totiž zdejší šlechtické sídlo hlavní knížecí rezidencí. 
Tato prestižní funkce po celou dobu nutně ovlivňovala celkový vzhled objektu, 
který musel vždy splňovat veškeré dobové parametry bydlení. Výsledkem 
neustálých a rozsáhlých přestaveb v duchu rychle se měnících  architektonických 
slohů je značně složitá dnešní podoba, důmyslně ukrývající potenciál vědomostí 
o stavebně historickém vývoji nejprve knížecího hradu a poté i zámku. 
Dopracovat se k novým poznatkům bez použití destruktivních, z hlediska 
památkové péče nežádoucích metod jde jen velmi ztěžka. Nicméně, nutná údržba 
čas od času přece jen vyžaduje určité zásahy do terénu i vlastních budov (statické 
zajištěni, rekonstrukce odpadních systémů, odvlhčení zdiva apod.). Právě takové 
příležitosti byly ve Valticích od roku 2000 systematicky sledovány a využívány 
k zaměření a dokumentaci odkrytých archeologických situací.  Následující práce 
je shrnutím výsledků výzkumů, vyvolaných především nutnou stavební činností 
na straně jedné, na straně druhé pak i potřebou upřesnění stavebně historického 
vývoje dosud nejproblematičtějších částí stojícího objektu. Práce přináší nové 
podněty k zamyšlení a dílčí poznatky, které kromě současného rozšíření znalostí 
do budoucna umožňují plně uplatnit i aspekt minimalizace negativních dopadů 
jakékoli další stavební činnosti na národní kulturní památku i její prostředí. 
 
 3 
Archeologické výzkumy a nálezy 
na katastru Valtic 
 
 
Z hlediska starého osídlení patří Valticko k méně probádaným regionům 
jižní Moravy. Přičítat to lze nejen sporadickému působení amatérských 
archeologů během 1. pol. minulého století, ale do jisté míry i pozdějšímu 
nevelkému zájmu archeologů profesionálních. Podíl na tom má zřejmě i menší 
hustota osídlení způsobená nejspíše tím, že oblast vždy postrádala významnější 
povrchové vodní zdroje. Nedostatek vody zde byl koneckonců ještě nedávno, 
problém se vyřešil až s příchodem technologie vrtaných studní. 
Nejstarší pravěké osídlení Valtic dokládají zatím jen ojedinělé nálezy tří  
sekeromlatů z mladší doby kamenné (Zajíček 1933, 15). V roce 1954 prozkoumal 
J. Hromada (NZ v archivu AÚ AV ČR Brno) při stavební činnosti u strojních 
dílen nedaleko Břeclavské ulice kostrový hrob a sídlištní objekt kultury únětické 
starší doby bronzové. Nálezy z následujících pravěkých období, resp. mladší 
doby bronzové a starší doby železné, doposud na katastru Valtic nejsou.  
  Ranou dobu dějinnou ve Valticích a okolí zastupují nálezy laténské 
keramiky v  severní části katastru kolem prameniště potoka u kopečku 
„Goldberg“ (Freising, 1931; Skutil 1931, 158). Podle nich zde můžeme 
předpokládat existenci  keltského sídliště venkovského charakteru v 1. stol. př. n. 
l. Dobu římskou reprezentují nálezy bronzového antoniniana raženého v době 
vlády císaře Aureliána (270-275 n. l.)  a  stříbrného denáru císaře Traiana (98-
177 n. l.), nalezený na východním okraji města v trati „Steinlehen“.  Denár 
doprovází v  těsném sousedství nalezený keramický zlomek, svědčící o 
přítomnosti germánského sídliště. Táhne se nejspíše až k trati „Dolní čtvrti“ 
(dříve Untere Vierteln), kde se nachází i střepy římsko provinciální keramiky 
(Unger 1970, 27). 
Přítomnost raně středověkého osídlení dokládají nálezy (železné kopí s 
tulejkou,  sekyra protáhlého typu s  širokými ostny a plošinkou na týlu a 
 4 
keramická nádoba zdobená vodorovnými pásy několikanásobných vlnovek) ze 
štěrkovny východně od města, uložené do roku 1953 ve Valtickém muzeu, nyní 
ve sbírce Regionálního muzea v Mikulově. I když bližší nálezové okolnosti 
neznáme, je pravděpodobné, že pochází z narušeného kostrového pohřebiště 
střední doby hradištní (Unger 1970, 28). 
Na území dnešního katastru Valtic písemné prameny zmiňují celkem čtyři 
zaniklé středověké vesnice. Severovýchodně od města v trati Goldberg je i 
archeologickým materiálem doložena osada Aloch (písemnými prameny uváděna 
poprvé roku 1391) související s tvrzištěm Kuperk (dříve snad Goldberk či 
Kuhberg). Jde o uměle vytvořený zhruba 4 m vysoký pahorek tvaru komolého 
jehlanu s téměř čtvercovou základnou o rozměrech 22 x 22 m. Na jeho temeni 
stávala patrně dřevěná věžovitá budova, sloužící jako sídlo venkovské šlechty. 
Podle archeologické sondáže tvrziště fungovalo ve 13. století a opuštěné bylo už 
na sklonku 14. století pravděpodobně kvůli začlenění do rozšiřujícího se 
liechtensteinského panství. Nejspíše postupným vysídlením obyvatel do Valtic 
pak zanikla v 15. století i samotná vesnice. Východně od Valtic v trati „Dolní 
čtvrtě“ se nacházela osada Goldschein (původně česky buď Genža, Jelčín nebo 
Kelčín), písemnými prameny uváděná v letech 1322 až 1449. Doposud získaný 
archeologický materiál umožňuje datování do první poloviny 15. století, jako 
pustou uvádí ves písemné prameny v roce 1570. Další zaniklou středověkou 
osadou na valtickém katastru je Königsbrunn, v písemných pramenech 
zmiňovaná v letech 1338 a 1358. Jako pustá je sice uváděná roku 1570, ale 
zanikla nejspíše již ve 14. stol., neboť v urbáři liechtensteinského panství z roku 
1414 se již neuvádí. Osada ležela na potoce, který protékal Valticemi a vléval se 
do rybníka Nesyt. Rámcovou lokalizaci umožňuje zatím jen traťový název 
„Königsbrunenfeld“, archeologickými nálezy není dosud její existence 
prokázána. Pottendorf  je čtvrtou vesnicí, lokalizovanou do jižní části katastru 
opět podle traťových názvů „Obere Pottenberger“ a „Pottensberg Sandhübel“. Je 
doložena jen písemnými prameny v letech 1359 až 1445, archeologicky není její 
předpokládaná poloha ověřena (Nekuda 1961; Unger 1970, 28-30). 
V intravilánu vlastního města Valtic se stopy vrcholně středověkého 
 5 
osídlení nachází především v prostoru ulic Lázeňské a Pod Zámkem. Při 
stavebních pracích zde byly již v 70. letech minulého století narušeny kulturní 
vrstvy s keramickým materiálem datovaným do 13. a 14. století (Unger 1978, 
89).  V roce 2000 provedla R. Švecová záchranný výzkum při stavbě dětského 
hřiště. Skrývkou ornice byla porušena kulturní vrstva se značným množstvím 
keramiky ze 14. stol. a porušen byl také půlkruhový objekt s  kumulací 
tenkostěnných šedých střepů (Švecová 2000). Při výstavbě plynovodu v roce 
1998 byl v ulici Pod Zámkem na pozemku p. č. 1197 mezi domy č. p. 765 a 763 
dokumentován profil, z něhož je patrné, že nejstarší zachycený sídelní horizont 
lze datovat do konce 13. století. Na něj nasedá požárová vrstva a mladší sídelní 
horizont datovaný do 14. století. Destrukční požárová vrstva odpovídá době 
česko-rakouského válečného sporu v letech 1330-1336, kdy rakouská vojska 
během několika výpadů na Moravu, zvláště pak na Mikulovsko a Břeclavsko, 
vyplenila města i jejich okolí. Rakouské vojsko ve Valticích poté vystřídalo 
vojsko Jana Lucemburského a při následujících potyčkách bylo město znovu 
vypálené v zimě na přelomu let 1336/1337. A právě tomuto datu může odpovídat 
zjištěný požárový horizont (Komoróczy 2000). Keramický materiál vrcholného 
středověku byl  nalezen také roku 1936 v zahradě tzv. Loiblova, později 
Liechtensteinova domu. Mezi nálezy je i keramika nesoucí stopy nehotovosti 
(keramické polotovary či nepodarky), z níž lze usuzovat, že jde o skládku střepů 
valtického hrnčíře pracujícího zde někdy ve 14. nebo 15. století (Unger 1970, 
31). 
V areálu valtického zámku byly do roku 2004 provedeny pouze dva  
záchranné archeologické výzkumy. Ve výkopu jámy pro nádrž na tekuté palivo 
na prvním nádvoří v roce 1968 registroval J. Unger středověké vrstvy obsahující 
značné množství druhotně uložených kosterních pozůstatků a několik ojedinělých 
keramických zlomků. S největší pravděpodobností jde o terénní úpravy, 
související s některou ze stavebních fází zámku. K dorovnávání se tehdy použily 
nejspíše hlíny odebírané z nedalekého hřbitova. Podle keramiky lze terénní 
úpravy datovat do 16. stol. (Unger 1970, 31). Další záchranný výzkum provedl 
v roce 1986 J. Peška, který ve výkopu pro kanalizaci před vstupním schodištěm 
 6 
registroval v délce asi 8 m zhruba 1 m mocnou vrstvu lidských kosterních 
pozůstatků. Po obou stranách byla vrstva ohraničena kamenným základovým 
zdivem, které může být pozůstatkem v těchto místech písemně doložené kostnice 
(Peška 1987). 
V 90. letech minulého stol. byly při leteckém snímkování v okolí města  
registrovány další 4 archeologické lokality (Kovárník 1997, 311-331; týž 1999, 
505-516). Projevily se vegetačními příznaky, archeologickým výzkumem však 
dosud ověřeny nebyly.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 7 
Současný stav poznání 
historického a stavebního vývoje 
šlechtického sídla ve Valticích 
 
První písemná zmínka o Valticích (německy Feldsberg) je v listině císaře 
Jindřicha VI. z roku 1193, potvrzující směnu majetku mezi pasovským biskupem 
Wolfgerem a Wichardem ze Seefeldu. Zřejmě už před tímto datem bylo území 
zajištěno opevněným sídlem, jak se dovídáme z urbáře pasovského biskupství i 
jiných zpráv. Majitelé – páni ze Seefeldu patřili k významným rakouským 
šlechtickým rodům a psali se podle dolnorakouského rodového sídla Seefeld, 
nacházejícího se v příhraniční oblasti jižně od Jaroslavic na Znojemsku. Po 
Wichardovi (+1219) převzal majetek jeho rytířsky založený syn Kadold, který 
začal hrad přestavovat do výstavné románské podoby (Zemek 1970b, 34-36; 
Měřínský-Plaček 2001, 136-137). Zemřel po roce 1243 a jeho nástupcem a 
zároveň posledním Seefeldem na Valticích se stal syn Albero, kterého žádný 
z jeho synů nepřežil, a tak po jeho smrti v roce 1270 získali valtický hrad věnem 
manželé 6 dcer. Toto roztříštěné držení dlouho nevydrželo a na počátku 14. stol. 
se o Valtice dělily již jen dva rody – páni z Kueringu a Pilichsdorf-Rauhensteinu. 
Za válek mezi Janem Lucemburským a Habsburky Valtice v letech 1328 a 1336 
dvakrát obsadilo a drželo české vojsko. Jeden ze spolumajitelů Valtic Albero 
z Rauhensteinu byl dokonce zajat a stal se rukojmím enžské mírové dohody z 9. 
října 1336. Nežádoucí komplikace přiměly druhého majitele z rodu Kueringů, 
aby svou polovinu roku 1347 prodal pánům z Pottendorfu. K novému dělení 
hradu mezi Pottendorfy a Rauhensteiny došlo v roce 1387 a po zcelení Valtic 
v roce 1395 získali majetek páni z Liechtensteina (Zemek 1970, 51-52; 
Měřínský-Plaček 2001, 140-141). Během husitských válek došlo 
k několikanásobnému dobytí a vypálení města (1426-1433), avšak o dobytí hradu 
se písemné zprávy nezmiňují. Je však pravděpodobné, že bylo sídlo 
 8 
přinejmenším vážně poškozené. Na následných pohraničních půtkách, trvajících 
až do konce 50. let 15. stol. se jako vlastníci Valtic aktivně podíleli všichni 
tehdejší Liechtensteinové (Jiří IV., Kryštof II. a Kryštof Vilém). Ve 2. pol. 15. 
stol. Valtice a okolí nejprve pustšili loupeživí feudálové se soukromými 
armádami a poté uherská vojska za česko-uherských válek. V nich stál Jan 
z Liechtensteina na straně krále Jiřího, a tak Matyáš Korvín dal Valtice spolu 
s dalšími statky Liechtensteinům v léno až v roce 1486 (Zemek 1970a, 59-64; 
Měřínský-Plaček 2001, 142). Na přelomu 15. a 16. stol. nastal klid a Hartman I. 
z Liechtensteina (1506-1540) hrad nejprve obnovil. Nejspíše již jeho syn Jiří 
Hartman (zemřel 1562) začal hrad renesančně přestavovat tak jako v Mikulově a 
Rabensburgu (Zemek 1970a, 64-65; Měřínský-Plaček 2001, 143). Na konci 16. 
stol. zámek vlastnil Karel I. z Liechtensteina (1569-1627), který zřejmě pod 
hrozbou tureckého vpádu zesílil opevnění bastiony a mohutným příkopem 
(Hašek-Měřínský-Plaček 1996, 121-122). Karel I. roku 1599 konvertoval od 
protestantství ke katolicismu a brzy nato se stal nejvyšším císařským hofmistrem, 
za Matyáše dokonce českým místokrálem. Vojensky strohé sídlo ve Valticích již 
nepostačovalo, a tak se začalo již mezi roky 1612-1613 opět přestavovat. 
V letech 1621-26 působil na Valticích i vídeňský hlavní císařský architekt 
Giovanni Battista Carlone, významný představitel benátské manýristické školy. 
Ve výstavbě zámku pokračoval bez ohledu na třicetiletou válku Karlův syn Karel 
Eusebius (zemřel 1684), který roku 1630 přijal do služeb dalšího významného 
architekta Giovanni Giacoma Tencallu (Měřínský-Plaček 2001, 144-145). Do 
nejprve manýristické a poté i dnešní barokní podoby zámek postupně 
proměňovali až pokračovatelé, nejprve syn Karla Eusebia Jan Adam Ondřej 
(1684-1712), poté Antonín Florián (zemřel 1721) a po roce 1721 Josef Jan Adam. 
Konečnou podobu získal zámek vlastně až na počátku 19. stol. (Plaček 2001, 
672). 
Založení hradu ve Valticích lze datovat jen rámcově nejspíše už někdy do 
2. pol. 12. stol., i když první písemná zmínka o hradu je až z roku 1193. Zřejmě 
pasovským biskupem byl hrad vystavěn na nízké ploché ostrožně vybíhající z  
protáhlého hřbetu, jehož nejvyšší bod v trati „U topolů“ má nadmořskou výšku 
 9 
268 m. O jeho tehdejší konstrukci a vzhledu nic nevíme, obecně se podle analogií 
hrádků z vedlejšího rakouského Weinviertelu předpokládá, že šlo o opevněný 
snad dvoudílný objekt dřevohlinité konstrukce (Hašek-Měřínský-Plaček 1996, 
119, 126; Plaček 1996, 104; týž 2001, 669; Měřínský-Plaček 2001, 136). 
První zásadní přestavbu hradu zřejmě již do románské kamenné podoby 
uskutečnili mezi roky 1220 a 1270 potomci Wicharda ze Seefeldu, a to nejspíše 
už Kadold, pořádající na hradě v té době velké rytířské turnaje, ale poté i Albero, 
pohybující se neustále na vídeňském dvoře v těsné blízkosti Přemysla Otakara II. 
Veduta G. M. Vischera z roku 1672 (obr. 49: 1), anonymním vyobrazení ze 70. 
let 17. stol. (obr. 49: 2), perokresby od neznámého autora z  roku 1690 (obr. 50 a  
51) a vyobrazení J. A. Delsenbacha z roku 1720 (obr. 52) zachycují mohutnou 
hranolovou či polygonální (pěti- až šestihrannou) pozdně románskou věž. Podle 
malého množství zobrazených okenních otvorů na západní straně se zde 
předpokládá také existence lehce zalomené patrové obytné budovy (obr. 49: 2; 
50: 3; 52: 1). Původní přístup k hradu se předpokládá od jihozápadu z rozcestí na 
jihozápadním konci dnešní Růžové ulice, představující zřejmě nejstarší část 
ulicové osady. Nachází se v úpadu těsně pod hradem a ústí do nálevkovitého 
rozšíření a lichoběžného náměstí původně asi s tržištěm, které zde mohlo být už v 
1. čtvrtině 13. stol., i když městečkem – oppidem – se  Valtice nazývají až v roce 
1286, kdy zde už byl minoritský klášter, a městem dokonce až v urbáři z roku 
1414 (Zemek 1970, 45-46). Z textu rytířské písně minnesängera Ulricha z  
Liechtensteinu datované k roku 1227 vyplývá, že sídliště s farním kostelem 
později zasvěceným  P. Marii (farář je připomínán poprvé v roce 1243) už v té 
době mělo městský charakter. Tržiště po stranách oklopovaly asi dřevěné či 
hrázděné měšťanské domy, z nichž ty, které přiléhaly k  hradu a později i 
renesančnímu zámku byly vykoupeny a zbořeny až při stavbě barokní rezidence. 
Osada a pak i město zřejmě tvořily samostatný okrsek, opevněním nepropojený 
s hradem. Dalším významným písemným pramenem, vypovídajícím o celkovém 
vzhledu Valtického hradu je smlouva o jeho dělení mezi Rauhensteiny a 
Pottendorfy z roku 1387. Podle ní obdrželi Rauhensteinové věž u brány a 
všechna obydlí na straně k městu a klášteru až k zadní vysoké bráně, přičemž 
 10 
místnost u brány měla zůstat společná. Dále jim měla náležet přilehlá polovina 
města, desátků a dalších požitků se jim mělo dostat ze starého tržiště před 
městem, předměstských ulic Kelčína, Alochu a Na písku i z dalších dvorů, 
pozemků, vinohradů a vsí patřících k Valtickému panství. Pottendorfové pak měli 
vlastnit druhou polovinu hradu s přilehlou částí města na opačné straně. Z tohoto 
popisu vyplývá, že hrad byl zřejmě průjezdný s branami na jihozápadě i 
severovýchodě. Nejspíše až ve 2. pol. 16. stol. při renesanční přestavbě se 
jihozápadní brána změnila na pouhý vstup do parku. V popisu není zmíněna 
kaple sv. Mikuláše a Kiliána, kterou založil až v  roce 1377 Jindřich 
z Rauhensteinu. Ještě roku 1604 uvádí prameny její  opravu, ale roku 1634 bylo 
vydáno povolení k demolici, která se uskutečnila v roce 1649  (Hašek-Měřínský-
Plaček 1996, 119, 121; Plaček 1996, 106; Měřínský-Plaček 2001, 138-141).  
Současná ucelená představa o podobě pozdně románského a gotického 
hradu včetně vnitřní struktury (obr. 10 a 11) vychází především z výsledků 
archeogeofyzikální prospekce, provedené na louce v parku před jihozápadním 
průčelím zámku (obr. 12). Metodou dipólového elektromagnetického profilování 
ve směru severozápad-jihovýchod krokem 2 x 2 m se proměřila plocha o rozloze 
7 616 m2 (136 x 56 m). Výstupem jsou mapy izolinií a korelační schéma, kde se 
základové zdivo projevuje lineárně orientovanými užšími zónami zvýšených 
odporů, destrukce a litologické změny (psamitické složky) jako širší pásma 
zvýšených odporů, deprese (příkopy) jako lineární oblasti snížených odporů. 
Podle rozboru a interpretace geofyzikálních anomálií mělo jádro lichoběžný tvar 
o maximálních rozměrech včetně příkopu zhruba 100 x 63 m. Ve starší fázi 
vývoje mohlo být rozděleno příkopem na dvě části. Nacházelo se zcela mimo 
dnešní půdorys zámku a zastavěná plocha včetně příkopu sahala směrem do 
parku až do vzdálenosti více než 114 m od dnešního jihozápadního průčelí. Ještě 
ve větší vzdálenosti k jihozápadu mohlo být předhradí (Hašek-Měřínský-Plaček 
1996, 125-126, obr. 7, 8; Plaček 1996, 115-116, obr. 1, 5, 6; týž 2001, 672-673, 
obr. 1304, 1305; Měřínský-Plaček 2001, 146-148, obr. 5). 
Následující přestavbu hradu uskutečnil pravděpodobně Jiří Hartman 
z Liechtensteina (zemřel 1562) v  době kolem poloviny 16. stol. Na 
 11 
severovýchodní straně předpokládaného hradu se uvažuje o vzniku nevelké 
čtyřkřídlé obdélné stavby o rozměrech 43,5 x 35-40 m (obr. 49: 1), přesahující 
dnešní půdorys zámku směrem do parku o zhruba 16 m (obr. 10 a 11). Budova 
měla mít nevelký dvůr o rozměrech asi 21 x 18 m, opatřený alespoň po jedné 
straně arkádami (Hašek-Měřínský-Plaček 1996, 121, obr. 8; Plaček 1996, 108, 
obr. 1, 6; týž 2001, 670-671, obr. 1304, 1305; Měřínský-Plaček 2001, 143-144, 
obr. 5). 
Rozšiřování rezidenčního sídla Liechtensteinů pokračovalo na konci 16. 
stol. za tehdejšího majitele Karla I. Válka s Turky, která vypukla 1593, mohla být 
impulsem k zesílení opevnění Valtického zámku. Mírně klesající ostrožna byla 
přeťata mohutným příkopem, obezděným podle vedut nejdříve na konci 17. stol. 
(obr. 52). K němu se uvnitř přimykal dvůr se dvěma bastiony, využitými později 
jako podnože nárožních rizalitů na severovýchodní straně dnešní hlavní budovy. 
Opevnění, připojené hradbou k  nárožím renesančního zámku, vytvořilo 
komplex, který úspěšně odolal roku 1605 obležení vojskem protihabsburského 
povstalce Štefana Bočkaje. Zdi tohoto opevnění, patrné dodnes ve sklepích, jsou 
ještě kamenocihelné, zdiva následujících stavebních fází jsou již budována 
výhradně jen z cihel  (Hašek-Měřínský-Plaček 1996, 121-122, obr. 2 a 3; Plaček 
1996, 108, obr. 2 a 3; týž 2001, 671; Měřínský-Plaček 2001, 144, obr. 6).  
Přestavovat zámek do manýristické podoby začal již Karel I. (zemřel 
1627), který se obrátil na tehdejší významné evropské architekty, především na 
císařského architekta G. B. Carlona. Jeho projekt zahrnoval jednak stavbu 
trojkřídlého manýristického zámku v rozsahu stojícího renesančního opevnění a 
jednak také stavbu trojkřídlého předhradí. Konečná podoba zámeckého komplexu 
je zachycena na vedutě G. M. Vischera z roku 1672 (obr. 49: 1), na anonymní 
perokresbě ze 70. let 17. stol. (obr. 49: 2), na anonymních perokresbách z roku 
1690 (obr. 50 a 51) a částečně i Delsenbachově vyobrazení z doby kolem roku 
1720 (obr. 52). Rozsáhlý záměr realizoval až Karlův syn Karel Eusebius (zemřel 
1684). Z původního hradu zůstala nejspíše jen hranolová či polygonální věž, 
demolici jeho ostatních částí dokládají velké kamenné kvádry nejspíše 
románského stáří druhotně použité v  mladších zdivech. K rozhodující fázi 
 12 
barokní přestavby zámku přistoupil po smrti Karla Eusebia jeho syn kníže Jan 
Adam Ondřej (zemřel 1712). Ideální, nikoli však zcela realizovanou podobu sídla 
v tomto období zachycují kresby J. A. Delsenbacha z doby kolem roku 1720 
(obr. 52 a 53). Dnešní podobu začali objektu vtiskovat až další pokračovatelé, 
nejprve Antonín Florián (zemřel 1721) a především pak Josef Jan Adam, který po 
roce 1721 nechal odstranit poslední zbytky hradu, jedna polovina renesanční 
stavby byla zbořena, druhá pak vestavěna do jihozápadního křídla, kde nově 
vznikla i kaple orientovaná ve směru jihovýchod-severozápad. Konečnou dnešní 
podobu získal zámek až na počátku 19. stol. Postupně se zcela změnilo vnitřní 
členění, z původní dispozice několika samostatných za sebou seřazených objektů 
se čtyřmi až pěti uzavřenými nádvořími se půdorys změnil na hlavní budovu 
s jedním nádvořím uzavřeným a předzámčí s druhým nádvořím na jedné straně 
otevřeným. Na severozápadní straně předzámčí je uzavřený hospodářský dvůr 
s jízdárnou, na jihovýchodní straně pak sklepy a dodatečně přistavěný objekt 
někdejšího divadla (Hašek-Měřínský-Plaček 1996, 123-124, obr. 2 a 3; Plaček 
1996, 108-109, obr. 2-4; týž 2001, 671; Měřínský-Plaček 2001, 144, obr. 6). 
 
 
 
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 13 
Archeologické výzkumy 
v areálu valtického zámku  
v letech 2004-2011 
 
 V uplynulých sedmi letech uskutečnili pracovníci oddělení archeologie 
Národního památkové ústavu, územního odborného pracoviště v Brně v areálu 
valtického zámku celkem 17 výzkumných akcí. Z nich 15 bylo záchranných 
vyvolaných nejrůznější stavební činností a jen 2 výzkumy byly zjišťovací za 
účelem upřesnění stavebně historického vývoje. Záchranné výzkumy se 
prováděly během stavebních prací průběžnými kontrolami výkopů a zjištěné 
odkryté archeologické situace byly ihned začišťovány, kresebně i fotograficky 
dokumentovány a polohově i výškově zaměřovány s přesností 1 - 2 cm totální 
geodetickou stanicí zn. Nikon DTM 520 v  relativních nebo absolutních 
souřadnicích systému S-JTSK (viz obr. 1 – 48 a seznamy souřadnic). Výkopy 
dvou zjišťovacích archeologických výzkumů byly provedeny ručně vlastními 
silami nebo za pomoci našich potomků. I tyto výkopy byly podrobně 
zdokumentovány a přesně zaměřeny. 
 Zpracování jednotlivých výzkumů probíhalo téměř výhradně 
prostřednictvím počítačové techniky, takže všechny výstupy jsou plně 
interaktivní. Geodetické zaměření graficky zobrazené pomocí programu 
Microstation a naskenované kresebné podklady v  rastrové podobě byly 
podkladem pro zhotovení plánové dokumentace, která je z valné většiny ve 
vektorové podobě a lze s ní dále pracovat v  jakémkoli formátu některého z 
grafických programů (viz příloha - cd-rom se soubory dat *.doc, *.pdf, *.dgn, 
*.dwg, *.dxf, *.cot, *.rgb).  
 Zpracování probíhalo v několika na sebe navazujících fázích. Terénním 
měřením pomocí totální geodetické stanice byly nejprve připojeny současné 
budovy zámku do systému S-JTSK (obr. 3 - polygonový pořad měření), aby pak 
 14 
mohly být k  těmto pevným bodům na budovách transformovány nejrůznější 
mapové a plánové podklady (obr. 1 - 12). Pro připojení jsme využili informací o 
stabilních geodetických bodech získaných z volně přístupné databáze DATAZ 
Českého úřadu zeměměřičského a kartografického (bod č. 10, Valtice-kostel, TL 
5622, list 34-23 ZM-50, 141376 SMO-5; bod č. 12, U topolů, TL 5622, list 34-23 
ZM-50, 141376 SMO-5). Tak se vytvořily předpoklady i pro přesné umístění 
zaměřených archeologických situací do dostupných plánů (obr. 13 – 15, 25 aj.). 
Následující fáze zahrnovala přesné umístění jednotlivých měření v relativních 
hodnotách do zakládacího výkresu programu Microstation (*.dgn) obsahujícího 
předem definovanou informaci o souřadnicovém systému S-JTSK (např. obr. 28 
– 32). K těmto již umístěným bodům měření pak byla transformací do výkresu 
(*.dgn) připojena naskenovaná kresebná dokumentace v  rastrové podobě. 
Závěrečnou fázi zpracování představuje vlastní vektorizace transformovaných 
kreseb, resp. zhotovení plně interaktivních plánů (např. obr. 28 – 32) či fotoplánů 
(obr. 23, 27 a 37). 
 Zpráva obsahuje jen vyhodnocení terénních situací, zpracování nálezů 
nezahrnuje, neboť nejsou zatím všechny laboratorně ošetřeny. Jejich konzervace 
a inventarizace probíhá postupně dle kapacitních a finančních možností našeho 
pracoviště. 
  
1. Situace (sondy) č. 1 - 7. Zjišťovací výzkum pro stavebně historický 
průzkum v roce 2011 (obr. 14 – 24; tab. 4 - 21).  Odkryvy sond byly provedeny 
výhradně ručně za pomoci našich potomků J. Stránské, K. Stránského a M. 
Vituly.  
Sonda č. 1 ve sklepení zámku (obr. 14 a 16; tab. 5 a 6). 
 Sondáž byla provedena za účelem zjištění mocnosti druhotně uložených 
násypů ve sklepě pod zámeckou kaplí. Sonda o rozměrech 3,05 x 0,60 x 0,8-1,0 
m proťala odjinud vytěžený a sem druhotně uložený šedohnědý hlinitopísčitý 
násyp silně promísený stavebním odpadem (100) s ojedinělými zlomky kachlů a 
keramiky. Středem sondy napříč v hloubce 0,60 m probíhala cihelná zídka (900), 
u jihozápadního konce byl v hloubce 0,80 m cihelný kanál (901). 
 15 
Datování kontextů:  
100 – 20. stol. – v násypu byly zlomky kachlů z 18. - 19. stol. a novověké 
keramiky, ojediněle se tam vyskytla i vrcholně středověká keramika z 15. stol. 
          900 – 19. stol. 
          901 – 19. – 20. stol. 
 Sonda č. 2 ve sklepení zámku (obr. 14 a 17; tab. 7 a 8). 
Sonda byla situována do druhotně proraženého průchodu mohutnou zdí za 
účelem upřesnění jejího stáří.  Sonda o rozměrech 1,50 x 0,50 x 0,20 m byla 
položena podél zdi. Pod vrstvou hlíny s  příměsí stavebního odpadu (101) byla 
skrumáž cihel, dále se na dně vyrýsovaly kameny značných rozměrů náležející k 
druhotně proražené kamenné zdi (902) a cihelná úprava podlahy vedlejší sklepní 
místnosti (903). 
 Datování kontextů: 
 101 – 19. – 20. stol. 
 902 – 13. – 14. stol.? – snad zdivo pozdně románské věže někdejšího 
hradu. 
 903 – 19. – 20. stol. 
 Sonda č. 3 na louce zámeckého parku u jihozápadního průčelí zámku  
(obr. 18 a 19; tab. 9 - 11). Sonda byla situována za účelem nalezení reliktů 
někdejšího hradu zjištěných zde archeogeofyzikálním průzkumem. Sonda o 
rozměrech 7,0 x 0,8 x 0,6 m byla přesně vyměřena na předem vytipovaném podle 
geofyzikálních anomálií silně exponovaném místě. Pod vrstvou humózní hlíny 
promísené drobky stavebního odpadu a ojediněle i drobnými zlomky keramiky 
(103) bylo v hloubce 0,6 m šedožluté jílovitopísčité geologicky uložené podloží 
(104).  
 Datování kontextů: 
 103 – holocén až 21. stol. – ojediněle lze nejstarší drobné zlomky keramiky 
datovat do 2. pol. 16. stol. 
 104 – pleistocén 
 Sonda č. 4 na louce zámeckého parku u jihozápadního průčelí zámku  
(obr. 18 a 20; tab. 12 a 13). Sonda byla situována za účelem nalezení reliktů 
 16 
někdejšího hradu zjištěných zde archeogeofyzikálním průzkumem. Sonda o 
rozměrech 5,0 x 0,8 x 0,6 m byla přesně vyměřena na předem vytipovaném podle 
geofyzikálních anomálií silně exponovaném místě. Pod vrstvou humózní hlíny 
promísené drobky stavebního odpadu a ojediněle i drobnými zlomky keramiky 
(103) bylo v hloubce 0,6 m šedožluté jílovitopísčité geologicky uložené podloží 
(104).  
 Datování kontextů: 
 103 – holocén až 21. stol. – ojediněle lze nejstarší drobné zlomky keramiky 
datovat do 2. pol. 16. stol. 
 104 – pleistocén 
 Sonda č. 5 na louce zámeckého parku u jihozápadního průčelí zámku  
(obr. 18 a 21; tab. 14 a 15). Sonda byla situována za účelem nalezení reliktů 
někdejšího hradu zjištěných zde archeogeofyzikálním průzkumem. Sonda o 
rozměrech 6,0 x 0,5 x 0,6 m byla přesně vyměřena na předem vytipovaném podle 
geofyzikálních anomálií silně exponovaném místě. Pod vrstvou humózní hlíny 
promísené drobky stavebního odpadu a ojediněle i drobnými zlomky keramiky 
(103) bylo v hloubce 0,6 m šedožluté jílovitopísčité geologicky uložené podloží 
(104).  
 Datování kontextů: 
 103 – holocén až 21. stol. – ojediněle lze nejstarší drobné zlomky keramiky 
datovat do 2. pol. 16. stol. 
 104 – pleistocén 
 Sonda č. 6 na louce zámeckého parku u jihozápadního průčelí zámku  
(obr. 18, 22 a 23; tab. 16 a 17). Sonda byla situována za účelem nalezení reliktů 
někdejšího hradu zjištěných zde archeogeofyzikálním průzkumem. Sonda o 
rozměrech 2,7 x 0,5-0,7 x 0,6 m byla přesně vyměřena na předem vytipovaném 
podle geofyzikálních anomálií silně exponovaném místě. Pod vrstvou humózní 
hlíny promísené drobky stavebního odpadu a ojediněle i drobnými zlomky 
keramiky (103) byla odkryta kumulace volně ložených (raně novověkých?) cihel 
dvou atypických velikostí a pod nimi v hloubce 0,6 m bylo již šedožluté 
jílovitopísčité geologicky uložené podloží (104).  
 17 
 Datování kontextů: 
 103 – holocén až 21. stol. – ojediněle lze nejstarší drobné zlomky keramiky 
datovat do 2. pol. 16. stol. 
 104 – pleistocén 
 Sonda č. 7 na louce zámeckého parku u jihozápadního průčelí zámku  
(obr. 18 a 24; tab. 18 a 19). Sonda byla situována za účelem nalezení reliktů 
někdejšího hradu zjištěných zde archeogeofyzikálním průzkumem. Sonda o 
rozměrech 2,7 x 0,4 x 0,6-0,8 m byla přesně vyměřena na předem vytipovaném 
podle geofyzikálních anomálií silně exponovaném místě. Pod vrstvou humózní 
hlíny promísené drobky stavebního odpadu a ojediněle i drobnými zlomky 
keramiky (103) bylo v hloubce 0,7 m v  severozápadní části šedožluté 
jílovitopísčité geologicky uložené podloží (104). V jihozápadní polovině se už 
během výkopu rýsoval v profilu okraj deprese, která se ve spodních partiích 
zahlubovala i do podloží a byla vyplněna písčitohlinitou vrstvou silně 
promísenou stavebním odpadem (105).  
 Datování kontextů: 
 103 – holocén až 21. stol. – ojediněle lze nejstarší drobné zlomky keramiky 
datovat do 2. pol. 16. stol. 
 104 – pleistocén 
          105 – 16. – 20. stol. – asi část výplně rozměrnější jámy se stavebním 
odpadem. 
 
2. Situace č. 8. Záchranný výzkum při vyklízení násypů ve sklepení 
zámku v roce 2011 (obr. 25 a 26; tab. 22 - 27).  Vyklízení předem již 
sondovaného (sonda č. 1) druhotně přemístěného násypu bylo prováděno 
technikou odsávání ručně nakopané zeminy pomocí pojízdného odsávacího 
zařízení. Před odsátím se z  nakopaného materiálu vybíraly nestratifikované 
nálezy. Na celé vyklízené ploše měl násyp jednolitou strukturu, odpovídající 
popisu kontextu č. 100 u situace (sondy) č. 1 – šedohnědý hlinitopísčitý násyp 
silně promísený stavebním odpadem s ojedinělými zlomky kachlů a keramiky. 
Datování kontextů: 
 18 
100 – 20. stol. – v násypu byly zlomky kachlů z 18. - 19. stol. a novověké 
keramiky, ojediněle se tam vyskytla i vrcholně středověká keramika z 15. stol. 
 
3. Situace č. 9. Záchranný výzkum při vyklízení násypů ve sklepení 
zámku v roce 2011 (obr. 25 a 26; tab. 22 - 27).  Vyklízení až 3 m mocného 
druhotně přemístěného násypu z prostoru pod zámeckou kaplí bylo prováděno 
technikou odsávání ručně nakopané zeminy pomocí pojízdného odsávacího 
zařízení. Před odsátím se z  nakopaného materiálu vybíraly nestratifikované 
nálezy. Na celé vyklízené ploše měl násyp jednolitou strukturu – šedohnědý 
hlinitopísčitý násyp silně promísený stavebním odpadem (117) s  ojedinělými 
zlomky kachlů a keramiky. Jeho odstranění obnažilo stratigraficky velmi 
zajímavé části obvodových zdiv. K nejdůležitějším patří odkrytí kvádrového 
zdiva s druhotně proraženým vstupem v severozápadní části (931), dále 
jednolitého kamenocihelného zdiva na jihovýchodní straně (935) a význam 
nepostrádá ani jihozápadní zeď s nedávno zazděným klenutým průchodem (936).  
Ostatní zdiva jsou už čistě cihelná (933, 934 a 936). 
 Datování kontextů: 
117 – 20. stol. – v násypu byly zlomky kachlů z 18. - 19. stol. a novověké 
keramiky, ojediněle se tam vyskytla i vrcholně středověká keramika z 15. stol. 
931 – 13. stol. – kvádrové zdivo nejspíše věže někdejšího pozdně 
románského hradu. 
932 – 18. stol.  
933 – 18. – 19. stol. 
934 – 18. stol. 
935 – 16. stol. – pravděpodobně část obvodového zdiva renesančního 
zámku, postaveného ve 2. pol. 16. stol. 
936 – 18. stol. – zdivo s klenutým průchodem 
937 – 19. – 20. stol. – zazdívka klenutého průchodu 
 
4. Situace č. 10. Záchranný výzkum při statickém zajištění opěrné zdi 
v roce 2004 – 1. etapa (obr. 25, 28, 29; tab. 46 – 48).  Odkryv, provedený 
 19 
převážně za pomoci techniky, byl dočištěn ručně. Zděné konstrukce pak byly 
stabilizovány železnými táhly a betonáží s armaturou.  
Po odstranění vrstvy navážek s množstvím stavebního odpadu (102), 
sahající místy až do hloubky 4 m, byla dokumentována vlastní podélná opěrná 
zeď terasy z cihel (910), oddělující valtické náměstí od zámeckého areálu.  S ní 
byly svázané dva cihelné opěrné pilíře (905, 906). V jihovýchodní části výkopu 
se nacházela až 4 m vysoká mohutná kamenná zeď s  předzákladem (904), kolmo 
se přimykající k opěrné zdi bez náznaku svázání.  
Datování kontextů:  
102 - 17. stol. 
905, 906, 910 – 17. stol.  
904 – 15. stol. – zeď byla asi součástí pozdně středověké zástavby náměstí 
měšťanskými domy přiléhajícími k hradu.  
  
 5. Záchranný výzkum při statickém zajištění opěrné zdi v roce 2005 – 
2. etapa (tab. 49 a 50). Odkryv, provedený převážně za pomoci techniky, byl 
dočištěn ručně. Zděné konstrukce pak byly stabilizovány železnými táhly a 
betonáží s armaturou.  
Pod vrstvou navážek s množstvím stavebního odpadu (102) byly kromě 
vlastní cihelné opěrné zdi terasy (910) na dně v hloubce zhruba 2 m jen klenby 
sklepů přístupných z náměstí. V závěru stavby byla porušena odpadní cihelná 
stoka vedoucí z pod jízdárny (obr. 50). 
 
 6. Situace č. 11. Záchranný výzkum při statickém zajištění opěrné zdi 
v roce 2007 – 3. etapa (obr. 30 a 31; tab. 51 a 53). Odkryv, provedený převážně 
za pomoci techniky, byl dočištěn ručně. Zděné konstrukce pak byly stabilizovány 
železnými táhly a betonáží s armaturou.  
Pod vrstvou navážek s  množstvím stavebního odpadu (102), sahající místy 
až do hloubky 4 m,  byly odkryta část vlastní podélné cihelné opěrné zdi (910), 
na níž navazovalo několik zdí kamenocihelných (909, 911 a 912). V hloubce 
zhruba 3 m se nacházely podélně situovaná kamenocihelná zeď (908) a s ní 
 20 
nesvázaná čistě kamenná zeď (907) situovaná napříč výkopem zhruba ve směru 
západ-východ.  
Datování kontextů:  
102 - 17. – 18. stol. 
909, 911 a 912 – 17. stol. – k stavbě barokní opěrné zdi se nejspíše použil 
materiál z vykoupených a zbořených měšťanských domů. 
908 – 16. stol. – relikt pozdně středověké až raně novověké zástavby 
náměstí měšťanskými domy, které byly vykoupeny a zbořeny až při barokní 
přestavbě zámku. 
907 – 14. – 15. stol. – relikt původní vrcholně středověké zástavby náměstí 
měšťanskými domy přiléhajícími k hradu. 
 
7. Situace č. 12. Záchranný výzkum při rekonstrukci kanalizace v roce 
2005 – 1. etapa (obr. 32; tab. 54 a 55). Odkryv, provedený převážně za pomoci 
techniky, byl dočištěn ručně. Ve výkopu pak bylo položeno kanalizační potrubí.   
Pod vrstvou navážek s množstvím stavebního odpadu (106) se v hloubce 
zhruba 1,5 m nacházela další vrstva dorovnávky, tvořená sprašovou hlínou 
s ojedinělými zlomky cihel a malty (107). V hloubce 1,6 m obklopovala 
mohutnou více než 2 m širokou kamenocihelnou zeď na jihozápadní straně 
lícovanou (913). 
Datování kontextů:  
106 - 17. – 18. stol. 
 107 - 17. stol. 
               913 – 16. stol. – pravděpodobně část zdi jihovýchodního bastionu 
renesančního zámku, postaveného ve 2. pol. 16. stol.  
 
8. Situace č. 13. Záchranný výzkum při odvlhčení jihozápadního 
průčelí zámku. (obr. 33 - 35; tab. 57 - 62). Odkryv obvodového zdiva byl 
proveden převážně ručně a ve výkopu byl pak vybudován větrací kanál.  
Ve zhruba 2 m širokém a 0,8 m hlubokém výkopu byl po odstranění 
navážek s množstvím stavebního odpadu (108) dokumentován profil obvodového 
 21 
zdiva, kde byly patrné relikty zdí různého stáří – kamenocihelné zdi (915, 917, 
919, 920) cihelné zdi (916 a 918).  
Datování kontextů:  
108 - 17. stol. 
916, 918 – 17. – 18. stol. 
915, 917, 919 – 16. stol. 
920 – 16. stol. - pravděpodobně část zdi jižního bastionu renesančního 
zámku, postaveného ve 2. pol. 16. stol. 
 
9. Situace č. 14. Záchranný výzkum při rekonstrukci kanalizace v roce 
2006 – 2. etapa (obr. 36; tab. 63 - 65). Odkryv, provedený převážně za pomoci 
techniky, byl dočištěn ručně. Ve výkopu pak bylo položeno kanalizační potrubí 
se šachtou.  
Ve výkopu byla místy více než 2 m mocná vrstva navážek s množstvím 
stavebního odpadu (109). V hloubce zhruba 1,5 m obklopovala mohutnou 
kamenocihelnou zeď (921) o šířce více než 2,2 m na jihozápadní a 
severovýchodní straně lícovanou. 
Datování kontextů:  
109 - 17. – 18. stol. 
 913 – 16. stol. – pravděpodobně část zdi severozápadního bastionu 
renesančního zámku, postaveného ve 2. pol. 16. stol. 
 
10. Situace č. 15. Zjišťovací výzkum schodiště v parku u divadla v roce 
2006. (obr. 37; tab. 79 – 80). Odkryv byl provedený ručně vlastními silami.  
Pod tenkou vrstvou navážek se stavebním odpadem (110) se nacházelo 
cihelné schodiště o třech schodech po stranách obložené pálenými dlaždicemi 
(922). Nad ním byla zřejmě koruna mohutné kamenocihelné zdi (922a), dále již 
neodkrývané. 
Datování kontextů: 
110 - 17. – 19. stol. 
 922 – 17. - 19. stol. 
 22 
   922a – 16. stol. – snad relikt vnější zdi opevnění renesančního zámku, 
postaveného ve 2. pol. 16. stol. 
 
11. Situace č. 16. Záchranný výzkum při rekonstrukci dešťových 
odpadů v parku u divadla v roce 2006. (obr. 38 a 40; tab. 81 - 84). Odkryv, 
provedený převážně za pomoci těžké techniky, byl dočištěn ručně. Ve výkopu 
pak bylo položeno kanalizační potrubí.  
Pod vrstvou humózní hlíny s kousky cihel a malty (111) byly zachyceny 
dvě kamenocihelné zdi (923 a 924).  
Datování kontextů:  
111 - 17. – 19. stol.? 
 923 – 16. stol. 
   924 – 16. stol. – snad relikt vnější zdi opevnění renesančního zámku, 
postaveného ve 2. pol. 16. stol. 
 
12. Situace č. 17. Záchranný výzkum při rekonstrukci kanalizace na 
nádvoří hospodářského traktu v roce 2007 – 2. etapa (obr. 41 a 42; tab. 72 - 
75). Odkryv, provedený převážně za pomoci těžké techniky, byl dočištěn ručně. 
Ve výkopu pak bylo položeno kanalizační potrubí se šachtami.  
V nadloží a kolem odkrytých reliktů zdiva až do hloubky zhruba 1 m byly 
dvě různé vrstvy – sprašová hlína promísená jen místy kousky malt a cihel (113) 
a nad ní hlinitá navážka se značnou příměsí stavebního odpadu (114). V mladší 
vrstvě se nacházel cihelný kanál (925), v obou vrstvách pak cihelné zdi (926 a 
927), tvořící příkře sešikmené okraje výrazné až 2,2 m hluboké prohlubně s 
cihlami obloženým dnem (928). Vše bylo omítnuto vápennou maltou. Prostor  
vymezený šikmými zdmi byl vyplněn téměř čistou sprašovou hlínou 
s ojedinělými drobky malt a cihel (115). 
Datování kontextů:  
113 – 18. – 19. stol. 
 114 – 18. – 19. stol. 
          115 – 18. – 19. stol. 
 23 
   926, 927, 928 – 17. stol. – snad relikt opevňovacího příkopu renesančního 
zámku, postaveného ve 2. pol. 16. stol. Příkop byl obezděn nejdříve počátkem 17. 
stol. 
 
13. Situace č. 18. Záchranný výzkum při odvlhčení vnější strany 
zahradního domku v roce 2008 (obr. 43). Odkryv, provedený zčásti za pomoci 
techniky, byl dočištěn ručně. Výkop byl poté vyplněn fólií a štěrkem.  
Ve výkopu byly až 1,5 m mocné navážky s množstvím stavebního odpadu 
(116). V hloubce zhruba 1 m byly koruny celkem tří cihelných zdí. Jedna byla u 
jihovýchodního nároží (929) a dvě pak u nároží severozápadního (930 a 931).  
Datování kontextů:  
116 - 18. – 19. stol. 
 929, 930 a 931 – 18. – 19. stol. 
 
 14. Záchranný výzkum při rekonstrukci kanalizace v předzámčí v roce 
2008 – 3. etapa (tab. 89 a 90). Výkopy, provedené zčásti za pomoci techniky, 
byly dočištěny ručně. Do nich pak bylo kladeno kanalizační potrubí se šachtami. 
Část trasy v předpolí zámku byla dokonce tunelována. Právě přitom se narazilo 
na mohutnou kamenocihelnou zeď situovanou napříč výkopem, která musela být 
proražena. Datovat ji lze nejspíše do 16. stol. a mohla být částí blíže 
nespecifikovaného opevnění. 
 
15. Záchranný výzkum při rekonstrukci opěrné zdi terasy u jízdárny 
v roce 2008 (tab. 91: 2, 92 a 93). Rekonstrukce byla vyvolána havarijním stavem 
a zeď musela být z valné části zbourána a přestavěna nově. Právě při bourání se 
podařilo ve spodní části odkrýt nejspíše asi napajedlo pro koně (?) s druhotně 
zazděnými kamennými články s umělou krápníkovou výzdobou, pocházející 
nejspíše z nedaleké umělé grotty, resp. Pekla v zámeckém parku. 
 
16. Záchranný výzkum při pokládání zabezpečovací zařízení a při 
odvlhčení hospodářského dvora v roce 2008 (obr. 94). Ve nehlubokém 
 24 
výkopu, který byl veden podél severozápadního křídla předzámčí v prostoru 
hospodářského  dvora nebyly porušeny žádné archeologické situace.  
 
17. Záchranný výzkum při budování zadní příjezdové cesty do 
hospodářského dvora roce 2008 (tab. 91: 1). Stavba nenarušila žádné 
archeologické situace.  
 
  
  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 25 
Závěrečné zhodnocení 
 
Uplynulých sedm let výzkumů v areálu valtického zámku ukázalo, jak je 
důležité sledovat veškeré terénní zásahy, i když se zprvu jeví jako nepodstatné. 
Jde o jakousi postupně skládanou mozaiku, která začne dávat smysl až po 
určitém čase ruku v ruce s  přibývajícími informacemi, nově získanými poznatky 
a zkušenostmi. 
Za nejdůležitější poznatky, vyplývající z tohoto zpracování, můžeme 
považovat především ty, které se týkají nejen samotné existence, ale i přesné 
lokalizace středověkého hradu. Doposud nebyly v areálu současného zámku 
objeveny žádné nezvratné důkazy, které by tento problém definitivně řešily. 
Současná představa je už více než 15 let budována na písemných zprávách, 
kresebných vyobrazeních a archeogeofyzikálním měření (Hašek-Měřínský-
Plaček 1996, 119-128; Plaček 1996, 103-124; týž 1996a, 353-356; týž 2001, 668-
673; Měřínský-Plaček 2001, 133-154). Během zjišťovacího výzkumu v  roce 
2011, provedeném v  místech, kam je hrad dosud lokalizován,  nebyl v celkem 5 
sondách nalezen jediný keramický zlomek, který by prokazoval přítomnost 
středověkého osídlení, natož pak důkaz existence reliktů hradní architektury. I 
když vysvětlení lze hledat mimo jiné i v totální likvidaci veškerých zbytků hradu 
při pozdější parkové úpravě, máme teď k dispozici jisté indicie, které naopak 
umožňují lokalizovat hrad do prostoru dnešní budovy zámku. Zpočátku šlo o 
několik keramických zlomků datovaných do 14. a 15. stol. a získaných 
z druhotně uložených násypů vytěžených ovšem nedávno z  intaktních situací 
v severozápadní části zámeckých sklepů (pravděpodobně současný Salón vín). 
V letošním roce byly až 3 m násypy odstraněny ze sklepního prostoru pod 
zámeckou kaplí. Po bližším ohledání obvodových zdí jsme v severozápadní části 
zjistili zjevnou přítomnost reliktu téměř ukázkového kvádrového zdiva nejspíše 
románského stáří (obr. 26 a 27 – čelní pohled A-B-E; tab. 32 a 33). S velkou 
pravděpodobností jde o zbytek hranolové či polygonální věže (obr. 44 – 48 – 
tmavofialovou barvou je zobrazena její pravděpodobná lokalizace v půdorysu 
 26 
současné hlavní budovy zámku), zachycené na několika vyobrazeních z let 1672 
– 1720 (obr. 49 – 52). Z toho lze usuzovat, že se původní jádro středověkého 
hradu nacházelo především v prostoru dnešní hlavní budovy zámku a zcela 
vyloučit nelze ani jeho přesah do předzámčí. Nepřímo to mohou dokládat i 
objevy reliktů středověkého zdiva při statickém zajištění opěrné zdi terasy nad 
dnešním náměstím (obr. 28 a 29: kontext 904; obr. 30 a 31: kontexty 907 a 
908; tab 49 - 53). Pravděpodobně šlo o zbytky měšťanských domů obklopujících 
náměstí. O těch, které přiléhaly k někdejšímu hradu, víme, že byly vykoupeny a 
zbořeny až v souvislosti s výstavbou barokní rezidence (Měřínský-Plaček 2001, 
139).   
Další důležitý objev byl učiněn u  obou nároží jihozápadního průčelí 
zámku. Při rekonstrukci kanalizace se zde narazilo na mohutné, více než 2 m 
široké a naprosto stejně strukturované kamenocihelné zdi (obr. 32: kontext 913; 
obr. 36: kontext 921). V obou případech byl zachycen líc, takže mohl být 
vysledován i jejich směr. I když zdi byly odkryty jen v minimálním rozsahu, po 
vynesení do plánu jsou jejich vnější líce v jedné přímce a z toho lze usuzovat, že 
patřily jedné stavební fázi. S jistou mírou pravděpodobnosti se domníváme, že 
šlo o zdi nárožních bastionů renesančního zámku, postavené ve 2. pol. 16. stol. 
zároveň s bastiony protilehlými, dochovanými v  suterénu dodnes. Průchod zdiva 
jihovýchodního bastionu dnešním jihozápadním průčelím byl zachycen 
v základovém zdivu nejspíše i během prací na jeho odvlhčení (tab. 62: 1). Za 
renesanční můžeme považovat i zdivo odkryté po vyklizení násypů pod dnešní 
zámeckou kaplí (obr. 26: kontext 935 - čelní pohled C-D; tab. 34 a 35). 
Nejspíše jde o jihozápadní obvodovou zeď zámku ze 2. pol. 16. stol. Uvedené 
skutečnosti naznačují, že již v renesanci mohl stát v místě dnešní hlavní budovy 
zámku jeho předchůdce, a to obdélná čtyřkřídlá budova se čtyřmi nárožními 
bastiony (obr. 44 – 47). Její rozměry se v podélné ose od současné nemusely 
příliš lišit, příčná osa byla nejspíše o zhruba 15 m kratší (obr. 47). Připustit 
existenci samotného opevnění bez obytné budovy lze jen těžko, uvažovat 
můžeme jen o tom, že zámek v renesanční podobě nebyl zcela dostavěn pod 
vlivem rychle se měnících architektonických stylů. Další důležitá archeologická 
 27 
situace (obr. 41 a 42: situace č. 17; tab. 72 – 75) byla odkryta při rekonstrukci 
kanalizace na nádvoří hospodářského traktu. Zachycenou vyzděnou prohlubeň 
můžeme interpretovat jako zbytek mohutného příkopu, obepínajícího renesanční 
pevnost ze tří stran, čtvrtá jihovýchodní strana mohla být chráněna jen vysokou a 
silnou zdí. Její někdejší existenci naznačuje výrazná podélná terénní vlna 
v parku. Netuše ještě o co jde,  jsme ji snad zachytili, avšak zcela neodkrývali, ve 
výkopu zjišťovacího výzkumu schodů v parku u divadla (obr. 37: situace č. 15 – 
kontext 922a). Hypotetická podoba renesančního zámku i s příkopem a hradbou 
je na vyobrazena na podkladu současného celkového plánu (obr. 48). 
Nastíněná lokalizace hradu i podoba renesanční zámku, rezidence  či 
pevnosti do jisté míry předurčují budoucí skrytý potenciál současného objektu. 
Potvrdí-li se časem alespoň některé z uvedených předpokladů, může to znamenat, 
že podstatné části všech dodnes nedochovaných staveb bude stále ještě ukrývat 
stávajícím objektem příliš nedotčené nádvoří.  
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 28 
Použitá literatura 
 
Freising, H. 1931: Tagesbote LXXX ze dne 22.8.1931. 
Hašek, V. – Měřínský, Z. 1994: Archeogeofyzikální prospekce na akci Valtice –  
      zámek. Rukopis zprávy. 
Hašek, V. – Měřínský, Z. – Plaček, V. 1996: Archeogeofyzikální prospekce  
      odstraněného hradu ve Valticích ve vztahu ke stavebně historické analýze  
      zámku, Casteollogica Bohemica 5, 119-128. 
Hromada, J.: NZ v archivu AÚ AV ČR Brno. 
Komoróczy, B. 2000: NZ v archivu AÚ AV ČR Brno č. j. 1174/2000. 
Kovárník, J. 1997: 10 let letecké archeologie na Moravě (a v bývalém  
     Československu) 1983-1993, Přehled výzkumů 38/1993, 311-331. 
Kovárník, J. 1999: Výsledky letecké archeologie na Moravě v r. 1995, Přehled  
     výzkumů 39/1995, 505-516. 
Měřínský, Z. - Plaček, M. 2001: Vývoj hradu, města a jeho opevnění do pol. 17.  
     stol., in: Město Valtice. Brno-Valtice, 133-154. 
Nekuda, V. 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.  
Plaček, M. 1993: Valtice – zámek, stavebně historická analýza. Rukopis zprávy. 
Plaček, M. 1996: Valtice – nový pohled na stavební vývoj zámku a města, Jižní  
     Morava 32, sv. 35, 103-124. 
Plaček, M. 1996a: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996. 
Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí.  
     Praha. 
Peška, J. 1987: NZ v archivu AÚ AV ČR Brno č. j. 740/87. 
Skutil, J. 1930-35: Moravské prehistorické výkopy a nálezy 1931, Obzor  
      prehistorický IX, 1930-1935, 158. 
Švecová, R. 2000: Státní archeologický seznam České republiky. 
Unger, J. 1970: Nejstarší dějiny katastru ve světle archeologických nálezů,  
     in: Zemek, M. a kol., Valtice. Brno-Valtice, 24-31. 
 29 
Unger, J. 1970a: Středověké nálezy na zámku ve Valticích (okr. Břeclav),    
     Přehled výzkumů 13/1968, 65. 
Unger, J. 1978: Funde mittelalterlicher Keramik aus Valtice (Bez. Břeclav),  
     Přehled výzkumů 21/1976, 89. 
Zajíček, J. 1933: Eine vorgeschichtliche Siedlungsstätte in Feldsberg,  
     Feldsbergerzeitung III, č. 6 ze dne 5.2.1933, 15. 
Zemek, M. 1970: Město v době předhusitské (1300-1415), in: Zemek, M. a kol.:  
     Valtice. Brno-Valtice, 45-58. 
Zemek, M. 1970a: Město v době pohusitské (1416-1648), in: Zemek, M. a kol.:  
     Valtice. Brno-Valtice, 59-76. 
Zemek, M. 1970b: Nejstarší osudy města Valtic (-1300), in: Zemek, M. a kol.:  
     Valtice. Brno-Valtice, 32-44. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 30 
Seznam souřadnic bodů zaměřených 
 ve Valticích v letech 2004-2011 
 
 
Připojení zámeckého areálu 
do souřadnicového systému S-JTSK v roce 2011 
(obr. 1 – 12, měřeno v absolutních souřadnicích) 
 
50012     1213634.2800     592766.3100     268.5700 
50010     1212093.9300     592672.7600     247.8200 
40000     1213482.436     592844.726     264.349 
40001     1213441.462     592870.641     262.419 
30000     1213445.774     592848.111     262.680 
40002     1213032.634     593058.453     249.782 
40003     1213224.433     592665.124     253.395 
40004     1213032.632     593058.466     249.779 
30001     1213450.391     592843.493     262.954 
40005     1213032.657     593058.517     249.776 
40006     1213044.133     593034.006     248.111 
30002     1213016.434     593047.023     248.240 
40007     1212927.921     593025.608     240.158 
40008     1212911.492     593000.070     236.729 
30003     1212903.611     593024.451     238.168 
40009     1212889.866     593048.784     241.402 
40010     1212903.769     593051.615     241.507 
30004     1212892.242     593059.888     241.191 
50100     1212895.301     593057.469     242.099 
40011     1212769.019     593049.228     227.898 
40012     1212749.061     593045.807     226.191 
30005     1212758.340     593040.609     226.060 
40013     1212592.638     593070.946     218.869 
40014     1212572.839     593075.640     219.088 
30006     1212585.380     593079.714     220.176 
40015     1212450.450     593028.956     218.356 
40016     1212469.401     593019.279     218.134 
30007     1212461.955     593018.685     218.259 
40017     1212388.938     592920.047     209.746 
40018     1212368.695     592890.272     208.694 
30008     1212367.048     592912.814     209.171 
50200     1212357.806     592876.967     208.413 
50201     1212311.348     592904.106     208.064 
50202     1212289.343     592892.682     207.478 
20000     1212344.508     592852.725     207.884 
20001     1212297.211     592884.380     207.878 
20002     1212262.782     592836.237     204.447 
20003     1212259.955     592834.055     204.332 
20004     1212240.308     592848.454     202.763 
20005     1212242.029     592850.819     202.548 
20006     1212225.662     592862.585     201.082 
 
 
 
 31 
Situace č. 3, 4, 5, 6 a 7 
Zjišťovací výzkum pro SHP v roce 2011 
(obr. 13 – 24, měřeno v absolutních souřadnicích S-JTSK) 
 
10008     1212335.396     592909.067     208.485 
10001     1212323.842     592916.941     208.525 
30011     1212316.104     592890.839     207.844 
10     1212323.924     592916.965     208.451 
11     1212325.726     592915.644     208.433 
12     1212327.778     592914.177     208.363 
13     1212329.643     592912.980     208.351 
14     1212330.076     592913.591     208.367 
15     1212328.788     592914.576     208.378 
16     1212326.649     592916.018     208.418 
17     1212324.346     592917.567     208.477 
18     1212324.047     592916.995     207.694 
19     1212326.075     592915.514     207.729 
20     1212328.145     592914.122     207.718 
21     1212329.636     592913.164     207.789 
22     1212329.963     592913.598     207.793 
23     1212328.599     592914.561     207.725 
24     1212326.749     592915.863     207.750 
25     1212324.347     592917.472     207.753 
26     1212331.362     592911.817     208.350 
27     1212332.841     592910.756     208.412 
28     1212334.441     592909.672     208.371 
29     1212335.375     592909.090     208.371 
30     1212335.821     592909.713     208.403 
31     1212334.494     592910.678     208.417 
32     1212333.040     592911.675     208.437 
33     1212331.740     592912.478     208.386 
34     1212331.485     592911.862     207.800 
35     1212333.053     592910.752     207.775 
36     1212334.605     592909.691     207.823 
37     1212335.319     592909.246     207.798 
38     1212335.699     592909.675     207.833 
39     1212334.312     592910.710     207.859 
40     1212332.628     592911.833     207.805 
41     1212331.803     592912.332     207.806 
42     1212332.309     592911.644     207.773 
43     1212333.526     592910.831     207.809 
44     1212334.832     592909.945     207.816 
45     1212329.004     592913.943     207.715 
46     1212327.851     592914.743     207.703 
47     1212326.344     592915.773     207.739 
48     1212324.978     592916.740     207.695 
30012     1212351.581     592897.933     208.426 
30013     1212352.015     592901.300     208.524 
49     1212334.017     592926.723     208.875 
50     1212335.921     592924.701     208.838 
51     1212338.202     592922.387     208.784 
52     1212338.583     592922.749     208.805 
53     1212336.472     592925.036     208.867 
54     1212334.487     592927.108     208.911 
55     1212334.191     592926.742     208.213 
56     1212335.918     592924.935     208.182 
57     1212338.144     592922.615     208.114 
58     1212338.394     592922.893     208.142 
 32 
59     1212336.203     592925.138     208.204 
60     1212334.475     592926.981     208.218 
61     1212335.326     592925.804     208.207 
62     1212336.926     592924.173     208.171 
63     1212347.387     592920.679     208.951 
64     1212348.467     592919.352     208.940 
65     1212348.692     592919.510     208.929 
66     1212349.262     592918.804     208.938 
67     1212349.639     592919.075     208.949 
68     1212347.924     592921.128     208.999 
69     1212347.510     592920.672     208.545 
70     1212348.479     592919.468     208.483 
71     1212348.704     592919.572     208.468 
72     1212349.253     592918.971     208.456 
73     1212349.518     592919.136     208.500 
74     1212347.931     592921.019     208.568 
75     1212347.723     592920.850     208.560 
76     1212347.954     592920.556     208.553 
77     1212348.383     592920.201     208.417 
78     1212348.451     592919.846     208.509 
79     1212349.071     592919.461     208.428 
80     1212349.375     592919.033     208.473 
81     1212347.628     592920.756     208.581 
82     1212348.102     592920.820     208.585 
83     1212348.230     592920.673     208.577 
84     1212347.669     592920.579     208.570 
85     1212347.843     592920.322     208.649 
86     1212348.128     592920.574     208.634 
87     1212348.213     592920.480     208.619 
88     1212347.920     592920.228     208.630 
89     1212348.056     592920.147     208.557 
90     1212348.179     592920.247     208.557 
91     1212348.436     592919.955     208.548 
92     1212348.330     592919.868     208.546 
93     1212362.160     592911.174     209.025 
94     1212363.335     592910.506     209.029 
95     1212364.513     592909.885     209.034 
96     1212364.720     592910.303     209.036 
97     1212363.485     592910.985     209.036 
98     1212362.362     592911.545     209.054 
99     1212362.289     592911.203     208.228 
100     1212363.267     592910.641     208.191 
101     1212364.461     592909.956     208.486 
102     1212364.652     592910.292     208.500 
103     1212363.236     592911.046     208.184 
104     1212362.435     592911.466     208.224 
105     1212362.385     592911.345     208.213 
106     1212363.209     592910.887     208.174 
107     1212363.687     592910.637     208.432 
108     1212364.564     592910.134     208.482 
 
 
 
Situace č. 10 
Záchranný výzkum při statickém 
zajištění opěrné zdi v roce 2004 – 1. etapa 
 (obr. 25, 28 a 29, měřeno v relativních souřadnicích) 
 33 
 
1000     0.0000     0.0000     0.0000 
2000     15.778     0.000     2.567 
2001     15.778     0.000     2.567 
2002     10.157     -3.432     1.429 
2003     8.333     -7.037     0.866 
2004     1.133     11.276     0.201 
1     4.099     9.227     -0.221 
2     -3.513     -4.443     0.104 
3     -8.846     -14.995     0.090 
4     -12.194     -21.226     0.102 
5     -13.659     -23.664     0.008 
6     -16.228     -22.252     -0.760 
7     -18.094     -23.277     0.202 
8     1.989     6.110     -0.534 
9     2.149     6.509     -0.575 
10     -0.117     7.972     -0.148 
11     -0.309     7.612     -0.177 
12     -0.192     7.385     -1.195 
13     -0.401     7.066     -1.327 
14     0.602     6.871     -1.333 
15     0.395     6.502     -1.543 
16     -0.535     6.904     -4.053 
17     -5.620     -2.400     -3.718 
18     -6.128     -3.266     -3.724 
19     -11.822     -14.356     -3.666 
20     -11.367     -14.646     -3.408 
21     -11.864     -15.613     -3.190 
22     -11.828     -14.360     -4.660 
23     -11.401     -14.625     -4.309 
24     -11.862     -15.603     -4.191 
25     -5.644     -2.405     -4.117 
26     -6.108     -3.264     -4.124 
 
 
 
Situace č. 11  
Záchranný výzkum při statickém  
zajištění opěrné zdi v roce 2007 – 3. etapa 
 (obr. 30 a 31, měřeno v relativních souřadnicích) 
 
10010     0.0000     0.0000     0.0000 
10011     0.0000     0.0000     0.0000 
60019     -13.578     0.000     0.222 
60017     -14.714     20.683     -0.037 
60018     -7.248     25.117     -0.034 
276     -2.487     17.050     -0.095 
277     -6.430     14.673     0.210 
278     -1.336     6.217     -0.164 
279     2.162     1.272     -0.093 
280     5.163     3.046     -0.157 
281     4.721     4.305     -0.128 
282     5.046     4.555     -0.145 
283     -2.804     16.075     -0.727 
284     -2.076     14.810     -0.723 
 34 
285     -1.201     13.374     -0.728 
286     -0.890     12.875     -1.127 
287     -0.192     11.666     -1.114 
288     0.419     10.688     -1.091 
289     0.707     10.204     -1.616 
290     1.283     10.589     -1.414 
291     -0.337     13.234     -1.104 
292     1.258     10.731     -1.042 
293     2.086     9.367     -1.064 
294     2.896     7.970     -1.078 
295     1.341     10.487     -1.775 
296     0.712     10.137     -1.996 
297     0.863     9.917     -2.030 
298     1.020     10.049     -1.848 
299     1.699     8.940     -1.838 
300     2.458     7.643     -2.009 
301     2.714     7.752     -1.992 
302     2.616     7.927     -1.891 
303     2.863     8.053     -1.816 
304     2.792     7.987     -1.256 
305     3.524     6.562     -1.200 
306     3.902     6.024     -1.271 
307     4.042     5.982     -1.205 
308     3.777     5.855     -1.972 
309     3.562     5.776     -2.100 
310     3.252     6.514     -2.033 
10012     -0.006     0.006     0.007 
311     3.848     5.892     -1.467 
312     4.176     5.349     -1.617 
313     4.311     5.411     -1.417 
10013     -0.007     0.008     0.003 
314     3.758     5.891     -1.973 
315     3.570     5.753     -1.968 
316     4.217     4.710     -2.060 
317     4.254     4.703     -1.846 
318     4.442     4.335     -1.522 
319     4.007     3.975     -3.280 
320     3.615     4.540     -3.531 
321     3.311     4.905     -3.503 
322     3.401     6.104     -3.247 
323     3.333     5.421     -3.286 
324     3.146     4.142     -3.746 
325     2.975     3.590     -3.366 
326     2.811     3.293     -2.674 
327     2.220     3.164     -2.511 
328     2.258     3.915     -2.857 
329     2.263     4.425     -3.161 
330     2.304     4.884     -3.344 
331     2.388     5.580     -3.242 
332     2.390     6.435     -3.077 
333     2.392     7.210     -3.041 
334     2.313     7.518     -3.287 
335     2.190     6.173     -4.409 
336     3.210     4.726     -4.402 
337     2.366     7.592     -3.260 
338     2.113     7.381     -3.336 
339     1.927     7.625     -3.290 
340     1.580     8.115     -3.339 
341     0.955     9.134     -3.211 
342     -0.201     11.293     -3.283 
343     -0.127     11.031     -4.275 
 35 
344     1.292     8.337     -4.329 
 
 
 
 
Situace č. 12, 13 a 14 
Záchranný výzkum při rekonstrukci kanalizace  
a odvlhčení jihozápadního průčelí zámku v roce 2005 
(obr. 32 – 36, měřeno v relativních souřadnicích) 
 
1001     0.0000     0.0000     0.0000 
6001     -52.662     0.000     0.135      
6002     -25.767     -2.517     0.677      
6003     -23.278     -2.740     0.663      
6004     4.117     -5.578     0.189 
25     15.210     1.055     0.019 
26     12.625     -0.537     0.086 
27     11.142     -1.395     -0.067 
28     9.353     -2.411     -0.068 
29     9.277     -2.986     -0.099 
30     9.608     -3.826     -0.034 
31     10.799     -3.865     0.117 
32     12.109     -3.079     0.037 
33     12.945     -2.683     0.055 
34     12.677     -1.531     0.032 
35     14.017     -0.690     -0.113 
36     16.650     1.007     -0.088 
37     12.481     -1.706     -1.753 
38     12.285     -1.679     -1.852 
39     12.127     -1.656     -1.914 
40     12.019     -1.646     -2.159 
41     11.627     -1.631     -2.141 
42     11.523     -1.613     -2.065 
43     11.410     -1.595     -1.857 
44     11.179     -1.579     -1.759 
45     11.053     -1.604     -1.757 
46     10.509     -1.935     -1.749 
47     10.424     -1.975     -1.667 
48     10.192     -2.113     -1.601 
49     9.733     -2.384     -1.518 
50     9.666     -2.464     -1.483 
51     9.640     -3.031     -1.485 
52     9.752     -3.627     -1.554 
53     10.318     -3.576     -1.622 
54     10.790     -3.508     -1.546 
55     11.330     -3.280     -1.616 
56     11.395     -3.183     -1.729 
57     11.723     -2.876     -1.728 
58     12.194     -2.596     -1.770 
59     12.620     -2.409     -1.775 
60     12.563     -2.043     -1.749 
61     11.902     -1.832     -2.238 
62     11.805     -1.858     -1.917 
63     11.337     -2.120     -1.741 
64     10.457     -2.656     -1.585 
1002     -33.870     2.403     0.179 
65     -37.524     -1.611     -0.588 
 36 
66     -36.403     -1.697     -0.424 
67     -35.628     -1.741     -0.303 
68     -35.604     -1.758     0.117 
69     -35.617     -1.765     0.117 
70     -36.460     -1.688     0.104 
71     -37.470     -1.549     0.108 
72     -37.511     -1.489     -0.868 
73     -38.188     -1.420     -0.816 
74     -38.993     -1.341     -0.945 
75     -39.804     -1.169     -0.975 
76     -41.656     -1.040     -1.218 
77     -40.868     -1.095     -1.742 
78     -39.966     -1.189     -1.731 
79     -38.247     -1.374     -1.734 
80     -37.636     -1.441     -1.606 
81     -41.033     -1.110     -1.531 
82     -41.667     -1.059     -1.284 
83     -42.326     -0.973     -1.095 
84     -42.801     -0.945     -1.032 
85     -43.438     -0.869     -1.076 
86     -43.941     -0.776     -1.242 
87     -45.002     -0.679     -1.812 
88     -42.732     -0.911     -1.805 
89     -42.691     -0.814     -1.800 
90     -41.505     -0.984     -1.739 
91     -38.109     -1.486     -1.426 
92     -43.638     -0.927     0.115 
93     -52.600     -0.035     0.077 
94     -52.701     0.103     -1.735 
95     -47.126     -0.486     -1.652 
96     -46.660     -0.510     -1.764 
97     -45.196     -0.674     -1.823 
98     -41.560     -1.081     -1.204 
99     -39.778     -1.270     -0.951 
100     -38.294     -1.394     -0.818 
101     -37.450     -1.481     -0.801 
102     -42.918     -0.946     -1.049 
103     -42.884     -0.923     -0.782 
104     -42.927     -0.948     -0.704 
105     -43.022     -0.918     -0.638 
106     -43.194     -0.930     -0.598 
107     -43.610     -0.887     -0.586 
108     -46.261     -0.606     -0.606 
109     -52.249     0.010     -0.629 
110     -35.317     0.454     0.123 
111     -42.930     1.127     0.058 
112     -56.792     2.441     -0.302 
113     -56.873     1.716     -0.381 
114     -54.679     1.379     -0.113 
115     -52.917     1.008     0.020 
1003     -5.848     4.440     0.087 
116     -17.556     -3.134     0.001 
117     -16.063     -3.259     -0.025 
118     -15.789     -3.263     -0.159 
119     -15.666     -3.284     -0.499 
120     -14.963     -3.265     -0.594 
121     -14.847     -3.225     -1.355 
122     -15.592     -3.036     -1.395 
123     -16.399     -2.941     -1.404 
124     -17.551     -2.842     -1.415 
125     -14.939     -3.690     -0.590 
 37 
126     -14.093     -3.839     -0.581 
127     -13.477     -3.877     -0.768 
128     -13.304     -3.478     -0.774 
129     -14.074     -3.294     -0.675 
130     -14.940     -3.357     -0.587 
131     -14.667     -3.287     -1.381 
132     -14.068     -3.242     -1.381 
133     -13.307     -3.336     -1.353 
134     -13.292     -3.740     -1.345 
1005     -2.316     4.310     0.212 
135     -10.256     -2.729     -0.025 
136     -6.247     -3.128     -0.344 
137     -5.278     -4.771     -1.320 
138     -5.224     -4.702     -1.324 
139     -4.992     -4.646     -1.319 
140     -4.756     -4.614     -1.329 
141     -4.347     -4.684     -1.330 
142     -2.908     -4.928     -1.348 
143     -2.699     -4.916     -0.142 
144     -3.574     -4.852     0.103 
145     -4.982     -4.728     0.171 
146     -4.987     -4.692     -0.444 
6001     -52.6620     0.0000     0.1350 
6002     -25.7670     -2.5170     0.6770      
6003     -23.2780     -2.7400     0.6630      
6004     4.1170     -5.5780     0.1890      
10008     -47.633     12.953     0.142      
204     -48.375     10.688     0.017      
205     -48.885     10.741     0.019 
206     -48.870     11.230     0.028 
207     -48.286     11.192     0.024 
208     -54.050     5.019     -0.080 
209     -55.993     3.026     -0.239 
210     -56.599     2.368     -0.304 
211     -53.149     0.173     0.020 
212     -53.330     -0.190     -0.089 
213     -56.252     1.476     -0.344 
214     -57.639     0.700     -0.481 
215     -58.043     0.106     -0.528 
216     -60.325     -6.024     -1.228 
217     -61.402     -5.716     -1.241 
218     -59.066     0.560     -0.800 
219     -58.785     0.970     -0.903 
220     -59.055     1.203     -0.761 
221     -58.143     3.551     -0.498 
222     -56.910     3.269     -0.491 
223     -54.840     5.256     -0.062 
224     -58.133     3.128     -2.051 
225     -57.462     3.077     -2.097 
226     -56.876     3.016     -2.046 
227     -56.514     2.979     -1.952 
228     -56.421     3.034     -1.438 
229     -56.945     3.123     -1.501 
230     -57.028     3.075     -1.316 
231     -58.219     3.088     -1.360 
232     -54.770     4.748     -1.614 
233     -54.982     4.802     -1.589 
234     -55.143     4.828     -1.563 
235     -55.390     4.348     -1.378 
236     -55.955     3.742     -1.416 
237     -56.420     3.308     -1.402 
 38 
238     -57.756     2.039     -2.205 
239     -58.020     1.334     -1.869 
 
 
 
 
Situace č. 15  
Zjišťovací výzkum schodiště v parku u divadla v roce 2006 
(obr. 37, měřeno v relativních souřadnicích) 
 
10006     0.0000     0.0000     0.0000 
60005     -68.737     0.000     1.163      
60007     -23.174     -21.675     1.227      
60008     -5.998     -25.412     1.638      
60009     -0.586     -26.880     1.759 
60010     6.993     -11.736     0.297 
147     4.577     -16.419     0.929 
148     3.823     -16.097     0.962 
149     3.028     -15.572     0.905 
150     3.417     -14.716     0.588 
151     3.965     -13.776     0.462 
152     4.753     -14.065     0.435 
153     5.540     -14.498     0.486 
154     3.360     -15.524     0.664 
155     4.272     -15.632     0.434 
156     4.963     -15.675     0.277 
157     4.285     -15.306     0.335 
158     4.161     -14.969     0.320 
159     4.479     -14.855     0.150 
 
 
 
 
Situace č. 16 
Záchranný výzkum při rekonstrukci dešťových  
odpadů v parku u divadla v roce 2006 
(obr. 38 – 40, měřeno v relativních souřadnicích) 
 
60005     -68.737     0.000     1.163 
60010     6.993     -11.736     0.297 
10007     -10.998     4.566     0.168      
160     14.286     -1.942     -0.048      
161     12.782     -2.229     -0.026      
162     11.312     -2.578     -0.069      
163     4.129     -4.952     0.057 
164     -4.962     -8.057     0.288 
165     -7.436     -13.421     1.036 
166     -9.935     -18.671     1.416 
167     -9.551     -18.869     1.407 
168     -6.867     -13.447     0.990 
169     -4.527     -8.379     0.304 
170     4.430     -5.378     0.044 
171     10.975     -3.287     -0.059 
172     12.533     -2.893     -0.006 
 39 
173     13.364     -3.269     -0.033 
174     14.054     -3.222     -0.079 
175     14.815     -2.977     -0.021 
176     14.764     -2.360     -0.061 
177     11.515     -3.044     -0.471 
178     11.719     -2.662     -0.459 
179     12.349     -2.764     -0.469 
180     12.475     -2.461     -0.473 
181     11.043     -3.172     -0.482 
182     11.321     -2.689     -0.510 
183     11.567     -3.021     -0.247 
184     11.818     -2.516     -0.255 
185     12.361     -2.462     -0.276 
186     12.259     -2.867     -0.320 
187     10.995     -3.195     -0.922 
188     11.198     -2.796     -0.885 
189     12.651     -2.794     -1.060 
190     12.897     -2.347     -1.083 
191     -2.901     -7.789     -0.918 
192     -3.100     -7.560     -0.895 
193     -3.718     -8.002     -0.838 
194     -3.866     -7.801     -0.826 
195     -3.283     -7.901     -0.521 
196     -24.581     -22.861     1.265 
197     -23.786     -20.789     1.202 
198     -18.917     -22.366     1.300 
199     -14.199     -23.895     1.423 
200     -9.307     -25.425     1.555 
201     -6.407     -26.378     1.661 
202     -22.456     -21.376     0.148 
203     -19.224     -22.524     0.139 
 
 
 
 
 
Situace č. 17  
Záchranný výzkum při rekonstrukci kanalizace 
na nádvoří hospodářského traktu v roce 2007 
(obr. 41 – 42, měřeno v relativních souřadnicích) 
   
 
 
10009     0.0000     0.0000     0.0000 
60011     -17.292     0.000     0.513      
60012     -7.583     21.599     0.574      
60013     6.456     11.873     0.567      
60014     43.412     -4.592     0.881 
60015     46.907     -6.199     0.917 
240     29.619     -9.995     -0.092 
241     29.429     -10.417     -0.084 
242     29.024     -10.230     -0.085 
243     29.196     -9.794     -0.087 
244     26.277     -8.664     -0.028 
245     18.220     -4.911     0.062 
246     12.430     -1.810     0.037 
247     8.442     0.161     -0.008 
248     4.789     2.115     -0.095 
 40 
249     -0.496     4.598     -0.029 
250     -0.680     3.575     0.010 
251     3.584     1.553     0.002 
252     7.101     -0.109     0.040 
253     11.420     -2.414     0.128 
254     18.832     -6.206     0.040 
255     25.514     -9.511     -0.106 
256     20.272     -6.442     -1.995 
257     14.257     -3.405     -1.782 
258     16.602     -3.889     0.096 
259     16.230     -3.736     0.073 
260     16.106     -3.740     -0.466 
261     15.914     -3.700     -1.276 
262     15.775     -3.720     -2.212 
263     10.365     -0.805     -0.686 
264     10.462     -0.934     -0.733 
265     10.532     -1.093     -1.213 
266     10.777     -1.279     -2.220 
267     10.598     -1.719     -2.243 
268     10.329     -1.595     -1.237 
269     10.156     -1.532     -1.267 
270     8.690     -0.848     -0.430 
271     8.262     -0.386     -0.651 
272     7.903     -0.021     -0.492 
273     7.629     0.176     -0.495 
274     7.571     0.126     -0.418 
275     7.330     -0.202     -0.325 
 
 
 
 
Situace č. 18 
Záchranný výzkum při odvlhčení  
vnější strany zahradního domku v roce 2008 
(obr. 43, měřeno v relativních souřadnicích) 
 
 
1000     0.0000     0.0000     0.0000 
1001     0.0000     0.0000     0.0000 
1002     -54.241     0.000     3.788 
1003     -0.855     25.487     0.116 
1004     2.256     26.307     0.305 
1005     7.187     15.612     -0.242 
1     11.294     3.582     -2.635 
2     10.678     4.670     -2.916 
3     10.825     3.414     -2.563 
4     10.351     4.555     -2.611 
5     10.818     3.377     -1.707 
6     10.396     4.581     -1.910 
7     9.482     4.108     -1.887 
8     9.478     4.085     -1.890 
9     9.994     3.005     -2.200 
10     9.779     3.013     -2.820 
11     9.322     3.991     -2.828 
12     9.992     2.635     -3.560 
13     17.980     -14.393     -3.055 
14     16.753     -15.200     -3.203 
15     17.069     -16.011     -3.137 
 41 
16     17.884     -15.765     -3.738 
17     18.514     -15.468     -3.601 
18     18.793     -16.032     -3.802 
19     19.320     -15.836     -4.042 
20     17.566     -14.650     -4.564 
21     19.828     -16.422     -3.029 
22     18.069     -16.957     -2.757 
23     17.292     -16.269     -2.704 
24     11.515     -7.284     -1.083 
25     6.859     3.156     -0.631 
26     12.024     5.504     -0.463 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 42 
Seznam plánů a kresebných vyobrazení 
(obr. 1 – 58) 
 
Obr. 1: Valtice – zámek 2011. Mapa stabilního katastru z  r. 1824 
připojená souřadnicově v systému S-JTSK pomocí bodů zaměřených totální 
geodetickou stanicí NIKON DTM 520 (zelená barva – čísla zaměřených bodů, 
fialová barva – absolutní výšky zaměřených bodů). 
Obr. 2: Valtice – zámek 2011. Areál zámku a jeho okolí na mapě ZM 
1:10000, listu 34-23-17 připojeném souřadnicově v systému S-JTSK pomocí 
bodů zaměřených totální geodetickou stanicí NIKON DTM 520 (fialová barva – 
absolutní výšky zaměřených bodů). 
 Obr. 3: Valtice – zámek 2011. Poloha a pořadová čísla měření 
souřadnicového připojení zámku v systému S-JTSK. 
Obr. 4: Valtice – zámek 2011. Celkový plán objektu z let 1966-68 
(Geodézie Brno) připojený souřadnicově v systému S-JTSK pomocí bodů 
zaměřených totální geodetickou stanicí NIKON DTM 520 (zelená barva – čísla 
zaměřených bodů, fialová barva – absolutní výšky zaměřených bodů). 
Obr. 5: Valtice – zámek 2011. Půdorys sklepů hlavní zámecké budovy 
z let 1966-68 (Geodézie Brno) připojený souřadnicově v systému S-JTSK 
pomocí bodů zaměřených totální geodetickou stanicí NIKON DTM 520 (zelená 
barva – čísla zaměřených bodů, fialová barva – absolutní výšky zaměřených 
bodů). 
Obr. 6: Valtice – zámek 2011. Půdorys přízemí hlavní zámecké budovy 
z let 1966-68 (Geodézie Brno) připojený souřadnicově v systému S-JTSK 
pomocí bodů zaměřených totální geodetickou stanicí NIKON DTM 520 (zelená 
barva – čísla zaměřených bodů, fialová barva – absolutní výšky zaměřených 
bodů). 
Obr. 7: Valtice – zámek 2011. Půdorys 1. patra hlavní zámecké budovy 
 43 
z let 1966-68 (Geodézie Brno) připojený souřadnicově v systému S-JTSK 
pomocí bodů zaměřených totální geodetickou stanicí NIKON DTM 520 (zelená 
barva – čísla zaměřených bodů, fialová barva – absolutní výšky zaměřených 
bodů). 
Obr. 8: Valtice – zámek 2011. Půdorys 2. patra hlavní zámecké budovy 
z let 1966-68 (Geodézie Brno) připojený souřadnicově v systému S-JTSK 
pomocí bodů zaměřených totální geodetickou stanicí NIKON DTM 520 (zelená 
barva – čísla zaměřených bodů, fialová barva – absolutní výšky zaměřených 
bodů). 
Obr. 9: Valtice – zámek 2011. Půdorys půdy hlavní zámecké budovy z let 
1966-68 (Geodézie Brno) připojený souřadnicově v systému S-JTSK pomocí 
bodů zaměřených totální geodetickou stanicí NIKON DTM 520 (zelená barva – 
čísla zaměřených bodů, fialová barva – absolutní výšky zaměřených bodů). 
Obr. 10: Valtice – zámek 2011. Půdorys zámeckého areálu s vyznačením 
renesančního zdiva v  hmotě stávající hlavní budovy zámku (černá barva). 
Tečkovaně jsou vyznačeny nedochované  části renesančního zámku a gotického 
hradu rekonstruované na základě geofyzikálního měření (Hašek 1994; Hašek – 
Měřínský – Plaček 1996; Plaček 1996; týž 1996a; týž 2001; Měřínský – Plaček 
2001).   Plány jsou připojeny souřadnicově v systému S-JTSK pomocí bodů 
zaměřených totální geodetickou stanicí NIKON DTM 520 (zelená barva – čísla 
zaměřených bodů, fialová barva – absolutní výšky zaměřených bodů). 
Obr. 11: Valtice – zámek 2011. Půdorys sklepů hlavní budovy v kontextu 
s mřížovaně vyznačenými nedochovanými  částmi renesančního zámku a 
gotického hradu rekonstruovanými na základě geofyzikálního měření (Hašek 
1994; Hašek – Měřínský – Plaček 1996; Plaček 1996; týž 1996a; týž 2001; 
Měřínský – Plaček 2001). Plány jsou připojeny souřadnicově v systému S-JTSK 
pomocí bodů zaměřených totální geodetickou stanicí NIKON DTM 520 (zelená 
barva – čísla zaměřených bodů, fialová barva – absolutní výšky zaměřených 
bodů). 
Obr. 12: Valtice – zámek 2011. Půdorys sklepů hlavní budovy v kontextu 
se šrafovaně vyznačenými nedochovanými částmi renesančního zámku a 
 44 
gotického hradu zobrazenými na podkladu mapy izolinií a korelačního schématu 
geofyzikálního měření (Hašek 1994; Hašek – Měřínský – Plaček 1996; Plaček 
1996; týž 1996a; týž 2001; Měřínský – Plaček 2001). Plány jsou připojeny 
souřadnicově v systému S-JTSK pomocí bodů zaměřených totální geodetickou 
stanicí NIKON DTM 520 (zelená barva – čísla zaměřených bodů, fialová barva – 
absolutní výšky zaměřených bodů). 
Obr. 13: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sondy) č. 1 – 7 (tab. 4 – 21). Celková situace. Půdorys sklepů hlavní budovy 
v kontextu se šrafovaně a tečkovaně vyznačenými nedochovanými  částmi 
renesančního zámku a gotického hradu rekonstruovanými na základě 
geofyzikálního měření (Hašek 1994; Hašek – Měřínský – Plaček 1996; Plaček 
1996; týž 1996a; týž 2001; Měřínský – Plaček 2001). Červeně je vyznačena 
přesná poloha archeologických sond č. 1 – 7.  
Obr. 14: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sondy) č. 1 – 7 (tab. 4 – 21). Celková situace. Půdorys sklepů hlavní budovy 
v kontextu se šrafovaně vyznačenými nedochovanými  částmi renesančního 
zámku a gotického hradu zobrazenými na podkladu mapy izolinií a korelačního 
schématu geofyzikálního měření (Hašek 1994; Hašek – Měřínský – Plaček 1996; 
Plaček 1996; týž 1996a; týž 2001; Měřínský – Plaček 2001). Červeně je 
vyznačena přesná poloha archeologických sond č. 1 – 7. 
Obr. 15: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sondy) č. 1 a 2 (tab. 4 – 8). Půdorys sklepů hlavní budovy v kontextu se 
šrafovaně a tečkovaně vyznačenými nedochovanými  částmi renesančního zámku 
a gotického hradu rekonstruovanými na základě geofyzikálního měření (Hašek 
1994; Hašek – Měřínský – Plaček 1996; Plaček 1996; týž 1996a; týž 2001; 
Měřínský – Plaček 2001). Červeně je vyznačena přesná poloha archeologických 
sond ve sklepení zámku č. 1 a 2. 
Obr. 16: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 1 (tab. 5 a 6). Přesný plán půdorysu sondy s vyznačením relativních 
výšek (fialová barva) a kontextů č. 100 (uloženina), 900 a 901 (cihelná zeď a 
kanál). 
 45 
 Obr. 17: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 2 (tab. 7 a 8). Přesný plán půdorysu sondy s vyznačením relativních 
výšek (fialová barva) a kontextů č. 101 (uloženina), 902 (kamenná zeď) a 903 
(cihelná úprava podlahy). 
Obr. 18: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sondy) č. 3, 4, 5, 6 a 7 (tab. 9 – 22). Půdorys sklepů hlavní budovy v kontextu 
se šrafovaně a tečkovaně vyznačenými nedochovanými  částmi renesančního 
zámku a gotického hradu rekonstruovanými na základě geofyzikálního měření 
(Hašek 1994; Hašek – Měřínský – Plaček 1996; Plaček 1996; týž 1996a; týž 
2001; Měřínský – Plaček 2001). Červeně je vyznačena přesná poloha 
archeologických sond č. 3, 4, 5, 6 a 7. 
Obr. 19: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 3 (tab. 9 – 12). Přesný plán půdorysu sondy s vyznačením zaměřených 
bodů (fialová barva – absolutní nadmořské výšky; zelená barva – pořadová čísla) 
a kontextů č. 103 a 104 (uloženiny). 
Obr. 20: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 4 (tab. 12 – 14). Přesný plán půdorysu sondy s vyznačením 
zaměřených bodů (fialová barva – absolutní nadmořské výšky; zelená barva – 
pořadová čísla) a kontextů č. 103 a 104 (uloženiny). 
Obr. 21: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 5 (tab. 14 a 15). Přesný plán půdorysu sondy s vyznačením 
zaměřených bodů (fialová barva – absolutní nadmořské výšky; zelená barva – 
pořadová čísla) a kontextů č. 103 a 104 (uloženiny). 
Obr. 22: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 6 (tab. 16 a 17). Přesný plán půdorysu sondy s vyznačením 
zaměřených bodů (fialová barva – absolutní nadmořské výšky; zelená barva – 
pořadová čísla) a kontextů č. 103 a 104 (uloženiny). 
Obr. 23: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 6 (tab. 16 a 17). Přesný fotoplán situace v sondě s kumulací 
pohozených cihel a s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – absolutní 
nadmořské výšky; zelená barva – pořadová čísla) a kontextů č. 103 a 104 
 46 
(uloženiny). 
Obr. 24: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 7 (tab. 18 a 19). Přesný plán půdorysu sondy s vyznačením 
zaměřených bodů (fialová barva – absolutní nadmořské výšky; zelená barva – 
pořadová čísla) a kontextů č. 103, 104 a 105 (uloženiny). 
Obr. 25: Valtice – zámek 2004-2011. Záchranné výzkumy. Situace č. 8, 
9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18 (tab. 22 – 94). Celkový plán objektu z  let 
1966-68 (Geodézie Brno) s  vyznačením přesné polohy situací č. 8 až 18 (červená 
barva) dokumentovaných při různých stavebních akcích v letech 2000-2011. 
Obr. 26: Valtice – zámek 2011. Záchranný výzkum při vyklízení 
násypů ve sklepení zámku. Situace č. 8 a 9 (tab. 22 – 45). Půdorys sklepů 
(Geodézie Brno 1966-68) s  vyznačením přesné polohy vyklízených prostor  č. 8 
a 9 (červená barva) s kontexty č. 100, 117 (uloženiny), 931 (kamenné kvádrové 
zdivo), 932, 933, 934, 936, 937 (cihelná zdiva) a 935 (kamenocihelné zdivo). 
Obr. 27: Valtice – zámek 2011. Záchranný výzkum při vyklízení 
násypů ve sklepení zámku. Situace č. 9 (tab. 31 – 33) - detail. Fotoplán čelního 
pohledu na jihovýchodní  zeď (A-B-E) vyklízeného prostoru č. 9 s přesnou 
polohou kontextů č. 931 (kamenné kvádrové zdivo), 932 a 933 (cihelná zdiva). 
Obr. 28: Valtice – zámek 2004. Záchranný výzkum při statickém 
zajištění opěrné zdi – 1. etapa. Situace č. 10 (tab. 46 – 48). Celkový plán 
půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní výšky 
vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a kontextů č. 102 
(uloženina), 904 (kamenná zeď), 905, 906 (cihlené opěrné pilíře) a 910 (cihelná 
opěrná zeď). 
Obr. 29: Valtice – zámek 2004. Záchranný výzkum při statickém 
zajištění opěrné zdi – 1. etapa. Situace č. 10 (tab. 46 – 48). Detail plánu 
půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní výšky 
vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a kontextů č. 102 
(uloženina), 904 (kamenná zeď) a 910 (cihelná opěrná zeď). 
Obr. 30: Valtice – zámek 2007. Záchranný výzkum při statickém 
zajištění opěrné zdi – 3. etapa. Situace č. 11 (tab. 51 – 53). Celkový plán 
 47 
půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní výšky 
vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a kontextů č. 102 
(uloženina), 907 (kamenná zeď), 908, 909, 911, 912 (kamenocihelné zdi) a 910 
(cihelná opěrná zeď). 
Obr. 31: Valtice – zámek 2007. Záchranný výzkum při statickém 
zajištění opěrné zdi – 3. etapa. Situace č. 11 (tab. 51 – 53). Detail plánu 
půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní výšky 
vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a kontextů č. 102 
(uloženina), 907 (kamenná zeď), 908, 909, 911 (kamenocihelné zdi) a 910 
(cihelná opěrná zeď). 
Obr. 32: Valtice – zámek 2005. Záchranný výzkum při rekonstrukci 
kanalizace – 1. etapa. Situace č. 12 (tab. 54 a 55). Celkový plán půdorysu 
situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní výšky vztažené 
k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a kontextů č. 106. 107 
(uloženiny) a 913 (kamenocihelná zeď  na jihozápadě lícovaná – jiohozápadní 
bastion?). 
Obr. 33: Valtice – zámek 2005. Záchranný výzkum při odvlhčení 
jihozápadního průčelí zámku. Situace č. 13 (tab. 57 – 62). Celkový plán 
půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní výšky 
vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a 
dokumentovaných částí profilů. 
Obr. 34: Valtice – zámek 2005. Záchranný výzkum při odvlhčení 
jihozápadního průčelí zámku. Situace č. 13 (tab. 57 – 62). Detail plánu 
severozápadní části půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová 
barva – relativní výšky vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším 
okolí) a dokumentovaných částí profilů. 
Obr. 35: Valtice – zámek 2005. Záchranný výzkum při odvlhčení 
jihozápadního průčelí zámku. Situace č. 13 (tab. 57 – 62). Detail plánu 
jihovýchodní části půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová 
barva – relativní výšky vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším 
okolí) a dokumentovaných částí profilů. 
 48 
Obr. 36: Valtice – zámek 2006. Záchranný výzkum při rekonstrukci 
kanalizace – 2. etapa. Situace č. 14 (tab. 63 – 65). Celkový plán půdorysu 
situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní výšky vztažené 
k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a kontextů č. 109 
(uloženina) a 921 (kamenocihelná zeď  na severovýchodě a jihozápadě lícovaná – 
severozápadní bastion?). 
Obr. 37: Valtice – zámek 2006. Zjišťovací výzkum schodiště  v parku u 
divadla. Situace č. 15 (tab. 79 – 80). Fotoplán půdorysu celkové situace 
s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní výšky vztažené 
k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a kontextů č. 110 
(uloženina) a 922 (cihelné schodiště). 
Obr. 38: Valtice – zámek 2006. Záchranný výzkum při rekonstrukci 
dešťových odpadů v parku u divadla. Situace č. 16 (tab. 81 – 84). Celkový 
plán půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní 
výšky vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a kontextů 
č. 111, 112 (uloženiny), 923 (kamenocihelné zdivo) a 924 (cihelné zdivo). 
Obr. 39: Valtice – zámek 2006. Záchranný výzkum při rekonstrukci 
dešťových odpadů v parku u divadla. Situace č. 16 (tab. 81 – 84). Detail plánu 
půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní výšky 
vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a kontextů č. 111 
(uloženiny) a 924 (cihelné zdivo). 
Obr. 40: Valtice – zámek 2006. Záchranný výzkum při rekonstrukci 
dešťových odpadů v parku u divadla. Situace č. 16 (tab. 81 – 84). Detail plánu 
půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní výšky 
vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a kontextů č. 111 
(uloženiny) a 923 (cihelné zdivo). 
Obr. 41: Valtice – zámek 2007. Záchranný výzkum při rekonstrukci 
kanalizace na nádvoří hospodářského traktu – 2. etapa. Situace č. 17 (tab. 72 
– 75). Celkový plán půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová 
barva – relativní výšky vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším 
okolí) a kontextů č. 113, 114, 115 (uloženiny), 925 (cihelný kanál) a 926, 927, 
 49 
928 (zdi cihelné vyzdívky příkopu). 
Obr. 42: Valtice – zámek 2007. Záchranný výzkum při rekonstrukci 
kanalizace na nádvoří hospodářského traktu – 2. etapa. Situace č. 17 (tab. 72 
– 75). Detail plánu půdorysu situace s vyznačením zaměřených bodů (fialová 
barva – relativní výšky vztažené k současnému terénnímu povrchu v nejbližším 
okolí) a kontextů č. 113, 114, 115 (uloženiny), 925 (cihelný kanál) a 926, 927, 
928 (zdi cihelné vyzdívky příkopu). 
Obr. 43: Valtice – zámek 2008. Záchranný výzkum při odvlhčení 
vnější strany zahradního domku. Situace č. 18. Celkový plán půdorysu situace 
s vyznačením zaměřených bodů (fialová barva – relativní výšky vztažené 
k současnému terénnímu povrchu v nejbližším okolí) a kontextů č. 116 
(uloženina), 929, 930 a 931 (cihelné zdi). 
Obr. 44: Valtice – zámek 2011. Rekonstrukce stavebního vývoje podle 
zjištěných archeologických situací. Půdorys věže středověkého hradu (tmavě 
fialová barva) a část půdorysu renesančního zámku (modrá barva) se 
severozápadním bastionem na podkladě plánu sklepů (Geodézie Brno 1966-68): 
1 - při zrcadlovém obrácení půdorysu jihovýchodního bastionu (modrá barva); 2 - 
při zrcadlovém obrácení půdorysu severovýchodního bastionu (oranžová barva). 
Obr. 45: Valtice – zámek 2011. Rekonstrukce stavebního vývoje podle 
zjištěných archeologických situací. Půdorys věže středověkého hradu (tmavě 
fialová barva) a část půdorysu renesančního zámku (modrá barva) se 
severozápadním bastionem na podkladě plánu přízemí (Geodézie Brno 1966-68): 
1 - při zrcadlovém obrácení půdorysu jihovýchodního bastionu (světle fialová 
barva); 2 - při zrcadlovém obrácení půdorysu severovýchodního bastionu (zelená 
barva). 
Obr. 46: Valtice – zámek 2011. Rekonstrukce stavebního vývoje podle 
zjištěných archeologických situací. Půdorys části renesančního zámku (modrá 
barva) s jihozápadním bastionem při zrcadlovém obrácení půdorysu 
jihovýchodního bastionu: 1 - na podkladě plánu sklepů (Geodézie Brno 1966-68); 
1 - na podkladě plánu přízemí (Geodézie Brno 1966-68). 
Obr. 47: Valtice – zámek 2011. Rekonstrukce stavebního vývoje podle 
 50 
zjištěných archeologických situací. Půdorys věže středověkého hradu (tmavě 
fialová barva) a celkový půdorys renesančního zámku (modrá barva) se dvěma 
(asi nedostavěnými?) bastiony na jihozápadě (modrá a světle fialová barva): 1 - 
na podkladě plánu sklepů (Geodézie Brno 1966-68); 2 - na podkladě plánu 
přízemí (Geodézie Brno 1966-68). 
Obr. 48: Valtice – zámek 2011. Rekonstrukce stavebního vývoje podle 
zjištěných archeologických situací. Půdorys věže středověkého hradu (tmavě 
fialová barva) a celkový, zčásti asi nerealizovaný (?) půdorys renesančního 
zámku (modrá barva) se dvěma bastiony na jihozápadě (modrá a světle fialová 
barva) a vnější hranou obvodového příkopu (hnědá barva) na podkladě celkového 
plánu současného objektu (Geodézie Brno 1966-68). 
Obr. 49: Valtice – zámek. Historická vyobrazení. 1 – G. M. Vischer  
1672 – celkový pohled od severozápadu; 2 – anonym 70. léta 17. stol. – celkový 
pohled od severozápadu. 
Obr. 50: Valtice – zámek. Historická vyobrazení. 1 – anonym 1690 - 
podle Lorenze – 1. nádvoří – pohled od severozápadu; 2 – anonym 1690 - podle 
Lorenze – 2. nádvoří – pohled od severozápadu; 3 – anonym 1690 - podle 
Lorenze – 3. nádvoří – pohled od severozápadu. 
Obr. 51: Valtice – zámek. Historická vyobrazení. 1 – anonym 1690 - 
podle Lorenze – 2. nádvoří – řez – pohled od severozápadu; 2 – anonym 1690 -
podle Lorenze – 3. nádvoří – řez – pohled od severozápadu.  
Obr. 52: Valtice – zámek. Historická vyobrazení. 1 – J. A. Delsenbach 
kolem roku 1720 – celkový pohled od severozápadu; 2 – J. A. Delsenbach kolem 
roku 1720 – celkový pohled od severovýchodu.  
Obr. 53: Valtice – zámek. Historická vyobrazení. 1 – J. A. Delsenbach 
kolem roku 1720 – detail jízdáren od severovýchodu; 2 – J. A. Delsenbach kolem 
roku 1720 – detail jízdáren od severozápadu. 
Obr. 54: Valtice – zámek. Historická vyobrazení. 1 – Bauer 1793 – 
celkový pohled přes park na jihozápadní průčelí; 2 – Bauer 1793 – výřez pohledu 
na část parku a jihozápadní průčelí zámku. 
Obr. 55: Valtice – zámek. Historická vyobrazení. 1 – Müller 1795 – 
 51 
výřez celkového pohledu od severovýchodu; 2 – anonym – přelom 17. a 18. stol. 
– výřez celkového pohledu od severovýchodu. 
Obr. 56: Valtice – zámek. Historická vyobrazení. 1 – kolorovaná 
pohlednice – celkový pohled od severu; 2 – kolorovaná pohlednice – celkový 
pohled na 1. nádvoří a severovýchodní průčelí zámku. 
Obr. 57: Valtice – zámek. Plán. Celkové schéma stavebně historického 
vývoje zámku podle M. Plačka (1996).  
Obr. 58: Valtice – zámek. Plány. 1 – plán sklepů hlavní budovy zámku 
s vyznačením  různého stáří zdiv (Plaček 1996, obr. 6): mřížovaně – zdivo dvou 
renesančních etap, šrafovaně šikmo vzhůru doprava – raně barokní zdivo, 
šrafovaně šikmo vzhůru doleva – vrcholně barokní zdivo, tečkovaně – ostatní 
dostavby; 2 – plán přízemí hlavní budovy zámku s vyznačením  různého stáří 
zdiv (Plaček 1996, obr. 6): mřížovaně – zdivo dvou renesančních etap, šrafovaně 
šikmo vzhůru doprava – raně barokní zdivo, šrafovaně šikmo vzhůru doleva – 
vrcholně barokní zdivo, tečkovaně – ostatní dostavby. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 52 
Seznam fotografických tabulek 
(tab. 1 – 94) 
 
Foto na titulní straně: Valtice – zámek 2001. Letecký snímek M. Bálka 
(archiv ÚAPP Brno i. č. 1/546) – celkový pohled od SV.  
Tab. 1: Valtice – zámek 2011. 1 – ortofoto (www.mapy.cz – Geodis s. r. 
o.) – celkový pohled na část města s dominantou zámku a přilehlým parkem; 2 – 
ortofoto (www.mapy.cz – Geodis s. r. o.) – celkový pohled na objekt zámku. 
Tab. 2: Valtice – zámek 2001. 1 - letecký snímek M. Bálka (archiv ÚAPP 
Brno i. č. 1/544) – celkový pohled od Z; 2– letecký  snímek M. Bálka (archiv 
ÚAPP Brno i. č. 1/546) – celkový pohled od SV. 
Tab. 3: Valtice – zámek 2001. 1 - letecký snímek M. Bálka (archiv ÚAPP 
Brno i. č. 1/540) – celkový pohled od JV; 2 – letecký  snímek M. Bálka (archiv 
ÚAPP Brno i. č. 1/546) – celkový pohled od JZ. 
Tab. 4: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sondy) č. 1 a 2 (obr. 15 – 17). 1 – prostor sklepení se sondami č. 1 a 2 – celkový 
pohled od Z (foto P. Vitula); 2 – prostor sklepení se sondou č. 1 – celkový pohled 
od JZ (foto P. Vitula). 
Tab. 5: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 1 (obr. 16). 1 – celková situace – pohled od Z (foto P. Vitula); 2 – 
celková situace – pohled od S (foto P. Vitula).  
Tab. 6: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 1 (obr. 16). 1 – kontexty 100 a 901 – detail od SZ (foto P. Vitula); 2 – 
kontexty 100 a 900 – pohled od JZ (foto P. Vitula).  
Tab. 7: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 2 (obr. 17). 1 – celková situace – pohled od V (foto P. Vitula); 2 – 
celková situace – pohled od JZ (foto P. Vitula). 
Tab. 8: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
 53 
(sonda) č. 2 (obr. 17). 1 – kontexty 101 a 902 – detail V (foto P. Vitula); 2 – 
kontexty 101, 902 a 903 – detail od J (foto P. Vitula). 
Tab. 9: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sondy) č. 3, 4, 5, 6 a 7 (obr. 8 – 24). 1 – celková situace prostoru parku před JZ 
průčelím zámku – pohled od JZ (foto P. Vitula); 2 – celková situace sond č. 3 a 4 
– pohled od J (foto P. Vitula). 
Tab. 10: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 3 (obr. 19). 1 – celkový záběr – kontexty 103 a 104 – pohled od JV 
(foto P. Vitula); 2 – celkový záběr – kontexty 103 a 104 – pohled od J (foto P. 
Vitula). 
Tab. 11: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 3 (obr. 19). 1 – pracovní záběr – sondáž za pomoci pedologické tyče – 
pohled  od JV (foto P. Vitula); 2 – pracovní  záběr – J. Stránská, K. Stránský a 
M. Vitula – pohled od V (foto P. Vitula). 
Tab. 12: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 3 a 4 (obr. 19 a 20). 1 – pracovní záběr – J. Stránská, K. Stránský a 
M. Vitula u sondy č. 4 – pohled  od JV (foto P. Vitula); 2 – celkový  záběr – 
v popředí sonda č. 4 - pohled od JV (foto P. Vitula). 
Tab. 13: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 4 (obr. 20). 1 – celkový záběr –kontexty 103 a 104 – pohled od J (foto 
P. Vitula); 2 – celkový záběr – kontexty 103 a 104 – pohled od V (foto P. Vitula). 
Tab. 14: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sondy) č. 3, 4 a 5 (obr. 19 – 21). 1 – celková situace prostoru parku před JZ 
průčelím zámku – pohled od J (foto P. Vitula); 2 – celková situace sondy č. 5 – 
pohled od J (foto P. Vitula). 
Tab. 15: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 5 (obr. 21). 1 – celkový záběr – kontexty 103 a 104 – pohled od JV 
(foto P. Vitula); 2 – celkový záběr – kontexty 103 a 104 – pohled od V (foto P. 
Vitula). 
Tab. 16: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 6 (obr. 22 a 23). 1 – celková situace sondy v parku před JZ průčelím 
 54 
zámku – pohled od JZ (foto P. Vitula); 2 – celkový záběr – pohled od SZ (foto P. 
Vitula). 
Tab. 17: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 6 (obr. 22 a 23). 1 – kontexty 103 a 104 a detail kumulace 
pohozených cihel – pohled od Z (foto P. Vitula); 2 – kontexty 103 a 104 a detail 
kumulace pohozených cihel – pohled od S (foto P. Vitula). 
Tab. 18: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 7 (obr. 24). 1 – celková situace sondy v parku před JZ průčelím 
zámku – pohled od JZ (foto P. Vitula); 2 – celkový záběr – pohled od SZ (foto P. 
Vitula). 
Tab. 19: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Situace 
(sonda) č. 7 (obr. 24). 1 – celkový záběr –  kontexty 103, 104 a 105 - pohled od 
V (foto P. Vitula); 2 – celkový záběr – kontexty 103, 104 a 105 – pohled od J 
(foto P. Vitula). 
Tab. 20: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Odborná 
komise. 1 – účastníci komise u sondy č. 6 – pohled od J (foto R. Stránská); 2 – 
účastníci komise u sondy č. 6 – pohled od J (foto R. Stránská). 
Tab. 21: Valtice – zámek 2011. Zjišťovací výzkum pro SHP. Odborná 
komise. 1 – účastníci komise u sondy č. 7 – pohled od J (foto R. Stránská); 2 – 
účastníci komise u sondy č. 7 – pohled od S (foto R. Stránská). 
Tab. 22: Valtice – zámek 2011. Záchranný výzkum při vyklízení 
násypů ve sklepení zámku. Situace č. 8 (obr. 26). 1 – JV část pod podestou po 
vybrání druhotně uloženého násypu (kontext 100) –  pohled od SZ (foto P. 
Vitula); 2 – JV část pod podestou po vybrání druhotně uloženého násypu 
(kontext 100) –  pohled od SZ (foto P. Vitula). 
Tab. 23: Valtice – zámek 2011. Záchranný výzkum při vyklízení 
násypů ve sklepení zámku. Situace č. 8 (obr. 26). 1 – S část pod podesto...

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	archeologické výzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	nálezová zpráva

Jméno souboru:

B0093500.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vitula Petr

Popis dokumentu:

Valtice, zámek, čp.1. Vitula, P. - Stránská, R.: Státní zámek Valtice. Zpráva o záchranných a zjišťovacích archeologických výzkumech zámeckého areálu v letech 2004-2011, 1. část, textová část (str. 1 - 64). Brno 2011.

Název pracoviště:

ÚOP v Brně

Velikost dokumentu (v bytech):

350835 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Stránská Radmila; Vitula Petr;

Klíčová slova:

Významná archeologická lokalita; Národní kulturní památka; Geografický informační systém;

Uživ. klíčová slova:

areál zámku; archeologický výzkum;

Datum vzniku:

30.11.2011

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 2329976

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000140198
Název	zámek s parkem
Číslo ÚSKP	28865/7-1748, 217
ID právního stavu	140198 Načítám data z navázané aplikace... , 84138 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 7663990

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000084345
Název	Lednicko-valtická kulturní krajina
Číslo ÚSKP	2206, 6
ID právního stavu	84027 Načítám data z navázané aplikace... , 84345 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1102175

Název objektu: zámek

Část obce: Valtice

Č. dom.: č.p. 1

Ulice: Zámek

Č. or.:

Kat. území: Valtice

Obec: Valtice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

	zámek s parkem (prvek 2329976)
	vloženo ručně

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 1497

Název lokality: Bulhary

Reálný typ: ves

Kat. území: Bulhary

Obec: Bulhary

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 62390

Název lokality: Habrová Seč

Reálný typ: víska

Kat. území: Charvátská Nová Ves

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 3906

Název lokality: Hlohovec

Reálný typ: ves

Kat. území: Hlohovec

Obec: Hlohovec

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 5166

Název lokality: Charvátská Nová Ves

Reálný typ: ves

Kat. území: Charvátská Nová Ves

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 52566

Název lokality: Kolonie

Reálný typ: ves

Kat. území: Poštorná

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 7890

Název lokality: Ladná

Reálný typ: ves

Kat. území: Ladná

Obec: Ladná

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 8015

Název lokality: Lednice

Reálný typ: býv. městys

Kat. území: Lednice na Moravě

Obec: Lednice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 68524

Název lokality: Nádražní Čtvrť

Reálný typ: víska

Kat. území: Poštorná

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 10388

Název lokality: Nejdek

Reálný typ: ves

Kat. území: Nejdek u Lednice

Obec: Lednice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 12474

Název lokality: Podivín

Reálný typ: město

Kat. území: Podivín

Obec: Podivín

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 12844

Název lokality: Poštorná

Reálný typ: býv. městys

Kat. území: Poštorná

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 13601

Název lokality: Rakvice

Reálný typ: býv. městečko

Kat. území: Rakvice

Obec: Rakvice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 14266

Název lokality: Sedlec

Reálný typ: ves

Kat. území: Sedlec u Mikulova

Obec: Sedlec

ORP: Mikulov

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 17262

Název lokality: Valtice

Reálný typ: město

Kat. území: Valtice

Obec: Valtice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

	zámek s parkem (prvek 2329976)
	Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)
	vloženo ručně

Kód CZ: 62396

Název lokality: Valtice I

Reálný typ: retrodíl území (dominantní)

Kat. území: Valtice

Obec: Valtice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

	zámek s parkem (prvek 2329976)
	vloženo ručně

Kód CZ: 56182

Název lokality: Za Nádražím I (Z)

Reálný typ: díl hist. osady

Kat. území: Břeclav

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 56183

Název lokality: Za Nádražím II

Reálný typ: retrodíl území

Kat. území: Břeclav

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 56184

Název lokality: Za Nádražím III

Reálný typ: retrodíl území (získaný)

Kat. území: Břeclav

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 56185

Název lokality: Za Nádražím IV

Reálný typ: díl území

Kat. území: Poštorná

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 56186

Název lokality: Za Nádražím V

Reálný typ: díl území

Kat. území: Poštorná

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 56187

Název lokality: Za Nádražím VI

Reálný typ: díl území

Kat. území: Poštorná

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 56189

Název lokality: Dubíč II

Reálný typ: díl území

Kat. území: Poštorná

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 56190

Název lokality: Zámek I

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Břeclav

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 56192

Název lokality: Zámek III

Reálný typ: díl území

Kat. území: Charvátská Nová Ves

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 65293

Název lokality: Za Nádražím I (P1)

Reálný typ: retrodílec území

Kat. území: Břeclav

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 65294

Název lokality: Za Nádražím I (P2)

Reálný typ: retrodílec území

Kat. území: Břeclav

Obec: Břeclav

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 65297

Název lokality: Za Nádražím VIII (Z)

Reálný typ: díl území

Kat. území: Kostice

Obec: Kostice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 65298

Název lokality: Za Nádražím VIII (P)

Reálný typ: retrodílec území

Kat. území: Kostice

Obec: Kostice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 65299

Název lokality: Za Nádražím IX (Z)

Reálný typ: díl území

Kat. území: Kostice

Obec: Kostice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 65300

Název lokality: Za Nádražím IX (P)

Reálný typ: retrodílec území

Kat. území: Kostice

Obec: Kostice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 65301

Název lokality: Za Nádražím X (Z)

Reálný typ: díl území

Kat. území: Lanžhot

Obec: Lanžhot

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 65304

Název lokality: Za Nádražím XII

Reálný typ: díl území

Kat. území: Lanžhot

Obec: Lanžhot

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 65305

Název lokality: Za Nádražím XIII

Reálný typ: díl území

Kat. území: Lanžhot

Obec: Lanžhot

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 62541

Název lokality: Sedlec Kolonie I

Reálný typ: retrodíl území (dominantní)

Kat. území: Sedlec u Mikulova

Obec: Sedlec

ORP: Mikulov

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 62400

Název lokality: Úvaly II

Reálný typ: retrodíl území

Kat. území: Úvaly u Valtic

Obec: Valtice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód CZ: 65288

Název lokality: Kostice I

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Kostice

Obec: Kostice

ORP: Břeclav

Okres: Břeclav

Kraj: Jihomoravský kraj

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 329

Název hist. regionu: Mikulov

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód RS: 328

Název hist. regionu: Břeclav

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód RS: 34

Název hist. regionu: Hustopeče

Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)

Kód RS: 10

Název hist. regionu: Valtice

	Lednicko-valtická kulturní kra… (prvek 7663990)
	zámek s parkem (prvek 2329976)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost