Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5

Textový obsah:

     Návrh na prohlášení pozemků bývalé zámecké zahrady  
                                     v Bečvárech 
 
 
 
A) Identifikační údaje: 
 
Název navržené věci                                                 Pozemky bývalé zámecké zahrady  
                 a  ohradní zeď 
 
 
Výčet částí                                                                 pozemky – p.p. 194/4, 194/5, ohradní 
       zeď 
 
 
Vlastník věci                                                              na pozemkovém katastru je plocha      
       členěna na více dílů s velkým množstvím 
       vlastníků, včetně ČR, s tím že některé 
       zápisy jsou již desetiletí neplatné; 
       NPÚ-Stř.Čech oslovil dva vlastníky - 
Dr. Jana Hladkého, který nereagoval  a 
Annu Novákovou (viz. příloha) 
 
 
Číslo parcelní                                                             p.p. 194/4, 194/5  
 
 
Katastrální území                                                        Bečváry 
 
 
Obec                                                                            Bečváry 
 
 
Pověřená obec s rozšířenou pravomocí                       Kolín 
 
 
Okres                                                                           Kolín                                  
 
 
 
 
B) Charakteristika 
 
 Záměrem návrhu je rozšíření ochrany zámeckého areálu v Bečvárech o pozemky 
bývalého parku, odtržené od zámku někdy na počátku 50. let minulého století. V současnosti 
je předmětem ochrany zámek, hospodářský dvůr, část zahrady uzavřená ohradní zdí a všechny 
dotčené pozemky (viz. přiložená katastrální mapa). 
 
 
Stručná charakteristika již prohlášených částí zámeckého areálu 
 
Zámek 
 Zámek v Bečvárech byl postaven zřejmě kolem poloviny 18. století (krov je datován 
rokem 1749). O několik let později,  přibližně 1766 – 1774, proběhla přestavba zámku, při 
které bylo přistavěno východní křídlo s terasou a monumentálním schodištěm. Autorem 
přestavby byl architekt Jan Josef Wirch. 
  Zámek je situován při jižní straně silnice Praha – Kutná Hora. Podélná osa lehce 
obdélné stavby, vedená ve směru Z-V, kopíruje průběh cesty. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova,  
krytá mansardovou střechou, má monumentálně řešené východní zahradní průčelí, 
s dvoupatrovým rizalitem hlavního sálu a s předsunutou terasou se schodišti. Zahradní fasádu 
obohacuje sochařská výzdoba od Ignáce Františka Platzera. Západní vstupní průčelí má 
jednoduše řešenou fasádu se zdůrazněnou mírně předstupující trojosou střední části, 
završenou trojúhelným štítem. Obdobnou kompozici mají i symetrické fasády postranních 
křídel.  
Hospodářský dvůr 
 Západně od zámku se rozkládá hospodářský dvůr, který v minulosti tvořil předpolí 
zámku mající podobu jakéhosi čestného dvora. Dvůr byl původně uzavřený, v r. 1982 však 
došlo k vybourání tzv. nového zámku (pivovaru), který tvořil severní frontu dvora. Tato 
strana je dnes otevřená, vede zde odbočka z hlavní silnice obklopená odstavnými a 
parkovacími plochami. Centrální části západní strany je vstupní brána s pěší brankou, 
situovaná zhruba na osu průjezdu zámku, obklopená obytnou zástavbou. Jižní stranu dvora 
tvoří souvislé stodoly, na které navazuje rohový objekt obsahující chlévy, konírny a špýchar. 
Zahrada  u zámku 
 Na jihu, severu a východě zámek obklopuje zahrada vymezená ohradní zdí. Zahrada 
byla původně protažena východním směrem o plochu přilehlého hřiště Sokola, která je 
předmětem návrhu. 
 
Popis pozemků navržených na prohlášení – p.p. 194/5, 194/4 
 
 Pozemky navržené k prohlášení přiléhají k východní straně chráněného zámeckého 
areálu, uzavřeného na počátku 70. let minulého století ohradní zdí. Až do poloviny 20. století 
byly součásti zámku, v současnosti se na nich nachází dvě fotbalová hřiště.  
 Pozemky na jižní a částečně i na východní straně lemuje stromořadí (duby a lípy), 
které dříve tvořilo hranici zámeckého parku. Na východní straně se zachovala kamenná 
ohradní zeď s dvojbokým výběhem situovaným přibližně na osu zámku, na jižní straně se zeď 
dochovala jen torzálně nebo s betonovými vysprávkami. V jihovýchodním rohu je patrná 
umělá vyvýšenina - vyhlídka zvaná U Žižkova dubu. Severní hranice pozemků vede 
bezprostředně před budovou sokolovny, pravděpodobně původní oranžérie, odtržené od 
zámeckého areálu na konci 18. století, na kterou navazuje novodobá přízemní, směrem 
k hřišti otevřená stavba, sloužící jako zázemí pro hráče. Na samotné ploše navrhované 
k prohlášení nejsou žádné stavby.  
 Je třeba uvést, že pozemky za utilitární stavbou na severní hranici (zázemí pro hráče) 
dříve  rovněž patřily k zahradě. Tyto pozemky nejsou součásti návrhu. Od zámeckého areálu 
byly odtrženy pravděpodobně na počátku  1. republiky. Od navrhovaných pozemků, 
stávajícího hřiště,  je odděluje cihlová zeď. V této části se původní park zachoval v podobě 
volné skupiny stromů s minimem mladší zeleně. Část plochy zabírá malé tenisové hřiště. 
Severovýchodní cíp bývalé zahrady, oddělené od pozemků za sokolovnou cihlovou zdí a od 
hřiště dřevěným plotem, vyplňuje starý ovocný sad.  Popsané pozemky sice byly součástí 
původní zahrady, avšak jejich vyjmutí z návrhu vzhledem k umístění na okraji původního 
areálu nenaruší  záměr památkové ochrany, který spočívá v uchování architektonické 
celistvosti parku v jeho základních rozměrech.   
 
Historie a vývoj zámecké zahrady 
 Nejstarší podobu zahrady známe z katastrální mapy  pocházející asi z 60. let 18. 
století. Na mapě je zachycen trojkřídlý zámek, postavený Janem Vilémem z Pfeffershofenu 
těsně před polovinou 18. století. Zámek s hospodářským dvorem a zahradou zde zabírá plochu 
přibližně shodnou s dnes chráněným areálem a s územím, které navrhujeme na prohlášení. 
Zachycená zahrada má přísně formální podobu. Ústřední část, komponovaná na podélnou osu 
jižního křídla zámku, má tvar protaženého obdélníku s dvěma vnitřními oválnými útvary 
svírajícími jeden kruhový (pravděpodobně kašna). Za touto kompozicí pokračuje osově 
umístěná cesta, končící - přibližně v místě pozdějšího uzavření zahrady - vidlicovitým 
rozdvojením. Jižně od obdélného parteru probíhá stromová alej, která byla zřejmě původně 
vázána na v té době již zaniklou stavbu, situovanou přibližně v místě pozdějšího jižního křídla 
hospodářského dvora (snad původní tvrz) .  
 Z archivních pramenů víme, že nový majitel panství generál Laudon obnovil v letech  
1770 – 71 s velkým nákladem zámeckou zahradu. Nové uspořádání zahrady souviselo s 
výstavbou východního křídla zámku. Zahrada je zachycena na I. vojenské mapě z roku 1781. 
Jádrem nové kompozice byl kříž cest orientovaný na střední osu nového křídla. Na 
východním konci osu zahrady zdůraznil dvojboký výběh ohradní zdi, zachovaný dodnes, 
který je však na mapě zakreslen jako trojboký. Po obvodu parteru byla pravděpodobně ovocná 
zahrada, což zmiňuje i popis z r. 1783 – „ovocná zahrada hraničí přímo s ozdobnou 
zahradou“. Na mapě jsou zachyceny dvě nové stavby situované v zahradě. Na příčné rameno 
kříže navazuje stavba, snad sala terrena, postavená při jižní ohradní zdi, v severní části je 
zakreslena stavba, jenž byla pravděpodobně oranžérií. Vzhledem k doloženému odprodeji 
oranžérie v roce 1789, jistému Janu Krausovi, zřejmě stojí na jejím místě dnešní sokolovna – 
hospoda, „zaříznutá“ do původního obvodu  zámeckého areálu. K odprodeji došlo asi 
v souvislosti s přeložkou kutnohorské silnice, která byla v té době realizovaná.  
 Další dochovaný plán je návrhem na zřízení krajinářského parku, jenž se měl rozkládat 
i na polním pozemku jižně od zámku a zahrady. Plán nechal vypracovat další z majitelů 
zámku, arcivévoda Karel Ludvík, krátce po roce 1800. Datování jednoznačně určuje 
zakreslená budova tzv. nového zámku pro hosty a úředníky, uzavírající hospodářský dvůr od 
severu. Plán ve svém celku nebyl nikdy realizován, avšak některé dílčí prvky byly provedeny. 
Realizován byl například ovál cest před východním průčelím s menším oválem porostů ve 
středu – tato forma je zachycena na rytině W. Bergera provedené podle kresby A. Pařízka 
z roku 1805 -  a dále cesta s alejí vedoucí od zámku jižním směrem, která se zachovala 
dodnes.  
 Po roce 1824, za nového vlastníka Martina Lišky, sládka z Opálky, byla zahrada 
změněna v ovocný sad či užitkovou zahradu. Stav dobře zachycuje císařský otisk stabilního 
katastru i další mapy vojenského mapování. Tento stav zůstal zachován v podstatě po celé 19. 
století a v 1. polovině 20. století. Zámecký areál však jako celek chátral, zahrada byla 
zanedbána a zarůstala náletovými dřevinami.  
 Ve 30. letech 20. století došlo k poslední významné přestavbě zahrady, která 
následovala po opravě východního průčelí zámku. Formálně upravena byla pouze menší část 
zahrady, po sokolovnu. Tento stav dobře dokumentuje letecký snímek z roku 1938. Zahrada 
má výrazně dekorativní úpravu s hlavním kompozičním motivem  prodloužených os 
severního a jižního křídla zámku a s použitím tvarově zajímavých dřevin i doplňků (květinové 
záhony i výzdoba v nádobách). Na snímku je zřetelně vidět cesta (pravděpodobně vyšlapaná) 
oddělující formální zahradu od ostatního pozemku, na kterém jsou zbytky ovocného sadu 
vysázeném v 19. století. Část pozemku ležící za sokolovnou a patřící k původní zahradě (s 
malým hřištěm a s volnou skupinou stromů) je od ostatní plochy oddělena ohradní zdí. Tento 
díl byl pravděpodobně z areálu vyčleněn ve 20. letech 20. století. SV roh zahrady, zasunutý za 
ohraničeným pozemkem, vyplňuje ovocný sad. Na snímku je dobře patrná vnější ohradní zeď 
s dvoubokým výběhem osově navazujícím na zámek, dále vzrostlé stromy lemující zeď a  
kruhová vyhlídka situovaná v jihovýchodním rohu zahrady. 
  V polovině 20. století došlo k dalším změnám, které jsou zachycené na snímku z roku 
1954. Starý ovocný sad zde již téměř neexistuje, za zarůstající formální zahradou leží 
fotbalové hřiště. Naposledy byla zahrada kompozičně upravována v roce 1971 (pouze 
ve zkrácené podobě po sokolovnu), kdy byl zámek ve správě Ústředního archívu ČSAV. 
Zahrada měla volnou, romanticko-krajinářskou podobu. O dva roky později byla na východě 
uzavřena novou ohradní zdí. Změnu dokumentuje snímek z roku 1975, na kterém jsou již 
hřiště od zahrady oddělená zdí. Bezprostředně za původní jižní hranici stojí objekty 
zemědělského družstva. V následujících letech nebyla zahrada udržovaná a postupně zarůstala 
náletovými dřevinami. Další úpravy byly prováděny až za současného majitele zámku. 
Jednalo se však pouze o neodkladné zásahy do porostů, a nikoli o kompoziční úpravy. Ke 
konci roku 2005 byla zpracována „Studie proveditelnosti obnovy parku a památkově 
chráněného areálu zámku Bečváry“, vypracována ing. D. Mikoláškem.  
 
Stav pozemků, zeleně a ohradní zdi 
 
 Pozemky jsou nezastavěné, leží na nich dvě fotbalová hřiště. Ohradní zeď se 
v poměrně kompaktní podobě dochovala na východní straně původní zahrady. Na jižní straně 
se dochovala torzálně, části zdí jsou doplněné betonovou nástavbou. Stav původních porostů 
není vyhovující.  
 
C) Odůvodnění návrhu 
 
 Záměrem návrhu je chránit prostorovou koncepci původního zámeckého areálu a při 
možných budoucích úpravách pozemků respektovat dřívější funkci tohoto území a propojení 
se zámkem. Barokní areál zámku v Bečvárech má kromě architektonického a kulturně 
historického významu také velkou urbanistickou hodnotu. Rozlehlý areál je situovaný ve 
středu obce. Původně stál na východním okraji Velkých Bečvár, přičemž bezprostředně za 
východní hranicí parku se rozkládaly  Malé Bečváry (Bečvárky). Dnes areál tvoří územní 
střed jednotné obce, v jejímž půdorysu jsou obě historické části stále dobře patrné. Zámek s 
hospodářským dvorem a historickým parkem, zahrnujícím i pozemky navrhované 
k prohlášení, obě části obce urbanisticky propojuje. Toto urbanisticky velmi cenné prostorové 
uspořádání by mělo být zachováno i do budoucna.  
 Na pozemcích oddělené zahrady se dochovaly  některé původní prvky - ohradní zeď 
s dvojbokým výklenkem, umělá vyvýšenina (vyhlídka) „U Žižkova dubu“, stromy po obvodu 
bývalého parku.  
 Zámek v Bečvárech patří mezi nejpozoruhodnější zámecké stavby v Čechách 2. 
poloviny 18. století. Je jednou z posledních ozvěn vrcholného baroku v české zámecké 
architektuře a svým duchem patří na závěr vývojové řady, která má počátky na sklonku 17. 
století ve stavbě letohrádku v Tróji. Také v Bečvárech se rozvíjí téma plynulého propojení 
zámecké stavby s přilehlou zahradou. Umístění pohledového zahradního průčelí 
s předsazenou terasou s monumentálním schodištěm v rozlehlé, v návaznosti na stavbu 
utvářené zahradě určovalo jeho celkovou podobu a výraz. Reprezentativní část areálu na 
protilehlé straně zdařile doplňovaly hospodářské budovy, velkoryse uspořádané do podoby 
blízké čestnému dvoru, situované  před architektonicky nenápadné vstupní zámecké průčelí. 
 Přestože okrasnou parkovou podobu zahrada ztratila již na konci 1. třetiny 19. století, 
dochovala se až do poloviny minulého století téměř celá její výměra. Celkové koncepci tohoto 
barokního díla velmi uškodilo následné předělení zahrady zdí, a tím její zkrácení přibližně o 
2/3 délky. Nemluvě o necitlivém  umístění rozlehlého areálu zemědělského družstva podél 
jižní strany zámecké zahrady a zboření pivovaru, který tvořil severní stranu dvora. Není 
možné v úplné podobě obnovit barokní zahradu a není to ani záměrem návrhu. Záměrem však 
je, jak bylo v úvodu zdůvodnění napsáno, chránit základní kompozici a prostorovou koncepci 
původního zámeckého areálu s ohledem na historické a urbanistické souvislosti.  
Pozemky bývalého zámeckého parku jsou z výše uvedených důvodů velmi cenné a splňují 
všechna kritéria pro prohlášení za kulturní památku.  
 
D) Přílohy 
 
- kopie katastrální mapy se zákresem pozemků navržených k prohlášení a se zákresem 
památky Zámek Bečváry 
- letecké snímky – celkový pohled a pohled na areál od západu (po r. 2000) 
- letecké snímky  z let – 1938, 1954, 1960, 1975, 1986, 2003 
Historické mapy a plány 
- plán Laudonova panství  z r. 1763 
- plán arcivévody Karla  (1800) 
- I. vojenské mapování  (1781) 
- II. vojenské mapování  (1852) 
- III. vojenské mapování  (1878) 
- situace zámku, zahrady a dvora na mapě stabilního katastru (1841) 
Všechny kopie leteckých snímků a historických map poskytl vlastník zámku Bečváry, na jehož 
podnět byl návrh vypracován. 
- podnět vlastníka zámku Bečváry k rozšíření památkové ochrany areálu o pozemky bývalé 
zahrady 
- vyjádření vlastníka - Anny Novákové k návrhu 
- vyjádření Městského úřadu Kolín 
- vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje 
 
E) Autorizace návrhu 
 
zpracovala:                                                                   Mgr. Hana Hermanová 
 
prameny:                                                                      - Bečváry – zámek, stavebně-historický 
          průzkum (Mgr. P. Načeradská, R.  
          Biegel, Mgr. K. Cirglová) 
                                                                                     - Ing. Jan Žižka; Několik poznámek 
          k vývoji zámecké zahrady a parku v 
          Bečvárech 
                                                                                     - Ing. David Mikolášek; Studie  
          proveditelnosti obnovy parku a  
          památkově chráněného areálu zámku 
          Bečváry. r. 2005 
 
datum zpracování:                                                        12/2005; 6/2008 
 
datum projednání v regionální komisi:                         16. 1. 2006

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	návrh na prohlášení/zrušení KP - agenda

Jméno souboru:

S0091788.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Minář Ivan

Popis dokumentu:

Bečváry, zámecká zahrada - návrh na prohlášení za KP

Název pracoviště:

ÚOP středních Čech

Velikost dokumentu (v bytech):

382090 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Hermanová Hana Marie;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

Datum vzniku:

2008

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 18712759

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000149877_0011
Název	zámecká zahrada
Číslo ÚSKP	37933/2-704
ID právního stavu	149877 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 306140

Název objektu: zámecká zahrada

Část obce: Bečváry

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Bečváry

Obec: Bečváry

ORP: Kolín

Okres: Kolín

zámecká zahrada (prvek 18712759)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 215

Název lokality: Bečváry

Reálný typ: ves

Kat. území: Bečváry

Obec: Bečváry

ORP: Kolín

Okres: Kolín

Kraj: Středočeský kraj

	zámecká zahrada (prvek 18712759)
	vloženo ručně

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 212

Název hist. regionu: Kouřim

	zámecká zahrada (prvek 18712759)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Žádost o užití