Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

40G6&5
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
NPU - Generální ředitelství 
Došlo: 5.6.2015 09:57
čj NPU-310/42668/2015
Listů: 1 Příloh: 5
01000623627
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Vážený pan 
Karel Koubek 
Hněvkovice 233 
375 01 Týn na Vltavou
Vážená paní
MUDr. Alena Moutvičková 
Na Potoce 447,
391 81 Veselí n. Lužnicí
Vážený pan ČR -  Povodí Vltavy
MUDr. Petr Polák Holečkova 106/8
Na Potoce 447 150 00 Praha 5
391 81 Veselí n. Lužnicí
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 28.01.2015
MK 2811/2015 OPP Černá Eliška Bc. / 425 
MK-S 2516/2014 OPP
Věc: Soubor „Mlýn a jez v Hněvkovicích nad Vltavou44 sestávající z:
• mlýnice č.p. 221 na stp.č. 1623, včetně pozemku st.p.ě. 1623
• obytného domu č.p. 219 a 233 na st.p.ě. 1621 a 1622, včetně pozemků st.p.ě. 1621 
a 1622
• stodoly s chlévem na st.p.ě. 1622
• kolny s řezárnou na st.p.ě. 1623
• chlívků na st.p.ě. 1622
• ohradních zdí s bránami a brankami na st.p.ě. 1623,1622 a 1621
• dvora na st.p.ě. 1623 a 1622
• jezu na st.p.ě. 2576, věetně pozemku st.p.ě. 2576
k.ú. Hněvkovice u Týna nad Vltavou, obec Týn nad Vltavou, okres České 
Budějovice, Jihočeský kraj -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 2811/2015 OPP 
sp. zn. MK-S 2516/2014 OPP ve výše uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Míňisiéfttýá kiiďhíry
Maltézské náměstí 471/1 
11811 Praha 1 - Malá Strana 
IČ: 00023671
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 2811/2015 OPP, MK-S 2516/2014 OPP
Na vědomí po nabytí právní moci:
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
3. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor kultury a památkové péče
4. Magistrát města České Budějovice, úsek státní památkové péče
Ministerstvo kultury
M K C R X 0 0 8 1 M X A
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní) moci: s ' L ° ' t s ' 
za správnost:
R O Z H O D N U T I
V Praze dne 28. 1. 2015 
Č.j.: MK 2811/2015 OPP 
MK-S 2516/2014 OPP
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, Soubor „Mlýn a jez 
v Hněvkovicích nad Vltavou“ sestávající z:
• mlýnice č.p. 221 na st.p.č, 1623, včetně pozemku st.p.č. 1623
• obytného domu č.p. 219 a 233 na st.p.č. 1621 a 1622, včetně pozemků st.p.č. 1621 
a 1622
• stodoly s chlévem na st.p.č. 1622
• kolny s řezárnou na st.p.č. 1623
• chlívků na st.p.č. 1622
• ohradních zdí s bránami a brankami na st.p.č. 1623,1622 a 1621
• dvora na st.p.č. 1623 a 1622
• jezu na st.p.č. 2576, včetně pozemku st.p.č. 2576
v
k.ú. Hněvkovice u Týna nad Vltavou, obec Týn nad Vltavou, okres České 
Budějovice, Jihočeský kraj
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném 
znění, jsou účastníky řízení vlastníci výše uvedeného souboru
1
a
Povodí Vltavy, státní podnik, IČ: 70889953, sídlem Holečkova 106/8, 15000 Praha 5.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění této kulturní památky 
do kopie katastrální mapy.
O d ů v o d n ě n í :
Ministerstvo kultury obdrželo dne 6. 3. 2014 podnět k prohlášení pravé poloviny pevného 
jezu v Hněvkovicích nad Vltavou, který Národní památkový ústav, územní odborné 
pracoviště v Českých Budějovicích rozšířil na soubor sestávající z:
• mlýnice č.p. 221 na st.p.č. 1623, včetně pozemku st.p.č. 1623
• obytného domu č.p. 219 a 233 na st.p.č. 1621 a 1622, včetně pozemků st.p.č. 1621 
a 1622
• stodoly s chlévem na st.p.č. 1622
• kolny s řezárnou na st.p.č. 1623
• chlívků na st.p.č. 1622
• ohradních zdí s bránami a brankami na st.p.č. 1623,1622 a 1621
• dvora na st.p.č. 1623 a 1622
• jezu na st.p.č. 2576, včetně pozemku st.p.č. 2576
• k.ú. Hněvkovice u Týna nad Vltavou, obec Týn nad Vltavou, okres České 
Budějovice, Jihočeský kraj (dále též „Mlýn a jez v Hněvkovicích nad Vltavou“)
Popis souboru „Mlýna a jezu v Hněvkovicích nad Vltavou“. dle odborného stanoviska 
Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích ze dne 
23, 5. 2014:
Tzv. Královců mlýn se nachází v Hněvkovicích na pravém břehu Vltavy, umístěn je 
bezprostředně u břehu řeky na jejím řkm 208,95, v nevelké vzdálenosti západně od 
památkově chráněné budovy zámku. Jedná se o soubor budov areálu mlýna, sestávající z 
budovy mlýnice čp.221, obytného domu čp.219 a 233, stodoly s chlévem, kolny s řezárnou, 
chlívku, ohradní zdi s bránami a brankou, ohradní zdi s brankou do zahrady, ohradní zdi mezi 
obytnou budovou a chlívkem, dvora a jezu.
1. Budova mlýnice — dvoupatrová budova s půdní nadstavbou, vystavěná na 
obdélném půdorysu se dvěma menšími přístavky: přízemního domku (kašny) pro turbínu, 
nacházející se na západní straně objektu na místě původní lednice, ve které bývalo původně 
osazeno pět dřevěných vodních kol na spodní vodu a patrového přístavku šalandy. Uzavřen je 
sedlovou střechou, krytou betonovými taškami červeného odstínu, osazeny jsou hromosvody.
Hlavni štítové průčelí mlýnice, obrácené k jihu, je tříosé, vertikálně členěné 
armovanými nárožními lizénami a dvěma středními pilastry. Vysoká okna se segmentovými 
záklenky jsou zvýrazněna prostými šambránami na parapetních římsičkách, okenní výplň je 
prosklená V dřevěných rámech, v prvním patře je průčelí prolomeno dveřmi v rozměru 
horních oken, tzv vyskladňovací otvory, uzavřenými plnými plechovými křídly. Vstup do 
budovy z této vnější strany je dveřním otvorem s kamennou zárubní, situovaným při pravé 
straně. Trojúhelný štít navazuje přímo na průčelí a je členěn probíhajícími středními pilastry, 
vrcholícími v nadstřešní části čtyřhrannými věžičkami s cimbuřím. Stejné cimbuří se
2
straně. Trojúhelný štít navazuje přímo na průčelí a je členěn probíhajícími středními pilastry, 
vrcholícími v nadstřešní části čtyřhrannými věžičkami s cimbuřím. Stejné cimbuří se 
uplatňuje i v zakončení nárožních pilastrů. V průčelí je štukem vyveden nápis „Mlýn K. 
Královce4. Z pravé strany průčelí navazuje okapově orientovaná přístavba šalandy, členěná 
pouze nárožní lizénou a prolomená v patře jedním oknem. Z levé strany přiléhá též okapově 
orientovaný přízemní domek s turbínou se stejnou úpravou průčelí.
Západní průčelí mlýnice, obrácené k řece, je šestiosé, některá okna jsou slepá. Průčelí 
je členěno lizénovým rámem, horizontálně pak kordonovou a profilovanou korunní římsou. 
Úprava okenních otvorů je stejná jako u hlavního průčelí, pouze v podstřešní části jsou okna o 
malé výšce. Při pravé straně vystupuje přístavba domku turbíny, jehož západní průčelí je 
členěno lizénovým rámem zasahujícím do trojúhelného štítu, prolomeny jsou dva okenní 
otvory.
Severní štítové průčelí má stejnou úpravu jako průčelí jižní, je bez okenních a 
dveřních otvorů, pouze v trojúhelném štítu je prolomena dvojice svisle obdélných 
segmentových okének. Analogické střední pilastry se uplatňují pouze v ploše trojúhelného 
štítu, jinak průčelí je hladké, vertikálně členěné jen nárožními lizénami.
Východní dvorní průčelí je tříosé, členěné pouze nárožními lizénami. Úprava oken 
stejná jako u ostatních průčelí. Vstup se segmentovým záklenkem je umístěn v úrovni prvního 
patra, uzavřený je dvoukřídlovými výplňovými dveřmi. Z předsunutého venkovního 
schodiště, umožňující přístup ke vchodu, se dochovala pouze podélná zeď. Vpravo od ní je 
prolomen segmentový vstup do přízemní části mlýnice. Na této straně budovy je jako jediné 
osazen dešťový žlab se svodem po severní straně. Průčelí přístavby šalandy má jeden okenní 
otvor v patře a vstup z úrovně dvora. Trojúhelný štít je pobit dřevěnými palubkami.
Interiér mlýnice je v patrech jednoprostorový, v přízemí čtyřprostorový. Patra jsou 
osvětlena svisle obdélnými okny v segmentových záklencích s dřevěnými rámy, vyplněnými 
světlo propouštějícími deskami z komůrkového polykarbonátu Lexan. Podlahy jsou dřevěné 
fošnové, v přízemí je podlaha betonová. Stropy jsou trámové, podporované středním 
podélným průvlakem podporovaným dřevěnými sloupy, stropy jsou zaklopeny fošnami, které 
vždy v horním patře tvoří podlahu. Všechny dřevěné prvky jsou ručně opracovány. Jednotlivá 
patra jsou vzájemně propojena jednoramennými dřevěnými žebříkovými schodišti. Podkrovní 
patro má zvýšenou nadezdívku, v níž jsou prolomena vodorovně obdélná segmentová okénka 
s vyklápěcími křídly, osvětlení je zajištěno též čtyřmi okny v jižním štítu, umístěnými v rytmu 
1 + 3 a ze severního štítu dvojicí úzkých okének mezi dvěma přízedními pilířky. Krov 
mlýnice je vaznicové soustavy se sedmi páry ležatých stolic v plných vazbách. Trámy krovu 
jsou ručně opracovány, spoje zajištěny železnými svorníky.
V jednotlivých patrech mlýnice (V technické, mlecí a manipulační podlaze) se 
dochovalo velké množství mlýnského zařízení — transmise, válcové mlecí stolice, vysávače, 
reformy, dřevěné zásobníky, výtahy, výsypky apod. Pouze v podstřešní podlaze bylo zařízení 
odstraněno až na horní část dřevěného zásobníku a horní část kapsových výtahů. Některé 
vybavení dodala známá firma na mlýnské stroje Prokop Pardubice.
Od začátku 20. století došlo k masivnímu nahrazování vodních kol modernějšími a 
účinnějšími vodními turbínami. Toto byl případ i hněvkovického mlýna, kdy v roce 1921 byla 
v nově vystavěné přístavbě na západní straně mlýnice osazena kašnová Francisova turbína. V 
roce 1963 byl zastaven její provoz, od roku 1990 opět spuštěna jako součást malé vodní 
elektrárny.
2. Obytný dům Čp. 219 a 233 — jde o dvoukřídlovou patrovou budovu, situovanou v 
jižní a východní straně areálu. Východní křídlo bylo z původně přízemního domu do patra 
vyzdviženo v roce 1905, jižní křídlo v roce 1910. Obě křídla jsou v hlavním vnějším průčelí 
rozdílně upravena.
3
Východní křídlo čp. 219 je devítiosé, horizontálně členěné kordonovou a korunní 
římsou, vertikálně nárožním armováním, které vymezuje i mělký vstupní rizalit. Okna jsou ve 
tvaru T, dvoukřídlová, ven a dovnitř otvíravá, s horním vyklápěcím křídlem, zvýrazněna jsou 
plochými šambránami s ušima a segmentovým nadpražím, zdobenými třemi kruhy a linkami, 
všechna okna jsou propojena společnou plochou římsou. Parapetní plocha oken je zdobena 
dvěma vodorovně obdélnými vpadlinami. Vstupní rizalit je umístěn mezi druhou a třetí osu 
zprava, dvoukřídlové vchodové dveře jsou výplňové, přístupné jsou třemi vnějšími schody.
Západní dvorní průčelí je prosté, tříosé, členěné pouze profilovanou korunní římsou.
Severní štítové průčelí je prosté, bez členění, pouze ve štítě je prolomena dvojice 
úzkých svisle obdélných okének, prosvětlující půdní prostoru.
Dům je završen polovalbovou střechou zakrytou korunově keramickými taškami 
bobrovkami, střešním pláštěm prostupují na západní straně dvě vyšší komínová tělesa z 
neomítnutých šamotových cihel. Osazeny jsou dešťové žlaby se svody.
Interiér domu nebyl přístupný.
V tomto domě bývala hospoda a byt pro stárka.
Dům čp. 233 na jižní straně areálu je patrový, navazující v zalomení na čp.219. Jeho 
jižní průčelí je osmiosé, východní dvouosé. Přízemí je členěno pásovou bosáží, prolomeno je 
třemi malými, vodorovně obdélnými okénky s hlubokými špaletami. Patro, oddělené prostou 
kordonovou římsou je horizontálně členěno ještě profilovanou korunní římsou a průběžnou 
parapetní římsou, svislé členění zajišťují nárožní kandované pilastry. Členění oken je 
dvourytmové, střední okna jsou sdružena pod jednu nadokenní římsu, krajní jsou osamocená. 
Zvýrazněna jsou profilovanými šambránami, parapetní plochy jsou zdobeny geometrickými 
obrazci.
Západní dvorní průčelí členěné rizalitem je prosté čtyřosé, okna jsou novodobá 
čtvercová jednotabulová, vodorovně otáčecí. Při pravé straně se dochoval vstup s tesanou 
kamennou zárubní, vstup z boku rizalitu je dvoukřídlový výplňový, přístupný po třech 
předsunutých schodech. Při východní straně jsou prolomena garážová vrata.
Západní průčelí trojúhelným štítem je prosté hladké, bez jakéhokoliv otvoru či 
architektonického prvku.
Dům je zakryt sedlovou střechou s betonovými taškami červeného zbarvení. 
Prostupují dvě komínová tělesa z neomítnutých šamotových cihel s trubkovými nástavci. 
Osazeny jsou dešťové žlaby se svody.
Interiér domu nebyl zpřístupněn, dle popisu vlastníka se dochovala původní dispozice, 
přízemí je pětiprostorové, čtyři prostory na jižní straně jsou zaklenuty křížovými klenbami, 
jedna na východní straně má strop povalový omítnutý. V patře jsou všechny stropy povalové s 
omítkami na rákosovém pletivu. Podlaha je opatřena cementovým potěrem, východní prostora 
je podlaha cihelná. Schodiště z přízemí do patra je jednoramenné s kamennými 
schodišťovými stupni. Patro je osmiprostorové, plochostropé, stropy jsou povalové s 
rákosovými omítkami, dochovaly se původní prkenné podlahy, chodba je opatřena novou 
keramickou dlažbou. V letech 1997 — 98 proběhla rekonstrukce interiérů, při které byly 
osazeny nové výplňové dveře v dřevěných zárubních a osazena nová dřevěná EURO okna. 
Půda je přístupná dřevěným žebříkovým, prkny podbitým schodištěm. Podlaha půdy je 
položena čtvercovými keramickými dlaždicemi — půdovkami. Krov je vaznicové soustavy s 
ležatými stolicemi v plných vazbách, dřevěné prvky jsou strojně řezané.
3. Stodola s chlévem — situována je v severní části areálu. Jde o obdélný objekt z 
kamenného omítnutého zdivá se sedlovou střechou, zakrytou keramickou krytinou z bobrovek 
korunově. Mírně západně od osy vystupuje nad střešní rovinu zděný otevřený vikýř z režného 
cihelného zdivá s valbovou střechou. Dvorní jižní průčelí je hladké, členěné pouze barvou 
omítky naznačeným soklem a fabionovou korunní římsou. Mírně vlevo od osy je prolomeno 
širokým, segmentově klenutým otvorem se svlakovými vraty, jejichž horní část vyplňuje
4
svislá dřevěná mříž. Vpravo je prolomen vstup do chléva s tesanou kamennou zárubní s 
novým dveřním křídlem.
Interiér stodoly je jednoprostorový, zastropený dřevěným trámovým stropem, vlevo je 
umístěno dřevěné žebříkové schodiště do půdy. Interiér chléva je jednoprostorový, obdélný, 
zastropený omítnutou valenou klenbou s dvojicí protilehlých trojúhelných nestýkajících se 
výsečí s polokruhovými čely. V postranních stěnách v zadní části jsou vynechány segmentové 
niky, v čele těsně pod vrcholem klenby je prolomeno nízké vodorovně obdélné okénko 
uzavřené mříží. Při zadní stěně se dochovala dvě podezděná kamenná krmná koryta, v rohu 
vpravo při vstupu z cihel vyzděná omítnutá káď. Podlaha je betonová.
4. Kolna s řezámou — navazuje severně na budovu mlýnice. Vybudována byla z 
původního chléva. Jedná se o obdélný objekt z kamenného zdivá, zakrytý polovalbovou 
střechou s bobrovkovou krytinou kladenou na šupinu. Dvorní východní průčelí je hladké, 
členěné barvou omítky naznačený sokl a plastickou fabionovou římsou. Prolomeno je vlevo 
pravoúhlým otvorem do tzv. řezámy a otevřeným polokruhovým otvorem do kolny, otvory 
jsou zdůrazněny šambránami v barvě omítky.
Interiér řezámy je příčně obdélný, zastropený nízkou segmentovou klenbou, kterou na 
pravé straně podpírá příčný polokruhový přízední pas. Vnitřní zdivo je omítnuto hladkou 
omítkou. Interiér kolny je jednoprostorový, s trámovým stropem s ručně opracovaných trámů 
zaklopených fošnami. Vnitřní stěny nejsou omítnuty.
Krov je vaznicové soustavy se stojatými stolicemi.
5. Chlívky — jsou situovány v severní části areálu, přistavěna jsou k ohradní zdi. Jde o 
drobný obdélný objekt z cihelného omítnutého zdivá s pultovou střechou, zakrytou 
keramickými taškami bobrovkami korunově. Dvorní průčelí je prosté, prolomené dvěma 
vstupy a dvěma svisle obdélnými okénky. Dveře jsou uzavřeny svlakovými křídly.
Interiér je dvouprostorový s fošnovým stropem, stěny jsou omítnuty. Podlaha nebyla 
viditelná.
6. Jižní ohradní zeď se dvěma bránami a brankou — uzavírá areál mlýna mezi 
budovou mlýnice a obytnou budovou. Vysoké zdivo ohradní zdi je hladké, omítnuté, završené 
sedlovou stříškou s betonovými taškami doplněnými hřebenáči. Pravá část zdi vyrůstá z 
odsazeného soklu, na levé části sokl chybí. Na levé západní straně je zeď prolomená 
pravoúhlou bránou s viditelným nadpražním trámem, uzavřená jsou dvoukřídlovými 
svlakovými vraty s dřevěnou svislou mříží v horní části plochy v kovovém rámu. Protilehlá 
východní vrata jsou segmentově zaklenutá, uzavřená dvoukřídlovými svlakovými vraty s 
horní dřevěnou mříží. Osazení vrat je točnicové, v horní části vsazené do železných objímek, 
v dolní části opřené trnem do uchycené železné desky. Vrátka mezi oběma vraty mají 
kamennou zárubeň, z vnitřní strany jsou odsazena do segmentové niky. Uzavřena jsou 
dvoukřídlovými svlakovými dveřmi se spárami mezi prkny zakrytými laťkami.
7. Severozápadní ohradní zeď s brankou do zahrady — uzavírá areál mezi kolnou a 
stodolou. Zeď je oboustranně omítnutá, z vnější strany vyrůstá z odsazeného, též omítnutého 
soklu, v horní části je na obou stranách opatřena fabionovou římsou, zakryta je sedlovou 
stříškou s bobrovkami a hřebenáči. Prolomena je brankou v segmentové nice a uzavřena 
novějším svlakovým křídlem.
8. Ohradní zeď s brankou mezi obytným domem a chlívky — uzavírá dvůr na severní 
straně a odděluje dvorek při domu čp. 219. Vysoká zeď je hladce omítnuta, završená sedlovou 
stříškou s bobrovkovou krytinou. Při obytném domě je zeď prolomena brankou v 
segmentovém otvoru, uzavřenou dřevěnými výplňovými dveřmi s krabicovým zámkem. Při 
části zdi z dvorní strany je přistavěn objekt chlívku.
9. Severní ohradní zeď u čp. 219 - uzavírá dvorek při obytném domě čp. 219 na jeho 
severní straně. Vysoká zeď je hladce omítnuta, s fabionovou římsou na vnější straně, završená
5
sedlovou stříškou s bobrovkovou krytinou kladenou na šupinu. Při obytném domě je zeď 
prolomena brankou v segmentovém otvoru, uzavřenou dřevěnými výplňovými dveřmi.
10. Dvůr — je nepravidelného tvaru, vymezený jednotlivými budovami a ohradními 
zdmi. Plocha dvora je zatravněna, kolem obytného domu je betonová mazanina. V ploše 
dvora se nacházejí novodobé objekty bez památkové hodnoty — podzemní ČOV a nadzemní 
skleník.
11. Jez - součástí mlýna je i polovina jezu, druhá polovina na levé straně Vltavy patřila 
tzv. Fiedlerovu mlýnu, náležejícímu jinému majiteli.
Jedná se o jez pražského typu — pevný s lomenou přelivnou hranou ve tvaru šipky 
směřované proti vodě, je dřevěný s kamennou výplní. Spád jezu je přibližně jeden metr. 
Vybudován byl v roce 1919, předpokládá se však, že jez zde existoval již ve starší době. 
Zatímco levá část současného jezu byla v roce 1958 rekonstruována za použití betonu, pravá, 
navrhovaná část (parc.č. 2576) o délce cca 40 m a šířce 7,65 m, patřící ke Královců mlýnu se 
dochovala ve své původní podobě. Základem konstrukce této části jezu jsou čtyři podélné 
řady dubových pilotů vetknutých do dna řeky, k nimž jsou v horní povrchové části v celém 
půdorysu jezu připevněny dřevěné rámy (rošty). Plocha mezi trámy roštu je vyplněna 
kamenným obkladem.
Tento jez je svou dochovanou původní konstrukcí jedním z posledních zachovaných 
jezů ve střední části Vltavy. Naprostá většina těchto vodních děl byla již nově rekonstruována 
a jejich konstrukce je betonová, v lepším případě povrchově obložená kamenem do betonu. 
Proto tato za technickou památku navrhovaná část jezu je velmi cenných příkladem tohoto 
staršího a již téměř se nevyskytujícího stavebního typu.
K pravému konci této konstrukce jezu přiléhá nověji rekonstruovaná část (parc.č. 
2577, 2579), příslušející technologickému zařízení mlýna. Tato část není předmětem 
navrhované památkové ochrany.
Připravované splavnění řeky Vltavy se dotkne pouze levé části jezu, kde vznikne 
plavební komora s malým velínem, navrhované části jezu o vlastním parcelním č. se práce 
nedotknou.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích ve 
svém odborném stanovisku uvedl časové zařazení, vývoj a historii souboru „Mlýna a jezu 
v Hněvkovicích nad Vltavou“ a zařadil ho do širšího rámce podobných mlýnů. K památkové 
hodnotě celého souboru se vyjádřil následovně: „Areál Královcova mlýna v Hněvkovicích, v 
hlubockém urbáři uváděný již k roku 1490, představuje hodnotný funkční a architektonický 
celek včetně hospodářských budov a dochovaného mlýnského zařízení z počátku 20. století - 
technologie mletí a pohonu pomocí turbíny. Hmotové uspořádání areálu, vnější vzhled, 
dispozice i většina hlavních konstrukcí se dochovala rovněž v původní podobě z první 
poloviny 20. století. Mlýn včetně jezu představuje cenný příklad technické památky a jedná se 
o zajímavý celek, který dokládá jeho funkční a i hospodářskou provázanost s okolím. Mlýnský 
areál představuje také výrazný krajinotvorný prvek, který významně zhodnocuje své okolní 
prostředí. K mlýnu přiléhající jez s dochovanou původní dřevěnou konstrukcí je  velmi cenným 
příkladem tohoto staršího a již téměř se nevyskytujícího stavebního typu. “
Na základě § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, si Ministerstvo kultury vyžádalo dne 24. 6. 2014 stanovisko k podnětu 
od příslušného krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Městský úřad Týn nad Vltavou, odbor dopravy a silničního hospodářství, úsek 
památkové péče, zaslal své odborné vyjádření v dopise č. j. MÚT/12281/2014/OD/PP-Ant ze 
dne 1. 8. 2014. V něm doporučil prohlášení výše zmíněného souboru za kulturní památku a
6
jako důvod uvedl, že mlýn v Hněvkovicích nad Vltavou a přilehlý areál hospodářských budov 
je dochovanou památkou s velkou dokumentační hodnotou vypovídající o vývoji 
mlynářského řemesla i drobné zástavby v blízkosti šlechtického sídla (zámku).
Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor kultury a památkové péče, v dopise ze dne 
26. 5. 2014 č. j. KUJCK 32264/2014/OKPP ve svém stanovisku rovněž doporučil prohlášení 
výše uvedeného souboru za kulturní památku. V odůvodnění svého stanoviska uvedl 
následující: „Hlavní objekt mlýnice Cp. 221 reprezentuje poměrně ustálený typ architektury 
mlýnů druhé poloviny 19. století v regionu usilující o poměrně velkorysé architektonické 
řešení štítových průčelí se zakončením štítů pomoci cimbuří a věžiček. Z tohoto hlediska je  
mlýn v Hněvkovicích jedním z mála objektů tohoto typu, které se do současnosti dochovaly v 
uspokojivém stavebně technickém stavu. Obytné objekty č.p. 219 a 233 představují solidní 
venkovskou stavební produkci v pojetí hlavních průčelí opožděně reflektující secesní 
tvarosloví. V architektuře jednotlivých objektů sice již absentuje řada původních prvků 
(původní okna mlýnice, okna objektu č.p. 233 atd.), na druhé straně u všech objektů se 
dochovala řada původních prvků (kamenná ostěnj řada dveří), původní zděné a krovové 
konstrukce naprosto převládají. Zásadní památkovou hodnotou je  dochované technické 
zařízeni mlýnice z počátku 20. století včetně pohonu pomocí turbíny, které je schopné detailně 
dokumentovat vlastní technologii mletí. Jednotlivé objekty mlýna ve svém celku představují 
výrazný doklad hospodářského provozu celého areálu. Lze tedy konstatovat, že předmětný 
areál mlýna svým hmotovým a dispozičním uspořádáním, architektonickým ztvárněním 
jednotlivých objektů, zachovaným zařízením mlýnského provozu a dochovanou širokou škálou 
historických stavebních konstrukcí a prvků naplňuje zcela obsah pojmu významný doklad 
historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti ve smyslu ustanovení 2, odst. 1, 
písm. a) zákona Číslo 2011987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. “
Kjezu Krajský úřad Jihočeského kraje sděluje, že k dané problematice nedisponuje 
dostatečnou odbornou základnou v této oblasti, aby byl schopen dát jednoznačné a relevantní 
stanovisko a doporučuje se obrátit na některou z vědeckých institucí, která bude schopna 
dostatečně odborně zhodnotit předmětný jez.
Ministerstvo kultury dále dopisem ze dne 9. 6. 2014 požádalo Národní technické 
muzeum o odborné posouzení památkových hodnot předmětného souboru. Národní technické 
muzeum v dopise ze dne 29. 7. 2014, č.j. NTM 1573/14-2 podpořilo odborné stanovisko 
NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích a doporučilo prohlášení výše uvedených budov za 
nemovitou kulturní památku.
Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a zahájilo ve věci 
správní řízení.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, a podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, oba v platném znění, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci 
předmětného souboru navrženého na prohlášení za kulturní památku, a to
a
Povodí Vltavy, státní podnik, IČ: 70889953, sídlem: Holečkova 106/8, 15000 Praha 5
Vlastník byl o zahájení řízení vyrozuměn dopisem č.j. MK 41010/2014 OPP sp. zn. 
MK-S 2516/2014 OPP ze dne 3. 11. 2014 a současně jim bylo ve stejném dopise sděleno, že 
byly shromážděny veškeré podklady nezbytné pro rozhodnutí. Bylo jim tak v souladu
7
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, umožněno, 
aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu 
řízení shromáždilo. Pan MUDr. P. Polák a paní MUDr. A. Moutvičková tohoto svého práva 
využili a zaslali Ministerstvu kultury dopis ze dne 19. 11. 2014, ve kterém vyjadřují svůj 
nesouhlas se zahájením správního řízení o prohlášení za kulturní památku a v odůvodnění 
uvedli: „ Objekt byl zakoupen za účelem podnikání v oboru rekreace a sezónního ubytování. V 
padesátých letech minulého století došlo k rekonstrukci na rodinný dům, při které proběhly 
stavební zásahy pozměňující původní historický ráz. Tyto zásahy neodpovídají současné 
potřebě obývání, zejména z hlediska energetického, čímž je  plánovaný potenciál naší investice 
značně limitován. “
Na základě všech výše uvedených stanovisek dospělo Ministerstvo kultury v řízení o 
prohlášení souboru „Mlýn a jez v Hněvkovicích nad Vltavou44 za kulturní památku, 
k tomuto závěru:
Zmíněný soubor je cenným dokladem vývoje hospodářského stavení s mlýnem od 
středověku do dnes, který si zachoval své architektonické hodnoty z dob 1. poloviny 
20. století. Všechny objekty souboru se do současnosti dochovaly v uspokojivém stavebně 
technickém stavu, včetně dochovaných původních řemeslných a konstrukčních prvků 
(kamenná ostění, dveře, krovy, prkenné podlahy...) Mimo dochované prvky je soubor cenný 
svou nezměněnou původní dispozicí a postavením jednotlivých hospodářských budov, které 
ve svém celku představují výrazný doklad hospodářské funkce celého souboru.
Soubor má významnou urbanistickou hodnotu, nejen svou polohou nedaleko 
šlechtického sídla, ale i postavením vůči tzv. Fiedlerovu mlýnu, který stojí na opačné straně 
řeky Vltavy. Fiedlerův mlýn byl již značně přestavěn a proto má předmětný soubor 
Královcova mlýna velkou dokumentační hodnotu. Urbanistická hodnota souboru je podtržena 
pohledově exponovaným místem na řece Vltavě.
Nedílnou součástí souboru je navazující jez, který má nespornou historickou a 
dokumentační hodnotu. Vybudován byl v roce 1919 a dodnes se dochoval v nezměněné 
podobě, čímž patří k jednomu z posledních zachovaných jezů ve střední části Vltavy, který 
nepodlehl zásadním rekonstrukčním změnám. Stal se tak ojedinělým dokladem staršího 
dochovaného stavebního typu tzv. pražského jezu.
Ministerstvo kultury k námitce vlastníků sděluje, že účel podnikání v oboru rekreace a 
sezónního ubytování je možný i se statusem kulturní památky. Objekt se prohlášením za 
kulturní památku nestává skanzenem a je možné ho citlivě rekonstruovat pro účely podnikání.
Z výše zmíněných důvodů Ministerstvo kultury usuzuje, že výše zmíněný soubor 
splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za
8
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
9
Zákres umístění Souboru „Mlýn a jez v Hněvkovicích nad Vltavou" sestávající z:
• mlýnice č.p. 221 na st.p.č. 1623, včetně pozemku st.p.č. 1623
• obytného domu č.p. 219 a 233 na st.p.č. 1621 a 1622, včetně pozemků st.p.č. 1621 a 
1622
• stodoly s chlévem na st.p.č. 1622
• kolny s řezárnou na st.p.č. 1623
• chlívků na st.p.č. 1622
• ohradních zdí s bránami a brankami na st.p.č. 1623,1622 a 1621
• dvora na st.p.č. 1623 a 1622
• jezu na st.p.č. 2576, včetně pozemku st.p.č. 2576
k.ú. Hněvkovice u Týna nad Vltavou, obec Týn nad Vltavou, okres České Budějovice, Jihočeský 
kraj, do kopie katastrální mapy
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0476456.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Hněvkovice, vodní mlýn a jez. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8249506 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Černá Eliška; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

28.01.2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 881988940

Bližší specifikace:

Název	vodní mlýn a jez
Číslo ÚSKP	105633
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10845937

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 2811/2015 OPP
Datum nabytí právní moci	05.03.2015
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	881988940 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1855796

Název objektu:

Část obce: Týn nad Vltavou

Č. dom.: č.p. 221

Ulice: Hněvkovice na pravém břehu Vlt.

Č. or.:

Kat. území: Hněvkovice u Týna nad Vltavou

Obec: Týn nad Vltavou

ORP: Týn nad Vltavou

Okres: České Budějovice

vodní mlýn a jez (právní stav 881988940)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 3972

Název lokality: Hněvkovice na pravém břehu Vltavy

Reálný typ: víska

Kat. území: Hněvkovice u Týna nad Vltavou

Obec: Týn nad Vltavou

ORP: Týn nad Vltavou

Okres: České Budějovice

Kraj: Jihočeský kraj

vodní mlýn a jez (právní stav 881988940)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 345

Název hist. regionu: Týn nad Vltavou

vodní mlýn a jez (právní stav 881988940)

Ke stažení Náhled Poslat žádost