Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

M K C R X 0 0 8 Q 3 N C
Mgr. Daniel Herman
ministr kultury
V Praze dne 20. července 2014 
Č.j.:MK 42312/2015 OLP
R o z h o d n u t í
Podle ustanovení § 152 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též 
„správní řád“), jsem na základě rozkladu ze dne 20. 2. 2015, který podal
zastoupen na základě plné moci Mgr. Martinem Žižkou, advokátem, ČAK 8063, sídlem 
Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1 (dále též „podatel rozkladu"), přezkoumal 
rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 8833/2015 OPP ze dne 3. 2. 2015, kterým se podle 
§ 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů (dále též „zákon č. 20/1987 Sb.“), za kulturní památku prohlašuje vila čp. 81 v obci 
Senohraby, část obce Senohraby, okr. Praha -  východ, Středočeský kraj, na pozemku st. p. č. 
98 v k. ú. Senohraby, včetně tohoto pozemku (dále též „objekt" nebo „vila"). Ve smyslu § 27 
odst. 1 písm. b) správního řádu jsou účastníky řízení podatel rozkladu a dále
zastoupená
na základě plné moci Mgr. Petrem Pecháčkem, advokátem, ČAK 04066, sídlem Opletalova 5, 
110 00 Praha 1. Podle § 152 odst. 5 písm. b), § 152 odst. 4 a § 90 odst. 5 správního řádu jsem 
na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 správního řádu, rozhodl
n á s l e d o v n ě :
rozklad se  z a m í t á  
a napadené rozhodnutí Ministerstva kultury 
č.j. MK 8833/2015 OPP ze dne 3. 2. 2015 
s e  p o t v r z u j e .
O d ů v o d n ě n í :
Rozkladem se jeho podatel domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.
Ze správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti:
Rozhodnutím č.j. MK 65537/2014 OLP ze dne 18. 12. 2014 jsem na základě rozkladu 
Ing. László Jankovicse ze dne 12. 8. 2014 a rozkladu Nikoly Votočkové ze dne 12. 8. 2014 
zrušil těmito rozklady napadené předchozí prvoinstanční rozhodnutí Ministerstva kultury č.j.
1
MK 33461/2014 OPP ze dne 24. 7. 2014, kterým byla předmětná vila prohlášena za kulturní 
památku, a zároveň jsem tímto svým rozhodnutím rozhodl o vrácení věci Ministerstvu kultury 
k novému projednání, a to zejména za účelem řádného vypořádání účastníkem uplatněných 
námitek a vyhodnocení předložených důkazů, zejména pak posudku, který byl vypracován 
Ing. Hanou Luštickou.
Po vrácení věci k novému projednání Ministerstvo kultury vydalo nové prvoinstanční 
rozhodnutí č.j. MK 8833/2015 OPP ze dne 3. 2. 2015, kterým vilu znovu prohlásilo za 
kulturní památku. V odůvodnění tohoto rozhodnutí znovu podrobně popsalo předchozí průběh 
řízení a obsah jednotlivých podkladů založených ve správním spise (posudky, vyjádření), a to 
v zásadě stejným způsobem jako v odůvodnění zrušeného prvoinstančního rozhodnutí. 
V podrobnostech odkazuji rovněž na zevrubnou rekapitulaci průběhu řízení, kterou jsem 
uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí č.j. MK 65537/2014 OLP ze dne 18. 12. 2014.
V odůvodnění nového prvoinstančního rozhodnutí se pak Ministerstvo kultury 
vypořádalo s posudkem Ing. Hany Luštické takto: „Argumentace, že vila není nejlepším 
dílem architekta Otakara Novotného, neboť neodpovídá jeho pozdějším realizacím je 
jednostranná a zavádějící. Fakt, že je vila navržena v jiném stylu než nejznámější autorova 
díla, neznamená automaticky, že je horší kvality nebo, že z ní není patrná jedinečnost 
autorova rukopisu. Naopak v poslední době dochází odborníci k plnému docenění rané tvorby 
architekta Otakara Novotného, která vyniká bohatým rozvinutím uměleckořemeslné složky 
díla, a která v druhé polovině 20. století zůstávala ve stínu obecně preferovaného 
funkcionalistického období. Stavebně technický stav je (podle rozsudku Nejvyššího správního 
soudu 6 As 37/2009) rozhodný, pokud je způsobilý snížit památkovou hodnotu objektu, 
naopak o to více je ochrana objektu s památkovou hodnotou nezbytná. Stavebně technický 
stav vily, který by měl vliv na památkové hodnoty, by v tomto případě byl jen takový stav, 
kdy by byla ohrožena samotná existence vily. Takový stav však doložen nebyl a na místním 
šetření dne 21. 3. 2014 nebylo zjištěno nic, co by havarijní stav byť jen naznačovalo. Naopak 
bylo zjevné, že probíhají opravy objektu. Co se týče vybavení interiéru, životní způsob 
dokládá typ stavby, volba stavebního pozemku v atraktivní výletní lokalitě, výběr architekta a 
zvolený styl, ve kterém je budova postavena, včetně zbytků původního vybavení (výtah, 
dveřní a okenní výplně, schodiště atd.) a dispozice. Absence mobiliáře nijak nesnižuje 
výpovědní hodnotu budovy samotné." Shrnující hodnocení posudku Ing. Luštické pak 
Ministerstvo kultury uvedlo rovněž v závěru odůvodnění, jak bude citováno dále.
V závěrečné části odůvodnění rozhodnutí č.j. MK 8833/2015 OPP ze dne 3. 2. 2015 
pak Ministerstvo kultury na základě celkového vyhodnocení shromážděných podkladů uvedlo 
své hodnotící závěry a zjištěné skutečnosti, kterými odůvodnilo, proč prohlásilo vilu za 
kulturní památku dle § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 20/1987 Sb., cit.:
„Stavebník vily prof. Emil Votoček (1872 - 1950) byl jedním z nejuznávanějších 
českých chemiků a v letech 1921-1922 působil jako rektor ČVUT. Světového uznání dosáhl 
svými pracemi v chemii cukrů. Několik cukrů objevil a stanovil také názvosloví pro 
metylpentózy, které bylo přijato mezinárodně. Pracoval však i v jiných oblastech chemie -  v 
analytické chemii vypracoval novou metodu merkurimetrického stanovení halogenů, sestavil 
řadu důmyslných přístrojů a podobně. Nesmírně se zasloužil o české chemické názvosloví, 
které vytvořil spolu s A. Sommerem - Baťkem a také jej prosadil. Právem je považováno za 
nejdokonalejší a nejdůmyslnější chemické názvosloví v národním jazyce vůbec. Jeho vědecká 
činnost z oblasti organické, anorganické a analytické chemie vydobyla světový věhlas české 
vědě. V roce 1929 založil spolu s Jaroslavem Heyrovským, profesorem chemie na Univerzitě 
Karlově a nositelem Nobelovy ceny za chemii, reprezentační časopis Collection of 
Czechoslovak Chemical Communications, který dnes přináší vědecké práce českých a
2
zahraničních chemiků publikované v anglickém jazyce. Byl mu udělen doktorát mnoha 
významných univerzit, stal se důstojníkem francouzské Čestné legie. Spolu s Karlem 
Andrlíkem a Břetislavem Šetlíkem byl prvním zástupcem Československé společnosti 
chemické v Mezinárodní unii pro čistou a užitou chemii. Profesor Votoček patnáct let 
přednášel chemii anorganickou a třicet let chemii organickou. Je autorem řady desítky let 
nepřekonaných učebnic, které vychovaly několik generací chemiků. Mezi jeho žáky patří 
například takoví významní chemici jako R. Lukeš a O. Wichterle. Kromě jeho vědecké 
činnosti je znám rovněž jako hudebník. Uměl hrát na několik hudebních nástrojů, složil asi 70 
uznávaných uměleckých děl - písní a skladeb pro klavír a malé soubory. Byl rovněž 
výborným filologem, hovořil plynně sedmi jazyky, vyznal se v lexikografii, frazeologii, je 
autorem různých odborných překladů a několika mnohojazyčných slovníků.“
„Architekt Otakar Novotný (1880 - 1959), slavný žák zakladatele moderní české 
architektury Jana Kotěry, je jedním z nejvýznamnějších představitelů české architektury a 
designu 1. poloviny 20. století. Společně s Josefem Gočárem a Pavlem Janákem patří k 
zásadním postavám vývoje české a evropské architektury a jejich tvorba dnes dosahuje 
mezinárodního ohlasu.“
„Dílo Otakara Novotného prodělalo v průběhu prvních desetiletí 20. století zajímavý 
vývoj od secesních a raně modernistických realizací, přes krátkou recepci kubismu, 
rondokubistické období, až k moderní funkcionalistické architektuře. Vila prof. Emila 
Votočka patří k velmi hodnotným dokladům architektovy rané tvorby, pro kterou je 
charakteristická tvůrčí syntéza secesních a raně modernistických podnětů, inspirovaných 
zejména tzv. anglickými zahradními domy (ve vnitřní dispozici, užitém hrázdění), v tomto 
případě obohacenými v duchu obrodného hnutí Arts & Crafts také o domácí folklorní vlivy a 
motivy (např. stylizovaný vegetabilní ornament na fasádě, polychromované řezbářské prvky, 
okenice)."
„Posudek Ing. Luštické pouze poukazuje na to, že vila č. p. 81 v Senohrabech je 
raným dílem Otakara Novotného, přičemž z tohoto faktu autorka zcela nepochopitelně a 
neopodstatněně vyvozuje, že vila nemá žádnou památkovou hodnotu. Zmíněný posudek dále 
je zcela vyvrácen hodnocením renomovaných historiků a teoretiků architektury 19. a 20. 
století Prof. PhDr. Rostislava Sváchy, CSc. a Ing. Arch. Zdeňka Lukeše. Argumentovat jen v 
rámci tvorby architektury je chybné, proto Ministerstvo kultury posoudilo stavbu i bez 
návaznosti na jejího tvůrce."
„I bez vazby na výše uvedené osobnosti stavebníka a autora je vila č. p. 81 v 
Senohrabech cenným dokladem vilové architektury počátku 20. století a jako letní sídlo též 
dokladem tehdejšího životního stylu. Pro toto období je typické využití a pohledové 
prezentování místních přírodních materiálů (např. kamenná podezdívka tzv. kyklopského 
zdivá, odhalená hrázděná konstrukce, vyřezávané trámoví a balustrové zábradlí), bohaté 
uplatnění uměleckořemeslných prvků, ale také značně členitá hmota stavby, mající v duchu 
secesní estetiky navodit dojem romantického, přirozeně rostlého celku. Architekt si zde navíc 
velmi nápaditě poradil s pravděpodobným přáním stavebníka zakomponovat do vnějšího 
výrazu vily věž s vyhlídkou. Tento prvek, typický zejména pro vilovou architekturu období 
historismu, Otakar Novotný tvůrčím způsobem přetransformoval v raně modernistickém 
duchu."
„V interiéru se významně uplatňuje typ tzv. anglické schodišťové haly, jež představuje 
reprezentativní a zároveň klíčové komunikační srdce domu. Zajímavé je prosvětlené řešení 
jídelny s přilehlou verandou. Oba prostory jsou od sebe navzájem odděleny lomenou 
prosklenou stěnou sesuvnou do stran. Její tvar připomíná anglické arkýřové bay window.
3
Okenní a dveřní výplně se dochovaly původní (výjimkou je současné čtyřdílné okno 
v přízemí západního průčelí, které v 60. letech nahradilo dvojici menších oken jídelny). 
V některých místnostech lze pod mladšími vrstvami přemaleb předpokládat výskyt původní 
raně modernistické šablonové výmalby. Z technického vybavení domu stojí rozhodně za 
zmínku dobový servírovací výtah propojující bývalou kuchyni v suterénu s jídelnou v přízemí 
a kuchyňská kachlová kamna."
„Z výše uvedeného vyplývá, že vila č. p. 81 v Senohrabech je důležitým 
představitelem vilové architektury počátku 20. století. Díky velké míře zachovalosti dokládají 
výše uvedené architektonické prvky a výzdoba nároky dobové společnosti na bydlení a tím i 
její životní styl. Příslušnost mezi raná díla Otakara Novotného podtrhuje význam budovy pro 
poznání vývoje tvorby předního českého architekta a české architektury vůbec."
„Dům je dochovaný v původním hmotovém rozvržení, s řadou exteriérových i 
interiérových prvků a pro své hodnoty architektonické, kulturně historické a jako projev 
životního stylu, tvůrčích schopností a práce člověka splňuje vila podmínky ustanovení § 2 
odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb. pro prohlášení věci za kulturní památku."
„Souvislostí s osobou stavebníka, prof. Emila Votočka, předního mezinárodně 
uznávaného chemika, a Otakara Novotného, jednoho z našich nejvýznamnějších architektů 1. 
poloviny 20. století splňuje vila podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona 20/1987 Sb. 
pro prohlášení věci za kulturní památku."
Výše citované rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 8833/2015 OPP ze dne 3. 2. 
2015 bylo právním zástupcům obou účastníků řízení doručeno shodně dne 5. 2. 2015. Ing. 
Lászlo Jankovics se včas podaným rozkladem ze dne 20. 2. 2015 domáhá zrušení napadeného 
rozhodnutí a zastavení řízení. Nikola Votočková rozklad nepodala.
Rozklad Ing. Lászlo Jankovicse obsahuje následující odůvodnění:
Napadené rozhodnutí je obsahově téměř doslova totožné s předchozím 
rozhodnutím. ... V nově obsažených odstavcích na stranách 5 a 6 se ministerstvo toliko pouze 
velmi obecně vyjádřilo k tomu, že vila nepatří k nejznámějším dílům Otakara Novotného, a 
dále stručně uvedlo, že v odborných kruzích došlo k určitým změnám v hodnocení 
architektonických stylů. Ani jedno z těchto tvrzení pak není podloženo žádnou konkrétní 
skutečností ani jakoukoliv hodnotící souvislostí s vilou. Vyjádřilo se k stavebně technickému 
stavu vily v tom smyslu, že není ohrožena existence vily a dále uvedlo, že při místním šetření 
bylo shledáno provádění oprav vily. Odvolatel si dovoluje poukázat na to, že ministerstvo svá 
tvrzení opět nepodložilo jakoukoliv konkrétní skutečností či souvislostí s vilou. Odvolatel se 
domnívá, že pokud je do objektu, který příslušný orgán památkové péče považuje za 
způsobilý památkové ochrany, zasahováno opravami či jiným způsobem, měly by být tyto 
činnosti a jejich důsledky podrobeny přinejmenším základnímu popisně hodnotícímu 
zkoumání. Stejně tak se dle názoru odvolatele nelze vypořádat s hodnocením stavebně 
technického stavu takovéhoto objektu pouhým konstatováním, že nebyl zjištěn havarijní stav 
vily. Naprostá absence jakéhokoliv konkrétního či alespoň základního zhodnocení stavebně 
technického stavu vily ze strany ministerstva pak, dle mínění odvolatele, ostře kontrastuje s 
tím, že ministerstvo v této části napadeného rozhodnutí odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího 
správního soudu uvádějícího, že stavebně technický stav objektu je z hlediska památkové 
péče rozhodný, pokud je způsobilý snížit památkovou hodnotu objektu. Ministerstvo však 
žádný takovýto úsudek či konkrétní zhodnocení stavebně technického stavu vily neučinilo. Z 
podkladů napadeného rozhodnutí se přitom ke stavebně technickému stavu vily jako jediný 
poměrně podrobně, ale především zcela konkrétně vyjadřuje posudek Ing. Hany Luštické.
4
Ministerstvo se však s těmito tvrzeními (podloženými šetřeními přímo na místě) žádným 
způsobem nevypořádalo a ani napadené rozhodnutí nepodložilo jakýmkoliv konkrétním 
podkladem hodnotícím stavebně technický stav vily. V tomto ohledu proto napadené 
rozhodnutí nesplňuje požadavek kladený na postup správních orgánů při výkonu jejich 
pravomoci v ustanovení § 3 správního řádu, a to sice, že nedošlo ke zjištění skutkového stavu 
věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Vyjma posudku se totiž ministerstvem 
uvedených podkladů napadeného rozhodnutí k stavebně technickému stavu vily vyslovuje 
pouze vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje, které toliko úsečně uvádí, že vila je 
dochována v původním hmotovém rozložení, s určitými exteriérovými a interiérovými prvky, 
a jsou zde určité stavební zásahy. Ačkoliv pak došlo k pořízení fotodokumentace při místním 
šetření dne 21.3.  2014, není v napadeném rozhodnutí učiněn jakýkoliv závěr, který by z 
tohoto šetření či této fotodokumentace vyplýval ve vztahu k stavebně technickému stavu vily. 
Dále se ministerstvo na straně 8 napadeného rozhodnutí v jednom odstavci vyjádřilo k 
posudku. Ačkoliv rozhodnutí ministra uložilo ministerstvu řádně vyhodnotit předložené 
důkazy včetně tohoto posudku, ministerstvo uvedlo pouze, že tento posudek je zcela vyvrácen 
hodnocením renomovaných historiků a teoretiků architektury, a že Ing. Luštická v posudku 
vyvozuje zcela nepochopitelný a neopodstatněný závěr snížené památkové hodnoty v 
souvislosti se zařazením vily mezi raná díla Otakara Novotného. Dle názoru odvolatele nelze 
tento odstavec v žádném případě považovat za řádné vypořádání posudku, a to přinejmenším 
proto, že opět neobsahuje jakoukoliv konkrétní skutečnost či tvrzení.11
„Odvolatel uvádí, že napadené rozhodnutí je nesprávné, když došlo k nesprávnému, 
respektive nedůslednému posouzení skutkového stavu, a to konkrétně tím, že dle názoru 
odvolatele napadené rozhodnutí postrádá: 1) přesnější odůvodnění toho, v čem spočívá 
důležitost, originálnost či výjimečnost vily jako projevu tvůrčí umělecké a technické činnosti; 
2) zhodnocení architektonické i jiné autenticity vily; 3) zhodnocení stavebně technického 
stavu jako jevu způsobilého snížit památkovou hodnotu vily; 4) řádnému vypořádání 
posudku; 5) Ministerstvo kultury nesprávně vyhodnotilo posudky předložené prof. PhDr. 
Rostislavem Sváchou, CSc. a Ing. Arch. Zdeňkem Lukešem, když jim při zjišťování 
skutkového stavu přikládá téměř rozhodující význam, ačkoliv oba posudky jsou velice 
stručné, výrazně obecné a teoretizující, a především byly vypracovány bez seznámení se se 
stavem vily přímo na místě; 6) napadené rozhodnutí toliko konstatuje spojitost s osobností 
prof. Emila Votočka a architekta Otakara Novotného, aniž by jakkoliv konkrétněji 
odůvodňovalo či zhodnocovalo, v čem tato spojitost spočívá. Ministerstvo naopak pouze 
shrnuje prostý výčet biografických údajů o obou osobnostech, což však dle mínění odvolatele 
nemůže samo o sobě založit přímý vztah mezi vilou a těmito osobnostmi; 7) v případě 
prohlášení vily za kulturní památku se jedná o tzv. výběrové rozhodování; 8) Napadené 
rozhodnutí zasahuje do práv odvolatele nabytých v dobré víře, stejně jako do jeho 
oprávněných zájmů, přičemž tento zásah nebyl proveden v nezbytném rozsahu; 9) napadené 
rozhodnutí je diskriminační, když při posuzování skutkově shodných případů (vilová zástavba 
jako výše tvrzený svébytný celek) dochází ke vzniku nedůvodných rozdílů (předmět 
památkové ochrany má být jen jeden objekt, a to vila); 10) napadené rozhodnutí je v rozporu s 
§ 3 správního řádu, když nedošlo ke zjištění skutkového stavu věci, takovým způsobem, 
kterým by nezakládal důvodné pochybnosti, a to zejména ve vztahu ke skutečnosti, zda došlo 
k naplnění účelu zákona o památkové péči (tj. zda vila splňuje znaky kulturní památky) s 
ohledem na výrazný zásah do práv vlastníka v případě, že je jeho věc prohlášena kulturní 
památkou; 11) rámci předmětného řízení opakovaně selhává v naplnění pravidla stanoveného 
v ustanovení § 50 odst. 3 správního řádu, a to sice, že v řízení, ve kterém má být z moci 
úřední uložena povinnost, je správní orgán povinen zjistit veškeré rozhodné okolnosti svědčící 
ve prospěch i neprospěch toho, komu má být povinnost uložena, dovoluje si odvolatel dát ke
5
zvážení, zda by nemělo dojít k tomu, aby v předmětné věci došlo k vypracování odborného a 
podrobného posudku ze strany nezávislé osoby."
V souladu s § 152 správního řádu bylo přezkoumáno rozkladem napadené rozhodnutí 
Ministerstva kultury, jakož i řízení, které rozhodnutí předcházelo, a to zejména s přihlédnutím 
k námitkám v rozkladu uvedeným.
Shledal jsem, že Ministerstvo kultury shromáždilo všechny potřebné podklady a na 
základě jejich dostatečného vyhodnocení dospělo k důvodnému závěru, že předmětná vila 
splňuje zákonem č. 20/1987 Sb. předepsané podmínky pro prohlášení za kulturní památku. 
Konstatuji, že Ministerstvo kultury v napadeném rozhodnutí dostatečně objasnilo, proč vila, 
pro své hodnoty architektonické, kulturně historické a jako projev životního stylu, tvůrčích 
schopností a práce člověka, splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 písm. a) zákona ě. 
20/1987 Sb. pro prohlášení věci za kulturní památku, tím, že je dochována v původním 
hmotovém rozvržení, s řadou hodnotných exteriérových i interiérových prvků tak, jak je 
podrobně popsáno a vyhodnoceno v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Vila zároveň 
splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 písm. b) zákona ě. 20/1987 Sb. pro prohlášení věci 
za kulturní památku, a to v důsledku vazby na osobu stavebníka vily - prof. Emila Votoěka, 
předního mezinárodně uznávaného chemika, a dále vazby na autora projektu vily - Otakara 
Novotného, jednoho z našich nejvýznamnějších architektů 1. poloviny 20. století. 
Ministerstvem kultury provedené vypořádání posudku Ing. Hany Luštické, které bylo 
důvodem pro vrácení věci k novému projednání, považuji již za dostatečné, jak bude 
rozvedeno dále.
Dále zdůrazňuji, že všechny dotčené orgány státní památkové péče ve smyslu § 3 odst. 
1 zákona ě. 20/1987 Sb., tj. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové 
péče a Městský úřad Říčany, odbor územního plánování a regionálního rozvoje, a rovněž 
odborná organizace státní památkové péče ve smyslu § 32 odst. 2 písm. e) zákona č. 20/1987 
Sb., tj. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Středních Čech v Praze, shodně 
doporučily prohlásit předmětnou vilu za kulturní památku. S odbornou argumentací těchto 
institucí se ztotožňuji.
K námitkám a tvrzením uplatněným v rozkladu uvádím následující:
Skutečnost, že napadené rozhodnutí je obsahově téměř totožné s předchozím, je dáno 
tím, že obsahuje rekapitulaci průběhu řízení a citaci obsahu jednotlivých podkladů založených 
ve správním spise, přičemž v řízení nedošlo k žádným dalším úkonům či opatření nových 
podkladů a po vrácení věci k novému projednání bylo přikročeno rovnou k vydání nového 
prvoinstabnčního rozhodnutí. Ve smyslu zrušujícího rozhodnutí tak bylo v novém rozhodnutí 
rozšířeno vypořádání posudku Ing. Hany Luštické.
Co se týče námitky nedostatečného prokázání vazby vily na prof. Emila Votočka a na 
architekta Otakara Novotného, uvádím, že v řízení bylo dostatečně prokázáno, že se v případě 
těchto význačných osobností jedná o stavebníka a architekta vily, tedy jde o přímou souvislost 
mezi architektem a jeho vlastním autorským dílem a dále o přímou souvislost mezi 
stavebníkem (investorem) a výslednou stavbou, která byla jeho majetkem a sloužila k jeho 
vlastnímu užívání (pobytu).
Ohledně posudku Ing. Hany Luštické se ztotožňuji se závěrem Ministerstva kultury, že 
autorka posudku rezignovala na hodnocení architektonické kvality vily jako takové a 
spokojila se pouze s konstatováním, že vila nemá žádnou památkovou hodnotu, protože 
nepatří mezi vrcholná díla Otakara Novotného. Ministerstvo kultury správně uvedlo, že 
skutečnost, že je vila navržena v jiném stylu než nejznámější autorova díla, neznamená
6
automaticky, že je horší kvality nebo, že z ní není patrná jedinečnost autorova rukopisu. 
Naopak v poslední době dochází odborníci k plnému docenění rané tvorby architekta Otakara 
Novotného, která vyniká bohatým rozvinutím uměleckořemeslné složky díla (viz podrobný 
popis významných architektonických prvků a detailů v napadeném rozhodnutí), a která v 
druhé polovině 20. století zůstávala ve stínu obecně preferovaného funkcionalistického 
období. Tento závěr je potvrzen ve spise založenými posudky renomovaných historiků a 
teoretiků architektury 19. a 20. století Prof. PhDr. Rostislava Šváchy, CSc. a Ing. Arch. 
Zdeňka Lukeše. Není tedy důvodná námitka rozkladu, že v řízení nebylo dostatečně 
objasněno, v čem spočívá „důležitost, originálnost či výjimečnost vily jako projevu tvůrčí 
umělecké a technické činnosti".
Co se týče stavebně technického stavu vily, pak je zcela na místě vycházet z citované 
judikatury Nejvyššího správního soudu (6 As 37/2009), kdy stavebně technický stav je 
rozhodný, pokud je způsobilý snížit památkovou hodnotu objektu, naopak o to více je ochrana 
objektu s památkovou hodnotou nezbytná. Stavebně technický stav vily, který by měl vliv na 
památkové hodnoty, by v tomto případě byl jen takový stav, kdy by byla ohrožena samotná 
existence vily. Shledal jsem, že z posudku Ing. Luštické nijak nevyplývá, že by autorka vilu 
navštívila a její tvrzení nejsou ničím doložena. Naproti tomu na místním šetření svolaném 
Ministerstvem kultury byla pořízena fotodokumentace, která jejímu posudku odporuje. Při 
místním šetření dne 21. 3. 2014 nebylo zjištěno nic, co by naznačovalo havarijní stav budovy. 
Naopak bylo zjevné, že probíhají opravy objektu. Lze tedy shrnout, že závěry Ing. Luštické 
byly vyvráceny přesvědčivou argumentací Ministerstva kultury, která má oporu ve 
skutečnostech zjištěných v rámci místního šetření a v odborném vyhodnocení v posudcích 
Prof. PhDr. Rostislava Šváchy, CSc. a Ing. Arch. Zdeňka Lukeše.
K námitce, že v případě prohlášení vily za kulturní památku se jedná o tzv. výběrové 
rozhodování a že napadené rozhodnutí je diskriminační, když při posuzování skutkově 
shodných případů (vilová zástavba jako výše tvrzený svébytný celek) dochází ke vzniku 
nedůvodných rozdílů, uvádím, že řízení o prohlášení věci za kulturní památku probíhá na 
základě konkrétního podnětu a předmětem řízení je zjišťování existence dostatečných 
památkových hodnot věci, které jsou podmínkou pro prohlášení za kulturní památku. V 
případě, že bude navržen na prohlášení za kulturní památku jiný objekt v dané lokalitě, bude 
se jím zabývat Ministerstvo kultury stejně jako podnětem na prohlášení za kulturní památku 
nyní řešené vily. Ministerstvo kultury v dané lokalitě žádné skutkově shodné případy 
nehodnotilo a obdrželo jen podnět na prohlášení nyní řešené vily. Ministerstvo kultury dosud 
neobdrželo návrhy na prohlášení celé vilové zástavby či jiných jednotlivých vil v k.ú. 
Senohraby.
Ohledně námitky, že Ministerstvo kultury v rozporu s § 50 odst. 3 správního řádu 
nezjistilo veškeré rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu má být 
povinnost uložena a proto by měl být vypracován odborný posudek ze strany nezávislé osoby, 
uvádím, že úkolem správního orgánu je zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, 
tedy provést taková skutková zjištění, aby mohl náležitě posoudit, zda konkrétní objekt 
splňuje podmínky pro prohlášení za kulturní památku, což bylo ze strany Ministerstva kultury 
splněno. Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. a Ing. Arch. Zdeněk Lukeš jsou nezávislé osoby 
a renomovaní a uznávaní odborníci a jejich posudek ve věci architektonického hodnocení 
stavby považuji za dostačující. Dále napadené rozhodnutí vychází z vyjádření dotčených 
orgánů státní památkové péče ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., které shodně 
doporučily prohlásit vilu za kulturní památku. Ohledně stavebně technického stavu nebyly ani 
při místním šetření zjištěny skutečnosti, které by naznačovaly havarijní stav objektu, který by 
mohl být navzdory prokázaným památkovým hodnotám vily důvodem pro její neprohlášení
7
za kulturní památku. Vzhledem k těmto okolnostem nepovažuji opatření dalšího posudku za 
nezbytné.
Co se týče námitky, že napadené rozhodnutí zasahuje do práv odvolatele nabytých v 
dobré víře, stejně jako do jeho oprávněných zájmů, přičemž tento zásah nebyl proveden v 
nezbytném rozsahu, uvádím, že prohlášení vily za kulturní památku vlastníkovi nebrání 
nakládat s věcí podle svého uvážení, brání mu pouze v poškození či zničení památkových 
hodnot objektu. Prohlášení věci za kulturní památku je tak konformní s Ústavou a Listinou 
základních práv a svobod - viz nález Ústavního soudu České republiky ÚS 35/94: „Prohlášení 
nemovitosti za kulturní památku není omezením vlastnického práva bez náhrady ve smyslu 
ustanovení ěl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Touto náhradou je třeba rozumět 
zejména poskytnutí odborné pomoci při obnově památky, poskytování podkladů a informací, 
zabezpečování projektových a stavebně restaurátorských prací při obnově vybraných 
kulturních památek a možnost žádat o poskytnutí fakultativního příspěvku na obnovu kulturní 
památky." Článek 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že vlastnictví 
zavazuje a nesmí ho být zneužito na újmu práv druhých, anebo v rozporu se zákonem 
chráněnými obecnými zájmy. Obecným zájmem je nepochybně i ochrana kulturních památek.
Mám tak za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem č. 20/1987 
Sb. a správním řádem, přičemž ani námitkami uplatněnými v rozkladu nebyla vyvrácena 
prokázaná skutečnost, že vila vykazuje dostatečné památkové hodnoty pro prohlášení věci za 
kulturní památku dle § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 20/1987 Sb. Nezbylo mi proto než 
rozklad zamítnout a potvrdit rozkladem napadené rozhodnutí.
K projednání podaného rozkladu byla svolána ustavená rozkladová komise, která věc 
komplexně posoudila a na základě výše uvedeného mně navrhla rozhodnout tak, jak je 
uvedeno ve výroku.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí je podle § 91 odst. 1 a § 152 odst. 4 zákona ě. 500/2004 Sb., správní 
řád, v platném znění, konečné a n e l z e  se proti němu dále odvolat.
Mgr. Daniel Herman, v. r. 
otisk úředního razítka ministr kultury
Za správnost vyhotovení:
JUDr. Petr Strupek, v. r.
Mgr. Martin Žižka, advokát, Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1 
Mgr. Petr Pecháček, advokát, Opletalova 5, 110 00 Praha 1 
Na vědomí obdrží: Ministerstvo kultury, OPP/O, zde
Národní památkový ústav, generální ředitelství. Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 
Národní památkový ústav, ú.o.p. středních Čech v Praze, Sabinova 373/5, 130 11 Praha 3 
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče, Zborovská 11, 150 21 Praha 5 
Městský úřad Říčany, úsek státní památkové péče, Masarykovo náměstí 53/40, 251 01 Říčany
8

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí/usnesení podle správního řádu

Jméno souboru:

G0477124.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Senohraby, Votočkova vila. Rozhodnutí podle § 152 správního řádu - rozklad.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6541966 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Herman Daniel; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

20.07.2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 743751277

Bližší specifikace:

Název	Votočkova vila
Číslo ÚSKP	105679
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10856992

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o rozkladem napadeném rozhodnutí Ministerstva kultury o prohlášení za KP
Číslo	MK 42312/2015 OLP
Datum nabytí právní moci
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	743751277 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 284366

Název objektu: Votočkova vila

Část obce: Senohraby

Č. dom.: č.p. 81

Ulice: Na požáru

Č. or.:

Kat. území: Senohraby

Obec: Senohraby

ORP: Říčany

Okres: Praha-východ

Votočkova vila (právní stav 743751277)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 14398

Název lokality: Senohraby

Reálný typ: ves

Kat. území: Senohraby

Obec: Senohraby

ORP: Říčany

Okres: Praha-východ

Kraj: Středočeský kraj

Votočkova vila (právní stav 743751277)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 369

Název hist. regionu: Říčany

Votočkova vila (právní stav 743751277)

Ke stažení Náhled Žádost o užití