Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

'lO tfé td
Ministerstvo kultury
NPU - Generální ředitelství
Došlo 4.5.2015 13:50 f
č . j . NPU-310/33694/2015
Listů: 1 Příloh: 5
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Město Tábor 
Žižkovo nám. 2/2,
39001 Tábor
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 26.03.2015
MK 20506/2015 OPP Černá Eliška Bc. / 425 
MK-S 3471/2014 OPP
Věc: Řízení o prohlášení souboru budov „Křižíkovy subcentrály, správní budovy a 
elektrárny v Táboře“, na parc.č. 2002/2 včetně pozemku, 2008/1 včetně pozemku, 2008/2 
včetně pozemku a 3343/1 včetně pozemku, k.ú. a obec Tábor, Jihočeský kraj za kulturní 
památku -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 20506/2015 OPP, 
sp. zn. MK-S 3471/2014 OPP ve výše uvedené věci.
hítU
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
m i n i s t e r s t v o  k u l t u r y
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Malá Strana
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 20506/2015 OPP, MfK-S 347Í/201Í 
OPP
Na vědomí po nabytí právní moci:
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
3. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor kultury a památkové péče
4. Městský úřad Tábor, úsek státní památkové péče
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
M K C R X 0 8 B K Z S
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo práynřmoci: 
za správnost:
R O Z H O D N U T Í
I .
V Praze dne 26.3. 2015 
Č.j.: MK 20506/2015 OPP 
MK-S 3471/2014 OPP
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, budovu „Křižíkovy 
elektrárny v Táboře“ v ulici Na Bydžově č.p. 458, na parc.č. 3343/1 včetně pozemku, k.ú. 
a obec Tábor, Jihočeský kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném 
znění, je účastníkem řízení vlastník výše uvedeného souboru Město Tábor, sídlem Žižkovo 
náměstí 2/2, 390 01 Tábor, IČ: 00253014.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres této kulturní památky do kopie 
katastrální mapy.
1
II
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, soubor budov „Křižíkovy 
subcentrály a správní budovy v Táboře“ v ulici Dobrovského a Kamarýtova č.p. 752 na 
parc.č. 2002/2 včetně pozemku, 2008/1 včetně pozemku, 2008/2 včetně pozemku, k.ú. a 
obec Tábor, Jihočeský kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném 
znění, je účastníkem řízení vlastník výše uvedeného souboru Město Tábor, sídlem Žižkovo 
náměstí 2/2, 390 01 Tábor, IČ: 00253014.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres této kulturní památky do kopie 
katastrální mapy.
O d ů v o d n ě n í :
Ministerstvo kultury obdrželo dne 20. 3. 2014 od Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích (NPÚ) návrh na prohlášení souboru 
budov „Křižíkovy subcentrály, správní budovy a elektrárny v Táboře“, na parc.č. 
2002/2 včetně pozemku, 2008/1 včetně pozemku, 2008/2 včetně pozemku a 3343/1 
včetně pozemku, k.ú. a obec Tábor, Jihočeský kraj, za kulturní památku.
NPÚ ve svém návrhu uvádí, že soubor vznikl v roce 1903 jako jednotný technický 
komplex navržený významným českým vynálezcem Františkem Křižíkem, který je 
považován za průkopníka české elektrotechniky.
Elektrárna v neorenesančním stylu byla postavená u řeky vedle mostu elektrické dráhy za 
účelem posilování proudu na trati ve dne a zajištění osvětlení Tábora v noci. Pro osvětlení 
města byla vyrobená elektřina přiváděna do elektrické subcentrály u rybníka Jordánu a odtud 
rozdělována po městě. Subcentrála byla tvořena správní budovou s kancelářemi, byty a sklady 
a jednopodlažní halou, kde byla umístěna strojovna, akumulátorovna a transformační věží. 
Elektrárna byla v roce 1929 modernizována a v roce 1938 opravena. V roce 1959 byla 
přestavěna na uhelnou a později plynovou kotelnu, v letech 2006-12 sloužila jako záložní 
zdroj rozhodu tepla a od roku 2012 slouží jako skladiště. Také subcentrála se správní budovou 
prošly změnami, k úpravám došlo v letech 1922 a 1930. V roce 1922 byla například zvětšena 
správní budova. V roce 1930 došlo k významné přístavbě železobetonové strojovny, společně 
s ní došlo k nové úpravě transformační věže, která byla v exteriéru doplněna kubistickými
2
prvky. V současné době slouží správní budova k bytovým účelům, v hale subcentrály je 
umístěna prodejna a přístavba z roku 1930 je prázdná.
Celý soubor vznikl v souvislosti s železniční tratí Tábor-Bechyně, která se stala první 
elektrifikovanou železnicí v tehdejším Rakousko-Uhersku. „Bechyňská trať se stala první 
elektrifikovanou dráhou v Rakousku-Uhersku. Navrhovaný komplex budov byl součástí této 
unikátní technické stavby, zároveň také zůstává dokladem působení výrazné osobnosti 
Františka Křižíka v Táboře. Tento vynálezce je  s městem spojován dodnes, což je  mimo jiné 
patrné v pojmenování jednoho z táborských náměstí.
U uvedených budov sice došlo k odstranění téměř veškerého vnitřního technického 
vybavení, přesto stále přetrvává jejich nepopiratelný historický význam, který se spojuje s 
velmi kvalitním architektonickým provedením staveb. Všechny budovy se dochovaly v téměř 
autentickém stavu, zůstala zachována podoba exteriéru s původní štukovou výzdobou a 
většinou okenních výplní, uvnitř zůstala zachována původní dispozice, v některých případech 
také architektonické a řemeslné detaily. “ NPU ve svém návrhu také upozorňuje na 
pohledovou exponovanost budovy elektrárny.
Popis souboru budov „Křižíkovy subcentrály. správní budovy a elektrárny v Táboře“. na 
parc.č. 2002/2 včetně pozemku, 2008/1 včetně pozemku. 2008/2 včetně pozemku a 3343/1 
včetně pozemku, k.ú. a obec Tábor, Jihočesky kraj, dle odborného stanoviska Národního 
památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích ze dne 17. 3. 
2014:
Navrhovaný soubor tří budov se nachází na dvou, přibližně 1 km vzdálených místech. 
Budova elektrárny z roku 1903 se nachází v ulici Na Bydžově, na pravém břehu řeky Lužnice. 
Elektrárna byla postavená vedle nového mostu elektrické dráhy, které měla dodávat energii. V 
širším centru města, východně od botanické zahrady a jižně od nádrže Jordán, se nachází 
elektrická podružná stanice (transformační subcentrála) a správní budova. Subcentrála se 
správní budovu začaly být budovány společně s elektrárnou u řeky, jejích dnešní podoba však 
byla ovlivněna přestavbami a přístavbami z let 1922 a 1930.
Elektrárna u řeky je tvořena protáhlým středním traktem a dvěma krátkými zvýšenými 
kolmo orientovanými křídly po stranách. Jedná se o oddělené halové prostory otevřené do 
krovu.
Podobu exteriéru určují výrazné štíty bočních křídel. Ty byly prolomeny dvěma patry 
oken, dnes je však část přízemních oken zaslepena nebo nahrazena plechovými vraty, okna v 
patře jsou zakončena segmentovým zaklenutím se štukovými bosovanými nadokenními 
římsami. Stejné provedení mají i okna ve střední nižší části, také část z nich byla nahrazena 
plechovými vraty. Většina okenních otvorů včetně rastrových kovových výplní se však na 
hlavním průčelí zachovala v původní podobě. Celé průčelí je dále členěno výraznými 
lizénovými rámy, v bočních štítech dále najdeme větrací otvory. Střecha je tvořena skládanou 
keramickou krytinou na dřevěném laťování a krokvích, které jsou zespodu podbity 
podhledem z dřevěných palubek. Za budovou se nacházel ještě cihlový komín, který však 
dnes neexistuje.
Objekt se skládá ze tří jednolodních hal půdorysně komponovaných do tvaru nízkého 
písmene H. Největší část tvoří střední hala o rozponu 10 m s dřevěným krovem, který 
představuje nej Zachovalejší a svým způsobem nejcennější část objektu. Střední a vrcholové 
vaznice krovu jsou vynášeny unikátními vazníky ve vzdálenosti čtyř metrů od sebe. Vazníky 
jsou tvořeny kombinací dřevěného trámu jako horního pásu vazníku a spodního pásu ze 
soustavy vzpěr a předpínaných táhel z ocelových tyčí, spojovaných styčníky. Dřevěné vaznice 
krovu jsou osazeny na vazníku pomocí ocelových třmenů. Princip předpínaných vazníků je 
opticky subtilní, zajišťuje však prostorovou tuhost objektu. Nosnou konstrukci stropu pravého
3
dvoupodlažního křídla tvoří původní valené klenby do ocelových 1-nosníků, jež jsou v 
polovině rozpětí nesené ocelovým průvlakem a jeho podporou v podobě litinového sloupu. 
Část prostor je rozdělena příčkami, podlahy jsou betonové. Jelikož objekt byl upravován k 
jiným účelům, jeho původní zařízení v interiéru se nezachovalo.
Elektrická subcentrála stojí na protáhlém svažitém pozemku podél ulice Dobrovského. 
Starší jižní část je patrně cihlová, jedná se o jednopodlažní nepodsklepený objekt s nízkou 
sedlovou střechou z vlnitého plechu. Uliční průčelí mělo pět okenních os, dnes jsou dvě okna 
nahrazena vstupy s prosklenými dveřmi. Fasáda je dále členěna lizénovými rámy a 
nadokenními poli s pásovou „bosáží“. Průčelí ukončuje profilovaná římsa. V jednotraktovém 
objektu je v jižní části umístěna prodejna — na místě původní akumulátorovny, v severní 
části se nachází sklad — na místě původní strojovny. Původní zařízení se nedochovalo.
Novější severní přístavba subcentrály z roku 1930 je provedena z kombinované 
konstrukce zděné a železobetonové. Jedná se o přízemní objekt s polozapuštěným suterénem, 
směrem do ulice stavbu převyšuje transformační věž. Původně měla přístavba plochou 
střechu, později získala nízkou polovalbovou střechu s azbeztocementovými šablonami. V 
zadní části navazuje na hlavní prostor bývalé rozvodny nižší přístavek původní montovny. 
Uliční průčelí je prolomeno rozměrnými okny s kovovými rastrovými rámy. Okna jsou 
umístěna v lizénových rámech, nad okny je stejný prvek jako u starší jižní části, tj. štuková 
pole s pásovou „bosáží“. Jedno okno bylo nahrazeno kovovými dveřmi, dále došlo k 
proražení dalších dveří pod transformační věží. Průčelí ukončuje rovná atika se štukovým 
geometrickým vzorem. V pravé části uličního průčelí vystupuje nad atiku transformační věž. 
Jedná se o nejvýraznější prvek celé stavby. Věž obdélného půdorysu je ukončena valbovou 
střechou, pod ní vystupuje široká profilovaná římsa s rozšířenými zastřešenými nárožími. Věž 
je doplněna řadou geometrických detailů — profilovanými klenáky, zaoblenými římsami či 
hranolovými sloupy v přízemí. V interiéru se nachází velký prostor bývalé rozvodny, tato 
místnost má betonovou dlažbu, keramický obklad na stěnách a betonový strop s ocelovými 
nosníky, naopak menší prostor strojovny byl upraven a rozdělen na více místností. Do 
zadního přístavku montovny se schází po krátkém schodišti. Skladiště v suterénu má opět 
železobetonový strop podepřený ve střední části sloupy. Vnitřní vybavení bývalé rozvodny se 
téměř nezachovalo, původní je pravděpodobně obložení stěn.
Správní budova čp. 752, která navazuje na subcentrálu na jižní straně, vznikla stejně jako 
celá subcentrála na začátku 20. století. V roce 1922 však byla přestavěna a zvýšena o jedno 
patro, což dokládá také letopočet ve štítu. Dvoupodlažní budova je podsklepená a zastřešená 
polovalbovou střechou s betonovými taškami. Ve svažitém pozemku je suterén jen částečně 
zapuštěn, směrem do ulice Dobrovského má vystupující část suterénu s úzkými okny 
kamenné obložení. Hlavní průčelí směrem do Kamarýtovy ulice je šestiosé, čtvrtou osu v 
přízemí tvoří vstup s dvoukřídlými dřevěnými dveřmi a proskleným nadsvětlíkem. 
Dvoukřídlá dřevěná okna jsou osazena ve špaletách, jsou dělená pevným poutcem do „T‘. 
Kolem oken jsou lizénové rámy, nad nimi štuková pole s pásovou „bosáží“. Střešní rovinu 
prolamuje zděný vikýř se sedlovou stříškou.
Budova má zachovanou základní dispozici se středovou chodbou a schodištěm v zadní 
části. Prostor u schodiště je zaklenut klenbami do traverz, rovněž tak sklepní prostory. 
Dvouramenné kamenné schodiště do patra je opatřeno kovovým zábradlím. Krov objektu je 
vaznicový se stojatými stolicemi.
Na základě § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, si Ministerstvo kultury vyžádalo dne 7. 4. 2014 stanovisko k podnětu od 
příslušného krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
4
Městský úřad Tábor, odbor rozvoje, zaslal své odborné vyjádření v dopise č. j. 
METAB 20705/2014/OR/Bíl ze dne 4. 7. 2014, ve kterém uvedl: „U uvedených budov se 
téměř nic nedochovalo, zůstala zachována pouze podoba exteriérů s původní štukovou 
výzdobou a většinou okenních výplní, uvnitř zůstala zachována původní dispozice, v některých 
případech také architektonické řemeslné detaily. a s odůvodněním, že mají stavby malou 
architektonickou hodnotu, nedoporučil prohlášení výše zmíněného souboru za kulturní 
památku.
Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor kultury a památkové péče, v dopise ze dne 
7.4.2014 č. j. KUJCK 34127/2014/OKPP ve svém stanovisku doporučil prohlášení výše 
uvedeného souboru za kulturní památku. V odůvodnění svého stanoviska uvedl následující: 
„ Budova parní elektrárny čp. 458 na pozemku pare. č. 3343/1 v ulici Na Bydžově představuje 
kvalitní příklad industriální architektury počátku 20. století dochovaný ve hmotě, použitých 
materiálech a značné části původních prvků. Dochovalost takovýchto objektu v této poměrně 
autentické podobě je  v současnosti poměrně vzácná. Objekt elektrické subcentrály na 
pozemcích 2002/2, 2008/2 pak představuje značně specifický typ industriální architektury, 
jehož památkovou hodnotu umocňuje jeho značná ojedinělost a zřejmě ještě menší 
dochovalost obdobného typu objektů v českých zemích. Hodnota objektu správní budovy 
č.p. 752 na pozemku 2008/1 po architektonické stránce není velká, památková hodnota však 
spočívá především v její výpovědní hodnotě ohledně provozu a obsluhy elektrické subcentrály. 
Lze tedy konstatovat, že předmětné objekty jak samostatně, tak o to vice jako celek svou 
vlastní specifickou architekturou, jejím konstrukčním řešením a především výpovědní 
hodnotou o procesu elektrifikace města Tábora a jeho okolí naplňují zcela obsah pojmu 
významný doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti ve smyslu 
ustanovení 2, odst. 1, písm. a) zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů. “
Podnět byl dále předložen k posouzení Komisi Ministerstva kultury pro hodnocení 
návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku a žádostí na zrušení prohlášení 
nemovitých věcí za kulturní památku (dále jen ,,Komise“), která předmětný soubor projednala 
najednání dne 26. 9. 2014 a vyjádřila se následovně: „Komise doporučuje, aby vzhledem k 
prakticky nulovým urbanistickým souvislostem a vymizelým souvislostem technologickým byl 
soubor rozdělen na dvě části. V případě elektrárny komise konstatuje, že jde o kvalitní a 
dobře dochovanou typickou ukázku dobové industriální architektury. Cenná je také 
skutečnost, že elektrárna vytváří blízký kontext památkově chráněného mostu na trati tzv. 
„Bechyňky“, která byla odsud zásobována elektrickým proudem. “ Pro plné posouzení však 
Komise požádala o doplnění dokumentace, na základě které by bylo možné kvalifikovaně 
posoudit stavební vývoj nejen předmětní budovy elektrárny, ale i souboru subcentrály a 
správní budovy.
Dopisem č.j. MK 51654/2014 OPP ze dne 1. 10. 2014 byly závěry Komise předloženy 
Národnímu památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovišti v Českých Budějovicích, 
který požadovanou dokumentaci doplnil. Podnět byl znovu předložen Komisi k posouzení dne 
28. 11. 2014 a ta se vyjádřila následovně: „Komise doporučuje prohlášení objektu bývalé 
elektrárny u řeky Lužnice. Tábor sehrál v dějinách elektrifikace českých zemí velmi 
významnou roli a tato elektrárna spojená s osobou Františka Křižíka je  jedním z 
nejvýznamnějších dochovaných dokladů počátků elektrifikace. Elektrárna původně sloužila 
pro potřeby elektrické dráhy Tábor-Bechyně, v jejímž bezprostředním sousedství se nalézá. 
Stavba je  dochována v původní podobě, pouze s některými mladšími úpravami a v poměrně 
dobrém stavebnětechnickém stavu. Byla vybudována pro účely zásobování elektřinou první 
elektrifikované železniční trati, spojující Tábor s Bechyní. Díky poloze na břehu řeky v
5
blízkém sousedství železničního mostu trati Tábor-Bechyně (který je  kulturní památkou), jde o 
stavbu urbanisticky exponovanou v panoramatu města.
Komise doporučuje prohlášení souboru dvou budov subcentrály a správní budovy u 
rybníka Jordán za kulturní památku. Jde rovněž o velmi významný doklad procesu 
elektrifikace. Velmi zajímavé je  spojení technické a správní budovy do jednoho celku, jehož 
souvislost byla při přestavbě v roce 1922 zdůrazněna i obdobným dekorem fasád. Vlastní 
subcentrála s dominantou věžového tělesa je pozoruhodným odrazem hledání národně 
svébytných forem československé architektury po roce 1918. Význam, který tehdejší 
společnost přikládala elektrifikaci, se odráží i v jeho velmi reprezentativním urbanistickém 
umístění. “
Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a dopisem č.j. 
MK 51738/2014 OPP, sp. zn. MK-S 3471/2014 OPP ze dne 1. 10. 2014 zahájilo ve věci 
správní řízení. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 46 odst. 1 zákona č. 
500/2004 Sb., správní řád, oba v platném znění, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn 
vlastník předmětného souboru navrženého na prohlášení za kulturní památku, a to Město 
Tábor, sídlem Žižkovo náměstí 2/2, 390 01 Tábor, IČ: 00253014.
Vlastníkovi bylo dopisem ě.j. MK 9965/2015 OPP ze dne 5. 2. 2015 sděleno, že byly 
shromážděny veškeré podklady nezbytné pro rozhodnutí. Bylo mu tak v souladu 
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, umožněno, 
aby se před vydáním rozhodnutí seznámil se spisem a vyjádřil k podkladům, které 
Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo.
Dne 18. 2. 2015 se dostavila paní Ing. arch. Iveta Nesrovnávalová, zástupce účastníka 
řízení, odborný pracovník odboru územního plánování a samosprávy Městského úřadu Tábor, 
aby se seznámila se spisem řízení o prohlášení předmětné budovy a souboru za kulturní 
památku. Paní Ing. arch. Nesrovnávalové bylo umožněno nahlédnout do spisu a seznámit se 
sjeho obsahem. O seznámení se spisem byl vytvořen protokol vedený pod č.j. 
MK 12603/2015 OPP, ve kterém zástupce vlastníka uvedl, že se k podkladům vyjádří do 15 
dnů ode de sepsání protokolu. Ministerstvo kultury však vyjádření však ke dni 26. 3. 2015 
neobdrželo.
Na základě všech výše uvedených stanovisek dospělo Ministerstvo kultury v řízení o 
prohlášení budovy „Křižíkovy elektrárny v Táboře“ v ulici Na Bydžově č.p. 458, na 
parc.č. 3343/1 včetně pozemku, k.ú. Tábor a souboru budov „Křižíkovy subcentrály a 
správní budovy v Táboře“ v ulici Dobrovského a Kamarýtova č.p. 752 na parc.č. 2002/2 
včetně pozemku, 2008/1 včetně pozemku, 2008/2 včetně pozemku, k.ú. a obec Tábor, 
Jihočeský kraj za kulturní památku, k tomuto závěru:
Předmětná budova „Křižíkovy elektrárny v Táboře“ je kvalitně provedená 
neorenesanční industriální architektura, která se dodnes zachovala ve své podstatné autentické 
podobě. Budova si sice dodnes nedochovala své původní vybavení, ale exteriér, dispozice, 
hmota, původními materiály a Zachovalé řemeslné prvky a detaily jsou natolik autenticky 
dochované, že spatřujeme zákonné důvody pro prohlášení za kulturní památku. V kontextu 
sjiž prohlášenou kulturní památkou železničního mostu dráhy „Běchyňka“, významným 
urbanistickým umístěním v rámci města, pohledovou exponovaností u řeky Lužnice a 
historickým souvislostem vážícím se k významnému českému vynálezci Františku Křižíkovi, 
elektrifikaci dráhy a veřejnému osvětlení města Tábor, usoudilo Ministerstvo kultury, že jsou 
splněny podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
6
Předmětný soubor budov „Křižíkovy subcentrály a správní budovy v Táboře“ je 
specifický typ industriální architektury, který je v České republice jen málo zastoupen, a který 
svým architektonickým ztvárněním (věž subcentrály) dokládá hledání národně svébytných 
forem československé architektury po roce 1918. Hodnotné je i reprezentativní umístění 
souboru v rámci města, které odráží význam elektrifikace pro tehdejší společnost. Vedle 
urbanistické hodnoty, autentičnosti a kvalitní architektury, spatřuje Ministerstvo kultury 
významnou výpovědní hodnotu souboru ve vztahu s provozem elektrárny a elektrifikací 
města. Z těchto důvodů Ministerstvo kultury usuzuje, že výše zmíněný soubor budov splňuje 
podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
K stanovisku Městského úřadu Tábor, úseku státní památkové péče Ministerstvo 
kultury sděluje, že architektonická hodnota objektů není jediným posuzovaným aspektem 
prohlášení věci za kulturní památku. Ministerstvo kultury je toho názoru, že uvedené budovy 
mají architektonické kvality, Zachovalé dispozice, hmotu, původní materiály, jsou v dobrém 
stavebně technickém stavu a v neposlední řadě mají svou významnou historickou hodnotu 
spojenou s elektrifikací města a vynálezcem Františkem Křižíkem.
Jak je z výše uvedené argumentace zřejmé, rozhodlo se Ministerstvo kultury 
následovat doporučení Komise a rozdělit rozhodnutí na dvě části z důvodu vymizelých 
urbanistických souvislostí a přehledné evidence kulturních památek.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
7
Příloha rozhodnutí č. I. -  Zákres do kopie katastrální mapy budovy „Křižíkovy elektrárny v Táboře" 
v ulici Na Bydžově č.p. 458, na parc.č. 3343/1 včetně pozemku, k.ú. a obec Tábor, Jihočeský kraj:
8
Příloha rozhodnutí č. II. -  Zákres do kopie katastrální mapy souboru budov „Křižíkovy subcentrály a 
správní budovy v Táboře" v ulici Dobrovského a Kamarýtova č.p. 752 na parc.č. 2002/2 
včetně pozemku, 2008/1 včetně pozemku, 2008/2 včetně pozemku, k.ú. a obec Tábor, Jihočeský kraj:
9

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0476372.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Tábor, soubor budov „Křižíkovy subcentrály, správní budovy a elektrárny v Táboře“. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7511516 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Černá Eliška; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

26.03.2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 413361448

Bližší specifikace:

Název	soubor budov Křižíkovy subcentrály a správní budovy
Číslo ÚSKP	105624
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 495362087

Bližší specifikace:

Název	Křižíkova elektrárna
Číslo ÚSKP	105623
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10855547

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	MK 20506/2015 OPP
Datum nabytí právní moci	16.04.2015
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	413361448 Načítám data z navázané aplikace... , 495362087 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 383101

Název objektu:

Část obce: Tábor

Č. dom.: č.p. 752

Ulice: Kamarýtova

Č. or.: 2

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

soubor budov Křižíkovy subcent… (právní stav 413361448)

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 302122

Název objektu: Křižíkova elektrárna

Část obce: Tábor

Č. dom.: č.p. 458

Ulice: Na Bydžově

Č. or.:

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Křižíkova elektrárna (právní stav 495362087)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 16259

Název lokality: Tábor

Reálný typ: město

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

	soubor budov Křižíkovy subcent… (právní stav 413361448)
	Křižíkova elektrárna (právní stav 495362087)

Kód CZ: 51693

Název lokality: Ústecké Předměstí

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

Křižíkova elektrárna (právní stav 495362087)

Kód CZ: 51692

Název lokality: Nové Město

Reálný typ: městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Tábor

Obec: Tábor

ORP: Tábor

Okres: Tábor

Kraj: Jihočeský kraj

soubor budov Křižíkovy subcent… (právní stav 413361448)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 263

Název hist. regionu: Tábor

	Křižíkova elektrárna (právní stav 495362087)
	soubor budov Křižíkovy subcent… (právní stav 413361448)

Ke stažení Náhled Poslat žádost