Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

M t W /
Ministerstvo kultury
NPU - Generální ředitelství 
Došlo: 19.11.2015 10:37
č i NPU-310/85994/2015
Listů: 1 Příloh: 11
01000700548
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Vážená paní 
Jana Šimková 
Starosedlský Hrádek 4 
262 72 Starosedlský Hrádek
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 06.10.2015
MK 60254/2015 OPP Dědková Olga Mgr. / 428 
MK-S 8795/2015 OPP
Věc: řízení o prohlášení souboru vodního mlýna (tzv. Panský mlýn), k. ú. Starosedlský 
Hrádek, obec Starosedlský Hrádek, okres Příbram, Středočeský kraj, za kulturní 
památku -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 60254/2015 OPP, 
sp. zn. MK-S 8795/2015 OPP, ve výše uvedené věci.
Á ' MMgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
m in ister stv o  kultury
I Č : 0002 3671 Hl]
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 60254/2015 OPP, sp. zn. MK-S 8795/2015 
OPP ze dne 6. 10. 2015.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Cech v Praze
Městský úřad Příbram, úsek památkové péče
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče
Vlastní
L12. 11?
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci:
správnost:
M M 5 ~
V Praze dne 6. 10.2015 
č.j. MK 60254/2015 OPP 
sp. zn. MK-S 8795/2015 OPP
R O Z H O D N U T Í
i .
péče
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, soubor vodního mlýna č. p. 
4 (tzv. Panský mlýn), k. ú. Starosedlský Hrádek, obec Starosedlský Hrádek, okres 
Příbram, Středočeský kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
Soubor je tvořen:
1. budova mlýna č. p. 4, na pozemku st. pare. č. 19
2. hospodářská budova, na pozemku st. pare. č. 19
3. náhon, délka cca 60 m, vyzděný z lomového kamene
4. ohradní zeď - z kamenného a cihelného zdivá, na pozemku st. pare. č. 19 (východní 
část)
5. pozemek st. pare. č. 19, pozemky pare. č. 37, 38, 573/1, 573/2
6. technologické zařízení mlýna
v turbínovém domku:
• Francisova horizontální turbína, fa UNION - České Budějovice, pohon 
mlýna, výroba tovární, 30. léta 20. století
• třífázový elektrický motor, fa Škoda Plzeň, pomocný motor pro pohon 
mlýna, výroba tovární, rok výroby 1930
v přízemí (nodkolí):
• mlýnská hranice, vložená dřevěná konstrukce podepřená dřevěnými sloupy a 
překlady, svory vlevo a vpravo jsou dendrochronologicky datovány 1698 -  
1704
• vysévač hranolový, rozměry 215/170/95 cm, přestavěný z moučnice -  
poloumělecké složení, třídění produktů, později sloužil jako dočišťovací stroj, 
dřevěné části výroby řemeslné, kovové části výroby tovární, výrobce nezjištěn, 
konec 19. století, modernizace ve 20. letech 20. století; velmi vzácně 
dochovaný příklad
• tarár, čištění a třídění produktů dle váhy částic, součást polouměleckého 
složení, výroba řemeslná, výrobce nezjištěn, konec 19. století
• hlavní transmise s osmi litinovými řemenicemi, zajišťuje pohon všech strojů 
ve mlýně, výrobce nezjištěn, tovární výroba 20. - 30. léta 20. století
v prvním patře:
• válcová stolice, fa Jan Prokopec - Praha Král. Vinohrady, rozměry 129/158/78 
cm, mletí zrna, výroba tovární, 20. léta 20. století (cca 1920 - 1925)
• válcová stolice, fa UNION - České Budějovice, rozměry 129/165/70 cm, mletí 
zrna, výroba tovární, 30. léta 20. století
• loupačka průchodová, fa UNION - České Budějovice, rozměry 165/110/130 
cm, obrušování a loupání zrna, výroba tovární, 20. léta 20. století
• reforma volnoběžná čtyřrámečková, fa UNION - České Budějovice, 
rozměry 250/262/92 cm, čištění a třídění krupic i krupiček, výroba tovární, cca 
1928
• filtrová (větrová) komora reformy, rozměry 130/200/30 cm, odlučování 
odsátých částic z reformy od vzduchu, výroba řemeslná, výrobce nezjištěn, 20. 
léta 20. století
• filtrová (větrová) komora Ioupačky, rozměry 100/300/80 cm, odlučování 
odsátých částic z Ioupačky od vzduchu, výroba řemeslná, výrobce nezjištěn, 
20. léta 20. století
• koukolník - trieur (trier), rozměry 47/170 cm, čištění zrna dle tvaru částic, 
výrobce nezjištěn, výroba tovární, 20. léta 20. století
• kamenné mlecí složení, výrobce kamenů Gabriel Žižka - Praha, rozměry 
180/120/120 cm, mletí, později šrotování, výroba tovární (kameny, železo, 
kypřiče a převody) a řemeslná (luby, násypný koš), konec 19. století, 
modernizace 20. léta 20. století
v podstřeší (půda):
• vysévaě hranolový mouěný, výrobce pravděpodobně fa UNION - České 
Budějovice, rozměry 230/395/101 cm, třídění rozemletých produktů na 
jednotlivé druhy, výroba tovární, 20. léta 20. století
2
• předvysévač hranolový a šnekový dopravník, rozměry předvysévače 
100/210/95 cm, rozdělování hrubých a jemných částic, výrobce nezjištěn, 
výroba řemeslná, 1. čtvrtina 20. století
• vysévač čistící, výrobce pravděpodobně fa UNION - České Budějovice, 
rozměry 133/230/101 cm, čištění zrna dle velikosti částic, výroba tovární, 20. 
léta 20. století
• kapsové dopravníky 4x, vertikální doprava zrna a mlýnských produktů, 
výrobce nezjištěn, výroba dřevěných částí řemeslná, 1. čtvrtina 20. století
• rozvodové transmise, rozvod energie ke strojům, ložisková uložení, hřídele a 
litinové řemenice tovární výroby, dřevěné řemenice výrobce nezjištěn, výroba 
řemeslná, cca 20. až 30. léta 20. století
Prohlášení za kulturní památku se nevztahuje na novodobé oplocení u vstupu na 
pozemek mlýna (st. pare. č. 19).
II.
péče
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové
n e p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, sporák, ve světnici (kuchyni) 
budovy mlýna č. p. 4, k. ú. Starosedlský Hrádek, obec Starosedlský Hrádek, okres 
Příbram, Středočeský kraj
za k u l t u r n í  p a m á t k u .
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném 
znění, je účastníkem řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky do 
kopie katastrální mapy (Příloha č. 1).
Další nedílnou součástí je charakteristika a fotodokumentace technologického zařízení 
mlýna (Příloha č. 2).
3
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo podnět, který podal Národní památkový ústav, územní 
odborné pracoviště středních Čech v Praze, k prohlášení souboru vodního mlýna ě. p. 4 (tzv. 
Panský mlýn), k. ú. Starosedlský Hrádek, obec Starosedlský Hrádek, okres Příbram, 
Středočeský kraj, za kulturní památku.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, jako 
odůvodnění svého podnětu uvedl, že „ areál mlýna č. p. 4 (Panský mlýn) ve Starosedlském 
Hrádku představuje památkově hodnotný soubor budov, umístěný v západní části obce, poblíž 
komplexu staveb tvrze a hospodářského dvora, ke kterému již od středověku náležel. Jedná se 
o velice zajímavý doklad malého panského mlýna s dochovanými četnými architektonickými a 
technickými prvky. Stavební podstata budov pochází z poslední čtvrtiny 18. století a ani 
přestavba po 2. polovině 19. století se na vnějším vzhledu mlýna nijak neprojevila. Hlavní 
budova mlýna si dispozičně i stavebně ponechala svou podobu z konce 18. století. Z 
hodnotných stavebních prvků a detailů se dochovala původní roubená konstrukce mlýna, 
barokní hambalkový krov s ležatou stolicí a ondřejskými kříži, masivní mlýnská hranice 
(dendrochronologicky datována do let 1698 - 1704), vstupní dveře, okna. Rovněž interiér s 
řadou autentických komponentů (chlebová pec, dveře se zámky apod.) vykazuje značné 
památkové hodnoty. V prostorách mlýnice zůstalo neporušené prakticky veškeré 
technologické vybavení z období od konce 19. století až do 30. let 20. století. Kromě 
kompletně Zachovalého uměleckého složení se zde nachází ještě poloumělecké složení 
(jednoduchý hranolový vysévač, tarár, kamenné mlecí složení atd.), které představuje velice 
cenný příklad přechodu k náročnějšímu uměleckému válcovému mlýnu. Výskyt tohoto zařízení 
je  na našem území poměrně vzácný a ve vzájemné kombinaci s uměleckým složením zcela 
ojedinělý.
Stroje uměleckého složení (dvě válcové stolice, loupačka, reforma, koukolník, vysévač 
hranolový moučný, vysévač čistící, kapsový a šnekový dopravník, Francisova turbína atd.) 
reprezentují vzorek vybavení z doby rané industrializace mlynářství na příkladu malého 
venkovského mlýna. Kromě hlavní budovy mlýna mlýnský areál doplňuje hospodářská budova 
s roubeným jádrem datovaným rokem 1773 a původní koryto náhonu.
Mlýn ve Starosedlském Hrádku dokládá vývoj menšího vesnického mlýna z období 
pozdního baroka až do poloviny 20. století. V komplexu dochované stavební konstrukce, 
detaily a prvky v interiéru, včetně archaických částí technologického zařízení, jsou ojedinělé a 
mají značnou vypovídací hodnotu. Jako celek patří areál mlýna s vybavením k významným 
památkám lidové architektury ve středních Čechách. “
Ministerstvo kultury tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní
řízení.
Dále Ministerstvo kultury z vlastního podnětu zahájilo řízení o prohlášení pece a 
sporáku, které se nacházejí v budově mlýna č. p. 4 ve světnici (kuchyni).
V řízení se vyjádřil Městský úřad Příbram, stavební úřad a územní plánování, který ve 
svém stanovisku ze dne 13. 8. 2015, č. j. MeUPB 56015/2015/SÚÚP/Sch, prohlášení 
předmětného souboru za kulturní památku doporučil s odůvodněním, že „ areál venkovského 
mlýna č. p. 4 ve Starosedlském Hrádku je památkově hodnotný soubor budov v blízkosti 
staveb nedalekého hrádku, ke kterému od středověku náležel. Hlavní budova mlýna si 
zachovala svoji podobu z konce 18. století. V prostorách mlýnice zůstalo neporušené 
technologické vybavení z konce 19. století. Kromě hlavní budovy mlýnský areál doplňuje 
hospodářská budova s roubeným jádrem a původní koryto náhonu. Jako celek patří areál 
mlýna s vybavením k \ýznamným památkám lidové architektury. “
4
Dále se vyjádřil Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče, 
který ve svém vyjádření ze dne 23. 7. 2015, č. j. 098120/2015/KUSK, sp. zn. 
SZ_098120/2015/KUSK, prohlášení předmětného souboru za kulturní památku rovněž 
doporučil. Uvedl, že „Panský mlýn se nachází na západním okraji obce, u Hradeckého 
rybníka, nedaleko bývalé t\>rze z 15. století, která náležela později Václavovi Libštejnskému z 
Kolovrat. Ten předal toto panství jezuitům. K tvrzi náležel hospodářský dvůr a mlýn. Dle 
dendrochronologického průzkumu lze nejstarší roubené části mlýna datovat do období 
přelomu 17. a 18. století. Zděné části lze datovat do 2. poloviny 19. století. Zásadní 
přestavbou prošel mlýn kolem roku 1780 a posléze v 2. polovině 19. století a v 1. třetině 20. 
století.
Mlýn náležel v 18. století březnickým jezuitům, kteří mlýn pronajímali a později 
prodali svobodnému mlynáři Václavovi Zikovi. Zikovi mlýn v roce 1889 prodali 
Schwarzenbergům, kteří mlýn pronajali mlynáři Antonínovi Řezníčkovi. Technologické 
vybavení bylo postupně modernizováno od konce 19. století, v 1. třetině 20. století byla 
nainstalována Francisova turbína od firmy UNION - České Budějovice. Řezníčkovi obývali 
mlýn až do 2. poloviny 20. století. V 50. letech 20. století mlýn ještě vyráběl elektřinu. Po té 
byl mlýn využíván nájemci nebo novými vlastníky k rekreaci. Stavební objekty mlýna jsou v 
dobrém stavebně technickém stavu, je  dochovaná podstatná část technologického vybavení. 
Mlýn je  v současnosti využíván k trvalému bydlení a je i přístupný k prohlídkám veřejnosti.
Soubor věcí mlýna č. p. 4 představuje dobře dochovaný doklad mlýnské technologie. 
Mlýn představuje hodnotu, která je  dokladem historického stavebního vývoje obce a životního 
způsobu. Areál mlýna je  rovněž nedílnou součástí urbanistické struktury historického jádra 
obce. Mlýn sounáleží historicky s nejvýznamnější kulturní památkou v obci - bývalou tvrzí, 
později přestavěnou na zámek. Spolu se zámkem náleží k historickým stavebním dominantám 
obce Starosedlský Hrádek. “
Účastník řízení byl o zahájení řízení vyrozuměn podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, v platném znění, dopisem Ministerstva kultury ze dne 27. 8. 
2015, pod č. j. MK 49487/2015 OPP, a byl informován o svých právech a povinnostech 
v řízení. Tímto dopisem byl rovněž v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, informován o tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byl 
vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně navrhl jejich 
doplnění v zákonem stanovené lhůtě.
Účastník řízení této možnosti nevyužil.
Popis souboru:
Areál mlýna tvoří soubor dvou samostatných staveb. Budova mlýna je orientovaná 
severním okapovým průčelím do prostoru čtvercového dvora. Na západní straně dvora stojí 
hospodářská budova. Protilehlý prostor na východě původně doplňovala přízemní stavba 
chlévů, ze které se dochovalo pouze torzo zdi (dnes je ohradní zdí této části areálu). Jižní a 
západní část celého mlýnského areálu zaujímá zahrada. Náhon, který odebíral vodu z 
Hradeckého rybníka, je dlouhý 60 m a z větší části zahloubený do země.
Budova mlýna s mlýnicí a obytnou částí je patrová, obdélného půdorysu, přičemž k 
jihozápadnímu nároží přiléhá přístavek bývalé lednice (později turbínový domek a prádelna). 
Obvodové zdivo je smíšené, silné přibližně 65 cm, opatřené vrstvou hladkého vápenného 
nátěru bílé barvy. Pouze horní obytná část patra je roubená z hranolových trámů spojených v 
nárožích na rybinu. Spáry mezi trámy vyplňuje mech a hliněná mazanina. Severovýchodní 
stěnu kryje vrstva hliněné omítky („v kožichu11). Hlavní podélné severní průčelí má tři okenní
5
osy. V přízemí je situován hlavní vchod do mlýna. Dvoukřídlé obdélné dveře vedoucí do síně 
jsou rámové konstrukce s vpadlými obdélnými výplněmi, osazené v jednoduché zárubni. Ve 
východní části průčelí jsou dvoukřídlé svlakové dveře s obdélnými výplněmi naznačenými 
rýhou a barvou. Západní osu prolamují dvě nad sebou umístěné okenní otvory s šestidílnými 
výplněmi.
Protilehlé dvouosé jižní průčelí, směřující do zahrady, v patře pohledově uplatňuje 
roubenou konstrukci. Fasádu ve střední ose člení dvoukřídlé svlakové dveře umožňující vstup 
do síně a přístupné ze zahrady pěti kamennými schody. Východní část tohoto průčelí 
prolamují nad sebou umístěná šestidílná dvoukřídlá okna, okno v patře je nečleněné. Menší 
okno stejného typu, o čtyřech polích, je vsazené ve zděné části patra.
K jihozápadnímu nároží mlýna přiléhá přízemní přístavek, později upravený na 
turbínový domek a prádelnu. Objekt zpřístupňují ze zahrady jednokřídlé svlakové dveře. 
Vedle nich je umístěno dvoukřídlé okno. Stavbu ukončuje jednoduchá pultová střecha.
Při západním štítovém průčelí je v terénu zapuštěná nízká přístavba turbínové kašny 
(původně lednice s dvěma vodními koly), krytá rovněž pultovou střechou. Patro tohoto 
průčelí není členěné. Ve středu lichoběžníkového štítu, krytého etemitovými šablonami, je 
umístěno dvoukřídlé šestitabulkové okno.
Východní štítové průčelí má nečleněné průčelí, roubené patro prosvětluje dvoukřídlé 
šestitabulkové okno. Lichoběžníkový štít má jednoduchou novodobou lomenici, bedněnou 
svisle kladenými prkny. Uprostřed ní jsou prolomeny dva obdélné úzké větrací otvory.
Střecha mlýna je polovalbová.
Interiér budovy mlýna má dvoudílnou dispozici s obytnou částí řešenou jako 
dvoutrakt. Prostory v přízemí, částečně zapuštěné do terénu, obsahují vstupní síň, obytnou 
část a mlýnici. Síň s mlýnicí, která je průchozí do zahrady, tvoří jednu místnost funkčně 
oddělenou mlýnskou hranicí. Z exteriéru se do ní sestupuje krátkým žebříkovým schodištěm. 
V severozápadním nároží přízemí mlýnice je umístěn vstup jednokřídlými dveřmi do valené 
klenutého sklípku. Převážnou část plochy mlýnice vyplňuje mlýnská hranice, což je vložená 
masivní nosná dřevěná konstrukce pro mlecí zařízení. Jedná se o hranici zdvojenou, protože 
zde v minulosti byla dvě česká složení.
Obytnou část přízemí rozděluje příčka na dvě místnosti. Prostory jsou přístupné ze 
síně dvoukřídlými rámovými dveřmi s obdélnými výplněmi. V průchozí světnici stojí 
chlebová pec, jejíž ústí se nachází v síni, v místě, kde se pravděpodobně nacházela původní 
černá kuchyně. Místnost za světnicí byla nedávno adaptována na koupelnu. Světnice i 
koupelna jsou plochostropé s jednoduchým fabionem.
Z přízemí mlýnice se vstupuje do patra dřevěným jednoramenným schodištěm. Z 
hlediska prostorového uspořádání kopíruje patro dvoudílnou dispozici s mlýnicí a obytnou 
částí. Mlýnice zabírá dvě třetiny objektu a je přístupná, kromě vnitřního schodiště, dveřmi ze 
dvora. Obytnou roubenou část tvoří dvě místnosti přístupné dvojitými dveřmi, přičemž vnější 
jsou jednokřídlé svlakové, vnitřní dvoukřídlé rámové s obdélnými výplněmi. Místnosti mají 
ploché stropy s jednoduchým fabionem.
Z patra mlýnice vede dřevěné žebříkové schodiště do půdní prostory. Hambalkový 
krov s ležatou stolicí ztužují ondřejské kříže. Některé trámy krovu mají vyryté tesařské 
značky a dochoval se jeden historický nápis.
Hospodářská budova stojí samostatně a je situovaná na západní straně dvora. Jižní 
polovina stavby má obvodové zdivo smíšené, opatřené vrstvou hladké vápenné omítky 
šmolkové barvy. Severní polovina budovy je roubená z hranolových trámů, v nárožích 
spojených na rybinu. Spáry mezi trámy zůstaly z důvodu větrání nevyplněné. Z hlediska 
funkčního využití tvoří hospodářskou budovu stodůlka, chlívek, kůlna a sýpka (v roubené 
části). Fasáda hlavního východního průčelí, které směřuje do dvora, je šestiosá. Jižní polovinu 
člení vrata do stodůlky, vstup do chléva, jednoduché dvoukřídlé okno a v horní části fasády
6
umístěný otvor na vhazování sena. Severní polovinu stavby člení vstup do sýpky, ke kterému 
vedou schody ze tří mlecích kamenů a drobné čtvercové větrací okénko. Ostatní průčelí 
stavby nejsou členěná. Lomenice obou štítů se skládají ze svisle kladených prken, v severním 
štítu s prolomeným otvorem s dvířky na vhazování sena. Sedlovou střechu nese mladší 
vaznicový krov.
Náhon dlouhý 60 m je zahloubený v terénu, úzké koryto pro vodu je vyzděné z 
lomového kamene.
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo všechny výše uvedené podklady 
jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a rozhodlo o prohlášení souboru vodního mlýna č. p. 
4 (tzv. Panský mlýn) v obci Starosedlský Hrádek za kulturní památku a to v takovém rozsahu, 
jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že 
předmětný mlýnský areál prošel dlouhým a složitým stavebním vývojem. Nejstarší roubené 
části samotné mlýnské budovy lze datovat do přelomu 17. a 18. století; zděné části pak 
pocházejí z 2. poloviny 19. století. Následně budova prošla i mladšími přestavbami, které 
však nijak výrazně nesetřely její malebný architektonický výraz z konce 18. století.
Ministerstvo kultury konstatuje, že z památkového hlediska předmětný areál 
představuje velice zajímavý doklad malého panského mlýna, který má do současné doby 
zachované téměř všechny původní historické konstrukce a prvky v exteriéru i interiéru (od 
konce 18. - 20. století). Ktomu je navíc památková hodnota mlýna navýšena dochováním 
jeho původního a téměř celistvého technologického vybavení z období od konce 19. století až 
do 30. let 20. století. Kromě kompletně Zachovalého uměleckého složení se zde nachází i 
poloumělecké složení (jednoduchý hranolový vysévač, tarár, kamenné mlecí složení atd.), 
které představuje velice cenný příklad přechodu k náročnějšímu uměleckému válcovému 
mlýnu. Výskyt takového zařízení je na našem území poměrně vzácný a ve vzájemné 
kombinaci s uměleckým složením zcela ojedinělý.
Součástí mlýnského areálu je i hospodářská budova s dochovanou roubenou částí 
z konce 18. století a mladší zděnou částí z 2. poloviny 19. století. Existence této po stavební 
stránce značně kvalitní stavby rovněž přispívá ke skutečnosti, že lze celý areál považovat za 
velmi významnou památku lidové architektury v České republice. K autentičnosti a celistvosti 
areálu přispívá také zachování původního koryta náhonu a historická ohradní zeď.
Nedílnou a památkově velmi cennou součástí mlýnského areálu jsou rovněž pozemky 
prohlášené za kulturní památku ve výroku tohoto rozhodnutí. Nacházejí se pod samotnými 
stavbami a dále tvoří dvůr a zahradu mlýna. S vlastním mlýnem jsou tyto pozemky historicky 
spjaty, jelikož se na něm v minulosti nacházelo další hospodářské zázemí mlýna.
Předmětný mlýnský areál má význačnou urbanistickou i architektonickou hodnotu a je 
velmi malebným a pohledově významným prvkem prostoru, kde se nachází. Svým 
charakterem, umístěním, historickou, architektonickou i urbanistickou podstatou a 
dochováním autentických detailů splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku 
ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů.
Dále Ministerstvo kultury rozhodlo o neprohlášení sporáku ve světnici (kuchyni) 
mlýna č. p. 4 za kulturní památku, jak je uvedeno výše ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 
Setřením v průběhu řízení bylo zjištěno, že sporák je novodobý a tudíž nevykazuje 
historickou hodnotu, pro kterou by měl být prohlášen za kulturní památku. Pec ve světnici 
(kuchyni) i se svým ústím, které se nachází v síni, se stává kulturní památkou společně s 
budovou mlýna č. p. 4, neboť je její pevnou a neoddělitelnou stavební součástí.
7
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
8
m
u
Příloha č. 1: soubor vodního mlýna č. p. 4 (tzv. Panský mlýn), k. ú. Starosedlský
Hrádek, obec Starosedlský Hrádek, okres Příbram, Středočeský kraj -  
kopie katastrální mapy s vyznačením umístění věci; nedílná součást tohoto 
rozhodnutí
9
56
8/
1
Příloha č. 2: charakteristika a fotodokumentace technologického zařízení mlýna
Technologické zařízení mlýna, rozmístěné ve všech podlažích mlýnice, se zachovalo 
téměř v úplnosti. Kromě modernějšího uměleckého válcového mlýna se zde nachází mlýnská 
technologie polouměleckého složení, jejíž výskyt je na našem území poměrně vzácný. 
Poloumělecké složení je kompromisem mezi původním obyčejným (českým) složením a 
náročnějším uměleckým mlýnem. Na konci 19. století proběhla první modernizace 
technologie na poloumělecké složení, kdy obyčejné složení doplnil kapsový dopravník, tarár 
(stroj na čištění zrna) a moučnice byla přestavěna na jednoduchý hranolový vysévač. Někdy 
na počátku 20. století proběhla přestavba vybavení mlýna na složení umělecké válcové. 
Technologie byla osazena válcovou mlecí stolicí. Dále došlo k zakoupení nových strojů, a to 
hranolových vysévačů, loupačky, koukolníku, kapsových dopravníků, reformy atd. Změna 
nastala taktéž v rozvodech energie na jednotlivé stroje od palečního kola. Mlynář pořídil nové 
předlohové a rozvodové transmise. V provozu však také zůstávalo poloumělecké složení, 
které místo funkce třídící zastávalo funkci dočišťování krup. Další rozvoj technologie proběhl 
v 2. polovině 30. let 20. století. K původní válcové stolici (zn. Prokopec) přibyla druhá 
válcová stolice (zn. Union), určená speciálně na mletí žita. Vodní kolo bylo nahrazeno 
Francisovou kašnovou horizontální turbínou (Zn. Union České Budějovice), kterou doplnil 
ještě pomocný elektromotor (zn. Škoda). Odstranily se paleční převody a předlohová soukolí, 
změna nastala i v umístění transmisí a rozvodů energie na jednotlivé mlýnské stroje. Postupná 
přeměna technologického zařízení, která se prováděla od konce 19. století až do 30. let 20. 
století, se nijak neprojevila na stavební podobě objektu. Jeho veškeré součásti se vměstnaly do 
tří mlecích podlaží budovy - do přízemí zvaného podkolí, prvního patra a podstřeší (půda). 
Francisova turbína a pomocný elektromotor jsou zabudovány v přístavku v jihozápadním 
nároží budovy (původně lednice).
10
Technologické zařízení mlýna -  poloumělecké 
složení -  hranolový vysávač, foto, Rudolf Šimek
Technologické zařízení mlýna -  poloumělecké 
•ložení -  mlecí kamenné složení, foto, Rudolf Šimek
11
Technologické zařízení mlýna -  poloumělecké složení -  tarár, foto Mgr. 
Rudolf Šimek 4/2015
Technologické zařízení mlýna -  konstrukce mlýnské 
hranice -  detail, foto Rudolf Šimek 6/2006
12
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  
hlavní transmise, foto Mgr. Rudolf Šimek 4/2015
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  koukolník (trier), foto
13
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  
loupačka průchodová, foto, Rudolf Šimek 4/2006
14
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  
dvě válcové stolice, foto, Rudolf Šimek 4/2006
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  větrová komora loupaěky,
15
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  větrová komora reformy,
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  čistící vysévač, foto Mgr. 
Rudolf Šimek 4/2015
16
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  hranolový předvysévač a 
šnekový dopravník, foto Mgr. Rudolf Šimek 4/2015
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  
moučný hranolový vysévač, foto Mgr. Hana Prixová 
Dvorská 1/2015
17
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  
kapsové dopravníky, foto Mgr. Rudolf Šimek 4/2015
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  rozvodové transmise, foto 
Mgr. Rudolf Šimek 4/2015
18
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  kapsové dopravníky -  
hlava výtahu, foto Mgr. Rudolf Šimek 4/2015
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení 
kapsové dopravníky, foto Mgr. Rudolf Šimek 4/2015
19
Technologické zařízení mlýna -  umělecké složení -  
kapsové dopravníky, foto Mgr. Rudolf Šimek 4/2015
Technologické zařízení mlýna -  třífázový elektrický motor, foto Mgr. Hana 
Prixová Dvorská 1/2015
20
Technologické zařízení mlýna -  Francisova horizontální turbína, detail, foto 
Rudolf Šimek 4/2006
21

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0515013.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Starosedlský Hrádek, 2 KP:
nemovitá - vodní mlýn (tzv. Panský mlýn),
movitá - Technologické zařízení vodního mlýna (tzv. Panský mlýn).
Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

12136779 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka movitá; Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

06.10.2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 11027839

Bližší specifikace:

Název	Technologické zařízení vodního mlýna (tzv. Panský mlýn)
Číslo ÚSKP	105748
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 450688214

Bližší specifikace:

Název	vodní mlýn (tzv. Panský mlýn)
Číslo ÚSKP	105746
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10821862

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku
Číslo	MK 60254/2015 OPP
Datum nabytí právní moci	02.11.2015
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	11027839 Načítám data z navázané aplikace... , 450688214 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 284367

Název objektu: mlýn

Část obce: Starosedlský Hrádek

Č. dom.: č.p. 4

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Starosedlský Hrádek

Obec: Starosedlský Hrádek

ORP: Příbram

Okres: Příbram

	vodní mlýn (tzv. Panský mlýn) (právní stav 450688214)
	Technologické zařízení vodního… (právní stav 11027839)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 15201

Název lokality: Starosedlský Hrádek

Reálný typ: ves

Kat. území: Starosedlský Hrádek

Obec: Starosedlský Hrádek

ORP: Příbram

Okres: Příbram

Kraj: Středočeský kraj

	Technologické zařízení vodního… (právní stav 11027839)
	vodní mlýn (tzv. Panský mlýn) (právní stav 450688214)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 265

Název hist. regionu: Březnice

	vodní mlýn (tzv. Panský mlýn) (právní stav 450688214)
	Technologické zařízení vodního… (právní stav 11027839)

Ke stažení Náhled Žádost o užití