Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

W6W
Ministerstvo kultury
NPU - Generální ředitelství 
Došlo: 14.8.2015 09:54
č i NPU-310/61266/2015
Listů: 1 Příloh: 5
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Mgr. Martin Žižka Mgr. Petr Pecháček
Václavské náměstí 846/1 Opletalova 5
110 00 Praha 1 110 00 Praha 1
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 
MK 8833/2015 OPP Mgr. Alena Pavlůsková / 435 3 .2 .2 0 1 5
Věc: Řízení o prohlášení vily ě.p.81 v Senohrabech za kulturní památku - rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 14570/2012 OPP, 
č. j. MK 8833/2015 OPP ve výše uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbričhová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
m in is t e r s t v o  k u l t u r y
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Malá Strana^ 
tČ: 00023671 l i i !
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 14570/2012 OPP, č. j. MK 8833/2015 OPP ze 
dne 3. 2. 2015
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odb. pracoviště Středních Čech v Praze 
Městský úřad Říčany, úsek státní památkové péče 
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče 
'-Katastrální úřad pro-Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha— východ-
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: -ze
za správnost: (r.GvJZE
Sp
V Praze dne 3. 2. 2015 
Č.j.M K 8833/2015 OPP 
. zn. MK-S 14570/2012 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče p r o h l a š u j e  podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších 
předpisů, vilu č. p. 81 v obci Senohraby, část obce Senohraby, okr. Praha -  východ, 
Středočeský kraj, na pozemku st. p. č. 98 v k. ú. Senohraby, včetně tohoto pozemku, 
za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném 
znění, jsou účastníky řízení:
zastoupená na základě plné moci advokátem Mgr. Petrem 
Pecháčkem, ČAK 04066, sídlem Opletalova 5, 110 00 Praha, a
zastoupen
na základě plné moci advokátem Mgr. Martinem Žižkou, ČAK 8063, sídlem Václavské 
náměstí 846/1, 110 00 Praha.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky 
do kopie katastrální mapy.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo podnět Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště Středních Čech v Praze, na prohlášení vily č. p. 81 a st.p.č. 98 a 300 a 
p.p.č. 432/2 vše v k.ú. Senohraby, za kulturní památku. Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo 
a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Popis dle návrhu NPÚ: Vila prof. Emila Votočka je situována ve známé rekreační 
oblasti na jihovýchodním okraji obce Senohraby u Prahy (severně od Benešova). Stojí 
v severní části rozlehlého svažujícího se pozemku porostlého lesem. Původně k vile patřil 
pouze pozemek p.p.č. 432/2, jak je zřejmé na plánové dokumentaci. Postupně majitel 
přikupoval i okolní lesnaté pozemky. Zde jsou v zarostlém terénu patrné relikty zahradních
1
úprav (pozůstatky schodiště, tarasy). Západně od vily se nachází zahradnický domek z roku 
1922 bez výraznějších památkových hodnot.
Původně letní vila ve svažitém pozemku (se suterénem, zvýšeným přízemím a 
obytným podkrovím) je vyzděna z cihel, v suterénu s kamenným obložením (v podobě 
kyklopského zdivá). Stavba obdélného půdorysu je opatřena vápennou omítkou s rákosovým 
podbitím, místy zvýrazněna dřevěným hrázděním (především v podstřeší a v celé ploše věže). 
Vyváženě rozmístěná obdélná (jednoduchá i sdružená okna) jsou téměř všechna původní, 
místy opatřená jednokřídlými dřevěnými okenicemi. Hodnotná jsou dvojitá okna 
ve východním průčelí s horním příčným křídlem děleným do tří obdélných tabulek. 
V západním průčelí vyniká horizontální řada okének v suterénu a potrojné okno v podstřeší 
(stejně jako v podstřeší jižního průčelí). Pouze dvě malá okénka do jídelny (v přízemí 
západního průčelí) byla zrušena a nahrazena v 60. letech větším sdruženým dvoukřídlým 
oknem.
Z komunikace se pohledově uplatňuje severní a západní průčelí vily. Hlavní 
asymetricky umístěný vstup do domu je v severním průčelí. Zvýrazňuje jej podkrovní trojosý 
arkýř, prosvětlující prostor haly se schodištěm. Šest výplňových desek arkýře zdobí šablonový 
červeně kolorovaný ornament (připomínající stylizované květiny) na žlutém pozadí.
Reprezentativní průčelí vily je orientováno na jih k lesnímu pozemku (z přístupové 
cesty ani z dálkových pohledů tedy není viditelné). Jižní průčelí vytváří předstupující hmota 
zdivá, v úrovni zvýšeného suterénu s kamenným obkladem. Zdivo prolamují dva vstupy 
zakončené segmentovým obloukem. Navazuje dřevěná prosklená veranda s dřevěným 
zábradlím tvořeným vertikálními sloupky (okenní i parapetní výplně verandy bylo možné 
v horkém létě vyjmout a používat otevřenou verandu). Průčelí dominuje mohutná asymetricky 
umístěná trojosá hranolová věž se dvěma řadami oken nad sebou. Ve svrchní vyhlídkové části 
věže vynikají mezi okny dvojice úzkých dřevěných sloupků na konzolkách.
Členitou zvalbenou střechu i jehlancovou střechu věže s nástavcem kryjí bobrovky.
Rozvržení interiéru připomíná dvoutrakt. Hlavní vyvýšený vstup do domu je 
po schodišti v severním průčelí. Ze zádveří se vchází ozdobnými vyřezávanými dveřmi 
do schodišťové haly čtvercového půdorysu. Schodiště je neseno čtverhrannými dřevěnými 
sloupy, zdobenými jemnou geometrickou kolorovanou řezbou. Zábradlí je členěno úzkými 
sloupky, které mají v horní části vysoustruženy dekorativní prohlubně. Dřevěné schodiště 
obíhá jihozápadní polovinu haly. Naproti hlavnímu vstupu do domu vedou dveře do největší a 
nej reprezentativnější místnosti vily - jídelny s navazující prosklenou verandou. Jídelnu 
od verandy dělí na jižní straně prosklená dřevěná pětikřídlá stěna se středovými dveřmi, která 
místnost opticky zvětšuje a příjemně prosvětluje (dělící stěna je sesuvná do stran). Trámový 
strop jídelny zdobí vínková řezba. Ve východní stěně jídelny se dochoval původní výtah, 
který dopravoval jídlo z kuchyně v suterénu (dodnes zůstal dnes již nefunkční výtah dochován 
v suterénu i v patře jídelny). Konstrukci verandy zdobí vyřezávaný a kolorovaný geometrický 
ornament.
Východní část dvoutraktu přízemí tvoří menší místnost pokojíku a větší ložnice, 
ze které vedou dveře na prosklenou verandu. Pokojík i ložnice mají samostatné vstupy 
ze schodišťové haly a jsou i navzájem propojené. Severovýchodní pokojík má přidružený 
drobný prostor (v současnosti WC). Pokojík má trámový strop s vínkovou řezbou a 
s vyrytými nápisy na dvou trámech: Ať má Pánbůh všechny rád /kdo zde budou přebývat.
Do suterénu se vchází dveřmi na severozápadní straně haly. Prostorem schodiště se 
zpřístupňuje sklep a především kuchyň na východní straně dispozice. Suterén má také 
samostatný přístup ze zahradního jižního průčelí, tedy vchod původně určený především 
pro služebnou. Přímo naproti se vchází do rozměrnější místnosti, původně určené 
ke skladování zahradnického náčiní (později prádelna). Východně od vstupu vedou dveře
2
do drobné místnosti, kterou obývala služka, propojené se sousedním prostorem původní 
kuchyně.
V obytném podkroví jsou dvě místnosti, nověji upravené. Z podkroví se vchází 
po schodišti do věže s vyhlídkovou místností.
V přízemí a obytném podkroví jsou dochovány prkenné podlahy. Za pozornost dále 
stojí především ucelený soubor původních dekorativně pojatých dveří v zárubních a kachlová 
kamna v suterénu.
Městský úřad v Říčanech, odbor územního plánování a regionálního rozvoje, jako 
příslušný správní orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne 7. 11. 2012, č. j. 49646/2012- 
MURI/OUPRR/271, vyjádřil s prohlášením předmětné věci za kulturní památku souhlas, a to 
s následujícím odůvodněním: „Předmětná vila č. p. 81 v Senohrabech, která byla stavěna 
jako letní vila pro významného českého chemika prof. Emila Votočka, projektoval Otakar 
Novotný, který patří mezi přední české architekty první pol. 20. století, představuje 
typologicky nejhodnotnější stavbu vilové lokality v Senohrabech u Benešova. Votočkova vila 
má architektonickou i kulturně historickou hodnotu v našem správním obvodu. “
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém vyjádření 
č.j. 156424/2012/KUSK ze dne 5. 11. 2012, prohlášení uvedené věci za kulturní památku 
doporučil. „  Vila je hodnotným architektonickým dílem stylu secese. Stavba nenáleží 
ke stěžejnímu dílu význačného architekta Otakara Novotného, známého především pozdějšími 
díly ve stylu geometrické moderny - Stencův dům, kubismu, nebo funkcionalismu - Mánes 
v Praze, tím více je však cenným dokladem jeho rané tvorby. Řada jeho staveb je  již  
prohlášenými kulturními památkami (na území Středočeského kraje sokolovna a Lexova vila 
v Rakovníku). Dům je dochovaný v původním hmotovém rozvržení, s řadou exteriérových i 
interiérových prvků. Stavba je i přes menší stavební zásahy dokladem dobového pojetí 
architektury reprezentativního rekreačního sídla a je  součástí vilové zástavby Senohrab, 
kterou lze považovat za svébytný architektonicko-urbanistický celek a pojem v domácí 
architektuře 1. pol. 20. stol. Památkové hodnoty vilové výstavby období secese nejsou 
doposud často doceňovány, přestože se často jedná o architektonicky kvalitní výstavbu, 
v tomto případě i o dílo významného architekta, které náleží ke kulturnímu dědictví. 
V důsledku toho dochází k jejich degradaci. Historický význam této stavby spočívá i 
v sepjatosti s významnou osobností světové vědy prof. Emilem Votočkem. Stavby tohoto druhu 
je  třeba chránit na základě zákona o státní památkové péči. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona ě. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci věci 
navržené na prohlášení za kulturní památku.
Dne 8. 2. 2013 obdrželo Ministerstvo kultury dopis advokáta Mgr. Martina Žižky, 
v němž uvádí: „Klient si je sice vědom toho, že Votočkova vila je  pohledově zajímavá a její 
autor patří mezi významné české architekty 1. poloviny 20. století, nicméně nepokládá 
za správné, aby byla z těchto důvodů prohlášena za kulturní památku. Obdobných pohledově 
zajímavých staveb od známých architektů je  v České republice mnoho a proto by dle jeho 
názoru za kulturní památky měly být prohlašovány jen skutečně výjimečné objekty. [...] Klient 
tedy zajisté nemá námitek proti případnému zdokumentování vily navrhovatelem - NPU ú.o.p. 
středních Čech v Praze, ale domnívá se, že prohlášení vily za kulturní památku je nadbytečné.
Dále považuji za nutné konstatovat, že i nemovitou kulturní památku by mělo být 
možno alespoň v nějaké formě prezentovat veřejnosti a naplnit tak účel chránění kulturních 
památek. Votočkova vila však stojí v ústraní, od veřejné cesty je  poměrně vzdálená a
3
pro případné zájemce je  pohledově odstíněná vzrostlými stromy. Jedná se o komorní stavbu 
soukromého charakteru a můj klient pochopitelně v žádném případě nehodlá dům ani 
pozemek veřejnosti zpřístupnit, a to ani v omezené míře.
Je třeba si také uvědomit, že vila si sice do dnešní doby zachovala řadu původních 
(autentických) prvků a konstrukcí, avšak mnoho let nebyla využívána ani udržována a proto je  
ve velmi špatném stavebně technickém stavu. Radu let do ní zatékalo, došlo k zřícení části 
krovu a stropu. Většina konstrukcí je silně poškozená vlhkostí, rozšířila se zde dřevomorka. 
Nezbytné opravy si vyžádají řadu výměn a dalších zásahů, stejně jako  v případě rekonstrukce 
střešního pláště provedené v roce 2012, kdy musela být vyměněna nejen střešní krytina, ale i 
krov. Pro záchranu vily a možnost jejího využívání bude nutno v rekonstrukci pokračovat, což 
však nutně bude mít vliv na její autenticitu, kterou v dnešním rozsahu nelze v žádném případě 
udržet. Do budoucna není ani možné počítat s návratem autorského mobiliáře, který by dodal 
tomuto druhu stavby zajímavosti, neboť se nedochoval.
Jak jsem již zmínil v přípise ze dne 30. 1. 2013, nelze také podceňovat výši finančních 
nákladů, které si záchrana objektu v režimu kulturní památky vyžádá. V případě prohlášení 
Votočkovy vily za kulturní památku se náklady navýší o náročné průzkumy a restaurátorské 
technologie, které se standardně při opravách kulturních památek vyžadují a může tak dojít 
k situaci, která záchranu objektu velmi zkomplikuje.
Nelze také opomenout současné složité majetkoprávní vztahy, kdy vila a pozemky 
okolo mají 3 vlastníky s různými poměry majetkových podílů. Do nedávné doby byla 
Votočkova vila a přilehlé pozemky předmětem soudních sporů, které pravděpodobně budou i 
nadále pokračovat.
Domnívám se tak, že Votočkova vila není významným dokladem historického vývoje, 
životního způsobu a prostředí společnosti, nemá ani hodnotu jako projev tvůrčí činnosti 
architekta Novotného, a nevykazuje tak znaky kulturní památky dle ustanovení § 2 zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a s ohledem na vše výše uvedené se tak tedy 
domnívám, že v případě Votočkovy vily nejsou splněny požadavky stanovené zákonem 
o památkové péči a není dán důvod, aby soubor věcí domu č.p. 81 (Votočkova vila) 
v Senohrabech byl prohlášen kulturní památkou.
Dovoluji si tak Ministerstvu kultury navrhnout, aby návrh na prohlášení věci 
za kulturní památku zamítnul. Případně navrhuji, aby před rozhodnutím o prohlášení věci, 
kromě vyjádření krajského a obecního úřadu, byl zpracován také odborný posudek znalcem. “
Ministerstvo kultury by rádo upozornilo na časté zaměňování pojmů „kulturní 
památka“ a „turistická atrakce“. Kulturní památkou se stává věc, která splňuje podmínky § 2 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Jejím účelem je 
zachování kulturních hodnot pro budoucí generace, přičemž není podmínkou její zpřístupnění 
veřejnosti. U obytných domů by taková podmínka byla v zásadním rozporu s Listinou 
základních práv a svobod.
Případné zvýšení nákladů na opravu v důsledku prohlášení objektu za kulturní 
památku je vlastníkům do určité míry kompenzováno, jednak možností bezplatné konzultace 
s pracovníky NPÚ v otázkách těchto oprav, jednak ve formě různých dotačních programů, 
určených na opravy kulturních památek. Restaurování kulturních památek nebo jejich částí se 
týká děl výtvarných umění nebo uměleckořemeslných prací. Vzhledem k charakteru výzdoby 
budovy předpokládá Ministerstvo kultury míru restaurátorských prací v poměru ke hmotě 
budovy za zanedbatelnou.
Složité majetkoprávní vztahy nijak nesouvisí s památkovými hodnotami objektu.
K dopisu Mgr. Žižky ze dne 8. 2. 2013 bylo připojeno posouzení architektonické a 
kulturně historické hodnoty domu č. p. 81 v Senohrabech vypracované Ing. Hanou Luštickou. 
„Dům č.p. 81 je  samostatně stojící zděný objekt s přibližně obdélníkovým půdorysem.
4
Je situován na svažitém pozemku, má polozapuštěný suterén, zvýšené přízemí a obytné 
podkroví. Jeho dominantou je  mírně převýšená vyhlídková nárožní věž. Vnější plášť je 
opatřen hladkou omítkou, která je  s výjimkou nově opravené věže silně poškozená a místy 
zcela chybí. Sokl je  obložen kyklopským zdivém, podstřešní část a věž zdobí brázdění. Nad 
hlavním vstupem v severní fasádě je  arkýř s parapetní zdí zdobenou malovaným florálním 
dekorem, k jižní fasádě je přistavěná dřevěná prosklená veranda. Na střeše je nově položena 
červená taška bobrovka. Interiér je silně zdevastovaný, původní mobiliář se nedochoval. 
Jedná se o pohledově zajímavý objekt, což ještě zdůrazňuje jeho poloha v atraktivním 
přírodním prostředí. Byl postaven jako tzv. letní vila podle návrhu Otakara Novotného 1880 - 
1859), který patří mezi významné české architekty 1. poloviny 20. století.
Projekt vily pochází z roku 1907 a vila patří mezi Novotného první realizace. Její 
architektonické řešení se však nijak nevymyká běžné stavební produkci své doby. Významně se 
zde projevuje vliv Novotného učitele architekta Jana Kotěry a tehdy módní obliba 
romantických staveb přetrvávající z 19. století - snad i na základě přání stavebníka. Vlastní 
názor architekta zde ještě chybí. Ve své době se v podstatě jednalo o již zastaralý koncept. 
Řešení dispozic vychází z tradičního anglického rodinného domu stejně jako u naprosté 
většiny tehdy vznikajících rodinných vil. Kotěrův vliv a romantické prvky částečně 
transformované z lidové architektury a upravené v duchu secesní ornamentiky vykazují i 
ostatní Novotného rané realizace, např. dům dr. Žižky v Újezdě nad Lesy a letní vila ředitele 
Riemera v Sankt Gilgenu.
Za zásadní přelom v díle Otakara Novotného je  pokládána jeho cesta do Belgie a 
Holandska v roce 1908, kde ho inspirovala tamní tradice cihelné režné architektury a teorie 
architekta Henrika P. Berlaga o geometrických zákonitostech. Tyto podněty ve své tvorbě 
po návratu aplikoval a vytvořil tak svá nejlepší díla (Stencův dům v Praze, sokolovnu 
v Holicích a Rakovníku, rodinný dům prof. F. Lexy v Rakovníku, dům dr. Zemánka v Holicích, 
atd.), která patří k základním pilířům racionalistického směru české moderní architektury. 
V této tvůrčí etapě, vycházel především z přirozené krásy struktury materiálu a 
k romantickému pojetí svých prvních staveb se zcela otočil zády. Novotný se pokusil reagovat 
i na proud českého kubismu. Dalšího tvůrčího vrcholu však dosáhl až ve svém 
funkcionalistickém období, ze kterého pochází jedna z nejkrásnějších staveb své doby v Praze, 
spolkový dům SVU Mánes na pražském Žofině.
Vila č.p. 81 zcela určitě nepatří mezi nejlepší díla Otakara Novotného a její vliv 
na jeho umělecký vývoj nebyl zřejmě nijak zásadní. Je to pohledově poměrně atraktivní 
stavba, která není bez architektonické hodnoty, ale její význam by se neměl přeceňovat.
Historickou hodnotu vily negativním způsobem ovlivňuje její špatný stavebně 
technický stav, který je  zřejmě následkem dlouholeté neúdržby. Řadu let do ní zatékalo, došlo 
k zřícení části krovu a stropů. Většina konstrukcí je silně poškozená vlhkostí, rozšířila se zde 
dřevomorka. Pro její záchranu již musely být některé původní konstrukce a prvky nahrazeny 
novými a řadu dalších to ještě čeká. Ačkoliv při nedávno proběhlé výměně krovu a krytiny 
nedošlo u objektu k významnější změně původního vzhledu, ztráta jeho autenticity a z ní 
vycházející památkové hodnoty je poměrně značná a do budoucna bude zřejmě pokračovat.
Vila by mohla být zajímavým dokladem životního stylu zámožné vrstvy obyvatel 
v období z konce monarchie a první republiky, kdyby se dochovaly v dobrém stavu původní 
interiéry a alespoň část dobového zařízení. Interiéry jsou však zdevastovány a původní 
autorský mobiliář se nedochoval, takže výpovědní hodnota objektu je  tím výrazně 
limitovaná. “
Argumentace, že vila není nejlepším dílem architekta Otakara Novotného, neboť 
neodpovídá jeho pozdějším realizacím je jednostranná a zavádějící. Fakt, že je vila navržena 
v jiném stylu než nejznámější autorova díla, neznamená automaticky, že je horší kvality, nebo 
že z ní není patrná jedinečnost autorova rukopisu. Naopak v poslední době dochází odborníci
5
k plnému docenění rané tvorby architekta Otakara Novotného, která vyniká bohatým 
rozvinutím uměleckořemeslné složky díla, a která v druhé polovině 20. století zůstávala 
ve stínu obecně preferovaného funkcionalistického období.
Stavebně technický stav je (podle Rozsudku nejvyššího správního soudu 6 As 
37/2009) rozhodný, pokud je způsobilý snížit památkovou hodnotu objektu, naopak o to více 
je ochrana objektu s památkovou hodnotou nezbytná. Stavebně technický stav vily, který by 
měl vliv na památkové hodnoty, by v tomto případě byl jen takový stav, kdy by byla ohrožena 
samotná existence vily. Takový stav však doložen nebyl a na místním šetření dne 21. 3. 2014 
nebylo zjištěno nic, co by havarijní stav byť jen naznačovalo. Naopak bylo zjevné, 
že probíhají opravy objektu.
Co se týče vybavení interiéru, životní způsob dokládá typ stavby, volba stavebního 
pozemku v atraktivní výletní lokalitě, výběr architekta a zvolený styl, ve kterém je budova 
postavena, včetně zbytků původního vybavení (výtah, dveřní a okenní výplně, schodiště atd.) 
a dispozice. Absence mobiliáře nijak nesnižuje výpovědní hodnotu budovy samotné.
Dále Ministerstvo kultury obdrželo vyjádření dvou renomovaných historiků a 
teoretiků architektury 19. a 20. století Prof. PhDr. Rostislava Šváchy, CSc. a Ing. Arch. 
Zdeňka Lukeše. Oba jsou profesoři fakulty architektury a přední odborníci na historii architektury 
20. století, kapacity uznávané odbornou veřejností a autoři odborných publikací.
Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.: „  Votočkova vila se řadí k Novotného dílům 
z raného období jeho tvorby, k jejichž charakteristickým znakům patří odhalená skeletová 
struktura v exteriéru i interiéru stavby, membránovitý vzhled výplňové stěny mezi prvky této 
struktury a zřetelná inspirace lidovou architekturou. Analogii k takovému pojetí stavby lze 
hledat v prvních stavbách Dušana Jurkoviče na Pustevnách a v Luhačovicích nebo 
v Tonderově vile ve St. Gilgen od Jana Kotěry. Otakar Novotný takovou koncepci sledoval 
v Žižkově vile v Újezdě nad Lesy (1904) a v Riemerově vile ve St. Gilgen (1906); více obdob 
v Novotného rané tvorbě toto skeletovité pojetí domu nemá a Votočkova vila si v ní zjednává 
osobitou pozici svým racionalističtějším odstínem. Patří proto rozhodně mezi nej zajímavější 
raná díla svého autora. Ještě větší význam, kterého by si památková péče měla být dobře 
vědoma, však Votočkova vila získává intaktním stavem svého zachování; více než sto let j i  sice 
její vlastníci příliš neudržovali, ale nezasahovali zároveň téměř nijak do její původní podoby. 
Z tohoto důvodu - a s  přihlédnutím k velikému významu Otakara Novotného v dějinách české 
moderní architektury - proto musím doporučit její prohlášení za kulturní památku. “
Ing. Arch. Zdeněk Lukeš: „  Votočkův letní dům je mimořádnou stavbou v kontextu 
české architektury počátku XX. století. Jeho autor - Otakar Novotný (1880-1959), žák 
zakladatele moderní české architektury Jana Kotěry z pražské Uměleckoprůmyslové školy 
(a později profesor tamtéž), patří společně s Josefem Gočárem a Pavlem Janákem k zásadním 
postavám české moderní architektury a designu. K jeho vrcholným dílům patří série 
modernistických staveb v holandském stylu z období 1909-19 14 v Praze, Benešově, Holicích 
nebo Rakovníku (zejm. Štencův dům v Praze-Starém Městě), dále blok kubistických domů 
v oblasti pražské asanace nebo funkcionalistická spolková budova Mánesa na pražském 
Novém Městě (jehož byl ON rovněž předsedou).
Mezi špičková díla, poučená tvorbou jeho učitele Jana Kotěry, ale také principy 
moderních anglických rodinných domů či wagnerovské vídeňské secese, patří 
např. Riemerova vila v St. Gilgenu v Rakousku, Žižkův letní domek v Újezdu nad lesy (dnes 
Praha 9), Cmuntův dům v Čimelicích, vila v Praze-Bubenči nebo Ottův dům na Zbraslavi. 
Do této řady patří rovněž letní domek pro Novotného přítele, známého pražského chemika a 
autora českého chemického názvosloví prof. Emila Votočka, postavený v roce 1907.
6
Votočkův dům reprezentuje skvělý příklad stavby na pomezí secese a nastupující 
moderny. Střídmý geometrický dekor, brázděná konstrukce, originálně řešená věž, vetknutá 
do nároží, a v neposlední řadě plejáda původních prvků v exteriéru i interiéru činí z této 
stavby mimořádně cenný objekt, jehož památková ochrana je nanejvýše žádoucí. Obdobně 
Zachovalých staveb z tohoto období je na našem území minimum, neboť většina letních domů 
z té doby byla v průběhu následujících dekád různě adaptována, zpravidla bez citu 
k původním kvalitám architektury.
Z těchto všech výše uvedených důvodů považuji památkovou ochranu této výjimečné 
stavby za samozřejmost a předpokládám, že bude kvalitně restaurována a vhodně využívána. 
Případná likvidace by pak byla přímo kulturním barbarstvím. “
V souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném 
znění, bylo účastníkům řízení umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili 
k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Účastníci řízení se 
s podklady rozhodnutí seznámili vednech21. 1. 2013, 20. 3. 2014 a28. 4. 2014
Dne 21. 3. 2014 proběhlo ohledání věci na místě, kterého se zúčastnili i zástupci obou 
účastníků řízení, kde byla pořízena aktuální fotodokumentace exteriéru i interiéru budovy. 
Právní zástupce Ing. Jankovicse zde do protokolu znovu uvedl nesouhlasné stanovisko svého 
klienta k prohlášení objektu za kulturní památku
Dne 27. 3. 2014 obdrželo Ministerstvo kultury žádost advokáta Mgr. Petra Pecháčka 
o prodloužení lhůty k zaujetí stanoviska k navržené památkové ochraně objektu, s tím, že 
klientka věc konzultuje s odborníky. Ministerstvo kultury žádosti vyhovělo.
Dne 22. 4. 2014 obdrželo Ministerstvo kultury žádost advokáta Mgr. Petra Pecháčka 
o prodloužení lhůty k zaujetí stanoviska k navržené památkové ochraně objektu, neboť jeho 
klientka ještě nemá k dispozici všechny výstupy od oslovených odborníků.
Dopisem ze dne 16. 5. 2014 vyjádřil Mgr. Petr Pecháček nesouhlas své klientky 
Nikoly Votočkové s prohlášením domu a přilehlých pozemků za kulturní památku, neboť 
k tomu dle jeho klientky není žádný relevantní důvod.
Ministerstvo kultury požádalo dopisem ze dne 9. 6. 2014 č.j. MK 29158/2014 OPP 
Mgr. Petra Pecháčka o poskytnutí odborný stanovisek, kvůli nimž mu byla několikrát 
prodloužena lhůta pro vyjádření za kulturní památku. Mgr. Pecháček na žádost nezareagoval.
Po vyhodnocení podkladů dospělo Ministerstvo kultury k následujícím závěrům:
Stavebník vily prof. Emil Votoček (1872 - 1950) byl jedním z nej uznávanějších 
českých chemiků a vletech 1921-1922 působil jako rektor ČVUT. Světového uznání dosáhl 
svými pracemi v chemii cukrů. Několik cukrů objevil a stanovil také názvosloví pro 
metylpentózy, které bylo přijato mezinárodně. Pracoval však i v jiných oblastech chemie -  
v analytické chemii vypracoval novou metodu merkurimetrického stanovení halogenů, 
sestavil řadu důmyslných přístrojů a podobně. Nesmírně se zasloužil o české chemické 
názvosloví, které vytvořil spolu s A. Sommerem - Baťkem a také jej prosadil. Právem je 
považováno za nej dokonalejší a nej důmyslnější chemické názvosloví v národním jazyce 
vůbec.
Jeho vědecká činnost z oblasti organické, anorganické a analytické chemie vydobyla 
světový věhlas české vědě. V roce 1929 založil spolu s Jaroslavem Heyrovským, profesorem 
chemie na Univerzitě Karlově a nositelem Nobelovy ceny za chemii, reprezentační časopis 
Collection of Czechoslovak Chemical Communications, který dnes přináší vědecké práce 
českých a zahraničních chemiků publikované v anglickém jazyce.
Byl mu udělen doktorát mnoha významných univerzit, stal se důstojníkem 
francouzské Čestné legie. Spolu s Karlem Andrlíkem a Břetislavem Šetlíkem byl prvním
7
zástupcem Československé společnosti chemické v Mezinárodní unii pro čistou a užitou 
chemii.
Profesor Votoček patnáct let přednášel chemii anorganickou a třicet let chemii 
organickou. Je autorem řady desítky let nepřekonaných učebnic, které vychovaly několik 
generací chemiků. Mezi jeho žáky patří například takoví významní chemici jako R. Lukeš a 
O. Wichterle.
Kromě jeho vědecké činnosti je znám rovněž jako hudebník. Uměl hrát na několik 
hudebních nástrojů, složil asi 70 uznávaných uměleckých děl - písní a skladeb pro klavír a 
malé soubory. Byl rovněž výborným filologem, hovořil plynně sedmi jazyky, vyznal se v 
lexikografii, frazeologii, je autorem různých odborných překladů a několika mnohojazyčných 
slovníků.
Architekt Otakar Novotný (1880 - 1959), slavný žák zakladatele moderní české 
architektury Jana Kotěry, je jedním z nej významnějších představitelů české architektury a 
designu 1. poloviny 20. století. Společně s Josefem Gočárem a Pavlem Janákem patří 
k zásadním postavám vývoje české a evropské architektury a jejich tvorba dnes dosahuje 
mezinárodního ohlasu.
Dílo Otakara Novotného prodělalo v průběhu prvních desetiletí 20. století zajímavý 
vývoj od secesních a raně modemistických realizací, přes krátkou recepci kubismu, 
rondokubistické období, až k moderní funkcionalistické architektuře. Vila prof. Emila 
Votočka patří k velmi hodnotným dokladům architektovy rané tvorby, pro kterou je 
charakteristická tvůrčí syntéza secesních a raně modemistických podnětů, inspirovaných 
zejména tzv. anglickými zahradními domy (ve vnitřní dispozici, užitém hrázdění), v tomto 
případě obohacenými v duchu obrodného hnutí Arts & Crafts také o domácí folklorní vlivy a 
motivy (např. stylizovaný vegetabilní ornament na fasádě, polychromované řezbářské prvky, 
okenice).
Posudek Ing. Luštické pouze poukazuje na to, že vila č. p. 81 v Senohrabech je raným 
dílem Otakara Novotného, přičemž z tohoto faktu autorka zcela nepochopitelně a 
neopodstatněně vyvozuje, že vila nemá žádnou památkovou hodnotu. Zmíněný posudek dále 
je zcela vyvrácen hodnocením renomovaných historiků a teoretiků architektury 19. a 20. 
století Prof. PhDr. Rostislava Šváchy, CSc. a Ing. Arch. Zdeňka Lukeše. Argumentovat jen 
v rámci tvorby architektura je chybné, proto Ministerstvo kultury posoudilo stavbu i 
bez návaznosti na jejího tvůrce.
I bez vazby na výše uvedené osobnosti stavebníka a autora je vila č. p. 81 
v Senohrabech cenným dokladem vilové architektury počátku 20. století a jako letní sídlo též 
dokladem tehdejšího životního stylu. Pro toto období je typické využití a pohledové 
prezentování místních přírodních materiálů (např. kamenná podezdívka tzv. kyklopského 
zdivá, odhalená hrázděná konstrukce, vyřezávané trámoví a balustrové zábradlí), bohaté 
uplatnění uměleckořemeslných prvků, ale také značně členitá hmota stavby, mající v duchu 
secesní estetiky navodit dojem romantického, přirozeně rostlého celku. Architekt si zde navíc 
velmi nápaditě poradil s pravděpodobným přáním stavebníka zakomponovat do vnějšího 
výrazu vily věž s vyhlídkou. Tento prvek, typický zejména pro vilovou architekturu období 
historismu, Otakar Novotný tvůrčím způsobem přetransformoval vraně modemistickém 
duchu.
V interiéru se významně uplatňuje typ tzv. anglické schodišťové haly, jež představuje 
reprezentativní a zároveň klíčové komunikační srdce domu. Zajímavé je prosvětlené řešení 
jídelny s přilehlou verandou. Oba prostory jsou od sebe navzájem odděleny lomenou 
prosklenou stěnou sesuvnou do stran. Její tvar připomíná anglické arkýřové bay window. 
Okenní a dveřní výplně se dochovaly původní (výjimkou je současné čtyřdílné okno v přízemí 
západního průčelí, které v 60. letech nahradilo dvojici menších oken jídelny). V některých
8
místnostech lze pod mladšími vrstvami přemaleb předpokládat výskyt původní raně 
modemistické šablonové výmalby. Z technického vybavení domu stojí rozhodně za zmínku 
dobový servírovací výtah propojující bývalou kuchyni v suterénu s jídelnou v přízemí a 
kuchyňská kachlová kamna.
Z výše uvedeného vyplývá, že vila č. p. 81 v Senohrabech je důležitým představitelem 
vilové architektury počátku 20. století. Díky velké míře zachovalosti dokládají výše uvedené 
architektonické prvky a výzdoba nároky dobové společnosti na bydlení a tím i její životní styl.
Příslušnost mezi raná díla Otakara Novotného podtrhuje význam budovy pro poznání 
vývoje tvorby předního českého architekta a české architektury vůbec.
Dům je dochovaný v původním hmotovém rozvržení, s řadou exteriérových i 
interiérových prvků a pro své hodnoty architektonické, kulturně historické a jako projev 
životního stylu, tvůrčích schopností a práce člověka splňuje vila č. p. 81 v obci Senohraby, 
část obce Senohraby, okr. Praha -  východ, Středočeský kraj, na pozemku st. p. č. 98 
vk. ú. Senohraby podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Souvislostí s osobou stavebníka, prof. Emila Votočka, předního mezinárodně 
uznávaného chemika, a Otakara Novotného, jednoho z našich nejvýznamnějších architektů 
1. poloviny 20. století splňuje vila č. p. 81 v obci Senohraby, část obce Senohraby, okr. Praha 
-  východ, Středočeský kraj, na pozemku st. p. č. 98 v k. ú. Senohraby podmínky ustanovení 
§ 2 odst. 1 písm. b) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra Ulbrichová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kulturyrVv,\
Zákres umístění kulturní památky vila č. p. 81 v obci Senohraby, část obce Senohraby, 
okr. Praha -  východ, Středočeský kraj, na pozemku st. p. č. 98 v k. ú. Senohraby 
do kopie katastrální mapy. Nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury 
č.j. MK 8833/2015 OPP ze dne 3. 2. 2015.
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0477123.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Senohraby, Votočkova vila. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8906925 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Pavlůsková Alena;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

03.02.2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 743751277

Bližší specifikace:

Název	Votočkova vila
Číslo ÚSKP	105679
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10837382

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	MK 8833/2015 OPP
Datum nabytí právní moci	31.07.2015
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	743751277 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 284366

Název objektu: Votočkova vila

Část obce: Senohraby

Č. dom.: č.p. 81

Ulice: Na požáru

Č. or.:

Kat. území: Senohraby

Obec: Senohraby

ORP: Říčany

Okres: Praha-východ

Votočkova vila (právní stav 743751277)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 14398

Název lokality: Senohraby

Reálný typ: ves

Kat. území: Senohraby

Obec: Senohraby

ORP: Říčany

Okres: Praha-východ

Kraj: Středočeský kraj

Votočkova vila (právní stav 743751277)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 369

Název hist. regionu: Říčany

Votočkova vila (právní stav 743751277)

Ke stažení Náhled Žádost o užití