Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

4Df fM
J S A
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo: 02.05.201610:08:37
č i NPU-310/34177/2016
Listu: 1 Příloh: 6
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Statutární město Pardubice 
Pemštýnské náměstí 1 
530 02 Pardubice
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 15321/2016 OPP Dědková Olga Mgr. / 428 21.03.2016
MK-S 3673/2015 OPP
Věc: řízení o prohlášení hlavní tribuny č. p. 1652 a malé tribuny s Bránou borců na 
Letním stadionu v Pardubicích, za kulturní památku -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury ě. j. MK 15321/2016 OPP, 
sp. zn. MK-S 3673/2015 OPP, ve výše uvedené věci.
yílt (j/y,
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
m in is t e r s t v o  k u l t u r y
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Malá Strana_ 
|Č: 00023671 L
Příloha: rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 15321/2016 OPP, sp. zn. MK-S 3673/2015 
OPP ze dne 21. 3. 2016
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích
Magistrát města Pardubic, úsek památkové péče
Krajský úřad Pardubického kraje, úsek památkové péče
Vlastní
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnafamkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: ÍÍ.ÍJSÍÍ, 
za správnost:
V Praze dne 21. 3.2016 
č.j.M K 15321/2016 OPP 
sp. zn. MK-S 3673/2015 OPP
R O Z H O D N U T I
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové
péče
p r o h l a š u j e
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, hlavní tribunu č. p. 1652 (na 
pozemku st. pare. č. 2972) a malou tribunu bez č. p. (na pozemku st. pare. č. 2994 a 
pozemku pare. č. 372/3) s Bránou borců včetně dvou kamenných reliéfů jásajících 
sportovců, na Letním stadionu v centru města, k. ú. Pardubice, obec Pardubice, okres 
Pardubice, Pardubický kraj,
z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
Památková ochrana se nevztahuje na pozemek st. pare. č. 2972, pozemek st. pare. č. 
2994 a pozemek pare. č. 372/3.
1
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném 
znění, je účastníkem řízení: Statutární město Pardubice, Pemštýnské náměstí 1, 530 02 
Pardubice, IČ: 00274046.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění kulturní památky do 
kopie katastrální mapy.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo od Muzejního spolku v Pardubicích podnět k prohlášení 
hlavní tribuny č. p. 1652 (na pozemku st. pare. ě. 2972) a malé tribuny bez č. p. s Bránou 
borců (na pozemku st. pare. č. 2994 a pozemku pare. č. 372/3), na Letním stadionu v centru 
města, k. ú. Pardubice, obec Pardubice, okres Pardubice, Pardubický kraj, za kulturní 
památku.
Navrhovatel jako důvod svého podnětu uvedl:
• Obě tribuny patří mezi nejlépe dochované stavby pro letní sporty z meziválečného 
období v rámci celé České Republiky. V současné době jsou v České republice pouze 
tři alespoň rámcově srovnatelné objekty - stadion Štvanice, který fyzicky zanilaiul v 
roce 2011, Masarykův stadion na Strahově a tribuna stadionu na Sokolském ostrově v 
Českých Budějovicích. Žádná z těchto staveb není s pardubickým Vsesportovním 
stadionem srovnatelná po stránce konstrukčního řešení a architektonického 
uspořádání.
• Budovy jsou jednou z posledních poměrně autenticky dochovaných částí velmi 
významné Výstavy tělesné výchovy a sportu v Pardubicích v roce 1931, jednoho z 
nej významnějších výstavních projektů meziválečného období, který se stal 
demonstrací použití zásad internacionálního „bílého funkcionalismu41 (jeden z 
funkcionalistických výstavních pavilonů byl po skončení výstavy přemístěn do 
Vysokého Mýta, kde slouží jako zázemí koupaliště a je zapsanou nemovitou kulturní 
památkou).
• Projektantem obou staveb je významný pardubický architekt Karel Řepa. Řada jeho 
dalších staveb již byla prohlášena kulturními památkami (Železniční stanice 
Pardubice, vila v Bulharské ulici atd.).
• Obě tribuny jsou pozoruhodným příkladem konstrukčního řešení plně využívajícího 
možností železobetonové monolitické konstrukce. V případě malé tribuny je to 
především téměř unikátní čtvrtkruhově zaoblená skořepinová konstrukce orchestry s 
rubovými žebry, které se zároveň stávají nedílnou součástí výtvarného a 
architektonického působení hlavního průčelí. V případě hlavní tribuny je velmi 
pokročilým a staticky odvážným řešením konstrukce střechy hlavního hlediště. Jedná 
se o tenkou skořepinovou konstrukci s horními nosnými žebry řešenými jako 
vyvážený nosník se střední asymetricky umístěnou podporou tvořenou průběžným 
železobetonovým průvlakem vynášeným řadou ocelových sloupů. Stabilita střechy je 
zajištěna pouze podružnými nenosnými podporami v zadní zvýšené části tribuny. Toto 
řešení zajišťuje optimální nerušený výhled z většiny míst na tribuně. Z konstrukčního 
hlediska nelze opominout ani tenkou železobetonovou konstrukci vlastní stupňovité 
elevace diváckých míst.
• Přes mladší rekonstrukční zásahy na hlavní tribuně a zanedbanou údržbu jsou obě 
budovy zachovány v poměrně autentickém stavu a uchovaly si většinu svých
2
památkových a architektonických hodnot určených především strukturou 
monolitických železobetonových konstrukcí. Zachována zůstala i část výplňových a 
architektonických prvků (vrata průjezdu malé tribuny, dvě sochařská díla na 
východním průčelí, torza vlajkových stožárů a část jednoduchých oken).
• Obě budovy jsou výraznými urbanisticky stabilizujícími prvky v území ochranného 
pásma MPR Pardubice a mají významnou městotvomou funkci. To platí především o 
východním průčelí malé tribuny, která je v zásadě jediným prvkem fixujícím uliční 
čáru západní strany ulice U Stadionu.
Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo a zahájilo správní řízení o prohlášení 
předmětných staveb za kulturní památku.
Účastník řízení, uvedený ve výroku tohoto rozhodnutí, byl o zahájení řízení 
vyrozuměn podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, 
dopisem Ministerstva kultury ze dne 20. 3. 2015, č. j. MK 19092/2015 OPP, a byl informován 
o svých právech a povinnostech v řízení.
Účastník řízení se vyjádřil dopisem ze dne 3. 4. 2015, č. j. MmP 21152/2015 OMI, ve 
kterém s prohlášením obou staveb za kulturní památku nesouhlasil. Jako důvod uvedl, že: 
„Letní stadion (dříve Stadion Klementa Gottwalda) byl postaven v letech 1930 - 1931 u 
příležitosti celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu. Pro vytvoření expozic celostátní 
výstavy tělesné výchovy a sportu hrubě urbanisticky i architektonicky zasáhl do struktury 
města v bezprostřední blízkosti historického zámku. Po skončení výstavy byla také většina 
výstavních pavilonů odstraněna, v roce 1972 byl demolován i poslední objekt restaurace u 
jezírka v Tyršových sadech vstupní objekt ze Sukový třídy v Tyršových sadech byl nahrazen 
objektem kavárny při současné rekonstrukci Tyršových sadů. Železobetonová klopená 
cyklistická dráha byla odstraněna v roce 2000 z důvodu havarijního stavu konstrukce 
druhotně využívané ke garážování mezi nosnými pilíři dráhy. Hlavní západní tribuna je  
součástí přistavěné hmoty hotelového zařízení.
Navrhovatel uvádí, že obě tribuny patří mezi nejlépe dochované stavby pro letní sporty 
z meziválečného období v rámci celé ČR. Navrhovatel dále uvádí, že projektantem obou 
staveb je  významný pardubický architekt Karel Řepa, když řada jeho dalších staveb již byla 
prohlášena kulturními památkami. Zmiňuje unikátní konstrukci a statické řešení. Hovoří o 
tom, že i přes drobné opravy a rekonstrukční zásahy jsou budovy zachovány v poměrně 
dobrém stavu. Obě budovy jsou dle jeho tvrzení významnými urbanisticky stabilizujícími 
prvky v ochranném pásmu MPR, mají městotvomou funkci a jsou prvkem fixujícím uliční čáru 
západní strany ulice u Stadionu. Město považuje dotčený návrh za zcela jednostranně pojatý, 
tendenční, zamlčující, či zlehčující skutečnosti, které hovoří jednoznačně proti tomu, že by 
dotčené stavby měly být prohlášeny za kulturní památku.
Odstraněním oválné cyklistické dráhy a hlavní jižní vstupní brány s turnikety a 
pokladnami v minulosti byla zcela zlikvidována autenticita celého sportovního areálu. 
Zbývající část budov během svého užívání prošla výraznými stavebními úpravami, které 
potírají jejich architektonickou hodnotu.
Na objektech se projevuji vady a poruchy, které vedou k degradaci vlastností 
materiálu a tím až k destrukci konstrukce. S ohledem na rozsah poškození konstrukcí a již  
odstraněné části areálu Letního stadionu není možné stadionu navrátit původní funkci. Již v 
roce 2000 vydal bývalý Okresní úřad Pardubice, referát kultury, pod č. j.: Okú- 
14609/2000/RK souhlasné stanovisko k odstranění cyklistické betonové dráhy a tribun 
Letního stadionu (viz příloha). Již v tomto stanovisku je konstatováno, že zanedbávaná údržba 
a nevyužívání staveb vedly k současnému téměř havarijnímu stavu. Po dalších patnácti letech 
již  objekt v havarijním stavu bezesporu je. Stále platí, že se tyto objekty nijak nevyužívají. 
Přístup na tribuny je pro jejich havarijní stav zakázán. Objekt nelze ani pronajímat, protože
3
dochází k protékání vody železobetonovou konstrukcí a došlo k degradaci sítí (elektřina, voda, 
kanalizace), které byly následně z bezpečnostních důvodů odpojeny. Objekt je  i v kritickém 
stavu co se statiky týče. Po statickém posouzení objektu byl objekt zejména s ohledem na 
rozsah poškození nosných částí konstrukcí doporučen k demolici! (viz příloha)
Za výtvarnou a architektonickou hodnotu považuje vlastník dvě figurální torza po 
obou stranách vstupní brány, přičemž tato torza hodlá vlastník v každém případě zachovat. 
To bylo projednáváno i s panem architektem Miroslavem Řepou, synem pana architekta 
Karla Řepy a dědicem autorských práv. Obiter dictum vlastník uvádí, že pan architekt Řepa s 
tímto postupem souhlasil a proti případné demolici se nijak nevymezoval. Výše citované 
stanovisko Okresního úřadu Pardubice, referátu kultury souhlasilo s demolicí objektů s 
podmínkou, že plastiky sportovců na východní vstupní bráně budou odborně sejmuty z portálu 
a uloženy v depozitáři města či muzea.
Není tedy pochyb, že při zhoršení technického stavu a nemožnosti navrácení 
architektonických hodnot by prohlášení areálu za nemovitou kulturní památku neobohatilo 
památkový fond České republiky a torza areálu bývalého Letního stadionu by zůstala bez 
dalšího využití a možnosti prezentace kulturní památky jako takové. Podle názoru vlastníka by 
prohlášení za kulturní památku mělo smysl v případě, že ostatní výstavní pavilony, které 
tvořily ucelenou kompozici celého okolí, by byly zachované a celý areál prohlášen za kulturní 
památku jako jednotný celek tak, jak byl vytvořen pro daný účel, tj. jako expozice celostátní 
výstavy tělesné výchovy a sportu. Dotčené zbylé konstrukce nesplňují kritéria (zejména 
jedinečnost architektonického a výtvarného řešení) pro prohlášení za kulturní památku. Z 
původní stavby byly v minulosti bez jakéhokoliv konfliktu s orgány památkové péče 
odstraněny její významné části. Proti zamýšlené demolici dotčených nemovitostí orgány 
památkové péče neměly před 15 lety žádných námitek!
Vlastník by též silně polemizoval s názorem, že objekty mají městotvornou funkci a 
fixují jako jediné v části dotčené ulice uliční čáru. Objekty naopak brání rozvoji dané lokality, 
jejich funkční využití je  nulové a uliční čáru by v daném místě jistě mnohem lépe plnila 
například nízká zástavba, která je jedním ze zamýšlených způsobů využití daného území.
Lze tedy shrnout, že torza v podobě dvou tribun areálu bývalého letního stadionu se již  
řadu let nevyužívají a jejich stavebnětechnický stav narušuje architektonickou kompozici této 
cenné lokality v samotném centru města. Odstraněním zchátralého objektu by byl vytvořen 
prostor pro rozvoj dotčeného území. V tomto prostoru by v budoucnu mohla být realizována 
nízká zástavba nevytvářející pohledovou bariéru zámeckému areálu a dodržující 
urbanistickou kompozici dotčené části ochranného pásma s vazbou na okolí. Prohlášení 
dotčeného objektu za kulturní památku bude naopak rozvoji tohoto vysoce významného území 
města zásadním způsobem bránit a bude dotčená nevzhledná torza konzervovat v území bez 
jakéhokoliv funkčního využití a vazby na své okolí. “
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném 
znění, se v řízení vyjádřil Magistrát města Pardubic, odbor správních agend, úsek památkové 
péče, který ve svém stanovisku ze dne 2. 4. 2015, č. j. MmP 18036/2015, vyzdvihl osobnost 
Karla Řepy a jeho tvorbu. Dále uvedl, že „Letní stadion (dříve Stadion Klementa Gottwalda) 
byl postaven v letech 1930 - 1931 jako součást celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu v 
Pardubicích podle projektu vypracovaného arch. Karlem Řepou a Ing. Ferdinandem 
Potůčkem. Skládal se ze západní hlavní tribuny, dvou tribun východních s centrální bránou 
borců, klopené cyklistické dráhy a vstupní části s pokladnami a turnikety. Plochu tvoří 
fotbalové hřiště, obkroužené atletickou dráhou. Klopenou cyklistickou dráhu navrhl arch. 
Schůrmann z Múnsteru. Výzdobu východní vstupní brány borců plastikami sportovců zhotovil 
Miroslav Baše. Ovál dráhy s hledištěm na ochozu, tribunami a bránou borců byl jednou z 
prvních sportovních staveb v ČSR postavených z monolitického železobetonu a na svou dobu
4
byl velmi moderním velodromem. Architektonicky jsou objekty pojaty ve stylu funkcionalismu, 
který byl arch. Karlu Řepoví velmi blízký, a ve třicátých letech 20. století naprosto dominuje 
jeho tvorbě. Po skončení výstavy v roce 1931 byla většina výstavních pavilonů odstraněna, v 
roce 1972 byl demolován i poslední objekt restaurace u jezírka v Tyršových sadech, vstupní 
objekt ze Sukový třídy v Tyršových sadech se nahrazuje objektem kavárny při současné 
rekonstrukci Tyršových sadů a z objektů pocházejících z výstavy se tak do dnešní doby 
dochoval pouze objekt bývalého Průmyslového muzea (č. p. 116), tzv. „potravinářská škola “ 
a právě tribuny Letního stadionu. V roce 2000 byl referátem kultury Okresního úřadu v 
Pardubicích vydán souhlas příslušnému stavebnímu úřadu k vydání povolení k odstranění 
stavby železobetonové klopené cyklistické dráhy, jehož součástí bylo i sejmutí a depozitní 
uložení sochařských děl na východní vstupní bráně. Cyklistická dráha byla odstraněna. Z 
původního sportovního stadionu se tak do dnešní doby dochoval pouze objekt západní hlavní 
tribuny s druhotně vestavěným hotelem a východní tribuna s centrální bránou borců, která 
vytváří urbanisticky uliční čáru. Současný stav západní tribuny je relativně dobrý s ohledem 
na hotelové využití, stav východní je poplatný dlouhodobě neprováděné údržbě a nevyužívání. 
Hydroizolace skořepinových střech jsou dožilé a způsobují zatékání do objektu, degradace 
omítek i zvětrávání stavební železobetonové konstrukce. Havarijní stav byl důvodem k 
odstranění cyklistické dráhy již před 15 lety. Vestavby garáží, skladů a různých malých 
provozoven mezi nosnými pilíři po obvodu konstrukce dráhy byly charakterizované jako 
architektonické znehodnocení objektu. Podobný postoj památkové péče k funkcionalistické 
architektuře byl před 15 let poměrně běžný. Ve vztahu k současnému stavu poznání kulturně 
historických hodnot začíná funkcionalistická architektura z meziválečného období získávat na 
významu. Nejenom pro nesporné architektonické kvality a nadčasovost, ale především z 
důvodu její mnohdy zbytečné likvidace pro získání pozemku na výstavbu staveb nesrovnatelně 
nižší soudobé kvality. Z tohoto hlediska je  návrh Muzejního spolku v Pardubicích 
pochopitelný, avšak je diskutabilní, splňuje-li kritéria § 2 odst. 1 písm. a) památkového 
zákona na prohlášení za kulturní památku pro doklad historického vývoje, životního stylu či 
jako projev tvůrčích uměleckých schopností člověka ve své torzovitosti solitérně působících 
dvou zbytkových budov a narušeným situačním i urbanistickým vazbám.
Architekt Karel Řepa je úzce spjat s Pardubicemi a blízkým okolím, kde je dochována 
řada objektů dokladujících vývoj a vyzrávání architektonického rukopisu, ve kterém bylo 
typické spojování různých prvků stylu funkcionalismu a moderny. Karel Řepa patřil k 
nejproduktivnějším architektům Pardubic 1. poloviny 20. století. Z jeho realizací je  řada 
objektů již za nemovitou kulturní památku prohlášena. Jedná se o dům Josefa Otty č. p. 396 
ve Smilově ulici v Pardubicích z roku 1932 (r. č. 47800/6-4865), objekt Průmyslového muzea 
č. p. 116 na nám. Republiky v Pardubicích z roku 1931 (r. č. 46441/6-4629), školu č. p. 124 
ve Chvaleticích z roku 1930 (r. č. 103740), dům firmy Kolařík č. p. 97 na tř. Míru v 
Pardubicích z roku 1936 (r. č. 15971/6-4636), Obecní dům č. p. 1 v Dolní Rovni z roku 1943 
(r. č. 16291/6-5171), dům Rolnického družstva č. p. 79 v Pernerově ulici v Pardubicích z roku 
1938 (r. č. 25430/6-4635), výpravní budovu železničního nádraží č. p. 217 na nám. Jana 
Pernera v Pardubicích z roku 1958 (r. č. 47810/6-4875) a vilu č. p. 655 v Bulharské ulici v 
Pardubicích z roku 1926 (r. č. 102170). Dalšími významnými realizacemi kvalitní 
architektury jsou vila č. p. 814 v Bulharské ulici v Pardubicích z roku 1926, činžovní dům č. 
p. 1380 „U Kapitána“ ve Staňkově ulici, dům pro živnostenské družstvo č. p. 1366 v 
Nerudově ulici z roku 1930, dům č. p. 1918 U Husova sboru z roku 1939, dům č. p. 1975 ve 
Smilově ulici z roku 1939 v Pardubicích, objekt školy v Barchově z roku 1931, přestavba kina 
Červeného kříže č. p. 900 v ulici Bratranců Veverkových v Pardubicích z roku 1933, 
architektonická úprava vstupní části, kolumbária a rozšíření městských hřbitovů v ulici Pod 
Břízkami v Pardubicích z let 1928, 1933, 1942, 1946 a 1949, částečně realizovaný 
zastavovací plán závodu Telegrafia z roku 1940 a v neposlední řadě realizace soutěžního
5
návrhu výstaviště tělesné výchovy a sportu v Pardubicích z roku 1929 - 1931, jehož součástí 
je i předmětný sportovní stadion. Jedná se tudíž o architekta, který byl vedle současníků, 
Ladislava Machoně a Josefa Gočára, nesporně významnou osobností, ovlivňující svými 
schopnostmi vzhled města v meziválečném období kvalitní funkcionalistickou architekturou. “
Dále se vyjádřil Krajský úřad Pardubického kraje, odbor školství a kultury - oddělení 
kultury a památkové péče, který ve svém stanovisku ze dne 19. 5. 2015, č. j. KrÚ - 
32454/2015/OŠK OKPP, sp. zn. Sp KrÚ -  19691/2015/OŠK OKPP, s prohlášením 
předmětných tribun za kulturní památku souhlasil. Dále uvedl, že „jsou historicky cennými 
doklady meziválečné moderní architektury. Byly vystavěny v letech 1930 - 31 v té době 
nej modernějšími stavebními technologiemi podle návrhu Karla Řepy a Ferdinanda Potůčka, 
autorů mnoha veřejných budov v Pardubicích, z nichž některé již byly prohlášeny za kulturní 
památku. Jejich památkové hodnoty tvoří unikátnost stavebního typu v rámci celé České 
republiky, vysoká architektonická kvalita ve stylu internacionálního funkcionalismu s 
unikátními železobetonovými prvky, které se uplatňují na fasádě a tvoří současně její 
uměleckořemeslnou výzdobu. Památková hodnota spočívá také ve vysoké technické vyspělosti 
obou staveb. Nezanedbatelné jsou též hodnoty historické upomínky významné události 
společenského života své doby, kterou byla „ Výstava tělesné výchovy a sportu “ a alespoň 
části velodromu opět unikátního stavebního typu navíc typického pro Pardubice jako město 
cyklistiky. Malá tribuna je  posledním objektem, který fixuje uliční čáru v tomto prostoru, což 
představuje její urbanistickou hodnotu. “
Dále se vyjádřil Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích, 
který ve svém stanovisku ze dne 8. 4. 2015, č. j. NPÚ-361/22739/2015, prohlášení 
předmětných tribun za kulturní památku doporučil. Dále uvedl, že „NPÚ (po projednání v 
odborné interní komisi) podporuje návrh na prohlášení uvedených staveb a ztotožňuje se se 
závěrečným odůvodněním.
P. Panoch v monografii o K. Řepoví dále uvádí, že stavba byla od svého počátku 
chválena pro svou účelnou jednoduchost a ušlechtilé utilitární provedení a v dobovém tisku 
označována jako „skvělé dílo srdce a r o z u mu Š l o  o „tvůrčí počin, představující elitní 
mezinárodní styl a jeho odtažitou chladnou estetiku českému venkovskému publiku “ a 
spatřuje v něm i politický rozměr vztahu mladého československého státu k funkcionalismu v 
meziválečném období jako k jednomu z jeho oficiálních státních identikitů.
Dále připojujeme hodnocení komise pro posuzování závažných projektových úprav 
NPÚ UOP v Pardubicích: V současné době jsou v České republice pouze tři alespoň rámcově 
srovnatelné památkově chráněné objekty - stadion Štvanice, který fyzicky zaniknul v roce 
2011, Masarykův stadion na Strahově a tribuna stadionu na Sokolském Ostrově v Českých 
Budějovicích. Žádná z těchto staveb není s pardubickým Všesportovním stadionem 
srovnatelná po stránce konstrukčního řešení a architektonického uspořádání.
Obě výše zmíněné dochované stavby jsou po konstrukční stránce jednoduché betonové 
skelety, zatímco zastřešení pardubického stadionu pracuje s technicky velmi pokročilými a 
architektonicky bravurně zvládnutými žebrovými skořepinami. Podobné řešení zastřešení s 
redukovanými podporami se poprvé objevilo jako ocelová konstrukce v roce 1924 na 
olympijském stadionu v Paříži (dosud dochovaný stadion Yves-du-Manoir, Guillame Tronchet 
a Henri Lossier). V Čechách se ve 30. letech podobná řešení objevila na stadionu Evžena 
Rosického na Strahově (do 1938, původní řešení zaniklé), v ocelové variantě na stadionu v 
Ostravě-Vítkovicích (1938, zaniknul) a Olomouci (1938 - 40, tribuna zanikla za 2. světové 
války).
Jedná se o jednu z nejvýznamnějších realizací architekta Karla Řepy, ale také o 
vzácnou a již  unikátně dochovanou funkcionalistickou stavbu vybavení letního stadionu. Dle
6
názoru komise jde jednoznačně o věc, která by měla být v souladu se společenským zájmem 
prohlášena za kulturní památku. “
V řízení se dále vyjádřila Komise Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na 
prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku a žádostí o zrušení prohlášení nemovitých 
věcí za kulturní památku, která dne 29. 5. 2015 konstatovala, že „jednoznačně podporuje 
prohlášení obou tribun za kulturní památku. Představují vysoce hodnotnou architekturu 
funkcionalismu, navrženou významným místním architektem Karlem Řepou, žákem Josipa 
Plečnika, pro účely výstavy tělesné výchovy a sportu r. 1931. Tato výstava neznamenala jen 
velkou regionální přehlídku moderní architektury a kultury související se sportem, ale též 
vzepětí města Pardubic. Z tohoto důvodu oba výše uvedené objekty představují památky 
vyjadřující identitu a emancipaci města. Karel Řepa patřil k architektům, kteří dokázali 
mistrovským způsobem spojovat architektonické prvky expresionismu a funkcionalismu, který 
v jeho pojetí představoval poetickou barevnou variantu k přísně vědeckému funkcionalismu. 
Obě tribuny jsou ztělesněním tohoto principu. V případě velké tribuny je  komise přesvědčena, 
že i přes pozdější úpravy neztratila své původní kvality a jako taková si zasluhuje památkovou 
ochranu. Nehledě na to, že sportovních tribun z meziválečného období se zachovalo jen 
několik (např. tribuny Anderova fotbalového stadionu v Olomouci, arch. Bohumil F. 
Čermák). “
Účastník řízení byl v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 
informován v dopise ze dne 16. 7. 2015, č. j. 42357/2015 OPP, o tom, že již byly 
shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke 
způsobu jejich zjištění, případně navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Účastník 
řízení této možnosti nevyužil.
Popis:
Hlavní tribuna
Rozlehlá v zásadě třípatrová budova na protáhlém obdélném půdorysu s k západu 
odsazenými bočními schodišťovými rizality. Prostor divácké tribuny s elevací v úrovni 
prvního patra je východním průčelím, v celé ploše je otevřen do prostoru stadionu a je kryt 
odlehčenou konstrukcí železobetonové skořepinové střechy vynášené řadou sloupů ve středu 
půdorysu.
Přízemí objektu je řešeno jako podélný trojtrakt s užší střední chodbou. V bočních 
rizalitech předstupujících před západní průčelí jsou umístěna nástupní ramena schodišť. V 
úrovni prvního patra je ve východní části elevace hlediště tribuny a v západní části chodba s 
menšími dodatečně upravenými prostory hotelových pokojů. V úrovni druhého patra je v celé 
ploše prostor otevřeného hlediště tribuny dělený pouze řadou sloupů vynášejících střechu. 
Nad bočními schodišťovými rizality je v úrovni druhého patra mladší utilitární nástavba 
vedlejších tribun.
Hlavní východní průčelí je obráceno do prostoru stadionu. Přízemní etáž je členěna 
pouze podélně obdélnými pásovými okny umístěnými v horní části stěny pod mírně 
předsazeným balkonem tribuny s plným zděným zábradlím. Ke středu přízemí byl původně 
přiložen později odbouraný menší schodišťový rizalit s dvojicí otevřených jednoramenných 
schodišť v bocích. V úrovni prvního a druhého patra je průčelí v celé ploše otevřeno do 
prostoru hřiště se stupňovou elevací zabírajícího celou hloubku dispozice a krytého 
odlehčenou konstrukcí železobetonové skořepiny střechy, která se v pohledu téměř 
neprojevuje.
7
Boční průčelí tribuny jsou tvarově určena průběhem elevace hlediště se zděným 
parapetem zábradlí. V horní části byla průčelí v ploše otevřena, pouze se středním pilířem 
vynášejícím hlavní průvlak střechy. Východně od něj je průčelí otevřené pouze nahoře s 
přesahem střechy. V západní polovině horní části průčelí je rozměrné pevně zasklené okno 
nepravidelného tvaru. Západní část průčelí je zakryta hmotou schodišťových rizalitů s novější 
kubickou nástavbou.
Západní průčelí je podélně obdélné tříetážové, po stranách je flankováno předstupující 
nečleněnou hmotou schodišťových rizalitů s novodobou nástavbou. Průčelí je horizontálně 
členěno výrazně vyloženými deskovými římsami. Členění 1. a 2. etáže bylo výrazně změněno 
při rekonstrukci v 90. letech 20. století.
Střecha objektu je tvořena tenkou železobetonovou skořepinou a rubovými horními
žebry.
Malá tribuna
Víceméně přízemní ve střední části jednopatrový objekt na protáhlém obdélném 
půdorysu s výrazným předsazeným středním rizalitem uprostřed východního průčelí a dvěma 
původně otevřenými bočními rizality předstupujícími před východní průčelí. Ze západní 
strany je určujícím prvkem od terénu stoupající stupňovitá nezastřešená elevace tribuny ke 
stání přerušená uprostřed otevřeným průjezdem. Nad východní částí průjezdu a středního 
rizalitů je situován převýšený částečně k západu otevřený prostor orchestry zastřešený 
železobetonovou skořepinou čtvrtkruhově vybíhající z východní plné stěny.
V přízemí je objekt řešen jako symetrický příčný trojtrakt s v ose umístěným širokým 
průjezdem. Po stranách průjezdu jsou v prostoru rizalitů umístěny prostory toalet. Protáhlá 
boční křídla rozdělená uprostřed částečně otevřeným prostorem průjezdu jsou řešena jako 
konstrukční podélný dvoutrakt. Ve východním traktu je umístěna široká podélná chodba 
osvětlovaná vysoko umístěnými pásovými okny. Ve východním traktu jsou nízké nepřístupné 
prostory pod elevací tribuny. Strop přízemí je tvořen rubovou stranou železobetonové 
monolitické konstrukce stupňovité elevace klesající k západu.
Hlavní východní průčelí obrácené do ulice U Stadionu je podélně obdélné, v zásadě 
dvouetážové. V ose je výrazně předstupující převýšený rizalit s vraty průjezdu v ose. Při 
nárožích předstupují nižší rizality. Střední rizalit je tří etážový. V přízemí je široký podélně 
obdélný vjezd s původními dvoukřídlými vraty. V bočních polích etáže jsou dva kamenné 
reliéfy jásajících sportovců. Etáž je ukončena odstupněnou římsou přerušenou výběhy 
rubových žeber střechy. Střední etáž je plná rozdělená vertikálními žebry na čtyři pole. Horní 
etáž je tvořena čtvrtkruhovým průběhem střešní skořepiny traktovaným opět rubovými žebry. 
Boční křídla jsou vertikálně dělena polopilíři převyšujícími mírně průčelí a vrcholícími 
kovovými vlajkovými žerděmi. Horizontálně je průčelí děleno pásovými okny pod 
předloženou patrovou římsou přízemí a zapuštěnou korunní římsou.
Boční rizality jsou děleny na tri výškově obdélné plné lisenové rámce. Původně se 
jednalo o odlehčené otevřené brány.
Boční průčelí sledují tvar elevace, jsou nečleněná a jejich horní část tvoří zděný 
parapet zábradlí. Boční průčelí orchestry jsou členěna pouze odstupněnou patrovou římsou. V 
horní etáži jsou v západní části pravoúhle vybraná.
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo všechny výše uvedené podklady 
jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a po pečlivém zhodnocení všech shromážděných 
podkladů rozhodlo o prohlášení hlavní tribuny č. p. 1652 a malé tribuny bez č. p. s Bránou 
borců (včetně dvou kamenných reliéfů jásajících sportovců) na Letním stadionu v Pardubicích 
za kulturní památku. Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že obě stavby vznikly na zač. 30.
8
let 20. století podle návrhu Karla Řepy a Ferdinanda Potůčka jako součást areálu Výstavy 
tělesné výchovy a sportu v Pardubicích. Byly postaveny ve své době nejmodemějšími 
stavebními technologiemi a to ve stylu internacionálního „bílého“ funkcionalismu s 
unikátními železobetonovými prvky. Představují stavby výjimečné po stránce konstrukčního 
řešení a architektonického uspořádání. K zastřešení obou tribun bylo použito technicky velmi 
pokročilých a architektonicky unikátně zvládnutých žebrových skořepin. I přes stavební 
úpravy provedené na konci 20. století si obě stavby stále uchovávají svůj původní 
architektonický výraz.
Autor obou staveb Karel Řepa je vynikajícím českým architektem, který navrhl 
spoustu veřejných budov v Pardubicích a rovněž vnášel velmi kvalitní architekturu i do 
dalších mnohem menších českých měst. Obě předmětné tribuny, které jsou dnes jedním 
z posledních pozůstatků kdysi významného pardubického sportovního areálu, představují 
jednu z jeho nej významnějších pardubických realizací.
Průčelí malé tribuny bylo navíc ozdobeno dvěma kamennými reliéfy jásajících 
sportovců, které jsou dílem dalšího významného pardubického autora - akademického sochaře 
M. Baše, který město Pardubice ozdobil mnoha svými díly. Oba reliéfy představují velmi 
kvalitní umělecko-řemeslnou práci.
Námitka účastníka řízení: „ Odstraněním oválné cyklistické dráhy a hlavní jižní vstupní 
brány s turnikety a pokladnami v minulosti byla zcela zlikvidována autenticita celého 
sportovního areálu. Zbývající část budov během svého užívání prošla výraznými stavebními 
úpravami, které potírají jejich architektonickou hodnotu.
Podle názoru vlastníka by prohlášení za kulturní památku mělo smysl v případě, že 
ostatní výstavní pavilony, které tvořily ucelenou kompozici celého okolí, by byly zachované a 
celý areál prohlášen za kulturní památku jako jednotný celek tak, jak byl vytvořen pro daný 
účel, tj. jako expozice celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu. Dotčené zbylé konstrukce 
nesplňují kritéria (zejména jedinečnost architektonického a výtvarného řešení) pro prohlášení 
za kulturní památku. “
K této námitce Ministerstvo kultury uvádí, že právě odstraněním výše zmiňovaných 
staveb (oválné cyklistické dráhy a hlavní jižní vstupní brány s turnikety a pokladnami) došlo 
ke skutečnosti, že předmětné tribuny jsou jedním z posledních poměrně autenticky 
dochovaných pozůstatků ve své době velmi unikátního a moderního komplexu vybudovaného 
pro potřeby Výstavy tělesné výchovy a sportu v Pardubicích v roce 1931, jednoho z 
nej významnějších výstavních projektů meziválečného období. Odstraněním ostatních staveb 
areálu sice jeho komplexnost utrpěla, nicméně právě jeho poslední zbytky v podobě 
předmětných tribun je vhodné zachovat pro budoucí generace jako příklad staveb se 
sportovním využitím, které vznikly z architektonického hlediska ve velmi významném období 
české historie.
Novodobé stavební úpravy provedené na hlavní tribuně a zanedbaná údržba malé 
tribuny dosud nenarušily památkové hodnoty těchto staveb natolik závažně, aby nemohly být 
prohlášeny za kulturní památku. Do současnosti se obě stavby dochovaly v poměrně 
autentickém stavu a uchovaly si většinu svých památkových a architektonických hodnot 
daných zejména strukturou monolitických železobetonových konstrukcí. Zachována zůstala i 
část původních výplňových, architektonických či umělecko-řemeslných prvků.
Námitka účastníka řízení: „Na objektech se projevuji vady a poruchy, které vedou k 
degradaci vlastností materiálu a tím až k destrukci konstrukce. S ohledem na rozsah 
poškození konstrukcí a již odstraněné části areálu Letního stadionu není možné stadionu 
navrátit původní funkci.
9
Není tedy pochyb, že při zhoršení technického stavu a nemožnosti navrácení 
architektonických hodnot by prohlášení areálu za nemovitou kulturní památku neobohatilo 
památkový fond České republiky a torza areálu bývalého Letního stadionu by zůstala bez 
dalšího využití a možnosti prezentace kulturní památky jako takové. “
K této námitce Ministerstvo kultury uvádí, že stavebně-technický stav obou staveb je 
v současné době rozdílný. V řízení bylo zjištěno, že hlavní tribuna č. p. 1652 se nachází 
v celkem dobrém stavebně-technickém stavu a ve své konstrukční podstatě je i přes 
provedenou rekonstrukci zachována poměrně autenticky.
Více poškozenou stavbou je malá tribuna, jejíž současný stav je evidentně důsledkem 
zanedbání péče o tuto stavbu. Ze stavebně-technického hlediska však budova nevykazuje 
výraznějších závad, především vzhledem ke své monolitické konstrukci. Lokálně však do 
objektu zatéká. I přes svůj zhoršený stavebně-technický stav je tato budova ve své 
konstrukční podstatě stále zachována v poměrně autentickém stavu. Památková hodnota této 
stavby je navýšena její dochovanou výzdobou v podobě dvou kamenných reliéfů jásajících 
sportovců na tzv. Bráně borců. Jejich výtvarnou i architektonickou hodnotu zmiňuje ve svém 
vyjádření i účastník řízení. Ministerstvo kultury je toho názoru, že celková obnova této stavby 
se zachováním její autenticity, památkových a historických hodnot je možná a reálná.
Ministerstvo kultury dále konstatuje, že zákon o státní památkové péči nabízí řadu 
fakultativních i obligatomích náhrad vázaných na zachování a údržbu kulturní památky. Výše 
a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či 
údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady.
Námitka účastníka řízení: „ Vlastník by též silně polemizoval s názorem, že objekty 
mají městotvornou funkci a fixují jako jediné v části dotčené ulice uliční čáru. Objekty naopak 
brání rozvoji dané lokality, jejich funkční využití je  nulové a uliční čáru by v daném místě jistě 
mnohem lépe plnila například nízká zástavba, která je jedním ze zamýšlených způsobů využití 
daného území. “
K této námitce Ministerstvo kultury uvádí, že předmětem tohoto řízení je hodnocení 
památkových hodnot v současné době zde stojících staveb a ne hodnocení, která 
z potenciálních budoucích staveb by mohla lépe tvořit uliční čáru. O tom, že východní průčelí 
malé tribuny v daném místě uliční čáru tvoří, Ministerstvo kultury nemá pochyb. Prohlášení 
předmětných tribun za kulturní památku není na překážku dalšímu rozvoji této lokality - dané 
území lze stavebně využít a předmětné kulturní památky do nové zástavby vhodně 
zakomponovat.
Námitka účastníka řízení: „torza v podobě dvou tribun areálu bývalého letního 
stadionu se již řadu let nevyužívají. “
Ktéto námitce Ministerstvo kultury uvádí, že v řízení o prohlášení za kulturní 
památku bylo zjištěno, že budova hlavní tribuny č. p. 1652 v současnosti slouží z větší části 
jako hotel a nárazově svému původnímu účelu jako tribuna. Nicméně nutnou podmínkou 
k prohlášení stavby za kulturní památku není skutečnost, že je tato stavba nějakým způsobem 
využívána.
Závěrem Ministerstvo kultury konstatuje, že obě stavby svým umístěním, 
charakterem, historickou, architektonickou i urbanistickou hodnotou splňují podmínky pro 
prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
10
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
ŮudtlMgr. Petra Ulbnchová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
11
Příloha č. 1: hlavní tribuna č. p. 1652 (na pozemku st. pare. č. 2972) a malá tribuna bez 
p. s Bránou borců (na pozemku st. pare. č. 2994 a pozemku pare. č. 372/3), na 
Letním stadionu v centru města, k. ú. Pardubice, obec Pardubice, okres 
Pardubice, Pardubický kraj - kopie katastrální mapy s vyznačením 
umístění věci; nedílná součást tohoto rozhodnutí
12
ř5
<

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0529731.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Pardubice, hlavní a malá tribuna letního stadionu. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

10321184 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

21.03.2016

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 12125833

Bližší specifikace:

Název	hlavní a malá tribuna letního stadionu
Číslo ÚSKP	105821
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 12137186

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku
Číslo	MK 15321/2016 OPP
Datum nabytí právní moci	18.04.2016
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	12125833 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 125562

Název objektu: malá tribuna býv.letního stadionu

Část obce: Zelené Předměstí

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Pardubice

Obec: Pardubice

ORP: Pardubice

Okres: Pardubice

hlavní a malá tribuna letního … (právní stav 12125833)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 11832

Název lokality: Pardubice

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Pardubice

Obec: Pardubice

ORP: Pardubice

Okres: Pardubice

Kraj: Pardubický kraj

hlavní a malá tribuna letního … (právní stav 12125833)

Kód CZ: 11839

Název lokality: Zelené Předměstí

Reálný typ: městská čtvrť

Kat. území: Pardubice

Obec: Pardubice

ORP: Pardubice

Okres: Pardubice

Kraj: Pardubický kraj

hlavní a malá tribuna letního … (právní stav 12125833)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 218

Název hist. regionu: Pardubice

hlavní a malá tribuna letního … (právní stav 12125833)

Ke stažení Náhled Poslat žádost