Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
NPU - Generální ředitelství
Došlo: 20.5.2015 09:59
č . j , NPU-310/37930/2015
Listů: 1 Příloh: 4
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Lesy České republiky, s.p. 
Přemyslova 1106/19 
501 68 Hradec Králové
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje / linka
č. j. MK 23337/2015 OPP Tereza Maříková
V Praze dne 
21. 4. 2015
Věc: Revír Hrazený potok - Zlatý kopec v k.ú. Ryžovna, okres Karlovy Vary, 
Karlovarský kraj - prohlášení za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 23337/2015 OPP 
ve výše uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
„m in ister stv o  kultury
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 23337/2015 OPP . iměstí 471/1
n g u T r a h a l - M a l á  Strana
Na vědomí po nabytí právní moci: ič: 00023671 1
1. Národní památkový ústav, generální ředitelství
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti
3. Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor kultury, pam. péče, lázeňství a cest. ruchu
4. Městský úřad Ostrov, odbor majetkové správy
5. Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary
6. vlastní
0
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 
za správnost...... ........................
f/yjpy
V Praze dne 21. 4. 2015 
Č.j.:M K 23337/2015 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče prohlašuje revír 
Hrazený potok - Zlatý kopec v k.ú. Ryžovna, okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj, za 
kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem je podle § 27 odst. 1 písm. b) 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění: Lesy České republiky, s.p., se sídlem 
Přemyslova 1106/19, 501 68 Hradec Králové, IČ: 42196451; podle ustanovení §2 odst. 1 
písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, prohlašuje  revír 
Hrazený potok - Zlatý kopec v k.ú. Ryžovna, okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj, za 
kulturní památku.
Revír Hrazený potok - Zlatý kopec zahrnuje:
1) Štolu č. 466 a její ústí zaměřené souřadnicemi S-JTSK: X 848635, Y 988627 
na pozemku p.č. 432/4
2) Haldu štoly Hofínung zu Gott s pozemkem p.č. 432/8
3) Štolu č. 4 a její ústí zaměřené souřadnicemi S-JTSK: X 848542, Y 988541 
na pozemku p.č. 432/4
4) Štolu č. 75/5 a její ústí zaměřené souřadnicemi S-JTSK: X 848450, Y 988275 
na pozemku p.č. 432/4
5) Štolu č. 3 a její ústí zaměřené souřadnicemi S-JTSK: X 848545, Y 988603 
na pozemku p.č. 432/4
6) Štolu č. 76/6 a její ústí zaměřené souřadnicemi S-JTSK: X 848575, Y 988622 
na pozemku p.č. 432/4
7) Štolu č. 467 a její ústí zaměřené souřadnicemi S-JTSK: X 848695, Y 988755 
na pozemku p.č. 432/4
8) Štolu č. 74/4 a její ústí zaměřené souřadnicemi S-JTSK: X 848508, Y 988481 
na pozemku p.č. 432/4
9) Hrázku 1 zaměřenou souřadnicemi S-JTSK: X 848411, Y 988008 
na pozemku p.č. 716
10) Hrázku 2 zaměřenou souřadnicemi S-JTSK: X 848387, Y 988087 
na pozemku p.č. 716
1
11) Hrázku 3 zaměřenou souřadnicemi S-JTSK: 
na pozemku p.č. 716
12) Hrázku 4 zaměřenou souřadnicemi S-JTSK: 
na pozemku p.ě. 432/4
13) Hrázku 5 zaměřenou souřadnicemi S-JTSK: 
na pozemku p.č. 432/4
14) Hrázku 6 zaměřenou souřadnicemi S-JTSK: 
na pozemku p.ě. 432/4
15) Hrázku 7 zaměřenou souřadnicemi S-JTSK: 
na pozemku p.č. 432/4
16) Hrázku 8 zaměřenou souřadnicemi S-JTSK: 
na pozemku p.ě. 432/4
17) Hrázku 9 zaměřenou souřadnicemi S-JTSK: 
na pozemku p.č. 432/4, vše v k.ú. Ryžovna.
X 848418, Y 988160 
X 848459, Y 988268 
X 848579, Y 988374 
X 849105, Y 988509 
X 849293, Y 988491 
X 849343, Y 988505 
X 849416, Y 988533
Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je kopie katastrální mapy se zákresem umístění 
kulturní památky.
O d ů v o d n ě n í :
Popis dle návrhu NPU, ú.o.p. v Lokti, doručeného dne 27. 5. 2013:
„Na jih a jihozápad od Zlatého Kopce, v trojúhelníku vymezeném spodní částí osady, 
Tetřeví horou a Komářím vrchem, se rozkládal historický revír cínových rud, označovaný v 
současné literatuře jako Zlatý Kopec - Hrazený potok (podle levého přítoku Zlatého potoka). 
Jde o ložisko kasiteritu zcela odlišného genetického typu než na protější straně údolí - 
kasiterit je zde vázán na křemenné čočky a žíly ve fylitech, obsahujících často turmalín. 
Ložisko bylo rozfáráno desítkami štol a nehlubokých šachtic, hlavní koncentrace starých 
důlních je v příkré stráni nad pravým břehem bezejmenného vodního toku tvořícího pravý 
přítok Hrazeného (na topografických mapách též Hrázného potoka) v místech, jež Jokély 
(1857) označuje jako Hahnbergloch. O vzniku a historii těchto dolů se nedochovaly bližší 
údaje. Patrně však existovaly již v 16. století, kdy pracovaly doly na Komářím vrchu 
(Muckenberg), jež patřily do skupiny tzv. lesních cínových dolů, pro něž král Ferdinand I. 
vydal v roce 1548 speciální cínový horní řád. Mathesius (1564) uvádí, že sám viděl kroupy 
cínovce z Můckenbergu velké až jako lidská hlava. Doly na Můckenbergu zanikly v 
18. století a jejich umístění je dnes neznámé.
Doly v okolí Hrazeného potoka byly v provozu ještě v polovině 19. století (Jokély 
zmiňuje důl Hoffnung zu Gott, těžící dvě křemenné žíly s vtroušeným kasiteritem mocné až 
60 cm a upadající pod středními úhly k severu, a důl Francisci v místech zvaných 
Rammelsbergloch). Důl Hoffnung zu Gott byl obnoven ještě za první republiky a jeho činnost 
skončila během třicátých let. Dochovala se po něm velká halda v blízkosti domu, jenž patřil 
stejnojmennému těžařstvu. Nesčetná historická důlní díla (štoly, šachty, haldy, pinky) se 
nacházejí zejména v prostoru jižně od tohoto dolu, část z nich byla nedávno zabezpečena - 
přístupné štoly a otevřené šachty jsou osazeny mřížemi. Dobývané žíly měly podle průběhu 
důlních děl převládající směr V-Z až SV-JV.
Slohové a časové určení:
Počátky hornické činnosti na území Zlatého Kopce se odhadují na začátek 16. století, 
kdy byla celá oblast mezi Klínovcem a Fichtelbergem postižena kolonizační vlnou z 
německého území. Předmětem těžby v oblasti Hrazeného potoka byla cínová ruda. O těžbě v 
této oblasti máme jen velice kusé údaje - až do r. 1545 patřila zdejší oblast saskému kurfiřtovi
2
a ani prameny z pozdějšího období neposkytují příliš bohatý materiál. Oblast Hrazeného 
potoka stejně jako oblast Zlatý kopec - Kaff byla administrativně součástí božídarského 
důlního revíru. V tomto revíru se - kromě těžby stříbrných rud v těsném okolí Božího Daru - 
od 30. let 16. století rozvíjela těžba zejména cínových a železných rud a rýžování cínových 
rud v povodí říčky Černá. Cínové doly na Zlatém Kopci patřily spolu s doly na Hřebečné, 
Bludné, Pískovci a dalšími cínovými doly centrální části Krušných hor do skupiny tzv. lesních 
cínových dolů a pod tímto názvem byly uváděny po mnoho dalších století. Významným 
momentem příznivým pro rozvoj zdejší těžby bylo v roce 1540 dokončení stavby cesty 
spojující Zlatý Kopec s Božím Darem a saským Rittersgrůnem, čímž byl otevřen přístup k 
ložisku z obou stran. V té době byl revír podřízen báňskému hejtmanství ve Schneebergu. V 
krátké době stejně jako v ostatních revírech vzniklo mnoho drobných provozů s několika 
lidmi, většinou členy stejné rodiny. Důlní provozy s 10 dělníky byly již počítány k velkým 
podnikům. V roce 1545 se tato oblast definitivně stala součástí Českého království a již v roce 
1548 vydal král Ferdinand I. pro lesní cínové doly včetně dolů na Kaffu a Komářím vrchu 
speciální báňský řád. Doly v údolí Hrazeného potoka byly patrně v provozu i v 16. až 18. 
století, z této doby však o nich nejsou bližší zprávy. Druhá polovina devatenáctého století pak 
znamenala konec veškeré hornické činnosti v této oblasti. Zajímavý je pomístní název potoka 
Hrazený potok - je pravděpodobné, že na potoce protékajícím tímto revírem jsou dodnes 
viditelné hrázky pozůstatky z prvního období dolování, sloužící k zachycení vody pro pohon 
úpravnických zařízení - stoup.“
Podnět k prohlášení revíru Hrazený potok za kulturní památku, obdrželo Ministerstvo 
kultury od Národního památkového ústavu, ú.o.p. v Lokti, dne 27. 5. 2013. V návrhu 
zdůvodňuje památkovou ochranu takto: „Revír Hrazeného potoka představuje 
charakteristické důlní území v Krušných horách, které je  výjimečné svou autentičností - revír 
je  umístěn v lesním prostředí nedotčeném pozdější ekonomickou činností, a povrchové 
pozůstatky těžby jsou proto velmi dobře zachované. Zajímavý je především rozsah a typologie 
zdejších prací. Ložisko bylo těženo velkým množstvím drobných provozů s rychle se 
střídajícími obdobími konjunktury a úpadku. Rozmístění jednotlivých, zejména svislých 
otvírkových děl svědčí o intenzivním, leč nesystematickém provozu malých těžařstev. Lokalita 
tak představuje systém těžby typický pro počáteční období těžby i velkých ložisek. V kontextu 
dalších krušnohorských lesních cínových dolů, ve kterých byla cínová ruda získávána většinou 
z subvertikálních greisenových žil uložených v autometamorfovaných žulách, je  revír Zlatý 
Kopec - Hrazený potok reprezentantem zcela odlišného, v Krušných horách vzácnějšího typu 
ložiska, vázaného na turmalinizované fylity a křemenné žíly a čočky sledující zpravidla 
metamorfní foliaci fylitů, jež má v této oblasti jen střední úklony. Tomu se podřizoval i způsob 
dobývání ložiska.
Ze zachované dokumentace lze dovodit, že těžená surovina byla upravována často v 
miniaturních primitivních úpravnách rozmístěných podél toku Zlatokopeckého potoka, v roce 
1856 jsou však již tyto provozy popisovány jako ruiny. Zajímavou skutečností je název 
Hrazený potok - vzhledem k typu suroviny v tomto revíru lze předpokládat jednoduchou 
dvoustupňovou úpravu - drcením a mletím a posléze gravitační úpravu plavením. Je 
pravděpodobné, že všechny stroje byly poháněny vodní silou, k drcení se používaly vodou 
poháněné stoupy, surovina rozdrcená na zrnitost potřebnou k uvolnění většiny rudních zrn z 
horniny pak byla upravována plavením. Je možné, že vody Hrazeného potoka, který byl 
přehrazen systémem kamenných hrázek a zdrží, byly využívány ke kampaňovitému plavení 
podrcené rudy. Dno potoka je  z větší části dlážděno štětovou dlažbou. “
Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a zahájilo ve věci 
správní řízení.
3
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 5. 6. 2013 pod 
značkou OMS/15962/13 vyjádřil Městský úřad Ostrov (odbor majetkové správy), který 
souhlasil s prohlášením věci za kulturní památku, s odůvodněním, že: „Revír Hrazeného 
potoka představuje charakteristické důlní území v Krušných horách, které je výjimečné svou 
autentičností. Revír je umístěn v lesním prostředí nedotčeném pozdější ekonomickou činností 
a tudíž jsou povrchové pozůstatky těžby velmi dobře zachované. Prohlášením výše uvedeného 
revíru za nemovitou kulturní památku bude trvale chráněno a zachováno dědictví našich hor 
a dějiny hornického obyvatelstva Krušných hor pro budoucí generace. Prohlášení přispěje 
velkou mírou k získávání finančních prostředků k zachování jeho původní podoby a podstaty. “
Dále se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 2. 9. 2013 pod 
značkou 560/KR/13 vyjádřil Krajský úřad Karlovarského kraje (odbor kultury, památkové 
péče, lázeňství a cestovního ruchu) a s prohlášením za kulturní památku souhlasil. Ve svém 
vyjádření uvádí: ,,Podněty na prohlášení nej hodnotnějších reliktů montánní činnosti v oblasti 
Krušnohoří inicioval Karlovarský kraj, neboť tyto projevy lidské činnosti, které se dochovaly 
v některých případech půl tisíciletí mají nepopiratelné kulturně historické hodnoty. V oblasti 
Hrazeného potoka byly těženy výhradně cínové rudy. Svého vrcholu dosáhla těžba v 16. století 
a po vytěžení nejbohatších ložisek dochází v 17. století k postupnému úpadku. Definitivně 
skončila těžba v této oblasti koncem 19. století. Proto jsou relikty montánní činnosti jako jsou 
štoly, propadliny, odvály na tomto území dochovány v mimořádně intaktním stavu bez 
novodobých zásahů. Pozoruhodností jsou pečlivě vyskládané kamenné hrázky včetně částí 
upraveného koryta Hrazeného potoka na části toku s nejvyšším spádem. Jejich funkce nebyla 
dodnes spolehlivě určena — možná měly zadržovat vodu a zpomalovat tok a plnit tak svého 
druhu protizáplavovou funkci, možná sloužily jako zdroj vody pro pohon úpravárenských 
zařízení.
Revír Zlatý kopec - Hrazený potok svými kvalitami dle našeho uvážení splňuje kritéria 
ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, pro prohlášení za 
kulturní památku. “
Následně Ministerstvo kultury požádalo odbornou organizaci o upřesnění rozsahu 
plánované památkové ochrany revíru. Národní památkový ústav, ú.o.p. v Lokti, v dopise 
doručeném dne 21.8. 2014, upřesnil rozsah a dodal konkrétní zaměření jednotlivých ústí štol 
pomocí souřadnicového systému. K tomuto blíže specifikovanému návrhu se opětovně 
vyjádřily příslušné úřady a prohlášení za kulturní památku doporučily. Dopisem 
zn. OMS/25322/14 ze dne 8. 9. 2014 se vyjádřil Městský úřad Ostrov (odbor majetkové 
správy) a s rozšířením návrhu souhlasil. Rovněž Krajský úřad Karlovarského kraje (odbor 
kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu) ve svém vyjádření zn. 932/KR14 ze 
dne 30. 9. 2015 upřesněný návrh podpořil a prohlášení revíru Hrazený potok za kulturní 
památku opětovně doporučil.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn účastník řízení a 
v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, 
mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo 
kultury v průběhu řízení shromáždilo. Podnik Lesy ČR, s.p. převzal dopis s vyrozuměním a 
výzvou dne 12. 3. 2015 a k podkladům se písemně nevyjádřil.
r
4
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny podklady jednotlivě i ve vzájemných 
souvislostech, shodlo se s názory dotčených orgánů, a rozhodlo o prohlášení revíru Hrazený 
potok - Zlatý kopec vk.ú. Ryžovna, okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj, za kulturní 
památku. Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že výše uvedený revír, sestávající z 
historických důlních děl včetně několika hrázek potoka, představuje soubor mimořádné 
památkářské, historické, technické a krajinářské hodnoty. Revír je výjimečný svou 
autentičností, neb je situován v lesním prostředí a není dotčený pozdější lidskou činností. 
Revír Hrazený potok -  Zlatý kopec je charakteristickým představitelem ložisek cínových rud, 
vázaných na turmalizované fylity a křemenné žíly a čočky sledující zpravidla metamorfní 
foliaci fylitů. Ve srovnání s jinými krušnohorskými lesními cínovými doly se jedná o vzácný 
a výjimečný typ ložiska, jemuž se podřizoval i způsob dobývání. Toto ložisko bylo rozfáráno 
desítkami štol a nehlubokých šachtic, jejichž nejhustší koncentrace se nachází v blízkosti 
bezejmenného vodního toku tvořícího pravý přítok Hrazeného potoka. Tyto nej starší dobývky 
existovaly pravděpodobně již v 16. století a byly v provozu ještě v polovině 19. století. Důl 
Hoffnung zu Gott byl obnoven na krátkou dobu dokonce ještě za první republiky a v jeho 
blízkosti zůstala zachována velká halda. Předmětem těžby v oblasti Hrazeného potoka byla 
cínová ruda. Na potoce protékající tímto revírem jsou dodnes hrázky z období prvního 
dobývání, jež sloužily k zachycení vody pro pohon úpravnických zařízení. Celý revír podává 
výjimečné svědectví o jedinečné krušnohorské krajině, kterou ovlivnila a utvářela hornická 
činnost již od středověku takřka až po současnost. Dokumentuje tak jednotlivé historické 
etapy hornické činnosti a rozmanité úrovně tehdejší technologické vyspělosti. Tyto autentické 
pozůstatky důlní činnosti tak výjimečným způsobem ilustrují vývoj regionu. Revír Hrazený 
potok -  Zlatý kopec je situovaný v blízkosti protékajícího Hrazeného potoka, sestává z výše 
jmenovaných důlních děl, jedné velké haldy a devíti zaměřených hrázek potoka. Z výše 
uvedených důvodů, revír Hrazený potok -  Zlatý kopec v k.ú. Ryžovna, okres Karlovy Vary, 
Karlovarský kraj, splňuje svým umístěním, charakterem a historickou podstatou podmínky 
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Nadto poznamenáváme, že prohlášení věci za kulturní památku není pojato jako 
jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady. Zákon o státní památkové péči nabízí 
řadu kompenzací ve formě finančních příspěvků na zachování, obnovu či údržbu kulturní 
památky nebo bezplatnou odbornou pomoc. Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, 
zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje 
obvyklé náklady (viz Nález ústavního soudu České republiky ÚS 35/94). V případě obnovy 
kulturní památky se rovněž poskytuje bezplatná odborná pomoc a poskytují se podklady a 
informace dle § 14 odst. 7 zákona č. 20/1987 Sb.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání
5
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
fb. uW
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
6
'HrázkaJ
>18
, 447J6Í
4:58 y  
[Hřázkaz 447/1
Hrázka 3
' Xhalda štolyo^ 
jTHařfňungzu—- 
Gótt s jDozemkemt j r,0V'
^Hrázkal5LV-..,í 
Štola :ť*
č. 75/5
432/4
Hrázka 5
iHrázka' 9
podkladová c}ata (LLS, W M g^DM R^^m r/ZM JO i RETM, ortofoto) ČÚZK Praha, ortofoto 1050

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0476407.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Zlatý Kopec, rudný důl - revír Hrazený potok - Zlatý kopec. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7060279 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Maříková Tereza; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

21.04.2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 535494070

Bližší specifikace:

Název	revír Hrazený potok - Zlatý kopec
Číslo ÚSKP	105626
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10855978

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	MK 23337/2015 OPP
Datum nabytí právní moci	12.05.2015
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	535494070 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 107106

Název objektu: Zlatý Kopec - Hrazený potok

Část obce: Zlatý Kopec

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Ryžovna

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

revír Hrazený potok - Zlatý ko… (právní stav 535494070)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 19146

Název lokality: Zlatý Kopec

Reálný typ: ves torzální

Kat. území: Ryžovna

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

revír Hrazený potok - Zlatý ko… (právní stav 535494070)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 185

Název hist. regionu: Jáchymov

revír Hrazený potok - Zlatý ko… (právní stav 535494070)

Ke stažení Náhled Poslat žádost