Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

10f  41*
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo: 28.04.201610:03:08
č i  NPU-310/33438/2016
Listu: 1 Příloh: 1
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Vážená paní 
Vlasta Kolouchová 
generála Svobody 616 
533 51 Pardubice - Rosice
Vážený pan 
Jan Veverka 
Kostelní 172
542 24 Svoboda nad Úpou
Váš dopis značky Naše značka 
MK 13063/2016 OPP 
MK-S 5103/2015 OPP
Vyřizuje/linka 
Dědková Olga Mgr. / 428
V Praze dne: 
19.02.2016
Věc: řízení o prohlášení souboru vodního mlýna č. p. 9, k. ú. Pařížov, obec Běstvina, 
okres Chrudim, Pardubický kraj, za kulturní památku -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 13063/2016 OPP, 
sp. zn. MK-S 5103/2015 OPP, ve výše uvedené věci.
'm
Mgr. Peďa Ulbrichová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury 
m i n i s t e r s t v o  k u l t u r y
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Malá Strana 
IČ :00023671 P
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 13063/2016 OPP, sp. zn. MK-S 5103/2015 OPP ze 
dne 19. 2. 2016.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích
Městský úřad Chrudim, úsek památkové péče
Krajský úřad Pardubického kraje, úsek památkové péče
Vlastní
1
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna(ajmkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 
za správnost:
M I M
V Praze dne 19. 2. 2016 
č.j. MK 13063/2016 OPP 
sp. zn. MK-S 5103/2015 OPP
R O Z H O D N U T Í
i .
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové
péče
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, soubor vodního mlýna č. p. 
9, k. ú. Pařížov, obec Běstvina, okres Chrudim, Pardubický kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
1
Soubor je tvořen;
'¦ p . t í a ,n"-'na " P- 9 P“  turbínového d.mkn), „a pozemku st  
2. stodola, na pozemku st. pare. č. 1
3 iT p a r tT l'  b'"'0"  <ChleVy spol°Patren>- vozové kolny s chlévy), na pozemku
4- * V S r k" Parc- C" 4,2>- z náhonn (na pozemku
5. pozemek st. pare. č. 1; pozemky pare č 412 4n  * * ,
vyhořelý předchůdce nynějšího mlýna) ’ 3 (pozemek> kde stával
odp“ VÍ °Chrana "  “  talové staví,ko (stavidha) „ad koltem  jalového
6. dochované technologické vybavení
Suterén -  podknlí-
1. spodní transmise s litinovými řemenicemi
hHdele 190 cm; ?°  C” ' ^  řemenice: P™mér 60 cm, délka
hřídel délky 82 cm, průměr kola 30 cm
hřídel délky 187 cm, průměr kola 30 cm
horizontální řemenice (naváděcí) -  2 x průměr kola 30 cm
hP S Cd T ‘r SmÍSe Vpra™ P°d mlýnskou hranici:hřídel délky 94 cm, průměr kola 80 cm
soukolí řemenic o průměrech 34 a 60 cm délka hřídel
kola 55 cm ’ 1Ka hndele 222cm, průměr
pomocná řemenice v pravé části 2 x -  průměr 30 cm 
výrobce: Josefa Prokopa synové, Pardubice 
datum vzniku: po 1933 (po zavedení Francisovy turbíny)
2- siožení) -  
pod každým ze s l o u p l ™ , * * * * *  ^
" ” " Í X
rozměry: d o « |* 4 «  x j j c m ,  týškal182 cm, kamenné patky: 60 x 63 cm, výška 
výrobce: místní výroba
datum vzniku: současné se stavbou mlýna, po 1876
2
3. krupník typu holendr osazený v typické konstrukci čtyř sloupků, dochován 
kompletně včetně drapáku a dřevěného násypného koše na ječmen 
umístění: přízemí, v koutě mlýnice, u stěny do dvora 
rozměry: stolice 130 x 104 cm, výška 350 cm 
průměr bubnu cca 90 cm 
násypný koš 40 x 48 cm
dřevěné kolo (pohon krupníku) průměr 90 cm (místní výroba) 
výrobce: místní výroba 
datum vzniku: neuvedeno
4 dvě litinové hřídele s kuželovým převodem (jedno kuželové kolo litinové, druhé 
v podobě litinového věnce s dřevěnými palci) procházející oknem, na venkovní 
straně s dřevěnou řemenicí s úpravou na lanový převod -  sloužil k přenosu energie 
k hospodářským strojům ve stodole
umístění: přízemí, pod stropem v koutě mlýnice, nad krupníkem 
rozměry: hřídel (rovnoběžná s oknem): délka 320 cm; (výrobce neznámý) 
hřídel (kolmo k oknu): délka cca 300 cm; (výrobce neznámý) 
litinová řemenice: průměr kola 60 cm (výrobce neznámý) 
litinová řemenice s dřevěnými palci: průměr kola 82 cm (výrobce
neznámý)
dřevěná řemenice vnější: průměr kola 117 cm (místní výroba) 
výrobce: dřevěná řemenice místní výroba, ostatní anonym 
datum vzniku: neuvedeno
Mlecí podlaha na mlýnské hranici:
5. dvoupárová válcová stolice v litinové skříni, výr. c. 6829
umístění: na mlecí podlaze
rozměry: 160 x 80 cm, výška 148 cm; násypný koš -  výška ke stropu 120 cm 
výrobce: továrna Josefa Prokopa synové, Pardubice 
datum vzniku: neuvedeno, po 1884
6. složení pískovcových kamenů v prostém lubu,
běhoun s železnou zděří s výstupkem pro rejholec, velký násypný koš s korcakem
opatřeným rejholcem 
umístění: na mlecí podlaze
rozměry: běhoun (mlýnský kámen) průměr 83 cm, průměr lubu 80 cm, vyska 60 
cm
korčák (nízký koš) 53 x 54 cm, výška 19 cm 
násypný koš s rohatkou 90 x 90cm, výška 96 cm 
průměr západ, kola 15 cm. 
výrobce: anonym
datum vzniku: současné se stavbou mlýna, po 1876
7. umělé nebo francouzské kameny Hůbner & Opitz Pardubice s automatickým 
podavačem zrna
umístění: na mlecí podlaze ,
rozměry: průměr běhounu 110 cm, průměr lubu (horní deska) 150 cm, vyska lubu
80cm
3
výrobce: firma Hůbner a Opitz, Pardubice 
datum vzniku: 1881
8. dřevěný jeřáb ke zvedání běhounu složení Híibner & Opitz Pardubice 
umístění: na mlecí podlaze, u zadní stěny mlýnice, naproti mlecímu složení Híibner
a Opitz
rozměry: výška 225 cm, délka ramene 162 cm, šroub délka 160 cm, s kleštinami 
délky 106 cm; průměr kola 50 cm. 
výrobce: neurčen 
datum vzniku: 1881
9. průchodová loupačka (nápis: regulátor patent Josef Prokop) s větrovodem 
vedoucím přes autokap Čmelík Městec Králové a další větrovod do odlučovacího 
zařízení
umístění: na mlecí podlaze, u schodiště z přízemí
loupačka: rozměry: délka 170 cm, š. 90 cm; délka bubnu 106 cm, průměr 63 cm
výrobce: Josef Prokop Pardubice
datum vzniku: neuvedeno, po 1904
autokap: rozměry: 60 x 66 cm, výška 120 cm
výrobce: Čmelík, Městec Králové, patent 527 A
datum vzniku: neuvedeno, po 1904
10. odlučovací zařízení na kombinovaném principu autokapu a čtyřpytlového
spirokapu
umístění: přízemí, při boční stěně mlýnice, u schodiště, provozně navazuje na 
větrovody od loupačky
rozměry: 151 x 70 cm, výška s rukávci 243 cm 
výrobce: Čmelík, Městec Králové, patent 527 B 
datum vzniku: neuvedeno, po 1904
Manipulační podlaha:
11. dlouhý moučný hranolový vysévač (pšeničný, zavěšený) 
umístění: 1. patro mlýnice- manipulační podlaha 
rozměry: 440 x 109 cm, výška 210 cm
pohonné litinové soukolí: hřídel délky 140 cm, řemenice průměr 45 cm, 
kuželočelní soukolí s přímými zuby 
výrobce: Josefa Prokopa vdova Pardubice 
datum vzniku: neuvedeno, po 1880
12. pytlovací lávka od rovinného vysévače
umístění: nad mlýnskou hranicí, přístupná ze schodiště do podkroví 
rozměry: zabírá polovinu délky mlýnice 
výrobce: místní výroba
datum vzniku: současné se stavbou mlýna, po 1876
4
Neivvšší podlaží (vyšší podlaha v podstřeší):
13. čistírenský hranolový vysévač (v moučnici) 
umístění: podkroví, při vstupním schodišti 
rozměry: 290 x 98 cm, výška 225 cm 
výrobce: neuveden
datum vzniku: neuvedeno
14. válcový koukolník (napojený krátkou spádovou trubkou na čistírenský vysévač)
umístění: podkroví, při vstupním schodišti, provozně napojen na hranolový 
vysévač
rozměry: délka válce 212 cm, průměr 50 cm
Pohon řemenicí o průměru kola 40 cm a délce hřídele 114 cm, s kuželočelním 
soukolím s ozubeným kolem o průměru 40cm. 
výrobce: neuveden 
datum vzniku: neuvedeno
15. moučný hranolový vysévač (žitný) 
umístění: podkroví mlýnice
rozměry: 298 x 103 cm, výška 195 cm; dřevěné kolo průměru 42 cm hnané 
transmisí 
výrobce: neuveden 
datum vzniku: neuvedeno
16. rovinný vysévač jednoskříňový
umístění: podkroví mlýnice 
rozměry: 150 x 80 cm, výška 140 cm
výrobce: Josefa Prokopa synové, Pardubice, patent Josef Prokop, výr. č. 1396 
datum vzniku: neuvedeno, po 1904
17. čtyřrámečková reforma s větrovodem a sedmipytlovým spirokapem
umístění: v podkroví mlýnice
reforma: rozměry: 297 x 93 cm, výška 187 cm
spirokap: rozměry: délka 290 cm, hloubka 70 cm, bez rukávců
výrobce: neuveden
datum vzniku: neuvedeno
18. zásobníky na zmo, melivo a meziprodukty (krupice)
umístění: v podkroví mlýnice, podél zadní strany nad mlýnskou hranicí 
rozměry: šířka 300 cm, délka cca 7 m, výška 220 cm 
výrobce: neuveden, zřejmě místní výroba 
datum vzniku: neuvedeno
19. nad zásobníky dlouhý dvojitý šnekový dopravník
umístění: v podkroví mlýnice, pod střechou — nad zásobníky, podél zadní strany 
rozměry: délka l i m,  šířka 30 -  53 cm
hnané kolo dopravníku: průměr 42 cm 
výrobce: neuveden 
datum vzniku: neuvedeno
5
20. litinové transmise v podstřeší: soustava řemenic a hřídelí nad hamhaZ*. • kře v j 
umístění: v podkroví mlýnice, pod střechou -  nad zásobníky, podél zazr. sírám 
rozměry: délka 15 m
výrobce: neuveden 
datum vzniku: neuvedeno
21. kapsové výtahy (13 ks) a spádové trubky k mlýnskému zařízení 
umístění: ve všech podlažích, propojuje jednotlivá strojní zařízení 
rozměry: průměr 21 x 22 cm, nebo 36 x 19 cm
výrobce: neuveden 
datum vzniku: neuvedeno
22. Francisova turbína (výkon 21 HP)
umístění: v tzv. „ kašně “ v turbínovém domku, suterén
rozměry: základna -  průměr 1250 cm; výška osy turbíny nad zemí: 90 cm, průměr 
oběžného kola cca 160 cm, celková výška cca 250 cm, celková délka 
cca 200 cm. Navazující převodové soukolí - hřídel délka cca 110 cm, 
průměr řemenice cca 100 cm (zachována původní projektová 
dokumentace).
výrobce: Josefa Prokopa synové, Pardubice 
datum vzniku: 1928
23. mechanismus na ovládání turbíny z mlecí podlahy - litinový sloupek s 
ovládacím kolem a navazující soustavou kolmo napojených hřídelí s převody, 
vedoucí skrze mlecí podlahu a zadní stěnu mlýnice do turbínového domku 
umístění: mlecí podlaha, nad mlýnskou hranicí, při stěně k náhonu 
rozměry: litinový sloupek: výška cca 100 cm
výrobce: Josefa Prokopa synové, Pardubice 
datum vzniku: 1928
24. stavidlo s lávkou a česly
umístění: náhon za mlýnicí, vedle „ kašny “ s turbínou
rozměry: délka lávky: 4,25 m, šířka 150 cm; prostor pod česly 1,2 x 2,2 m
kovová sešroubovaná konstrukce z U profilů tvořící zábradlí a základnu 
ovládacího mechanismu stavidla -  výška cca 90 cm 
kuželočelní soukolí o průměru 2 x 25 cm 
ovládací kolo: průměr 65 cm 
výrobce: neuveden, zřejmě z části místní výroba 
datum vzniku: po r. 1928
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném 
znění, je účastníkem řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky do 
kopie katastrální mapy (Příloha č. 1).
Další nedílnou součástí je fotodokumentace technologického zařízení mlýna (Příloha č. 2).
6
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo podnět, který podal Národní památkový ústav, územní 
odborné pracoviště v Pardubicích, k prohlášení souboru vodního mlýna ě. p. 9, k. ú. Pařížov, 
obec Běstvina, okres Chrudim, Pardubický kraj, za kulturní památku.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích, jako odůvodnění 
svého podnětu uvedl, že „popsaný celek je  významným hmotným dokladem tradičního 
technologického způsobu zpracování zemědělských plodin, využívajícího vodní pohon, 
nesoucí stopy vývoje mlynářského zařízení od konce 19. stol. do pol. 20. století. Dochovaná 
mlýnská hranice je dokladem existence původního mlýnského vybavení - staršího obyčejného 
složení s pohonem ze tří kol, částečně vyměněného po r. 1881 za složení umělecké a později 
modernizovaného turbínou nejvýznamnějšího dodavatele mlynářského zařízení v kraji a širší 
oblasti Čech, firmou Prokop a synové z Pardubic. Objekt je příkladem menšího mlýna, 
začleněného do soustavy mlýnů na řece Doubravě, s dochovaným hospodářským zázemím z 
téže doby, které spolu s mlýnem tvoří nedílný architektonický celek, vhodně začleněný do 
prostředí přírodního parku Doubrava. Jeho existence přispívá k poznání pestré druhové 
skladby historického urbanismu a dochováním podoby exteriérů i interiérů dokládá způsob 
života společnosti na konci 19. a 1. pol. 20. století. K památkové hodnotě mlýna přispívá 
zejména zachování jeho konstrukcí i historických součástí a originálního vybavení v 
autentické podobě, původní provozní návaznosti a jejich udržování tradičním způsobem. 
Související pozemky p. č. 3 a 4/2 obsahují v terénu pozůstatky přímého předchůdce 
navrhovaného mlýna, pravděpodobně ještě středověkého původu a spolu s areálem mlýna č. 
p. 9 na st. p. 1 tvoří nedílný historicky i prostorově související celek.
Hodnocení technolosického vybavení
Mlýn č. p. 9 v Pařížově reprezentuje malou skupinu českých mlýnů nepřesahujících 
počet v rámci několika desítek s velmi dobře dochovaným technologickým vybavením, v němž 
krom plochých řemenů a několika spádových trubek nechybí nic.
Patří k těm vesnickým mlýnům, které výborně využívaly dostatečného množství vody již 
v době osazení obyčejného složení. Tři vodní kola tehdy poháněla tři obyčejná složení, z nichž 
jedno bylo nejspíše používáno ke špicování.
Zmínku si zaslouží vývoj technologického složení obecně. Po požáru v roce 1876 došlo 
ke znovupostavení mlýna v poloze, kde se dal lépe využít spád vody. Tehdy mlynář osadil tři 
vodní kola o průměru 5 m a pozoruhodné šířce 170 cm. Přestože první umělecké složení v 
Čechách bylo osazeno již  v roce 1842, zde se ještě o více jak tři desítky let později mlýn znovu 
vystavěl se složením obyčejným, ale nejpozději někdy kolem I. světové války je  modernizován 
na složení umělecké, avšak se zachováním mlýnské hranice, která nese i válcovou mlecí stolici 
a loupačku.
Dodejme, že ne zcela obvyklé je osazení sloupů mlýnské hranice na kamenných 
patkách. Tento způsob známe jen z několika českých mlýnů (Bohousová č. p. 45 - UO, Dolní 
Počernice č. p. 2 - AB, Svatý Mikuláš č. p. 12 - UO, Zálší č. p. 35 - UO).
Cennou součástí je i dochované pohonné zařízení s turbínou a litinovými transmisemi, 
uloženými v turbínovém domku na náhonu, který je  doplněn stavidlem. Jde o jednotně 
navržený a realizovaný celek, podle zachovaného projektu uznávané firmy J. Prokopa synové, 
Pardubice, z r. 1928. “
Ministerstvo kultury tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní
řízení.
V řízení se vyjádřil Městský úřad Chrudim, odbor školství, kultury, sportu a 
památkové péče, který ve svých dvou stanoviscích (ze dne 6. 5. 2015, č. j. CR 030771/2015
7
OŠK/SK, sp. zn. CR 027574/2015 SK; ze dne 16. 12. 2015, č. j. CR 082690/2015 OŠK/SK, 
sp. zn. CR 082197/2015 SK) s prohlášením celého předmětného souboru za kulturní památku 
souhlasil s odůvodněním, že „plošný a věcný rozsah ochrany je  přesně a logicky vymezen a 
obsahuje všechny nemovité budovy a funkční složky bývalého mlýna, které jsou jako 
jednotlivosti dostatečně cenné a dochované.
Kromě hlavní stavby vlastního mlýna, pojímající v jednoduché hmotě všechny funkční 
složky mlýnského provozu a bydlení se jedná dále o členitou, ale nevelkou srostlici provozních 
hospodářských budov a o stodolu. Všechny tyto stavby mají společný stylový stavební výraz, 
odpovídající době vzniku a všem těmto stavbám je  společný vysoký stupeň dochování a 
autenticity dochování konstrukcí. Objekty vykazují minimum pozdějších stavebních zásahů. 
Jejich stavební styl je  charakterizovatelný jako převážně románský historismus, zpracovaný v 
osobitém, ale stylově a esteticky vyrovnaném, jednotném a neimprovizovaném výrazu. Bez 
archivního průzkumu to nelze doložit, ale hmoty a podoba a umístění staveb ve vazbě na 
technická zařízení a osobité terénní podmínky působí, jako by byly výsledkem profesionální 
erudice a dobře využitých zkušeností školeného stavitele, resp. technického inženýra. V 70. 
letech 19. století by se nejednalo o zcela neobvyklý, ale ve venkovských poměrech ani o zcela 
běžný investiční počin. Relativně malé stáří tedy areálu rozhodně neubírá na hodnotách, 
hodných v obecném i specializovaném kulturním zájmu kvalifikované ochrany a podpory.
Určitou daní za ve zkratce nastíněný přesvědčivý a neporušený architektonický vzhled 
je  logicky míra opotřebení a lokálních závad a poškození konstrukcí. Z toho vyplývají jak 
nezanedbatelné budoucí (některé relativně neodkladné) finanční nároky, tak nároky na 
odborně kvalifikovaný způsob oprav a zásahů, čili zejména na vědomou a důvěryhodnou 
spolupráci vlastníků mlýna a všech kompetentních složek státní památkové péče. Ztrátou své 
vizuální malebnosti a jakkoliv nevhodným (předimenzovaným či jednosměrně komerčním) 
způsobem využití by ztratila smysl i případná památková ochrana.
Lze tedy rekapitulovat: Základní hodnotou areálu je  architektonická podoba staveb a 
dobrý stav a míra dochování technického příslušenství mlýna. Velkou přídavnou hodnotou, 
možná i hlavním důvodem smyslu potencionální ochrany, je  potom podle našeho názoru 
malebná, ale zároveň výhradně účelná, souhrnná prostorová organizace areálu v unikátním, 
člověkem kultivovaném přírodním kontextu údolí Doubravy. Mlýn se navíc nachází přímo pod 
areálem v širokém okruhu nejstaršího románského kostela sv. Jana Křtitele a přilehlého 
zaniklého předhusitského osídlení. Obvyklé sídelní logice tohoto dávného prostoru lidských 
aktivit by neodporovala ani kontinuální existence mlýna již od raného středověku. Relikty 
starší mlýnské stavby se ostatně v areálu dnes nacházejí. Potvrzením tohoto předpokladu by 
se mlýnskému areálu dostalo další hodnotné časové dimenze a souvislostí, které jako celek 
teprve vytvářejí živou sídelní a kulturně historickou prostoročasovou kontinuitu.
Ve věci technologického zařízení respektujeme specializovanou odbornost 
předkladatele návrhu NPÚ ÚOP Pardubice. S jeho stavem jsme se seznámili při prohlídce 
areálu na podzim roku 2014. Součásti technologií se nacházejí v různém stavu dochování, 
případně funkčnosti. Jako celek představují jednotlivé prvky technologií nepochybně velmi 
cenný soubor, jehož hodnota spočívá v rozsahu a autenticitě dochování. Významná účast 
regionálních výrobců na výrobě částí zařízení má pak význam i pro utváření představy o 
dobovém hospodářsko ekonomickém modelu oblasti. “
Dále se vyjádřil Krajský úřad Pardubického kraje, odbor školství a kultury, oddělení 
kultury a památkové péče, který ve svém vyjádření ze dne 16. 10. 2015, č. j. KrÚ - 
66963/2015/OŠK OKPP, sp. zn. Sp KrÚ -  27729/2012/OŠK OKPP, s prohlášením 
předmětného souboru za kulturní památku rovněž souhlasil. Dále uvedl, že „areál bývalého 
vodního mlýna představuje stavebněhistoricky hodnotné stavby s řadou kvalitních 
architektonických prvků a řemeslných detailů, převážně z poslední třetiny 19. století. Hlavní
8
budova mlýna má původní vnitřní prostoty (dispozice) a zcela unikátně zachovaly 
technologický tok soustavy strojního vybavení na zpracování zrna od 70. let 19. století do 30. 
let 20. století. Hodnotu tohoto technologického vybavení zvyšuje výjimečně dochovaná 
projektová dokumentace s návrhem turbínového pohonu z 20. a 30. let 20. století. 
Technologické vybavení je rovněž jedinečným hmotným dokladem na jednu z 
nejvýznamnějších strojírenských firem na mlýnské stroje ve střední Evropě, kterou byla na 
přelomu století pardubická továrna „Josefa Prokopa synovéPozemky  v okolí mlýna 
obsahují cenné pozůstatky původního středověkého mlýna. Hodnotnou stavebnětechnickou^ 
ukázku představují náhon s jalovým odpadem a jalový odpad pravděpodobně v místě 
„starého“ mlýna. Areál vodního mlýna na řece Doubravě, vytvořený dlouhým stavebním 
vývojem, je  cennou ukázkou životního stylu a bydlení v sociálním prostředí mlynářů od 70. let
19. století do 30. let 20. století. Soubor nemovitostí vodního mlýna v blízkosti románského 
kostela sv. Maří Magdalény je rovněž důležitým dokladem urbanistického rozvoje vesnice
Pařížov. “
Účastníci řízení byli o zahájení řízení vyrozuměni podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, v platném znění, dopisem Ministerstva kultury ze dne 23. 12. 
2015, pod č. j. MK 78476/2015 OPP, a byli informováni o svých právech a povinnostech 
v řízení. Tímto dopisem byli rovněž v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, informováni o tom, že již byly shromážděny všechny podklady pro rozhodnuti a byli 
vyzváni, aby se vyjádřili jak k nim, tak ke způsobu jejich zjištění, případně navrhli jejich 
doplnění v zákonem stanovené lhůtě.
Účastníci řízení této možnosti nevyužili.
Popis souboru:
Budova mlvna č. p. 9:
Jednopatrový solitérní zděný objekt s půdním polopatrem na obdélném půdorysů, se 
sedlovou střechou krytou taškami a bedněnými štíty. Jižní polovinu budovy tvon patrová 
obytná část a severní polovinu vyplňuje prostor mlýnice s vestavěnou mlýnskou hranici a 
obslužnými dřevěnými podlahami. Průčelí k náhonu doplňuje přistavěný drobný turbínový 
domek s pultovou střechou.
Hladce omítané fasády člení bosovaná omítková nárožní armatura, hladký sokl a 
kordonová římsa. Půdní polopatro se na fasádě projevuje jen sledem zdvojených štěrbinových 
okének. Vysoká okna se segmentovým nadpražím mají v přízemí kamenné parapetní římsy a 
nad okny sdruženou pásovou šambránu, kdežto v patře jsou bez parapetů, zato se sdruženými 
nadokenními římsami. Dvoukřídlé okenní výplně jsou špaletové, členěné na 8 tabulí. Oba 
bedněné lištované štíty (s obloučkově vyřezávanou spodní linií) jsou prosvětlené uprostřed 
trojicí úzkých trojdílných okének v trojúhelné kompozici. Krátce přesahující střecha 
s ozdobně vyřezávaným okřídlím je doplněna dekorativním zakončením zhlaví vaznic a 
vyřezávanou plochou hrotnicí. Obytné průčelí je doplněno treláží s popínavou zelení, kdežto 
zadní štítovou stěnu člení jen slepé otvory. Zde je zachována původní barevnost (bílé plochy, 
šedá nárožní armatura). Vstupy jsou orientovány do dvora. V 2. ose zleva je vstup do 
mlýnice, ve 4. ose vstup do chodby obytné části. Oba mají shodné provedení - segmentové 
ostění s obvodovou lištou, ležatý nadsvětlík a dvoukřídlé výplňové dveře. Celek je doplněn 
šambránou nad záklenkem. V I. ose v přízemí mlýnice je vyvedeno kolo řememcového 
převodu k pohonu hospodářských strojů, umístěných v nedaleké stodole. Podél průčelí vede
9
úzký chodník dlážděný břidlicovými deskami. Zadní fasáda, obrácená k náhonu, je členěna 
obdobně (některá okna jsou slepá), pouze vstup na lávku nad jezem byl upraven (zmenšen) a 
okna do mlýnice jsou pod sdružujícími šambránami provedena jako zdvojená, drobná.
Interiér:
Pro celý dům je charakteristické propojení obytné části a mlýnice dveřmi v každém 
podlaží, kvůli snadné obsluze a kontrole chodu zařízení.
Obytná část: dispozice je pravidelně rozdělená do 4 plochostropých místností a 
průchozí chodby kjezu. K přední části chodby přiléhá schodiště do patra (dvouramenné, 
točité) zavírané dřevěnými mřížovými dveřmi, na nichž vyniká dekorativní provedení 
nadsvětlíku s mužskou postavou ve vycházkovém postoji. Průchody na schody i do chodby 
jsou opatřeny segmentovými pasy. Podlahu tvoří pískovcové desky. Vpravo se z chodby 
vstupuje do kuchyně a prochází do následujících místností při průčelí. 4. místnost je přístupná 
ze zadní části chodby. V chodbě pod schodištěm je situován vstup do sklepa pod obytnou 
částí. Naproti vstupu do kuchyně jsou umístěny dveře do mlýnice. V místnostech je zachován 
originální soubor výplňových dveří v obložkových zárubních, některé jsou v horní části 
prosklené. V 1. patře je obdobná dispozice, pouze ve 4. místnosti je neobytný prostor 
zmenšen ramenem schodiště, na jehož podestu lze z místnosti po schůdcích přímo vstoupit.
Krov nad obytnou částí je shodně jako nad mlýnicí vaznicový, úsporné konstrukce 
s šikmými přesahujícími sloupky stolice (varianta Ránkovy konstrukce). Podlaha je dlážděna 
cihlami.
Sklep: úzkým cihelným schodištěm se segmentovou klenbou se vstupuje do nevelkého 
obdélného prostoru, s kamennými a spoře omítanými stěnami a cihelnou segmentovou 
klenbou. Podlaha je pravděpodobně dlážděná placáky.
Mlýnice: podlaha mlýnice je oproti obytné části výrazně níže, po dřevěném sestupném 
schodišti se vstupuje do jednotného prostoru s mlýnskou hranicí při zadní stěně. Pod ní je 
prostor ještě dále snížen a průchodem v zadní stěně lze po dřevěných schůdcích sestoupit až 
do přístavku s turbínou, kde je na stěně upevněna plechová tabulka s vylisovaným nápisem: 
turbinové zařízení provedeno firmou Jos. Prokop a synové Pardubice. Do patra (oproti 
podlaze mlýnské hranice zvýšeného) s bedněnou podlahou vede dřevěné žebříkové schodiště 
vlevo za vstupními dveřmi do mlýnice. Technologické zařízení prostupuje od podkroví až po 
přízemí, přes jednotlivé mlynářské podlahy.
Přístavek turbínového domku je umístěn při zadní stěně mlýna, v tělese náhonu, 
které jej obíhá. Je složen z vybetonované turbínové komory - tzv. kašny o vnitřních 
rozměrech 200 x 270 cm, v níž je umístěna turbína, a manipulačního prostoru pro obsluhu 
2,45 x 4,30 m, zděného z cihel, s pultovým zastřešením, přístupného po sestupném schodišti 
ze suterénu mlýna, z podkolí. Prostor je osvětlen od severu jedním oknem s kovovou 
konstrukcí zasklení.
Stodola:
Zděný objekt umístěný ve vysokém svahu tak, že více než polovina je přízemní, 
zbytek jednopatrový - v přízemí s chlévem. Zdivo je kamenné, omítané; střecha sedlová 
s krytinou z bobrovek na husté laťování; štíty vyzděné z cihel, hladce omítané, na západním 
štítu větrací štěrbiny tvořící kříž a nad nimi v omítce je vymodelovaný letopočet 1877. Volné 
plochy fasád člení obdélné vpadlé rámce s hrubší omítkou, na podélných stěnách s větracími 
štěrbinami. Uprostřed obou podélných stran jsou bedněná dvoukřídlá vrata s točnicovými 
závěsy. Dispoziční řešení je pravidelné, s průjezdným mlatem uprostřed a dvěma bočními 
pemami oddělenými dřevěnými přepážkami. Chlév pod svahem je zastropen plochými 
cihelnými segmentovými klenbami do pasů, při podélných stěnách jsou zachované kamenné 
žlaby.
10
Hospodářské budovy:
Dva objekty tvořící dispozici L.
Menší přízemní objekt chlévů s polopatrem a pultovou střechou přiléhá zadní stranou 
ke svahu. Je vystavěný z lomového kamene a má uvnitř jediný prostor zastropený 
segmentovými cihelnými klenbami do traverz a nad ním v podkroví volný prostor využívaný 
pravděpodobně jako seník (s přístupem dvířky z fasády).
Větší objekt - vozové kolny s chlévy obsahuje na jihu vozovou kolnu s trámovým 
stropem (přístupnou širokými vraty), úzký skladovací prostor se segmentovou klenbou, chlév 
zaklenutý segmentovými klenbami do traverz a další prostor vozové kolny s vraty a mlátovou 
podlahou, v podstřeší se seníkem.
Všechny tyto objekty přebírají architektonické tvarosloví a výraz hlavní budovy 
mlýna. Hladké fasády podtrhuje kamenný sokl, kordonová římsa odděluje polopatro se 
sledem sdružených okének v okosených špaletách, štít je bedněný, okřídlí je opatřeno 
dekorativní lištou. Vrata běžného dobového provedení s klasovým bedněním na rámové 
konstrukci s točnicovými veřejemi jsou dvoukřídlá, segmentově zakončená, při uzavření 
zapadající do líce fasády. Krovy jsou typově shodné s krovem hlavní budovy.
Náhon, s jalovým odpadem z náhonu:
Délka náhonu je 260m od jezu na Doubravě po ústí. Jižní polovina je starší, patřila 
k příslušenství vyhořelého staršího mlýna. Severní polovina byla vybudována v souvislosti 
s přeložením nového mlýna do výhodnější polohy. Šířka u stavidla nad turbínou je 3,7 m, 
odpadní koryto zde má šíři 1,5 m. Průběh náhonu má šíři přibližně 3 - 3,5 m; koryto je 
přírodní, zpevněné jílem a lomovým kamenem, ústí má také zcela přírodní charakter.
Jalový odpad odbočuje v polovině náhonu (170 m pod jezem) z jeho koryta kolmo 
přes pozemek pare. č. 4/2 a odvádí přebytečnou vodu krátkou cestou do řeky. Břehy má 
vyzděné z lomového kamene, s neupravenou korunou, při ústí je část opevnění vyvalená 
dovnitř. Délka koryta cca 18 m, šířka cca 3 m, hloubka cca 200 cm. Jalové stavítko (stavidlo) 
nad ním je moderní, s betonovou propustí a ocelovou lávkou.
Pozemky pare, č. 412. 4/2 a 3 (pozemek, kde stával vyhořely předchůdce nynějšího 
mlýna):
Jde o úzké a na sebe navazující pozemky mezi korytem řeky a nynějším náhonem, 
které obsahují vyvýšenou plošinu, pravděpodobně terénní pozůstatky staršího vyhořelého 
mlýna středověkého původu, který ještě v 19. století měl tři složení se třemi koly na vrchní 
vodu o průměru 189 cm a šířce 143 cm. Pozemky přímo navazují na pozemek st. pare. ě. 1 
se stojícím mlýnem č. p. 9 a spolu s ním tvoří logický historicky vzniklý a funkční celek. 
Jalové odpadní koryto náhonu mohlo být upraveno z původního náhonu staršího mlýna nebo 
jeho přepadu.
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo všechny výše uvedené podklady 
jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a rozhodlo o prohlášení souboru vodního mlýna č. p. 
9 v obci Běstvina - Pařížov za kulturní památku a to v takovém rozsahu, jak je uvedeno ve 
výroku tohoto rozhodnutí. Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že předmětný mlýnský areál
11
r
prošel dlouhým a složitým stavebním vývojem. Jeho počátky sahají hluboko do historie, 
neboť se v místě kdysi nacházel předchůdce dnes stojícího mlýna, který ve 2. polovině 19. 
století zanikl při požáru. Poté byl postaven nynější mlýn s hospodářskými budovami a 
prodloužen náhon.
Ministerstvo kultury konstatuje, že z památkového hlediska předmětný areál 
představuje velice zajímavý doklad menšího vodního mlýna, který se do současné doby 
zachoval včetně dalších budov plnících funkci jeho hospodářského zázemí. Tyto hospodářské 
budovy mají stejný stylový stavební výraz jako vlastní mlýnská budova, se kterou tvoří 
nedílný architektonický celek. Všechny stavby mají ve vysoké míře autenticky zachované 
původní historické konstrukce a prvky v exteriéru i interiéru (od 2. pol. 19. století -  1. pol. 20. 
století). Objekty vykazují minimum pozdějších stavebních zásahů. Budova mlýna je 
v poměrně dobrém stavebně-technickém stavu a má až na výjimky dochovaná originální okna 
i dveře.
Památková hodnota mlýna je navýšena dochováním jeho původního a téměř celistvého 
technologického vybavení z období od 70. let 19. století až do 30. let 20. století. Areál je tak 
dokladem tradičního technologického způsobu zpracování zemědělských plodin za pomoci 
vodního pohonu a vývoje mlynářského zařízení uvedeného období.
Celý soubor staveb tvořící ojedinělý stavitelský celek si stále uchovává svůj velmi 
malebný architektonický výraz z konce 19. století a je vhodně začleněný do údolí řeky 
Doubravy. K autentičnosti a celistvosti areálu přispívá také zachování původního koryta 
náhonu a jalového odpadu z náhonu.
Nedílnou a památkově velmi cennou součástí mlýnského areálu jsou rovněž pozemky 
prohlášené za kulturní památku ve výroku tohoto rozhodnutí, jelikož jsou s vlastním mlýnem 
historicky spjaty. Pozemek st. pare. č. 1 se nachází pod samotnými stavbami a jejich 
bezprostředním okolí a také tvoří dvůr mlýna. Pozemky pare. ě. 3 a 4/2 obsahují v terénu 
pozůstatky přímého předchůdce dnes stojícího mlýna, který již zanikl a byl pravděpodobně 
středověkého původu. Pozemky s těmito pozůstatky jsou tak dokladem historického vývoje 
celého areálu. Na pozemku pare. č. 412 se nachází náhon. Uvedené pozemky spolu 
s mlýnskými budovami na pozemku st. pare. č. 1 tvoří nedílný historicky i prostorově 
související celek.
Předmětný mlýnský areál má význačnou urbanistickou, architektonickou i 
krajinotvomou hodnotu a je velmi malebným a pohledově významným prvkem prostoru, kde 
se nachází. Svým charakterem, umístěním, historickou, architektonickou i urbanistickou 
podstatou a dochováním autentických detailů splňuje podmínky pro prohlášení věci za 
kulturní památku ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008
12
r
r Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petřá Ulbrichová 
vedoucí oddélení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
13
Příloha č. lj soubor vodního mlýna č n 9 k » p„í -  ,
Pardubický kraj -  kopie’ katastrálním ** ®estvina’ okres Chrudim,
nedílná součást tohoto rozhodnutí ^  S VyZnacen,m umístění věci;
r Příloha č. 2: fotodokumentace technologického zařízení mlýna
Suterén -  podkolí:
1. spodní transmise s litinovými řemenicemi
15
h
16

18
3. krupník typu holendr
19
j
20
21
Mlecí podlaha na mlýnské hranici:
5. dvoupárová válcová stolice v litinové skříni, výr. č. 6829
23
24
25
7. umělé nebo francouzské kameny Húbner & Opitz Pardubice s automatickým 
podavačem zrna
27
28
9. průchodová loupačka
29
30
31
32
33
10. odlučovací zařízení
j  i í i b i r i  - ,:i
rxruxT.
r> z  7  *
, .* s  f;- inuW\ 
SímhrřMňut
wwar
mtbxt
5 2 7 -«
If
UM
34
35
36
37
38
39
40

15. moučný hranolový vysévač
42
3
43
44
45
46

48
19. nad zásobníky dlouhý dvojitý šnekový dopravník
49
50
I
W
ĚĚ
ĚĚ
52

54
55
56
57
58
23. mechanismus na ovládání turbíny z mlecí podlahy
59
__
24. stavidlo s lávkou a česly
60
61

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0529667.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Pařížov, vodní mlýn. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

50250632 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

19.02.2016

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 11966467

Bližší specifikace:

Název	vodní mlýn
Číslo ÚSKP	105818
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 12102676

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku
Číslo	MK 13063/2016 OPP
Datum nabytí právní moci	22.03.2016
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	11966467 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1051580

Název objektu:

Část obce: Pařížov

Č. dom.: č.p. 9

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Pařížov

Obec: Běstvina

ORP: Chrudim

Okres: Chrudim

vodní mlýn (právní stav 11966467)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 11852

Název lokality: Pařížov

Reálný typ: ves

Kat. území: Pařížov

Obec: Běstvina

ORP: Chrudim

Okres: Chrudim

Kraj: Pardubický kraj

vodní mlýn (právní stav 11966467)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 286

Název hist. regionu: Čáslav

vodní mlýn (právní stav 11966467)

Ke stažení Náhled Poslat žádost